Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, dámy a pánové, dovolte, abych vám
přečetl zprávu o bezpečnostní
situaci v České republice. Tato zpráva analyzuje
bezpečnostní situaci v České republice
a uvádí přijatá opatření
Ministerstva vnitra, směřující k její
stabilizaci.
V první části se soustřeďuje
na kvantitativní vývoj trestné činnosti
a kvalitativní změny v jejím obsahu. Druhá
část je pak věnována opatřením,
které vedení Ministerstva vnitra učinilo
od začátku roku 1993 v oblasti bezpečnosti
a veřejného pořádku.
Vývoj kriminality v České republice. Kvantitativní
změny v trestní činnosti. Kriminalita zaznamenává
celosvětově vzrůstající trend.
Česká republika navzdory trojnásobnému
zvýšení kriminality od r. 1968 patří
stále k zemím s menší mírou trestné
činnosti a s relativně dobrými výsledky
při jejich objasňování.
Počet spáchaných trestných činů
na .100 000 obyvatel je v Holandsku např. 8 000, v Rakousku
6 800 a v České republice 3 800. Objasněnost
se v České republice pohybuje kolem 30%, ve Spolkové
republice Německo kolem 40%, v Holandsku přibližně
kolem 20%.
Ze statistických údajů vyplývá,
že ačkoliv absolutní počet zjištěných
trestných činů stoupá, objasněnost
vyjadřovaná jako podíl objasněných
a zjištěných trestných činů
mírně klesá. Zatímco např.
v 1. pol. 1991 bylo zjištěno 141 000 trestných
činů a objasněno 50 000, v 1. pol. 1993 to
bylo 200 000 trestných činů zjištěných
a 62 000 objasněných. Tento fakt je způsoben
především zvyšující se zatížeností
policistů, která v 1. pol. r. 1993 zaznamenala průměrné
zvýšení o 18% oproti srovnatelnému
období r. 1992.
K nejmarkantnějšímu zvýšení
došlo ve Východočeském kraji, o 42%,
v Jihočeském kraji o 24%, v Praze o 24% a v Jihomoravském
kraji o 23%. Problémem ovšem je, že tento zužující
kvantitativní pohled v hodnocení práce Policie
zcela opomíjí její kvalitativní obsah,
vynaložené úsilí na vyšetření
různě závažných a společensky
nebezpečných trestných činů;
např. objasnění vraždy se v tomto ukazateli
promítne stejně jako objasnění krádeže
jízdního kola.
Závažným momentem, který ovlivňuje
především strukturu objasněné
trestní činnosti, je fakt, že policisté
jsou vystaveni permanentnímu tlaku vysokého nápadu
trestné činnosti a soustřeďují
své síly na vyšetřování
především závažných trestných
činů na úkor méně závažných
případů.
Porovnáním běžně užívaného
vyjádření úspěšnosti policistů,
a tím je poměr objasněných trestných
činů k celkovému počtu zjištěných
trestných činů, a vyjádření,
při němž je brán zřetel na závažnost
trestných činů podle výše průměrných
trestných sazeb, lze dospět k závěru,
že již od 1. pol. 1992 je aktivita Policie nasměrována
na přednostní realizaci nejzávažnějších
trestných činů. Takže nejvyšší
objasněnost je dokumentována u násilných,
mravnostních a hospodářských trestných
činů, zatímco u drobné majetkové
kriminality je procento objasněnosti nejnižší.
Se zvyšující se kriminalitou souvisí
enormní vzrůst zjištěných škod
- od roku 1988 o 1 400%.
Tato skutečnost může být podmíněna
vedle již zmíněného počtu trestných
činů i skladbou odcizených předmětů
a zvýšením jejich ceny - především
zahraniční automobily, výpočetní
technika apod. Přitom policejní odborníci
uvádějí, že skutečná škoda
je mnohonásobně vyšší, protože
statistické údaje o výši způsobené
škody vycházejí jen z prvního odhadu
policistů. Pokud zůstane současný
trend zachován, dosáhnou škody v období
prvních 7 měsíců příštího
roku výše 10 mld. Kč.
Z hlediska počtu spáchaných trestných
činů je situace odlišná v jednotlivých
krajích republiky. Již tradičně nejvíce
skutků bylo spácháno v Praze, v Severomoravském
a Severočeském kraji. Při rozboru příčin
tohoto jevu lze vysledovat přímou závislost
mezi nápadem trestné činnosti a vysokým
výskytem společenských rizikových
faktorů. Mezi hlavní patří především
vysoká koncentrace obyvatelstva a s ní související
anonymita prostředí, sociální nestabilita,
migrace, turistický ruch, vysoký počet osob
s nízkou kvalifikací a častý výskyt
jedinců obtížně adaptabilních.
Ve všech krajích kriminalita roste, zatímco
procento objasněnosti klesá, stagnuje, nebo se mírně
zvyšuje. Celkem objasněno za 7 měsíců
roku 1991 bylo 33%, v roce 1992 31%, v roce 1993 30% zjištěných
trestných činů. V absolutním vyjádření
však policisté objasnili za prvních 7 měsíců
roku 1993 o 17% více skutků než ve srovnatelném
období loňského roku. Je-li růst kriminality
za srovnatelné období asi 20% a mírný
pokles objasněnosti o 1%, z toho vyplývá,
že jednotliví policisté pracují daleko
intenzívněji a s větší úspěšností.
Mírně vzestupný trend počtu objasněných
trestných činů ve vztahu k trvale prudce
rostoucímu trendu trestných činů zjištěných
vypovídá o limitovaných možnostech policisty
jako lidského činitele. Při dalším
růstu kriminality se dá předpokládat,
že objasněnost bude klesat stále rychleji,
pokud nedojde k zásadní změně v situaci
Policie.
Porovnání statistických údajů
o trestné činnosti v přepočtu na počet
obyvatel potvrzuje vzrůst trestné činnosti
i v krajích s tradičně nízkou mírou
kriminality, například v kraji Jihočeském
a Východočeském. To odpovídá
celoevropskému a světovému trendu. Mezi okresy,
v nichž došlo k nejmarkantnějšímu
zvýšení zatížení policistů
trestnou činností proti srovnatelnému období
roku 1992, patří okres Pardubice - o 79%, Praha
7 - o 49%, Praha 2 - o 48%, Ústí nad Labem - o
42% a Olomouc o 30%. Ale například v okrese Most
došlo ke snížení nápadu trestné
činnosti o 30%.
Kvalitativní změny ve struktuře trestné
činnosti. Policie ČR zaznamenává v
posledních letech nejen kvantitativní, ale i kvalitativní
změny ve struktuře trestné činnosti.
V policejních statistikách je trestná činnost
členěna na hospodářskou a obecnou
trestnou činnost. Obecná kriminalita je dále
členěna na násilnou, mravnostní, majetkovou
a ostatní trestnou činnost. V posledních
letech přibývá trestných činů
v oblasti hospodářské kriminality společensky
zvlášť nebezpečných a zvyšuje
se počet případů, při nichž
vzniká škoda nad 500 tis. korun. Jedná se především
o zkrácení daně, podvody, zpronevěry
a krádeže v podnicích. Například
v současné době šetří
kriminalisté případ trestné činnosti
s výší škody více než 10 mld.
korun.
Hospodářská kriminalita má výrazně
progresívní trend. Oproti prvním sedmi měsícům
loňského roku došlo ve stejném období
roku letošního ke zvýšení o 67
% trestných činů. Ačkoliv se na celkové
trestné činnosti hospodářská
kriminalita podílí jen 4,6%, vzniklé škody
představují 30% veškerých škod
způsobených trestnou činností. V této
souvislosti je nutné zdůraznit, že hospodářská
trestná činnost zůstává skryta
v latentní rovině a její odhalování
je přímo závislé na technickém
vybavení a vysoké odbornosti policistů. Pokud
se týká obecné kriminality, permanentně
roste majetková trestná činnost, krádeže
kapesní a krádeže prosté.
