Poslankyně Eva Nováková: Vážený
pane předsedající, vážený
pane ministře, kolegové, kolegyně, významnou
součástí projednávaného zákona
je úprava reklamy na tabákové výrobky
a alkohol. Tato úprava nebo regulace tak, jak je předložena
v návrhu projednávaného zákona ve
znění společné zprávy, není
skutečnou regulací, nezohledňuje dopady reklamy
těchto komodit. Nebude sice dovoleno přesvědčovat
naše občany ke konzumaci tabákových
a alkoholických výrobků v televizi a v omezenou
dobu i v rozhlase, nadále vsak bude reklama útočit
z billboardu, poutačů a nálepek. Mnohdy dospělý
člověk podlehne naléhání reklamy,
a což teprve děti a mládež s velkou vnímavostí
a sklonem k napodobování.
Stejně tak je pochybná účinnost varování
ministra zdravotnictví, že kouření škodí
zdraví, v rozsahu 5% reklamní plochy. Při
vynalézavém a propracovaném způsobu
reklamy, zejména nadnárodních monopolů,
je toto ustanovení zákona dovolím si říci
- pouze alibistické. Nebudu mluvit o problematice zdravotní,
která souvisí velmi úzce s projednávaným
zákonem a reklamou na tabákové výrobky
a alkohol. Chtěla bych však upozornit na naprosto
nesrovnatelné možnosti, zejména finanční,
které mají výrobci tabákových
a alkoholických výrobků. Stále stoupající
sumy na reklamu těchto výrobků jsou všeobecně
známy. Ze by obrovské částky vynakládaly
proto, aby zakrývaly ošumělé zdi, to
jistě si nikdo nemyslí. Stejně tak nevydávají
tyto obrovské částky zbytečně,
ale očekávají, samozřejmě,
že se jim vydané finance mnohonásobně
vrátí.
Naopak zcela nedostačující jsou možnosti
zejména finanční, které může
vynaložit např. Centrum pro podporu zdraví
nebo Ministerstvo zdravotnictví k účinnému
varování před škodlivostí kouření
a požívání alkoholu a k propagaci zdravého
způsobu života. Jistě nejúčinnější
zbraní proti kouření a alkoholismu je výchova,
tedy prevence. Svůj význam však má i
strategie finanční a potlačování
publicity, tedy reklamy s tím, že každá
z těchto zbraní je účinná více
či méně podle věku a sociálního
zařazení jedinců.
Často opakované rčení, že nakonec
jde vždy o peníze, platí i v tomto případě.
Když budeme zvažovat, zda a jak omezovat reklamu tabákových
a alkoholických výrobků, půjde samozřejmě
zase o peníze. Jde jen o to, o jaké peníze
nám půjde. Zda o zisky za tabákové
výrobky a alkohol nebo o peníze, které stát
a každý plátce zdravotního a sociálního
pojištění je nucen vynakládat na důsledky
kouření a alkoholismu. Nejde jen o náklady
na léčbu, ale i sociální dávky,
invalidní důchody. V případě
alkoholismu i škody na majetku, důsledky asociálního
chováni.
Jako příklad, že jde zejména o peníze,
si dovolím uvést rozhodnutí Světové
banky, která v minulém roce zastavila s okamžitou
platností investice poskytované do výroby
a pěstování tabáku právě
pro obrovské ztráty financí způsobené
nemocností a úmrtností.
Z mého vystoupení je zřejmé, že
podporuji návrhy kolegy Janečka a o totéž
bych ráda požádala i vás. Pokud nebudou
schváleny tyto návrhy, nemohou podpořit ani
navrhovaný zákon jako celek.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
paní poslankyni Novákové. Prosím pana
poslance Vlastimila Vlčka.
Poslanec Vlastimil Vlček: Pane předsedo,
dámy a pánové, dovolte mi malý komentář
spíš odborného charakteru. Poslanec Jaroš
navrhl tento pozměňovací návrh (já
si ho dovolím znova zopakovat): "Reklama tabákových
výrobků v jakékoli formě a kdekoli
není dovolena s výjimkou míst a prostor určených
pouze pro prodej tabákových výrobků."
Dámy a pánové, to co předložil
poslanec Jaroš, resp. navrhl, znamená de facto absolutní
striktní zákaz tabákových výrobků.
Pokusím se to zdůvodnit.
V reklamním byznysu existují kategorie, jako je
promotion - podpora prodeje, místo prodeje, a vlastně
poslanec Jaroš uvádí ve svém návrhu,
že je vše zakázáno a povoluje vlastně
jen místo prodeje. V praxi se například v
obchodním domě používají krabičky,
loga, název - tj. informace pro spotřebitele. Je
to pouhá informace pro již stávající
kuřáky, a to není o reklamě. Z toho
vyplývá, že je to absolutní striktní
zákaz.
Závěrem mi dovolte malou rekapitulaci v řešení
této problematiky. Za prvé může být
absolutní zákaz, to navrhuje např. kolega
Jaroš. Za druhé může být regulace
citlivých komodit plus použití etických
kodexů samoregulace - to předkládá
vláda plus společná zpráva zpravodajů.
Za třetí je naprosto liberální řešení.
Dámy a pánové, takto jsem se v koncentrované
formě pokusil vymezit možnosti řešení.
A co z toho vyplývá? Vládní návrh
zákona je ucelený, kompromisní, systémový
a snad definitivně uklidňující. Dámy
a pánové, děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji.
Prosím pana poslance Výborného, potom pan
poslanec Hofhanzl.
Poslanec Miloslav Výborný: Dámy a
pánové, nehodlám vstoupit do debaty, zda
reklama tabákových výrobků má
být regulována tak nebo onak nebo úplně
zakazována, ale považuji za nezbytné, osobně
pro sebe za nezbytné, vyjádřit se k pozměňovacímu
návrhu pana poslance Bendy, totiž vypustit z vládního
návrhu zákona § 6.
Pan poslanec Benda má potud pravdu, že důvodová
zpráva k tomuto ustanovení zákona je poměrně
strohá a věřím mu, že jej nepřesvědčila.
Dále má pan poslanec Benda pravdu v tom, že
ústavně právní výbor jednal
o obdobném jeho návrhu a přijal ve svém
složení v době hlasování, jaké
bylo, usnesení, kterým vyhověl panu poslanci
Bendovi a po rozpravě doporučil vypustit §
6 ze zákona. Potud byly vývody kolegy Bendy správné.
Nicméně - a to je korektní říci
- nebyl to jednolitý jednomyslný názor všech
členů ústavně právního
výboru. Já považuji za potřebné
pro sebe sdělit, že vypuštění §
6 bych považoval za velkou chybu a za špatný
zásah do návrhu zákona. Reklama zbraní
a střeliva pro potřeby lovecké nebo pro potřeby
sportovní nebo zbraní historických nemůže
a nechce být nějak omezována, a to je správné.
Zbraně a střelivo ostatní, které není
ani určeno pro lov, ani pro sportovní účely,
ani se nejedná o zbraně historické, to není
o ničem jiném, než o zbraních, které
jsou určeny ke zraňování, popř.
zabíjení lidí, a to buď z důvodů
oprávněných, např. v nutné
obraně, nebo z důvodů protiprávních.
Ať tento důvod nebo onen první důvod,
vždy se jedná o reklamu na zbraně určené
k zabíjení lidí. Jsem přesvědčen,
že je správné reklamu na takovýto výrobek
nepovolovat a že vláda moudře rozhodla, když
§ 6 v tom znění, které nám je
předkládáno, do návrhu zákona
o regulaci reklamy vtělila.
Nebudu tedy návrh poslance Bendy podporovat a považuji
tento návrh za velmi zásadní změnu
zákona. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Výbornému. Prosím pana poslance
Hofhanzla, připraví se pan poslanec Ullmann a pan
poslanec Koronthály.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážené
dámy a pánové, myslím, že jsou
jisté věci lidského soukromí, ke kterým
bychom měli přistupovat trochu s mírou a
citem. Navrhl bych nový § 6, který zní:
"Hygienické prostředky: reklama dámských
hygienických vložek se v televizním vysílání
povoluje v době od 22. hodiny večerní do
6. hodiny ranní." Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Prosím
pana poslance Ullmanna.
Poslanec Josef Ullmann: Vážený pane
předsedající, pane ministře, kolegyně
a kolegové, nepředložím žádný
pozměňovací návrh, nicméně
cítím skutečně potřebu dodat
něco k té probíhající diskusi
o předloženém zákonu. Pan kolega Janeček
se snažil vložit své návrhy do zdánlivě
logického rámce. Schválně říkám
do zdánlivě logického rámce. Tvrdil
totiž, že reklama zvyšuje spotřebu komodity.
To prostě není pravda. Reklama, jak jistě
víte, zvyšuje spotřebu určité
značky v rámci téže komodity. Samozřejmě
i on ví o tom, že reklama na Persil nezvyšuje
spotřebu pracích prášků, ale
je-li úspěšná, pak zvyšuje spotřebu
značky Persil na úkol značek jiných.
Toto je pravda. Vše ostatní je prostě zavádějící.
Mám trochu obavu z toho, že když do zákona
o regulaci reklamy začneme podle našeho lidového
tvořivého způsobu vkládat různé
zákazové složky, může se nám
velmi snadno stát, že místo propracovaného
zákona - a já se přiznám, že
tento vládní návrh zákona považuji
za velmi dobře propracovaný. vyrobíme dost
těžce stravitelnou českou parlamentní
bramboračku. Já vás velice prosím,
abyste při zvažování svého stanoviska
k jednotlivým pozměňovacím návrhům
toto riziko brali na vědomí a zcela vážně
je brali v potaz. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Ullmannovi a prosím pana poslance Koronthályho,
aby se dostavil k řečništi. Jeho přihláška
je poslední písemná, kterou jsem dostal.
Poslanec Vladimír Koronthály: Vážený
pane předsedající, váženy pane
předsedo, vážený pane ministře,
dámy a pánové, nemám v úmyslu
předkládat další pozměňovací
návrhy, ale chtěl bych se jednou malou poznámkou
vrátit k otázce kouření a reklamy
na kouření. Jak všichni, kromě těch,
kdo nejsou dostatečně informováni, vědí,
kouření škodí zdraví. Sám
jsem se o tom kdysi přesvědčil.
Jak všichni vědí, už 5 let se snažíme
vybudovat stát, ve kterém si odpovídá
každý občan sám za sebe a není
to tatíček stát, kdo by za něho nesl
odpovědnost. Z tohoto důvodu se nebudu nikdy divit
tomu, když zdravotní nebo důchodové
pojišťovny budou stanovovat jiná zvýhodnění
a jiné bonusy pro kuřáky a jiné pro
nekuřáky, ale nebudu schopen hlasovat pro zákon,
který by nějakým způsobem kouření
zakazoval.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Koronthálymu, dále se do rozpravy
hlásí pan poslanec Zemina a pan poslanec Jaroš.
Poslanec Ondřej Zemina: Vážený
pane místopředsedo, pane ministře, dámy
a pánové, chtěl bych na chvilku odvrátit
vaši pozornost od alkoholu a cigaret k pozměňovacímu
návrhu pana kolegy Přibáně, který
se týká otázky vkládání
reklamy do rozhlasového a především
do televizního vysílání. V tuto chvíli
bych chtěl promluvit pár vět jako místopředseda
Stálé komise Poslanecké sněmovny pro
sdělovací prostředky. My jsme se touto problematikou
zabývali poprvé před 14 měsíci,
kdy na našem zasedání byl přítomen
kromě jiných i generální ředitel
stanice Nova pan Železný, který tehdy za ještě
nevysílající televizi oznámil, že
Nova tuto skutečnost bude dělat, že bude vkládat
reklamu do pořadů, samozřejmě ve smyslu
autorského zákona a všech autorských
závazků. Tehdy naše komise zcela jednomyslně
udělala závěr, že pokud naši předchůdci
ve Federálním shromáždění
- myslím, že všichni uznáme, že správně
- rozhodli, že v této zemi bude zaveden v mediální
oblasti duální systém, kde vedle sebe budou
fungovat veřejnoprávní a privátní
instituce, že by bylo chybou, abychom těm privátním
institucím zakázali to, co je běžné
všude v civilizovaných zemích, kde ten systém
funguje, tedy vkládání reklam.
Bohužel, ani ministerstvo kultury ani úřad
páně Kalvody na tento náš závěr
nezareagovaly tím, že by v uplynulých měsících
připravily krátkou novelu zákona č.
468/1991, které by uvedlo faktický stav vkládání
reklam do právního stavu. A když před
několika týdny Rada ČR pro rozhlasové
a televizní vysílání po dlouhém
zasedání se usnesla tak, že nebude pokutovat
stanici Nova ani další privátní stanice,
které by vkládaly do svých pořadů
reklamu, podle přesně vymezených pravidel,
byl to dostatečný signál pro naši komisi,
pro kulturní výbor této sněmovny,
aby se touto problematikou zabývala, byť jsme si všichni
vědomi, že věcně do tohoto zákona
tato oblast nepatří.
Proto chápu zcela věcné a jasné argumenty
svých kolegů právníků, kteří
říkají, že by bylo dobré, abychom
tento návrh podali samostatnou novelou. Nicméně
byl bych rád, a dovolím si apelovat na nás
všechny, abychom návrh páně Přibáně
podpořili, protože se domnívám, že
nám to ušetří i z mezinárodního
pohledu trochu ostudy, kterou jsme si touto disproporci mezi faktickým
a právním stavem utržili.
Závěrem mi dovolte říci asi dvě
věty k velmi zajímavé reklamě, reklamě
na cigarety a alkohol. Pokud bude přijat návrh kolegy
Jaroše, domnívám se, že z našich
obrazovek a kin zmizí všechny brakové filmy,
ve kterých Alan Delon, Robert Redford a jiní herci
světových pláten kouří své
Camelky a Žitanky a popíjejí Whisky, protože
na mně jako na pubertálního chlapce mnohem
více tato reklama působila, když jsem viděl
Alana Delona s povislou cigaretou v levém koutku, než
přeplněné Tabáky cigaretami Mars a
jinými. A pokud tyto pozměňovací návrhy
projdou, bude mi to připomínat takovou zajímavou
historku, která se - domnívám se - zakládala
na pravdě a týkala se jedné bývalé
vysoké funkcionářky Československé
televize paní Balážové, o které
se říkalo, že přikázala všem
zaměstnankyním Československé televize
nosit podprsenky. Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Prosím
pana poslance Jaroše.
Poslanec Emil Jaroš: Vážený pane
předsedající, přes svoji hlasovou
indispozici dovolím si říci pár poznámek,
abych zareagoval na vystoupení předchozích
řečníků.
Panu poslanci Koronthálymu musím říci,
že nikdo nemluví o zákazu kouření.
Nikdo nikomu nezakazuje kouřit, pokud na to má,
může kouřit. Tady se totiž mluví
o regulaci reklamy na tabákové výrobky. To
je první poznámka.
Druhá poznámka panu kolegovi Vlčkovi a směřovalo
to i ke kolegovi Ullmannovi. Oba dva jsou v určitém
rozporu. Musím říci jednu věc: Jestliže
na kouření nám zemře za rok 23 tisíc
lidí v naší republice, tedy na choroby v důsledku
kouření, je pochopitelně nutno tyto pocty
nějakým způsobem doplnit. Musíme je
tedy doplnit o dorost, o nové kuřáky. To
tedy nejde směšovat s Persilem nebo Vizírem,
to je o něčem jiném.
Byli to představitelé reklamních agentur,
kteří se zapřísahávali tím,
že jejich reklama je proto, aby kuřák měl
možnost si vybrat mezi jednotlivými značkami,
to znamená opravdový kuřák, který
navštíví tu prodejnu, kde se tabákové
výrobky prodávají a kde může
být osloven a tam si může vybrat. To byl jeden
z jejich důvodů, proč reklama vůbec
je a že vlastně svojí reklamou nechtějí
nějakým způsobem získávat mladé
lidi ke kouření.
To jsou tyto poznámky. Ještě ke kolegovi Zeminovi:
Myslím, že dosavadní praxe byla taková,
že v televizi byla reklama od roku 1989 zákonem zakázána.
A zrovna tak se promítaly filmy s Redfordem, Newmanem,
Delonem a s dalšími hrdiny - pochopitelně,
že je to o něčem jiném - a je to trochu
zavádějící argument.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Uděluji
slovo panu poslanci Řezníčkovi.
Poslanec Miroslav Řezníček: Pane předsedající,
dámy a pánové, s velice soukromým
zájmem jsem vyslechl přednášku pana
dr. Janečka. Tam jsem se dověděl, že
velice dobře spolupracuje se Světovou zdravotnickou
organizací. Chci podotknout na začátek, že
oba dva, jak pan dr. Janeček, tak pan dr. Jaroš mají
pravdu. Ale vzhledem k tomu, že tady byla skloňována
v mnoha pádech Světová zdravotnická
organizace, dovolte mi, vážená sněmovno
- nebylo by lepší, kdyby Světová zdravotnická
organizace místo dobrých platů svých
úředníků věnovala peníze,
které by ušetřila, na reklamu, osvětu
atd. proti kouření v rodinách? Děkuji
vám.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Prosím
pana poslance Fajfra.
Poslanec Jiří Faifr: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, dámy a pánové, budu
velice stručný. Mám v podstatě dvě
otázky. Zde se hovoří velmi podrobně
a široce o tvorbě reklamy, ale bohužel tento
zákon ani jiný zákon, nedefinoval, co to
vlastně reklama je. Je to název firmy, která
vyrábí cigarety, musí to obsahovat také
další údaje o použití, využití
atd., o možnosti koupi. To žádný zákon
neupřesňuje a v podstatě může
být taková reklama. Navážu to druhou
věcí: Je to otázka skryté reklamy.
Jestliže udělá rozhlasový redaktor publicistický
pořad o jakémsi výrobku, může
to byt skrytá reklama, může obsahovat všechny
atributy reklamy a bude to mimo reklamní časy, mimo
časy, které jsou placené a on za to může
mít úplatek.
Tento zákon bohužel, - a to je jeho základní
vada, nedokázal definovat, co je to reklama a hlavně,
jak se bránit skryté reklamě. Nebudu argumentovat
o tabákové reklamě, alkoholické reklamě,
reklamě na zbraně, - prostě reklama jako
taková. Reklama je součástí tržního
mechanismu, tržního fungování společnosti,
ale je potřeba aby byla řízena, aby skutečně
nebyla utrženým psem od řetězu.
V tom případě si myslím, že by
vláda měla jasně definovat, co je to reklama,
hlavně najít mechanismy, jak bránit té
skryté reklamě, která je daleko horší.
Mluvil jste o tom, že Alain Delon si zapálil cigaretu.
Samozřejmě, že je to reklama, samozřejmě
ale, že není možné tento film stáhnout
z produkce např. televize nebo jiného masmédia.
Proto bych navrhoval, aby vláda dostala k přepracování
tento zákon, definovala přesně co je to reklama
a za jakých podmínek je tuto reklamu možno
provozovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji.
Do rozpravy se ještě přihlásil pan Václav
Trojan. Uděluji mu slovo. Dámy a pánové,
prosím vás ještě o strpení.
Poslanec Václav Trojan: Vážený
pane předsedající, vážení
kolegové. Nebudu zdržovat dlouho, jenom chci krátce
reagovat na to, co říkal před chvílí
pan kolega Zemina ohledně vkládání
reklam do filmů. Teď hovořím jako televizní
divák. Domnívám se, že situace, kdy
zcela stupidní reklama přerve dramatickou scénu
hodnotného filmu debilním popěvkem, je psychicky
traumatizující, ne že bychom měli uvést
tuto zhůvěřilou praxi do zákona. Naopak!
Já se domnívám, že bychom měli
zavést do zákona sankce proti tomuto sociálně
psychologicky zločinnému jednání.
A proto vyzývám a apeluji na své kolegy,
aby nehlasovali pro žádný pozměňující
nebo jiný návrh, který tuto záležitost
legalizuje.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Ptám
se, kdo se ještě hlásí do rozpravy.
Nikoho nevidím. Rozpravu tedy uzavírám a
končím.
Vážené kolegyně a vážení
kolegové, soudím, že jsme vyčerpali
možnosti dnešního jednacího dne. Dlužím
vám ještě zprávu o výsledku voleb,
kdy nikdo nebyl v druhém kole zvolen, ale to až zítra.
Přerušuji schůzi sněmovny do 9.00 hodin.
Začneme zítra v 9.00 hodin.
Ještě jedno oznámení: Komise předsedy
pro dostavbu parlamentu se sejde ihned na č. 120.
Přeji vám pěkný večer.