Poslanec Richard Mandelík: Posledním návrhem je návrh pana kolegy Špačka, který zní: ze společné zprávy vypustit nový bod vložený za bod 58, tj. ponechat § 17 ve znění vládního návrhu. Svůj názor jsem sdělil při předložení zpravodajské zprávy, osobně jsem proti tomu, aby byla dávána zmocnění jak vládě, tak ministerstvu. Zmínil jsem se tu o tom, v tom se rozcházíme s panem navrhovatelem a nezbývá tedy, než hlasovat.
Předseda PSP Milan Uhde: Předkladatel, pan ministr si přeje vyjádřit se k této věci.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Tam jde o to, že z dosavadního ustanovení zákona se vypustil § 12, který umožňoval jakési úlevy u poddolovaných pozemků a pozemků, které jsou blízko vodních nádrží, které slouží jako zdroj pitné vody. Bylo to předmětem kritiky, protože žádosti, které chodily, nebylo možné přesně ověřovat. Úředníci, kteří měli potvrzovat žádosti, ne vždy jasně se k záležitosti stavěli. Docházelo tam k velkému subjektivnímu rozhodování.
Vláda se tím zabývala. Byl společný názor vlády na to, vypustit tento paragraf ze zákona, aby zmocnění úředníků berních o tomto rozhodovat nebylo, čili, aby se ta subjektivita odstranila. Nicméně zvítězil názor, že jisté postupy upravené nařízením vlády by měly být, aby nedošlo k úplnému zablokování osvobození těchto pozemků. Proto se vládní nařízení předpokládalo.
Předseda PSP Milan Uhde: Budeme tedy hlasovat.
Jde o 35. hlasování na dnešní schůzi.
Pozměňovací návrh pana poslance Špačka.
Kdo podporuje tento pozměňovací návrh, ať to dá najevo stisknutím tlačítka a zvednutím ruky. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo.
Pro odevzdáno 69 hlasů, proti 37, 41 se zdrželo, 4 nehlasovali. Nadpoloviční většiny 76 hlasů nebylo dosaženo. Pozměňovací návrh poslance Špačka nebyl přijat.
Prosím, pane společný zpravodaji.
Poslanec Richard Mandelík: Vážený pane předsedo, vyčerpali jsme všechny pozměňovací návrhy a můžeme hlasovat o celém návrhu zákona ve znění společné zprávy a přijatých pozměňovacích návrhů.
Předseda PSP Milan Uhde: Táži se, zda to skutečně byly všechny pozměňovací návrhy, zda tu není poslanec, který podal pozměňovací návrh, a tento pozměňovací návrh nebyl podroben hlasování. Je to všechno v pořádku.
Budeme hlasovat o celém návrhu zákona.
Kdo je pro přijetí vládního návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí a mění zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 611, ve znění společné zprávy výborů, podle sněmovního tisku 642 a přijatých pozměňovacích návrhů, ať to v 36. hlasování dá najevo tím, že stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo.
Pro 136 hlasů, proti 2, zdrželo se 10, nehlasovali 4. Návrh byl přijat.
Děkuji panu ministrovi i panu společnému zpravodaji za odvedenou práci.
Přistoupíme k dalšímu bodu našeho pořadu, a tím je
Předložený vládní návrh zákona, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 605, opět odůvodní místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník. Prosím ho, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, k dnešnímu projednávání na schůzi pléna Poslanecké sněmovny Parlamentu vám byl předložen ke schválení vládní návrh novely zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí.
Předložený návrh reaguje na získané zkušenosti z fungování této daně od 1. ledna letošního roku a dále upřesňuje a v některých případech i věcně mění principy tohoto zákona.
Nejdůležitější změny jsou následující. Za prvé. Zrušení progresívní stupnice sazby daně z převodu nemovitostí. Současné zkušenosti z procesu transformace a privatizace majetku ukazují, že stávající daňové zatížení úplatných převodů s progresívním zvýšením v závislosti na hodnotě nemovitostí je neúměrné, zejména při převodech nemovitostí mezi právnickými osobami.
Dosavadní úprava vycházela z předpokladu, že nelze jako základ daně stanovit ceny smluvní, tj. ceny sjednané dohodou. V těchto podmínkách byly diferencovány sazby podle míry příbuznosti. Byly odstupňovány, takže činily jedno procento až dvacet procent z ceny převáděných nemovitostí.
Nově se navrhuje sjednocení daňového zatížení těchto úplatných převodů nemovitostí, a to jednotnou sazbou u všech skupin poplatníků, a sice sazbou ve výši pěti procent. Není to sazba, která by vybočovala z rámce zemí evropských. Uvádím pro příklad v Německu, v Holandsku činí 6 %, ve Španělsku 6 %.
Druhou změnou je jiné vymezení základu daně z převodu nemovitostí. Podle současné úpravy je základem daně cena zjištěná podle cenových předpisů s tím, že dohodnou-li se smluvní strany na ceně nižší, je rozdíl mezi cenou zjištěnou a cenou dohodnutou podrobován dani darovací, která ve třetí skupině činí 7 až 40 %. Uvedený postup a vysoká sazba daně z převodu nemovitostí jsou hodnoceny jako brzda rozvoje trhu s nemovitostmi. Proto jako základ daně se navrhuje stanovit cenu zjištěnou, a to i v případě, je-li dohodnuta cena nižší. Rozdíl však nebude podrobován darovací dani, jak tomu bylo dosud.
Třetí změnou je úprava sazeb daně dědické a darovací. V návaznosti na změny sazby u daně z převodu nemovitostí se navrhuje i zvýšení určité progrese této sazby, a to při nabytí majetku v hodnotě nad 40 milionů Kč. U první skupiny z pěti na sedm procent. U druhé skupiny z deseti na patnáct procent. U třetí skupiny ze čtyřiceti na padesát procent.
Tento návrh na částečné zvýšení progrese vyvolal při projednávání návrhu novely zákona v jednotlivých výborech i v poslaneckých klubech různé, někdy protichůdné názory.
Na jedné straně se objevily názory, že navrhované zvýšení progrese je neodůvodněné. Na druhé straně zazněly některé názory požadující úplné zrušení daně dědické i daně darovací, a to s odůvodněním, že příjem rozpočtu z této daně je nízký apod.
Chtěl bych říci, že každá daňová soustava v civilizovaných zemích je konstruována tak, aby rozkládala daňové břemeno na co nejširší okruh poplatníků. Současně vychází z toho principu, že na úhradu společných potřeb, které jsou placeny z veřejných prostředků, by měli jednotliví daňoví poplatníci přispívat podle svých možností daných jejich příjmem resp. majetkem.
Z tohoto hlediska pokládám návrhy na zrušení daně dědické, případně darovací za zcela neopodstatněné a upozorňuji, že z evropských států tuto daň nemají pouze dvě země, a to Andorra a Lichtenštejnsko, které mají absolutně jiné daňové systémy, než mají ostatní evropské země.
Dále bych chtěl uvést, že v rámci této novely se upřesňují i některá ustanovení v rámci jejich jednoznačného výkladu. Uplatňují se některé procesní instituty, které jsou specifické pro tyto daně.
Chtěl bych říci, že v návrhu novely je rovněž v širším měřítku poskytováno osvobození od daně z převodu nemovitostí, a to zejména v souvislosti s privatizací státního majetku, kdy je zájem zachovat jednotný režim při zdaňování převodů vlastnického práva k nemovitostem jak při likvidaci státních podniků, tak při likvidaci akciových společností a společností s ručením omezeným. Rovněž bych chtěl uvést, že naše sazby daně dědické nejsou nijak vysoké ve srovnání s evropskými zeměmi. Pokud bychom rozdělili poplatníky této daně do tří skupin - nejbližší příbuznosti, bližší příbuznosti a nepříbuznosti, tak platí u nás to, co je nyní navrhováno: u té první skupiny nejbližší příbuznosti jsou sazby 1 - 7 %, v Rakousku je to 2 - 15 %, v Německu 3 - 30 %, ve Francii 5 - 40 %, v Portugalsku 4 - 23 %.
U druhé skupiny v České republice 3 - 15 %, v Rakousku 4 - 25 %, v Německu 6 - 50 %, ve Francii 35 - 45 %, v Portugalsku 6 - 25 %. Čili z těchto zemí má Česká republika nejnižší sazby u těchto dvou kategorií.
Pouze ve třetí kategorii má sazby, které se blíží sazbám v těchto evropských zemích. Připomínám: Česká republika 7 - 50 %, Rakousko 6 - 60 %, Německo 11 - 70 %, Francie 55 - 60 %, Portugalsko 7 - 50 %.
Doporučuji, abyste předložený návrh novely zákona o dani dědické, darovací a daně z převodu nemovitostí schválili. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi vlády, ministru financí panu Ivanu Kočárníkovi a udílím slovo společnému zpravodajovi výborů panu poslanci Michalu Krausovi, aby odůvodnil předloženou společnou zprávu výborů. Obdrželi jste ji jako sněmovní tisk 643. Prosím, pane společný zpravodaji.
Poslanec Michal Kraus: Děkuji. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že všechny důvody, které vedly ke změně zákona, a všechny nejdůležitější změny dokonale odůvodnil pan místopředseda vlády Kočárník, dovolte mi, abych velmi stručně uvedl naši společnou zprávu vládní novely zákona o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí, kterou projednaly v říjnu a listopadu 1993 výbor ústavně právní, výbor rozpočtový, výbor hospodářský a výbor zemědělský a všechny tyto výbory doporučují Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby předložený návrh schválila se změnami, které jsou uvedeny v tisku 643. Všechny tyto změny dále upřesňují jednotlivá ustanovení novely zákona a zkvalitňují ji jako celek.
Doporučuji tedy, abychom novelu zákona ve znění společné zprávy přijali. Pokud by některý z poslanců cítil potřebu předložit ještě další návrhy změn, prosíme, aby tak učinil písemně. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu společnému zpravodajovi a k tomuto bodu otevírám rozpravu. Jako první se do ní písemně přihlásil s pozměňovacími návrhy pan poslanec Hirš. Má slovo. Připraví se pan poslanec Jan Černý.
Poslanec Pavel Hirš: Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo vlády, dámy a pánové, pan místopředseda vlády velice dobře odůvodnil a velice správně odůvodnil nutnost daně dědické, daně darovací a daně z převodu pozemků. Domnívám se, že není pochyb o tom, že tato daň je účelná a chtěl bych podotknout, že u nás, pokud mé informace mě neklamou, tento podíl činí méně než 1 % z celkového příjmu.
Přesto mi dovolte pár poznámek k těmto daním. Odlišoval bych ale majetek, který je nabyt společným úsilím manželů - bývá to majetek nižší hodnoty - a majetek, na který neměla rodina příliš velký vliv, což je majetek určený k podnikání, což je majetek vyšší hodnoty.
Domnívám se, že progrese tady je nutná a nezbytná v tomto případě, a proto bych přece jenom podal pozměňovací návrh k bodům 17, 18 a 19. Přesto jako představitel Liberální strany bych měl navrhnout zrušení této daně. Já tak neučiním, protože se domnívám, že právě v této době, v době, kdy se navrací poměrně velký majetek, a to ne původním vlastníkům, ale třeba dědicům, je tato daň potřebná. Navíc je potřebná z důvodů registrace majetku jako takového. Čili má i jiný účel, než jenom naplnit státní pokladnu.
Původně jsem chtěl podat návrh k § 12 a k § 13. Je to poměrně dosti rozsáhlý pozměňovací návrh. Po diskusi s představiteli ministerstva financí se domnívám, že by to narušilo celou koncepci zákona. Proto jsme se rozhodli na poslaneckém klubu toto předložit jako podnět ministerstvu financí k případné další novele.
Dovoluji si ale navrhnout pozměňovací návrh, protože se domnívám, že právě progrese je velice nutná u tohoto zákona - vypustit ze společné zprávy body 17, 18, 19, kdy se snižuje sazba daně na 50 milionů korun, a ponechat původní vládní návrh v celém rozsahu.
Další pozměňovací návrh, který bych si dovolil přednést, je k § 18, odst. 2. Ten ukládá poplatníku povinnost zaplatit daň dědickou, darovací a z převodu nemovitostí do 30 dnů od doručení platebního výměru. Pokud se týče daně z převodu nemovitostí a daně darovací, je tato lhůta podle mě dostatečná, protože poplatník měl čas se na tuto povinnost připravit. Ovšem je jiná otázka daně dědické, kdy náhlým úmrtím a s tím spojenými nepředvídanými okolnostmi se dostává poplatník do určitých komplikací. Tady bych navrhl lhůtu 90 dnů.
Proto navrhuji vypustit v odst. 2 slova "daň dědickou" a odstavec by začal slovy "daň darovací ..." a pokračoval by dál v nezměněném textu. Za odstavec 2 by se zařadil nový odstavec 3, který by zněl: "Daň dědickou je poplatník povinen zaplatit nejpozději do 90 dnů ode dne, v němž mu byl doručen platební výměr o vyměření daně."
Myslím, že to je určité humánní opatření, které bychom měli přijmout.
Třetí pozměňovací návrh je k § 19, odst. 1, písm. a). Navrhuji v sedmém a devátém řádku vypustit slova: "u osob první skupiny 500 tisíc korun, u druhé skupiny 60 tisíc korun, u osob třetí skupiny 20 tisíc korun", a nahradit je slovy: "u osob první skupiny 1 milion korun, u osob druhé skupiny 100 tisíc korun, u osob třetí skupiny 30 tisíc korun". Podobně tak i v odstavci písm. b) v 8. a 10. řádku.
Mnou navrhované změny snižují příjem do státního rozpočtu. V letošním roce jsme očekávali příjem z daně dědické a darovací a z převodu nemovitostí zhruba ve výši 1,1 mld. korun. Na druhé straně však koncem roku se výrazně snížil počet převodu nemovitostí a trh s nemovitostmi výrazně poklesl. U daně dědické a darovací vyšší sazbou tak nutíme občany k nezákonnému jednání, kde se část nemovitého majetku prostě nepřizná. Snížení daně by mohlo vést k oživení na trhu nemovitostí, což se stává tímto návrhem a rovněž tak přiznávání majetku z důvodů dědictví či darování ze strany občanů. Moje filozofie je jednoduchá. Když dáme vysoké daně, občané to nepřiznají a státní pokladna se stejně nenaplní, když daně upravíme na přijatelnou míru, občané majetek přiznají a státní pokladna se lépe naplní.
Původní návrh počítá s příjmem zhruba 1,9 mld. korun v roce 1994. Podle našich propočtů a podle mnou navrhovaných úprav by tento příjem byl sice vyšší než v letošním roce, ale snížil by se zhruba na 1,7 mld. korun. Nutno zde zvážit i politický dopad, zejména v těch případech, kdy se jedná o majetek nabytý společným úsilím všech členů rodiny. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Hiršovi. Slovo má pan poslanec Jan Černý, připraví se pan poslanec Svatomír Recman.
Poslanec Jan Černý: Pane předsedo, pane ministře, vážená sněmovno, mám dva pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu. První je k bodu 15, v § 10 v písm. a) vypustit větu: "Je-li však cena sjednaná vyšší než cena zjištěná, je základem daně cena sjednaná." Zdůvodnění je jednoduché. Pokud nechceme, aby se při převodu nemovitostí kopíroval pouze stav, který je uveden v příslušném předpisu a de facto deformovaly tržní ceny, je potřeba, aby vyšší cena, to znamená tržní cena, nebyla zatížena daní z převodu nemovitostí, protože pak by se dalo říci, že každý, kdo překročí cenu, která je daná zvláštním předpisem, je vlastně hloupý, protože zavdává příčinu, aby platil vyšší daně.
Druhý návrh, který mám, se týká bodu 17 § 12, kde v zemědělském výboru kolega Pešek navrhl nový odstavec, který se potom nedostal do znění společné zprávy. Navrhuji zařadit nový odstavec 2 do tohoto paragrafu, který by zněl: "Při výpočtu daně dědické se postupuje podle odst. 1 a výsledná částka se vynásobí koeficientem 0,5."
U této první skupiny, to znamená u přímých příbuzných, by takto byla snížena daň dědická na jednu polovinu, což myslím, že odpovídá základním etickým principům a vyvarujeme se toho, aby na staré lidi, babičky či dědečky, byl vykonáván nátlak pro darování či prodej či jiné převody. Tím se stává dědická daň výhodnější než daň darovací a výhodnější než daň z převodu nemovitostí. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Janu Černému. Slovo má pan poslanec Svatomír Recman, připraví se pan poslanec Richard Mandelík.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedo, pane místopředsedo vlády, vážená sněmovno, rozhodující změnou proti původnímu zákonu je zvýšení daně u převodu nemovitostí u manželů, příbuzných v přímé a pobočné řadě, znamenající zvýšení sazby daně z 1 % na 5 % tak, jak je to dáno v § 15, zatímco ostatním fyzickým a právnickým osobám se sazba daně snižuje ze 7 na 5 %.
Návrh znamená, že daňové úlevy při obchodech s nemovitostmi zaplatí občané při dědictví a darování uvnitř rodiny. Jsem toho názoru, že cítí-li Ministerstvo financí nebo i vláda České republiky potřebu podpořit trh s nemovitostmi, je možno souhlasit se změnou sazeb daně u převodu nemovitostí u třetí skupiny za podmínek, že budou zachovány dosavadní progresívní sazby pro příbuzné v přímé a pobočné řadě, to znamená u příbuzných první a druhé skupiny na úrovni sazeb daně dědické a darovací. K tomu bych doporučil pozměňovací návrhy.
První návrh by se týkal bodů 17, 18 a 20. O změnách by se hlasovalo najednou, protože spolu souvisejí. U bodu 17 by text nadpisu zněl - § 12, sazba daně dědické, darovací a z převodů nemovitostí u osob zařazených do první skupiny. Pak by pokračoval původní text.
Bod 18, rovněž text nadpisu zní: § 13 - sazba daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí u osob zařazených do druhé skupiny. Dále by pokračoval původní text.
Obdobně bod 20. Text by zněl: § 15 - sazba daně z převodu nemovitostí u osob zařazených do třetí skupiny. Daň činí 5 % ze základu daně.
Další pozměňovací návrh se týká bodu 24, kde se hovoří o § 20 odst. 4 písm. b). Doporučuji vypustit. Zavádí se nové bezúplatné nabytí majetku státem, registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi. Jsem toho názoru, že by mělo být zatížení církví a náboženských společností darovací a dědickou daní stejné jako u každé jiné právnické osoby.
Poslední pozměňovací návrh se týká rovněž bodu 24 § 20 odst. 9. Doporučuji ho rovněž vypustit, protože zmíněný bod porušuje zásadu rovnosti všech vlastníků nemovitostí před zákonem. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Recmanovi. Slovo má pan poslanec Richard Mandelík. Připraví se pan poslanec Ivan Vrzal.
Poslanec Richard Mandelík: Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo vlády, dámy a pánové, jistě všichni víte, že jsem se již před časem zabýval myšlenkou navrhnout zrušení daně dědické. O tomto návrhu bylo vedeno mnoho diskusí a rozprav, naposled na klubu ODS. Bylo sneseno mnoho argumentů pro a proti a nakonec jsem dospěl k názoru, že tento návrh podávat nebudu, a to ze dvou důvodů.
Za prvé si myslím, že argumenty snesené na obě strany mají stejnou váhu, a za druhé jsem si ověřil, že by tento návrh neměl příliš výraznou podporu. Často si myslím, že sazby daně dědické jsou značně vysoké a navrhuji tuto úpravu, která je poněkud obdobná úpravě navržené kolegou Černým.
Souhrnný návrh k bodům 17, 18 a 19. Texty paragrafů 12, 13 a 14 označit jako odst. 1 a doplnit nově odst. 2, to znamená do každého paragrafu, které znějí:
"Při výpočtu daně dědické se postupuje podle odst. 1 a výsledná částka se vynásobí koeficientem 0,5."
Tento návrh znamená, že daň dědická bude mít vždy poloviční hodnotu, a to pro všechny skupiny. Jen bych chtěl požádat, aby se o mém návrhu hlasovalo ze systematických důvodů před návrhem kolegy Černého, abychom se mohli rozhodnout, zda sněmovna podporuje tuto úpravu u všech skupin. Pokud ne, aby se mohla rozhodnout podpořit úpravu u jedné skupiny. Kdyby tomu bylo obráceně, měli bychom komplikace.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Mandelíkovi, slovo má poslanec Ivan Vrzal. Připraví se pan poslanec Miloslav Výborný v případě, že má pozměňovací návrh. Má.
Faktická poznámka pana poslance Černého. Má příležitost.
Poslanec Jan Černý: Jen velmi krátce. K výzvě pana kolegy Mandelíka. Souhlasím s tímto řazením pozměňovacích návrhů.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji za tuto poznámku. Mluví pan poslanec Vrzal.
Poslanec Ivan Vrzal: Vážený pane předsedo, vážení pane ministře, dámy a pánové, za prvé bych chtěl říci, že souhlasím s pozměňovacím návrhem kolegy Mandelíka na snížení daně dědické na jednu polovinu. Dále bych si dovolil ještě přednést dva pozměňovací návrhy k zákonu týkající se daně dědické. Tyto pozměňovací návrhy se týkají bodu 23 novely § 19. První pozměňovací návrh upřesňuje formulaci, kdy tento paragraf hovoří o osvobození některých movitých věcí osobní potřeby u fyzických osob od daně dědické, ale klade si tam podmínku, že tyto věci po dobu jednoho roku před nabytím prokazatelně nesloužily zůstaviteli nebo dárci k podnikatelské nebo jiné výdělečné činnosti.
Vzhledem k různým možným výkladům této formulace a vzhledem k možným komplikacím při prokazování, zda určitá věc sloužila či nesloužila po dobu jednoho roku k podnikatelské činnosti a zároveň i z důvodů principiálních, kdy může dojít k tomu, že nějaká osoba má zájem o nějakou věc osobní potřeby, kterou jednou nebo dvakrát jednorázově během roku použije k podnikatelské činnosti a již tato věc není osvobozena od daně dědické a darovací, navrhuji, aby slova "prokazatelně nesloužily zůstaviteli nebo dárci k podnikatelské nebo jiné výdělečné činnosti" byla nahražena slovy "nebyly součástí obchodního majetku zůstavitele nebo dárce". Myslím, že to je i v souvislosti s filozofií, kterou přijal hospodářský a rozpočtový výbor v některých legislativních úpravách zákona o dani z příjmu. Pokud tento člověk uplatnil odpisy a má to vedeno ve kmenovém jmění, není možné osvobozovat tento majetek od daně. Pokud toto v základním jmění neměl, zcela jednoznačně by to od daně osvobozeno být mělo, stejně jako ostatní předměty osobní spotřeby.
Můj druhý návrh
se týká bodu 23 § 19 odst. 1 písm. b).
Navrhuji, aby byl vypuštěn text v závorce.
Zase se to týká osvobození vkladů
na účtech u bank a poboček zahraničních
bank působících na území České
republiky. V závorce je "s výjimkou vkladů
zřízených pro podnikatelské účely".
Myslím, že není vhodné zkoumat, zda
peníze, které si zůstavitel uložil na
konto, byly složeny
za podnikatelským či jiným účelem.
Jedná se o určité finanční
prostředky, jejichž výše je omezena ve
vládním návrhu novely 500 000 Kč.
Pokud bude přijat pozměňovací návrh,
který je ve společné zprávě,
bude to 1 milion Kč. Myslím, že není
vhodné rozlišovat
účel, za jakým byly tyto prostředky
na konto složeny.