Přítomni:
Předseda PSP M. Uhde, místopředseda PSP J.
Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda
PSP K. Ledvinka, místopředseda PSP P. Tollner a
192 poslanců.
Za vládu České republiky: předseda
vlády V. Klaus, místopředseda vlády
J. Kalvoda, místopředseda vlády a ministr
zemědělství J. Lux, ministr životního
prostředí F. Benda, ministr pro hospodářskou
soutěž S. Bělehrádek, ministr průmyslu
a obchodu V. Dlouhý, ministr hospodářství
K. Dyba, ministr obrany V. Holáň, ministr I. Němec,
ministr spravedlnosti J. Novák, ministr školství,
mládeže a tělovýchovy I. Pilip, ministr
zdravotnictví L. Rubáš, ministr vnitra J. Ruml,
ministr pro správu národního majetku a jeho
privatizaci J. Skalický, ministr dopravy J. Stráský,
ministr práce a sociálních věcí
J. Vodička, ministr zahraničních věcí
J. Zieleniec.
(Jednání zahájeno v 9.10 hodin.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci, vážení členové vlády,
milí hosté, z pověření předsedy
Poslanecké sněmovny zahajuji třetí
jednací den 28. schůze Poslanecké sněmovny
a všechny vás na ní srdečně vítám.
Podle prezenční listiny je přítomno
74 poslanců. Ještě jednou poprosím o
prezentaci. Děkuji. Nyní je zaprezentováno
77 poslanců, znamená to, že jsme schopni se
usnášet. Sděluji, že poslanec Čapek
má náhradní kartu č. 1, pan poslanec
Přibáň náhradní kartu č.
3, pan poslanec Koucký náhradní kartu č.
4.
Dle schváleného pořadu nám k projednání
nyní zbývá 13 bodů. Podle schváleného
programu prvním dnešním bodem je
K tomuto bodu jsme obdrželi tři sněmovní
tisky pod čísly 1507 - 1509. Má někdo
k předloženým návrhům nějaký
dotaz nebo připomínku? Není-li tomu tak,
přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat
o návrhu na upuštění od projednávání
zásad zákona uvedeném ve sněmovním
tisku 1507, což je vládní návrh k vydání
zákona, kterým se mění a doplňuje
zákon České národní rady č.
238/92 Sb., o některých opatřeních
souvisejících s ochranou veřejného
zájmu.
Jedná se o 102. hlasování na této
schůzi. Já se ptám, kdo podporuje tento návrh?
Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Návrh
byl přijat.
Pro hlasovalo 73, proti 1, zdrželo se 12 poslanců.
Nyní budeme hlasovat o návrhu uvedeném ve
sněmovním tisku č. 1508. Jedná se
o vládní návrh zákona na vydání
zákona o ochraně ozonové vrstvy země
podle sněmovního tisku 1505.
Jedná se o 103. hlasování. Ptám se,
kdo tento návrh podporuje? Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování. Návrh byl přijat.
Pro hlasovalo 74, proti 1, zdrželo se 15 poslanců.
Nyní budeme hlasovat o návrhu na upuštění
od projednávání zásad zákona
uvedeném ve sněmovním tisku 1509. Jedná
se o vládní návrh na vydání
zákona o zvýšení vyplácení
důchodů a důchodů přiznaných
v roce 1995 podle sněmovního tisku 1506.
Jedná se o 104. hlasování a já se
ptám, kdo tento návrh podporuje? Kdo je proti? Kdo
se zdržel hlasování. Návrh byl přijat.
Pro hlasovalo 88, proti nebyl nikdo, zdrželi se 3 poslanci.
Dalším bodem je
K tomuto bodu jsme obdrželi sněmovní tisky
1510 a 1511. Protože podle § 75 Jednacího řádu
České národní rady se o takovém
návrhu rozhoduje bez rozpravy, přejdeme ihned k
hlasování.
Budeme hlasovat o návrhu uvedeném ve sněmovním
tisku 1510 - týká se - zkráceně -
zákona o ochraně veřejného zájmu.
Jedná se o 105. hlasování a já se
ptám, kdo tento návrh podporuje? Kdo je proti? Kdo
se zdržel hlasování? Návrh byl přijat.
Pro hlasovalo 85, proti nikdo, zdrželo se 12 poslanců.
Nyní budeme hlasovat o návrhu uvedeném ve
sněmovním tisku 1511. Jedná se o vyslovení
souhlasu se Smlouvou mezi Českou republikou a Korejskou
republikou podle sněmovního tisku 1416.
Jedná se o 106. hlasování.
Já se ptám, kdo tento návrh podporuje? Kdo
je proti? Kdo se zdrzel hlasování?
Návrh byl přijat, pro hlasovalo 90, proti nebyl
nikdo, zdrželo se 5 poslanců.
Tím jsme splnili další bod a nyní, vážené
dámy a pánové, zahajuji přerušené
jednání bodu
Prosím pověřeného ověřovatele
Poslanecké sněmovny pana kolegu Koláře,
aby nás seznámil s výsledky tajného
hlasování druhého kola volby.
Poslanec Robert Kolář: Pane předsedající,
kolegyně a kolegové, dovolte, abych vás seznámil
s výsledkem tajného hlasování při
volbě člena Rady České tiskové
kanceláře. Jedná se o první volbu,
druhé kolo. K volbě bylo ověřovateli
převzato 200 hlasovacích lístků. Z
toho bylo vydáno 129 hlasovacích lístků.
Odevzdáno bylo 100 platných lístků
a 14 neplatných lístků, 15 hlasovacích
lístků nebylo odevzdáno. Pro navržené
kandidáty byly hlasy odevzdány takto: Pro pana Pavla
Augustu bylo odevzdáno 62 platných hlasů,
pro pana Petra Dejmala bylo odevzdáno 29 platných
hlasů. Ve druhém kole nebyl také nikdo zvolen
a podle schváleného volebního řádu
postupují do třetího kola opět tito
dva kandidáti. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
za zprávu a já navrhuji, abychom se k tomuto bodu
vrátili těsně před polední
přestávkou a mohli provést v rámci
polední přestávky volby. Děkuji za
pochopení. Má někdo něco proti tomu?
Nemá. Děkuji.
Dalším bodem jsou
Jako první je přihlášen kolega Jiří
Hájek. Prosím, aby se ujal slova. Připraví
se pan kolega Štrait.
Poslanec Jiří Hájek: Pane předsedo,
pane předsedající, dámy a pánové,
obracím se s interpelací na zde přítomného
pana ministra spravedlnosti Dr. Jiřího Nováka.
Vážený pane ministře, plně chápu,
že každý politik čas o času pronese
slova, patřící do kategorie "čiň
čertu dobře, volebním úspěchem
se ti odmění". Podobné výroky
nejsou zpravidla hodný pozornosti. Výjimkou jsou
však vaše slova, pronesená 8. ledna letošního
roku v relaci "7 čili 7 dní" televizní
stanice Nova. Řekl jste, že "více než
40 lidí bývalého režimu bylo odsouzeno
v souvislosti s jejich činností před rokem
1990".
Plně si uvědomuji, že vaše úloha,
pane ministře, není lehká. Jsme svědky
nebývalé neúcty k právu. Tato neúcta
se šíří úměrně
tomu, nakolik je tolerována společností.
Tomu se nelze divit, má-li společnost příklad
ze strany samotných zákonodárců.
Parlament, jehož vy i já jsme poslanci, přijal
zákony, které diskriminují občany
tohoto státu na základě jejich politického
přesvědčení a příslušnosti
k politické straně, ačkoli podle mezinárodních
paktů, které jsou součástí
našeho právního pořádku, každý
má právo zastávat svůj názor
bez překážky. Podle těchto paktů
jsou si všichni před zákonem rovni a mají
právo na stejnou ochranu bez jakékoli diskriminace.
Zmíněné zákony zavedly i retroaktivitu,
ačkoli mezinárodní pakty ji uznávají
toliko pro případ, kdy nový zákon
je pro pachatele příznivější.
Jinak nesmí být nikdo potrestán za čin,
který nebyl trestný podle zákona v době,
kdy byl spáchán. Z dosavadního průběhu
některých - zjevně politických - procesů
je zřejmé, že tyto elementární
zásady právního státu jsou v České
republice zjevně porušovány a zdá se,
že za asistence některých pracovníků
vámi řízeného resortu.
Na tom nemohou změnit nic ani výroky těch
poslanců, kteří - a byl jsem toho nejednou
svědkem v této sněmovně - kdysi horovali
pro vstup do evropských institucí a ve svých
řečech skloňovali ve všech pádech
právo a právní stát, a dnes tyto naše
zákony, kritizované Radou Evropy, považují
dokonce za základní kameny transformace naší
společnosti.
Obracím se proto na vás, pane ministře, s
následující interpelací a vzhledem
k závažnosti problému předpokládám,
že Vaše odpovědi obdržím v době
co nejkratší a písemně.
Táži se vás, pane ministře:
- kdo jsou vámi zmínění lidé
bývalého režimu a podle jakých kritérií
byli vaším resortem, či snad dokonce vámi
osobně, zařazeni do této - zjevně
účelové - kategorie;
- za jaké skutkové podstaty byli tito lidé
odsouzeni, jaké jim byly uloženy tresty a zda v souvislosti
s jejich odsouzením soudci rozhodovali toliko na základě
prokázané trestné činnosti, či
zda byli brány v potaz i jiné okolnosti nesouvisející
bezprostředně se spáchanými trestnými
činy.
V této souvislosti se vás dále ptám,
kolik případů z vámi zmíněného
počtu odsoudil táborský soudce Dr. Bernát.
Jak známo, zrušil v těchto dnech Vrchní
soud jeho rozsudek ve věci bývalých příslušníků
SNB. Z výroků právě tohoto soudce
je zřejmé, že v jeho rozhodování
nechybí politické motivy a jeho postupy jeví
se mi více než tendenčně.
Ve zmíněné televizní relaci jste také
mimo jiné řekl, že více než polovina
současných soudců nesoudí déle
než 3 roky. Táži se vás proto, pane ministře,
zda tato skutečnost má vliv na včasnost a
kvalitu rozhodování soudů.
Jsem totiž pevně přesvědčen,
a mé přesvědčení se opírá
o vlastní zkušenosti z výkonu právnické
praxe, že nedostatek životních zkušeností
je nemalým handicapem pro skutečně objektivní
rozhodování.
Počítá vaše ministerstvo s řešením
tohoto problému, a pokud ano, s jakým?
Konečně se vás táži, pane ministře,
zda vaše ministerstvo připravuje seznámení
soudcovského stavu s mezinárodními dokumenty
o lidských právech, které jsou součástí
našeho ústavního a právního pořádku.
Pokud ano, pak kdy a jakou formou. Soudím, a není
to pouze můj osobní poznatek, že soudci neznají
tyto dokumenty, natož aby je aplikovali v soudní praxi.
Pochybuji vážně o tom, že by tato sněmovna
zrušila špatné zákony, spíše
k nim schválí doplňky. O to více je
náročná a složitá úloha
resortu spravedlnosti a vás samotného.
Jste právník a stejně jako ostatní
absolventi university jste slíbil na své dobré
svědomí, že budete právní nauku
pěstovat a dále rozvíjet tak, aby se vždy
uplatňovalo právo a spravedlnost. Proto očekávám
vaše odpovědi na zde vyslovené otázky.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Pan ministr Novák se přihlásil. Prosím,
aby se ujal slova.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák:
Pane místopředsedo, dámy a pánové,
já se upřímně přiznám,
že nevím jak reagovat na slova pana poslance. Ano,
já jsem řekl v pořadu "7 dní",
že bylo v této zemi odsouzeno více než
40 exponentů bývalého režimu. Chci na
tomto místě říci, že tito lidé
nebyli odsouzeni pro své politické přesvědčení
ani pro svou příslušnost k politické
straně, ale byli odsouzeni pro kriminální
trestné činy. To je podle mého názoru
důležité a musí to na tomto místě
zaznít.
Z vašeho názoru a vašeho vyjádření
cítím, že bych to měl být já,
kdo by měl jakýmsi způsobem zasahovat do
nezávislosti soudů, kdo by měl na tomto místě
vysvětlovat, jakými úvahami byli soudci vedeni,
když v konkrétních kausách rozhodovali.
Já vás mohu ujistit, že to prostě nemohu.
Já myslím, že všem poslancům této
sněmovny je známo, že justice je nezávislá,
ať se to komu líbí či nelíbí
a že nikdo nesmí zasahovat do rozhodování
soudů. Ani já se nemohu na tomto místě
zpovídat z toho, jak který soudce v konkrétní
kause rozhodl.
Ano, je pravdou, že více než polovina soudců
má praxi kratší než 2 - 3 roky. Tato skutečnost
je zdůvodněna odchodem řady soudců
po roce 1989, ale i tím, že nebývale narostla
soudní agenda v posledních 3 až 4 letech. Ano,
mohu říci, že jsou to soudci méně
zkušení a že se to může projevovat
v tom, že nemají takovou erudici jako soudci, kteří
soudí 20 až 30 let, ale mohu vás ujistit, vážený
pane poslanče, že Institut pro výchovu soudců
dělá vše pro to, aby tito soudci byli včas
seznamováni se změnami v právním řádu.
Osobně si myslím, že péče, kterou
ministerstvo spravedlnosti věnuje dalšímu vzdělávání
soudců, je více než kvalitní.
Pokud se ptáte, zdali jsou soudci seznamováni s
dokumenty, týkajícími se lidských
práv, s evropskými dokumenty, odpovídám,
že samozřejmě jsou. l k těmto tématům
byla organizována ministerstvem spravedlnosti celá
řada seminářů. Mohu říci,
že soudci tyto právní normy, které jsou
součástí našeho právního
řádu, znají.
To, co jsem řekl, považuji za odpověď
na vaši interpelaci.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kolega
Hájek se chce vyjádřit. Má slovo.
Poslanec Jiří Hájek: Pane ministře,
nehodlám tady zahájit mezi námi výměnu
názorů. Předmětem této interpelace
v žádném případě nebyla
moje žádost nebo snaha o to, abyste jakkoli osobně
zasahoval do výkonu či nezávislosti soudců.
Pokud jste mínil své vystoupení jako odpověď
na mou interpelaci, tak já s takovou odpovědí
souhlasit nemohu. Očekávám, že si moji
interpelaci v klidu přečtete a že mi odpovíte
na otázky tak, jak byly položeny a formulovány.
Tak jak jste je zde vnímal a interpretoval v rámci
své odpovědi, opravdu položeny nebyly. Přece
jen bych byl rád, kdybych na svou interpelaci - tak jak
jsem žádal - dostal písemnou odpověď.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: V rámci
bodu "Odpovědi členů vlády na
interpelace, otázky a podněty poslanců Poslanecké
sněmovny" budeme hlasovat o případném
přijetí tohoto návrhu. Slovo má kolega
Štrait.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený
pane místopředsedo, dámy a pánové,
obracím se s interpelací na pány ministry
Luxe a Skalického ve věci dalšího postupu
při výstavbě cukrovaru v Kopidlně.
Celá věc byla již několikrát
předmětem jednání zemědělského
výboru v Parlamentu, ale bezvýsledně.
Cukrovar v Kopidlně na Jičínsku je v současné
době dokončen z 80%. Chybí dosud měřicí
a regulační technika, elektrické rozvody
a podlahy. Podle odhadů jde asi o 650 milionů Kč.
Pokud jde o stávající stavbu, byly zvláště
kvalitně provedeny technologické části.
Cukrovar v Kopidlně není nová kapacita, ale
pouze náhradní. Součástí stavby
jsou i zařízení, která významně
pomáhají občanům kopidlnské
lokality vytápění, voda, moderní čistička,
provoz kotelny s odlučovači 99% atd.
Zvláště důležité jsou i
pracovní příležitosti pro 300 zaměstnanců
v sezóně, mimo sezónu pro 50 lidí.
Upozorňuji, že v cukrovarských bytech, které
jsou také součástí stavby, je ubytováno
40 rodin volyňských Čechů, kteří
měli být původně v tomto cukrovaru
zaměstnáni.
Za zvláště důležité vsak
považuji ekologické přednosti stavby. Stát
je i nadále majoritním vlastníkem této
velké stavby a další vývoj této
stavby nelze ponechat trhu. Fond národního majetku
by měl být podle mého názoru ručitelem
při získání úvěru k
dokončení stavby. Po konzultaci s odborníky
lze předpokládat, že omezení hospodářského
podnikání v cukru v širším pojetí
(tedy v zemědělské otázce) je pouze
dočasné a některé stabilní
prvky se začínají projevovat. l dokončovací
práce by mohly být zdrojem dalších pracovních
příležitostí v České republice
i pro jiná odvětví.
Dovolte mi, abych se obrátil ještě v krátké
interpelaci na pana doc. Zielence, ministra Holáně
a ministra Rumla.
Dosud stranou zájmu České republiky zůstává
otázka péče o hroby našich občanů
padlých v obou světových válkách
na různých místech Evropy. Domnívám
se, že tyto otázky nejsou ani dostatečně
pokryty legislativně. Vede mne k tomu především
stav hrobů našich spoluobčanů, kteří
zahynuli ve 2. světové válce na území
Německa, dnešního Polska a také Ukrajiny.
Stejně tak je nejasná legislativa v péči
o hroby padlých vojáků protifašistické
koalice na našem území. Někde se o hroby
starají obecní a městské úřady,
jinde úřady okresní a co je nejhorší
- v některých případech jsou ponechány
napospas. Dovoluji si tvrdit, že například
hroby v oblasti okresu Pachmač (Ukrajina), což je
bojiště z 1. světové války, nejsou
v dobrém stavu. Hroby našich dědů jsou
beznadějně zarostlé býlím a
nikdo se o ně nestará.
Obracím se v této době na pány ministry
s interpelací i proto, že se blíží
půl století od konce 2. světové války
a hroby vojáků protifašistické koalice
na našem území nejsou všude v dobrém
stavu a jak už jsem říkal, jsou zde možné
i určité kompetenční spory. V řadě
případů se věnuje větší
péče památníkům vojáků
fašistického Německa, kteří padli
na frontách 2. světové války prakticky
po celém světě.
Ptám se pánů ministrů, jak Česká
republika, především tato tři ministerstva,
budou řešit tyto otázky nejen letos, ale i
koncepčně v budoucnosti.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Slova se ujme pan poslanec Kraus se dvěma interpelacemi.
Připraví se pan poslanec Bílý.
Poslanec Michal Kraus: Vážený pane předsedající,
vážená vládo, dámy a pánové,
dovolte, abych se v následující interpelaci
obrátil k ministru obrany Vilému Holáňovi.
Rád bych se totiž vrátil ke svým interpelacím
na ministerstvo obrany v loňském roce. Tehdejší
ministr obrany Antonín Baudyš na moji interpelaci
z 8. 7. 1994 uplatněné na 21. schůzi PSP
ČR sice odpověděl v termínu, musím
však konstatovat, že jeho odpověď mne ve
své většině neuspokojila. Neuspokojily
mne ani dodatky pana ministra Holáně.
Jak však bývá v této sněmovně
zvykem, poslanci vládní koalice bez absolutní
znalosti věci rozhodli, že s odpovědí
souhlasí. Přitom se v posledních měsících
nejen v denním tisku, ale i v televizi objevily znepokojující
reportáže o velmi špatné finanční
situaci u mnoha vojenských útvarů. Nejsou
peníze na výcvik, tanky, transportéry, ale
i auta mající nedostatek paliva nejen pro službu,
ale především pro výcvik nováčků
a průběžná cvičení posádek.
V následujících pasážích
bych chtěl na zcela konkrétním případě
ukázat, jak a kam asi mizí peníze ze státního
rozpočtu určené pro armádu. Věřím,
že tentokrát budou kolegové z koaličních
poslaneckých lavic k interpelaci i odpovědi na n
vnímavější.
V loňském roce jsem, mimo jiné, upozorňoval
na podivné podnikatelské subjekty, které
působí v současné době v naší
armádě, konkrétně v Leteckých
opravnách Malešice, ve zkratce LOM. Podle mých
informací se v žádném případě
nejedná o nějakou výjimku. Podobné
podnikatelské subjekty najdete i v jiných armádních
sférách.
Vrátil bych se však k případu Letecké
opravny Malešice Většinu zahraničních
zakázek zajišťuje pro LOM již po dva roky
společnost s ručením omezeným ZENIT
a jejich divize speciálních projektů LOM
EX. Samozřejmě LOMEXU, jako samostatnému
podnikatelskému subjektu a.s., s účastí
LOM přesněji řečeno jeho managementu
a společnosti s r.o. prosazoval od roku 1993 velmi razantně
náčelník odboru letecké techniky generálního
štábu Armády České republiky
plk. Vít Ševčík.
Pan exministr Baudyš ve své odpovědi na dotaz
LOMEXU uvedl, že LOMEX v právním slova smyslu
nemá s ministerstvem obrany uzavřenu žádnou
výhodnou či nevýhodnou smlouvu, neboť
pod tímto výrazem působí v obchodních
vztazích s Armádou České republiky
pouze divize speciálních projektů fy ZENIT,
která předložila doklady o způsobilosti
poskytovat speciální služby v oblasti speciálního
materiálu v souladu s příslušnou legislativou.
Tolik odpověď bývalého ministra obrany.
Zde bych očekával, že v odpovědi bude
uvedeno, že tato skutečnost byla zjištěna
na základě šetření kontrolních
orgánů. Jak jsem však mezitím zjistil,
např. kontrolní oddělení velitelství
letectva a protivzdušné obrany, které se v
minulosti kromě jiného zabývalo i kontrolou
leteckých opravárenských podniků,
s největší pravděpodobností poté,
co se o podnikatelské aktivity ZENIT začal zajímat,
bylo rozpuštěno. Podle mých informací
vypracovávali odpověď na interpelace lidé,
kteří jsou více či méně
zainteresováni na těchto aktivitách kolem
LOM. Rád bych proto osvětlil novému panu
ministru obrany, i vám, páni kolegové poslanci,
jaké je skutečné poslání společnosti
s r. o. ZENIT a jeho divize LOMEX, alespoň podle mých
informací.
Firma ZENIT tzv. posloužila již při dělení
společné federální armády na
přelomu let 1992 - 1993. Tehdy bylo ze státního
účtu předisponováno Leteckým
opravnám Malešice asi 354 mil. korun. Ty byly vzápětí
převedeny právě na ZENIT. Po dobu jednoho
roku, kdy ZENIT tzv. dělil federální letectvo,
ležely tyto státní peníze na účtu
soukromé firmy. Na dělení armády,
jak se ZENIT chlubí ve svých oficiálních
propagačních materiálech, se přitom
ZENIT nijak nepodílel. Vše za něj provedly
v oblasti letectva Letecké opravny Malešice, jak ostatně
činí jejich poslání. Tak se děje
i v naprosté většině ostatních
činností LOMEXU, kdy LOM zajistí veškerou
fyzickou práci, pracovní síly, materiální
základnu, kancelářské prostory, know-how.
Armáda potom leteckou přepravu, ovšem zprostředkování
a další výkony se podle již uzavřených
smluv přeúčtovávají na ZENIT,
s. r. o. Již třetím rokem ZENIT přes
LOMEX účtuje leteckým opravnám - a
tím pádem letectvu, resp. Armádě ČR
vysoké částky.
Kromě toho existuje také velmi úzké
personální propojení mezi managementem LOM
a ZENITEM. Např. obchodní náměstek
LOM pan ing. Josef Běhunčík užívá,
coby služební auto, které je v evidenci firmy
ZENIT. Pan náměstek, kromě toho, absolvoval
několik zahraničních služebních
cest na účet ZENITU, protože svoji aktivitu
věnuje již převážně ve prospěch
ZENITU. Pozoruhodné však je, že armáda
bez jakéhokoliv zaváhání vyplácí
prostřednictvím LOM zprostředkovatelské
provize za činnost, ke které jsou určeny
Letecké opravny a také je i uskutečňují.
Tyto provize se pohybují od 2 do 5%. V konečném
objemu se jedná o statisíce až milióny
dolarů ročně.
V této souvislosti bych chtěl totiž upozornit,
že Letecké opravny jsou navíc dva roky v ekonomické
ztrátě. Byly výrazně sníženy
počty pracovníků, zvýšily se
však platy řídícím pracovníkům.
V současnosti dochází k tichým a pomalým
krokům, aby podnik přes podaný privatizační
projekt spadl do klína managementu LOM, resp. firmě
ZENIT. Děje se tak nejrůznějšími
způsoby. Např. v loňském roce měl
být zřízen speciální účet,
na který mělo být uloženo 100 - 150
miliónů Kč na nákup náhradních
leteckých dílů. Ukázalo se totiž,
že Letecké opravny nestihnou do konce r. 1994 peníze
z rozpočtu utratit a hrozilo nebezpečí, že
o tuto částku bude rozpočet pro rok 1995
snížen. Protože tato akce byla příliš
nebezpečná, přistoupilo společenství
LOM se ZENITEM k jiné taktice. Od letoška nakupuje
některé náhradní díly právě
ZENIT. Resp. náhradní díly nakupuje LOM,
ale vzhledem k špatné finanční situaci
proplácí faktury ZENIT a tím pádem
jsou jeho majetkem. ZENIT pak zpětně nabízí
tyto náhradní díly LOM, ovšem již
za ceny smluvní, zatímco armáda běžně
proplácí Leteckým opravnám ceny na
základě materiálových nákladů.
Podle mých posledních zjištění
realizoval LOM již několik nákupů náhradních
dílů od ZENITU, a to i přesto, že bylo
možné nákup provést od jiných
dodavatelů za podstatně nižší ceny.
Tyto transakce však nejsou realizovány proto, že
ZENIT má tyto díly na skladě a potřebuje
se jich zbavit. Podle některých informací
dosahují zisky ZENITU desetitisícových, statisícových
i miliónových částek ne v korunách,
ale v dolarech. Především jde o to, že
ZENIT nemá žádné materiálové
náklady, veškerou práci, jak jsem již
uvedl - za něj provádí LOM a armáda.
Jinou zajímavostí, jak se projevuje prorůstání
ZENITU a LOM, je to, že např. za provizi při
prodeji pístových motorů do Alžírska
obdržel ZENIT asi 1,2 mil. korun. Za tuto částku
byly zakoupeny dva dodávkové automobily Opel, které
byly zpětně pronajaty Leteckým opravnám
Malešice, aby nebyla firma ZENIT příliš
škodná a nevykazovala velké zisky ke zdanění.
Podle posledních informací je pravděpodobné,
že privatizační projekt nynějšího
vedení LOM byl doporučen jako nejlepší.
Upozorňoval jsem, a to nejen já, na nepřijatelnou
pozici náměstka ministra obrany pana Kalouska. Původně
měl odejít s ministrem Baudyšem, ale nakonec
zůstal, aby tzv. nebyla narušena transformace armády.
Jakým směrem se tato transformace ubírá,
vidíte sami na tomto jediném příkladu.