Čtvrtek 15. prosince 1994

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Uzavírám rozpravu, vzhledem k tomu, že se do ní dále nikdo nehlásí. Prosím, dámy a pánové, abyste se zaregistrovali, pokud jste tak ještě neučinili. Dám hlasovat o navrženém usnesení.

Jde o hlasování č. 408. Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování bylo ukončeno.

Návrh usnesení byl přijat poměrem hlasů 46 pro, nikdo proti, 18 se zdrželo.

Tím jsme projednali tento bod pořadu. Děkuji panu místopředsedovi vlády i společnému zpravodaji.

Přistoupíme k projednání dalšího bodu, což je Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace, která byla podepsána dne 15. dubna 1994 v Marrakeši (tisk 1114).

Dámy a pánové, já se omlouvám za ten úvod. Pokud by nebylo námitek, přistoupili bychom nyní k projednání těch dohod, kde předkladatelem je pan místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník. Půjde tedy o

XXXIX.

Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně

Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda

mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o podpoře

a vzájemné ochraně investic, podepsaná dne

17. března 1994 v Praze a Dohoda mezi Českou

republikou a Peruánskou republikou o podpoře

a vzájemné ochraně investic, podepsaná dne

16. března 1994 v Limě (tisk 1126)

XXXX.

Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně

Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda

mezi vládou ČSFR a vládou Korejské republiky o podpoře

a vzájemné ochraně investic, podepsaná v Soulu dne

27. 4. 1992, doplněná nótou ministerstva zahraničních

věcí ČR ze dne 18. 3. 1994 a nótou Velvyslanectví

Korejské republiky ze dne 11. 4. 1994 a Dohoda mezi

ČSFR a Tureckou republikou o vzájemné podpoře

a ochraně investic, podepsaná dne 30. 4. 1992 v Ankaře,

doplněná nótou ministerstva zahraničních věcí ze dne

13. 9. 1993 a nótou Velvyslanectví Turecké republiky

ze dne 8. 2. 1994, podle sněmovního tisku 1183

Prosím, aby nám předložený návrh opět odůvodnil pan místopředseda vlády

Ivan Kočárník, kterému předávám slovo.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, je to již x-tá dohoda. Já nemohu dávat procedurální návrh, ale mohu mít úvodní slovo ke všem čtyřem dohodám, které jsou?

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Zeptám se sněmovny, zda by byla námitka.

Poslanec Václav Čundrle: (Hovořeno z místa - nebylo rozumět.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano. Děkuji. Máte možnost, pane místopředsedo, odůvodnit všechny smlouvy a pak otevřeme společně rozpravu k těmto čtyřem bodům.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Děkuji, pane předsedající. Vážená sněmovno, dohody o podpoře a vzájemné ochraně investic jsou základním kamenem v procesu investování a převodů kapitálu, protože vymezují právní rámec pro přímé nebo společné investice na území druhého státu. Stanoví rovněž maximum právní jistoty proti všem neobchodním rizikům a dalším opatřením, která mají podobný účinek.

Poslanecké sněmovně Parlamentu se nyní předkládají k vyslovení souhlasu čtyři dohody o podpoře a ochraně investic, s Ukrajinou a Peruánskou republikou, dále s Korejskou republikou a Tureckou republikou.

Předkládané dohody zakotvují záruky obvykle poskytované investorům obou smluvních stran v těchto mezinárodních smlouvách. Jde zejména o závazek umožnit na svém území a v souladu se svým právním řádem investice investorů druhého státu, dále je to tzv. princip národního zacházení a doložka nejvyšších výhod, záruky proti vyvlastnění majetku zahraničních investorů a záruky volného převodu plateb ve volně směnitelné měně, jakož i způsob řešení sporů mezi investorem a přijímající smluvní stranou.

Všechny čtyři sjednané dohody se neodchylují od zásad uvedených ve vzorové dohodě o ochraně investic, za kterou je podle usnesení vlády č. 12 z 6. ledna loňského roku považována Dohoda mezi Českou republikou a Maďarskem. Z tohoto důvodu nepokládám ani za potřebné blíže specifikovat tyto dohody, protože ustanovení jsou stejná. Předkládané dohody považuji z hlediska české ekonomiky za užitečné a doporučuji Poslanecké sněmovně, aby s nimi vyslovila souhlas. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi a prosím pana společného zpravodaje, pana Otakara Vychodila, aby se ujal slova.

Poslanec Otakar Vychodil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v takto vzniklé situaci, kdy byly tyto dva body sloučeny dohromady, mám v podstatě velmi ulehčenou úlohu, neboť pan místopředseda vlády zde velice přesně odůvodnil, proč je třeba tyto smlouvy mít. Také si myslím, že je to v podstatě zde již zažitý mechanismus.

Jenom bych řekl, že první dvojici smluv bude třeba poněkud procedurálně odlišit, kde budeme muset asi, pane předsedající, hlasovat ve smyslu bodů, jak byly v programu. První dvojice smluv - Dohoda mezi vládou České republiky a Ukrajiny a Dohoda mezi Českou republikou a Peruánskou republikou - byla v tomto smyslu projednána na rozpočtovém výboru a zahraničním výboru. Oba dva výbory doporučily sněmovně vyslovit souhlas. Co se týká druhé dvojice smluv mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Korejské republiky a mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a Tureckou republikou, byly opět projednány v rozpočtovém výboru a zahraničním výboru. Opět oba dva tyto výbory doporučily sněmovně tyto dvojice smluv ke schválení. To je vše, co bych měl na začátek.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano, děkuji. Otevírám rozpravu k tomuto bodu, resp. k těmto bodům. Rozpravu končím, protože se do ní nikdo nepřihlásil a předložím vám k hlasování první návrh usnesení. Zároveň si vás dovoluji odhlásit a požádat vás, abyste se znovu zaregistrovali.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlasí s Dohodou mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsanou dne 17. března 1994 v Praze a Dohodou mezi Českou republikou a Peruánskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsanou dne 16. března 1994 v Limě.

Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 409. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 84 pro, nikdo proti, jeden se zdržel. Tím jsme projednali tento bod pořadu.

Bude následovat hlasování o tomto návrhu usnesení.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlasí s Dohodou mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Korejské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsanou v Soulu dne 27. 4. 1992, doplněnou nótou Ministerstva zahraničních věcí České republiky ze dne 18. 3. 1994 a nótou Velvyslanectví Korejské republiky ze dne 11. 4. 1994 a Dohodou mezi Českou s Slovenskou Federativní Republikou a Tureckou republikou o vzájemné podpoře a ochraně investic, podepsanou dne 30. 4. 1992 v Ankaře, doplněnou nótou Ministerstva zahraničních věcí ze dne 13. 9. 1993 a nótou Velvyslanectví Turecké republiky ze dne 8. 2. 1994.

Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 410. Kdo je proti? Kdo se zdrzel hlasování?

Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 86 pro, nikdo proti, jeden se zdržel.

Dámy a pánové, tím jsme projednali další bod. Děkuji panu místopředsedovi vlády a panu společnému zpravodaji.

Přistoupíme k projednání dalšího bodu, který jsem avizoval před chvílí. Je to

XXXXI.

Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně

Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu Dohoda o zřízení

Světové obchodní organizace, která byla podepsána dne

15. dubna 1994 v Marrakeši, podle sněmovního tisku 1114

Předložený vládní návrh dohody nám z pověření vlády odůvodní ministr průmyslu a obchodu pan Vladimír Dlouhý, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Pane předsedající, pane předsedo, vážené paní poslankyně a páni poslanci, Uruguayské kolo, v pořadí již osmé kolo mnohostranných obchodních jednání, které se konalo pod záštitou Všeobecné dohody o clech a obchodu známé pod zkratkou GATT, představuje nejrozsáhlejší obchodní jednání, vedená v rámci systému GATT nebo v celosvětovém kontextu vůbec. Cíle Uruquayského kola a mnohostranných obchodních jednání byly mimořádně ambiciózní a lze říci, že přes zdržení a blokování jednání po řadu let se podařilo značnou část těchto cílů dosáhnout. Výsledky mnohostranných obchodních jednání představují týmovou práci více než 100 zemí včetně České republiky. Klíčovou úlohu v jednání sehrály především Spojené státy a Evropská unie a transatlantické problémy byly též jednou z hlavních překážek postupu prací. Výsledky mnohostranných obchodních jednání se svými účinky pozitivně projeví v rozvoji obchodu a vzestupu příjmů plynoucích z obchodu.

Podle posledních odhadů sekretariátu GATT má být v roce 2005 objem světového obchodu vyšší o 12 % než by byl za situace ztroskotání Uruquayského kola. Zlepšení přístupu na trhy a omezování subvencování především pak u zemědělských výrobků by mělo zvýšit světové příjmy o více než 500 mil. dolarů ročně počínaje rokem 2005, tedy v roce dovršení procesu dohodnuté liberalizace.

V tradiční oblasti snižování cen vyspělé země sníží clo průmyslových výrobků o 35 - 40 % a ve vybraných sektorech úplně odstraní cla. Snížení cel Japonskem, Evropskou unií a Spojenými státy má zvýšit hrubý národní produkt všech zemí v průměru o 1 %. Zisky plynoucí z liberalizace obchodu mají dynamickou povahu.

Značnou liberalizací trhu v rozvojových zemích se podstatně zlepšují podmínky přístupu na tyto trhy. Do rámce mnohostranných pravidel mezinárodních hospodářských vztahů byly zařazeny služby, duševní vlastnictví a přímé zahraniční investice.

Dojde k postupné liberalizaci obchodu službami, k účelnému zlepšení ochrany práv duševního vlastnictví, a to vytvoření otevřeného prostředí pro investice. Dochází k institucionálnímu posílení mnohostranného obchodního systému zřízením Světové obchodní organizace, která bude spojovat větší politický profil s novou statutární otevřeností a která bude mít dostatek pravomocí k tomu, aby byla iniciativnější a aktivnější ve světové hospodářské spolupráci než GATT.

Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace by měla vstoupit v platnost podle záměru většiny účastníků mnohostranných obchodních jednání k 1. lednu 1995. Tento proces ovlivní zejména postup Spojených států a Evropské unie.

K dnešnímu dni podle mých informací z dnešního rána ratifikovalo dohodu 53 zemí. Řada zemí čeká s provedením ratifikace na ratifikování dohody Spojenými státy a Evropskou unií.

Uruguayské kolo mnohostranných obchodních jednání posunulo významně vpřed problematiku užší ekonomické integrace a liberalizace světového obchodu a jeho provádění podle dohodnutých pravidel, ale současně nechalo otevřené mnohé problémy světového obchodu a ekonomiky.

Hospodářské hranice se sice hroutí pod tlakem technologických inovací, vnější mobility kapitálu a okamžitými informačními toky, ale prozatím přetrvává poměrně vysoká nezaměstnanost a též recese v některých průmyslových zemích. Zostřuje se globální hospodářská soutěž, průmyslová restrukturalizace se stává obtížnější, dochází k rychlému růstu ekonomik tzv. rozvojových zemí a ke značnému zvyšování jejich vývozu.

Zdrojem napětí mezi těmito zeměmi a staršími průmyslovými mocnostmi jsou též sociální otázky. Dokladem této skutečnosti jsou pokusy Spojených států a Francie dostat např. problematiku pracovních standardů na program činnosti Světové obchodní organizace.

Napětí též existuje mezi světovými obchodními mocnostmi především v otázkách přístupu na trh.

Uvedené obchodní impulsy se pochopitelně budou promítat do budoucí činnosti Světové obchodní organizace, v popředí které bude nejen provádění výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání, ale též jednání o některých nových otázkách jako je hospodářská soutěž a vztah obchodu k životnímu prostředí, a jistě se již zmíněným pracovním standardům nevyhneme.

Výsledky Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání ve svém souhrnu mají zásadní význam pro rozvinutí a zefektivnění obchodních a hospodářských vztahů České republiky s většinou zemí světa a pro integraci české ekonomiky do světové ekonomiky a mnohostranného obchodního systému. Snížení cel účastníky mnohostranného obchodního jednání v poměrně značném rozsahu představuje zlepšení přístupu pro spotřební zemědělské a strojírenské výrobky České republiky na cizí trhy. V obchodu službami Česká republika získává poměrně široký závazky partnerů zajištěný přístup na trh, zejména pak vyspělých zemí.

Novelizovaná pravidla obchodu, zejména o ochranných opatřeních, antidumpingových opatřeních, subvencích a dovozních licenčních řízení vytvářejí podmínky pro dostatečnou a účinnou ochranu českého trhu jak zemědělských výrobků, tak výrobků průmyslových. Nově sjednaná pravidla o právech k duševnímu vlastnictví, obchodu službami, obchodních aspektech investičních opatření a urovnávání sporů zvyšují věcnou a právní bezpečnost českých vnějších ekonomických vztahů, vytvářejí podmínky rovné hospodářské soutěže, podmínky pro převod vyspělých technologií do České republiky a pro příliv know how a investic nejen do výrobních sektorů, ale i do sektoru služeb.

Vytvořením Světové obchodní organizace získává Česká republika mnohostranný právní a institucionální rámec pro provádění zahraničního obchodu a platformu pro uplatňování a obhajování obchodně politických a ekonomických zájmů České republiky a českých subjektů za potenciální podpory zemí majících s Českou republikou obdobné nebo dokonce stejné zájmy.

Členství v této organizaci nepředstavuje nebezpečí nebo riziko pro ekonomickou suverenitu České republiky a způsobilost vládních orgánů České republiky přijímat příslušná nezbytná opatření v zájmu České republiky. Výsledky mnohostranných obchodních jednání a jejich provádění by měly pozitivně ovlivnit ekonomický růst a investiční činnost České republiky, racionalizaci nákladů na výzkum a rozvoj, stimulaci inovační činnosti a restrukturalizaci průmyslové a zemědělské výroby v České republice.

V této souvislosti se jev žádoucí výsledky Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání vzít v úvahu při formulován české ekonomické politiky zejména v oblasti investic, výzkumu a vývoje, zvyšování konkurenceschopnosti, vzdělávání a infrastruktury. Účast České republiky v Uruguayském kole, její nikoli nevýrazný podíl na dosažených výsledcích mnohostranných obchodních jednání a jejich význam pro rozvoj obchodních a ekonomických vztahů České republiky ukazují, že je žádoucí, aby se zahraničně obchodní a hospodářská politika České republiky v budoucích letech angažovala v mnohostranném obchodním systému, představovaném zakládanou Světovou obchodní organizací a využívala uplatňování a provádění tohoto systému a jeho pravidel a platformy této organizace ve prospěch českého hospodářství.

Pane předsedající, pane předsedo, paní poslankyně a páni poslanci, s přihlédnutím ke skutečnostem, které jsem ve svém vystoupení uvedl, dovoluji si navrhnout a pokládám za potřebné, aby poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovila souhlas s dohodou o zřízení Světové obchodní organizace. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi. Prosím společného zpravodaje výborů pana poslance Vlastimila Vlčka, aby se ujal slova a případně seznámil sněmovnu s návrhem usnesení.

Poslanec Vlastimil Vlček: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení hosté, pane ministře, je mi ctí uvést na plenárním zasedání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dohodu zakládající Světovou obchodní organizaci, anglicky Welt Trade Organisation - WTO - nástupkyni Všeobecné dohody o clech a obchodu GATT.

Jedná se o předložený vládní návrh, který jste obdrželi jako sněmovní tisk č. 1114. Domnívám se, ze nemá smysl znovu se vracet k historii obsahu a principům této dohody, kterou pan ministr velmi názorně sněmovně naznačil, a proto se omezím na několik poznámek.

Dohoda zakládající světovou obchodní organizaci, nebo vůbec tzv. Uruguayského kola Všeobecné dohody o clech a obchodu GATT, které se po sedmi letech podařilo uzavřít koncem loňského roku, se dá změřit ve třech základních rovinách.

Do GATT bude včleněn veškerý obchod zbožím, včetně služeb a intelektuálního vlastnictví. Odstranila se veškerá netarifní opatření, různé skryté způsoby zvyšování celní ochrany. Navíc podaří-li se ratifikovat dokument na národních úrovních, začne již od začátku příštího roku fungovat Světová obchodní organizace, jejíž členské země budou muset na rozdíl od Všeobecné dohody přijmout všechna opatření jako jednotný závazek.

Součástí závěrečné dohody je také dohoda o antidumpingu, která zpřísnila délku tzv. ochranných opatření a pravidla pro stanoveni výpočtu antidumpingu. Dohoda WPO obsahuje m.j. ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů a mechanismus přezkoumávání obchodní politiky, což je velmi užitečné a prospěšné i pro naši liberální tržní ekonomiku, pro naši Českou republiku.

Tento dokument, který podepsalo letos v marockém Marrakeši 124 členských zemí GATT včetně České republiky, nemá v historii obdoby. Nejde tudíž o všední standardní dohodu. Experti GATT soudí - jak již řekl pan ministr - že realizace dohody GATT zvýší příjmy ze světového obchodu do r. 2005 ročně minimálně o 510 miliard amerických dolarů. V případě šesti přidružených zemí k Evropské unii - České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska, Bulharska a Rumunska - se odhaduje nárůst ročních příjmů kolem 9 miliard amerických dolarů. Přitom kvalifikovaný odhad tvrdí, že příjmy České republiky by se mohly do r. 2005 ročně zvýšit až o 2 miliardy dolarů. Je pravdou, ze na největší odpor dokument narážel ve velké čtyřce, t.j. USA, Evropské unii, Japonsku a Kanadě. Avšak vzhledem k úspěšnému projednání této dohody v americkém Kongresu a v Horní a Dolní Sněmovně japonského Parlamentu, tedy v zemích významných pro světový obchod, již nebrání nic našemu projednávání.

Tuto smlouvu projednalo několik výborů. Byl to především zahraniční výbor, který vyjádřil ve svém usnesení doporučení sněmovně, aby souhlasila s touto smlouvou. Zahraniční výbor českého Parlamentu přijal usnesení, ve kterém žádá místopředsedu vlády Jana Kalvodu o předložení výhledového harmonogramu, podle kterého budou Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky předkládány legislativní úpravy stávajícího zákonodárství České republiky, vyplývající z přijetí dohody o zřízení světové obchodní organizace s ohledem na harmonizaci právního řádu České republiky s právem Evropské unie. O tomto velmi významném usnesení zahraničního výboru jsem vás chtěl informovat.

Dále pak tuto dohodu projednal výbor hospodářský a výbor zemědělský. Oba tyto výbory přijaly kladné usnesení.

Doporučuji sněmovně, aby vyslovila souhlas s touto smlouvou. Tolik moje zpravodajská zpráva. Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu společnému zpravodaji a otevírám rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Payne.

Poslanec Jiří Payne: Pane předsedající, pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, dovolte abych se přihlásil ke slovům, která zde zazněla k hodnocení významu tohoto mezinárodního dokumentu, který nám byl předložen. A nejenom to. Kdybych měl položit na misky vah různé mezinárodní organizace, tak bych dokonce řekl, že tato organizace, která vznikne k 1. lednu příštího roku, může hrát roli na mezinárodní scéně stejně významnou jako například OSN. Jedná se skutečně o historický okamžik, jak říkal pan zpravodaj.

Chtěl bych říci, že lhůta k projednávání tohoto dokumentu byla o něco kratší než bývá zvykem a než bychom si možná představovali. Jak jsme již upozornili usnesením zahraničního výboru, tento dokument bude mít dopad na naši vnitřní legislativu. Já se vlastně nyní obracím s jistou výzvou také k vám, poslancům, protože dopad této smlouvy nakonec poneseme my všichni při projednávání zákonných norem zde ve sněmovně. Dopad bude pravděpodobně do značného počtu zákonných norem.

Ve stejné době začíná proces přidružování České republiky. Dvanáctá země před několika dny ratifikovala naši asociační dohodu, takže během několika týdnů vstoupí v platnost. S tím se rozvine nová etapa ve vztazích s Evropskou unií, kde také bude třeba novelizovat naši legislativu.

Kromě toho jisté požadavky bude klást na Českou republiku i případné členství v OECD.

Já bych chtěl poprosit všechny výbory - protože to se bude týkat práce téměř všech výborů - aby věnovaly pozornost tomu, že naše legislativa bude muset být harmonizována s několika systémy zároveň. Hrozně bych si přál, abychom ve spolupráci s vládou dokázali dosáhnout toho, že normy se nebudou měnit třikrát, ale že se nám podaří, pokud možno hned na první pokus, dostat do takového stavu, který bude vyhovovat všem třem systémům. V rámci možností, které máme v zahraničním výboru, se budeme snažit v tomto směru působit. Největší tíha bude samozřejmě ležet na ústavně právním výboru. Chtěl bych poprosit - mějme to na paměti, protože pravděpodobně v nejbližších několika letech nastane období zvýšené legislativní činnosti. Vezměme to jako výzvu pro nás všechny, aby tato činnost nakonec dobře dopadla. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Paynovi. Uzavírám rozpravu vzhledem k tomu, že se do ní nikdo dále nehlásí. Chci se zeptat, zda si sněmovna přeje slyšet zopakovaný návrh usnesení. Jestliže tomu tak není, dovolím si vás odhlásit a požádat o novou registraci. Budeme hlasovat o návrhu usnesení, kterým Poslanecká sněmovna vysloví souhlas s právě projednávanou dohodou.

Kdo je pro přijetí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 411. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Konstatuji, že návrh usnesení byl přijat poměrem hlasů 84 pro, 5 proti, 1 se zdržel.

Mohu konstatovat, ze Poslanecká sněmovna vyslovila s dohodou souhlas. Děkuji v tomto okamžiku společnému zpravodaji panu poslanci Vlčkovi a panu ministru Dlouhému.

Přejdeme k projednávání dalšího bodu, kterým je

XXXXII.

Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně

Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu výpověď

Úmluvy o řešení občanskoprávních sporů, vznikajících ze

vztahů hospodářské a vědeckotechnické spolupráce v

rozhodčím řízení, podepsané 26. května 1972 v Moskvě

Předložený vládní návrh dohody, který máme k dispozici jako tisk 1187, nám z pověření vlády odůvodní opět pan ministr Vladimír Dlouhý, kterého prosím, aby se ujal slova.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP