Čtvrtek 16. září 1993

Začátek schůze Poslanecké sněmovny

16. září 1993 v 9.10 hodin

Přítomni:

Předseda PSP M. Uhde, místopředseda PSP J. Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda PSP K. Ledvinka, místopředseda PSP P. Tollner a 185 poslanců.

Za vládu České republiky: místopředseda vlády J. Kalvoda, místopředseda vlády a ministr zemědělství J. Lux, místopředseda vlády a ministr financí I. Kočárník, ministr obrany A. Baudyš, ministr spravedlnosti J. Novák, ministr školství, mládeže a tělovýchovy P. Piťha, ministr vnitra J. Ruml, ministr dopravy J. Stráský, ministr práce a sociálních věcí J. Vodička.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pane místopředsedo vlády, milí hosté, z pověření Poslanecké sněmovny zahajuji třetí jednací den 12. schůze Poslanecké sněmovny a všechny Vás srdečně vítám. Podle prezenční listiny je v současné době přítomno 75 poslanců - ještě jednou poprosím všechny o vaši prezentaci pomocí identifikační karty. Podle této skutečnosti je přítomno 83 poslanců, takže jsme schopni zahájit schůzi.

Dovolte mi, abych v úvodu zrekapituloval, že jsme na této schůzi již projednali .19 bodů schváleného pořadu a k projednání nám zůstává 11 bodů. Jako 20. bod je "Zpráva vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za první pololetí 1993 podle sněmovního tisku 497". Jako bod 21 je "Zpráva České národní banky o měnovém vývoji za první pololetí 1993", jako 22. bod je "Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu dohoda mezi Českou republikou a Maďarskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic".

Jako bod 23 je "Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o ulehčení pohraničního odbavování na státních hranicích", jako bod 24 je "Návrh Statutu Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti BIS", bod 25 - "Zpráva o dosavadní činnosti kontrolního orgánu Poslanecké sněmovny o kontrole činnosti BIS", jako bod 26 je "Zpráva o bezpečnostní situaci v České republice".

Jako bod 27 je "Vládní návrh zákona o zvýšení důchodů v letech .1993 - 94", jako bod 28 je "Návrh poslance Jiřího Payna a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 40/1993 Sb.", bodem 29 jsou "Interpelace, otázky a podněty poslanců Poslanecké sněmovny na členy vlády" a jako bod 30 "Odpovědi členů vlády na tyto interpelace, otázky a podněty poslanců Poslanecké sněmovny".

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, na začátku schůze jsme vyslovili souhlas s účastí guvernéra České národní banky pana Josefa Tošovského k projednávání bodu, který se týká měnového vývoje. Dovolte mi, abych vám doporučil, aby se pan Tošovský mohl účastnit již projednávání zprávy o plnění státního rozpočtu a případně vystoupit v rozpravě. Protože o takovém návrhu se rozhoduje bez rozpravy, přistoupíme ihned k hlasování.

Půjde o hlasování číslo 149. Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku. Je někdo proti? Zdržel se někdo hlasován?

S návrhem souhlasilo 108 poslanců.

Nikdo nebyl proti, 2 se zdrželi hlasování.

Konstatuji, že 108 hlasy pro a dvěma hlasy, které se zdrželi hlasování, jsme rozhodli o tom, že guvernér České národní banky se zúčastní projednávání prvních dvou bodů .

Nyní se přihlásil k projednávání programu pan poslanec Vačkář. (Poslanec Vačkář: Oznamuji, že používám k hlasování náhradní kartu číslo 1.)

Ke slovu se hlásí pan poslanec Ortman. Prosím, aby se ujal slova.

XX.

Návrh Statutu kontrolního orgánu Poslanecké sněmovny Parlamentu pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby České republiky

Poslanec Jaroslav Ortman: Vážený pane místopředsedo, navrhuji změnu programu, a to k bodu 24. Když jsme obdrželi Statut kontrolního orgánu pro kontrolu činnosti BIS na lavice, myslím, že by bylo v zájmu serióznosti projednávání tohoto materiálu vhodné, aby text projednaly dva výbory, a to bezpečnostní a branný a ústavně právní s tím, že by tento text mohl být pak zařazen na jednání příštího pléna. Doporučuji proto tento bod stáhnout z programu našeho dnešního jednání.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí pan kolega Šuman.

Poslanec Vladimír Šuman: Domnívám se, že tohoto cíle může pan poslanec Ortman dosáhnout také jinak, a to tak, že v dnešní polední přestávce se tyto dva výbory sejdou, projednají tento text a vysloví názor sněmovně tak, aby tento bod mohl být projednán. Uvědomme si, že tento orgán má jednat v současné době a bylo by asi užitečné - jsem o tom přesvědčen - aby měl schválený statut na tomto plénu.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Upozorňuji, že se o procedurálních návrzích hlasuje bez rozpravy, takže mi dovolte se vás zeptat - 150. hlasováním - zda souhlasíte s návrhem kolegy Ortmana o tom, aby bod o projednávání statutu byl přeložen na příští, 13. schůzi.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? (150. hlasování)

Pro hlasovalo 64 poslanců.

Proti 40 poslanců.

19 se zdrželo hlasování.

Konstatuji, že tento návrh byl přijat poměrem hlasů 64 pro, 40 proti a 19 se zdrželo hlasování. Budeme se tedy řídit upraveným programem.

Dalším bodem je

XXI.

Zpráva vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za první pololetí 1993

K tomuto bodu jsme obdrželi usnesení rozpočtového výboru, jehož součástí je i návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Zprávu vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 497.

Z pověření vlády zprávu uvede místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník. Prosím, pane místopředsedo, ujměte se slova. Vás, kolegyně a kolegové, prosím o klid.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Dovolte mi, abych z pověření vlády České republiky odůvodnil stručně zprávu o hospodaření rozpočtu za první pololetí.

Je samozřejmé, že hodnotit rozpočet je možné pouze v širších souvislostech ekonomického vývoje, který se odehrál v prvním pololetí. Tady je třeba vzít v úvahu faktory, které zásadním způsobem determinovali ekonomický vývoj v tomto první pololetí. Z vnitřních faktorů jde zejména o rozpad federace, měnovou odluku, masivní nástup privatizace a z vnějších faktorů potom nemohu nezmínit pokračují recesi ve vyspělých tržních ekonomikách, která zásadním způsobem ovlivňuje poptávku po našem exportu a tudíž i všechny ukazatele outputu.

Stručně k jednotlivým faktorům. Vliv rozdělení federace na ekonomické výsledky je vyšší, než vláda předpokládala. Nicméně, jak ukazují data v polovině roku a prognóza ke konci roku, není zase až tak dramatický.

Pokud jde o měnovou odluku, zmiňuji to proto, že na jedné straně víme, že to byla dobře odvedená práce, na druhé straně vývoj měnových agregátů v 1. čtvrtletí a devizových rezerv, které máte uvedeny ve zprávě o rozpočtu i ve zprávě České národní banky, byl tímto ovlivněn. Jednak tím, že v 1. čtvrtletí došlo k poklesu peněžní zásoby. Za druhé tím, že tam byl před měnovou odlukou prudký pokles devizových rezerv. Po měnové odluce potom strmý pozitivní vzestup devizových rezerv.

Pokud jde o privatizaci, privatizační proces obecně a o předání akcií z první vlny kupónové privatizace, chtěl bych se zmínit o tom, že tento proces vede jednoznačně k tomu, že transformační proces české ekonomiky má velmi vysokou dynamiku, kde podle našich odhadů podíl soukromého sektoru velmi rychle vzrostl proti loňskému roku a dále tu skutečnost, že soukromý sektor je jednoznačně nositelem pozitivních růstových tendencí.

Ve zprávě máte odhady u podniků soukromého sektoru. Zatímco ve státních podnicích, které ještě nebyly restrukturalizovány, dochází k jistému poklesu ekonomického výkonu, naproti tomu v soukromých společnostech, v soukromých podnicích zaznamenáváme výrazný vzestup i "outputových" ukazatelů. Konečně, z těch vnějších faktorů - recese ve vyspělých zemích - jak už jsem říkal, nemůže neovlivnit vývoj všech našich základních ukazatelů.

Ve světle těchto faktorů výsledky, kterých bylo dosaženo v polovině roku, ať už jde o ukazatele výkonů - půlprocentní pokles hrubého domácího produktu, míru nezaměstnanosti 2,6%, dvanáctiprocentní růst cen, vezmeme-li v úvahu, že z toho podstatná část jde na vrub zavedení daňové reformy, dále, vezmeme-li v úvahu výsledky platební bilance za 1. pololetí, kdy běžný účet skončil plusem 300 milionů dolarů, kapitálový účet plusem 1,3 miliony dolarů, přidáme-li k tomu stabilitu devizového kurzu, prudký vzrůst devizových rezerv a přebytek rozpočtu. Shrnuto: vláda hodnotí tyto výsledky jako velmi, velmi pozitivní.

Říkám-li toto, chci na druhé straně zdůraznit, že vláda je znepokojena dvěma, řekl bych tendencemi, které se v naší ekonomice projevily v 1. pololetí, a projevují i nadále.

Tou první je znepokojivý vývoj mezd, které rostou rychleji, než jednak bylo předpokládáno v záměrech hospodářské politiky na tento rok, jednak než vykazují výsledky v oblasti produktivity práce.

Několikrát vláda zdůraznila, že nejde jen o to, že tento vývoj mezd sebou může s jistým zpožděním nést zvýšení míry inflace, ale jde o to, že tento vývoj mezd může ve svých důsledcích vést ke ztrátě konkurenční schopnosti řady našich podniků, a z tohoto důvodu je velmi nebezpečný pro zdravý vývoj transformace v české ekonomice.

Proto vláda přistoupila k uplatnění mzdové regulace od II. pololetí. Tou druhou znepokojivou tendencí, kterou vnímáme, je fakt, že řada podniků se snaží vyhnout, řekl bych, transformačnímu tlaku, který sebou nese reforma a který sebou nese otevření české ekonomiky a recese ve vyspělých zemích, a sice tlaku na snižování nákladů a přizpůsobení se, adaptování se na nové, tvrdší podmínky.

Čas od času jsou slyšet volání po devalvaci jako nesnadnější cestě k získání, řekl bych, důchodových výhod pro exportéry. Toto vládu velmi znepokojuje. Pan guvernér jistě o tom bude hovořit. Nicméně, za vládu prohlašuji, že vláda o ničem takovém neuvažuje.

Vývoj v oblasti devizových rezerv je pozitivní a není žádný důvod pro to, aby devalvace koruny byla provedena.

Podniky a podnikatelé, pokud si neuvědomí, že se musí přizpůsobit tlaku trhu, tlaku transformačních procesů, musí vzít na vědomí, že budou mít velké potíže a budou bankrotovat.

Dnes je běžné, že řada západních firem ve snaze přežít recesi prodává pouze za náklady, bez zisku, jenom proto, aby nepříznivý stav hospodářského cyklu přežily. Mnohé naše podniky si tuto skutečnost neuvědomují a hledají stále tu nesnadnější cestu pro svou existenci, pro svou důchodovou situaci, a tou je zvyšování cen, protože devalvace v daném případě pro exportéry není nic jiného, než levné, pro ně zvýšení cen.

S dosaženými výsledky v 1. pololetí v ekonomické oblasti se samozřejmě na jejich pozadí odehrávalo i hospodaření státního rozpočtu a místních rozpočtů. Při startu do letošního roku jsme měli, řekl bych, takové tři možná ambiciózní cíle. Ten první cíl byl zvládnout zavedení daňové reformy bez větších otřesů a bez dopadů do zadlužení státu.

Prožívali jsme tento start daňové reformy všichni společně a víme, že i když v počátečních měsících, zejména v lednu, zavedení daňové soustavy z nejrůznějších důvodů trochu drhlo, myslím si, že je oprávněné tvrdit, že zavedení nové daňové soustavy se podařilo, že zvládla novou daňovou soustavu finanční soustava, to znamená naše finanční a berní úřady, ale že ji zvládli i podnikatelé i občané jakožto plátci daní. Chci říci, že Česká republika je tak jednou z mála zemí, kterým se podařilo zavést daňovou reformu, aniž by to mělo negativní dopady na výsledky rozpočtu.

Druhý cíl, který jsme si kladli, bylo uskutečnit první etapu reformy místních rozpočtů, posílit jejich finanční soběstačnost a tím i odpovědnost za vlastní hospodaření. Obce dostaly celý výnos daně z příjmu ze závislé činnosti a kromě toho daně z nemovitostí a některé další daně a zvýšila se míra jejich samofinancování z asi 26% před rokem 1993 na více než 65%. Myslím, že je zde rovněž možné konstatovat, že první etapa reformy místních rozpočtů se v zásadě zdařila.

Problémy, se kterými se potýkáme v této oblasti, jsou spojeny zejména s tím, že relativně pozdě byla nasazena komputerizace daňového systému, což souviselo se smlouvami, které byly uzavírány ještě před nástupem této vlády, která vede k tomu, že se opožďuje rozúčtovávání daně z příjmu ze závislé činnosti na jednotlivé obce. Abychom čelili problémům, do kterých by se obce mohly dostat z tohoto hlediska, dávali jsme z rozpočtu dokonce rychleji, než by odpovídalo jedné dvanáctině měsíčně. Tím jsme vlastně překlenuli problémy, které byly spojeny s rozúčtováváním této daně. Je předpoklad, a je to jedna z věcí, které denně sleduji, abychom se dostali do reálného účtování v reálném čase a reálného rozúčtování v listopadu a prosinci letošního roku.

Konečně třetím cílem, který si vláda kladla v oblasti finanční a rozpočtové politiky v letošním roce, bylo udržet stabilní makroekonomické prostředí, mimo jiné cestou vyrovnaného rozpočtu. Ve zprávě máte údaje, které svědčí o tom, že od února se rozpočet pohybuje v trvalém mírném přebytku. Ke konci června byl přebytek státního rozpočtu 5,6 mld. Kč, ke konci července v zásadě týž, nicméně je tam ovlivnění clearingovým saldem se Slovenskem, takže bez tohoto clearingu přebytek rozpočtu byl zhruba 3,2 mld. Kč a srpnový rozpočet, který ve zprávě nemáte, nicméně je rovněž znám a publikovali jsme ho, zase bez ovlivnění clearingem 3,4 mld. Kč přebytek.

Chci říci, že je dobrý předpoklad k tomu, aby státní rozpočet v letošním roce skončil jako vyrovnaný, a dobrý předpoklad k tomu, aby místní rozpočty vykázaly ke konci roku mírný přebytek. Znamenalo by to, že veřejné finance jako celek by skončily v letošním roce jako mírně přebytkové, což nesporně je další velmi pozitivní rys současné etapy transformace české ekonomiky.

Vláda při projednávání zprávy o vývoji rozpočtu v červnu letošního roku se zabývala i prognózou vývoje do konce letošního roku. V této souvislosti na základě prognózy, ze které vyplývalo, že příjmy letošního roku budou zhruba o 2 až 4% vyšší, než uvažoval státní rozpočet, schválila jisté úpravy rozpočtu bez dopadů na saldo rozpočtu a popis s konkrétními částkami, které vláda schválila, máte rovněž uveden ve zprávě.

K vývoji jednotlivých příjmů bych jen stručně řekl to, že v zásadě výnosy nových daní, se kterými nebyla v podstatě vůbec žádná zkušenost, to znamená daně z přidané hodnoty a spotřebních daní, jsou zhruba na úrovni předpokladů rozpočtu. Starosti nám dělá daň z příjmu právnických osob, jejíž výnosy budou pravděpodobně nižší, než rozpočet předpokládal. Z faktorů, které na toto mají vliv, bych uvedl nižší nebo nízkou platební kázeň poplatníků této daně, platební neschopnost některých podniků a dále i. to, že finanční úřady mohou na základě posouzení žádosti od jednotlivých podnikatelských subjektů upravit zálohy na tuto daň, protože ten vývoj je na bázi záloh. Vývoj této daně je předmětem trvalé pozornosti orgánů ministerstva financí.

Na druhé straně rozpočet získá více, než předpokládal, na příjmech z cel a více na příjmech, které se váží k loňskému roku. My jsme s jistou úrovní příjmů z minulého roku počítali. Vývoj a data ukazují, že příjmů bude z tohoto ve vztahu k roku 1992 více.

Pokud jde o výdaje, řekl bych jen dvě krátké poznámky. V prvním pololetí jsme regulovali vývoj výdajové stránky rozpočtu, protože právě v souvislosti se změnami, ke kterým došlo v daňové soustavě, jsme měli obavy o vývoj rozpočtu. Od této regulace jsme ve druhém pololetí ustoupili.

Čili není žádná regulace rozpočtových výdajů, všichni jedou podle plánovaného rozpočtu s tím, že chceme, aby do konce září tzn. do konce III. čtvrtletí bylo čerpáno zhruba 75% rozpočtu a do konce roku potom zbytek.

Zprávu o hospodaření jsme doplnili na žádost sněmovny i přehledem o vývoji státních aktiv a pasiv, který je jednak poměrně podrobný, nebudu tady uvádět jednotlivá čísla, a z vývoje v 1. pololetí vyplývá, že vývoj v této oblasti je v zásadě stabilizován.

Ještě jednou bych vám chtěl poděkovat za pozornost, kterou jste věnovali zprávě o vývoji rozpočtu. Chtěl bych uzavřít své vystoupení konstatováním, že dosavadní vývoj veřejných financí ukazuje na to, že jsou zdravé a že jsou trvalým předmětem pozornosti vlády. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji panu místopředsedovi vlády a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Libor Novák.

Poslanec Libor Novák (1958): Pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánové, dovolte, abych vás v krátkosti seznámil s výsledkem projednávání zprávy vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí roku 1993, podle tisku 497.

Rozpočtový výbor jako jediný výbor Poslanecké sněmovny tuto zprávu projednal a rozhodl se svým hlasováním vzít ji na vědomí. Rozpočtový výbor také ale zároveň doporučil vám, tedy Poslanecké sněmovně, přijetí tohoto usnesení:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí zprávu vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí roku 1993 podle sněmovního tisku 497."

Pane předsedající" to je vše, co jsem chtěl v této chvíli sdělit.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji a otevírám rozpravu, do které nemám zatím žádnou přihlášku.

Pan poslanec Josef Hájek. Prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Josef Hájek: Vážený pane místopředsedo, pane předsedo, pane místopředsedo vlády, pane guvernére, dámy a pánové, chci říci k předložené zprávě i k přednesenému expozé několik poznámek.

Zpráva vlády o plnění státního rozpočtu republiky za 1. pololetí je předložena i prezentována jako doklad úspěšnosti vládní ekonomické politiky. Má to svoji politickou logiku. Od vlády dosti dobře nemůžeme očekávat hlubší kritickou analýzu vlastní práce a podle nás tedy i realističtější hodnocení dosaženého stavu i vyslovování predikcí.

Zpráva vlády občanovi sděluje, že transformace ekonomiky probíhá úspěšně. Levý blok k tomu občanovi dodává, že se dále snižuje jeho životní úroveň a že nic, skutečně nic nenasvědčuje tomu, že by se tato situace v dohledné době mohla zlepšit. Myslím, že průzkumy veřejného mínění lépe reflektují skutečný stav věci.

Kontrolní zpráva - a je předkládána vlastně ve čtvrtletní periodě - nás již několikrát po sobě ujišťuje o skutečném odrazu od dna. Pokud se nemýlím, první statistické signály o oživování ekonomiky byly již průkazně indikovány před loňskými volbami. Vzpomínám si, jak nás při projednávání státního závěrečného účtu někteří ekonomičtí ministři školili o "prvních vlaštovkách" , které jsou signalizovány dynamikou růstu stavebních prací. Zdá se tedy, když za první pololetí poklesla stavební výroba ve srovnatelných cenách o 6,1% proti prvnímu pololetí 1992, že tyto "vlaštovky" opět odletěly.

Argumentace oživení je tradičně sporná i v interpretaci úrovně a pohybu ukazatele hrubého domácího produktu. Jde totiž v krátkých časových intervalech pouze více či méně o kvalifikované odhady. Zpráva uvádí pokles tohoto ukazatele za 1. pololetí letošního roku pouze o 0,5%. Podle našich - musím říci také - odhadů, nemáme k dispozici žádné jiné výkazy, je zřejmě pravdivější pokles ve výši zhruba o 2% vyšší. Tato hodnota lépe koreluje nejen prokazatelný propad ze ztráty slovenských trhů a řádově dvojnásobný pokles průmyslové i stavební výroby. Proto nezbývá než položit otázku, zda je pravdou, že Český statistický úřad pro příznivější výsledek úvahově odhadl růst zásob o 40 mld. K tomu bohužel výkazy nejsou. Je však třeba říci, že celkový prodej zboží v průmyslu je vyšší než výroba samotná. To je přesně opačná indikace proti tomuto odhadovanému trendu.

Obdobně kriticky je možno se vyjádřit i k některým dalším charakteristikám o stavu národního hospodářství, a to jak ve srovnání s předcházejícím obdobím, tak i k charakteristice stavu podnikatelského prostředí i agregátní nabídky a poptávky na trzích peněz, kapitálu, zboží, služeb i práce. Myslíme si, že v agregátních ukazatelích jsou skryty zásadní ekonomické rozpory, které by měly být varovným signálem pro start - já jsem to tady říkal před čtvrt rokem - strategicky řízené hospodářské proexportní politiky. Vždyť musí varovat 150 mld. platební neschopnosti, jejíž rozprostření prakticky do všech výrobních sektorů je zřejmé.

Varuje ztráta výrobní efektivnosti celých odvětví, varuje pasivní saldo zahraničního obchodu i struktura našich vývozů. Varuje rostoucí zadluženost v konvertibilních měnách; její úroveň je dnes zhruba na úrovni federace v roce 1990, dnešní republiková úroveň!

Stabilita vnitřního kurzu, o které se zde hovořilo, je kryta devizovými rezervami, jejichž přírůstek se rovná ze dvou třetin novým půjčkám. Mohl bych tady provést výčet, ale to jsou fakta známá. Spoléhání na motivační samospasitelnost růstu produktivity a efektivnosti privatizovaného sektoru je podle našeho názoru sebeklam. Je to zřejmé nejen z aktuálně probíhající diskuse o agrární politice, ale paradoxně i z konstatace v předložené zprávě, kde se hovoří o rostoucích disproporcích mezi produktivitou práce a růstem nominální mzdy. Vůbec nejhorší relace i trendy jsou uváděny ve stavebnictví, kde nominální mzdy za 1. pololetí vzrostly o 31,5% a produktivita práce se snížila o 9,8%.

Není to trošku absurdní právě tím, že již 60% tohoto sektoru a výkonu tohoto odvětví přináleží soukromému sektoru?

Hodnocení rozpočtového vývoje - a o tom by vlastně měla být řeč - nelze přejít pouze konstatací rozpočtového přebytku k 30. 6. Vláda má pravdu, když říká, že náběhem nového systému daní rozdělením federální ekonomiky prakticky neexistuje srovnatelná základna. Je však na místě připomenout, že čistě rozpočtově se ve prospěch příjmu rozpočtu republiky musí projevovat cca 209 mld. Kč, které byly minulým systémem nebo existencí federace de facto ročně přerozdělovány z tvorby zdrojů v České republice do zdrojů ve Slovenské republice v rámci dohodnutých přerozdělovacích podílů, a do konce i ta skutečnost, že především z českých zdrojů byly de facto saturovány společné výdaje federace.

Zde se odkazuji na zprávu NKÚ ke státnímu závěrečnému účtu z roku 1992. I z toho lze vyvodit dalších 19,1 mld. korun, které jsou doběhem tzv. starých daní z roku 1992 a které se již nemohou ve druhém pololetí opakovat. Nabízí se tedy trochu spekulativní otázka, zda úroveň celkových příjmů a výdajů rozpočtu republiky nebyla již v konstrukci rozpočtem podhodnocena. Tím potom ve skutečnosti vzniká významná neúčelová rozpočtová rezerva, se kterou v souladu s rozpočtovými pravidly - oprávněně v souladu - disponuje bez možnosti zásahu Parlamentu samotná exekutiva.

U daňových rozpočtových příjmů vidíme největší ohrožení stejně jako vláda u daně z příjmu u právnických a fyzických osob. Navíc novela daňového zákona o dani z příjmu z května t.r. negativně ovlivní daňové inkaso o další zhruba 3 miliardy korun. Při širší ekonomické interpretaci to znamená i snížení schopnosti podnikatelské sféry splácet staré úvěry či investovat z nově vytvořených zdrojů. I to svědčí o tom, že schopnost oživení ekonomiky z tzv. vlastních zdrojů je velmi diskutabilní. Na straně rozpočtových příjmů však existuje známý a zřejmě i podle dokumentace z posledních afér i značný mobilizovatelný zdroj, o kterém se ve zprávě nepíše a nebyl ani nijak zvýrazněn v expozé pana místopředsedy vlády. To jsou daňové úniky.

Navrhujeme proto, aby podobná čtvrtletní zpráva byla vždy rozšířena o oddíl, který by charakterizoval kvalitu činnosti v oblasti správy daňové kontroly i se zveřejňováním postihů, přestupků, daňových úniků a trestů za podvody a spekulace v této oblasti.

Na straně výdajů je cítit tvrdá ruka a nekompromisní politika časové regulace výdajů. Bylo tady o tom hovořeno. To se v jednotlivých rozpočtových kapitolách řeší utlumením investic, zanedbáváním údržby, ale bohužel stále častěji dalším zpoplatňováním služeb obyvatelstvu. Příklad místních poplatků u předškolních zařízení a družin i další připravované zpoplatňovací programy ve školství a zdravotnictví se nepromítají v inflační cenové spirále, ale v rodinných účtech. Dochází tak nepřímo k dalšímu chudnutí chudých. Ponecháváme bez komentáře, zda regulace mezd - bylo zde také o ní hovořeno - zavedená ve třetím čtvrtletí byla v souladu se zákony, zmocněním vlády či nikoliv. Přinejmenším se jeví diskutabilní její ekonomická stránka. Podniky jednak v časovém předstihu reagovaly na regulační hrozbu a dále zcela logicky se plošně tlačí pod hranici regulačního stropu.

Skutečně byl nárůst reálných mezd ve výši 2,5% tak nebezpečný, když od roku 1990 vzrostly spotřebitelské ceny 2,3krát a průměrné nominální mzdy pouze 1,5krát.

V souvislosti s růstem životních nákladů obyvatelstva kladu otázku, zda dotace do tepla 1 ,2 mld. korun na druhé pololetí řeší situaci tak, že nedojde k další úpravě cen v této oblasti v tomto kalendářním roce.

Z hlediska důchodové situace obyvatelstva by bylo zajímavé provést analýzu vkladů obyvatelstva a jejich úspor. Podle našich informací již 30% obyvatelstva nespoří vůbec a stejně velká skupina lidí již jen ze svých úspor čerpá. V této souvislosti upozorňuji i na nesoulad ve struktuře peněžního agregátu M2 mezi zprávou vlády a zprávou České národní banky, a to jak u depozic na požádání, tak u depozic termínových. Ve vládní zprávě je navíc - tuším - i chybný číselný údaj tohoto peněžního agregátu.

Ještě jednu poznámku. Očekával jsem, že bez jakýchkoliv výzev bude automaticky k dispozici k takovéto zprávě stanovisko nebo připomínky NKÚ, i když to ze zákona nevyplývá.

Dámy a pánové, na závěr chci říci, že vyrovnaný rozpočet republiky znamená rostoucí nevyrovnané rozpočty ve stále větší části domácností. Z tohoto důvodu navrhuji, aby do usnesení bylo uloženo vládě spolu s návrhem rozpočtu na rok 1994 předložit kromě charakteristik hospodářského vývoje i charakteristiku sociálního vývoje hlavních sociálních skupin obyvatelstva.

Pokusím se tedy shrnout své návrhy do návrhu na usnesení. Kromě bodu, který zde byl deklarován, vzít zprávu na vědomí, požádat vládu, aby do zprávy o plnění státního rozpočtu za tři čtvrtletí roku 1993 zakomponovala část, která bude charakterizovat účinnost kontrolních činností v oblasti daňových úniků.

Dále požádat vládu, aby do návrhu zákona o státním rozpočtu republiky na rok 1994 kromě základních charakteristik hospodářského rozvoje zakomponovala i charakteristiky rozvoje sociálního včlenění do hlavních sociálních skupin. Děkuji za pozornost.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP