Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Vzhledem k tomu, že zvýšení cen paliv a tepelné energie bylo provázeno dopady na sociálně slabší skupiny obyvatelstva, rozhodla vláda ČSFR zároveň o použití prostředků státního rozpočtu federace na tyto účely. Orgánům v působnosti České republiky bylo poskytnuto 860 mil. Kčs a orgánům v působnosti Slovenské republiky 440 mil. Kčs (tyto prostředky jsou zahrnuty v neinvestičních výdajích rozpočtové sféry).

Ostatní výdaje do podnikové sféry jsou ve srovnání s dotacemi na teplo relativně nízké. Dotace poskytnuté v rozsahu 7,0 mld Kčs představují čerpání zhruba na 73 % (z toho dotace na investice 81,2 %). Na dotace pro finanční instituce, poskytované k řešení majetkové újmy peněžních ústavů, bylo v uplynulém roce poskytnuto z federálního rozpočtu celkem 2,7 mld Kčs.

Ke krytí ztráty ČSD v roce 1991 byla původně rozpočtována dotace ze státního rozpočtu federace ve výši 1 049 mil. Kčs. Tato dotace se však ukázala jako nedostatečná zejména s ohledem na pokles výkonů a tržeb a na zvýšení cen vstupů. Na základě dále uvedených rozhodnutí vlády ČSFR se postupně zvýšil rozsah rozpočtových prostředků federace určených k řešení finanční stability ČSD, ať již formou přímých dotací nebo formou finančních výpomocí:

Trvající složitá finanční situace ČSD nedává záruky, že půjčky z rozpočtu budou splaceny.

Ke krytí prokazatelných ztrát organizací, vzniklých z vyhlášení hospodářského embarga vůči Iráku a Kuvajtu, byla na základě usnesení vlády ČSFR č. 60/1991 do upraveného státního rozpočtu federace zařazena rezerva ve výši 1,0 mld Kčs. Z této částky bylo k 31. 12. 1991 vyčerpáno 578,9 mil. Kčs. Dalších 1,5 mld Kčs bylo poskytnuto ze státních finančních aktiv federace k zálohové úhradě pohledávek čs. organizací vůči Iráku. Celková částka 2 077 mil. Kčs byla rozdělena následujícím způsobem:

v mil. Kčs

x) [Podle stavu působnosti v roce 1990.]

Prostřednictvím uvolněných finančních prostředků byla z části řešena majetková újma vzniklá čs. organizacím do konce roku 1990. Majetková újma čs. organizací však v roce 1991 dále narůstala a pokud nedojde k normalizaci v hospodářských vztazích vůči Iráku a k úhradám závazků iráckých odběratelů, bude majetková újma organizací narůstat i v dalších letech až do roku 1995 tak, jak bude nabíhat splatnost pohledávek za provedené práce a uskutečněné dodávky.

Ve státním rozpočtu federace na rok 1991 byla pro tyto účely vytvořena rezerva ve výši 3,0 mld Kčs a její konkrétní využití bylo postupně naplňováno usneseními vlády ČSFR o zásadách státní účasti při snižování spotřeby paliv a energií v obytných budovách a bytech (č. 132/1991), o vytvoření některých podmínek pro udržení a další rozvoj exportu (č. 289/1991) a o konverzi zbrojní výroby a zachování nezbytných zbrojních kapacit (č. 326/1991).

Rozdělení rezervy na takto stanovené účely a její čerpání bylo následující:

v mil. Kčs

Uvolňování prostředků federálního rozpočtu na podporu konverze zbrojní výroby vycházelo ze "Zásad přístupu federálních orgánů k řešení konverze zbrojní výroby". Návrhy konkrétních projektů byly posuzovány v pracovní skupině složené ze zástupců federálních a republikových resortů a bank.

K 30. 6. 1991 bylo federálnímu ministerstvu hospodářství předloženo 304 projektů (Česká republika 186, Slovenská republika 118) z 98 organizací. Při posuzování projektů byla uplatněna řada kritérií, na jejichž základě bylo vybráno 131 projektů, na které měla být poskytnuta podpora z federálního rozpočtu.

Finanční vyjádření požadavků organizací (doporučených příslušným ministerstvem - zakladatelem) a závěrů hodnotitelské komise jsou zřejmé z tohoto přehledu:

v mld Kčs

Podle stanoveného postupu měly být poskytnuté prostředky zúčtovány a jejich nepoužitá část vrácena do federálního rozpočtu do 15. 2. 1992. Vzhledem k průběhu realizace celé akce, jejíž těžiště se přeneslo v rozhodující míře až do IV. čtvrtletí 1991, rozhodla komise ve spolupráci s federálním ministerstvem financí, že v případě potřeby (individuálně, na základě žádostí organizací) se umožňuje organizacím čerpat prostředky až do 31. 5. 1992 a k tomuto termínu jsou povinny předložit i zúčtování použité dotace.

V usnesení č. 326/1991 vyslovila vláda ČSFR souhlas s dotováním zvláštního fondu speciální techniky na zachování nezbytných zbrojních kapacit ve výši 0,5 mld Kčs. Původní záměr, tj., že výkup speciální techniky do tohoto fondu bude určen především na vývoz a pouze v případě, že vývoz se plně neuskuteční, odebere nevyvezené prostředky na vrub svých rozpočtových výdajů federální ministerstvo obrany, byl v průběhu roku korigován v tom smyslu, že nevyvezené prostředky budou bezúplatně převedeny federálnímu ministerstvu obrany (tento závěr byl schválen příslušnými výbory Federálního shromáždění).

Prostředky na snižování spotřeby paliv a energie ve výši 0,5 mld Kčs byly rozděleny mezi federální a republikové orgány. V rámci federace byl uplatněn obdobný způsob hodnocení a poskytování podpory jako při podpoře konverze zbrojní výroby, včetně povinnosti vyúčtování poskytnuté podpory. Z částky 118 mil. Kčs bylo uvolněno 98,5 mil. Kčs (zůstalo nevyužito 19,5 mil. Kčs), z toho 92,5 mil. Kčs pro organizace a podnikatele se sídlem v České republice a 6,0 mil. Kčs na území Slovenské republiky. Převážná část poskytnutých prostředků byla realizována formou finančních výpomocí se závazkem příjemce tuto výpomoc v dohodnutých termínech vrátit do státního rozpočtu federace.

K podpoře exportu byly vypracovány zásady pro posuzování a schvalování úrokových subvenci ke krytí části zvýšených úrokových nákladů vývozců, vyplývajících z rozdílů mezi vnitřními a na mezinárodním trhu obvyklými sazbami úroků z vývozních úvěrů.

Z praxe projednávání žádostí organizací se ukázalo, že podniková sféra nebyla dostatečně připravena na řešení podpory vývozu touto formou a v řadě případů předložené žádosti nebyly dostatečně průkazné nebo byly poskytnuty opožděně, což znemožnilo přiznání subvence ještě v roce 1991.

Z tohoto důvodu bylo pro rok 1991 přiznáno zvýhodnění jen čtyřem organizacím ve výši 97,1 mil. Kčs (z toho Česká republika 85,9 mil. Kčs a Slovenská republika 11,2 mil. Kčs) s tím, že další případy projednané a odsouhlasené ještě v roce 1991 s dopadem 76,5 mil. Kčs budou hrazeny již z rozpočtu roku 1992.

Současně byl připraven program podpory exportu vč. opatření k jeho zajištění, který byl schválen usnesením vlády ČSFR č. 721/1991.

Součástí postupu v této oblasti byla příprava zřízení specializované organizace na podporu exportu. Zakladatelská smlouva o založení této organizace pod názvem Exportní garanční a zajišťovací a. s. (EGAP) byla podepsána v únoru 1992.

Rozpočtové financování vládních úvěrů poskytnutých do zahraničí se od 15. 4. 1991 uskutečňuje na základě usnesení vlády ČSFR č. 192/1991, podle kterého jsou nové vládní úvěry čerpány jen na základě dříve uzavřených kontraktů a rozpočet federace kryje toto čerpání podílově (65 % u civilních vládních úvěrů a 70 % u speciálních vládních úvěrů při zachování 100 % krytí vládních úvěrů poskytovaných zemím rublové oblasti).

Za rok 1991 lze dopad z financování poskytnutých vládních úvěrů na výdaje státního rozpočtu federace charakterizovat těmito údaji:

v mil. Kčs

Při celkových výrazných úsporách v rozpočtových výdajích na vládní úvěry došlo k překročení čerpání a jeho odpovídajícího rozpočtového krytí u civilních vládních úvěrů. V případě čerpání těchto vládních úvěrů v konvertibilních měnách šlo hlavně o překročení dodávek do Egypta (zvýšení výdajů o 558 mil. Kčs), kde a. s. Škodaexport Praha realizovala na vládní úvěr vývozy investičních celků, které měly být podle kontraktů uskutečněny v roce 1990. Kromě toho ČSOB dodatečně zahrnula do čerpání vládních úvěrů krytého z rozpočtových zdrojů dodávky do Nikaraqui v objemu 156 mil. Kčs, které byly ve skutečnosti realizovány již v roce 1988, ale nebyly tehdy pokryty zdroj i SBČS ani později delimitovány do státních finančních aktiv federace.

Vyšší čerpání vládních úvěrů na vybrané integrační akce se týká výhradně akcí plynárenských. Bylo dáno tím, že u staveb dokončených a předaných k vyúčtování před rokem 1991 se podařilo u sovětské strany prosadit a vyúčtovat vyšší ocenění, než s jakým se počítalo při sestavováni státního rozpočtu. Část tohoto vyúčtování plynárenských VIA na vládní úvěr ve výši 615 mil. Kčs se promítla do rozpočtových výdajů za leden 1992. Úhrada vícenákladů VIA probíhala v podstatě v souladu s rozpočtovými záměry.

Čerpání civilních vládních úvěrů do mimoevropských států rublové oblasti probíhalo v souladu s uzavřenými kontrakty. Největší podíl na tomto čerpání má Kuba (190 mil. Kčs), kde usnesením vlády ČSFR č. 757/91 byl vysloven souhlas s dokončením dodávek na vybrané rozestavěné akce.

Úspory rozpočtových výdajů na čerpání speciálních vládních úvěrů byly v roce 1991 dosaženy v oblasti volných měn i v rublové oblasti především v důsledku skluzů vývozu ve druhé polovině roku z důvodů dopravních potíží. Nepodařilo se např. uskutečnit předpokládané speciální vývozy do Alžírska prostřednictvím jugoslávských přístavů nebo do Vietnamu pro zdržení v polských loděnicích.

Značné rozpočtové úspory v úhradách disážia při deblokacích vládních pohledávek vyplývají z toho, že se v roce 1991 realizovaly deblokace u civilních vládních úvěrů zhruba jen v polovičním rozsahu než se předpokládalo a u speciálních vládních úvěrů vůbec žádné. Průměrné disážio za deblokace civilních vládních úvěrů zúčtované za rok 1991 v částce 297 mil. Kčs představuje 43,4 % z nominální hodnoty deblokovaných splátek. Za speciální oblast byla ze státního rozpočtu federace uhrazena částka 43 mil. Kčs jako korunové vícenáklady deblokace. Jde o federálním ministerstvem financí schválenou refundaci úroků z úvěru, který podniku Čs. námořní plavba poskytla Investiční banka ve výši 449 mil. Kčs na nákup námořních lodí v rámci akce Daewoo.

V kapitole Všeobecná pokladní správa jsou rozpočtovány výdaje, které vzhledem k jejich povaze nelze nebo z ekonomického hlediska není účelné zahrnovat do ostatních kapitol ústředních orgánů federace. Jejich stanovená výše 69,9 mld Kčs představuje více než polovinu (59,4 %) celkových výdajů státního rozpočtu federace.

Čerpání celkových výdajů a objemově nejvýznamnějších položek je zřejmé z následujícího přehledu:

v mld Kčs

Z přehledu vyplývá, že celková úspora výdajů v částce 1,7 mld Kčs je výsledkem kompenzací úspor a překročení čerpání jednotlivých výdajových položek. Zdůvodnění některých druhů výdajů je obsaženo v jiných částech zprávy.

Převážná část finančních aktiv státu a prakticky veškerá státní finanční pasiva jsou soustředěna na úrovni federace. V průběhu roku 1991 došlo ve vývoji finančně majetkové pozice federace k výrazným změnám jak ve vztazích k bankovní soustavě (SBČS), tak zejména ve vztazích k zahraničí.

v mld Kčs