Čtvrtek 8. prosince 1994

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Prosím o klid ve sněmovně!

Poslanec František Kozel: Abychom měli představu, o čem se hovoří, tak těchto malotřídních škol je ze všech základních škol v tuto chvíli již jedna třetina a je politikou vlády, aby malotřídní školy vznikaly a zůstávaly tam, kde je to skutečně účelné. V tuto chvíli se jedná zhruba o 1300 malotřídních škol.

Když se podíváme na mateřské školy, tam se jedná o 6600 školek. Já vás tady nechci omračovat čísly, ale realita je taková, že skutečně pro 8000 škol a školských zařízení je právní subjektivita naprosto jasným nesmyslem.

Vypuštění data 31. prosince 1994 ze zákona je pro těchto 8000 škol a školek signálem, že se i nadále budou věnovat tomu podstatnému, čemu mají být určeny, tzn. vzdělávání dětí a ne úřadování kolem toho, co jsem uvedl.

Třetí poznámka, kterou bych si dovolil vznést k pozměňovacímu návrhu kolegy Přibáně. Zeptejme se, jakou roli v získávání právní subjektivity škol hrají kolegou Přibáněm zmiňované školské úřady. Prakticky žádnou, protože zřizovatelem, který uděluje právní subjektivitu, zřizovatelem těchto školek a malotřídek jsou obce, takže školské úřady v tom skutečně nefigurují. Ze zákona se k právní subjektivitě škol dokonce školské úřady ani nevyslovují, nebo-li jde skutečně o něco jiného.

Čtvrtá poznámka. Co tedy by přijetí návrhu kolegy Přibáně na posunutí data v zákoně vyřešilo? Podle mého názoru by tento návrh vyřešil pouze zástupné problémy. Datum v zákoně má totiž vytvářet tlak na ministerstvo školství, aby rychleji postupovalo v přípravě legislativních předloh. To padlo, neboť novely jsou vládou projednány a schváleny. Zároveň by mělo být přijetí nového data jakousi hrozbou pro školské úřady ve smyslu snižování počtu pracovníků. Jsem hluboce přesvědčen, že je poněkud neetické používat 8000 škol a školek jako donucovací prostředek vůči úřadům. Já se domnívám, že k tomu, abychom vyvinuli určitý tlak na příslušné úřady, má tato sněmovna jiné, etičtější a myslím že i účinnější prostředky. Proto bych chtěl sněmovnu požádat, aby pozměňovací návrh kolegy Přibáně nepodpořila. Myslím, pane místopředsedo, že můžeme, pokud je to možné, přistoupit k hlasování.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu navrhovateli za obsažné závěrečné slovo společnému zpravodaji výborů, aby se vyjádřil k rozpravě, případně přednesl své závěrečné slovo.

Poslanec Martin Přibáň: Dámy a pánové, jsem teď ve zvláštní pozici, poněvadž já jsem chtěl ještě reagovat na slova pana předkladatele.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Pane poslanče, rozprava byla ukončena.

Poslanec Martin Přibáň: Nebudu již sněmovnu dále unavovat. Myslím, že to, co jsem chtěl říci, jsem řekl a že si to každý přebere po svém.

V rozpravě vystoupil pan místopředseda vlády Kalvoda, který nepřednesl žádný návrh. Pak jsem vystoupil já a přednesl jsem návrh, který si dovolím přečíst ještě jednou.

Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: "V § 63, odst. 6 se datum 31. prosinec 1994 nahrazuje datem 31. prosinec 1995." To je vše.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Rozhodneme hlasováním o tomto pozměňovacím návrhu. Než tak učiníme, opět jsem vás odhlásil. Prosím vás o shovívavost a o to, abyste se znovu přihlásili.

Budeme tedy hlasovat o pozměňujícím návrhu pana poslance Přibáně, který jste právě vyslechli. Kdo tedy podpoří tento pozměňovací návrh, ať to dá najevo v hlasování číslo 101, které jsem právě zahájil.

Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Pozměňovací návrh nebyl přijat poměrem hlasů 51 poslanec pro, 40 proti, 46 se zdrželo hlasování, 1 poslanec nehlasoval.

To jsou všechny pozměňovací návrhy. Vlastně byl jen jeden. Budeme tedy hlasovat o návrhu pana poslance Františka Kozla a Stanislava Voláka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 390/91 Sb., o předškolních a školských zařízeních a zákon ČNR č. 564/90 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 190/93 Sb., podle sněmovního tisku 1268, ve znění společné zprávy výborů, podle sněmovního tisku 1354. Než dám hlasovat, děkuji panu společnému zpravodaji za jeho práci. Budeme tedy hlasovat o zákonu jako celku.

Kdo je pro tento návrh zákona, ať to dá najevo v hlasování č. 102, které jsem právě zahájil. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji. Hlasování skončilo.

122 poslanců bylo pro, 7 proti, 16 se zdrželo hlasování, 1 poslanec nehlasoval. Konstatuji, že návrh zákona byl přijat.

Zároveň konstatuji, že tímto jsme ukončili další bod našeho programu. Přistoupíme k dalšímu bodu pořadu a tím je

XVIII.

Návrh poslance Miloslava Výborného a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon ČNR č. 360/92 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/93 Sb.

Předložený návrh zákona, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 1299, odůvodní pan poslanec Josef Ullmann, kterého prosím, aby se ujal slova. Všechny ostatní prosím o klid ve sněmovně. Děkuji.

Poslanec Josef Ullmann: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dříve než budu hovořit, musím uvést, že jako architekt hovořím o oblasti, kde bych mohl být podezříván ze střetu zájmů, nicméně nejsem členem žádné z obou jmenovaných komor, o které se v tomto zákoně jedná a nepodnikám v této oblasti, takže se domnívám, že jsem sice znalý věci, nicméně vzdálen jakéhokoliv osobního zájmu na těchto věcech.

Abychom mohli správně pochopit a smysluplně rozhodnout o osudu této novely, považuji za nezbytné alespoň krátce zrekapitulovat vývoj, kterým tato oblast prošla. Výkon činnosti ve výstavbě včetně projekční činnosti byl až do platnosti zákona č. 360/92 Sb. upraven prostřednictvím udělování oprávnění k projektové činnosti nebo osvědčení zvláštní způsobilosti k výkonu činnosti ve výstavbě. Těsně před parlamentními volbami v r. 1992 vznikl a byl přijat Českou národní radou zákon 360/92 Sb., který institucionalizoval dvě profesní komory, a to komoru architektů a komoru stavebních inženýrů a techniků činných ve výstavbě, kterým tento zákon svěřil do jejich působnosti udělování autorizací, které měly nahradit ty nástroje, které jsem již jmenoval a kterým byla tato oblast upravena již dříve.

Vzhledem k tomu, že byl předpoklad - podle mne velmi reálný předpoklad - že nelze tento režim měnit ze dne na den, byl v zákonu č. 360/92 Sb. upraven tak, že v § 34 bylo uvedeno, že původní oprávnění k projektové činnosti a osvědčení zvláštní způsobilosti k výkonu činnosti ve výstavbě může platit až do 31. 12. 1993.

Vývoj v této oblasti a život sám ukázal, že tato lhůta byla velmi krátká a že záměr zákonodárců ve funkcích nových autorizačních osvědčení nebyl zcela naplněn. Proto v roce 1993 přistoupil tento sbor k novelizaci, která prodloužila jen platnost původních opatření do 31. prosince 1994. To je stav, který platí dodnes. Předpokládalo se a smyslem této novely bylo to, že v průběhu letošního roku bude komplexním způsobem řešena problematika profesních komor a že tento problém bude řešen do daleko větší hloubky a lépe. Nicméně, žel bohu, tento předpoklad se nenaplnil a domnívám se, že se ani logicky naplnit nemohl. Nemohl se logicky naplnit z toho důvodu, že stále zatím stojíme před novelou stavebního zákona a že stále ještě stojíme před novelou živnostenského zákona a že jistě i zásah do vysokoškolského zákona může v této oblasti leccos leckam posunout.

Proto se předkladatelé rozhodli, že předloží novou novelu tohoto zákona, a to už nikoliv s tím, že by pevným datem definovali, do kdy platí oprávnění k projektové činnosti či osvědčení zvláštní způsobilosti k výkonu činností ve výstavbě, ale rozhodli se navrhnout, že toto nechají v platnosti až do doby, kdy nový lepší zákon bude schopný lépe tuto záležitost pojednat.

Proto navrhuji, aby v § 34 byl vypuštěn závěr věty, který hovoří pouze o tom, že tato přechodná opatření platí pouze do 31. prosince 1994. Pokud by sněmovna toto navrhované řešení přijala, bude tady vytvořen dostatečný prostor, abychom bez dostatečného tlaku a v logické návaznosti na jiné zákony mohli tuto oblast řešit lépe.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Ullmannovi. Dávám slovo společnému zpravodaji výborů panu poslanci Ludvíku Motyčkovi, aby odůvodnil předloženou společnou zprávu výborů, kterou jste obdrželi jako sněmovní tisk 1346.

Poslanec Ludvík Motyčka: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, v úvodním slově zástupce předkladatelů pana kolegy Ullmanna zaznělo vše podstatné. Já proto nebudu dál zdržovat, svoji zpravodajskou zprávu omezím jen na to, abych konstatoval, že touto předlohou se zabývaly tři výbory - hospodářsky výbor, výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Všechny tři výbory projednaly předkládanou novelu bez připomínek a doporučily ji schválit v poslanecké sněmovně.

Rovněž stanovisko vlády k této předloze je, že k ní nemá připomínky. Za svoji osobu proto mohu Poslanecké sněmovně doporučit, aby tuto předlohu schválila.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji a otevírám rozpravu, do které se dosud písemně přihlásil pouze jediný poslanec, a to pan poslanec Hirš. Prosím, pane poslanče, pojďte k řečništi.

Poslanec Pavel Hirš: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dovolte mi pár poznámek k předloze tohoto zákona.

Úvodem bych chtěl říci jednu věc. Zcela nepochybně budeme všichni souhlasit s tím, že komory jsou velice užitečným zařízením, že komory jsou garantem odbornosti inženýrů a architektů - budu mluvit pouze o této profesi, protože nechci zanášet další profese - a chtěl bych jen připomenout včerejší projev pana premiéra, protože si myslím, že několik bodů lze vyzdvihnout. Především těchto několik bodů je podstatných při našem rozhodování.

Dovolím si ocitovat jednu větu:

Pod hesly podpory či ochrany těch či oněch parciálních zájmů se do našeho administrativního rozhodování a do naší legislativy - zdůrazňuji legislativy - dostává velké množství kontrolních, regulačních, licenčních a dalších podobných schvalovacích mechanismů, které posilují byrokratický charakter nejrůznějších procesů a které expanzí razítkování nejrůznějšího typu vedou k podvázání tvůrčích činností nás všech. Konec citátu.

Já se ptám: zavedeme-li povinné členství, co chceme dokázat? Myslím, že jsme všichni pro svobodnou společnost. To, že nás někdo nutil, abychom byli členy něčeho, to si myslím, že už je za námi. Jsem pro dobrovolné rozhodování nás všech a jestliže zavedu povinné členství v komorách, tak neudělám nic jiného, než že umožním vedení komor pohodlný život. Naopak, když to bude dobrovolné členství, jsem přesvědčen, že komory musí vyvinout maximální činnost - zdůrazňuji maximální - aby získaly své členy, musí poskytnout právní odbornou ochranu. Každý architekt, inženýr, bude velice rád členem této komory a rád bude na ni přispívat.

Podstatou mého návrhu je - zdůrazňuji - vytvořit konkurenční prostředí tak, abychom donutili komory, aby vytvářely takové prostředí, aby získaly své členy. V opačném případě to vede k lenosti a pouze k tomu, co je zářným příkladem, když jsme udělali novelu tím, že jsme dali 500 korun za zkoušku a dnes to komory obcházejí dalšími poplatky, takže zkouška stojí 7.500 korun pro jednu profesi. Jestliže člověk dělá více profesí, můžeme si to potom spočítat.

Souhlasím s návrhem kolegy Výborného a myslím si, že je správné, když posuneme na neurčitou dobu autorizační zkoušky. Chtěl bych jenom zdůraznit, že komory si to vykládají také po svém.

Paragraf 7 - udělování autorizace - říká jasně: komora udělí - zdůrazňuji - udělí na základě písemné žádosti o autorizaci, a ne že bude dělat zkoušky. Tam jsou jasné podmínky. Myslím, že i tam je potřeba se nad tím trochu zamyslet.

Proto můj návrh je velice jednoduchý.

Paragraf 23 odstavec 2: vypustit slovo "všechny". Přečtu to, aby bylo jasné, o co jde.

Česká komora architektů sdružuje jako řádné členy všechny autorizované architekty. Dále všechny autorizované inženýry. Navrhuji vypustit slovo "všechny". Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Dále se do rozpravy přihlásil pan poslanec Výborný a pan poslanec Payne. Uděluji slovo panu poslanci Výbornému, předsedovi ústavně právního výboru. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Miloslav Výborný: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, především bych rád zdůraznil, že nehodlám vést v tuto chvíli debatu o tom, do jaké míry, v jakých komorách a v jakých profesích je povinné nebo nepovinné členství v profesní komoře důležité nebo nedůležité, neboť to není předmětem našeho jednání a začátek této debaty by nás dovedl k tomu, že budeme mluvit o těchto záležitostech ještě další tři dny. Obávám se, že v tuto chvíli na to čas nemáme.

Dále bych chtěl říci, že zákon, jehož novelu jsem spolu s ostatními poslanci navrhl, považuji za jeden z nejméně podařených zákonů minulého volebního období České národní rady. Hlasoval jsem proti tomuto zákonu a velmi a velmi jsem brojil proti tomu, aby byl přijat, protože to je opravdu nedobře napsaný zákon. Je to špatný zákon. Dokonce se domnívám, že právě tento zákon posloužil k tomu, aby bylo právem vytýkáno některým komorám chování cechovní. Nic ovšem nebránilo nikomu v této sněmovně, aby navrhl novelu tohoto zákona po celou dobu, kdy tato sněmovna zasedá, nebo aby navrhl zrušení tohoto zákona. Nic v tom nikomu nebránilo.

Smysl navrhované novely je v tom, to nejmarkantněji chybné v tuto chvíli, bohužel za pět minut dvanáct, odstranit, ale ne odstranit všechny chyby naznačovaného zákona. Jsem přesvědčen, že korektní bude, když návrhy, které směřují k hlubší novelizaci této špatné normy, budou předloženy samostatným zákonem, budou projednány ve výborech, budou projednány vládou, nechť k nim vláda zaujme stanovisko, ale nebudou předkládány - řekněme - až na poslední chvíli bez předcházejících rozprav ve sněmovně. Velmi bych o to prosil, aby tento můj názor byl vzat v úvahu předkladateli jakýchkoliv dalších pozměňovacích návrhů k normě, která - jak znovu říkám - dobrá není, ale právě proto že není dobrá, není dle mého mínění - promiňte mi tento výraz - spravitelná v rozpravě v souvislosti s projednáváním jiné otázky. Přimlouvám se, aby byl námi navrhovaný zákon schválen bez jakýchkoliv změn a doplňků. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Uděluji slovo předsedovi zahraničního výboru panu poslanci Paynovi. Vzdal se slova. Ptám se, zda si ještě někdo přeje vystoupit v rozpravě? Nevidím nikoho. Protože se nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám a končím. Táži se zástupce navrhovatelů pana poslance Ullmanna, zda si přeje vystoupit se závěrečným slovem. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Josef Ullmann: Děkuji. Závěrečné slovo bude velice jednoduché. K této věci se možná vyjádří společný zpravodaj. Zcela se ztotožňuji s panem poslancem Hiršem v jeho úmyslu, čeho chce docílit, nicméně - bohužel - tady jeho návrhem toho docílit nelze, protože skutečně tyto komory sdružují všechny autorizované architekty, nikoliv všechny architekty. Domnívám se, že to by tam nemělo být a přimlouvám se za to, aby byl tento zákon přijat bez jakýchkoliv pozměňovacích návrhů. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Nyní dávám slovo společnému zpravodaji výboru panu poslanci Motyčkovi, aby se vyjádřil k rozpravě, případně přednesl závěrečné slovo.

Poslanec Ludvík Motyčka: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, v rozpravě vystoupili dva poslanci, přitom doplňující návrh vznesl jenom pan kolega Hirš.

Bylo to zde již komentováno. Nebudu dále vysvětlovat, proč v tuto chvíli tato úprava je - nechci říci - nepřijatelná, ale svým způsobem by komplikovala situaci. Proto v tuto chvíli bych doporučoval Poslanecké sněmovně, aby tento návrh nepodpořila.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Rozhodneme o pozměňovacím návrhu pana poslance Hirše. Než tak učiníme, jsem povinen vás odhlásit a poprosit o nové přihlášení. Děkuji.

Kdo podporuje pozměňovací návrh pana poslance Hirše, ať to dá najevo v hlasování číslo 103, které jsem právě zahájil. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji. Hlasování je skončeno.

Pozměňovací návrh pana poslance Hirše nebyl přijat poměrem hlasů 6 pro, 37 proti, 66 se zdrželo hlasování.

Poslanec Ludvík Motyčka: Pane předsedající, tím můžeme hlasovat o novele jako o celku.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Ano, děkuji vám, pane společný zpravodaji. Zabývali jsme se tedy předneseným pozměňujícím návrhem, a proto můžeme přistoupit k hlasování o celém předloženém návrhu zákona.

Budeme hlasovat o návrhu poslance Miloslava Výborného a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb., podle sněmovního tisku 1299, ve znění společné zprávy výborů podle sněmovního tisku 1346.

Kdo podporuje tento návrh zákona, ať to dá najevo v hlasování č. 104, které jsem právě zahájil. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Kdo se zdržel hlasování? Děkuji. Hlasování je skončeno.

Pro bylo 110 poslanců, proti 1, 3 se zdrželi hlasování a 3 nehlasovali. Konstatuji, že návrh zákona byl přijat. Děkuji navrhovatelům i společnému zpravodaji.

Konstatuji, že tímto jsme projednali další bod pořadu.

Následujícím bodem je

XIX.

Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých opatřeních s tím souvisejících, a zákon České národní rady č. 97/1974 Sb., o archivnictví

Předložený vládní návrh zákona, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 1226, nám odůvodní pan ministr vnitra Jan Ruml, kterého vítám a prosím, aby se ujal slova.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, k projednání vám předkládám vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují zákony ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých opatřeních s tím souvisejících, a zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Z hlediska potřeb řešení problémů vyplývajících z praktického výkonu státní správy okresními úřady patří mezi nejvýznamnější změny úprava působnosti okresních úřadů. V prvé řadě řeší nejpalčivější problémy, tj. prodloužení výkonu funkce zakladatele státních podniků, dosavadní přechodné ustanovení § 19 a), která přešla na okresní úřady z dřívějších okresních a krajských národních výborů. Výkon této funkce je zákonem omezen do 31. 12. 1994, kdy se původně předpokládalo, že do tohoto data budou všechny tyto státní podniky buď zprivatizovány nebo zlikvidovány.

Vzhledem k tomu, že tento proces se nedaří z nejrůznějších příčin ve stanovené lhůtě zabezpečit, jde mnohdy o důvody, které ne vždy mohou okresní úřady samy ovlivnit, tj. nedořešené restituce, soudní spory o vlastnictví k majetku, vymáhání pohledávek státních podniků od neplatičů, neukončená likvidace, nebo kdy dosud nedošlo k výmazu u podniků z obchodního rejstříku apod., navrhuje se, aby byla zmocněna vláda k vydání nařízení vlády, kterým by tuto lhůtu mohla sama nově stanovit a tím by nebylo nutné v dalších případech vždy novelizovat zákon. Přitom se předpokládá, že nařízením vlády vydaným ještě do konce tohoto roku by byla tato lhůta prodloužena do 31. 12. 1995 tak, aby nedocházelo k nežádoucímu prodlužování tohoto procesu.

Obdobná je i situace při výkonu řídící funkce rozpočtových a příspěvkových organizací a zařízení, která obdobně přešla z dřívějších okresních a krajských národních výborů na okresní úřady - § 19 písm. b). V tomto případě je navrhováno, že působnost okresních úřadů v této oblasti bude zakotvena přímo v § 5 odst. 1 nově navrhovaným ustanovením písm. j), a to již bez časového omezení. Přitom možnost převodu jak státních podniků, tak rozpočtových či příspěvkových organizací a zařízení na obce, jestliže o to podle § 67 zákona o obcích požádají, zůstávají nedotčena.

Dalším významným opatřením při vymezení působnosti okresních úřadů je nově navrhované znění § 22, kterým se dnem následujícím po zrušení okresních komisí pro privatizaci přenáší jejich působnost na okresní úřady. Tím se umožní dokončení administrativních prací spojených s privatizačním procesem i po zrušení privatizačních komisí jako zvláštních orgánů v procesu privatizace státního majetku.

Obdobně je v návrhu zákona navrhováno vymezení působnosti okresních úřadů při zřizování a zabezpečování činnosti integrovaných záchranných systémů v okresech. Jejich úkolem bude mimo jiné zabezpečovat koordinovaný postup záchranných, pohotovostních a dalších odborných služeb při likvidaci následků mimořádných událostí, v případě živelných pohrom, havárií nebo jiných událostí, které ohrožují život i zdraví a značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí.

Oproti dosavadní právní úpravě dochází také k přesnějšímu vymezení pojmu rozšíření na otázky ochrany životního prostředí a zejména pak k zákonnému zmocnění pro okresní úřady tyto systémy provozovat, protože doposud je tato problematika upravena pouze usnesením vlády.

Významnou úpravou odrážející požadavky primátorů hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně je ustanovení v navrhovaném § 5 b), že působnost přednostů okresních úřadů v těchto městech vykonávají jejich primátoři. Tím dojde k odstranění dosavadního legislativního vakua, kdy působnost přednosty okresního úřadu podle zvláštního zákona neměl v těchto městech kdo vykonávat.

Odlišně se definuje přenos působnosti okresních úřadů v těchto městech, kde okresní úřady nejsou zřízeny, a to z magistrátů těchto měst na města samotná. Tím se dostává tato úprava do souladu se zákonem o obcích, kde výkonem státní správy jsou pověřovány obce, nikoliv jejich obecní úřady.

V neposlední řadě se navrhovanou novelou upřesňuje úloha ministerstva vnitra při zabezpečování úkolů vlády ve vztahu k okresním úřadům. Toto se odráží v požadavku, aby ministerstvo vnitra vůči přednostům okresních úřadů plnilo úkoly zaměstnavatele, ale jen v rozsahu stanoveném nařízením vlády. Přitom půjde zejména o zabezpečení otázek vyplývajících z řešení náhrady škod podle ustanovení zákoníku práce, zabezpečení úkolů vyplývajících z předpisů na úseku ochrany státního, hospodářského a služebního tajemství a řešení otázek souvisejících s dlouhodobější nepřítomností přednosty v úřadu, např. dovolená, zahraniční cesty, studium, nemoc apod. Podrobnosti upraví vláda svým nařízením.

Dále bych vás chtěl upozornit na skutečnost, že návrh této novely byl připravován a vládou schválen v kontextu s připravenou a projednanou novelou zákona 367/1990 Sb., o obcích. Proto v sobě zahrnuje i některá ustanovení, která na ni měla navazovat. Nyní, kdy jste rozhodli, že návrh novely zákona o obcích nebude v této etapě projednáván, bude nezbytné z návrhu novely zákona o okresních úřadech vypustit jedno ustanovení. Jde o vypuštění bodu 4 čl. I tohoto návrhu, jak na to upozorňuje i společná zpráva výborů Poslanecké sněmovny, který v návaznosti na novelu zákona o obcích předpokládal, že pokud obec sama nezabezpečí provedení auditu svého hospodaření za uplynulý kalendářní rok, bude povinností okresního úřadu tento audit provést za ni i bez její žádosti.

Další drobné navržené změny provedené novelou zákona o okresních úřadech v návaznosti na novelu zákona o obcích lze ponechat beze změny, protože nejsou na přijetí novely zákona o obcích přímo závislé a přispějí i k upřesnění dikce zákona o okresních úřadech.

V neposlední řadě dochází touto novelou i k upřesnění některých základních pojmů, které vyplývají z Ústavy České republiky.

Jak jsem již uvedl, společná zpráva výborů Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a některých opatřeních s tím souvisejících, a zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, obsahuje drobná upřesnění textu návrhu předložené novely. Z pozice předkladatele chci vyjádřit, že s nimi lze souhlasit. Pouze se domnívám, že část II, obsahující novelu zákona č. 97/1974 Sb., o archivnictví, by neměla být vypuštěna, protože zabezpečuje uvedení postavení archivu města Ústí nad Labem do souladu s platnou právní úpravou ostatních archivů a odstraňuje legislativně technickou nepřesnost, která vznikla dodatečnou změnou původního rozhodnutí, na základě kterého nedošlo v roce 1992 ke zrušení okresního úřadu v okresu Ústí nad Labem.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych s ohledem na výše uvedené skutečnosti vám doporučil schválit předložený návrh novely zákona. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu ministrovi. Nyní dávám slovo společnému zpravodaji výborů panu poslanci Josefu Kubišovi, aby nám odůvodnil předloženou společnou zprávu výborů, kterou jste obdrželi jako sněmovní tisk 1362. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Josef Kubiš: Pane předsedající, dámy a pánové, myslím, že problematiku změny zákona jsme slyšeli velmi podrobně. Omezím se tedy ve zpravodajské zprávě pouze na zprávu zpravodaje v tom nejnutnějším. Chci říci, že tímto návrhem se zabývaly ústavně právní výbor a výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, které na svých schůzích tento vládní návrh projednaly.

Oba výbory doporučují Poslanecké sněmovně, aby schválila tento návrh s uvedenými změnami, které máte před sebou ve společné zprávě. Také chci říci, že vláda s touto novelou vyslovila souhlas. Tím bych považoval slovo zpravodaje za ukončené. Sám s touto novelou souhlasím a nemám k předložené podobě s pozměňovacími návrhy, které společná zpráva obsahuje, žádných výhrad.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu společnému zpravodajovi. Otevírám rozpravu. Jako první se písemně přihlásil do rozpravy poslanec Václav Frank. Uděluji mu slovo.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP