Čtvrtek 22. dubna 1993

Začátek schůze Poslanecké sněmovny

22. dubna 1993 v 9.10 hodin

Přítomni:

Místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda PSP K. Ledvinka, místopředseda PSP P. Tollner a 179 poslanců.

Za vládu České republiky: místopředseda vlády J. Kalvoda, místopředseda vlády a ministr financí I. Kočárník, ministr životního prostředí F. Benda, ministr pro hospodářskou soutěž S. Bělehrádek, ministr zdravotnictví P. Lom, ministr státní kontroly I. Němec, ministr školství, mládeže a tělovýchovy P. Piťha, ministr práce a sociálních věcí J. Vodička, guvernér České národní banky J. Tošovský.

(Schůze opět zahájena v 9.13 hodin.)

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Vážené poslankyně a poslanci, dovolte, abych vás pozval do jednací síně. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení hosté, dovolte mi, abych vám ještě jednou popřál pěkný den.

Zjišťuji, že podle prezenční listiny je přítomno 96 poslanců, to znamená, že jsme schopni se usnášet. Proto z pověření předsedy zahajuji přerušené jednání 8. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás ještě jednou srdečně vítám.

Z pořadu schůze jsme dosud projednali body 1 - 8. Bod 9, 11, 12, 13, 14 a 15, jak jsou uvedeny ve schváleném pořadu, který vám byl rozdán na lavice. U dvou bodů jsme přerušili jednání. Byl to bod 10, byl přerušen do pátku, aby ústavně právní výbor mohl zaujmout stanovisko a dále byl přerušen bod 16 ze včerejšího jednání. Dále budeme projednávat body ve schváleném pořadí. Znamená to, že jako druhý bude následovat bod č. 7. Tolik úvodem.

Nyní přistoupíme k jednání o

XVI.

Návrhu na zřízení stálé komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky

Včera jsme vyslechli odůvodnění návrhu panem poslancem Františkem Kozlem, předsedou výboru, a pan místopředseda sněmovny Vlach podal návrh na usnesení, které ještě jednou pro pořádek přečtu:

"Poslanecká sněmovna zřizuje stálou komisi Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky."

Znovu tedy otevírám rozpravu k tomuto bodu.

Hlásí se pan poslanec Soural. Uděluji mu slovo.

Poslanec Jaroslav Soural: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, obrátil bych se s prosbou na pana poslance Kozla, zda by nás ještě jednou mohl seznámit s usnesením garančního výboru. V té včerejší atmosféře to bylo poněkud nejasné.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Prosím pana poslance Kozla, pokud se chce vyjádřit.

Poslanec František Kozel: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, mám pocit, že je třeba, abych se omluvil za moje přílišné se spoléhání na pracovní paměť v pozdních večerních hodinách, kdy jsem si dovolil stručné usnesení našeho výboru odcitovat zpaměti a bohužel jsem je neodcitoval zcela přesně, takže bych si dovolil upřesnit usnesení, které přijal náš výbor, usnesení č. 39 ze dne 14. 4., kterým se navrhuje Poslanecké sněmovně zřízení stálé komise pro sdělovací prostředky v tom smyslu, že výbor doporučuje, aby Poslanecká sněmovna zřídila stálou komisi pro sdělovací prostředky na principu poměrného zastoupení. Potom bylo pověření předsedy, abych navrhl organizačnímu výboru zřízení stálé komise na pořadu 2. schůze, což se také stalo. Tolik k upřesnění usnesení tak, jak jsem je ne zcela přesně odcitoval zpaměti ve 21.50 hodin. Dodávám ho proto takto nyní.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Žádné písemné přihlášky nemám a nikoho nevidím. Proto rozpravu ukončuji. Budeme hlasovat o usnesení, ještě jednou ho přečtu:

"Poslanecká sněmovna zřizuje stálou komisi Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky."

Kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení, ať zvedne ruku. (Pardon, technická, pan poslanec Soural.)

Poslanec Jaroslav Soural: Promiňte, pane místopředsedo, bylo tam upřesnění na principu poměrného zastoupení.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Ano. Doplníme na principu poměrného zastoupení. Znovu se ptám, kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku. 119.

Kdo je proti? 3.

Kdo se zdržel hlasování? 8.

Konstatuji, že jsme toto usnesení přijali a končím tento bod.

Dalším bodem, který budeme projednávat je

XVII.

Návrh pana poslance Jaroslava Sourala a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti

Než přistoupíme k projednání tohoto zákona, přihlásil se pan poslanec Gjurič s návrhem na rozšíření programu dnešního jednání. Uděluji mu slovo.

Poslanec Andrej Gjurič: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, když jsme zahajovali celou tuto schůzi, celé toto plénum, vzpomněli jsme jedno výročí, tj. vyhlazení židovského gheta ve Varšavě. Na tento měsíc připadá ještě jedno výročí, výročí skutečně doslova - tzn., je to přesně rok, co začaly boje v Bosně a Hercegovině. Snažil jsem se už asi dva nebo tři měsíce dostat na pořad tohoto pléna rozpravu event. stanovisko této sněmovny k tomuto bodu (z řady důvodů, kterými vás nebudu zdržovat, se to nepodařilo). Tyto souvislosti však bylo potřeba projednat a tak se to poněkud zdrželo.

Omlouvám se, že navrhuji změnu programu až teď, a ne na začátku pléna, protože předevčírem večer a včera v poledne se se mnou kvůli tomu laskavě a mimořádně sešel zahraniční výbor. Po dohodě s nimi jsem si teprve dovolil tento návrh předložit.

Ještě jedna věc, která mě k tomu vedla a která pravděpodobně ovlivní i zařazení, je ta, že dnes na 17. hodinu je na Malostranském náměstí svolána veliká manifestace na podporu situace v Bosně a Hercegovině. Představitelé této manifestace, jak jsem se dočetl, mají nám přinést sem, do parlamentu, petici.

Domnívám se tedy, že alespoň určitá reakce sněmovny, určitá rozprava - i když si vůbec nedovoluji tvrdit, že by z ní potom mohlo vyplynout delší usnesení - by se měla odehrát do té doby.

Dovolím si nenavrhnout přesné umístění tohoto bodu, protože vím, jak už nyní složitě uvažujeme o zařazení, ale mohlo by to být kdykoli během dnešního dne, ale alespoň do 17. hodiny odpolední. Prosím vás o podporu.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Gjuričovi. Pan poslanec Gjurič navrhl, abychom jako další bod dnešního pořadu navrhli bod, který - jestli jsem dobře pochopil - by se jmenoval "Rok zahájení bojů v Bosně a Hercegovině" - navrhuji, aby se tento bod zařadil před bod 19 - "Výroční zpráva Rady české televize". Možná, že tento bod zařadíme jinam, nechal bych to na situaci.

S faktickou poznámkou se hlásí paní poslankyně Stiborová.

Poslankyně Marie Stiborová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, potvrzuji, že bylo o této problematice jednáno dvakrát v zahraničním výboru, ale pokud je mi známo, bylo rozhodnutí zahraničního výboru s tím, že problematika bývalých zemí Jugoslávie je složitá a že se jí bude zabývat výbor. Myslím si proto, že v tomto směru by bylo třeba, aby byla sněmovna přesně informována o jednání zahraničního výboru.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji paní kolegyni Stiborové. Nicméně nechám hlasovat o tomto procedurálním návrhu, jak jsem jej přednesl.

Kdo tedy souhlasí, aby byl zařazen do dnešního pořadu tento bod, ať zvedne ruku. 68.

Kdo je proti tomuto návrhu? 1.

Kdo se zdržel hlasování? 65.

Tento návrh byl přijat.

Vrátíme se k našemu původnímu programu, kterým je návrh poslance Jaroslava Sourala. Návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní tisk 62 a společnou zprávu výborů k němu jako sněmovní tisk číslo 219.

Za skupinu navrhovatelů předložený návrh odůvodní paní poslankyně Anna Váchalová. Prosím paní poslankyni, aby se ujala slova.

Poslankyně Anna Váchalová: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, poslanci, z podnětu skupiny poslanců předkládám sněmovně návrh novely, kterou se mění a doplňuje zákon ČNR číslo 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti. Problém, který je v tomto návrhu, nebyl ošetřen v nedávno přijaté, a já si dovolím říci, nedokonalé novele číslo 84/93 tohoto zákona - nedokonalé tím, že nebyl dobře ošetřen problém péče o blízkou osobu.

K předložení dnešní novely vedla poslance skutečnost, že od doby, kdy byl zákon přijat, to jest od 6. listopadu 1991, se zvýšily například náklady na nájemné od července 1992 o 100% a u dalších služeb o dalších 250%. Po uplatnění daně z přidané hodnoty se zvýšila také cena potravin, a to i těch, které jsou pro život nezbytné, jako je chléb, mléko, maso, a také i cena všech dietních potravin.

Pokud se týká nájemného, uvedu jako příklad náklady na bezbariérové byty: v roce 1990 např. štítový byt 3+1 činil za nájem a služby 687 Kčs, v roce 1993 1719 Kč, v roce 1990 činil nájem za bezbariérovou garsoniéru, tedy za jednu místnost, 371 Kčs, v roce 1993 733 Kč. Jedná se o velmi konkrétní bezbariérové byty v Praze v Pečírkově ulici.

Jsme si vědomi, že některé finanční otázky ošetřuje vyhláška 182/1991 formou dávek. Přesto je nutné si připomenout fakt, že vzhledem k prudkému růstu životních nákladů byla od 1. března 1993 přijata novela k částkám životního minima, na kterou přímo navazuje zákon o sociální potřebnosti. V této souvislosti a návaznosti se navrhuje zvýšit cirka o 30% částky v § 2 odst. 1 připomínám, že se jedná o problémy dietního stravování a odst. 2 - zde připomínám, že se jedná o držitele průkazů ZTP/P, to znamená lidi, používající ke své existenci vozíky, nevidomé, neslyšící a podobné těžké případy - zde se navrhuje, aby částka 500 Kčs se zvýšila na 650 Kčs, to jest zvýšení o 150 korun.

Dále se v návrhu novely nově zařazuje v § 2 nový odstavec 3, který přihlíží i ke zvýšeným nákladům na domácnost u občanů, jimž byli přiznány průkazky ZTP, a to na základě jejich zdravotního stavu. Pro představu o jaké zdravotní indikace se jedná, uvádím jako příklad z přílohy číslo 2 k vyhlášce ministerstva práce a sociálních věcí číslo 182/Sb - v odst. 2 - amputační ztráty končetin, stavy po úrazech nebo nemocech páteře s následnými těžkými poruchami hybnosti, pokročilá stádia Bechtěrevovy nemoci, úplná nebo praktická hluchota, atd. V návrhu se jedná o 300,- Kč.

Chci jen připomenout, že mluvíme o lidech, kteří se dostávají na hranici životního minima, čili, že nelze tento návrh podezírat z nějakého plošného rozhodování. Znovu připomínám, jde o lidi, kteří se pohybují na hranici životního minima se základní životní částkou u jednotlivce 1.960,- Kč.

Pokud se týká dopadu na státní rozpočet na rok 1993, odvolávám se na rezervu, se kterou se počítá na očekávanou situaci v sociální oblasti po současném zavedení nové daňové soustavy.

Promiňte mi hlasový handicap, mám onemocnělé průdušky, proto ten můj trochu nedobrý projev. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji paní poslankyni Váchalové, žádám společného zpravodaje výboru pana poslance Andreje Gjuriče, aby sněmovně odůvodnil společnou zprávu výborů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Andrej Gjurič: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, a vám všem děkuji, že jste laskavě ze včerejška přeložili tento bod na dnešek, protože skutečně přes veškerou snahu jsem nebyl schopen tady do konce jednání ze zdravotních důvodů vydržet.

Onen původní zákon, který se vlastně tímto návrhem už po několikáté novelizuje, čili zákon č. 482/1991 Sb., stanoví podmínky, sociální potřebnosti, které jsou pak důvodem pro poskytování těch nebo oněch dávek, event. služeb sociální péče.

My jsme novelu tohoto zákona - to už paní předkladatelka řekla - dosti podrobnou novelu zákona přijali v minulých měsících, 1. března vyšla už ve sbírce, takže tato dosti podstatná novela od 1. března platí - je to částka 24.

Předkládaný tisk je drobnější novelou, která vlastně obsahuje jeden do tří bodů rozdělený pozměňovací návrh jediného paragrafu, což byl tehdy při té poslední novele, jeden z pozměňovacích návrhů, který byl už tehdy navržen, ale nebyl přijat. A předkladatelé se vlastně tímto způsobem snaží opět dostat tento návrh do zákona o sociální potřebnosti.

Já to naprosto chápu a nijak se jim nedivím. Jsem ovšem povinen prezentovat stanovisko výborů a stanovisko vlády. Rovnou říkám - jak jsem to říkal i na výboru, když jsem dělal k tomuto tisku zpravodaje - že se mi to velmi těžce říká. Není to zrovna příjemná úloha, když člověk k něčemu, co vypadá velmi pozitivně a sociálně, a koneckonců také pozitivní a sociální je, má zaujímat stanovisko přinejmenším kritické. Lepší je, jednodušší je, příjemnější je samozřejmě být sociální, ruku mít otevřenou a dávky poskytnout.

Oč se jedná, o tom už se zmínila paní předkladatelka. Jde o navýšení o 150,- Kč u občanů, kteří mají průkaz ZTP/P, o navýšení o 150,- Kč u těch, kteří potřebují dietní stravování, a nově o navýšení o 150,- Kč u lidí s postižením II. stupně, čili ZTP.

Jenže - a o tom už se vlastně ve sněmovně hovořilo několikrát, mnohokrát - máme jenom jeden měšec, máme jenom jeden státní rozpočet, Kdykoli navrhne kdokoli cokoli z tohoto měšce vzít, pak musí počítat s tím, že jinde by se toho mohlo nedostávat, a to i v případě, bude-li to z rezerv.

Částka, kterou by představovalo toto navýšení, je zhruba kolem 100 miliónů Kč, takřka přesně 110 mil. Kč. Čili samozřejmě menší, než v případě včerejší novely, nicméně tu je. - To je první problém a první námitka.

Druhá námitka - paní předkladatelka už se o ní také zmínila a my jsme to pochopitelně diskutovali složitě a dlouze ve výboru - je opětná plošnost prováděného opatření: nedá se nic dělat, ale je tomu tak. U osob s potřebou dietního stravování si jistě dovedete představit, že náklady resp. škála postižení, škála dietního stravování je nesmírně široká, tzn. reprezentuje náklady, které mohou být mnohem vyšší než představuje navýšení o těch 150,- Kč, nebo které by si vyžadovaly ještě většího navýšení pro základ, až po náklady, které nemusí být nijak výrazné, nebo i nižší.

Stejně tomu tak je u bodu, který je doplněn, tj. u odstavce třetího - středně zdravotně postižených. I tam škála postižení je tak nesmírně široká, že lze zase posuzovat jedině individuálně, jestli, zda-li, kde a kolik je tomuto člověku potřeba přidat. Od postižení, která skutečně žádné vyšší náklady nepředpokládají, až po postižení, která jsou takřka rovna tomu vyššímu stupni, tj. ZTP/P.

Zásadou, kterou je třeba stále a znova ctít, je podle mého názoru důraz na individuální posuzování jednotlivých případů a stanovení výše dávky tak, aby vycházela ze skutečných nákladů. - Čili druhou námitkou je tedy přes to, co říkala paní předkladatelka, evidentní plošnost a určitá nesystémovost.

Otázkou by tedy zůstával snad jen ten prostřední bod, tj. navýšení pro osoby ZTP/P. I tam je ale ministerstvo práce a sociálních věcí přesvědčeno - po několika konzultacích a má tady konkrétní materiály, kterými vás teď nechci zdržovat - že v současné době současná dávka, navýšení o 500,- Kč stačí a tvrdí, že je připraveno v případě jakékoli potřeby dále toto kompenzovat.

Samozřejmě mohli bychom diskutovat se zástupci zdravotně a tělesně postižených. A také to takřka při každém výboru, který se nějak jejich problému týká, a to velmi často, činíme. Samozřejmě bychom mohli dojít k závěru, že je velmi dobré, když přidáme těmto spoluobčanům, kterým se rozhodně žije mnohem hůř než nám.

Je tady ovšem - řekl jsem to už na začátku - řada dalších adeptů na poskytování onoho dobra, péče, pomoci - když to vezmu jen namátkou, je to třeba problémová mládež, problémové rodiny, lidé, kteří se dostali do krizí nebo lidé, kteří se dostali do bezvýchodných životních situací, lidé drogově závislí atd. atd. - kteří všichni nemívají svoje sdružení, svoje zástupce, by tuto pomoc nějakým způsobem žádali a prosazovali.

A ještě jednu poznámku - nedomnívám se, že pouze v dávkách je cesta, jak pomoci, a to dokonce i našim kolegům zdravotně postiženým. Jestliže budou o 150,- Kč bohatší - já to zjednodušuji, protože tam nejde o to, že těch 150,- Kč dostanou, ale že se do toho systému zavede tato suma - budou-li tedy o 150,- Kč bohatší, ale osamělí, nepřijímaní a nebo obklopeni bariérami, nevím, jestli to bude lepší.

I na to je potřeba lidí, i na to je potřeba peněz, i na to je potřeba pracovních sil. Takže se na mě nezlobte a zejména ať se na mne nezlobí kolegyně Váchalová, se kterou sedíme ve výboru v jedné lavici a bojujeme často o stejné věci. Ať se na mě nezlobí, že teď musím říci stanovisko dvou výborů, které tento tisk projednávaly, a to je náš garanční výbor a rozpočtový výbor, kde závěr zní: Oba výbory doporučují Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby s předloženým návrhem nevyslovila souhlas. Stejně tak to doporučuje vláda v obsáhlém třístránkovém materiálu, který v podstatě jen jinými slovy popisuje stanovisko našeho výboru, které jsem vám teď přednesl. Nicméně samozřejmě jako vždy - rozhodnutí záleží na sněmovně. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu společnému zpravodaji. Otevírám rozpravu, do které se dosud písemně přihlásil pouze pan poslanec Soural. Uděluji mu slovo. Prosím o písemné přihlášky do rozpravy.

Poslanec Jaroslav Soural: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, chtěl bych za prvé ocenit slova společného zpravodaje a jeho přístup k jeho povinnostem. Vzhledem k obsahu jeho vystoupení chci učinit jeden návrh. Návrh zní: Doporučuji, abychom hlasovali o zákonu po jednotlivých bodech, protože sám společný zpravodaj připouští, že některé požadavky je nutné zohlednit a jiné jsou možná trochu diskutabilnější. Snad by tento způsob hlasování umožnil lépe diferencovat přístup k tomuto zákonu.

Pokud jde o poznámku, vztahuje se k finanční náročnosti návrhu této novely. Tato finanční náročnost v kontextu s předchozím zákonem je skutečně řádově menší, Jedná se zhruba o 100 až 110 miliónů Kč, což si myslím, že při stávajících poměrech rozpočtových, byť jsou svým způsobem svízelné, lze zohlednit. Domnívám se, že i sněmovna tuto částku nebude považovat za nepřiměřenou.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji poslanci Souralovi. Dále se hlásí pan poslanec Krása. Uděluji mu slovo. Páni poslanci, já bych prosil o klid ve sněmovně!

Poslanec Václav Krása: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, domnívám se, že dnes musím vystoupit, protože tato novela se dotýká osob, které jsou jako já těžce zdravotně postižené. Bohužel, musím konstatovat, že tato novela není systémová. Tady skutečně nejde o 150 Kč. Tady jde o zcela něco jiného. My musíme společně pracovat na tom, abychom vybudovali určitý systém takové pomoci, aby tito lidé byli schopni samostatně žít, a ne abychom jim přidávali 150 Kč. To nevidím jako řešení.

V zákoně o sociální potřebnosti je zcela zásadní systémová chyba v tom, že se tam neřeší to, aby občané, kteří pečují o blízkou osobu, mohli být doma, aby postižení lidé nemuseli odcházet z domu. Je tam tato zásadní chyba, tato novela to neřeší.

I když vím, že úmysly paní předkladatelky byly dobré, domnívám se, že toto zvýšení není aktuální pro řešení celé problematiky.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Krásovi. Nemám žádné další písemné přihlášky do rozpravy. Ptám se, kdo se dále hlásí do rozpravy. Nikdo. Rozpravu k tomuto bodu končím. Táži se, zda se na závěr chce vyjádřit zástupkyně navrhovatele paní poslankyně Váchalová.

Poslankyně Anna Váchalová: Já myslím, že jsem ve svém úvodním slově řekla prakticky všechno. Je samozřejmě nutné věci řešit systémově. V dané chvíli, než se dají do pořádku sociální zákony v celém komplexu, se však domnívám, že jsou dílčí návrhy nutné.

Když má člověk 20 tisíc měsíčně, tak se asi nedovede vžít do situace toho, kdo má 1.960 Kč a k tomu má držet tvrdou dietu. 150 Kč je málo, ale je to přece jen určitá částka, která trochu pomůže. Nemám k tomu jiný komentář. Je mnoho pravdy na tom, co říkal pan poslanec Gjurič, pravdu má i pan poslanec Krása, ale já se domnívám, že pravdu máme i my.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji paní poslankyni Váchalové. Nyní prosím, aby se ujal slova společný zpravodaj poslanec Andrej Gjurič, pokud tak chce učinit.

Poslanec Andrej Gjurič: Já musím říci, že mě mrzí, že nemůžeme dojít ke společné absolutní pravdě. Rád bych byl, kdyby to šlo, ale nejde to. Nejde o nic jiného (to vyplynulo i z řeči pana poslance Krásy) než o dva pohledy na tutéž věc a její řešení. To je v podstatě vše, co bych k tomu dodal.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Gjuričovi.

Vzhledem k tomu, že jsem nezaznamenal žádné pozměňovací návrhy, budeme hlasovat o celém návrhu zákona jako celku. Ptám se, kdo souhlasí s návrhem ještě je tu technická poznámka.

Poslanec Jaroslav Soural: Já jsem navrhoval jiný způsob hlasování, společný zpravodaj to zřejmě nezaregistroval.

Poslanec Andrej Gjurič: Pan poslanec Soural navrhoval hlasovat po jednotlivých bodech, které tvoří novelu. Sám jsem o tom uvažoval, když jsme o této novele hovořili ve výboru, nejsem si ale jist, jak se to dá procedurálně provést ve sněmovně. Rád bych panu poslanci Souralovi vyhověl, protože lidsky si myslím, že by to možné bylo, ale nevím, jak by to bylo možně procedurálně. Je to novela o třech bodech a pan poslanec Soural navrhuje, aby se o těchto bodech hlasovalo odděleně.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Je to procedurální návrh a já myslím, že o tomto návrhu musí rozhodnout sněmovna. Je tu ještě faktická poznámka.

Poslanec Tomáš Páv: Pane předsedající, vážená sněmovno, já se domnívám, že tento způsob není možné použít při projednávání zákona. Toto není usnesení, toto je zákon. Na to existuje zcela jednoznačná interpretace.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Přikláním se k tomuto názoru na výklad jednacího řádu. Budeme hlasovat tak, jak jsem navrhl před tím, to je o zákonu jako celku. Ptám se, kdo souhlasí s návrhem - ještě je tu faktická poznámka.

Poslanec Zbyšek Stodůlka: Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, mám za to, že byl podán procedurální návrh, o kterém podle jednacího řádu musí rozhodnout sněmovna. Podle jednacího řádu o procedurálním návrhu rozhoduje sněmovna.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Já se domnívám, že tomu tak není, že o tom nelze takto hlasovat. Trvám na tom, aby bylo hlasováno o zákonu jako celku.

Ptám se ještě jednou, kdo souhlasí s návrhem poslance Jaroslava Sourala a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 482/91 Sb., o sociální potřebnosti, podle sněmovních tisků 62219 ve znění společné zprávy výborů.

Kdo je pro, ať zvedne ruku! 68.

Kdo je proti tomuto zákonu? 9.

Kdo se zdržel hlasování? 71.

Konstatuji, že návrh zákona nebyl přijat.

Tím jsme projednali bod 7 našeho pořadu. Faktická poznámka - pan poslanec Gjurič.

Poslanec Andrej Gjurič: Je to spíš opět návrh na něco. Já i pan poslanec Krása - pokud to říkám v tomto pořadí, tak je to proto, že jsme takto mluvili po sobě jsme vlastně konstatovali, že je tady ještě jedna cesta, kterou se podobné věci řeší. Ta ještě jedna cesta jsou služby, pomoc, organizování nejrůznějších druhů azylů, domovů, pomocí individuálních, home care, které všechny závisí na jedné věci - a to je vydání zákona o sociální pomoci, na který stále čekáme. Domnívám se po tomto hlasování - rád bych alespoň toto udělal - navrhl bych, abychom přijali usnesení, že sněmovna vyzývá ministerstvo práce a sociálních věcí, aby v nejbližší možné době poskytla zásady zákona o sociální pomoci.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP