Ministr hospodářství ČR Karel Dyba:
Pane předsedající, vážená
sněmovno, vláda České republiky schválila
návrh Smlouvy mezi Českou republikou a státem
Izrael o zamezení dvojího zdanění
a zabránění daňovému úniku
v oboru daní z příjmu, který jsme
předložili k projednání a navrhujeme
ke schválení. V současné době
je v platnosti již 29 smluv o zamezení dvojího
zdanění v oboru daní z příjmu.
Před chvíli jste schválili další,
takže je jich vlastně 30.
Cílem smlouvy s Izraelem je také odstranit překážky,
které pro rozvoj vzájemných vztahů,
zejména hospodářských a kulturních,
představuje mezinárodní dvojí zdanění.
Opět několik čísel pro vaši informaci.
V roce 1992 byl obrat obchodu s Izraelem 1,5 mld. korun, z toho
vývoz do Izraele se blížil miliardě.
Musím říci, že vývoj obchodu
s Izraelem je velmi dynamický. Před rokem 1989 v
podstatě obchodní vztahy neexistovaly. V roce 1993
to jistě už bylo zase více.
Smlouva jako ostatní smlouvy tohoto typu je založena
na obecných principech doporučených Organizací
pro hospodářskou spolupráci a rozvoj i OSN
pro sjednávání daňových smluv.
A smlouvou se rozděluje právo smluvních států
na výnos daně z příjmu u jakýchkoliv
příjmů, které mají zdroj v
jednom státě a plynou příjemci ve
státě druhém. Jde tedy o objektivní
rozdělení těchto příjmů.
Dále taková smlouva zvyšuje právní
jistoty investorů tím, že jim umožňuje
přesné kalkulace výnosů z investic
a zajišťuje stejné daňové zacházení
pro státní příslušníky
jednoho státu na území státu druhého,
jako je zacházení s jeho vlastními státními
příslušníky.
V tomto směru je rozsah smlouvy o zamezení dvojího
zdanění o něco širší než
obor daní z příjmu, neboť zaručuje,
že i v oboru jiných daní nebudou subjekty jednoho
státu podrobeny ve druhém státě zdanění
nebo povinnostem s tím spojených, které jsou
jiné nebo tíživější, než
které mají subjekty druhého státu
nacházející se ve stejné situaci.
Jde tedy o spravedlivé řešení daňových
otázek pro podnikatele z jedné i druhé země,
kterých se daná smlouva týká.
Tato smlouva nemá bezprostřední dopad na
státní rozpočet, ale nepřímo
samozřejmě z růstu vzájemných
ekonomických vztahů pak vzniká vlastně
daňový výnos. Jménem vlády
tedy opět navrhuji, aby parlament vyslovil souhlas se Smlouvou
mezi Českou republikou a státem Izrael o zamezení
dvojího zdanění a zabránění
daňovému úniku v oboru daní z příjmu.
Navrhuji také, aby bylo přijato usnesení
navržené v tisku 841. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministrovi a nyní prosím, aby se opět
slova ujal společný zpravodaj výborů
Poslanecké sněmovny pan poslanec Otakar Vychodil
a informoval nás o jednání ve výborech
a současně přednesl návrh usnesení.
Poslanec Otakar Vychodil: Pane předsedající,
dámy a pánové, Smlouvu o zamezení
dvojího zdanění a daňovém úniku
v oboru daní z příjmů mezi Českou
republikou a státem Izrael projednal rozpočtový
výbor a zahraniční výbor na svých
schůzích. Samozřejmě tuto smlouvu
doporučují z důvodů, které
zde byly panem předkladatelem naprosto přesně
řečeny. Za svoji osobu doporučuji, aby bylo
přijato usnesení ve znění, jak je
máte v tisku 841. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Vychodilovi. Otevírám rozpravu k tomuto
bodu. Rozpravu uzavírám vzhledem k tomu, že
se do ní nikdo nepřihlásil. Dám hlasovat
o návrhu usnesení tak, jak bylo prezentováno
a jak je máme předloženo v příslušném
tisku.
Kdo je pro jeho přijetí, ať prosím zvedne
ruku a stiskne tlačítko v hlasování
č. 48. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování bylo ukončeno.
Návrh usnesení byl schválen poměrem
hlasů 117 pro, nikdo proti, nikdo se nezdržel.
Děkuji panu ministru Dybovi a panu společnému
zpravodajovi poslanci Vychodilovi. Tím jsme projednali
další bod našeho pořadu.
Přistoupíme k bodu
Návrh zákona jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 815 a společnou zprávu výborů
k němu jako sněmovní tisk 913. Z pověření
vlády předložený návrh zákona
odůvodní místopředseda vlády
a ministr zemědělství pan Josef Lux, kterého
prosím, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr zemědělství
ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte, abych uvedl vládní
návrh zákona, kterým se doplňuje zákon
České národní rady o zeměměřičských
a katastrálních orgánech, v tom smyslu, že
hlavním předmětem této novely je zřízení
zeměměřičského úřadu
jako orgánu státní správy zeměměřičství
s celostátní působností se sídlem
v Praze. Tento zeměměřičský
úřad bude právním nástupcem
zeměměřičského ústavu,
který byl zřízen rozhodnutím předsedy
bývalého českého Úřadu
geografického a kartografického a zřízení
tohoto ústavu souviselo s důsledným oddělením
činností prováděných ve státním
zájmu od činností podnikatelského
a komerčního charakteru. Tento zeměměřičský
úřad bude vykonávat správu geodetických
základů České republiky, povede centrální
databázi souboru katastrů nemovitostí, bude
spravovat základní bázi geografických
dat České republiky, bude provádět
zeměměřičskou činnost na státních
hranicích a bude projednávat taktéž
porušení pořádku na úseku zeměměřičství
podle zákona.
Zřízení tohoto zeměměřičského
úřadu jako orgánu státní správy
bylo původně zařazeno do návrhu zákona
o geodézii a kartografii, který novelizoval zákon
České národní rady, ale vzhledem k
tomu, že zřízení nového orgánu
státní správy bezprostředně
nesouvisí s navrhovaným zákonem, byla tato
část v meziresortním připomínkovém
řízení vyjmuta a byla předložena
samostatně.
Vážení poslanci, vážené
poslankyně, dovolím si jménem vlády
požádat vás o projednání a schválení
tohoto vládního návrhu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu místopředsedovi vlády a ministru zemědělství
Josefu Luxovi. Prosím nyní společného
zpravodaje výborů pana poslance Karla Macha, aby
se ujal slova a podal zprávu o projednání
návrhu ve výborech.
Poslanec Karel Mach: Vážený pane místopředsedo,
vážení členové vlády,
kolegyně a kolegové, k tomuto tisku 815, což
je vládní návrh zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon České
národní rady č. 359/1992 Sb., o zeměměřičských
a katastrálních orgánech, v podstatě
není příliš co sdělit. Tento
tisk projednal výbor zemědělský a
výbor pro veřejnou správu, regionální
rozvoj a životní prostředí. Doporučují
jej schválit ve znění společné
zprávy, to znamená s jedinou změnou, t.j.
účinnost od 1. června 1994. Za zpravodaje
také doporučuji tento zákon ke schválení.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Karlu Machovi a otevírám rozpravu
k tomuto návrhu zákona. Rozpravu uzavírám
vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nepřihlásil.
Předpokládám, že pan ministr ani zpravodaj
netouží přednést závěrečné
slovo vzhledem k tomu, jak vypadala rozprava. Můžeme
tedy hlasovat o celém návrhu zákona. Budeme
hlasovat o vládním návrhu zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon
České národní rady č. 359/1992
Sb., o zeměměřičských a katastrálních
orgánech podle sněmovního tisku 815, ve znění
společné zprávy výborů Poslanecké
sněmovny, podle sněmovního tisku 913.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať
zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování
č. 49. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo.
Konstatuji, že jsme vládní návrh zákona
schválili poměrem hlasů 122 pro, nikdo proti,
nikdo se nezdržel.
Děkuji panu místopředsedovi vlády
a panu společnému zpravodaji.
Dámy a pánové, tím jsme projednali
další bod našeho pořadu.
Dámy a pánové, nyní se vrátíme
k projednávání bodu
Tento návrh jsme začali projednávat včera.
Vyslechli jsme odůvodnění ministra a zprávu
společného zpravodaje. Zahájili jsme rozpravu,
kterou jsme přerušili, přičemž
jsme požádali ústavně právní
výbor a hospodářský výbor,
aby zaujaly stanovisko k pozměňovacím návrhům
pana poslance Čerbáka.
Nyní tedy prosím pověřené zástupce
obou výborů o sdělení jejich stanovisek.
Nejdříve prosím pana poslance Výborného
o informaci z jednání ústavně právního
výboru.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedající,
pane předsedo, dámy a pánové, ústavně
právní výbor projednal pozměňovací
návrhy pana poslance Čerbáka při své
včerejší schůzi a v rámci svého
jednání a poměrně podrobně
asi hodinu trvající rozpravě členové
výboru vznesli k těmto pozměňovacím
návrhům některé výtky a výhrady.
Jsem na základě usnesení výboru zmocněn,
abych ve stručnosti s těmito výtkami sněmovnu
seznámil.
Především se v rozpravě výborem
vytýkalo předloženému pozměňovacímu
návrhu, že se takovýto návrh netýká
všech případů, které by event.
mohly v procesu privatizace zejména zdravotnických,
ale i dalších zařízení nastat,
totiž že v některých případech
ten, kdo privatizoval, nemusel se stát účastníkem
privatizačního projektu. Mohl převzít
movité věci i jiným způsobem, pokud
byla jejich cena do 15 tis. korun, event. může je
mít v nájmu, a pak by nebyl účastníkem
výhod, které přednesený pozměňovací
návrh jiným účastníkům
nabízí. To byla jedna výtka.
Druhá výtka směřovala k tomu, že
v případě probíhá-li již
nebo proběhl-li již privatizační proces,
pak v některých případech mohlo nastat,
že ti, kteří již podle zákona č.
92/1991 Sb. se stali vlastníky movitého majetku
předcházejících uživatelů
nebytových prostor, byli postaveni do situace, kdy žádné
nabízené výhody nemohli uplatnit, kdežto
ostatní po přijetí této novely by
těchto výhod účastni byli. Naproti
tomu v rozpravě ústavně právního
výboru zaznělo, že navrhovaná novela,
tedy pozměňovací návrh přednesený
dr. Čerbákem, nestaví do žádného
horšího postavení restituenty, neboť ti
museli počítat s tím, že věcné
břemeno podle § 12 odst. 2 existuje a že tedy
by nic nebránilo přijetí tohoto pozměňovacího
návrhu.
Závěrem konstatuji, že po oné podrobné
rozpravě ústavně právní výbor
hlasoval o souhlasném stanovisku k pozměňovacímu
návrhu poslance Čerbáka, který však
byl místopředsedkyní výboru upřesněn.
Bylo doporučeno, aby pan kolega Čerbák upřesnil
tento návrh do jiného textu. V tuto chvíli
bych nepovažoval za korektní s tímto textem
seznamovat, a to proto, že při hlasování
o naznačeném usnesení pouze tři členové
výboru toto souhlasné stanovisko podpořili.
Ukázalo se, že funkce nepřináší
žádnou výhodu, neboť to byli pouze funkcionáři
ústavně právního výboru, kteří
podpořili toto souhlasné stanovisko, zatímco
členové měli mínění
opačné.
V tuto chvíli tedy konstatuji, že souhlasné
stanovisko ústavně právního výboru
si návrh pana poslance Čerbáka nevysloužil.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu předsedovi výboru Výbornému a
nyní prosím pověřeného zástupce
výboru hospodářského, pana poslance
Budinského, aby se ujal slova.
Poslanec Vladimír Budinský: Vážený
pane předsedo, vážený pane místopředsedo,
vážená Poslanecká sněmovno, moje
zpráva bude obdobná a tudíž kratší.
Hospodářský výbor projednával
pozměňovací návrh na své schůzi
dnes v 9.30 hod. Zprávu přednesl společný
zpravodaj pan poslanec Vrzal a rozprava byla též rozsáhlá.
Stejně jako v případě předcházejícího
výboru se diskutující soustředili
na to, že diskutovali o rovných podmínkách
účastníků privatizačního
procesu a o tom, zda-li stávající síť
zdravotnických zařízení je dostatečná
či měla by být konzervována navrhovaným
pozměňovacím návrhem. Po ukončení
rozpravy poslanci hospodářského výboru
hlasovali. Přítomno bylo 15 poslanců hospodářského
výboru, z toho pro kladné usnesení, že
by hospodářský výbor doporučil
tento pozměňující návrh, hlasovalo
7, 5 bylo proti, 3 se zdrželi hlasování, čili
kladný pozměňovací návrh nebyl
přijat. Následně bylo hlasováno o
záporném stanovisku hospodářského
výboru, avšak ani záporné stanovisko
nebylo přijato. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu předsedovi výboru Budinskému a prosím
pana kolegu Čerbáka, jako dalšího přihlášeného
do rozpravy, aby se ujal slova.
Poslanec Miroslav Čerbák: Pane předsedo,
dámy a pánové, rád bych po konzultaci
s legislativním odborem Parlamentu upřesnil svůj
návrh. Nedochází k žádné
věcné změně, pouze k převodu
do korektnějšího legislativního jazyka.
V této podobně také projednávaly tyto
pozměňovací návrhy hospodářský
a ústavně právní výbor. Toto
znění by bylo:
V čl. I - ustanovení čl. I se označuje
jako bod 1 a připisuje se bod 2, který zní:
V § 12 se za odst. 2 vkládá nový odstavec
3, který včetně poznámky pod čarou
č. 7 zní: "Při převodu movitého
majetku uživatelů nebytových prostor uvedených
v odst. 2, umístěného v těchto nebytových
prostorách, vzniká nabyvateli tohoto majetku podle
zvláštního předpisu stejný nárok
vůči oprávněné osobě
nebo dalším vlastníkům vydané
nemovitosti, jaký má uživatel podle odst. 2."
V čl. III - ustanovení čl. III se označuje
jako bod 1 a připojuje se bod 2, který zní:
V § 12 se za odst. 2 vkládá nový odstavec
3, který zní - a znění je totožné
jako v čl. I.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Čerbákovi. Kdo se dále hlásí
do rozpravy? Vzhledem k tomu, že se nehlásí
nikdo, rozpravu uzavírám. Táži se pana
ministra Skalického, zda si přeje vyjádřit
se v závěrečném slově. Je tomu
tak, prosím, aby se pan ministr ujal slova.
Ministr pro správu národního majetku a
jeho privatizaci ČR Jiří Skalický:
Děkuji. Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
vážené poslankyně a poslanci, jenom
dvě drobné poznámky k argumentům,
které byly vzneseny panem předsedou Výborným
vůči pozměňovacímu návrhu
pana poslance Čerbáka.
Tomu jednomu argumentu jsem rozuměl tak, že se netýká
všech lékařů nebo všech nabyvatelů
movitého majetku, neboť mnozí mohli nabýt
tohoto movitého majetku mimo režim zákona 92/1991
Sb., tj. např. prostým odkoupením tohoto
movitého vybavení, jestliže nebylo dražší
než 15 tis. Kč v rámci odprodeje běžného
zdravotnického zařízení. Tady chci
jenom podotknout, že toto břemeno či toto právo
se nevztahuje k nabyvateli movitého majetku, ale toto břemeno
se vztahuje k nemovitosti. Už stávající
znění zákona v podstatě říká,
že závazek oprávněné osoby, která
je vlastníkem nemovitosti vůči nájemci
nebytového prostoru, přechází na každého
dalšího vlastníka. To znamená, pozměňovací
návrh nemá za účel zjednat určitou
výhodu pro konkrétního nabyvatele, který
užívá prostor, ale on vlastně zjednává,
že určitý typ zařízení
bude v nebytovém prostoru po stanovené období,
bez ohledu na to, kdo bude konkrétním vlastníkem
movitého zařízení, kdo tam tu činnost
bude vykonávat. Už podle stávajícího
znění toto právo přechází
- užívat tento nebytový prostor.
K oné druhé poznámce, že bychom uprostřed
procesu transformace zdravotnických zařízení
do soukromých rukou zaváděli tuto úpravu,
chci poznamenat jenom tolik, že na rozdíl od postupu
státních orgánů a procesu schvalování
jednotlivých privatizačních projektů,
kterýžto proces již postoupil do relativně
pokročilé fáze, tak ke skutečnému
převodu vlastnických práv, uzavírání
kupních smluv a tudíž rušení původních
státních zdravotnických zařízení
teprve v těchto týdnech nebo v následujícím
období začne docházet. Čili jestliže
chceme tento režim prolongace věcného břemene
stanovit, máme na to ještě dnes šanci,
aniž bychom vstupovali do rozběhnutého procesu.
Kupní smlouvy se začínají v této
době postupně podepisovat. Není pravda, že
již mnoho nabyvatelů se stalo takovýmito nájemci
a platil by pro ně jiný režim, než pro
ty, kteří tak učiní teprve po event.
novelizaci zákona. To jsou mé dvě poznámky
k argumentům, které jsem zaslechl. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministru Skalickému. Pan předseda poslaneckého
klubu ODS Jiří Honajzer se hlásí o
slovo.
Poslanec Jiří Honajzer: Pane předsedo,
dámy a pánové, dovolte mi, abych v tomto
okamžiku požádal, vzhledem k tomu, že očekávám,
že bude následovat polední přestávka,
o prostor pro jednání klubu. Domnívám
se, že náš klub by se mohl sejít v podstatě
půl hodiny, hodinu před tím, než začne
odpolední jednání.
Navrhuji v tomto okamžiku přestávku s tím,
že bych si dovolil hned svolat poslanecký klub na
13.00 hodin.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Vyslechli jsme návrh pana poslance Honajzera. O slovo se
hlásí pan poslanec Exner.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, pane
předsedající, vítám návrh
pana poslance Honajzera. V té souvislosti bych ho chtěl
doplnit o prosbu, zda by zhruba do té jedné hodiny
bylo možné rozdat texty pozměňovacích
návrhů pro všechny poslance. Z té věci
už se stala trochu nepřehledná záležitost.
Kromě přednesených návrhů byly
ještě před tím předneseny některé
další návrhy, a bylo by dobře, abychom
se na ně mohli celkově podívat. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Prosím
o chvilku strpení. Potřebuji shromáždit
informace tak, abych mohl organizační sdělení
zveřejnit. Hlásí se kolega Ortman.
Poslanec Jaroslav Ortman: Vážený pane
místopředsedo, vážení kolegové,
vyslechli jsme regulérní žádost poslaneckého
klubu Poslanecké sněmovny. Dávám k
zamyšlení ještě jedno řešení.
Zda-li bychom nepřerušili naše jednání
dnes v tuto chvíli, nechali prostor na jednání
klubů a hlasování o tom, jak navrhl kolega
Honajzer, nechali na zítřejší ráno.
Mohli bychom touto otázkou hned začít. Myslím,
že by byl časový prostor i jednání
klubů ve vztahu k dalším zákonům,
které nás čekají.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano.
Děkuji. Věřte - nevěřte, pane
kolego, přesně o tom jsme se radili před
několika vteřinami. Vzhledem k tomu, že nejsme
schopni přesně odhadnout, v kolik hodin bude k dispozici
všem poslancům suma pozměňovacích
návrhů nebo upřesněné znění
pozměňovacích návrhů, považuji
tento návrh za rozumný. Kluby budou mít tolik
prostoru, bez časového tlaku, kolik uznají
za vhodné tomu věnovat.
Dovolím si vás v tomto okamžiku seznámit
s několika organizačními informacemi.
Vyšetřovací komise akce "Norbert",
"Vlna", "Zásah" se sejde v 15.00 hodin
ve Valdštejském paláci. Politické grémium
Poslanecké sněmovny se sejde zítra v 9.00
hodin. Organizační výbor se sejde zítra
v 9.30 hodin.
Jednání naší schůze bude pokračovat
zítra v 10.00 hodin dopoledne. Jako první bod dokončíme
projednávání bodu, kterým se právě
zabýváme. Nyní je na zvážení
předsedů jednotlivých klubů, aby rozhodli,
na kterou hodinu svolají jednání svých
klubů, případně výborů
či dalších komisí. Děkuji vám.