Předseda PSP Milan Uhde: Já jsem slyšel vaši připomínku, pane poslanče, a budu v tom duchu jednat.
Přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je
Předložený vládní návrh zákona, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 611, odůvodní sněmovně místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník. Prosím, aby se ujal slova. Vás ostatní prosím o klid.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládám z pověření vlády návrh novely zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí. Tato daň byla spolu s celou novou daňovou soustavou zavedena od 1. ledna letošního roku. V tomto roce byla podána první daňová přiznání a byly získány první zkušenosti z praktického uplatňování této daně. Tyto zkušenosti prokázaly, že je nezbytné formulovat některá ustanovení zákona jednoznačněji, např. vymezení předmětu daně, základu i sazby daně tak, aby byla zajištěna jednotná aplikace zákona. Z tohoto požadavku vycházejí i legislativně technické úpravy.
Z ostatních úprav, které jsou navrhovány, bych se rád zmínil o následujících.
1. V novele jde o rozšíření zmocnění obcí stanovit koeficienty, jimiž se násobí sazba daně z nemovitostí. Podle současné úpravy mohou obce rozhodnout pouze o použití koeficientu o jednu až tři kategorie nižšího. Navržená úprava má umožnit obcím rozhodnout i o použití koeficientu o jednu kategorii vyššího a vyjádřit tak lépe rozdílné kvalitativní podmínky spojené s umístěním stavebních pozemků a domů.
2. Zrušení úlev na dani poskytovaných na základě žádosti poplatníka. Důvodem této změny je odstranění subjektivního rozhodování o výši daňové povinnosti a zároveň i neexistence objektivních podkladů pro rozhodování. Proto byla podstatná část této problematiky zahrnuta do těch ustanovení zákona, která upravují osvobození od daně. U pozemků, jejichž hospodářské využití je omezeno z důvodu poddolování nebo umístění v ochranných pásmech, ochrany zdrojů pitné vody či v chráněných oblastech přirozené akumulace vod se předpokládá přijetí nařízení vlády, kterým by byla poskytnuta úleva či osvobození od daně. Z toho důvodu považuji za nezbytné zachovat zmocnění dané § 17 zákona pro vládu.
3. Úprava vymezení poplatníků daně ze zemědělských pozemků. V návaznosti na transformaci zemědělských družstev, likvidaci státních statků a vydávání zemědělských pozemků na základě tzv. restitučních zákonů vznikají nejrůznější právní vztahy k zemědělským pozemkům, na které bylo třeba reagovat při vymezení poplatníka daně, neboť nedochází k úplnému zaznamenání nově vznikajících právních vztahů do katastru nemovitostí. I nadále zůstává poplatníkem daně z pozemku především vlastník pozemku, úprava se však týká vymezení poplatníků daně z pozemku, jejichž původní vlastnické hranice neexistují nebo jsou sloučeny do vyšších územních celků nebo byly vydány jako náhradní. V těchto případech je navrhován jako poplatník daně ten, kdo pozemek skutečně používá.
4. Zjednodušení postupu při předkládání daňových přiznání. Nové daňové přiznání nebude vyžadováno v těch případech, kdy nedochází ke změně v osobě poplatníka, ale pouze ke změně v předmětu daně, neboť postačí pouze dílčí daňové přiznání. Pokud dojde ke změně koeficientů, platných pouze pro jednotlivé části obce, je však nezbytné trvat na požadavku, aby poplatník sdělil změnu koeficientu platného pro jeho nemovitost správcům daně, jinak nelze zajistit správné vyměření a vybírání daně.
Na závěr pokládám za nezbytné vyjádřit své stanovisko k návrhu, který zazněl při projednávání předlohy ve výborech Parlamentu. Jde o návrh na osvobození veškerého majetku obcí bez ohledu na skutečnost, zda majetek slouží k podnikatelské činnosti nebo k pronájmu. Zdanění by totiž nepodléhaly všechny nemovitosti patřící obci, a to i v případech, kdy je v nich provozována podnikatelská činnost bez ohledu na to, zda v nich podniká subjekt zřízený obcí nebo jiný podnikatelský subjekt. Vytvořily by se tím nerovné podmínky pro podnikatelské subjekty, které jsou v pronájmu jiných vlastníků než je obec. Zároveň by obce neměly možnost promítnout daň do nájemného, což by snížilo jejich celkový příjem.
Současně by zdanění nepodléhaly nájemné domy ve vlastnictví obce, což vytváří nerovné podmínky ve vztahu k ostatním vlastníkům bytových domů. Je třeba zdůraznit tu skutečnost, že obce vlastní nemovitý majetek též na území jiných obcí a toto obecné osvobození by zkracovalo příjmy těch dalších obcí.
Doporučuji jménem vlády, aby návrh novely zákona o dani z nemovitostí byl Poslaneckou sněmovnou přijat. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Ivanu Kočárníkovi a prosím společného zpravodaje výborů pana poslance Richarda Mandelíka, aby se ujal slova.
Poslanec Richard Mandelík: Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo vlády, vážené dámy, vážení pánové, tento vládní návrh zákona projednaly čtyři výbory: výbor rozpočtový, hospodářský, zemědělský a výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Výsledkem je společná zpráva, kterou předkládáme. Já si dovolím velmi stručně a výstižně zdůvodnit, proč je společná zpráva předložena v té podobě, v jaké je.
U bodu 5 a současně také u bodu 24 se jedná o víceméně technickou úpravu, kde oba vlastníci jsou odděleni do dvou bodů. Změna k bodu 10 - a současně s tím také k bodu 14 a 40 - znamená, že se sjednocuje definice osob blízkých tak, jak je jednotně definována pro všechny daně ze zákona o správě daní a poplatků. Změna k bodu 167 je pouze technickou úpravou.
K bodu 34 se zmíním poněkud podrobněji. Jedná se totiž o prodloužení doby, po kterou je osvobozena stavba od daně, a to v případě, že je to kulturní památka, je upravována, prodlužuje se tedy z vládního návrhu na 5 až 8 let osvobození od daně. Druhý případ se týká takových staveb, kdy se mění vytápění z vytápění na pevná paliva, anebo se snižuje tepelná náročnost takové stavby. V tom případě je taková stavba osvobozena nikoliv tři, ale pět let podle společné zprávy. Mohu říci, že při projednávání ministerstvo v rozpočtovém výboru projevilo souhlas.
K bodu 40 jsem už mluvil. K bodu 45: jedná se pouze o zpřesnění definice prvního nadzemního podlaží. K bodu 47: jde o technickou změnu, upřesnění, které je vyvoláno vlastně změnou koeficientů, tou systémovou změnou, o které zde mluvil pan ministr.
K bodu 51: to je změna, která prodlužuje lhůtu k oznámení změn proti daňovému přiznání pro daňového poplatníka, a to na obvyklou třicetidenní, kterou mají také všechny státní orgány. U bodu 51 ta druhá poznámka znamená, že poplatník nebude povinen hlásit změny koeficientů, které jsou stanoveny obcí, protože změna koeficientů musí být známa z toho, že obec vyhláškou tyto koeficienty změnila. Tato povinnost se snímá z daňového poplatníka.
K bodu 55: jedná se pouze o systémovou úpravu, kdy toto ustanovení správně patří do přechodných ustanovení.
K bodu 57: zde společná zpráva vypouští povinnost obce hlásit správci daně, že obec nevyužívá práva stanovit vyhláškou úpravu koeficientů. Výbory se domnívaly, že tato skutečnost správci známa bude, a to tím, že mu nebude doručena vlastně žádná vyhláška, a to znamená, že obec toho práva nevyužila. Postačuje tedy vypustit vlastně poslední větu z vládního návrhu.
U bodu 58: toto ustanovení znamená, že z vládního návrhu zákona se vypouští zmocnění, v tomto případě vlády, nařízením upravovat osvobození některých skupin obyvatelstva a některých osob. Domníváme se, a jsme o tom přesvědčeni, že tato zmocnění musejí zmizet zvláště z daňových zákonů. Daňové zákony je nepochybně schopna vláda předkládat v takové podobě, aby taková zmocnění nebyla potřeba. Pokud dojde k jakékoli okolnosti, která by zakládala důvod změnit okruh osob nebo staveb nebo nemovitostí, kde je potřeba osvobodit od daně, myslím, že to je možné vyřešit předložením novely.
V ustanovení bodu 59 a 61 se jedná opět o systémovou úpravu, kde se tyto body přeřazují do přechodných a závěrečných ustanovení a rovněž se toho také týká bod 69, protože tyto přeřazené body měly být účinné od 1. ledna 1993. Toto jsme jako nepřípustné pozměňovacím návrhem změnili.
Chtěl bych poprosit vážené kolegyně a vážené kolegy, pokud budou mít nějaký pozměňovací návrh, aby mi je doručili písemně. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu společnému zpravodaji výborů poslanci Mandelíkovi a otvírám rozpravu k tomuto bodu. Nemám žádné písemné přihlášky. Hlásí se pan poslanec Hirš. Má slovo.
Poslanec Pavel Hirš: Vážený pane předsedo, pane místopředsedo vlády, kolegyně a kolegové, protože tento bod hovoří také o novele zákona o správě daní a poplatků, dovolte mi, abych přednesl dva pozměňovací návrhy právě k tomuto zákonu.
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, se v § 24 odst. 3 dotýká mlčenlivosti úředníků spravujících daně. Podle našich poznatků je z praktického hlediska nutné a potřebné právě znění odstavce 3 písmena b). Stávající text dává totiž možnost poskytovat informace, aniž by došlo k porušení mlčenlivosti, i dalším orgánům oprávněným zvláštními předpisy, zejména kontrolním a dohlídkovým orgánům správců daně při výkonu správy daní a rozsahu jejich zákonného oprávnění. Jestliže toto platí, potom dle mého mínění není důvod, aby nebyla dána správci daně i další možnost směrem k orgánům v trestním řízení. Může tady být námitka, že sice toto upravuje občanský zákoník, avšak zde v tomto zákoně to upraveno není a výklad může být dvojí.
Podávám tedy tento návrh: odstavec 3 § 24 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 35/1993 Sb., rozšířit o další písmeno e), které by znělo: "e) poskytovat informace orgánům činným v trestním řízení, jestliže se správce daně v souvislosti s daňovým řízením dozvěděl i o jiném trestném činu, než je krácení daně, popřípadě má-li důvodné podezření na spáchání tohoto trestného činu."
Krátce zdůvodním. Současný výklad o tom, že pracovníci správce daně mohou podat orgánům činným v trestním řízení informace pouze tehdy, bylo-li zahájeno řízení, resp. trestní stíhání pro daňový trestný čin, v praxi znamená, že je-li vedeno stíhání v případě podvodu a dokonce i vraždy podnikatele apod., pracovníci správci daně jsou vázáni mlčenlivostí. Vzhledem k vývoji kriminality se ukazuje jako nanejvýš nutné upravit tuto mlčenlivost alespoň tak, jak je navrhováno tímto pozměňovacím návrhem.
Druhý pozměňovací návrh se týká stanovení lhůty pro rozhodnutí o odvolání. Zákon č. 337 umožňuje v § 48 podat proti daňovým rozhodnutím vydaným správcem daně odvolání, a to ve lhůtě do 30 dnů od doručení předmětného rozhodnutí. Zákon však v žádném ustanovení neurčuje lhůtu ani správci daně, který napadení rozhodnutí vydal, ani odvolacímu orgánu, dokdy má o odvolání rozhodnout. Takto se může stát, že daňový subjekt může na rozhodnutí o podání odvolání čekat měsíc, dva, rok nebo déle.
Tato ochrana daňového subjektu není v zákoně řešena. Naopak v § 99 zákona se stanovuje, že pro daňové řízení se zákon o správním řízení č. 71/1967 Sb. nepoužije, tj. včetně lhůt pro odvolání uvedených v § 49 odst. 2, tj. lhůta 30 dnů, ve složitějších případech 60 dnů, či § 58 odst. 2, podle kterého má správce daně, nerozhodne-li o odvoláni, povinnost předložit podané odvolání odvolacímu orgánu ve lhůtě do 30 dnů od doby doručení odvolání. Navrhuji proto nové znění § 99 o správě daní a poplatků takto: "§ 99 - Pro daňové řízení se zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), nepoužije, vyjma ustanovení § 49 odst. 2 a § 57 odst. 2." Tím bude odstraněna jakákoli nahodile možná svévole v odvolacím řízení ze strany správce daně či odvolacího orgánu. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Hiršovi. Táži se sněmovny, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Ano, hlásí se pan poslanec Wagner. Má slovo.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, mám dva návrhy. Jeden návrh se vztahuje k zákonu o dani z nemovitostí, druhý se vztahuje ke správě daní. Navrhuji doplnit § 9 odst. 4 s tím, že se připojí na konec odstavce věta: "Podle ustanovení odstavce 1 písm. i) postupují obdobně bytová družstva označovaná podle dřívějších předpisů jako Lidová bytová družstva." Pokusím se vysvětlit, oč jde.
Důvodem je specifické postavení 40 bytových družstev, původně Lidových bytových družstev obhospodařujících cca 30 tisíc bytů vystavěných převážně v období 1. republiky tehdejšími neziskovými obecně prospěšnými stavebními a bytovými družstvy. Tato specifická družstva byla po roce 1948 de facto postátněna a jejich členové byli působením státu zbaveni veškerých dlouhodobě vytvářených úložek na budoucí údržbu a opravy, a to tzv. milionářskou dávkou v roce 1948 a následně měnovou reformou.
Zákonem č. 41/1964 Sb. a vyhláškou 60/1964 Sb. bylo hospodaření těchto družstev postaveno na roveň se státními byty. Kritická ekonomická situace, hrozící bankroty těchto družstev obhospodařujících zastaralý a značně zanedbaný bytový fond vystavěný jako typicky sociální bydlení - 75 % jsou byty 1+1 druhé kategorie, kde více jak 50 % nájemníků tvoří starobní důchodci - je předmětem řady iniciativ ze strany Rady Lidových bytových družstev České republiky, ve které jsou tato družstva sdružena. Doporučuji proto jako zmírnění tvrdosti zákona přijmout návrh, který jsem přečetl.
Využívám příležitosti, že se současně novelizuje zákon o správě daní a poplatků, a doporučuji v § 42, odst. 5 provést změnu - nahradit novelizované znění posledně původním zněním s mírnou úpravou. Doporučuji toto: "Přiznání se podá vždy do 31. května podle stavu k 1. lednu roku, v němž se přiznání podává. Poprvé se přiznání podá v roce 1994, dále v roce 1996 a pak vždy po třech letech. Přiznání se podává správci daně místně příslušnému ke správě daně z příjmu."
Mnoho se hovořilo zde i na veřejnosti a Poslanecká sněmovna byla terčem kritiky, že se zatím nevypořádala s otázkou dostat pod kontrolu špinavé peníze. Jsme terčem kritiky, že ani nehledáme cestu. Domnívám se, že i tudy vede alespoň kousek cesty. Prosím, abyste takto i tento návrh posuzovali. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Wagnerovi. Připomínám, že pana poslance Recmana mám samozřejmě vedeného v seznamu, ale protože neohlašuje pozměňovací návrhy a pan poslanec Špaček pozměňovací návrhy ohlásil, prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Radim Špaček: Vážený pane předsedo, vážený pane vicepremiére, dámy a pánové, jedním z cílů této vládní novely zákona o dani z nemovitostí je - jak řekl pan ministr - také odstranit voluntarismus při poskytování úlev na dani z důvodu horšího hospodářského využití pozemků - mimo jiné. Bohužel, při projednávání zákona došlo ke kuriózní situaci. kdy byl vznesen požadavek, aby tyto úlevy z důvodu horšího hospodářského využití byly zachovány v zákoně v přesnějším znění. Nicméně tento požadavek nebyl přijat s tím, že výbory přistoupily na argumentaci, že budou tyto podmínky vymezeny přesněji ve vládním nařízení. Při poradě společných zpravodajů se však ukázalo, že rozpočtový výbor požaduje vypustit tento zmocňovací paragraf umožňující vládě vydat nařízení. Přestože byli dva zpravodajové pro vypuštění tohoto paragrafu a dva proti, nakonec byl zmocňovací paragraf vypuštěn. Tím není možno žádným způsobem poskytovat úlevy z daně z nemovitostí v případě horšího hospodářského využití pozemků.
Domnívám se proto, že je třeba nechat vládě tuto možnost nařízení s tím, že si samozřejmě budeme pamatovat argumentaci kolegy Mandelíka a při nejbližší vhodné příležitosti se pokusíme v zákoně vymezit přesněji tyto podmínky, které se nám při této příležitosti dosud vymezit nepodařilo. To je předmětem mého pozměňovacího návrhu a prosím, abyste vzali tyto důvody v úvahu. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Špačkovi. V případě, že není další poslanec a poslankyně, kteří by se přihlásili s pozměňovacími návrhy, má slovo pan poslanec Recman.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedo, vážená sněmovno, mám jenom dvě poznámky. První poznámkou se vracím k panu ministru Kočárníkovi, kdy jsme projednávali novelu zákona o dani silniční. Pan ministr neodpověděl na můj dotaz, který se týká připravovaných poplatků na pozemních komunikacích a dálnicích. Předpokládám, že je to jen přehlédnutí v rychlém sledu pozměňovacích návrhů a návalu práce.
Druhá poznámka se týká podnětů, které přicházejí z obcí a jejich sdružení, kde vyplývá, ze obce považují za účelné, aby daň z nemovitostí, která je příjmem obecních rozpočtů, byla jimi také spravována a kontrolována. Toto zásadní řešení navrhovaná novela zákona neobsahuje.
Jsem však přesvědčen, že vláda zváží tyto podněty z obcí a nejpozději do řešení nového územně správního uspořádání státu připraví i novelu zákona o správě daní a poplatků, která tuto problematiku ve prospěch obcí vyřeší. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Recmanovi. Protože nejsou žádné další přihlášky do rozpravy, rozpravu uzavírám. Táži se pana místopředsedy vlády a ministra financí pana Ivana Kočárníka, zda si přeje pronést závěrečné hodnotící slovo.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Byl jsem opětovně vyzván panem poslancem Recmanem, abych vysvětlil systém poplatků za používání dálnic, který je připravován.
Já samozřejmě mohu obecně říci pár poznámek, nicméně tento návrh je v kompetenci ministra dopravy, poněvadž to nebudou daňové platby, a bude teprve do vlády předložen. Vláda tento návrh zatím neprojednávala. Nicméně výchozí myšlenka je asi tato:
V zásadě existují tři možné - když to zjednoduším způsoby financování dálnic a těch komunikací čtyřproudých, které se blíží svým charakterem dálnicím.
První způsob - já mu říkám samofinancovatelný - je na bázi koncesí a je spojen s vybíráním mýtného.
Druhý způsob je čistě na úkor daňových poplatníků, tedy z rozpočtu, bez ohledu na to, kdo dálnici nebo silnici používá skutečně.
A třetí způsob je způsob kombinovaný, který využívá jak prostředky z rozpočtu, tak prostředky placené těmi, kdo po těchto komunikacích jezdí.
Vláda, když se zabývala tím, jaký systém volit, vycházela z toho, že analýzy placení mýtného, neboli nákladů na kilometr dálnic atd. jsou takové, že by vedly k placení za jeden kilometr ve výši 7 až 8 Kč a shledala výši tohoto poplatku ve formě mýtného za 1 km příliš vysokým pro úroveň příjmů občanů v České republice.
Stejně tak platit čistě bez participace občanů, kteří jezdí a používají dálnice, také odmítla.
Přijala tedy koncepci, která je podobná koncepci uplatňované ve Švýcarsku, kde se podílí stát a podílejí se přímo i uživatelé těchto dálnic na tomto placení. Kdo jste viděl systém vinět, které si zakoupí motoristé, kteří chtějí používat tyto komunikace, tak to je systém, který platí ve Švýcarsku, a to je systém, který by chtěla vláda navrhnout potom parlamentu, aby platil i u nás.
Tolik v kostce k tomuto problému, nicméně vláda meritorně se nezabývala tímto návrhem, pouze z hlediska koncepčního přístupu.
Jinak bych poprosil všechny poslance a poslankyně, kteří dávali pozměňovací návrhy k zákonu o správě daní, kdyby byl souhlas s tím, že bychom je všechny vzali až při zákonu o dani z příjmů, protože tam ten zákon také sahá do zákona o správě daní, abychom se nemuseli u každé novely nyní zabývat saháním do zákona o správě daní a poplatků. Kdyby s tím byl souhlas, nám by to ulehčilo také práci s panem společným zpravodajem.
Předseda PSP Milan Uhde: Pan ministr financí skončil své slovo, promluví společný zpravodaj výboru pan poslanec Richard Mandelík.
Budete moci, pane společný zpravodaji, zároveň připravit a předložit pozměňovací návrhy sněmovně k hlasování? - (Posl. Mandelík: Ano.) - Děkuji, to je radostná zpráva.
Poslanec Richard Mandelík: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, mohu to ihned předložit, pokud ovšem budou navrhovatelé těch změn, které se týkají zákona o správě daní a poplatků, akceptovat to, co navrhl pan ministr. I já to považuji za velmi správné a uvedu ještě jeden z dalších důvodů. Tento vládní návrh zákona totiž správu daní a poplatků, celou tuto oblast svěřuje samotnému zákonu o dani z nemovitostí. My bychom tímto vlastně do toho zákona vsunuli obecná ustanovení, která se týkají i jiných daní. Proto bych se velmi přimlouval za to, abyste to akceptovali, s tím, že si přednesete tyto připomínky při nejbližší novele zákona o správě daní a poplatků, což je asi daň z příjmů.
Já jsem, pane předsedo, zaznamenal souhlas obou navrhovatelů, takže se domnívám, že mohu v tuto chvíli klidně rekapitulovat přednesené pozměňovací návrhy.
Předseda PSP Milan Uhde: Já jsem ten souhlas neviděl, ale ne proto, že bych se lišil od vás, pane společný zpravodaji, ale prostě jsem nevěnoval chvíli pozornost sněmovně.
Musíme tedy skutečně ověřit, zda navrhovatelé souhlasí s tímto pojetím.
Poslanec Jozef Wagner: Pokud se tím rozumí, že to bude ještě při následujícím projednávání dalšího bodu.
Předseda PSP Milan Uhde: Ano, tím bylo zjednáno jasno, navrhovatelé, kteří hodlají předložit příslušné pozměňovací návrhy, souhlasí s tímto metodickým postupem, který pan ministr navrhl.
Pak nestojí nic v cestě, pane společný zpravodaji, abyste předkládal pozměňovací návrhy, pokud k nim nechcete něco podotknout obecně.
Poslanec Richard Mandelík: Nikoli, pane předsedo.
Shrnul bych tedy v tom smyslu, že pozměňovací návrhy podali tři poslanci - pan poslanec Hirš podal dva, pan poslanec Wagner podal dva, ale jeden máme víceméně odložen, respektive stažen, a pan poslanec Špaček podal jeden pozměňovací návrh.
Předseda PSP Milan Uhde: Pardon, pane společný zpravodaji, než se do nich pustíme, chci upozornit sněmovnu, že v tuto chvíli všechny poslance a poslankyně odhlašuji a prosím je, aby se znovu zaregistrovali, protože nastala změna ve sněmovně co do přítomnosti jednotlivých poslanců. (Děje se.)
Zaregistrujte se tedy znovu a pan společný zpravodaj přednese první pozměňovací návrh sněmovně k hlasování.
Poslanec Richard Mandelík: Vzhledem k tomu, že oba dva pozměňovací návrhy pana kolegy Hirše se týkají správy daní a poplatků - oba dva - předložím vám jako první v pořadí, jak přišel, pozměňovací návrh pana kolegy Wagnera, který navrhuje doplnit § 9 odst. 4 tak, že se připojuje na konec odstavce věta: "Podle ustanovení odst. 1 písm. i) postupují obdobně bytová družstva, označovaná podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva" odkaz je pod čarou na např. zákon 53/1954 Sb., o lidových družstvech a družstevních organizacích ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 20/1956 Sb.
Osobně k tomu mohu dodat, že obdobný návrh padl na výboru rozpočtovém, byl i akceptován ministerstvem financí, ale vzhledem k nedostatečné legislativní úpravě jsme ho nemohli zařadit do společné zprávy, a proto je zde podán v podobě, kterou můžeme doporučit a se kterou souhlasíme. Můžeme tedy hlasovat.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji, pane společný zpravodaji, budeme tedy hlasovat o prvním pozměňovacím návrhu pana poslance Wagnera.
Přeje si pan ministr vyslovit se k tomuto pozměňovacímu návrhu? (Min. fin. Kočárník: Ne.)
Jde o 34. hlasování na dnešní schůzi.
Kdo podporuje tento pozměňovací návrh pana poslance Wagnera, ať to dá najevo stisknutím tlačítka a zvednutím ruky. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo. Pro bylo odevzdáno 134 hlasů, nikdo nebyl proti, 2 se zdrželi a 2 nehlasovali.
První pozměňovací návrh poslance Wagnera byl přijat.