Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Poslanec Vladimír Koronthály: Dalším návrhem pro znění prvního bodu našeho usnesení byl text pana poslance Kužílka:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schvaluje novou zprávu o stavu vysílání a o činnosti Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání podle tisku 250."

Místopředseda PSP Jan Kasal: Prosím o klid. Dávám o tomto návrhu hlasovat.

Kdo je pro, ať zvedne ruku. 78.

Kdo je proti? 83.

Takže ani toto usnesení nezískalo potřebnou podporu.

Poslanec Vladimír Koronthály: Takže teď mi není úplně jasné, co dál. Domnívám se, že se musím zeptat pana kolegy Sourala, zda jeho návrh usnesení lze podle jeho názoru použít i v případě, že je to přímo bod 1 a bod 2. (Ano.) Pokud je tomu tak, skládá se toto usnesení ze dvou bodů, z nichž by bylo třeba hlasovat o každém zvlášť, postupně.

První by bylo: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyjadřuje nespokojenost s dosavadním postupem Rady ČR pro rozhlasově a televizní vysílání při udělování licencí."

Místopředseda PSP Jan Kasal: Hlásí se pan poslanec Martin Syka.

Poslanec Martin Syka: Pane předsedající, domnívám se, že pokud bychom nyní hlasovali o usnesení sestávajícím ze dvou bodů, které vlastně jsou jako podbody původního usnesení, mám dojem, že by to stálo za to ještě požádat o přestávku na jednání klubů na 20 minut.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Je třeba o tomto návrhu rozhodnout hlasováním.

Kdo je téhož mínění jako poslanec Martin Syka, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.)

Děkuji, je to málo.

Takže nyní mi nezbývá jiná možnost, než dát hlasovat o první části návrhu pana poslance Sourala.

Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku. 91 poslanec byl pro.

Kdo je proti tomuto návrhu? 69.

Kdo se zdržel hlasování? 12.

Takže tato část usnesení pana poslance Sourala byla přijata.

Poslanec Vladimír Koronthály: Pak je tady druhá část usnesení:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR ukládá parlamentní komisi pro sdělovací prostředky, aby zahájila práci na přesnějším vymezení legislativního rámce a klíčových principů mediální politiky se zaměření na:

1. postavení Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání ve struktuře státní správy,

2. proces udělování licencí,

3. novelu zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, jež by zohlednila mezinárodní závazky České republiky a změny související se zaváděním moderních technologií. "

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Kdo souhlasí s touto částí návrhu pana poslance Sourala, ať zvedne ruku. 98.

Kdo je proti? 21.

Souhlasíte-li, mohu konstatovat, že i tato část návrhu pana poslance Sourala byla sněmovnou schválena.

Poslanec Vladimír Koronthály: Dovoluji si konstatovat, že z navrženého usnesení ve třech bodech byly schváleny body 2. a 3. První bod nebyl schválen. Domnívám se, že je nutné, vzhledem k tomu, že ne všechny body byly schváleny, o bodech, které byly schváleny, je třeba hlasovat jako o celém usnesení.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Dávám hlasovat o celém usnesení.

Kdo souhlasí, ať zvedne ruku! 78.

Je někdo proti? 59.

Zdržel se někdo hlasování? 34.

Mohu konstatovat, že naše dvouhodinové úsilí skončilo bez toho, že bychom přijali usnesení. Děkuji panu poslanci Koronthálymu.

Mohu konstatovat, že lze přistoupit k projednávání dalšího bodu, kterým je

Dámy a pánově, velmi bych prosil o to, aby všichni ti, kteří v tuto chvíli považují za důležitější vyřizování svých věcí, aby si to vyřídili mimo prostory sněmovní síně. Prosím o klid a byl bych nerad, kdybych musel žádat poslance jmenovitě.

Odůvodněním předloženého vládního návrhu zákona, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 212, pověřila vláda místopředsedu vlády a ministra zemědělství Josefa Luxe, kterého prosím, aby se ujal slova. Vás ostatní vyzývám k tomu, abyste zaujali místo ve sněmovních lavicích a věnovali se programu této schůze.

Pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánově, i když jsem trochu zneklidněn hlasovacími koalicemi, přesto si dovolím předložit vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 229 o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

Zákon o půdě je produktem doby, v níž vznikal, a obsahuje řadu ustanovení, která v praxi způsobují určité problémy. Tato navržená novela vychází důsledně z úvodní filosofie zákona a dbá na to, aby nedošlo k zásadním

koncepčním změnám. Jde zejména o to, aby se urychlil proces vracení neprávem odňatého majetku, právě těm osobám, aby se dořešily majetkové vztahy a tím se vytvořily předpoklady pro dokončení procesu transformace družstev a privatizace státních statků.

Kromě ustanovení, která mají výslovně charakter upřesňující, jsou ve vládním návrhu také zásadní změny, na které bych vás rád upozornil. Je zde řešen problém bezúplatného převodu pozemku z jedné fyzické osoby na druhou v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy na budovu, k níž pozemky patřily. Uvedená právní praxe byla prováděna na základě směrnice o postupu při registraci smluv u Státního notářství a beze sporu darování bylo z velké části uskutečněno ve skutečné tísni. Je tedy dnes možné spravedlivě požadovat, aby ten , kdo přijal pozemky, které jiný daroval v tísni a na základě donucení, aby tyto pozemky vrátil původnímu vlastníkovi nebo, aby za ně zaplatil.

Je-li dnes skutečně někdo, kdo by chtěl svůj majetek definitivně darovat, nikdo mu v tom nebrání a může tak jistě uskutečnit znovu, ale tentokrát definitivně.

Vládní návrh se zabývá problematikou meliorací. Při vracení zemědělských pozemků často povinné organizace vyžadují od oprávněných osob náhradu za zhodnocení pozemků meliorační stavbou. Oprávněné osoby velmi často namítají, že jde spíš o znehodnocení tohoto pozemku. Jednoznačný názor nemají ani odborníci přes půdní fond a tato nová právní úprava vychází z toho, že péče o půdu včetně meliorací, pokud byly provedeny, byla prováděna jako péče řádného hospodáře a že se nejedná tedy o zhodnocení.

Pozměňující návrhy, které vedly k tomuto bodu z jednání výborů Poslanecké sněmovny, nemění podstatu návrhu, ale precizují režim předávání i údržbu melioračních zařízení a mají moji podporu.

Změny v § 15 a 24 řeší problematiku trvalých porostů. Problém nastal při výkladu, co je trvalý porost, zda je věk lesa či výsadba zhodnocením či znehodnocením ve vztahu, jak k dosavadnímu uživateli, tak k vlastníku lesa. Navržená právní úprava tuto otázku řeší a také sjednocuje postup při vypořádání náhrad při vracení práva vlastnického i práva užívacího.

Změny uplatněné poslanci jsou v souladu s vládním návrhem, a proto i s nimi vyslovuji svůj souhlas.

Jedním ze stěžejních bodů navrhované novely je bod 12 § 18a, kdy při uplatňování zákona o půdě je jedním z největších problémů zajištění dostatečných finančních prostředků na poskytování náhrad. Je neomluvitelné a neúnosné, aby náhrady oprávněným osobám tam, kde je povinnou osobou obec nebo stát, nebyly vypláceny na základě dohodnutých zákonných dohod neprodleně. Lze tedy považovat za nezbytně řešit finanční problém obcí a státu tím, že se povinnou osobou stane za obec i stát Pozemkový fond. Stejný názor jako vláda mají i poslanci, kteří návrh projednávali ve výborech.

Při projednávání vládního návrhu novely zákona o půdě ve výborech Poslanecké sněmovny vznesli poslanci řadu pozměňovacích návrhů. Ve většině těchto případů jde o upřesňující legislativní návrhy. Případné věcné návrhy směřují k zajištění větší průchodnosti při aplikaci zákona a k jednoznačnému výkladu jednotlivých ustanovení. S většinou těchto návrhů souhlasím a vyjádřím se k dalším, které eventuálně zaznějí na plénu, svým vyjádřením.

Přesto jsou zde návrhy, které si dovolím odmítnout. V § 16 odst. 4 by přijetím tohoto návrhu došlo k situaci, kdy by státní podniky vydávaly půdu i budovy, které ze zákona spravuje Pozemkový fond.

Je zde i nebezpečí duplicity při vydávání a doporučuji tento návrh nerealizovat, vypustit ze společné zprávy.

Několik slov k institutu dražby. Tento institut, který osobně považuji za velmi užitečný, je bezesporu metodou, která vyřeší vztahy při vypořádání tohoto majetku a jako metodu jsme ji doporučovali jako možný způsob vypořádání v našich pokynech ministerstva.

