Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír
Dlouhý: Pane předsedající, pane
předsedo, dámy a pánové, usnesením
vlády České republiky ze dne 13. 7. 1994
č. 396 byl schválen návrh na výpověď
úmluvy o řešení občanskoprávních
sporů vznikajících ze vztahů hospodářské
a vědeckotechnické spolupráce v rozhodčím
řízení podepsané dne 25. 5. 1972 v
Moskvě. Vzhledem k tomu, že tato úmluva má
charakter mezinárodní smlouvy prezidentské,
je pro její vypovězení nutný souhlas
Parlamentu České republiky. Tato úmluva odpovídá
dřívějším formám hospodářských
vztahů mezi státy bývalé RVHP, zejména
jejich centrálnímu řízení a
plánování. Úmluva zakládá
obligatorní pravomoci rozhodčích soudů
při obchodních a průmyslových komorách
členských států bývalé
RVH P s vyloučením pravomoci státních
soudů. Pravomoc se týká všech sporů,
které vyplynuly ze smluvních a jiných občanskoprávních
vztahů mezi hospodářskými organizacemi,
vznikající v rámci jejich spolupráce
v hospodářské oblasti a v oblasti vědy
a techniky. Dohoda mezi účastníky mezinárodně
obchodních vztahů je možná jen co do
výběru rozhodčího soudu v některém
státě RVHP.
Úmluva byla uzavřena v době, kdy se její
úprava týkala jen zahraničně obchodní
činnosti a byla výrazem státní regulace
zahraničního obchodu v členských státech
bývalé RVHP. V současné době
se zmíněná obligatorní pravomoc v
České republice týká několika
tisíc právnických i fyzických osob,
které jsou nuceny spory předkládat rozhodčímu
soudu. Jeho práce je tím ztížena a zároveň
dochází k omezení jeho kapacity pro ty subjekty,
které by chtěly jeho služeb skutečně
využit.
Zásadní politické a s tím spojené
změny v české ekonomice, zejména likvidace
monopolu zahraničního obchodu a vstup neomezeného
počtu subjektů do obchodu se zahraničím,
vyvolávají potřebu zvýšit smluvní
volnost fyzických a právnických osob. K tomu
samozřejmě přistupuje zánik RVHP a
některých dalších státních
útvarů smluvních stran Úmluvy. Rovněž
tak zahraniční osoby podnikající na
území České republiky, stejně
jako české osoby jsou při případných
sporech se subjekty druhých států vázány
touto Úmluvou, což neodpovídá mezinárodní
smluvní praxi.
Z výše uvedených důvodů se obligatorní
vymezení výlučné pravomoci rozhodčích
soudů jeví v nových podmínkách
jako neúčelné a neodpovídající
mezinárodním podmínkám v dané
oblasti. Můžete se mne tázat, dámy a
pánové, proč tento návrh nebyl předložen
dříve. Zvažovali jsme tento krok, nicméně
postupovali jsme v souladu s tím, jak tuto Úmluvu
vypovídaly další smluvní státy,
které se vyvíjely podobným způsobem
jako Česká republika a které byly účastníky
této Úmluvy.
Proto dnes navrhujeme, aby Česká republika vypověděla
Úmluvu na základě jejího článku
10 s dvanáctiměsíční lhůtou
tak, jak to v nedávné době již učinilo
Polsko a Maďarsko. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministru Dlouhému a prosím pana poslance Václava
Grulicha, jako společného zpravodaje, aby nám
odůvodnil společnou zprávu.
Poslanec Václav Grulich: Pane předsedo, pane
předsedající, dámy a pánové,
předloženou dohodu, nebo přesněji řečeno
vypovězení předložené předmětné
dohody projednaly jako gesční výbory výbor
ústavně právní a výbor zahraniční.
Oba dva výbory vyslovily souhlas s vypovězením
této smlouvy. Není příliš co
dodat k tomu, co řekl pan ministr Dlouhý. Je třeba
jen upozornit, že předmětná smlouva
patří mezi rezidua, která nám pozůstávají
z předchozího režimu a chceme-li naši
legislativu začlenit do legislativy evropské, je
nutno, aby to, co bylo vytvořeno na jakési blokové
spolupráci dřívějšího
Sovětského svazu a jeho vlivu, aby skutečně
bylo změněno, případně zrušeno.
Mohu vám tedy za sebe, jako společný zpravodaj,
doporučit, abyste návrh vlády schválili.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu společnému zpravodaji a otevírám
rozpravu k tomuto bodu.
Rozpravu končím vzhledem k tomu, že se do ní
nikdo nepřihlásil, a dám hlasovat o následujícím
návrhu usnesení:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky souhlasí s výpovědí Úmluvy
o řešení občanskoprávních
sporů vznikajících ze vztahů hospodářské
a vědeckotechnické spolupráce v rozhodčím
řízení, podepsanou dne 26. května
1972 v Moskvě."
Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať
zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 412.
Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Tento návrh byl přijat poměrem hlasů
90 pro, nikdo proti, 3 se zdrželi.
Děkuji panu společnému zpravodaji a panu
ministru Dlouhému.
Dámy a pánové, vzhledem k tomu, jak postupně
putují do sněmovny předkladatelé k
jednotlivým bodům našeho pořadu, abych
si vám dovolil navrhnout, zda bychom mohli dále
přistoupit k projednání, který mám
v jednom z pořadů pod číslem
Je námitek proti tomuto postupu? Jestliže ne, zahájíme
projednávání tohoto bodu. V souladu se zákonem
č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní
pojišťovně České republiky, je
Všeobecná zdravotní pojišťovna povinna
v termínech pro předkládání
návrhu státního rozpočtu předložit
Poslanecké sněmovně pojistný plán
na následující kalendářní
rok.
Pojistný plán byl přikázán
rozpočtovému výboru a výboru pro sociální
politiku a zdravotnictví.
Prosím nyní předsedu garančního
výboru poslance Martina Syku, aby nám pojistný
plán Všeobecné zdravotní pojišťovny
uvedl.
Poslanec Martin Syka: Vážený pane předsedající,
pane předsedo, dámy a pánové. Pojistný
plán Všeobecné zdravotní pojišťovny
České republiky pro rok 1995 respektuje platné
právní předpisy a ministerstvy financí
a práce a sociálních věcí zveřejněné
ukazatele o vývoji mezd, cen, míry inflace a nezaměstnanosti
pro rok 1995.
Pojistný plán obsahuje tři hlavní
části: příjmy pojišťovny,
výdaje pojišťovny, které zahrnují
i její vnitřní rozpočet, a bilanci
pojišťovny. Kalkulace příjmů pojišťovny
pro rok 1995 vycházejí z předpokládaných
počtů pojištěnců a z předpokládaných
průměrných měsíčních
plateb pojistného, vypočtených z vyměřovacích
základů pro výpočet pojistného
jednotlivých kategorií pojištěnců
pojišťovny.
Pojišťovna předpokládá, že
v roce 1995 v ní bude pojištěno 6 200 tis.
osob, tj. 59,1% z celkového počtu pojištěnců
v České republice, a že z tohoto celkového
počtu pojištěnců pojišťovny
bude 3 740 tis. osob pojištěnci, za které je
plátcem pojistného stát, tj. 65% z celkového
počtu pojištěnců v České
republice, za které je plátcem pojistného
stát. Pojišťovna očekává,
že v roce 1995 bude činit průměrná
měsíční platba pojistného u
zaměstnanců 878 korun, u osob samostatně
výdělečně činných 506
korun, u ostatních plátců pojistného
297 korun a u osob, za které je plátcem pojistného
stát, 194 Kč.
Pojišťovna předpokládá, že
v roce 1995 dosáhnou její příjmy z
výběru a z přerozdělení pojistného
částky přibližně 42 491 mil.
korun, příjmy z vlastních výnosů
pojišťovny částky 593 mil. korun a celkové
příjmy 43 084 mil. korun. Kalkulace předpokládaných
příjmů pojišťovny a jejich rizika
jsou v pojistném plánu VZP ČR řádně
zdůvodněna. Za hlavní riziko příjmy
pojišťovny v roce 1995 je nutno považovat zejména
nedovýběr pojistného, ke kterému dochází
pro prvotní i druhotné platební neschopnosti
podniků a firem a pro krácení odvodů
pojistného zaměstnanců z některých
druhů prémií a odměn.
Z konstrukce výdajové části pojistného
plánu je zřejmé, že plánované
výdaje Všeobecné zdravotní pojišťovny
pro rok 1995 vycházejí z tříletých
časových řad pojišťovny, respektují
nezbytné finanční proporce mezi jednotlivými
druhy zdravotní péče a předpokládají
regulaci cen poskytovaných zdravotnických služeb.
Pojišťovna předpokládá, že
její výdaje na úhradu zdravotní péče,
kterou poskytnou jejím pojištěncům zdravotnická
zařízení, budou činit v roce 1995
částku 38 920 mil. Kč a v přepočtu
na jednoho pojištěnce a rok částku 6
277 Kč.
Předpokládané celkové i přepočtové
výdaje pojišťovny budou v roce 1995 oproti roku
1994 vyšší o 15,9%. Vnitřní rozpočet
Všeobecné zdravotní pojišťovny pro
rok 1995, který zahrnuje pouze nezbytné výdaje
na správní režii ústředí
pojišťovny a 76 okresních pojišťoven,
je oproti roku 1994 povýšen o pouhé 3,7%, tj.
méně, než je očekávaná
míra inflace a růst mezd.
Podíl vnitřního rozpočtu pojišťovny
na jejích celkových příjmech bude
v roce 1995 činit 4,2%, což je výrazně
méně než u srovnatelných zahraničních
zdravotních pojišťoven a než u domácích
zaměstnaneckých pojišťoven.
K rizikům ohrožujícím předpokládané
čerpání výdajů na poskytování
věcných dávek zdravotní péče
v roce 1995 stále patří ta, na která
pojišťovna již upozorňovala v roce 1993
i v roce 1994, obsažené např. v analýze
současných problémů spojených
s prováděním všeobecného zdravotního
pojištění. Mezi tato rizika např. patří
růst celkového objemu poskytovaných zdravotních
výkonů a jejich ceny, neregulovaný růst
sítě zdravotnických zařízení
a parku nákladné zdravotnické přístrojové
techniky, rozšiřování seznamu zdravotních
výkonů a seznamu léčiv o nové
zdravotní výkony a o nová léčiva
a zvyšování jejich cen, zvyšování
spotřeby léčiv a hlavně nepřijetí
účinných mechanismů k regulaci výše
úhrad za zdravotní péči prováděných
pomocí systému platby za výkon a další.
Bilance Všeobecné zdravotní pojišťovny
České republiky pro rok 1995 je sestavena v souladu
s ustanovením § 6 zákona č. 551/1991
Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně,
tak aby předpokládané výdaje pojišťovny
v roce 1995 nepřesáhly její předpokládané
příjmy. Předpokládaný bilanční
vztah bilančních zdrojů a potřeb Všeobecné
zdravotní pojišťovny pro rok 1995 je nutno hodnotit
jako napjatý, a to s ohledem na reálná rizika
ohrožující jak příjmovou, tak
výdajovou část pojistného plánu.
Přesto je nutno konstatovat, ze kalkulace uvedené
v jednotlivých částech pojistného
plánu pro rok 1995 jsou reálné, neboť
jsou opřeny o seriózní podklady a jsou věrohodně
zdokumentovány.
Z uvedených důvodů doporučuji Poslanecké
sněmovně Parlamentu České republiky
po projednání tohoto bodu, aby vzala pojistný
plán Všeobecné zdravotní pojišťovny
České republiky na rok 1995 na vědomí.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu předsedovi výboru, poslanci Martinu Sykovi.
Prosím nyní zpravodaje pana poslance Miroslava Čerbáka,
aby nás informoval o projednávání
ve výborech a odůvodnil předložená
usnesení obou výborů, která nám
byla rozdána.
Poslanec Miroslav Čerbák: Vážený
pane předsedající. dámy a pánové,
pojistný plán Všeobecné zdravotní
pojišťovny České republiky pro rok 1995
projednaly dva výbory Poslanecké sněmovny
- výbor pro sociální politiku a zdravotnictví
a rozpočtový výbor.
Předložený pojistný plán byl
v souladu se zákonem 551/1991 Sb., o Všeobecné
zdravotní pojišťovně České
republiky, schválen Ministerstvem financí České
republiky. Ministerstvo financí při svém
schválení akceptovalo rizika, která uvádí
pojistný plán Všeobecné zdravotní
pojišťovny. Uvádí, že vyrovnanost
bilancí zdravotních pojišťoven je podmíněna
přijetím takových systémových
opatřeni, která zabrání stávající
eskalaci výdajů vynakládaných na poskytování
zdravotní péče a léky.
Tuto dikci přijal do svého usnesení výbor
pro sociální politiku a zdravotnictví a požádal
svým usnesením ministra zdravotnictví o předložení
harmonogramu těchto regulačních opatření.
K pojistnému plánu Všeobecné zdravotní
pojišťovny nebylo vypracováno žádné
společné usnesení, protože oba výbory,
výbor pro sociální politiku a zdravotnictví
a rozpočtový výbor se shodly na stejném
návrhu usnesení pro Poslaneckou sněmovnu.
Usnesení číslo 159/1994 výboru pro
sociální politiku a zdravotnictví a usnesení
číslo 357 rozpočtového výboru
vám bylo rozdáno.
Na základě těchto usnesení doporučuji,
aby Poslanecká sněmovna Parlamentu přijala
následující usnesení:
Poslanecká sněmovna bere na vědomí
pojistný plán Všeobecné zdravotní
pojišťovny České republiky pro rok 1995.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Čerbákovi. Otevírám
rozpravu k tomuto bodu. Kdo se hlásí do rozpravy?
Pan poslanec Kolář. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Robert Kolář: Vážný
pane předsedající, vážené
kolegyně, vážení kolegové, dovolte,
abych navrhl druhou část usnesení. Byl bych
rád, kdybychom ji přijali, a to jak k pojistnému
plánu Všeobecné zdravotní pojišťovny,
tak i k pojistným plánům oborových
a zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven.
Jedná se v podstatě o problém, který
zde již zmínil pan zpravodaj kolega Čerbák,
a sice o problém s regulací výdajů
na zdravotní péči, neboť to je dominantní
problém současného systému financování
zdravotnictví. V lednu budeme ve výborech projednávat
novely pojišťovacích zákonů a zákonů
o zdravotních pojišťovnách. Domnívám
se, že by bylo velice vhodné, aby usnesení,
které zaznělo ve výboru pro sociální
politiku a zdravotnictví, bylo přijato i sněmovnou,
a to v rozšířené verzi, že regulační
opatření, která žádáme
po ministerstvu zdravotnictví, bychom měli žádat
současné i u jednotlivých zdravotních
pojišťoven. Proto si dovoluji předložit
návrh usneseni, který zní:
Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky žádá
l. Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České
republiky a oborové, resortní a zaměstnanecké
pojišťovny zřízené na základě
zákona 280/1992 Sb., o vypracování analýzy
uplatňovaných regulačních opatření
k omezení čerpání zdravotní
péče a spotřeby léčiv a prostředků
zdravotnické techniky hrazených ze systému
všeobecného zdravotního pojištění
do 31. ledna 1995;
II. Ministerstvo zdravotnictví České republiky,
aby na základě analýz podle bodu l zpracovalo
harmonogram uplatnění dalších regulačních
opatření v systému všeobecného
zdravotního pojištění.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Kolářovi. Kdo se dále hlásí
do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám
a ptám se pana poslance Syky, zda se chce k rozpravě
vyjádřit jako předkladatel. Prosím,
aby se ujal slova.
Poslanec Martin Syka: Pane předsedající,
využiji této možnosti. Nicméně
omlouvám se, ze budu částečně
mluvit i ve funkci poslance, neboť dle zákona jsem
se podujal předkládání tohoto návrhu
pojistného plánu. Nyní bych promluvil i jako
poslanec v závěrečné řeči.
Samozřejmě, že v systému zdravotního
pojištění, který byl zaveden a kterým
se opakovaně průběžně výbor
zabývá, resp. jeho problematikou, je třeba
bezpochyby uplatnit výrazně regulační
mechanismy, které by se pozitivně projevily na výdajové
stránce.
Doporučoval bych, abychom toto usnesení, které
kolega Kolář navrhl, přijali.
Mám k tomu snad jenom určitý názor.
Přimlouval bych se za zkrácení termínu
na 15. ledna, neboť v souvislosti s tím, že i
zde běží zákonná lhůta,
k projednávání novel pojišťovenských
zákonů, budeme tyto zákony projednávat
na únorové schůzi sněmovny, tudíž
tyto materiály, které vidím jako velice důležité,
bychom měli mít v příslušném
časovém předstihu, abychom mohli přihlédnout
při projednáváni k těmto závěrům.
Každopádně si ovšem myslím, že
je třeba, aby vláda připravila zcela zásadní
řešení otázky zdravotního pojištění
po stránce systémové změny, neboť
přece jen se domnívám, že tyto novely,
které jsou nám předloženy, neřeší
zcela systém zdravotního pojištění,
což je nezbytné. Domnívám se, ze při
projednávání na únorovém plénu
bychom potom mohli zapřemýšlet, resp. se domluvit
s předkladateli, jak zamýšlejí provést
ty zásadní systémové změny
v tomto systém u zdravotního pojištění.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Sykovi. Prosím pana zpravodaje, aby se ujal
své role, pokud si sněmovna bude přát,
aby zazněl některý z těch návrhů
usnesení znovu.
Poslanec Miroslav Čerbák: V diskusi vystoupil
jeden poslanec a přednesl jeden návrh. Zeptal bych
se kolegy Koláře, jestli souhlasí se zpřesněním
data na 15. leden. (Souhlas.) Mám to číst
znovu?
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Zeptám
se sněmovny. Myslím, že to máme v živé
paměti, není potřeba. Myslím, ze je
ovšem logické, abychom nejprve hlasovali o návrhu,
který jste přednesl vy jako zpravodaj a potom o
tom doplnění, které přednášel
pan kolega Kolář. Je námitek proti tomuto
postupu? Jestliže ne, dámy a pánové,
dovolte mi dát hlasovat v hlasování č. 413
o návrhu usnesení, tak jak jej přednesl
pan..... Ukončuji hlasování, na vaši
žádost vás odhlašuji a prosím,
abyste se znovu zaregistrovali.
Dávám hlasovat o návrhu usnesení,
které přednesl zpravodaj pan poslanec Čerbák.
Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne
tlačítko v hlasování č. 414.
Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Tento
návrh byl přijat poměrem hlasů 85
Pro, 1 proti, 8 se zdrželo.
Poslanec Miroslav Čerbák: Domnívám
se, ze návrh kolegy Koláře by mohl být
pojat jako bod 2 tohoto usnesení.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano,
já jsem ten návrh tak vnímal. Budeme tedy
hlasovat o druhé části usnesení k
tomuto bodu.
Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne
tlačítko. Omlouvám se, ale gestikulace toto
hlasování označuje za neplatné na
žádost zástupce navrhovatele pana poslance
Syky.
Poslanec Martin Syka: Velmi se omlouvám, že
jsem se takto postaral o jedno zrušení hlasování,
ale teď v tomto okamžiku mě napadlo, že
pokud to bude bod č. 2, tak my zde bereme na vědomí
pojistný plán Všeobecné zdravotní
pojišťovny a v tom bodě č. 2 žádáme
i oborové, resortní a další pojišťovny.
Tam by se to mělo rozdělit a do tohoto usnesení
by patřila pouze část týkající
se Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Až v dalším bodě, který bude předkládat
ministr Vodička, by bylo možné toto žádat
od ostatních pojišťoven.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Domnívám
se, že bychom to mohli vyřešit tak, že bychom
ty dvě navrhované části usnesení
označili za dvě usnesení, která budou
přijata k tomuto bodu jednání a pak s nimi
podle toho bude naloženo, jestli není námitek.
Děkuji za tu připomínku. Já jsem si
to neuvědomil v okamžiku, kdy jsme přistupovali
k hlasování vzhledem k tomu, že navrhovatel
té druhé části to označil jako
návrh na druhý bod.
Přijali jsme usnesení a budeme hlasovat o druhém
usnesení, které padlo v souvislosti s projednáváním
tohoto bodu.
Kdo je pro přijetí druhého usnesení,
tak jak jej přednesl pan poslanec Kolář,
ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování
č. 416. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování je skončeno.
Návrh byl přijat poměrem hlasů 72
pro, 1 proti, 19 se zdrželo.
Děkuji panu poslanci Sykovi a děkuji i panu zpravodaji
poslanci Čerbákovi. Konstatuji, že jsme projednali
další bod našeho pořadu. Můžeme
nyní přistoupit k projednání
Je nějaká námitka proti tomuto postupu? Jestliže
není, úvodem k tomuto bodu připomenu, že
tento bod pořadu nebyl na minulé schůzi projednáván
z důvodu nepřítomnosti pana ministra Rumla.
Prosím tedy nyní pana ministra Jana Rumla, aby předloženou
informaci, kterou jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 1145, odůvodnil.