Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Do rozpravy se hlásí poslanec Wagner.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající,
vážený pane místopředsedo, vážená
vládo, dámy a pánové, vyslechli jsme
v podstatě jen dvě zásadní stanoviska
k projednávanému tématu, neboť stanovisko
rozpočtového výboru bylo velmi, velmi stručné.
Ale vyslechli jsme stanoviska, o kterých lze velmi stručně
říci, že jsou projevem černobílého
vidění světa na obou stranách. Ze
strany vlády i ze strany jednoho opozičního
klubu.
Jako sociální demokracie považujeme podmínky,
za nichž tato vláda musí řídit
ekonomiku této země, za velmi složité
v období, v němž recese okolního světa
tvrdě doléhá na českou ekonomiku.
Nicméně nepovažujeme optimismus a chloubu,
s níž už tradičně zde ministr financí
vystupuje, za zodpovědný postoj, se kterým
by měla přijít do sněmovny česká
vláda. Máme za to, že stanoviska v těchto
věcech nemohou být jen stanovisky k tomu, co je
na první pohled a zřetelně vidět,
to, co je obsahem čísel, která se předkládají.
Naše pohledy při takovýchto jednáních
musí být o kousek dál, v tomto případě
o velký kus dál.
Z tohoto místa jsem už několikrát řekl,
že vize, s níž zde vystupuje ministr financí,
je naprosto stejnou vizí, s jakou z tohoto místa
mohli hovořit a jistě hovořili komunističtí
ministři financí, neboť se zde rovněž
chlubili vynikajícím stavem československé
ekonomiky, vynikajícím stavem rozpočtu a
opomenuli dodat jedno, a to zde opakuji již podruhé,
že dynamika této ekonomiky není dána
tím, čím tato vláda této dynamice
prospěla nebo tím, co by jí prospělo
za 42 let komunistické vlády.
Ale je to dáno tím, jak naši dědové
a pradědové vytvořili základy české
ekonomiky. A lze jen s lítostí říci,
že posledních 42 let - právě tak jako
poslední 3 roky - v tomto trendu nepokračují,
ale překážejí.
Jistě, období transformace muselo přijít
a je jednostranným výkladem, když můj
předřečník z tohoto místa řekl,
že obyvatelstvo nese oběti. Ano, nese a věděli
jsme to dopředu a k tomuto jsme se rozhodli. Oběti
jsou nutně a jsou důsledkem 42 let politiky právě
té strany, za kterou můj předřečník
zde mluvil. To je rovněž neodmyslitelným faktem,
ale interpretovat vývoj tak, aby jedna či druhá
strana pouze obhájila svá stanoviska a své
názory, neprospěje ani české ekonomice,
ani této zemi.
Máme za to, že vyrovnanost rozpočtu nevychází
jen z možností příjmu, ale především
vychází z toho, jakým způsobem byla
výdajová část rozpočtu znásilněna,
jakým způsobem byly rozhodující položky
ponižovány tak, až některým odvětvím,
rezortům a některým činnostem dochází
dech. Nechci zdržovat, ale bude ještě příležitost
při jiném bodu pořadu dokázat, že
problémy pocházejí právě z
toho, že rezort nedostal dostatek rozpočtových
prostředků a že tento nedostatek rozpočtových
prostředků má důsledky, které
doléhají na mnoho občanů této
země.
Rád bych se též vyjádřil k tomu,
jak pan ministr velmi kladně hodnotí zavedení
daňové reformy. Ano, odhady byly slušné,
až na odhady toho, co celá léta zde fungovalo,
co se nedokázalo odhadnout a z čeho jsou ony přebytky,
které vlastně jsou dodatečnými zdroji
letošního rozpočtu, tedy přebytky vycházející
z důsledků staré daňové soustavy.
Rád bych ovšem slyšel od pana ministra argumentaci
k vývoji daňové soustavy dále. Už
delší dobu probíhá veřejná
diskuse o případném slučování
sazeb v dani z přidané hodnoty a bylo by asi na
místě, aby ministr financí při nějaké
příležitosti v Parlamentě se k tomuto
vývoji vyjádřil, neb otázka sbližování
sazeb v dani z přidané hodnoty - bude-li zde předložena
tím nádherným způsobem, jak je to
obvykle zde zvykem, na poslední chvíli - pak dopadne
velmi těžce právě na ty části
obyvatel, o kterých zde mluvil můj předřečník
jako o postižených. Z velmi jednoduché příčiny:
Pokud by došlo k tomu, že budou dvě sazby zrušeny
a vznikne jedna, pak to bude muset být nějak kompenzováno.
Pokud je chce vláda jen sbližovat a moc o tom nemluví,
znamená to, že to opět chce dělat na
účet těch nejchudších. V tomto
případě musím stanoviska svého
předřečníka s naprostou jistotou potvrdit.
Rád bych se též vyjádřil k tomu,
o čem pan ministr hovořil s velkou chloubou - o
mzdové regulaci. Velmi stručně konstatuji,
že výběrová mzdová regulace je
porušením zákonů této země
a že budeme jistě podporovat snahu podepsat příslušnou
ústavní stížnost a připojit k
ní své podpisy. Tolik z hlediska zákonnosti.
Z hlediska ekonomického používá vláda
prostředků, které by spíše slušely
jejím předchůdkyním - vládám
do roku 1989. Je to typický prostředek direktivního
řízení. Domnívám se, že
chlubit se zásadovostí a potichu používat
prostředků, které jsou v diametrálním
rozporu s tržní ekonomikou, je naprosto nevhodné
a - domnívám se - neúčelné.
Vláda může, kdyby chtěla, předložit
ne černobílý obraz svých úspěchů
na pozadí neúspěchů jiných,
ale kdyby chtěla předložit objektivní
obraz, může se dovolávat podmínek, za
nichž řídí českou ekonomiku,
a dovolávat se toho, že dosáhla přiměřeného
stavu za velmi obtížné situace. Ale je naprosto
zbytečné vykládat věci tak, že
vlastně dosáhla úspěchů, o
kterých by se jinak nezdálo.
Mám za to, pane ministře, že i rozpor v datech
mezi údaji vlády a údaji Národní
banky není náhodný. Mám za to, pane
ministře, že to, co jsme od vás obdrželi
na svou vlastní žádost jako výčet
státních aktiv a pasiv, není v tom rozsahu,
v jakém jsme to obdržet chtěli, a nespokojuji
se s vaším konstatováním, že situace
je zde stabilizována. Očekával bych, že
na důkaz tohoto tvrzení budou předloženy
písemně patřičné důkazy.
A mimo to poznámku na okraj ke způsobu financování
některých operací, které nefinancuje
státní rozpočet, a kde jsou používány
prostředky fondů. To samozřejmě šetří
prostředky státního rozpočtu.
Budeme-li hodnotit pak později celý rok a schvalovat
státní závěrečný účet,
to vše bude muset být součástí
účtování. Zamlčování
těchto údajů v průběhu roku
je proto zbytečné. Bude potřeba položit
na stůl vše, co je předmětem státního
hospodaření.
Pokud budeme ještě dnes hovořit v některých
bodech pořadu o zajišťování potřeb
české společnosti, vrátím se
v těch konkrétních bodech k důkazu,
že právě rozpočet, nedostatek prostředků
je příčinou obtíží, a
z tohoto pohledu hodnotí Česká sociální
demokracie fungování státního rozpočtu:
jak zajišťuje nebo nezajišťuje fungování
potřeb české společnosti. Jednou z
nejdůležitějších potřeb
je zajišťování bezpečnosti občanstva,
druhou z nejdůležitějších potřeb
je zajišťování rozvoje mladé generace
české společnosti - o tom bude ještě
příležitost zde mluvit při jiných
bodech pořadu. Jen namátkou tyto dva příklady
za všechny - rozpočtové prostředky nejsou
v dostatečné míře k dispozici tam,
kde je společnost potřebuje, výdajová
část rozpočtu byla podceněna, proto
nemůžeme stanovisko vlády a její uspokojení
sdílet. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
S technickou poznámkou se hlásí kolega Koháček.
Poslanec Petr Koháček: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
dávám procedurální návrh, abychom
se do ukončení této plenární
schůze podle § 16 odst. 5 usnesli, že řečnická
lhůta bude maximálně 15 minut.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Jedná se o procedurální návrh, o kterém
se hlasuje bez rozpravy. Jde o hlasování č.
151.
Kdo souhlasí s tímto návrhem?
Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování?
Konstatuji, že tento návrh byl přijat 97 hlasy,
proti bylo 16 a hlasování se zdrželo 17 poslanců.
Dále je do rozpravy přihlášen poslanec
Budinský.
Poslanec Vladimír Budinský: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, vážená Poslanecká sněmovno,
dva předřečníci, kteří
před chvílí vystoupili, byli z rozpočtového
výboru, to znamená z výboru, který
nám předkládá usnesení a který
se jako jediný tímto bodem programu zabýval.
Kladu si otázku, zdali předřečníci
vystoupili se svými odbornými připomínkami
na výboru, protože si myslím, že výbory
Parlamentu jsou právě tím orgánem,
kde na své odborné dotazy mohou poslanci dostávat
zasvěcené a odborné odpovědi.
Já samozřejmě předpokládám
- jak je tomu zvykem že předřečníci
nevystoupili se svými připomínkami při
diskuzi ve výboru, že si své připomínky
nechali do Poslanecké sněmovny. Vnímám
tedy jejich atak na ministra financí a na ekonomickou reformu,
která je v rozpočtu jasně vyjádřena,
jako útok ryze politický.
V tomto kontextu mě trochu překvapilo, s jakou monotónností
a únavou řečníci své argumenty
vznášejí. Vznášejí je tak
mdle, že z toho vyplývá, že už jim
ani sami nevěří. (Smích v sále.
Potlesk.)
Vzhledem k tomu, co jsme před chvílí odhlasovali,
nechci prodlužovat svůj řečnický
příspěvek příliš dlouho.
Chtěl bych jen poděkovat za to, že jsme právě
v předvečer projednávání nového
návrhu rozpočtu tento materiál dostali. Chtěl
bych skutečně přivítat, že na
rozdíl od uplynulých tří rozpočtů,
které tato ve svobodných volbách zvolená
Poslanecká sněmovna - dříve Česká
národní rada - v této místnosti schvalovala,
budeme mít skutečně dostatek času
k tomu, abychom jednotlivě kapitoly a jednotlivé
položky rozpočtu projednali. Chtěl bych vládě
poděkovat za toto úsilí předložit
rozpočet Parlamentu včas a pana poslance Wagnera
bych chtěl na závěr poprosit, aby si někdy
svá vystoupení ze záznamu přečetl.
(Smích v sále. Potlesk.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
S technickou poznámkou se hlásí kolega Kubiš.
Poslanec Josef Kubiš: Pane předsedající,
chtěl bych vám oznámit, že mám
náhradní kartu č. 4.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Do rozpravy se dále nikdo nehlásí, rozpravu
končím. Slovo má pan místopředseda
vlády.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČR Ivan Kočárník: Pane předsedající,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, musím reagovat na některé výroky,
které zde zazněly. Především
představa, že ekonomický vývoj hodnotím
bez faktorů, které jej silně ovlivnily, je
pro mne nepochopitelná. Neumím si vůbec představit,
co je to za úvahy, které neberou zřetel na
podmínky a hodnotí číslo samo o sobě
bez ohledu na to, co se děje ve světě, co
se děje tam či jinde.
Druhá věc - máme Český statistický
úřad. Nic nevím o tom, jestli Levý
blok má svůj úřad, o kterém
tvrdí, že má lepší data. Připadá
mi velmi podivné uvádět tady ve sněmovně,
že dvě procenta jsou přesnější
číslo než to číslo, které
uvádí statistický úřad. Je
možno interpelovat předsedu statistického úřadu,
je možné si to vysvětlit, ale vytáhnout
z klobouku králíka vlastního statistického
úřadu nevidím jako korektní pro seriózní
debatu nad touto zprávou.
Chtěl bych říci ještě jednu věc,
která je ryze odborná a možná o ní
všichni nevědí. Ukazatel, na kterém
tradičně staví své argumenty v oblasti
outputu opozice, je ukazatel průmyslové výroby,
což je v zásadě ukazatel hrubé výroby,
který v sobě zahrnuje známé duplicity.
Kdo studoval ekonomii, zná tento ukazatel velmi dobře.
Tak jak dochází k transformaci ekonomiky, tyto duplicity
a tyto zbytečné meziproduktové operace mizí,
dochází k jisté racionalizaci a zefektivnění,
tak samozřejmě musí docházet ke snížení
té nafouknuté části, která
tam vždy byla. Po konzultaci se statistickými odborníky
je to jeden z faktorů (neříkám, že
výlučný), který má - vedle
toho, průmyslová výroba měla předimenzovaný
podíl na struktuře hrubého domácího
produktu u nás - svůj vliv a měli bychom
k tomu přihlédnout.
K tomu, co říkal pan poslanec Wagner, bych chtěl
říci, že nikdo výdajovou stránku
rozpočtu neznásilňoval. Výdajová
stránka rozpočtu je dána zákonem vaším,
zákonem, který byl tady ve sněmovně
schválen. Jestliže jste tím chtěl říci,
že tento parlament znásilnil výdajovou stránku,
nekomentoval bych to, nicméně výdajová
stránka není znásilňována.
Uvedl jsem pouze časovou regulaci a to, že byla opuštěna.
K výroku, že je to stejné jako to, čím
se chlubili komunističtí poslanci, bych chtěl
říci, že je tu jeden drobný rozdíl.
To, co říkali komunističtí poslanci,
platilo pouze v rámci této země. Výsledky,
které uváděli, byly brány v rámci
této země a svět měl zcela jiné
hodnocení, než bylo hodnocení komunistických
poslanců. Já bych chtěl panu poslanci Wagnerovi
připomenout, že svět má nyní
stejné hodnocení jako naše vláda. Jsou
to renomované instituce, takže to je podstatný
rozdíl. Připadá mi to tak, že argumentace
odpovídá jednomu z Murphyho zákonů
- "nesouhlasí-li fakta s teorií, tím
hůře pro fakta". (Potlesk.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
panu místopředsedovi vlády a prosím,
aby se ujal slova zpravodaj rozpočtového výboru
pan Libor Novák.
Poslanec Libor Novák (1958): Pane předsedající,
v rozpravě vystoupili celkem tři poslanci, z nichž
kolegové Budinský a Wagner nepřednesli žádný
návrh. Pan poslanec Hájek na rozdíl od nich
návrh přednesl a v něm se praví toto:
Úvodní text návrhu usnesení, který
jsem na závěr prvního vystoupení zde
přednesl - navrhuje pan poslanec Hájek označit
jako I, dále navrhuje zařadit odstavec II tohoto
znění:
"Poslanecká sněmovna parlamentu žádá
vládu:
1) aby zařadila do zprávy o plnění
státního rozpočtu České republiky
za třetí čtvrtletí roku 1993 část,
která bude charakterizovat účinnost kontrolní
činnosti v oblasti daňových úniků;
2) aby zařadila do návrhu zákona o státním
rozpočtu republiky na rok 1994, kromě základních
charakteristik hospodářského rozvoje, i charakteristiky
rozvoje sociálního členění
do hlavních sociálních skupin obyvatelstva.
"
To je celý návrh.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ptám
se, zda-li doporučujete hlasovat o jednotlivých
návrzích zvlášť. (poslanec Hájek:
Ano, doporučuji.) Pan kolega Hájek doporučuje
hlasovat jednotlivě.
S faktickou poznámkou se hlásí pan místopředseda
Kalvoda.
Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda:
Pane místopředsedo, dovoluji si požádat
o možnost prohlásit, že jako poslanec oznamuji
půjčení karty číslo 5.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Budeme
hlasovat o prvním návrhu, který předpokládám,
že bude zařazen jako bod III k návrhu usnesení?
Poslanec Libor Novák (1958): Ne. Pane předsedající,
máte-li na mysli úvodní návrh usnesení,
který jsem přednesl, tak ten by byl zařazen
jako bod 1.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Mohu poprosit
o návrh rekapitulace usnesení rozpočtového
výboru, aby každý věděl, o čem
bude hlasovat?
Poslanec Libor Novák (1958): Rozpočtový
výbor navrhl, aby se Poslanecká sněmovna
usnesla takto:
"Poslanecké sněmovna Parlamentu bere na vědomí
zprávu vlády o plnění státního
rozpočtu České republiky za první
pololetí roku 1993 podle sněmovního tisku
497" to by byla 1.
Navrhuji tedy, abychom nyní hlasovali o textu I.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Nejdříve
však musíme hlasovat o pozměňujících
návrzích, které přednesl pan kolega
Hájek. Poprosil bych kolegu Hájka, aby souhlasil
s tím, abychom tento bod zařadili jako bod III do
tohoto usnesení.
Poslanec Libor Novák (1958): Dovoluji si do toho
vnést jasno. Jak mám zde předložený
návrh panem poslancem Hájkem, předpokládám
že jeho rukou psaný, tak se v něm praví,
že to, co navrhuje rozpočtový výbor
sněmovně, aby se stalo odstavcem 1a zbytek tak,
jak jsem přednesl.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vím,
že to tak bylo předneseno, ale podle jednacího
řádu mohu poprosit pana poslance o upřesnění.
Poslanec Josef Hájek: Potvrzuji to, co řekl
můj kolega Libor Novák, i to, že je to psané
mojí rukou.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Budeme
hlasovat o prvním pozměňovacím návrhu
kolegy Hájka. (Hlas z pléna: z místa stenografů
nebylo rozumět.)
Prosím tedy společného zpravodaje, aby zrekapituloval
celé usnesení a dovolte mi, abych doporučil,
abychom hlasovali o jednotlivých dílech tohoto návrhu
usnesení, neboť tím zjednodušíme
celou proceduru. Má někdo proti tomuto návrhu
výhrady? (Nikdo se nehlásí.) Prosím
pana kolegu Nováka, aby přečetl první
bod, o kterém budeme hlasovat.
Poslanec Libor Novák (1958): První bod l:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí
zprávu vlády o plnění státního
rozpočtu České republiky za první
pololetí 1993 podle sněmovního tisku 497."
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Budeme 152. hlasováním rozhodovat o tomto návrhu.
Kdo s tímto návrhem souhlasí? Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování?
147 hlasů bylo pro.
1 hlas proti.
7 se zdrželo hlasování.
Konstatuji, že návrh byl přijat 147 hlasy,
proti byl jeden hlas, 7 hlasů se zdrželo hlasování.
Dovolte mi, abych vás znovu požádal, abyste
se znovu přihlásili k prezentaci.
Poslanec Libor Novák (1958): Nyní budeme
hlasovat o tomto textu část II.
"Poslanecká sněmovna Parlamentu žádá
vládu, aby zařadila
1) do zprávy o plnění státního
rozpočtu České republiky za třetí
čtvrtletí 1993 část, která
bude charakterizovat účinnost kontrolní činnosti
v oblasti daňových úniků."
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Jedná
se o 153. hlasování této schůze. Kdo
souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti? Kdo
se zdržel hlasování?
Pro hlasovalo 68 poslanců.
Proti 45 poslanců. Zdrželo se 48.
Konstatuji, že tento návrh nebyl přijat, neboť
pro hlasovalo 68 poslanců, proti 45, zdrželo se 48.
Prosím o další návrh.
Poslanec Libor Novák (1958): Když jsme odhlasovali
úvodní větu II, budeme hlasovat o textu druhé
části odstavce II:
"2) Do návrhu zákona o státním
rozpočtu republiky na rok 1994 kromě základních
charakteristik hospodářského rozvoje i charakteristiky
rozvoje sociálního členění
do hlavních sociálních skupin obyvatelstva."
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kdo ve
.1 54. hlasování této schůze souhlasí
s tímto návrhem? Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování?
Pro hlasovalo 62 poslanců.
Proti 51.
Zdrželo se hlasování 45.
Konstatuji, že ani tento návrh nebyl přijat,
neboť 62 poslanců hlasovalo pro, proti bylo 5.1 a
45 poslanců se hlasování zdrželo.
Poslanec Libor Novák (1958): Pane předsedající,
podle mého názoru, protože část
II nezískala příslušnou podporu v Poslanecké
sněmovně, zbývá, abyste nechal hlasovat
o usnesení jako celku, které ovšem již
bude obsahovat odhlasovanou část I.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Ptám se sněmovny ve 155. hlasování,
kdo souhlasí s návrhem, jak byl předložen
panem zpravodajem? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Pro hlasovalo 99 poslanců.
Proti 10.
50 poslanců se zdrželo hlasování.
Konstatuji, že toto usnesení Poslanecká sněmovna
schválila, neboť pro bylo 99 poslanců, 10 poslanců
bylo proti a 50 se zdrželo hlasování.
Děkuji panu místopředsedovi vlády
i společnému zpravodaji. Tím jsme splnili
další bod naší schůze.
Přistupujeme k dalšímu bodu, kterým
je
Ještě jednou vítám pana guvernéra
České národní banky, pana Josefa Tošovského.
Konstatuji, že k tomuto bodu jste obdrželi usnesení
rozpočtového výboru, jehož součástí
je návrh usnesení Poslanecké sněmovny.
Zprávu jste obdrželi jako sněmovní tisk
496. Prosím guvernéra ČNB, pana Josefa Tošovského,
aby se ujal slova a předloženou zprávu uvedl.
Guvernér České národní banky
Josef Tošovský: Vážený pane
předsedající, vážené dámy,
vážení pánové, vzhledem k poměrně
rozsáhlé zprávě, kterou jsme předložili,
a vzhledem k rozsáhlému úvodnímu slovu
pana ministra Kočárníka, bych se omezil pouze
v úvodním slově na několik improvizovaných
poznámek.
Naše ekonomika pokračovala v prvním pololetí
tohoto roku v procesu adaptace, konsolidace a restrukturalizace.
Tento proces byl navíc ztížen rozdělením
státu a daňovou reformou, tedy událostmi,
které bych označil z hlediska působení
na měnu, na její stabilitu, jako šoky.
Pokud jde o chování centrální banky,
jako každý bankéř v této situaci
se chová opatrně a konzervativně, to znamená,
že přitahuje otěže úvěrové
měnové politice tak, aby se inflační
impulsy, které v ekonomice v této situaci v podobě
šoků přicházely, nerozšířily
a aby se měna znovu stabilizovala, byť na nové,
vyšší úrovni.
Proto naše měnová politika byla v prvních
čtyřech měsících tohoto roku
poněkud opatrná, reagovali jsme v předstihu
a působili protiinflačně. Po uklidnění
cenové hladiny, ke kterému došlo v průběhu
března, jsme začali postupně uvolňovat
naši měnovou politiku, protože jsme cítili
již důvěru k ustálení cenové
hladiny.
Chtěl bych tedy říci, že pokud jde o
vnitřní kupní sílu, po vzestupu cenové
hladiny v prvních měsících se podařilo
ji zastabilizovat a současná míra inflace
je na úrovni kolem půl procenta měsíčně,
v posledních dvou měsících mírně
nad půl procenta měsíčně.
Chtěl bych na tomto místě říci,
že samozřejmě tento výsledek vzhledem
k okolnostem není špatný, na druhé straně
jestliže chceme udržet některé základní
vývojové, makroekonomické tendence a některé
nástroje hospodářské politiky používat
tak, jako doposud - mám na mysli kurzovou politiku - musíme
být daleko opatrnější a musíme
stlačit míru inflace v příštím
roce pod 10%. Abych to obrazně zrekapituloval, očekávali
jsme, že kůň inflace se může po
šocích, které dostával kolem rozdělení
měny, vzepnout, a proto jsme utáhli otěže
již předem, v anticipaci, takže kůň
se vzepjal pouze v lednu a trochu v únoru a potom už
klusal mírným tempem.
Pokud jde o druhou stranu kupní síly naší
měny, to jest vnitřní kupní síla
- mám tedy na mysli kurz koruny vůči volně
směnitelným měnám - zde bych chtěl
říci, že tady držíme politiku,
která nás odlišuje od všech zemí
střední a východní Evropy, to znamená
stabilní, nominální kurz vůči
koši dvou měn - americkému dolaru a německé
marce již po dobu 32 měsíců - pokud
se nemýlím nezměněn. To ovšem
znamená, že při rychlejším růstu
domácí cenové hladiny než v zahraničí
naše měna relativně vůči zahraničí
permanentně zpevňuje. To znamená, že
se postupně ztrácí kompetitivnost, kompetitivní
výhody, dané devalvacemi, které proběhly
v průběhu roku 1990. I proto musíme být
nyní velmi opatrní, pokud jde o cenovou hladinu
a mzdy zejména v průběhu příštího
roku.
Vnější kupní síla byla tedy udržena
a reálně se zlepšovala. A přitom docházelo
k poměrně dobrým výsledkům
v ekonomických vztazích. Export ve volně
směnitelných měnách rostl a trval
příliv kapitálu, i když přímé
zahraniční investice byly nižší
za první pololetí než jsme původně
očekávali a devizové rezervy státu
vzrostly na současnou úroveň, kdy centrální
banka má zhruba 3,1 miliardy dolarů devizových
rezerv a tak zvané hrubé rezervy celého bankovního
sektoru, včetně naší banky, dělají
5,6 miliard. Je to rekordně historická úroveň,
která nebyla nikdy v předchozích letech za
celé federace dosažena.
Samozřejmě, že ke zvýšení
rezerv došlo i tak, že jsme si dvakrát půjčili
z kapitálového zahraničního trhu a
byly realizovány některé další
výpůjčky.
Dovolte mi říci, že samozřejmě
nejde vše, jak bychom si přáli. Aniž bych
dlouho rozebíral problémy, upozorním jen
na to, že stále ještě v naší
ekonomice není vyřešen problém starých
dluhů, které jsme zdědili z minulosti, dále
fenomén platební neschopnosti a malé finanční
disciplíny přetrvává, dále
se ukazuje, že adaptační konsolidační
restrukturalizační proces bude procesem dlouhodobým
a nikoli krátkodobým, jak si možná někteří
ekonomové v této zemi představovali.
Závěrem mi dovolte říci, že jsme
v průběhu prvního pololetí způsobili
našim občanům trochu problémy s výměnou
naší měny.
Chtěl bych říci, že je to pokračování
měnové odluky. Myslím, že můžeme
označit za úspěšné, že máme
kompletní novou českou měnu. Děkuji.
(Potlesk.)