Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Poslanec Zdeněk Trojan: Vážený pane předsedo, vážení kolegové, především bych chtěl panu ministru Vodičkovi poděkovat za rozsáhlou a věcnou odpověď. Mé obavy o tom, že neprovedení ratifikace sociální charty se může stát kontroverzním bodem hodnocení naší republiky coby člena Rady Evropy, však nerozptýlil. Mé informace o této záležitosti z Rady Evropy nejsou tak optimistické jako jeho.

S potěšením jsem uvítal návrh pana ministra Vodičky na účast zástupce Poslanecké sněmovny Parlamentu na zasedání komise ministerstva práce a sociálních věcí, ustavené k posouzení právních aspektů spojených s přijímáním sociální charty. Táži se, zda tento návrh byl učiněn i jinou cestou, nebo se objevuje pouze v textu odpovědi na mou interpelaci. Je-li tomu tak, pak doporučuji, aby pan ministr tuto nabídku uskutečnil oficiálně příslušným orgánům Poslanecké sněmovny. Ke kauze, týkající se účasti experta za Českou republiku ve výboru expertů Evropské sociální charty, vyslovuji politování nad tím, že vláda nedokázala v České republice nalézt odborníka, který by byl naprosto bezúhonný s uznávanou odbornou způsobilostí v národních a mezinárodních otázkách, se znalostí angličtiny nebo francouzštiny. Je mrzuté, že se taková osoba nenalezla mezi pracovníky ministerstva práce a sociálních věcí a neuvěřitelné je, že taková není ani mezi profesory pracovního a sociálního práva našich univerzit. Snad by bylo dobře ve vyhledávání vhodných pracovníků pokračovat, aby při další výzvě či nabídce byli vhodní kandidáti k dispozici.

S ohledem na to, že s vývody pana ministra o rychlosti projednávání a s jeho přístupem k vyhledávání vhodných expertů schopných reprezentovat Českou republiku v mezinárodních institucích nemohu souhlasit a ani nemohu souhlasit s jeho optimistickým hodnocením postupu prací na přípravě Evropské sociální charty k ratifikaci Českou republikou, považuji jeho odpověď za neuspokojivou.

Předseda PSP Milan Uhde: Pane poslanče, zaznamenal jsem, že odpověď nepovažujete za uspokojivou. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Nevidím žádnou přihlášku, rozpravu uzavírám a předkládám návrh usnesení.

Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí ministra práce a sociálních věcí Jindřicha Vodičky na interpelaci poslance Zdeňka Trojana ve věci předložení Evropské sociální charty k ratifikaci Parlamentu České republiky, jak uvedeno v tisku 1092 C.

179. hlasování na této schůzi. Kdo podporujete předloženy návrh usnesení, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo.

Ze 102 přítomných bylo 34 pro, 50 proti, 10 se zdrželo, 8 nehlasovalo. Návrh usnesení nebyl přijat.

Pokusím se předložit vám opačný návrh.

Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí ministra práce a sociálních věcí Jindřicha Vodičky na interpelaci poslance Zdeňka Trojana ve věci předložení Evropské sociální charty k ratifikaci Parlamentu České republiky, jak uvedeno v tisku 1092 C.

180. hlasování. Kdo podporujete tento návrh usnesení stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo.

Ze 104 přítomných bylo 57 pro, 26 proti, 6 se zdrželo, 15 nehlasovalo. Návrh byl přijat.

Zatím poslední odpověď, kterou pan ministr práce a sociálních věcí Jindřich Vodička poskytl jako ohlas na interpelaci poslanců, je odpověď na interpelaci pana poslance Jozefa Wagnera ve věci důchodového zabezpečení občanů. Ať se dívám jak se dívám, pana poslance Wagnera nevidím na sedadle vyhrazeném poslancům České strany sociálně demokratické a nevidím ho sedět ani v řadách jiných poslanců, odkládáme tedy text na toto téma.

Jsou tu ještě další odpovědi na interpelace, ale z toho, jak je kolega Tollner seřadil, předpokládám, že se jimi nebudeme zabývat pro nepřítomnost ministrů.

Přikročíme tedy k dalšímu bodu jednání - Program sociální prevence a prevence kriminality, aktuální stav a východiska do roku 1996, podle sněmovních tisků 1043 a 1284. Vidím, že se hlásí pan poslanec Pavel Seifer. Předpokládám, že jde o faktickou poznámku nebo procedurální návrh. Má příležitost proslovit jej.

Poslanec Pavel Seifer: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, nemyslím, že vždy je nutné požadovat přítomnost zmíněného ministra. Členové vlády mohou být garanti a poslové sdělení. Byl bych rád, aby se projednaly, případně odmítly nebo přijaly i interpelace, které směřují na ty členy vlády, kteří nejsou přítomni.

Předseda PSP Milan Uhde: Já se musím omluvit, protože jsem měl zahraniční návštěvu a nevím, zda se sněmovna už na tom nějakým způsobem nedomluvila. Samozřejmě, že můžeme probrat všechny odpovědi, pokud poslanci souhlasí, že odpovědi budeme projednávat bez přítomnosti ministra, který odpověď poskytl.

Já tedy přečtu, čeho a koho se odpovědi týkají. Pan ministr Vladimír Dlouhý odpověděl na interpelaci poslance Zbyška Stodůlky. Pan poslanec Zbyšek Stodůlka je přítomen a souhlasí s tím, abychom bez přítomnosti pana ministra projednali odpověď.

Poslanec Zbyšek Stodůlka: Vážený pane předsedo, vzhledem k tomu, že pan ministr se omluvil, navrhuji přesunutí tohoto bodu na příští schůzi. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Na příště. Pan ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ivan Pilip odpověděl paní poslankyni Květoslavě Čelišové. Paní poslankyně počká, až tady pan ministr bude. Pochopil jsem gesto správně.

Dále pan ministr zahraničí Josef Zieleniec odpověděl na interpelaci pana poslance Zdeňka Trojana ve věci Dohody o přidružení mezi Českou republikou a Evropskými společenstvími. Táži se poslance Zdeňka Trojana, zda se smíří se situací vzniklou nepřítomností ministra.

Poslanec Zdeněk Trojan: Pane předsedo, dovolil bych si své stanovisko přečíst teď.

Předseda PSP Milan Uhde: V tom případě se budeme zabývat odpovědí na interpelaci poslance Zdeňka Trojana ve věci Dohody o přidružení mezi Českou republikou a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy, sněmovní tisk 1022, odpověď je sněmovní tisk 1022 J. Na 25. schůzi Poslanecké sněmovny přerušeno pro nepřítomnost poslance. Pan poslanec Zdeněk Trojan se vyjádří k odpovědi.

Poslanec Zdeněk Trojan: Pane předsedo, dámy a pánové, v souvislosti s odpovědí na mou interpelaci týkající se Dohody o přidružení mezi Českou republikou a Evropskou unií bych chtěl ministru Zieleniecovi poděkovat za seriózně vypracovanou a v podstatě vyčerpávající odpověď, z níž vyplývá, že si ministerstvo zahraničí je vědomo důležitosti této problematiky, a lze jen uvítat prvé kroky, které byly v rámci vlády pozitivním směrem vykonány. Přesto vsak mám dojem, že v některých záležitostech souvisejících s napojením naší republiky do evropského prostoru nepostupujeme dostatečně rychle a účinně. Mám na mysli situaci v přechodu k evropským technickým, ekonomickým, obchodním a jiným standardům, tedy otázky související s harmonizací norem a předpisů našich se standardy platnými pro Evropskou unii.

Pan ministr se pozastavuje nad mým dotazem s tím, že věc byla v Parlamentu řádně projednána. K tomu chci uvést, že projednávání Dohody v Poslanecké sněmovně bylo s ohledem na další úkoly Parlamentu bohužel na okraji zájmu. Domnívám se, že předmětná smlouva je jedním z nejdůležitějších, ne-li v současnosti nejdůležitějším mezinárodním dokumentem České republiky, o jehož naplňování by měli být poslanci, a to nejen zahraničního výboru, průběžně informováni.

Doporučuji, aby pan ministr zahraničí, který je zřejmě garantem této smlouvy, nalezl vhodný způsob pravidelného přísunu informací o postupu prací prováděných exekutivou v souvislosti s její postupnou realizací. V dobré víře, že se pan ministr Zieleniec s textem tohoto mého vyjádření seznámí a bude reflektovat na doporučení uvedené v jeho závěru, dovolil jsem si své stanovisko přednést. l přes mé výhrady jeho odpověď považuji za uspokojivou.

Předseda PSP Milan Uhde: Kancelář zajistí, aby se text vašeho vyjádření dostal co nejkratší cestou do rukou pana ministra Zielence. Nyní otvírám rozpravu k tomuto bodu. Nikdo se do ní nehlásí. Rozpravu uzavírám a přečtu návrh usnesení:

"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí ministra zahraničních věcí Josefa Zieleniece na interpelaci poslance Zdeňka Trojana ve věci Dohody o přidružení mezi Českou republikou a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy, uvedenou tisk 1022 J."

181. hlasování. Kdo podporujete návrh usnesení, jak byl přednesen, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo.

Ze 104 přítomných bylo 80 pro, 1 proti, 3 se zdrželi a 20 nehlasovalo. Návrh byl přijat.

Postoupíme dále k odpovědi, kterou ministr zahraničních věcí Josef Zieleniec poskytl na interpelaci Zdeňka Trojana ve věci návštěvy generála Pinocheta v České republice, tisk 1022. Odpověď předložená jako tisk 1022 U. Její projednávání bylo na 25. schůzi sněmovny přerušeno pro nepřítomnost poslance. Táži se, zda pan poslanec považuje odpověď za uspokojivou. (Poslanec Trojan reaguje z místa bez mikrofonu.) Budeme o tom jednat až v přítomnosti pana ministra. Odkládáme ji.

Pan ministr Josef Zieleniec odpověděl na interpelaci poslance Jiřího Bílého, ale toho zde nevidím. Dále na interpelaci poslance Miroslava Čapka, a já nahlížím do řad, o kterých mám velmi špatný přehled. Pan poslanec Čapek není přítomen, takže musíme odpověď na jeho interpelaci odložit. Ale je tady odpověď ministra zahraničních věcí Josefa Zieleniece na interpelaci poslance Pavla Seifera ve věci rozhlasového vysílání do zahraničí. Táži se pana poslance, zda se smíří s nepřítomností pana ministra, anebo zda bude trvat na odložení odpovědi na svou interpelaci?

Poslanec Pavel Seifer: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já se smířím s nepřítomností, i když to nesu bolestně, ale zřejmě má dost práce, takže vzhledem k nebezpečí z prodlení jsem ochoten tuto odpověď komentovat i v jeho nepřítomnosti a věřím, že přítomní páni ministři budou tlumočit mé námitky, resp. mé připomínky.

Já si myslím, že pan ministra zahraničních věcí pověřil lidi, aby odpověděli, kteří nejsou dostatečně informováni o instituci vysílání do zahraničí jako takové. Já jsem mu položil zhruba čtyři základní otázky, které bych rád věděl jako poslanec a jako občan.

Zaprvé, proč vůbec vysíláme do zahraničí, kam vlastně vysíláme, s jakým záměrem, s jakým cílem, jakým způsobem ministerstvo zahraničních věcí prezentaci naší republiky do zahraničí podporuje a jak kontroluje vysílání do zahraničí, jaké má odborné experty, kteří by toto dokázali zhodnotit.

Pan ministr mi odpověděl. Vzal bych to postupně. Např. jsem se ptal, proč vysíláme indiánům v Latinské Americe a nevysíláme např. do Polska. Pan ministr mi odpověděl, že vysíláme v pěti jazycích, z toho čtyřech světových a v našem jazyce, a že v Polsku je možné slyšet anglické, německé a francouzské vysílání. Chtěl bych upozornit, že to je technicky nemožné. Vysílání do zahraničí se děje převážně na krátkých vlnách, které musí být směrovány někam. Např. do Polska není žádná krátká vlna směrována. V Polsku ani anglické nebo německé vysílání pravděpodobně není slyšet. To je jedna připomínka.

Druhá připomínka je závažnější a je taková, že vysílání do zahraničí je směrováno obsahem pro určité teritorium, které bere na vědomí společenskou, intelektuální, hospodářskou atd. úroveň obyvatelstva a s nějakým záměrem tam vysíláme. Jestli mě někdo tvrdí, že anglické vysílání do zahraničí je směrováno pro severní Afriku, a je-li slyšitelné náhodou v Polsku, je adekvátním vysíláním do zahraničí, to je nesmysl, to je hloupé, legrační, neobstojí to a nemá to co dělat s naší propagací do zahraničí. Je možno o tom vést polemiku, ale není relevantní a není odborná.

Ve druhé odpovědi bylo řečeno, že ministerstvo zahraničních věcí - a je to vážná věc, protože prezentace našeho státu do zahraničí by měla byt pro poslance velice vážná - je provázeno tím, že redaktoři zahraničního vysílání mají stejný přístup k informacím jako kteříkoliv jiní redaktoři Respektu, Rudého práva, Mladé Fronty Dnes. To je úplně vedlejší. Myslím, že je zde trochu rozdíl.

Nyní bych prosil, aby vládní koalice zbystřila pozornost, protože je to určeno pro ni. V celém světě je chápáno vysílání do zahraničí nikoliv jako soukromé nebo veřejnoprávní, ale jako státní. Dokonce některé státy jako např. USA mají ze zákona dané, že vysílání do zahraničí - Hlas Ameriky - není určeno pro občany USA, protože je to státní vysílání a nemělo by být směrováno pro toto území. Není to vládní vysílání, ale státní. Dejme tomu ale, že vláda by momentálně měla mít jakýmsi způsobem garanci nad propagací a prezentací státu do zahraničí. Konec konců je to úkolem ministerstva zahraničních věcí.

Vrátil bych se k další věci, a to ke způsobu kontroly. Ptal jsem se kdo a jak kvalifikovaný kontroluje nebo posuzuje kvalitu, rozsah a vůbec směrování vysílání do zahraničí. Pan ministr mi v druhé odpovědi odpovídá na druhou interpelaci mimo jiné konstatováním, že skutečnost - cituji - že členové konzultační rady nejsou odborníky v záležitostech technických parametrů vysílání, nepovažuji v žádném případě za závadu. Jedna poznámka k tomu. Tato rada hlasovala a hlasováním rozhodla o tom, že krátká vlna není slyšet, že v řadě zemí krátká vlna není slyšet. Abych to převedl do češtiny, rozhodla hlasováním, že tento pult není dřevěný, ale třeba železný. O tom rozhodla hlasováním, ačkoliv na to nemá kvalifikaci. Dovolím si připomenout, že tato rada nemá ani odbornou kvalifikaci. Není tam žádný odborník na mediální politiku, žádný odborník na prezentaci atd. Uznávám, že je právo této rady tuto kvalifikaci nemít. Tuto radu jmenuje ministr zahraničních věcí. Nechť má právo jmenovat radu jakou chce.

Vrátím se k závěru, kdy pan ministr konstatuje, že letos v červnu je plánován od borný audit zahraničního vysílání Českého rozhlasu. Vítám to, protože to je institut, který by zřejmě dokázal posoudit kvalitu, ale otázka nestála tak, jestli naše zahraniční vysílání je kvalitní nebo není. Otázka zněla, jestli ministerstvo zahraničních věcí dokáže zadat kvalitně program, kam, proč, s jakým cilem a s jakým záměrem vysíláme do zahraničí a proč poplatníci vydávají 52 milionů v letošním roce na toto vysílání. To je filosofie člověka, který přijde do obchodu a řekne: Chci si koupit šaty, jaké šaty mi nabízíte. Zahraniční vysílání je něco jiného. To nejsou šaty. Tady by měl být nějaký záměr, cíl a nějaký smysl. Přiznám se k jedné věci. Když jsem si tuto odpověď přečetl, požádal jsem stálou komisi parlamentu pro sdělovací prostředky, aby si pozvala představitele této konzultační rady na slyšení komise. Toto slyšení má být uskutečněno na nejbližším zasedání komise. V tomto intimním dialogu bych se rád zeptal této komise, podle jakých kritérií posuzuje, jaké má odborníky, jaké má expertizy a na základě čeho chce tuto činnost provozovat. Proto směřuji k jednomu návrhu.

Navrhl bych této sněmovně, aby rozhodnutí o odpovědi pana ministra odložila na příští zasedání, kde už bude známo slyšení u komise pro sdělovací prostředky a kde konzultační rada bude moci přednést své možná věrohodné, možná nevěrohodné tvrzení. Mohl jsem tady nebýt. Tím pádem by se samozřejmě automaticky tento bod odložil na příští jednání. Považoval jsem za korektní zde být a přednést tento návrh a požádat sněmovnu, aby tento návrh přijala. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Byl podán procedurální návrh na odložení. Mohl bych to také vyložit tak, že pan poslanec pouze pronesl své expozé a požádal, aby věc byla odložena. Domnívám se, že o tom nemusíme dát hlasovat.

Pan poslanec Krámek je snad jiného mínění, protože se hlásil. Rozpravu jsem neotevřel a nemíním ji otevřít, protože se domnívám, že není k čemu. Jste-li toho mínění, že máme hlasovat o odkladu, dám hlasovat, ale jsem toho názoru, že máme věc jednoduše odložit do projednání v komisi pro sdělovací prostředky, až bude věc k projednání zralá.

Ministr zahraničních věcí Josef Zieleniec odpověděl na interpelaci poslance Vratislava Votavy ve věci postoje české vlády k materiálu helsinské komise Kongresu USA, který se týká stavu lidských práv atd. Pan poslanec chce věc projednat, nebo počká na přítomnost pana ministra? Odložit do přítomnosti pana ministra. Rozumím a odkládám.

Konečně jsou tu odpovědi pana ministra Karla Dyby. Odpověděl na interpelaci poslanců Jaroslava Broulíka, Miloše Skočovského a Františka Kačenky ve věci vědy, výzkumu, techniky a rozvoje technologií, tisk 1026. Vidím pana poslance Broulíka a ptám se ho, zda se smíří s nepřítomností pana ministra Dyby, anebo zda chce věc odložit. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Jaroslav Broulík: Vážený pane předsedo, dámy a kolegové, já bych chtěl trochu urychlit průběh, my jsme své vyjádření tady už přednášeli. Vzhledem k nedostatku poslanců se o této věci nehlasovalo. Já bych požádal - naše vyjádření bylo odmítavé - přesto, že si myslíme, že některé názory, které se v interpelaci objevily, zaslouží pozornosti a je vidět, že ministerstvo se snaží, ale s praktickou realizací vědní politiky i podpory technologií do současné doby nemůžeme souhlasit. Já bych proto požádal, aby sněmovna rozhodla hlasováním, zda s odpovědí pana ministra bude souhlasit nebo ne.

Předseda PSP Milan Uhde: Vaše vyjádření tedy je negativní, otevírám rozpravu k tomuto bodu a táži se po přihláškách. Nevidím žádnou přihlášku, rozpravu uzavírám a předložím vám návrh usnesení ve smyslu toho, jak se vyjádřil pan poslanec Broulík, ale předtím vás odhlásím a požádám, abyste se nově zaregistrovali. Už jsme schopni usnášení. Předkládám návrh usnesení.

Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí ministra hospodářství Karla Dyby na interpelaci poslanců Jaroslava Broulíka, Miloše Skočovského a Františka Kačenky ve věci vědy, výzkumu, techniky a rozvoje technologií, tisk 1026 A.

182. hlasování na této schůzi.

Kdo podporuje předložený návrh usnesení, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo. Z 80 přítomných bylo 26 pro, 35 proti, 12 se zdrželo, 7 nehlasovalo.

Návrh nebyl přijat. Předložím návrh opačný:

Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí ministra hospodářství Karla Dyby na interpelaci poslanců Jaroslava Broulíka, Miloše Skočovského a Františka Kačenky ve věci vědy, výzkumu, techniky a rozvoje technologií, uvedenou v tisku 1026 A.

183. hlasování.

Kdo podporujete tento návrh usnesení, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo. Z 83 přítomných bylo 48 pro, 12 proti, 15 se zdrželo, 8 nehlasovalo.

Návrh byl přijat.

Byla to poslední odpověď. Konstatuji, že jste obdrželi písemné odpovědi na otázky přednesené poslanci na předchozích schůzích. Jde o odpovědi na otázky uvedené ve sněmovních tiscích 1315 G, 1396 A, 1397 A, 1397 B, 1397 C, 1409 A, 1409 l, 1409 J, 1411 A, 1413 A. Tím se vyhovuje ustanovení našeho jednacího řádu, aby s odpověďmi byli seznámeni poslanci na schůzi Poslanecké sněmovny. Na rozdíl od interpelací se však tyto odpovědi nezařazují na pořad jednání schůze Poslanecké sněmovny.

Děkuji za pochopení všem, kteří vydrželi až do této chvíle. Ukončili jsme projednávání odpovědí na interpelace. Na pořadu je

Připomínám, že program, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 1043, jsme začali projednávat ve 24. schůzi sněmovny. Úvodní slovo přednesl ministr Jiří Novák a společnou zprávu výborů tisk 1284 odůvodnil poslanec Vladimír Šuman. Připomínám, že společná zpráva obsahuje návrh usnesení Poslanecké sněmovny. V rozpravě poslanec Stanislav Gross navrhl, aby při projednávání tohoto bodu byl přítomen ministr vnitra, proto bylo jednání přerušeno a pokračovalo na 25. schůzi rozpravou. Na žádost společného zpravodaje bylo jednání po ukončení rozpravy opět přerušeno vzhledem k nepřítomnosti ministra Jiřího Nováka. Ministr práce a sociálních věcí pan Jindřich Vodička, jehož vláda též pověřila odůvodněním předloženého programu, se závěrečného slova vzdal.

Táži se, zda se k rozpravě a k předneseným návrhům chtějí vyjádřit ministři vnitra a spravedlnosti pánové Jan Ruml a Jiří Novák. Pan ministr Jan Ruml si přeje přednést své slovo. Rád mu je udílím.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, systém prevence kriminality v České republice je vytvářen ve dvou rovinách, které spolu velmi úzce souvisejí a vzájemně se podmiňují. Na státní úrovni jsou plněny úkoly a přijímána opatření zejména legislativního, ekonomického, organizačního a koordinačního charakteru se zaměřením na vytváření podmínek pro činnost všech subjektů, jejichž aktivity jsou orientovány do oblasti předcházení zločinnosti či zmírňování jejich následků.

Konkrétním výsledkem těchto aktivit budou zpracované programy prevence kriminality v působnosti zainteresovaných resortů do 30. 3. 1995, jak vyplývá z usnesení vlády číslo 617/93 a 343/94. Nezastupitelné postavení na této úrovni má republikový výbor pro prevenci kriminality, jehož činnost je zaměřena především na spolupráci se zástupci měst a obcí s představiteli nejrůznějších sdružení občanských iniciativ a hnutí při zpracování projektu prevence kriminality na místní úrovni a na plnění úkolů, souvisejících s gescí jednotlivých resortů za vymezené priority v oblasti prevence kriminality.

Na místní úrovni jsou zpracovávány a realizovány projekty a programy prevence kriminality, např. ve Vsetíně, v Rokycanech, v Plzni nebo v Českých Budějovicích, respektující specifika konkrétních lokalit. V poslední době lze pozorovat zvýšený zájem ze strany volených zástupců měst a obcí o tyto formy systémového řešení prevence kriminality.

Vzhledem k výsledkům činnosti oddělení prevence ministerstva vnitra, tj. zpracování koncepce a programu prevence kriminality, programu prevence kriminality v městě Vsetín, uskutečnění první národní konference k prevenci kriminality ve dnech 30. až 31. 5. 1994 v Brně a zřízení republikového výboru na základě usnesení vlády, je zahraničím hodnocen poslední vývoj v České republice, pokud jde o institucionalizaci prevence zločinnosti, jako velmi pozitivní.

Sekretariát Organizace spojených národů vyjádřil potěšení, že v ČR se už v některých lokalitách realizují projekty prevence na místní úrovni. Na základě výše uvedených skutečností je opakovaně ze strany Organizace spojených národů vyzdvihována ČR jako jedna z nejvýznamnějších zemí střední a východní Evropy dané problematiky a je jí nabízeno členství v komisi OSN pro prevenci zločinnosti a trestní soudnictví.

Ze zprávy britských expertů, kteří navštívili naší republiku v prosinci 1994, je možno citovat, že vládní program, což je koncepce a program prevence kriminality ve smyslu usnesení vlády č. 617/93, na jehož realizaci se podílí sedm ministerstev, je už zpracován. Tempo změn se zvyšuje a nové oddělení pro prevenci kriminality ministerstva vnitra je dynamické a inovační ve svých metodách a podporuje místní iniciativy. Role policie je považována za nezbytnou pro úspěch tohoto postupu a vsetínský projekt je velmi vyčerpávající. Tolik citace ze zprávy britských expertů.

Na základě výše uvedených skutečností nelze uvést jediný objektivní důvod, který by měl vést k rozhodnutí přenesení garance za oblast sociální prevence a prevence kriminality z Ministerstva vnitra ČR na Ministerstvo spravedlnosti ČR. Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru vnitra Janu Rumlovi. Žádám, aby se ujal slova pan ministr spravedlnosti Jiří Novák, pokud chce. Prosím, má slovo.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák: Já mohu jenom souhlasit se slovy pana ministra vnitra. Myslím si, že gestorem prevence kriminality musí být ministerstvo vnitra, jak je ostatně obvyklé i v jiných demokratických zemích, např. v Německu, Rakousku, Dánsku, Velké Británii apod. Ten, kdo je gestorem tohoto úkolu, musí být vybaven i příslušnými pravomocemi, kterými ministerstvo spravedlnosti vybaveno není. Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro soudnictví, vězenství a státní zastupitelství a sociální prevence se týká resortu ministerstva spravedlnosti pouze okrajově v rámci vězenství. Proto si myslím, že v souladu s obvyklou úpravou v jiných zemích by oním gestorem mělo být správně ministerstvo vnitra.

V této souvislosti je třeba též říci, že republikový výbor vyvíjí svoji činnosti teprve jeden rok, v jehož průběhu se formovala i jeho struktura a zabezpečení činnosti. Změna v jeho postavení po tak krátké době by zákonitě působila destabilizačním vlivem, vyvolala by organizační a administrativní problémy a nové nároky na jejich řešení. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministrovi spravedlnosti Jiřímu Novákovi a zbývá požádat o závěrečné slovo zpravodaje výboru pana poslance Vladimíra Šumana.