Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Čistá zadluženost státu (vlády) jako stavová veličina přitom zahrnuje výsledná salda souhrnu státních rozpočtů, místních rozpočtů a státních finančních aktiv a pasiv, dále stavy mimorozpočtových fondů a fondů místních rozpočtů.

Původně stanovené rozpočtové kritérium dohodnuté s Mezinárodním měnovým fondem vycházelo ze stavu čistého úvěru poskytnutého státu bankovní soustavou k 31. 12. 1990 (vč. dodatků) ve výši 54,2 mld Kčs a v návaznosti na uvažovanou výši rozpočtového přebytku (8 mld Kčs) počítalo se snížením čistého úvěru v tomto rozsahu, tj. na stav 46,2 mld Kčs.

V průběhu roku 1991 docházelo v souvislosti s pravidelnými čtvrtletními jednáními s Mezinárodním měnovým fondem ke korekci tohoto kriteria ve dvou směrech:

a) jednak s ohledem na vývoj plnění státního rozpočtu a tendencí k poklesu průběžného přebytku rozpočtu bylo původní kritérium změny (snížení) čistého úvěru vládě postupně snižováno až na nulu, tzn., že za jinak nezměněných podmínek by kriterium bylo splněno pokud byl stav čistého úvěru státu na konci roku 1991 stejný jako na konci roku 1990.

b) současně však byly do stavu čistého úvěru státu a tím i do jeho změny jako kritéria zahrnuty některé operace ve státních finančních aktivech a pasivech, které ve vztahu k bance nebyly efektem přímé hospodářské činnosti (zúčtování kreditních kursových rozdílů z přepočtu bankovního aktiva vůči bývalému SSSR, vyúčtování poslední tranše čerpání vládního úvěru bývalému SSSR, úhrady na vyrovnání rozdílu v ocenění OPT Tuzex, použití prostředků z aktiv federace k úhradě devalvačních ztrát OZO, vliv růstu účelově vázaných korunových prostředků federace získaných ze zahraničních půjček přijatých formou vládních úvěrů - SAL, EHS, G-24). Ve svém souhrnném saldu představovaly tyto operace snížení čistého úvěru státu ve výši 38,1 mld Kčs (podrobněji jsou jednotlivé operace rozebrány v komentáři o vývoji státních finančních aktiv a pasív). Plnění rozpočtového kritéria MMF lze tedy vyjádřit takto:

v mld Kčs

x) [Jde o předběžný výsledek, neboť nejsou známy některé definitivní výsledky ovlivňující stav čistého úvěru (hospodaření státních fondů, fondy místních rozpočtů).]

V průběhu roku 1991 se stav čistého úvěru státu ve srovnání se stavem odpovídajícím kriteriu Mezinárodního měnového fondu vyvíjel příznivě. Ke zlomu došlo v závěru roku, což mělo rozhodující vliv na nesplnění stanoveného kritéria.

Příčiny nesplnění kritéria MMF jsou především v nepředpokládaně vysokých schodcích rozpočtů republik (ČR -14,8 mld Kčs, SR -10,2 mld Kčs), které ovlivňují výsledné saldo rozpočtů započítávané do konstrukce kritéria čisté zadluženosti státu.

Podle předběžných údajů dosáhly státní rozpočty ke konci ledna následující výsledky:

v mld Kčs

Včetně údajů za obranu a bezpečnost

Z údajů, které jsou dosud k dispozici, je zřejmé, že v porovnání s údaji za leden 1991 se výnos společných příjmů, tj. daně z obratu a odvodů ze zisku výrazně neodlišuje (jde o zálohu na odvod, která nemusí odpovídat tvorbě zisku):

v mld Kčs

Zhoršení výsledků rozpočtového hospodaření proti stejnému období minulého roku může signalizovat relativně vysoké čerpání výdajů (zatím nelze ověřit). Vzhledem k tomu, že od 1. 2. 1992 vstoupil v platnost zákon o SBČS, který již neumožňuje automatické úvěrování rozpočtových schodků, přistoupí ministerstva financí v průběhu února k emisi státních pokladničních poukázek. Vzhledem k rizikům rozpočtového vývoje v roce 1992 přijala jednotlivá ministerstva financí opatření k regulaci rozpočtových výdajů v I. čtvrtletí 1992.

V porovnání s předchozími lety dosáhl státní rozpočet federace v roce 1991 lepší výsledky:

v mld Kčs

V poklesu objemu federálního rozpočtu se odráží skutečnost, že v roce 1991 - na rozdíl od předchozích let nebyly poskytovány dotace z tohoto rozpočtu do státních rozpočtů republik.

Rozhodující příjmové a výdajové položky státního rozpočtu federace se v uplynulém roce vyvíjely takto:

v mld Kčs

Z přehledu je zřejmé, že záměr dosáhnout přebytek federálního rozpočtu se podařilo realizovat zejména tím, že předpokládaný objem příjmů byl splněn, i když při výrazných změnách v jejich struktuře.

Celkové příjmy rozpočtu federace byly ovlivněny na jedné straně vývojem tzv. "společných příjmů", tj. daně z obratu a odvodů ze zisku (včetně zemědělské daně ze zisku), na straně druhé některými ostatními, většinou v rozpočtu neuvažovanými příjmy.

U obou druhů společných příjmů, které jsou děleny mezi jednotlivé státní rozpočty stanovenými podíly (podíl federace činil 35 %), měl průběh jejich plnění - stejně jako v rozpočtech republik - nepříznivý vliv na výsledek hospodaření federálního rozpočtu. Pouze na těchto dvou druzích příjmů "ztratil" federální rozpočet téměř 10 mld Kčs:

v mld Kčs

U odvodů ze zisku bylo v prvním čtvrtletí realizováno 43,4 % a v prvním pololetí 62,1 % jejich celoročního výnosu, což souviselo především se zvýšením cen výrobků a s dalšími neopakovatelnými vlivy (přecenění zásob). Přitom je třeba vzít v úvahu, že uvedený výpadek nezahrnuje doplatky z finančního zúčtování roku 1991 - úpravou metodiky finančního zúčtování budou z něho vyplývající přeplatky a nedoplatky promítnuty do plnění státního rozpočtu v roce 1992.

Proti původním předpokladům došlo k příznivému vývoji "jiných příjmů" federálního rozpočtu, včetně některých položek, s nimiž se při jeho tvorbě neuvažovalo. Jedná se především o velmi dobré plnění příjmů získaných z výběru cla a dovozní přirážky, které byly překročeny vcelku o 2,7 mld Kčs (z toho dovozní přirážka činí 2,4 mld Kčs). V plnění ostatních příjmů je zahrnuto mimo jiné vrácení splátek čs. vkladů do základního kapitálu MBHS a MIB stanovených v převoditelných rublech (1,1 mld Kčs) a odvod cenového rozdílu při prodeji zemního plynu, jehož dodávkami splácí sovětská strana závazky z titulu VIA. Tento odvod činil v roce 1991 celkem 4 mld Kčs a vyplynul z přechodu platebního styku zemí býv. RVHP na volně směnitelné měny. Při sestavování rozpočtu na rok 1991 bylo obtížné objem těchto příjmů kvantifikovat vzhledem k tomu, že jednání o dalším vývoji integrační výstavby probíhala prakticky po celý rok 1991, takže nebyla jistota, zda mezivládní dohoda s býv. SSSR bude v předpokládaném rozsahu realizována.

Ke značnému výpadku došlo v odvodech SBČS, z nichž bylo realizováno pouze 73,3 % rozpočtované částky. Ke stagnaci těchto odvodů došlo v měsíci srpnu, od tohoto data dosahuje průměrný měsíční přírůstek pouze 41 mil. Kčs. Tento výrazný pokles má přímou souvislost s vysokým úrokovým zatížením vyplývajícím z přijatých zahraničních půjček na posílení stability měny a udržení kursu koruny a s posilováním rezervního fondu SBČS.

Rozpočtové příjmy ze splátek vládních úvěrů poskytnutých do zahraničí činily 7,8 mld Kčs, což odpovídá rozpočtované částce. Přitom však došlo k řadě změn v jejich struktuře.

v mil. Kčs

x) [Storno deblokací z roku 1990.]

U civilních vládních úvěrů byly vysoce překročeny rozpočtované splátky ze zemí rublové oblasti, což ovlivnily hlavně splátky z bývalého SSSR (úroků z vládních úvěrů na saldo bilance vzájemných platebních vztahů zúčtovaných již v clg. USD ve výši 1 494 mil. Kčs), z Polska (1 891 mil. Kčs z vládního úvěru poskytnutého na těžbu síry) a z Maďarska (178 mil. Kčs z úvěru poskytnutého na výstavbu ropovodu Adria). V uvedených případech však nešlo o splátky zbožím, nýbrž o převody čs. vládních pohledávek na likvidační účty bankovní pozice v převoditelných rublech či v clg USD. Pouze v případě splátek vládních úvěrů za VIA (jistiny a úroků v celkové výši 1 857 mil. Kčs) šlo o reálné dodávky zemního plynu, i když nižší než předpokládal rozpočet.

Své splátkové povinnosti za rok 1991 nesplnily Kuba, Mongolsko, Vietnam, Kambodža a Laos. Došlá splátka od Kuby (ve výši 97 mil. Kčs) se týkala dluhu za rok 1990. Neplnění splátkových povinností těchto států je do určité míry způsobeno tím, že se dosud nepodařilo (s výjimkou Kambodže) uzavřít s nimi nové obchodní a platební dohody a realizovat přechod na zúčtování ve volných měnách.

Také plnění splátek vládních úvěrů (civilních i speciálních) z ostatních teritorií bylo v roce 1991 velmi nízké. U civilních vládních úvěrů v oblasti konvertibilních měn to bylo ovlivněno hlavně tím, že nejvyšší částka rozpočtovaných splátek vládních úvěrů (v hodnotě 711 mil. Kčs) nebyla Barmou uhrazena především z politických důvodů. Ve speciální oblasti se splnění příjmů z běžných splátek vládních úvěrů podařilo dosáhnout fakticky jen zásluhou Alžírska, které v roce 1991 uhradilo všechny splatné vládní pohledávky ve volných měnách a úroky. Nepodařilo se však uskutečnit deblokaci ve výši 30 mil. USD, které mělo Alžírsko uhradit v ropě.

U splátek vládních úvěrů uskutečňovaných formou deblokací došlo k nesplnění rozpočtových příjmů o 1 609 mil. Kčs. U civilních vládních úvěrů bylo v roce 1991 zúčtováno deset deblokačních akcí, které se týkaly hlavně vládních pohledávek vůči Egyptu (splátky 636 mil. Kčs). Oproti předpokladu nebyly ukončeny rozpracované deblokace vládních pohledávek vůči Tanzánii (197 mil. Kčs) a vůči Jemenu (728 mil. Kčs). Pokud jde o deblokace speciálních vládních pohledávek, vznikly největší problémy vůči Libyi, kde se vymáhání dlužných částek ve výši 300 mil. USD vázalo na zasedání výboru pro hospodářskou, vědeckou a technickou spolupráci obou zemí, které bylo v průběhu roku 1991 z libyjské strany neustále odkládáno, takže teprve v roce 1992 jsou připravována konkrétní deblokační opatření.

Pro výdaje federálního rozpočtu v uplynulém roce bylo charakteristické, že zabezpečovaly nejen vlastní potřeby federálně řízených organizací, ale ve značné míře byly směrovány do celé ekonomiky, tedy i do oblastí v působnosti republik.

Jednu třetinu těchto výdajů státního rozpočtu federace představovaly prostředky spojené s vyplácením státního vyrovnávacího příspěvku, poskytovaného na základě zákonného opatření Federálního shromáždění z roku 1990 k vyrovnání sociálních dopadů zvýšení maloobchodních cen. Na tomto příspěvku bylo v minulém roce vyplaceno celkem 30,7 mld Kčs, úspora ve srovnání s upraveným rozpočtem představuje 1,3 mld Kčs.

V položce ostatních neinvestičních výdajů do rozpočtové sféry odpovídalo čerpání záměrům upraveného rozpočtu. Z celkové částky 49,1 mld Kčs tvoří podstatnou část (32,2 mld Kčs) výdaje na obranu a bezpečnost, zbytek pak výdaje ostatních rozpočtových kapitol.

Výdaje federálního ministerstva obrany činily 27,3 mld Kčs a byly splněny na 1011 % (meziroční index 91/90 - 89,7), přičemž překročení výdajů bylo v souladu s rozpočtovými pravidly federace pokryto překročením stanovených příjmů.

Čerpání výdajů federálního ministerstva vnitra ve výši 4,9 mld Kčs bylo sice v podstatě na úrovni schváleného rozpočtu (plnění na 99,9 %), proti roku 1990 však tyto výdaje vzrostly o 19,9 %, což představuje absolutní nárůst o 0,8 mld Kčs. V souhrnu branně bezpečnostní výdaje neovlivnily negativně rovnováhu federálního rozpočtu v roce 1991.

Významným výdajem federálního rozpočtu s dosahem pro celou ekonomiku byly dotace na úhradu cenových rozdílů, poskytované výrobcům paliv a tepla. Na tento účel bylo vynaloženo 13,5 mld Kčs, z toho v období do konce dubna 10,1 mld Kčs a od 1. května do konce roku (v návaznosti na úpravy cen a změnu režimu poskytování těchto dotací) 3,4 mld Kčs.