Přítomni:
Předseda PSP M. Uhde, místopředseda PSP J.
Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda
PSP K. Ledvinka, místopředseda PSP P. Tollner a
181 poslanců.
Za vládu České republiky: předseda
vlády V. Klaus, místopředseda vlády
J. Kalvoda, místopředseda vlády a ministr
zemědělství J. Lux, ministr obrany A. Baudyš,
ministr životního prostředí F. Benda,
ministr průmyslu a obchodu V. Dlouhý, ministr hospodářství
K. Dyba, ministr I. Němec, ministr spravedlnosti J. Novák,
ministr zdravotnictví L. Rubáš, ministr vnitra
J. Ruml, ministr pro správu národního majetku
a jeho privatizaci J. Skalický, ministr dopravy J. Stráský,
ministr kultury P. Tigrid, ministr práce a sociálních
věcí J. Vodička.
(Jednání opět zahájeno v 10.25 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy
a pánové, z pověření předsedy
Poslanecké sněmovny zahajuji třetí
jednací den 18. schůze Poslanecké sněmovny
a všechny na ní srdečně vítám.
Pan poslanec Štambera mi právě oznámil,
že má kartu číslo 1.
Poslanec Petr Kavan: Faktická poznámka. Pane
předsedající, pane předsedo, dámy
a pánové, vzhledem k tomu, že dosud nedošlo
k úpravě prezenční listiny, oznamuji,
že poslanci Moravské národní strany
Jaroslav Unger, Jiří Bílý a Petr Kavan
jsou přítomni. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy
a pánové, požádal mne pan poslanec Gjurič
o možnost krátkého vystoupení. Já
mu tutu možnost s vaším svolením dávám.
Prosím, posaďte se a vyslechněte sdělení
pana kolegy Gjuriče.
Poslanec Andrej Gjurič: Vážený
pane místopředsedo, vážený pane
předsedo, členové vlády, kolegové
a kolegyně, zařadil jsem toto na začátek,
i když vím, že tím pádem to neuslyšíte
všichni. Je to skutečně krátké
sdělení, které ostatně některé
kluby dostaly. Vím, že přitom, jak bude vypadat
dnešní program, to, co teď přečtu,
bude spíš sdělení než cokoli jiného,
ale nemohu to nepřečíst. Jen na okraj podotýkám,
že je to i ovoce mé snahy a práce, které
bohužel vyšlo právě dnes na 17.30, takže
všichni uvidíme, jaká bude situace ve sněmovně.
Teď už čtu. Je to výzva nadace Tolerance,
která zní takto: "Už dva roky trvá
válka, která ničí Bosnu a Hercegovinu
(promiňte, budu číst rychleji), životy
jejích obyvatel, jejich sídla, kulturní a
historické památky. Už třičtvrtě
roku pořádá nadace Tolerance (a v poslední
době spolu s ní i nově založené
České sdružení přátel
Bosny a Hercegoviny) každý měsíc pravidelná
shromáždění jako projev solidarity s
trpící Bosnou a Hercegovinou, jako apel všem,
kdo mohou něco udělat pro spravedlivý mír
v této zemi. Většinou to zatím byly
akce faktické a praktické, tzn. humanitární
pomoci atd. Tentokrát jde o akci zvláštní,
a proto jsem s ní chtěl sněmovnu seznámit.
A sice dne 28. dubna v 17.30 se sejdeme v Národním
muzeu v Praze na Václavském náměstí
na ekuminickém sezení, abychom se pod vedením
duchovních představujících 4 náboženské
komunity, které po staletí až do nedávna
žily v Bosně a Hercegovině v míru a
kulturní symbióze, pomodlili za mír k našemu
jedinému Bohu. Účast přislíbil
vrchní zemský rabín Karol Sidon, prezident
České křesťanské akademie dr.
Tomáš Halík, pravoslavný kněz
Christian Popescu a islámský imán Džafer
Gračič.
Dámy a pánové, myslím, že nemusím
dále zdůvodňovat symbolický, ale i
faktický význam této akce, včetně
toho, že se pořadatelé rozhodli samozřejmě
nepreferovat jeden nebo druhý chrám, ale uspořádali
to v něčem, co je pro nás všechny stejně
významné, tj. v Národním muzeu. Já
sám samozřejmě - ať už bude situace
ve sněmovně vypadat jakkoli - se omluvím
a půjdu tam. Kdyby ta situace vypadla tak, že někdo
z vás se bude chtít zúčastnit, tímto
ho srdečně zvu. Pokud bych to byl jenom já,
uvažte eventuálně za klub, jeden nebo druhý
nebo někdo sám za sebe, zdali bych tam nemohl přinést
alespoň nějaké poselství. Uvidíme,
jak bude situace vypadat, než se vydám ze sněmovny.
Děkuji vám za pochopení a doufám,
že i za účast.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Gjuričovi a nyní mi dovolte následující
shrnutí předešlého. Ze schváleného
pořadu jsme dosud projednali 15 bodů. U dvou bodů
jsme jednání přerušili. K projednání
nebo dokončení nám tedy zbývá
prozatím ještě 9 bodů. Včera
jsme rozhodli, že dnes nejdříve dokončíme
přerušený třetí bod schváleného
pořadu a potom projednáme zbývající
body ve stanoveném pořadí.
Přistoupíme k projednání
Včera jsme ukončili rozpravu k tomuto návrhu
a vyslechli závěrečné slovo ministra
pro správu národního majetku a jeho privatizaci
pana Jiřího Skalického. Nyní prosím,
aby se slova ujal společný zpravodaj pan poslanec
Ivan Vrzal.
Poslanec Ivan Vrzal: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
vážená vládo, kolegyně a kolegové,
rozprava k předložené novele byla velice krátká,
byl v ní vznesen pouze jediný pozměňující
návrh, a to návrh pana poslance Čerbáka,
ke kterému zaujal stanovisko hospodářský
výbor a ústavně právní výbor
a předsedové těchto výborů
zde stanovisko prezentovali.
Čili v současné době je potřeba
nejdříve hlasovat o tomto pozměňovacím
návrhu a potom můžeme rovnou hlasovat o celé
předloze vládního návrhu novely zákona
č. 403.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji.
Takže, dámy a pánové, v tuto chvíli
vás všechny odhlásím a prosím,
abyste se znovu přihlásili.
Budeme tedy hlasovat o pozměňovacím návrhu:
Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať to
dá patřičným způsobem najevo.
Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování?
Děkuji.
Hlasování č. 50 skončilo. Výsledek:
Pro 26, proti 27, zdrželo se 79 poslanců. Návrh
nebyl přijat.
Nyní budeme hlasovat o celém vládním
návrhu zákona, kterým se doplňuje
zákon 403/1993 Sb., o zmírnění následků
některých majetkových křivd, ve znění
pozdějších předpisů, a mění
zákon č. 87/91 Sb., o mimosoudních rehabilitacích,
ve znění pozdějších předpisů
podle sněmovního tisku 800 ve znění
společné zprávy výborů Poslanecké
sněmovny podle sněmovního tisku 918.
Hlasování č. 51 je zahájeno.
Kdo je pro?
Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování?
Děkuji.
Pro tento zákon hlasovalo 83 poslanců, proti 11,
hlasování se zdrželo 55 poslanců. Návrh
byl přijat.
Děkuji panu ministru Skalickému a panu poslanci
Vrzalovi.
Dámy a pánové, dalším bodem,
který bude následovat, jsou
Než dám slovo přihlášeným
poslancům, chci upozornit členy vlády, že
pokud si bude některý z nich přát
bezprostředně odpovědět, dostane k
tomu příležitost v následujícím
bodě.
Dámy a pánové, nemám prozatím
žádnou písemnou přihlášku
k interpelaci či otázce. Pan poslanec Štrait.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený
pane místopředsedo, dámy a pánové,
obracím se s interpelací na pány ministry
zdravotnictví a práce a sociálních
věcí, pány Rubáše a Vodičku
ve věci populačního vývoje v České
republice.
Domnívám se, že zvláště
v roce loňském se naše republika dostala do
velkých složitostí v porodnosti a přirozeném
přírůstku obyvatel. Zprávy statistiky
zcela oficiální jsou varovné a znepokojující.
Jde o nejnižší porodnost od roku 1785, tedy doby,
kdy u nás byla oficiálně porodnost sledována.
S jistou nadsázkou lze říci, že to je
od éry jezuitů, kteří u nás
první systémově sledovali počty narozených,
přirozeně ze zcela jiných důvodů.
Obracím se proto na oba pány ministry s otázkou,
kde vidí důvody tohoto nepříznivého
jevu. Jde o vývoj, který v budoucnu může
velice nepříznivě ovlivňovat otázku
sociálního zabezpečení, zdravotnictví,
respektive zdrojů na tzv. terciální sféru
ekonomiky. Pokud páni ministři tento vývoj
ve svých resortech analyzují - a o tom ani v nejmenším
nepochybuji, ptám se dále, jaká opatření
v této věci přijímají, respektive
budou přijímat v oblasti legislativní.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Štraitovi. Dále prosím, aby se
slova ujal pan poslanec Jiří Hájek.
Poslanec Jiří Hájek: Pane předsedo,
pane předsedající, dámy a pánové,
v souvislosti se svou interpelací na pana předsedu
vlády ve věci domnělého restitučního
nároku paní Elisabeth von Petzoldové vznáším
dvě otázky, a to jednu na pana ministra vnitra Jana
Rumla a druhou na ministra spravedlnosti pana dr. Jiřího
Nováka.
Nejprve tedy otázka na pana ministra spravedlnosti.
Vážený pane ministře, pan předseda
vlády ve své odpovědi ze dne 18. 3. na mou
interpelaci ve věci domnělých restitučních
nároků paní Elisabeth von Petzold mimo jiné
uvedl, že jmenované byla podle ustanovení §
11 odst. 1, písm. b) zákona 49/1993 Sb., zkrácena
lhůta pětiletého trvalého nepřetržitého
pobytu v ČR, když byla osvojena státní
občankou České republiky.
Osvojení je upraveno v § 63 a následujících
ustanovení zákona o rodině v jeho platném
znění. Z právní úpravy vyplývá,
že osvojit lze nezletilého a to jen, je-li mu osvojení
ku prospěchu, když mezi osvojitelem a osvojencem musí
být přiměřený věkový
rozdíl. O osvojení rozhoduje soud na návrh
osvojitele.
S přihlédnutím k zásadě veřejnosti
jednání před soudem, táži se
vás, pane ministře spravedlnosti, kdy a který
soud rozhodl o osvojení paní von Petzold, na čí
návrh a kdy rozsudek nabyl právní moci.
Rovněž se vás táži, pane ministře,
zda soud při rozhodování o osvojení
dotyčné paní postupoval v souladu s platnou
právní úpravou o osvojení, a to jak
z hlediska hmotně právního, tak i procesně
právního.
Za vaši odpověď, kterou očekávám
písemně v 30denní lhůtě a kterou
nezbytně potřebuji k tomu, abych se mohl vyslovit
k odpovědi pana předsedy vlády na mou interpelaci,
vám, pane ministře, předem děkuji.
Druhá má otázka, která s věcí
bezprostředně souvisí, směřuje
na pana ministra vnitra Jana Rumla.
Vážený pane ministře, dne 24. března
jsem se jako poslanec na vás obrátil s několika
dotazy souvisejícími s mou interpelací ve
věci domnělého restitučního
nároku paní von Petzold. To je mé právo
ve smyslu § 92 zákona o jednacím řádu
Parlamentu, kdy poslanec může požadovat od členů
vlády informace, vysvětlení a podklady potřebné
pro výkon poslanecké funkce. To vyplývá
z kontrolní činnosti Parlamentu vůči
vládě.
Namísto vaší odpovědi jsem obdržel
dopis ze dne 15. dubna, ve kterém jste mně poskytl
krátké školení ze Správního
řádu, ačkoliv jsem vás o to nežádal
a Správní řád dobře znám.
Chápu, pane ministře, že nemáte chuť
sdělovat cokoliv o svých rozhodnutích opozičnímu
poslanci, zejména poté, kdy jste v poslední
době byl terčem, podle mého soudu. zcela
oprávněné kritiky za vaše pozoruhodné
postupy při udělování státního
občanství lidem, jako je např. pan Walderode.
Co však nemohu pochopit, je skutečnost, že ministr
vnitra nezná platné zákony.
Využívám proto svého práva upraveného
v § 50 jednacího řádu této sněmovny
a táži se vás, pane ministře, za prvé,
od kdy a kde má paní Petzold trvalý pobyt
na území České republiky.
Tím míním faktický pobyt, nikoli přihlášení
na příslušném úřadu ve
smyslu evidenčním.
Za druhé - na základě jakých skutečností
došlo Ministerstvo vnitra k závěru, že
dotyčná paní byla propuštěna
ze státního svazku Rakouské republiky, popř.
zda a na základě jakého právního
předpisu pozbyla nabytím státního
občanství České republiky dosavadní
státní občanství.
Za třetí - zda složila paní von Petzold
státoobčanský slib, kdy a před kým.
Pokud jí bylo jeho složení promítnuto,
co bylo důvodem pro takové rozhodnutí? Rovněž
vaši odpověď očekávám, pane
ministře, v co nejkratší době, a to
písemně.
Udělování státního občanství
cizí šlechtě nebo jejím potomkům
za účelem obcházení restitučních
předpisů je v kraji, kde jsem získal poslanecký
mandát, otázkou velmi citlivou, zejména když
vedle paní von Petzold se zcela bezostyšně
hlásí o své někdejší majetky
šlechta zjevně kolaborantská, jako jsou novohradští
Buquoyové nebo jindřichohradečtí Černínové.
V kraji žije příliš mnoho pamětníků,
kteří zažili na vlastní kůži
manýry těchto pánů a pamatují
si odznaky NSDAP na klopách jejich kabátů.
Zkuste je, pane ministře, přesvědčit,
že tito pánové se zvlášť zasloužili
o českou věc. Jejich odpověď bych vám
přál slyšet. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Hájkovi. Dále prosím, aby se
slova ujal pan poslanec Sochor, připraví se pan
poslanec Vik.
Poslanec Vítězslav Sochor: Vážený
pane předsedo, pane předsedající,
členové vlády, vážené
paní poslankyně a poslanci sněmovny, má
interpelace se týká pěti ministrů,
proto na základě písemné odpovědi
pana ministra Němce starostovi města Bohumína
prosím, aby byla předsedou Poslanecké sněmovny
postoupena předsedovi vlády České
republiky.
Město Bohumín jako poslední město
na řece Odře, ležící na soutoku
této řeky s hraniční řekou
Olší, zahájilo v roce 1965 výstavbu
čistírny odpadních vod. Po roce 1968 došlo
k výměně všech funkcionářů,
výstavba byla přerušena a řešily
se jiné problémy. V roce 1985 dospěli představitelé
města k závěrům, že čistírna
odpadních vod se musí dobudovat. Zahájili
práce na nové dokumentaci a připravovali
tuto stavbu jako novou investici. Zahájení nestihli
a přišla revoluce. Ta zhodnotila obrovské dluhy
minulosti právě v nedozírných škodách
na životním prostředí.
Všichni jsme si byli vědomi této skutečnosti,
a proto ekologie se stala silným argumentem předvolebních
agitací všech politických subjektů ucházejících
se o politický vliv. Nelze spoléhat na to, že
dluh, který způsobil stát v ekologii, vyřeší
privatizované hospodářství bez jakékoliv
účasti státu. Tak průmyslové
město, jakým byl Bohumín za totality, odvedlo
státu finance na stovku takových čistíren,
jakou dnes potřebuje pro svoji existenci a pro existenci
podniků stojících před úkolem
konverze a restrukturalizace.
Město své problémy řeší
úspěšně. Privatizace - malá i
velká - značně pokročila, ale řešit
dluh 450 milionů korun, což byla původní
cena čistírny odpadních vod, absolutně
neumí. Státní správa se zmohla zatím
jen na vyhlášení stavební uzávěry
do doby realizace čistírny.
Hledal jsem východisko a dospěl jsem k přesvědčení,
že polská vláda by mohla mít zájem
pomoci a situaci na Odře řešit profinancováním
z dluhu naší republice. Uznaný dluh Polské
republiky po rozdělení našeho státu
činí 59 milionů dolarů. Vznikla dohoda,
že polská vláda nám dluh vrátí
splátkou - uhlím. Dovézt uhlí za 1,77
mld. je smrtonosná dávka pro systematickou konverzi
těžebních kapacit Ostravska a mohla by způsobit
těžké sociální otřesy
v celém našem regionu.
Toho si je plně vědoma vláda. Jsou si toho
plně vědomi ekonomičtí i hospodářští
ministři, nechce se však toho vzdát uhelná
lobby, která vzhledem k cenovým relacím -
zvýhodněním polských cen oproti našim
- umí na polském uhlí úspěšně
vydělávat. Hledají se překážky,
jak nerespektovat i ujednání nejvyšších
státních představitelů o splátce
polského dluhu jinou komoditou než uhlím. Hovořil
o těchto dohodách pan předseda vlády,
ministr průmyslu a obchodu, ale ministerská byrokracie
čeká, oddaluje řešení a hledá
všechny možné překážky.
Projednal jsem situaci v Sejmu ve Varšavě, v Praze
s maršálkem Sejmu Oleksou, v Ostravě s vicemaršálkem
Senátu Czarnym. Polská vláda je velice vstřícná.
Vždyť jde o očistu řeky, která
protéká 600 km polským územím.
Získal jsem potvrzení od firmy, kterou doporučila
polská vláda a která konzultovala celý
projekt s naším Hydroprojektem, že realizace
bude provedena dle českého projektu, bude použita
česká technologie, bude využíváno
českých subdodavatelů a zásadně
český stavební materiál. Lhůta
výstavby oproti projektu je zkrácena na tři
roky. Polská firma Budimex, doporučená polskou
vládou, má dlouhodobé příznivé
reference z výstavby na našem území,
a proto investor - město Bohumín - je přesvědčen
o výhodnosti obchodního kontraktu.
Vyrovnání se státním rozpočtem
město Bohumín bude zajišťovat tak, jak
by zajišťovalo, kdyby řešilo výstavbu
přes Fond životního prostředí.
Samozřejmě zase s pomocí státního
rozpočtu. Oč jde? Jde o splátku dluhu dluhem,
jde o řešení ekologického problému
mezinárodního významu, jde o sociální
smír v regionu. Jde o jednu větu ve vládním
usnesení. Vláda souhlasí s výstavbou
čistírny odpadních vod Bohumín polskou
vládou v rámci dluhu v hodnotě projednaného
kontraktu 10,5 milionu dolarů. Ukládá ministrům
průmyslu, financí a zemědělství
a investorovi uzavřít kontrakt, aby s výstavbou
bylo započato ve druhém pololetí 1994. Projekty
a všechno ostatní je hotovo.
48,5 milionu dolarů zůstává k dispozici
naší vládě na další kontrakty
v duchu rozhodnutí vlády, že splátka
nemůže být splacena uhlím. Je-li někdo
ochoten mi vrátit dluh a já se neumím rozhodnout
a dohodnout na jeho vrácení při obrovských
potřebách prostředků na mé
vlastní dluhy, nechovám se moc tržně.
Polský stát mohl splácet dluh již v
roce 1993, kdy bylo dováženo uhlí proti zájmům
našeho regionu, bez ohledu na dluh a placeno individuálně.
Uplynulo již kus roku 1994 a nic není rozhodnuto.
Obracím se na vás, vážený pane
předsedo vlády, s žádostí o definitivní
stanovisko, aby odpovědi pánů ministrů
neměly charakter odpovědi pana ministra Němce,
že je informován o problému již delší
dobu, pokouší se celou záležitost zkoordinovat,
nicméně k zodpovězení konkrétních
dotazů jsou plně kompetentní ministři
Dlouhý, Benda, Kočárník a Lux, kteří
by měli návrh předložit do vlády.
Měli by. Snažím se o to více než
rok, a proto se obracím na vás, nejméně
informovaného, ale zřejmě dle vašich
vystoupení po jednání s polskými představiteli
jediného, kdo je schopen rozhodnout a zkoordinovat rezortní
pány ministry. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Sochorovi. Pan premiér Václav Klaus
požádal o možnost vystoupit již nyní.
Předseda vlády ČR Václav Klaus:
Nepožádal jsem o možnost vystoupit, požádal
jsem o možnost odpovědět. Myslím si,
že se zde zahnízdila velmi nešťastná
praxe, že se na všechny interpelace odpovídá
písemně. Myslím, že to je chyba. Já
jsem byl zvyklý z federálního parlamentu,
že se na většinu interpelací odpovídalo
ústně, na menšinu písemně. Pro
nás je to obrovská zátěž a nesmírně
nám to přidává papíru. Byl
bych rád, kdyby pan poslanec přijal mou odpověď,
kterou sděluji, že si rád od něj vezmu
tento dokument, který mi nabízí a že
jsem se přesně o tomto domluvil s polským
premiérem Pawlakem, že se tuto věc pokusíme
v našem zájmu - totožném s vaším
zájmem - co nejrychleji udělat.
Nemám k tomu co jiného říci. Odpovídám
prostě, že ano. Jestli znění vládního
usnesení bude identické, jak navrhoval pan poslanec,
nebo o kousek jiné, to nechci předvídat.
Zásadně jsme zamítli splácet polský
dluh polským uhlím. Jednoznačně jsem
to sdělil polskému premiérovi. Jeho nabídka
těchto investičních akcí - ano, souhlasím,
a prosím, aby to bylo přijato jako má odpověď
na tuto interpelaci. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu premiérovi. Pan poslanec Sochor chce vystoupit?
Poslanec Vítězslav Sochor: Plně souhlasím
a děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy
a pánové, promiňte mi, pokud už jsme
tento průlom učinili, abych přednesl návrh
usnesení, abychom se touto věcí už nemuseli
dále zabývat.
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky souhlasí s odpovědí předsedy
vlády Václava Klause na interpelaci poslance Sochora."
Pamatujte, prosím pěkně, tento text, který
jsem přednesl.
Nyní vás odhlásím, abychom se mohli
znovu přihlásit, protože se schyluje k hlasování.
Mezitím mi dovolte sdělit, že pan místopředseda
vlády a poslanec Jan Kalvoda má kartu č.
6, pan poslanec Effenberger má kartu č. 3, pan poslanec
Sojka kartu č. 2, pan poslanec Bílý má
identifikační kartu č. 4.
Dámy a pánové, zahajuji hlasování.
Kdo souhlasí s návrhem na usnesení tak, jak
jsem ho přednesl, ať to dá patřičným
způsobem najevo. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? Děkuji.
Hlasování č. 52 skončilo s výsledkem
pro 113, nikdo nebyl proti, 2 se zdrželi. Konstatuji, že
usnesení bylo přijato.
Nyní prosím, aby se slova ujal poslanec Jan Vik.
Poslanec Jan Vik: Dámy a pánové, pane
předsedo, obracím se jménem poslanců
Nováka, Loukoty, Valenty a jménem svým s
interpelací na ministra vnitra České republiky
Jana Rumla.
Vážený pane ministře, obracíme
se na vás s žádostí o vysvětlení
okolností dopravní nehody, při níž
se těžce zranil v sobotu 16. dubna kolem 11 hodiny
dopoledne u Staré Boleslavi na silnici ve směru
na Mladou Boleslav 33letý příslušník
ochranky prezidenta ČR Jiří Filip. Jelikož
se ve sdělovacích prostředcích již
objevily zprávy o tom, že byl příslušník
prezidentovi ochranky pan J. Filip v době dopravní
nehody pod vlivem alkoholu, zajímá nás, jakým
způsobem probíhá šetření
této nehody; zda byl J. Filip podroben dechové zkoušce
pro zjištění alkoholu či jiné
zkoušce pro zjištění hladiny alkoholu
v krvi nebo jiné návykové látky.
Po konzultaci s odborníky jsme toho mínění,
že určitá prodleva při přijetí
do nemocničního zařízení mohla
být způsobena právě zvýšenou
hladinou alkoholu v krvi, která brání určitým
lékařským zákrokům a vyšetřením.
Proto vás žádáme, vážený
pane ministře, o prošetření celé
záležitosti a podání zprávy o
skutečném stavu věci. Žádám,
aby sněmovna označila interpelaci za naléhavou
s tím, že odpověď bude dostačující
do 15 dnů. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Janu Vikovi. S faktickou poznámkou se přihlásil
pan poslanec Gjurič.
Poslanec Andrej Gjurič: Dámy a pánové,
myslím, že poprvé za toto volební období
vystoupím zcela spontánně, takže mi
promiňte, pokud to nebude zcela konzistentní. Pane
místopředsedo, mám skutečně
dojem, ne poprvé, ale teď velice výrazně,
že bychom si měli znovu udělat pořádek
v tom, co je dotaz, co je upozornění, co je interpelace;
kdy se interpelace používá až po vyčerpání
kterých dalších alternativ. Například
to, co teď přednesl pan poslanec Vik, je typicky na
přímou osobní intervenci u ministra vnitra,
když ta nevyjde, tak na oficiální dotaz, ten
když nevyjde, tak na oficiální interpelaci.
Takových je tady samozřejmě celá řada.
Napadlo mě to jenom teď a myslím si, že
bychom si v tom skutečně zase jednou měli
udělat pořádek, dokonce dříve,
než bude nový jednací řád, protože
se tím zdržujeme měsíc co měsíc.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Gjuričovi. Já ho musím zklamat.
Je to problém, který se touto sněmovnou vleče,
jak on sám ví, od té doby, co jsme se tady
před 4 roky sešli. Snad nový jednací
řád umožní pružnější
vyřizování těchto záležitostí,
než je tomu dosud. Prosím o trpělivost, ale
předepisovat poslancům, jak mají postupovat,
na to stávající zákon o jednacím
řádu prostě nepamatuje. Je mi to líto,
ale bohužel.
Nyní prosím, aby se slova ujal pan poslanec Grulich
se svými dvěma interpelacemi.