Jednou z kvalitativně nových oblastí majetkové
kriminality, která velmi významně působí
na podvědomí veřejnosti, jsou krádeže
motorových vozidel. Jejich počet se v roce 1992
zvýšil proti roku 1991 o 92% a v letošním
roce došlo oproti srovnatelnému období v roce
1992 ke zvýšení o 28%. Podle údajů
České pojišťovny bylo z titulu krádeží
vozidel, příslušenství, výbavy
a zavazadel vyplaceno na úseku pojištění
občanů za celý rok 1992 280,2 mil. korun.
V roce 1993 do 30. 6. pak je to 254,5 mil. korun, což odpovídá
meziročnímu přírůstku přibližně
o 81%. Tento vzrůst souvisí jistě s vysokou
poptávkou po automobilech ve všech postkomunistických
státech a s působením organizovaných
gangů na území České republiky,
které se krádežemi automobilů a jejich
transportem do okolních států zabývají.
Novým fenoménem je trestná činnost
páchaná v organizovaných skupinách.
Hlavním cílem společným pro všechny
druhy organizovaného zločinu je dosahování
vysokých zisků. Tyto zisky - tzv. špinavé
peníze - je ovšem nutno vyprat a dále investovat
do rozvoje legálního podnikání a nebo
do dalších kriminálních aktivit. Zkušenosti
zahraničních kriminalistů potvrzují,
že nemalé částky bývají
určeny k podplácení pracovníků
státního aparátu popřípadě
policistů, justičních úředníků
nebo celníků. Například v České
republice bylo v 1. pololetí 1993 inspekcí ministerstva
vnitra vyšetřováno 8 případů
podezření z trestného činu přijímání
úplatků a 5 případů podezření
z trestného činu podílnictví.
Další důležitou charakteristikou těchto
skupin je jejich mezinárodní propojení, dokonalé
technické zázemí a vysoký stupeň
centralizované organizovanosti. Zločinecké
organizace k dosahování svých cílů
používají všech dostupných prostředků
- uplácení, vydírání, zastrašování
i brutálního násilí. Útvarem
organizovaného zločinu a zpravodajství ústředny
kriminální policie policejního prezidia Policie
ČR bylo od počátku roku do začátku
měsíce srpna 1993 na území České
republiky rozloženo 9 zločineckých organizací.
Všechny vykazovaly výrazný zahraniční
prvek. V tomto období bylo zadrženo a vyšetřováno
286 osob. Bylo zjištěno 13 pachatelů, kteří
se dopustili podvodů, v jejichž důsledku došlo
k daňovým únikům se škodou ve
výši 185 980 tis. korun. V souvislosti s mezinárodně
organizovanými krádežemi luxusních automobilů
bylo zadrženo 22 pachatelů a zajištěno
94 kradených automobilů.
Pokud jde o obchod se zbraněmi a výbušninami,
bylo zadrženo 59 osob a zajištěno 220 kg semtexu,
186 kg perunitu, 1 500 kusů elektrických palníků,
500 rozbušek, 7 brokovnic, 34 pistolí a revolverů,
1 samopal, 5 kusů plynových pistolí, 5 útočných
nožů, 10 kusů krátkovlnných vysílaček
apod. 60 osob bylo zadrženo v souvislosti s nelegálním
obchodem s drogami a přitom bylo zajištěno
8,7 kg kokainu, 12,5 kg heroinu, .1 kg kodeinu. Zjištěno
a z provozu vyřazeno 7 laboratoří zařízených
na výrobu a obchod s pervitinem. Kriminalisté dále
zjistili 25 případů obchodování
se ženami a zajistili 78 pachatelů zabývajících
se organizováním prostituce.
V souvislosti s obchodem s padělanými bankovkami
bylo odhaleno 14 případů padělaných
platidel, z toho 236 kusů padělků stodolarových
bankovek, 4 kusů padělků tisícimarkovek,
1163 kusů padělků stomarkovek, 390 kusů
padělků dvěstěmarkovek, které
spáchalo 29 osob.
Dále kriminalisté vyšetřují trestné
činy, které souvisí s obchodem s kradenými
kulturními předměty a památkami, pašováním
velkého množství cigaret a alkoholu, pašováním
jedovatých odpadů, obchodem s jadernými materiály,
hazardními hrami, například skořápkami
a plackami, organizováním nelegálního
převádění osob přes hranice,
paděláním cestovních dokladů
a dokladů totožnosti a vydíráním
podnikatelů - tzv. raketíringu výpalného
či v podobě tzv. mimosoudního vymáhání
objektivně existujících dluhů.
Například v Praze se v současné době
vyskytují případy vydírání
soukromých podnikatelů. Vyděrači si
samozřejmě vybírají ty podnikatele,
u nichž předpokládají vyšší
a pravidelné zisky. Není pravidlem, že by se
jednalo o osoby spojené s podsvětím.
V roce 1993 bylo v Praze vyšetřováno 100 případů
vydírání a 56 jich bylo objasněno.
Na území České republiky rozvíjí
své aktivity různé mezinárodní
zločinecké organizace. Do některých
z nich se zapojují i čeští občané
a pražské gangy. Pražská policie zaznamenává
dlouhodobý a vytrvalý příliv různých
odnoží mezinárodních zločineckých
organizací mafiánského typu, které
se specializují na různé typy trestné
činnosti.
Například občané bývalého
Sovětského svazu se v Praze specializují
na prodej spotřebního zboží a suvenýrů
a na prostituci v hotelích. Číňané
zřizují stylové restaurace, obchodují
s textilem a hrají v kasínech. Občané
bývalé Jugoslávie se společně
s Italy věnují prodeji pašovaného zboží,
specializují se na prostituci v hotelích a jsou
tichými společníky v kasínech.
V souvislosti s organizovaným zločinem je nutné
zmínit se o problematice cizích státních
příslušníků pohybujících
se po území České republiky. Značné
množství cizinců vstupuje na území
České republiky s cílem pokusit se o nelegální
přechod státní hranice České
republiky, především do SRN. 99% těchto
osob vstupuje do České republiky legálně.
87% z toho z území Slovenské republiky.
V 1. pololetí 1993 se o nelegální přechod
státních hranic pokusilo 25 124 osob. Jsou mezi
nimi především občané bývalé
Jugoslávie. V červnu to činilo asi 63%,
Bulharska a Rumunska.
V souvislosti s ilegálními přechody státní
hranice roste i trestná činnost migrujících
osob, trestná činnost páchaná na nich
samotných a trestná činnost související
s migrací. Například organizování
převaděčské činnosti, padělání
cestovních dokladů apod.
V České republice se nejvíce na trestné
činnosti cizinců podílejí občané
Polska, občané bývalé Jugoslávie,
občané bývalého Sovětského
svazu a Rumunska.
Lze předpokládat, že trestná činnost
cizinců je výrazně vyšší,
než zachycují statistické přehledy,
a že zůstává skryta v neobjasněné
trestné činnosti či v latentní rovině.
Statistické údaje o počtech cizinců
s povoleným trvalým nebo dlouhodobým pobytem
na území České republiky resp. ČSFR
(vlastně ještě i ČSSR) za období
1982 až 1993 dokumentují stále se zvyšující
zájem cizinců o usídlení. Zvláště
markantně tyto tendence zaznamenáváme v roce
1993. Počet 105 659 cizinců v ČR přihlášených
k trvalému event. dlouhodobému pobytu ke dni 8.
září 1993 je o 155% vyšší,
než koncem roku 1992. Podle služby cizinecké
a pohraniční Policie, policie České
republiky se do tohoto údaje nezahrnují slovenští
občané.
Zajímavý je i údaj o počtu cizinců
žádajících v České republice
o přiznání statutu uprchlíka, který
k 15. 9. 1993 zaznamenal oproti 1. 3. 1993 více než
stoprocentní zvýšení. Zatímco
1. 3. 1993 to bylo 483 osob, 15. 9. 991 osob. Tento jev lze dát
do přímé souvislosti s přijetím
azylového zákona v SRN. Bližší
informace k této problematice jsou uvedeny v analýze
stavu v oblasti migrace a dlouhodobé koncepci legislativního
řešení všech forem migrace, která
byla na základě usnesení č. 61, 7.
schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky, vládou České republiky předložena
vaší sněmovně.
Zvláštní kategorií trestné činnosti
je problematika dopravní nehodovosti, která také
v posledních třech letech prudce stoupá.
Počet nehod se v 1. pololetí 1993 zvýšil
oproti srovnatelnému období roku 1992 o 29%. Počet
usmrcených a těžce zraněných
zůstává v podstatě zachován,
zatímco hmotná škoda se zvýšila
o 84,5%.
Podle informací České pojišťovny
meziroční zvýšení vypláceného
plnění pojišťovny z havarijního
pojištění se pohybuje okolo 44%. V předchozích
dvou letech to bylo 47%.
Alarmující je podíl trestné činnosti
dětí a mládeže na objasněné
trestné činnosti, který za prvních
sedm měsíců roku 1993 činí
23%, oproti stejnému období roku 1992 došlo
ke zvýšení počtu trestných činů
u dětí o 11% a u mladistvých o 14%. Je
ovšem opět nutné zdůraznit, že
kriminalita dětí a mládeže existuje
významně i v latentní rovině, především
v majetkové a mravnostní trestné činnosti
a v některých praktikách souvisejících
s konzumací drog.
Trestná činnost dětí a mládeže
je celosvětový problém a její prevence
je záležitostí nejen orgánů státní
správy a samosprávy, ale především
rodiny a celé společnosti.
Česká společnost se ocitá s trestnou
činností na rozcestí. Může se
vydat cestou demokratických států, v nichž
má policie dostatečnou psychologickou a finanční
podporu, nebo, nebude-li reflektován současný
stav, může se vydat cestou směřující
do anarchie a zmatků.
Opatření ministerstva vnitra směřující
ke stabilitě bezpečnostní situace v České
republice. Garantem boje s trestnou činností je
ministerstvo vnitra. Proto je mimořádně důležité,
aby jeho organizační uspořádání
opřené o odpovídající legislativu
dávalo záruku racionálního a kompetentního
řešení bezpečnostní problematiky.
Ministerstvo vnitra pro zvládnutí bezpečnostní
situace v ČR učinilo celou řadu zásadních
opatření, a to především v oblasti
systémového řízení a organizace
bezpečnostního úseku, v oblasti legislativní,
kde připravilo a připravuje celou řadu zákonů
a právních norem vyplývajících
z kompetence ministerstva vnitra na úrovni bezpečnosti
a veřejného pořádku a zpracovalo celou
řadu zásadních vládních materiálů.
Reorganizace rezortu ministerstva vnitra probíhá
od listopadu 1989. Tento proces akceleroval rozdělením
ČSFR a převedením činnosti bývalého
ministerstva vnitra na ministerstvo vnitra ČR. Po delimitaci
činností z FMV, svým rozsahem unikátní,
přistoupilo se k zásadním změnám
v pojetí funkce ministerstva vnitra jako demokratického
orgánu státní správy. S tím
souvisí i rozhodnutí vyčlenit z ministerstva
přímé řízení a výkon
policejní služby.
Dne 20. ledna 1993 vláda svým usnesením č.
22 přijala koncepci ministerstva vnitra v oblasti veřejného
pořádku a bezpečnosti a doktrínu Policie
ČR. Tento dokument konkretizuje prohlášení
vlády ČR v oblasti bezpečnostní politiky
a formuluje úkoly ministerstva vnitra na úseku ochrany
ústavního zřízení, zabezpečení
vnitřního pořádku a efektivního
potírání a předcházení
zločinnosti.
Z tohoto materiálu vyplývá i úkol
dokončit v letošním roce reorganizaci útvaru
bezpečnostního úseku ministerstva vnitra.
Organizačním změnám v rámci
bezpečnostního úseku ministerstva dominují
dva aspekty. Nutnost zavedení úsporných finančních
opatření v důsledku omezení rozpočtu
ministerstva vnitra na rok 1993 a optimalizace struktury rezortu.
Byly vypracovány návrhy organizační
výstavby včetně harmonogramu postupu. Dokončení
nového organizačního řádu se
předpokládá do konce roku 1993.
Změny v reorganizaci útvaru bezpečnostního
úseku provázely i změny v personální
politice. Od ledna 1993 bylo v rámci bezpečnostního
úseku ministerstva vnitra zrušeno 562 tabulkových
míst občanských zaměstnanců
i policistů. K tomu je důležité uvést,
že v této době došlo v úřadu
ministerstva vnitra k razantnímu omezení přijímání
nových pracovníků do služebního
poměru.
V současné době se zpracovává
koncepce personální politiky ministerstva vnitra.
Cílem je vytvoření jednotného systému
personální práce v rámci rezortu ministerstva
vnitra. Obsahuje všechny oblasti péče o zaměstnance,
např. motivační faktory včetně
odměňování, sociální
programy, dodržování zákonnosti v pracovně
právních vztazích, poradenský servis
pro vedoucí pracovníky v oblasti personální
práce a mzdové politiky.
Vyjádřením demokratizace rezortu je probíhající
proces zcivilňování.
K 31. 7. 1993 byly zaměstnány na bezpečnostním
úseku ministerstva vnitra přibližně
dvě třetiny policistů oproti jedné
třetině civilních zaměstnanců.
V současné době byla jmenována pracovní
skupina, jejímž úkolem je navrhnout způsob
zcivilnění pracovníků, jejichž
činnosti nesouvisejí bezprostředně
s výkonem policejní služby.
Reorganizace bezpečnostního úseku ministerstva
vnitra je mimořádně obtížná
a vyvolává řadu reakcí ze strany těch,
kterých se dotýká. Tyto reakce často
zdánlivě bez souvislostí směřují
k diskreditaci ministerstva vnitra a Policie České
republiky i přijaté koncepce resortu. I na tomto
místě je třeba zdůraznit, že
vedení ministerstva vnitra v tomto komplikovaném
období nutně potřebuje politickou podporu
a důvěru veřejnosti.
Organizační opatření v rámci
Policie ČR: Organizační změny se samozřejmě
netýkají jen ministerstva vnitra, ale i Policie
České republiky. Probíhající
systémové změny v Policii České
republiky především spočívají
v zefektivnění řídící
struktury zejména na vrcholném stupni řízení,
na policejním prezidiu, ve vytvoření funkčního
systému ekonomického zabezpečení a
materiálně technického zajištění
všech složek Policie ČR a v reorganizaci Kriminální
služby i Úřadu pro vyšetřování
v souvislosti s novelou trestního řádu, která
- pokud ji vaše sněmovna schválí - by
měla vstoupit v platnost od 1. 1. 1994.
Součástí systémových změn
v organizaci práce Policie je nová koncepce základní
odborné přípravy příslušníků
Policie ČR zařazených do základních
výkonných funkcí v pořádkové,
dopravní, ochranné, imigrační a pohraniční
Policií. Jde o pomaturitní kvalifikační
studium zakončené maturitní zkouškou
z odborných předmětů, které
je součástí komplexního řešení
resortní školské soustavy. Absolvováním
základní odborné přípravy splní
policista podmínku danou § 3 zákona ČNR
186/1 992 Sb., o služebním poměru příslušníků
Policie ČR v platném znění. Na tomto
místě je ovšem nutné konstatovat, že
zájem o povolání policisty je stále
velmi nízký.
Hledání nových cest efektivnějšího
řízení Policie představuje i tzv.
pražský experiment. V jeho rámci bylo převedeno
na zkušební dobu 1 roku řízení
kriminální služby na centrální
úroveň s cílem zajistit racionálnější
využívání sil a prostředků.
Jednotné teritoriální území
umožňuje lepší koordinaci činnosti
kriminální služby a její operační
schopnost. Experiment bude vyhodnocen koncem roku 1993.
Reorganizace Policie České republiky se týká
velkého počtu lidí a činností.
Probíhá v krajně nepříznivých
podmínkách pod silným tlakem veřejného
mínění a sdělovacích prostředků
a nebývalým náporem míry trestné
činnosti. Přitom je zřejmé, že
výkonnost Policie je omezena určitými limity,
které jsou dány počtem policistů ve
výkonné službě, kvalitou jejich profesionální
přípravy a materiálně technickými
a ekonomickými podmínkami.
S organizačními aktivitami v rámci bezpečnostního
úseku ministerstva vnitra a Policie České
republiky úzce souvisejí aktivity legislativního
charakteru. Byla provedena revize interních právních
norem vzhledem k Ústavě a Listině základních
práv a svobod. V důsledku této revize bude
zrušeno 200 z dosud platných 470 vnitřních
právních norem. V současné době
se připravuje návrh nového zákona
o Policii České republiky a vláda by měla
příští týden projednat návrh
zásad zákona o podmínkách provozování
soukromých činností k ochraně osob
a majetku, tj. zákon o soukromých bezpečnostních
službách, a návrh zásad zákona
o zbraních a střelivu.
Vedle návrhu legislativních norem ministerstvo vnitra
zpracovalo celou řadu vládních materiálů
a návrhů opatření, které se
bezprostředně vztahují k řešení
problematiky bezpečnosti a veřejného pořádku.
Koncepci ministerstva vnitra v oblasti veřejného
pořádku a bezpečnosti a doktrínu České
republiky jsem zmínil. Dále je to harmonogram kroků
a opatření k omezování kriminality
projednaný vládou 16. 6. 1993, zpráva o početních
stavech Policie ČR a analýza situace Policie ČR
zpracovaná v dubnu 1993, opatření k realizaci
zásad migrační politiky vlády ČR
pro rok 1993 přijaté usnesením vlády
z 10. 3. 1993, návrh změn vízového
režimu pro rok 1993 přijatý usnesením
vlády č. 336/1993, analýza stavu v oblasti
migrace na území ČR a dlouhodobá koncepce
legislativního řešení všech forem
migrace - přijato usnesením vlády z 25. 8.
1993, koncepce a návrh protidrogové politiky - přijato
usnesením vlády č. 446 ze srpna 1993, návrh
řešení některých aktuálních
problémů spojených s migrací v rámci
České republiky a zabezpečení ochrany
státní hranice mezi Českou republikou a Slovenskou
republikou.
Pro bližší informaci je třeba charakterizovat
nejvýznamnější materiály, které
specifikují postup ministerstva vnitra v oblasti vnitřního
pořádku a bezpečnosti. Klíčovým
materiálem, který dne 16. června 1993 projednala
vláda, je harmonogram opatření k omezování
kriminality. Tento materiál navazuje již na zmíněnou
koncepci ministerstva vnitra a představuje souhrn konkrétních
kroků, které směřují k omezování
růstu kriminality v České republice. Specifikuje
úkoly v oblasti organizace a řízení
bezpečnostních služeb například
tím, že stanoví funkční a řídící
kompetence útvaru kriminální policie na všech
úrovních a navrhuje zpracovat statut kriminální
policie s termínem do konce roku 1993. Dále určuje,
že v rámci kriminální policie se vytvoří
speciální středisko, které bude posilovat
a sledovat specializovaný tým na organizovaný
zločin a nové druhy trestné činnosti,
vlastně jakási analytika k tomuto druhu práce.
Dále určuje působnost a stanovuje zásady
součinnosti jednotlivých složek Policie České
republiky při odhalování a objasňování
kriminality. Dále se zabývá harmonogramem
výstavby jednotného přenosu dat bezpečnostních
složek ČR včetně rozvoje telekomunikačních
prostředků.
V personální a vzdělávací politice
zpracovává koncepci resortního odborného
vzdělávání policistů ČR,
experimentálně realizuje novou koncepci v základní
všeobecné odborné přípravě
policistů zařazených v základních
výkonných funkcích služby pořádkové,
dopravní, ochranné, cizinecké, imigrační
a pohraniční policie.
V legislativních aktivitách navrhuje, aby se ministerstvo
vnitra spolupodílelo na návrhu novely trestního
řádu, což se skutečně stalo,
a navrhlo zpracovat zásady úplně nového
zákona o Policie České republiky, jejichž
výhled by měl být až v roce 1994.
Co se týče materiálně-technického
zabezpečení, tento harmonogram nařizuje zřídit
záchytné objekty pro zadržované cizince,
kteří mají být podle práva
vyhoštěni a v souladu s obecně závaznou
právní úpravou zpracovat pro účely
odměňování policistů České
republiky novou kategorizaci služební činnosti.