Původní poslanecký návrh považuji ovšem v té podobě, jak byl předán, za nepřijatelný. Domnívám se, že není možné dražit státní majetek a že není možné připustit vstup osob zvenčí, tzn. mimo okruh oprávněných osob. Představa nějakých nových "trojek" nebo "čtyřek" , které by určovaly, komu který majetek patří, je - jak jsem pevně přesvědčen - již definitivně překonán. Vláda diskutovala tuto otázku na svém středečním zasedání a přijala usnesení, kde souhlasí s uplatněním principu vnitřní dražby na ocenění majetku zemědělského družstva při jeho vydání na restituce a při vydání podílů za účasti paritně zastoupených oprávněných osob. Navrhuje stanovení mechanismu vnitřních dražeb vzhledem k nutnosti podrobného vymezení určit vládním nařízením a technické provedení okresním privatizačním komisím jako třetí nezávislé osobě.

Způsob, jaký je obsažen ve společné zprávě, v podstatě trochu ve skrytosti, ale přesto jednoznačně odpoutává tento majetek od půdy. Nám velmi záleží na tom, aby pohyb majetku v zemědělství měl vazbu k půdě. To bylo též filozofií všech předchozích zákonů, které se k půdě vztahovaly, a proto navrhujeme dodatečný návrh, který zajistí tuto vazbu. Tento návrh byl projednán se zpravodaji a po upřesnění má jejich podporu. Jde nám o to, abychom osvobodili majetek ze zemědělských družstev tam, kde oprávněně osoby vystupují, ale nemůžeme dopustit osvobození nebo vytržení majetku ze zemědělství. Čili jde nám o to, aby tento majetek byl vázán k půdě.

K jednotlivým pozměňujícím návrhům se eventuelně vyjádřím při hlasování. Dovoluji si požádat sněmovnu o podporu této vládní novely a děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi a prosím jednoho ze dvou společných zpravodajů, pana poslance Macha, aby nám odůvodnil předloženou společnou zprávu výboru, kterou jste obdrželi jako sněmovní tisk 343.

Poslanec Karel Mach: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, Dovolte, abych jako zpravodaj zemědělského výboru odůvodnil vládní návrh novely zákona 229/1991 Sb. ve znění společné zprávy, kterou jste obdrželi jako tisk 344.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Omlouvám se, já jsem předtím uvedl společnou zprávu jako tisk 343, což byla chyba při přepisu. Správný je údaj pana společného zpravodaje; jde o tisk 344.

Poslanec Karel Mach: Společnou zprávu máte před sebou. Tuto předlohu zákona projednaly výbory ústavně právní, zemědělský a rozpočtový na svých schůzích v dubnu a květnu 1993. Hospodářský výbor k vládnímu návrhu zákona usnesení nepřijal a výbory doporučují, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu návrh zákona schválila ve znění společné zprávy tak, jak ji máte předloženu, a případně dalších návrhů, které vzejdou z diskuse na plénu a budou přijaty.

Ke společně zprávě bych chtěl ještě říci, že skutečně se garanční výbor, výbor zemědělský, zabýval touto problematikou velmi podrobně, protože praxe využívání zákona nebo užívání zákona o půdě, která je od června 1991, přinesla mnohá úskalí, mnohá řešení, pozemkové úřady daly spoustu připomínek k této věci z celé České republiky, ta věc je veřejností velmi sledována. Snažili jsme se také - a to zejména zemědělský výbor - touto novelou napravit některé výkladově a jiné nejasnosti, které v zákoně jsou, aby nedocházelo ke sporům a k diskusím v rámci aplikace tohoto zákona. Čili je tam spousta různých zpřesnění, věcí dotažených do konce, které praxe ukázala, že je potřeba se snažit takto řešit, a i projednávání v zemědělském výboru v této otázce byla shoda jak koaličních, tak opozičních poslanců.

Dovolil bych si v závěru ještě upozornit, že jde o velmi důležitý zákon. Domníváme se, že to je poslední novelizace, která tuto normu očekává, a chtěl bych jenom připomenout kolegům, že se ten zákon týká skutečně největšího množství restituentů ze všech již dříve přijatých restitučních zákonů, a jenom pro vaši informaci si dovolím uvést jedno číslo. V roce 1947 se uvádí zhruba 1 ,8 mil. vlastníků půdy v České republice. Když si toto číslo podělíte počtem oprávněných osob, dostáváme se k cifře kolem 3 mil. potencionálních občanů, kteří by mohli mít s tímto zákonem co do činění. Tím se jenom snažím dokumentovat důležitost této normy.

Čili ještě jednou na závěr mé úvodní zprávy bych řekl, že vás chci požádat o podporu, a doporučuji Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky ke schválení návrh vládní novely ve znění společné zprávy a případných pozměňovacích návrhů.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji společnému zpravodaji. O slovo se přihlásil pan předseda klubu LB Ortman a dále pan poslanec Kačenka.

Poslanec Jaroslav Ortman: Pane místopředsedo, vážení kolegově. Z pověření poslaneckého klubu LB bych žádal o přerušení projednávání tohoto bodu a věnování času zhruba jedné půlhodiny na schůzku LB. Domníváme se, že jde o otázku tak závažnou, že klub by chtěl přednést nově své stanovisko. Vzhledem k tomu, že jsme včera jednali do pozdních nočních hodin, jednání v klubech o této otázce naprosto nebylo možné. Myslím, že nějak procedurálně můžeme tuto otázku vyřešit.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vnímám, pánové, vaše gesta a návrhy, aby to bylo po rozpravě, nicméně pan kolega Ortman navrhuje přestávku právě před zahájením rozpravy, tak aby se jejich klub měl možnost poradit a vytvořit si stanovisko.

Pan kolega Kačenka nevím, zda se hlásil do rozpravy a nebo s nějakým procedurálním návrhem. Má podobný charakter? Prosím, pane kolego, přistupte k mikrofonu, abychom se pak mohli zorientovat ve všech návrzích.

Poslanec František Kačenka: Pane předsedající, dámy a pánové, jednací řád říká, že návrh zákona se zpravidla projednává ve znění společné zprávy, nerozhodne-li Sněmovna jinak. Navrhuji tedy sněmovně, aby rozhodla tak, že návrh zákona se bude projednávat ve znění tisku 212, tj. ve znění předloženém vládou. Domnívám se, že to byla velice zdařilá předloha, protože v ústavně právním výboru k čl. 1 až 22 nezazněla ani jedna připomínka a bylo by zbytečné politizovat tuto problematiku, která je velmi potřebná, na dnešním plenárním zasedání.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí pan kolega Černý.

Poslanec Jan Černý: Jenom repliku na pana kolegu: Nevím, jak by se dívali lidé na Moravě na to, kdyby jim za trvalé porosty nebyla poskytnuta vůbec žádná náhrada.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dámy a pánové, procedurální návrh pana kolegy Ortmana je možno vyřešit jak mě napadá - dvěma způsoby: buď přerušit projednávání tohoto bodu a pokračovat v dalším jednání a dát prostor klubu LB, případně i dalším k jednání v poněkud širší polední přestávce. To je jedna možnost, která by byla asi více čas šetřící.

Druhá možnost je rozhodnout teď hlasováním nebo vyhlásit přestávku na 30 minut pro jednání klubu LB.

Kromě toho budeme muset rozhodnout o tom, co navrhoval pan kolega Kačenka.

Pan poslanec Ortman se hlásí s upřesněním nebo s dalším námětem? Prosím!

Poslanec Jaroslav Ortman: Pane předsedo, myslím si, že v zájmu vstřícnosti by bylo asi nejmoudřejší první řešení, které jste nabídl, projednávat další bod. Tím budeme šetřit čas a potě, co začne polední přestávka, ji prodloužit tak, aby i ostatní kluby v té věci mohly jednat. A pak teprve začít rozpravu k projednávanému tématu zákona.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano, děkuji. Pan kolega Tlustý se hlásí.

Poslanec Vlastimil Tlustý: Dámy a pánové, dovolil bych si navrhnout k tomuto návrhu doplněk. Vzhledem k tomu, že se domnívám, že po přednesení pozměňovacích návrhů, kterých pravděpodobně bude dost, může vzniknout tentýž požadavek na opětovné sejití klubů a opětovné projednání, tak by bylo asi logické, aby nyní byly předneseny pozměňovací návrhy a teprve poté se konala tato pauza.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Na to už jsem upozornil, ale pan kolega Ortman žádal přestávku před zahájením rozpravy. O návrhu kolegy Kačenky máme možnost rozhodovat buď nyní, anebo poté, co k tomu budou mít šanci se vyjádřit ještě kluby. Budu respektovat to, jak záležitost upřesníte, zda chcete, aby bylo hlasováno v tomto okamžiku.

Vyřešíme tedy nejprve problém související s návrhem pana kolegy Kačenky, a potom rozhodneme o další proceduře. Pan kolega Kačenka navrhuje, abychom při projednávání nebrali za předmět projednávání společnou zprávu výborů (tisk 344), ale tisk 212.

Kdo prosím souhlasí s tímto návrhem, ať zdvihne ruku. 63.

Kdo je proti? 73.

Návrh nebyl přijat.

Nyní vám tedy navrhuji, pokud nebude námitek, abychom se zabývali projednáváním dalšího bodu, a po polední přestávce abychom se vrátili k projednávání tohoto bodu. Myslím, že tak je možno vyřešit žádost, která zde právě zazněla.

Ptám se sněmovny, zda akceptuje tento navrhovaný postup, anebo zda o tom chce rozhodnout hlasováním. Je nějakých námitek proti postupu, který jsem navrhoval?

(Nejsou.) Jestliže tomu tak není, omlouvám se zpravodajům a navrhovateli, kteří zaujali tak pěkně místo u stolku zpravodajů a přerušíme projednávání tohoto bodu.

Přistoupíme k projednávání dalšího bodu

(Řízení schůze se ujal místopředseda Jan Kasal.)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Dalším bodem je

Z pověření poslanců, navrhovatelů, nám předložený návrh, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 305, odůvodní poslanec Josef Janeček. Žádám ho, aby se ujal slova.

Poslanec Josef Janeček: Vážený pane předsedo, vážený předsedající, kolegyně a kolegové, zákon o sociální potřebnosti byl dlouhodobě diskutován. Jedná se o dávku, která se nazývá - dávka při péči o osobu blízkou.

Problematika této dávky má několik rovin. První rovina je rovina ekonomická. Zde naprosto jednoznačně možno říci, že tato dávka může šetřit státní rozpočet, protože náklady na péči o osobu částečně nebo úplně bezmocnou jsou v domovech důchodců LDN event. v nemocnicích mnohem vyšší, než které vzniknou ze státního rozpočtu v případě, že osobě, která o osobu částečně nebo úplně bezmocnou pečuje.

Druhou rovinou je rovina etická, nebo, možno říci, rovina jakéhosi společenského konfortu, tj. umožnit osobám úplně nebo částečně bezmocným, aby zůstávali ve svých rodinách v prostředí, které pro ně představuje i určitou sociální a společenskou jistotu.

Další rovina problémů je ovšem rovina filozofická, z hlediska systému sociálního zabezpečení vůbec. Je samozřejmě otázkou, zda tato dávka patří do systémů sociální potřebnosti, nebo zda spíše patří do systému sociální podpory, což je tedy věc, o které se domnívám, že by byla správnější.

Právě tímto zařazením této dávky do systému dávek sociální pomoci podléhá tato dávka tomu, s čím určitě všichni souhlasíme, tj. adresnosti a individuálnímu posouzení. Zde ovšem právě dochází k onomu konfliktu mezi sociální náročností v rodině a tím konfortem, který chceme každému občanu, který je úplně nebo částečně bezmocný, kterému chceme tuto péči zajistit. Právě tímto zařazením do tohoto systému však vznikly, řekl bych, legislativně technické problémy, nebo v podstatě se domnívám, že tato dávka by měla být vyplácena. Byl s tím vyjádřen konsenzus i ve zdravotním výboru i v komisi pro otázky zdravotně postižených i v řadě politických klubů. Problém je technický, či legislativně právní - tj. tuto dávku právně včlenit do tohoto zákona tak, aby přitom nenarušovala tento princip adresnosti.

Zde samozřejmě došlo k různým právním zlepšením, která se ukázala ještě ne zcela perfektní, a která budou zřejmě ještě dále zkvalitňována. Nicméně základní princip, umožnit, aby tito občané setrvávali ve svých rodinách, bude zachován, a podle názoru ministerstva práce a sociálních věcí ministerstvo v tomto také nevidí problém ekonomický, ale spíše právní.

Tolik asi k mému vstupu. Nechávám prostor pro další.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji za přednesenou zprávu. Společnou zprávu výborů, kterou jste obdrželi jako sněmovní tisk 338, odůvodní poslanec Robert Dostál. Prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Robert Dostál: Vážení přátelé, ač poněkud nepřipraven a zaskočen, dovolte mi několik slov k této otázce. Myslím si, že otázka sociální potřebnosti je natolik závažná, že ji všichni velmi citlivě vnímáme, a že ji v tomto smyslu společné zprávy budeme plně respektovat.

Prosil bych vás, abyste ke skutečnostem, které zde zveřejnil navrhovatel, přihlédli, a otázku sociální potřebnosti podpořili v plném rozsahu. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Dostálovi. Otevírám rozpravu. Do rozpravy mám dvě přihlášky. Jako první se přihlásil Martin Syka, dále paní Hana Lagová.