Poslankyně Květoslava Čelišová:
Pane místopředsedo, dámy a pánové,
chtěla bych vaši pozornost obrátit k §
3 bod 8, kde nově vkládaný odstavec zní:
"Vzdělávání na vyšších
odborných školách zřizovaných
státem lze poskytovat za úplatu od doby, kdy její
výši a způsob úhrady stanoví
vláda nařízením; v těchto školách
zřizovaných obcí, od doby, kdy výši
a způsob úhrady stanoví obec obecně
závaznou vyhláškou."
Ve výboru proběhla k tomuto bodu diskuse. Kolega
Soural navrhuje, a já se přikláním
k tomuto návrhu a doporučuji, aby tento bod byl
vypuštěn a byl nový odstavec následujícího
znění: "Vzdělávání
na vyšších odborných školách
zřizovaných státem nebo obcí se poskytuje
bezplatně."
Pokud by tento můj návrh nebyl přijat, doporučuji
původní znění odst. 2 rozšířit
o novou větu: "Úplata nemůže být
vyšší než polovina kalkulovaných
nákladů na jednoho žáka školy."
Jako zdůvodnění bych si dovolila uvést.
Myslím si, že ministerstvo školství přišlo
s tímto návrhem ve chvíli, kdy diskuse kolem
školného na vysokých školách dosahovala
bodu varu. O školném na vyšších odborných
školách se taktně mlčelo. Je třeba
si uvědomit, že zavedením školného
na těchto školách pouhou novelou školského
zákona by mohlo být i jistým precendentem
právě při projednávání
připravovaného vysokoškolského zákona.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
paní poslankyni Čelišové. Prosím
ji, aby předala své pozměňovací
návrhy písemně - alespoň v tom smyslu
gestikuluje společný zpravodaj. Nyní prosím
pana poslance Mandíka, aby se ujal slova, připraví
se pan poslanec Soural.
Poslanec Josef Mandík: Vážený
pane předsedající, vážený
pane ministře, dámy a pánové, školský
zákon č. 29/1984 Sb. legislativně zrovnoprávnil
postavení středních škol, středních
odborných učilišť, gymnázií
a středních odborných škol a současně
i zrovnoprávnil postavení všech žáků
těchto středních škol a zajistil jim
bezplatné vzdělávání ve státních
školách. To bylo stvrzeno i čl. 33 Listiny
základních práv a svobod, která je
součástí ústavního pořádku
České republiky.
Z uvedeného logicky vyplývá, že i financování
všech středních škol ze strany státu
by mělo být stejné. Tuto logiku však
porušuje ustanovení § 12 školského
zákona prakticky převzaté bývalého
zákona č. 89/1958 Sb., o výchově dorostu
k povolání v učebním poměru,
neboli učňovský zákon, zrušeného
právě nyní platným školským
zákonem k 31. 8. 1994.
Rovněž byl zrušen institut učebních
smluv mezi zákonnými zástupci učně
a podnikem, pro nějž se učeň připravoval
na povolání a který hradil ze svých
provozních prostředků náklady na jeho
přípravu.
Současně bylo v § 227 a) zákoníku
práce schváleno i ustanovení umožňující
uzavřít pracovní smlouvu s úvazkem
absolventa pracovat po ukončení přípravy
na povolání v podniku, pro který se žák
připravoval na povolání. Toto v podstatě
donucovací ustanovení § 227 a) zákoníku
práce ztratilo v současné době své
opodstatnění a bylo zrušeno s účinností
od 1. 6. 1994, neboť bylo evidentně v rozporu s Listinou
základních práv a svobod. I když čl.
29 Listiny základních práv a svobod zaručuje
každému právo na svobodnou volbu povolání
a přípravu k němu, jakož i právo
podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost,
bylo a je i nadále toto právo porušováno
ustanovením § 12 školského zákona
v platném znění, který stanoví,
že úhrada ostatních provozních nákladů
se provádí z nákladů právnických
a fyzických osob, pro něž se žáci
připravují na povolání. Právě
toto ustanovení do listé míry omezuje základní
práva žáků středních odborných
učilišť, neboť je nutí, aby se připravovali
pro určitou organizaci, která za ně uhradí
náklady na jejich přípravu na povolání,
které nejsou podle ustanovení §.12 školského
zákona hrazeny ze státního rozpočtu.
Současně však nutí podnikatelské
subjekty hradit značnou část nákladů
na přípravu svých budoucích zaměstnanců,
pracovníků zejména v dělnických
povoláních, a evidentně je znevýhodňuje
proti podnikatelským subjektům, kteří
své zaměstnance získávají z
absolventů středních odborných škol
a gymnázií, u nichž jsou náklady na
jejich přípravu na povolání plně
hrazeny ze státního rozpočtu.
Přitom zákon České národní
rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších změn
a doplňků, stanoví všem stejnou daňovou
povinnost a neposkytuje žádné úlevy
podnikatelským subjektům, jimž je dána
§ 12 odst. 2 školského zákona povinnost
hradit část nákladů na přípravu
svých budoucích zaměstnanců, přičemž
absolventům středních odborných učilišť
je zákonem dána možnost odejít po ukončení
své přípravy k libovolnému zaměstnavateli
nebo přejít k úplně jiné profesi.
Přitom jejich nový zaměstnavatel není
povinen uhradit vynaložené náklady na přípravu
žáků na povolání ve středním
odborném učilišti. Současně ze
svých daní evidentně přispívají
i na povolání žáků gymnázií
a středních odborných škol, jejichž
absolventy zaměstnávají i jiné podnikatelské
subjekty, jimž povinnost uhradit náklady na jejich
přípravu zákonem stanovena není.
Uvedené zvýhodnění jedněch
podnikatelských subjektů vůči subjektům
druhým je zřejmě i porušením
pravidel hospodářské soutěže,
i když zákon 63 o ochraně hospodářské
soutěže, ve znění pozdějších
změn a doplňků, obdobnou záležitost
neřeší, neboť stát de facto výše
uvedeným ustanovením § 12 školského
zákona stanoví podnikatelským subjektům
nerovné podmínky hospodářské
soutěže. Za účelem faktického
zrovnoprávnění všech druhů středních
škol a postavení jejich žáků, ale
i stanovení stejných podmínek podnikatelským
subjektům navrhuji nové znění §
12 školského zákona vypuštěním
ustanovení znerovnoprávňující
postavení středních odborných učilišť
a tím i jejich žákům vůči
ostatním středním školách a jejich
žáků.
Navrhuji vypustit odst. 2. Odst. 1, 3 a 4 přečíslovat
na odst. 1, 2 a 3 v tomto znění:
"Odst. 1 - Ze státního rozpočtu se poskytuje
příspěvek nebo dotace prostřednictvím
rozpočtu příslušných ústředních
orgánů, kterým se plně hradí
a) platy a náhrady platů včetně zákonného
sociálního a zdravotního pojištění
pedagogických pracovníků, jejichž počty
a výkony jsou stanoveny zvláštními předpisy
b) neinvestiční náklady na učebnice,
učební texty, školní potřeby,
pokud se žákům poskytují bezplatně.
Odst. 2 - Ze státního rozpočtu se poskytuje
příspěvek nebo dotace prostřednictvím
rozpočtu příslušných ústředních
orgánů, kterým se hradí
a) neinvestiční náklady na učební
pomůcky pro potřeby teoretického vyučování
b) ostatní provozní náklady podle náročnosti
přípravy na povolání v příslušném
učebním nebo studijním oboru středního
odborného učiliště.
Odst. 3 - Výše příspěvku podle
odst. 2 se stanoví na základě počtu
žáků v učebních a studijních
oborech středního odborného učiliště
nebo střediska praktického vyučování."
Stávající odst. 5 a 6 přečíslovat
na odst. 4 a 5. Odůvodnění: Příspěvek
ze státního rozpočtu musí plně
hradit náklady, které jsou stanoveny právními
předpisy, zejména platy pedagogických pracovníků,
což je dáno zákonem č. 143/1992 Sb.,
o platu a odměně za pracovní pohotovost v
rozpočtových a některých dalších
organizacích a orgánech, ve znění
zákona č. 40/1994 Sb., nařízení
vlády České republiky č. 251/1992
Sb., o platových poměrech zaměstnanců
rozpočtových a některých dalších
organizací, ve znění nařízení
vlády č. 76/1994 Sb., a odpovídající
zákonné sociální a zdravotní
pojištění placené zaměstnavatelem
podle příslušných zákonů,
neboť učňovská zařízení
nemají jiný zdroj zabezpečení.
Míra vyučovací povinnosti učitelů
a míra povinnosti výchovné práce ostatních
pedagogických pracovníků ve školství
a jejich počty jsou taxativně stanoveny příslušnými
předpisy.
Je to nařízení vlády České
republiky č. 503 z roku 1992 Sb., a vyhláška
Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
České republiky č. 354/1991 Sb., o středních
školách, ve znění pozdějších
předpisů. Rozsah bezplatného poskytování
učebnic, učebních textů a základních
školních potřeb stanoví nařízení
vlády č. 15/1994.
Požadavek přidělení ostatních
provozních nákladů podle náročnosti
přípravy na povolání v příslušném
učebním nebo studijním oboru SOU je dán
především rozdílným materiálně
technickým vybavením nezbytně nutným
pro přípravu na povolání v různých
učebních a studijních oborech. V typicky
zemědělských a lesnických oborech
je pak náročnost dána i charakterem zemědělské
a lesnické výroby v přímé vazbě
na přírodní biologické procesy. Vzhledem
k tomu, že podíl žáků, kteří
se nepřipravují pro žádnou organizaci,
tak zvaných státních učňů
nebo státních žáků, činí
již více než 90% z celkového počtu
žáků SOU, ale dále se zvyšuje,
nebude zvýšení příspěvku
ze státního rozpočtu příliš
velké.
Finanční hospodaření SOU do značné
míry ovlivňují nedobytné pohledávky
vůči organizacím, pro něž se
žáci připravují, které se neustále
zvyšují. Např. pohledávky středních
odborných učilišť v působnosti
Ministerstva zemědělství jen vůči
zemědělským organizacím činí
více než 50 mil. korun, v celém učňovském
školství jde zřejmě o stamiliony korun.
Nejen z výše uvedených důvodů
považuji za účelné financovat SOU z
peněz státního rozpočtu, obdobně
jako ostatní druhy středních škol, a
hledat jiné cesty k tomu, aby podnikatelské subjekty
získaly své budoucí zaměstnance zejména
na základě vztahů občanskoprávních,
např. poskytováním stipendií, resp.
jiného finančního či hmotného
zabezpečení žáků SOU, sociálním
programem podniku a jiné. Hrazení ze zisku po zdanění
nikoliv z nákladů organizace.
Dále navrhuji § 10 odst. 1 zákona doplnit takto:
za slova "střední odborné učiliště"
doplnit "a školská zařízení
jemu sloužící". Odůvodněni:
součástí prakticky všech středních
odborných učilišť jsou domovy mládeže,
školní jídelny a jiná školská
zařízení uvedená v § 45 školského
zákona, avšak není právně upraveno
jejich zřizování ústředními
orgány státní správy, které
jsou zřizovateli SOU. Dosud je zřizování
školských zařízení upraveno pouze
pro školy v působnosti Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy.
Čl. II zákona, může to být i
společné zprávy, protože je ve společné
zprávě upravován § 42 - takže čl.
II společné zprávy. § 42 - navrhuji
nové znění odst. 2: "Školní
hospodářství se zřizuje při
středních školách.". Odůvodnění:
zřizování školních hospodářství
již v počátcích širšího
rozvoje zemědělského školství
bylo vždy specifikou všech zemědělských
škol včetně učilišť a pro
školy v působnosti jiných resortů byly
vždy okrajovou záležitostí, neboť
jejich zřizování nebylo nezbytným
předpokladem pro zajištění výchovně
vzdělávací činnosti těchto
škol. Naopak zřizování školních
hospodářství Při zemědělských
školách a učilištích vždy
bylo nezbytným předpokladem pro zajištění
praktického vyučování, na němž
závisely i výsledky učební a výchovné
práce školy a pro značný počet
SOU v působnosti Ministerstva zemědělství
se v současné době, kdy zemědělské
organizace ani soukromí podnikatelé nejeví
nejen zájem o poskytování pracovišť
a pracovních příležitostí pro
odborný výcvik žáků, stává
vlastní školní hospodářství
nezbytným předpokladem nejen pro získání
základní dovednosti pro práci v zemědělství,
ale i dalšího rozvoje zemědělského
školství.
V současné době řeší střední
odborná učiliště zemědělská
v působnosti Ministerstva zemědělství,
zajišťující přípravu mládeže
na povolání v typicky zemědělských
učebních a studijních oborech, jako je zemědělec,
jako je farmář, podnikatel, tuto situaci pronájmem
státní půdy od Pozemkového fondu České
republiky či od soukromých vlastníků.
Je pronajato zhruba asi 730 ha zemědělské
půdy.
Navrhované znění ve vazbě na navržené
doplnění § 10 odst. 1 školského
zákona umožní zřizování
školních hospodářství i při
středních odborných učilištích,
jejichž zřizovatelem je Ministerstvo zemědělství.
Tím se docílí v oblasti zajištění
faktického vyučování žáků
i rovnoprávné postavení SOU zemědělských
a středních zemědělských škol,
školským zákonem sice dané, ale souvisejícími
zákonnými normami nerovnoprávné, což
přispěje k rozvoji středního zemědělského
školství.
Dále navrhuji v odst. 3 v závěru věty
za slovo "rybářské" doplnit "nebo
potravinářské". Odůvodnění:
v některých středních školách
zabezpečujících přípravu mládeže
na povolání v zemědělství mohou
být zavedeny i potravinářské obory,
u nichž by praktické vyučování
mohlo být zabezpečováno i v rámci
školního hospodářství. Děkuji
za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Mandíkovi. Prosím pana poslance Sourala,
aby se ujal slova, připraví se pan poslanec Koronthály.
Poslanec Jaroslav Soural: Vážený pane
předsedající, dámy a pánové,
vzhledem k tomu, že jeden z pozměňovacích
návrhů Levého bloku si s lehkou myslí
osvojila kolegyně Čelišová, zůstávají
na mne dvě záležitosti.
Konkrétně první pozměňovací
návrh se vztahuje ke společné zprávě,
kde navrhuji zařadit nový bod 14 a ostatní
body přečíslovat, tohoto znění.
Varianta l - v § 10 odst. 6 se v první větě
vypouštějí slova "anebo jejich právní
nástupce" a slova "anebo s jejich právními
nástupci".
Varianta II - pokud předkladatel usoudí, že
je problém již životem vyřešen: v
§ 10 se vypouštějí odst. 6 a 7.
Stručné zdůvodnění: jedná
se o problém určité skryté privatizace
zařízení středních odborných
učilišť, kdy právní nástupci
státních podniků žádají
o bezúplatný převod majetku do svého
jmění. Existují již případy,
kdy tento bezúplatný převod proběhl.
Podle mého názoru to nebylo v zájmu zákonodárce,
aby takové procesy probíhaly. Pokud život šel
dál a ukáže se, že § 10 odst. 6 a
7 nejsou nezbytné, navrhuji je vypustit vůbec.
Další pozměňovací návrh
se vztahuje k bodu 28 společné zprávy. Zaprvé
v § 27 a) odst. 2 za slova "označení absolventa
vyšší odborné školy" navrhuji
udělat čárku a text dále pokračuje
formulací "jehož součástí
je přídavné jméno diplomovaný".
Dále text zůstává.
V § 27 b) v odst. 2 se věta "Žákům,
kteří úspěšně vykonali
absolutorium, vydá škola nejpozději do sedmi
dnů od jeho vykonání vysvědčení
o absolutoriu" neukončí tečkou a text
by dále pokračoval formulací "a nejpozději
do 30 dnů od jeho vykonání diplom absolventa
vyšší odborné školy s příslušným
označením absolventa vyšší odborné
školy".
Na závěr si dovolím pouze poznámku
v tom smyslu, že bychom velice přivítali, aby
legislativa, která se dnes projednává, konkrétně
novely dvou nebo tří klíčových
školských zákonů, byla přijata.
Nesporně by to přispělo k určité
stabilizaci resortu. Legislativní rámec zřejmě
v podobě nových školských zákonů
již nezvládneme, ale v každém případě
některé ožehavé problémy se v
projednávaných novelách řeší.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Souralovi. Prosím pana poslance Koronthályho,
aby se ujal slova, připraví se paní poslankyně
Nováková.
Poslanec Vladimír Koronthály: Vážený
pane předsedající, vážený
pane ministře, dámy a pánové, kromě
toho, že si dovolím podat dva drobné pozměňovací
návrhy, dovolím si lehounce upřesnit vyjádření
pana zpravodaje ohledně jeho pozměňovacích
návrhů. Možná jsem se přeslechl,
ale rozhodně jsem neměl pocit, že všechny
pozměňovací návrhy, které zmiňoval,
by byly projednávány u nás na výboru
a odhlasovány a nedopatřením se nedostaly
do společné zprávy. Nevím, možná
jsem slyšel špatně.
Každopádně to neplatí o jednom z nich,
kdy pan zpravodaj navrhuje změnit ročník
pátý na ročník čtvrtý.
Vysvětlím - jedná se o průběžnou
maturitu během studia na konzervatoři.
Je samozřejmě logické, že na středních
školách se maturuje po čtyřech letech.
Obávám se však, že konzervatoř
je z tohoto hlediska poněkud specifickou školou díky
tomu, že velký objem studia zabírá samotná
praktická příprava nástrojová.
Pro představu uvádím, že houslista na
konzervatoři by měl cvičit 4 - 6 hodin denně,
klavírista až do 8 hodin denně. Za tohoto předpokladu
se domnívám, že chtít maturitu po čtvrtém
ročníku je požadavek ne úplně
rozumný, neboť povede buď k výraznému
omezení nástrojové přípravy
v prvních čtyřech letech nebo k výraznému
snížení hodnoty náplně atd. maturity
na konzervatoři. Zdá se mi, že tím by
se vymkla z obecných požadavků na maturity
co se náročnosti týče tak jak jsou
na jiných školách.
Z tohoto důvodu bych doporučoval, aby se sněmovna
přiklonila k původnímu znění,
tedy ke znění společné zprávy,
ve kterém se s maturitou na konzervatoři počítá
až po pátém ročníku.
Nyní si dovolím předložit své
dva pozměňovací návrhy. První
se týká bodu 17. společné zprávy,
kterou jinak v tomto znění velice vítám.
Je to malé upřesnění bodu 17., který
by měl znít takto. V § 17 se text odstavce
2 nahrazuje tímto zněním: "Je-li podstatná
část výuky na čtyřletém
gymnáziu v souladu se schváleným učebním
plánem v cizím jazyku, může ministerstvo
povolit rozložení studia na tomto gymnáziu
na pět let." Druhá věta bodu 17. se
tím stává zbytečnou, tudíž
se vypustí.
Tento návrh odůvodním. Existuje toho času
asi 10 - 12 gymnázií v této zemi, která
v rámci specifického důrazu na jazykovou
vybavenost absolventů přešla na pětiletý
model studia, ve kterém v prvním ročníku
se v podstatě celé studium odehrává
v rovině velmi intenzívní jazykové
přípravy až 20 hodin týdně a
posléze v dalších čtyřech ročnících
probíhá výuka obdobná normální
gymnaziální výuce s tím rozdílem,
že podstatná část výuky (ty nejzávažnější
předměty) je vedena v onom cizím jazyce.
Výhody není nutné zdůvodňovat.
Pokud bychom tuto změnu do zákona nevsunuli, tak
v souvislosti s tím, jak zákon nakládá
s možností studia na gymnáziu, by tato gymnázia
musela přejít opět na čtyřletý
systém, tzn., že by musela naprosto opustit tuto intenzívní
jazykovou přípravu, včetně získání
odborné terminologie během výuky oněch
předmětů v cizím jazyce.
Domnívám se, že vzhledem k tomu, že český
jazyk dosud není uznáván jako jeden ze světových
jazyků, bylo by vhodné tuto možnost pětiletých
gymnázií zachovat s tím, že by samozřejmě
neměla vznikat živelně, ale ministerstvo by
mělo mít plně v rukou, do jaké míry
si naše země může dovolit financovat tento
druh studia ve větším nebo menším
rozsahu.
Druhy pozměňovací návrh je k bodu
63. Ten by se měl změnit takto: V § 63 a) se
v odstavci 4 vypouštějí slova "a sedmiletých"
a na konec tohoto odstavce se připojí nová
věta "Žáci, kteří jsou k
1. září 1995 žáky sedmiletých
gymnázií, dokončí studium podle dosavadních
předpisů, nerozhodne-li ředitel školy
se sou hlasem rady školy (je-li zřízena) a
zřizovatelem o dokončení studia podle tohoto
zákona."
Opět se pokusím zdůvodnit. Jedná se
o to, že přinejmenším v několika
případech se stalo, že v době, když
byla zřizována tato delší gymnázia,
myslím sedmiletá, byla zřizována jako
osmiletá. Přijímací zkoušky dělali
žáci do těchto gymnázií jako
do osmiletých gymnázií. Jako příklad
mohu konkrétně uvést gymnázium v Ústavní
ulici v Praze 8-Bohnice. Po nástupu žáků
do prvního ročníku jim během prvního
či druhého dne bylo sděleno, že osmileté
gymnázium na základě nařízení
muselo být změněno na sedmileté.
Domnívám se proto, že by bylo vhodné,
aby tato gymnázia, která vlastně jen administrativním
zásahem byla zřízena jinak než byla
zamýšlena a jejich žáci nebyli sankcionováni
za to, že si dovolili nastoupit do gymnázia dříve
než vstoupil v platnost tento náš zákon,
který by jim umožnil absolvovat studium podle jejich
původních představ, tj. jako studium osmileté.
Domnívám se, že by měla být otevřena
cesta k tomu, aby v těchto gymnáziích, budou-li
o to stát ředitel, zřizovatel, případně
rada školy, byla možnost opět změnit výuku
zpět na osmiletou. Účelnost toho se jeví
zejména z toho hlediska, že ti studenti, kterých
se to zejména týká, v této době
teprve studují první ročník vyššího
gymnázia, takže je možné ono poměrně
velmi nepříjemné zhuštění
studia opět rozředit, a tak jim umožnit jejich
studium prohloubit. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Koronthálymu a prosím paní
poslankyni Novákovou, aby se ujala slova, připraví
se pan poslanec Přibáň.
Poslankyně Eva Nováková: Vážený
pane předsedo, pane předsedající,
pane ministře, dovolím si přednést
jeden pozměňovací návrh k projednávanému
návrhu novely zákona č. 29/1984 Sb., v platném
znění, ve znění společné
zprávy.
V § 39 navrhuji, aby v odst. 2 část vypuštěného
textu, a to poslední věta, byla vrácena do
původního znění vládního
návrhu zákona. Odst. 2 tedy navrhuji v tomto znění:
"Učební dokumenty pro střední
zdravotnické školy vydává ministerstvo
po dohodě s ministerstvem zdravotnictví, učební
plány a učební osnovy pro ostatní
střední školy vydává ministerstvo
po projednání se zúčastněnými
ústředními orgány státní
správy."
Svůj návrh zdůvodňuji takto, pokud
nebude ponechán původní text vládního
návrhu, nebude respektováno ustanovení zákona
474/1992 Sb., kompetenčního zákona, kterým
je určena odpovědnost ministerstva hospodářství,
potažmo jiných orgánů státní
správy, za profesní přípravu učňů
na povolání.
Lze předpokládat dopad této úpravy
do kvality uvedených učebních dokumentů,
neboť zřizovatelé, odvětvová
ministerstva, by ztratili zákonnou možnost participace
na učebních plánech a učebních
osnovách. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
paní poslankyni Novákové. Prosím pana
kolegu Přibáně, aby se ujal slova.
Poslanec Martin Přibáň: Vážený
pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, budu velmi stručný.
Chtěl bych jen na drobné poznámce dokumentovat
určitou provázanost mezi zákonem školským,
který projednáváme nyní, a mezi návrhem
novely zákona o státní správě
a samosprávě ve školství, kterou budeme
projednávat za chvíli.
Já mám k tomuto návrhu připraven poměrně
rozsáhlý pozměňovací návrh
týkající se financování nestátních
škol a pokud bude přijat, bude se muset nutně
odrazit v malé drobné změně tisku
1632, který projednáváme nyní. Já
tady proto pouze pro forma přečtu ten pozměňovací
návrh, o kterém se ovšem bude moci hlasovat
až při hlasování o mnou dříve
avizovaném rozsáhlejším pozměňovacím
návrhu k dalšímu zákonu.
Takže bod 8 článku 2, tisku 1632. Z textu,
který momentálně zní: "§
45 odst. 8 zní: soukromá předškolní
zařízení a soukromá školská
zařízení atd. mohou obdržet dotaci,
pokud zřizovatel uzavře se školským
úřadem...." a pokračuje dále
text, vypouštím veškeré zmínky
o předškolních zařízeních.
Objevuje se to v tomto odstavci dvakrát, tzn. dvakrát
budu navrhovat vypustit slova "předškolní
zařízení".
Znovu opakuji, o tomto návrhu bude možno hlasovat
teprve v souvislosti s pozměňovacím návrhem
k tisku 1633. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Přibáňovi a uzavírám
rozpravu vzhledem k tomu, že se do ní nikdo dál
nehlásí. To, co uvedl teď pan kolega Přibáň,
je určité odůvodnění postupu,
který navrhl před tím pan zpravodaj Kozel.
Dámy a pánové, proběhla rozprava a
mám zde požadavky od zástupců některých
klubů, aby pozměňovací návrhy
byly připraveny tak, jak to bývá obvyklé
u složitějších norem, písemně,
aby byly rozdány jako určitý pracovní
podklad všem poslancům.
Přerušuji tedy v tomto okamžiku projednávání
tohoto bodu a zároveň bych rád ohlásil,
co všechno se má udát v polední přestávce.
(Následovaly organizační poznámky.)
Vyhlašuji polední přestávku do 15.30
hodin.
(Jednání přerušeno ve 13.05 hodin.)