Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Z těchto údajů vyplývá, že na zhoršení salda rozpočtu v listopadu a prosinci ve výši 26,6 mld Kčs se podílel federální rozpočet částkou 5,4 mld Kčs, státní rozpočet České republiky 13 mld Kčs a státní rozpočet Slovenské republiky 8,2 mld Kčs.

Z analýzy celoročních výsledků vyplývá, že rozhodující vliv na neplnění příjmů měly výpadky v dani z obratu, odvodů ze zisku odvodů z objemu mezd, které se nepodařilo kompenzovat překročením ostatních druhů příjmů ani opatřeními k regulaci vývoje rozpočtu koncem roku.

v mld Kčs

Největší odchylku v příjmech představoval výpadek daně z obratu. Při úpravě rozpočtu, kdy byly k dispozici údaje za 5 měsíců a bylo zřejmé, že původně předpokládaný výnos této daně (154,3 mld Kčs) byl nadhodnocen, se přistoupilo k jeho snížení na 141,9 mld Kčs. Přitom se předpokládalo, že provedené snížení sazeb daně z obratu by mohlo vést k oživení poptávky na vnitřním trhu, resp. zabrzdění jejího poklesu. Tento předpoklad se splnil pouze částečně (zatímco průměrný měsíční výnos daně za leden až květen činil 11 mld Kčs, ve zbývajících měsících to bylo 9,8 mld Kčs).

Vedle rozhodujícího vlivu poklesu poptávky působily na výnos daně negativně i další vlivy, např. zvýšení individuálních dovozů nepodléhajících dani z obratu a daňové úniky (k jejich omezení byla ministerstvy financí přijata příslušná opatření).

Odvody a daně podniků dosáhly celkové částky 231,8 mld Kčs, tj. méně o 18,7 mld Kčs než bylo rozpočtováno. Na výpadku se kromě důchodové daně podílejí všechny druhy odvodů. Charakteristickým rysem vývoje zejména odvodů ze zisku je jejich výrazně nerovnoměrný průběh, který je zcela nesrovnatelný s předchozími lety.

v mil. Kčs

x) [Část odvodu z objemu mezd v ČR byla svěřeným příjmem místních orgánů. Teprve v 7. měsíci došlo k nahrazení tohoto příjmu místních orgánů dotací ze státního rozpočtu a k proúčtování odvodu z mezd za I. pololetí ve prospěch státního rozpočtu ČR.]

Odvody a daně ze zisku jako společný příjem všech státních rozpočtů byly ve srovnání s upraveným rozpočtem nižší o 6,6 mld Kčs.

V průběhu I. pololetí se na jejich vysokých měsíčních přírůstcích podílel především vliv liberalizace cen, který ovlivnil výsledky hospodaření ve dvou směrech:

- zvýšením tržeb z realizace zboží, u něhož došlo ke zvýšení cen;

- mimořádným a neopakovatelným vlivem ocenění zásob na zisk.

Tyto faktory způsobily, že již za I. pololetí dosáhly daně a odvody ze zisku 62,1 % z celoročního dosaženého výnosu. Druhé pololetí, kdy došlo k uklidnění cenové hladiny, se na celkovém objemu daní a odvodů ze zisku podílí již jen 37,9 %.

Vývoj zisku a odvodů z něho byl kromě toho ovlivněn řadou dalších faktorů, zejména:

- již od počátku roku se v některých průmyslových odvětvích (např. elektronika, textil, obuv, některé strojírenské obory) silně projevil dopad ztráty trhů v rámci bývalé RVHP, zejména v Německu a v bývalém Sovětském svazu. I když současně došlo k určitému zvýšení vývozu do vyspělých zemí, nemohly být plně nahrazeny ztráty vzniklé výrobcům omezeným odbytem tradičním odběratelům;

- významný byl vliv poklesu tuzemské poptávky zejména po investičních statcích, což postihlo zejména odvětví stavebnictví včetně výroby stavebních hmot a strojírenské podniky;

- další negativní vliv souvisel s uplatněním embarga vůči Iráku, kde došlo nejen k zmrazení pohledávek, ale byly přerušeny i veškeré dodávky na uzavřené kontrakty, což postihlo řadu strojírenských podniků;

- bez značných problémů, ovlivňujících tvorbu zisku, se neobešla ani postupná konverze zbrojní výroby, která zasáhla do výrobních programů řady podniků s vysokým podílem této výroby. Přestože stát poskytl konverzí nejvíce postiženým podnikům finanční pomoc, nemohla tím být vyřešena celá škála problémů souvisejících s útlumem zbrojní výroby a s převodem na nové výrobní programy a zajištění jejich odbytu;

- za nejzávažnější problém je možno označit pomalé tempo restrukturalizace čs. hospodářství, na jehož provedení se nedostává kapitál tuzemský, přičemž příliv zahraničního kapitálu do podniků byl v roce 1991 relativně malý. Řešení problémů restrukturalizace je přitom spojeno s procesem transformace a privatizace.

Odvod důchodové daně ze zisku překročil objem rozpočtovaný na rok 1991 o 0,9 mld Kčs, tj. o 35,3 %, což lze přičíst jednak nesprávnému odhadu rozsahu soukromého podnikání a jednak vlivu malé privatizace na jeho rozvoj. Vysoké procento překročení odvodu důchodové daně však, vzhledem k jejímu malému objemu, nemohlo výrazněji ovlivnit nepříznivé výsledky odvodů podniků.

Odvod z objemu mezd dosáhl částky 94,5 mld Kčs. Proti rozpočtu je to méně o 12,7 mld Kčs. Dosažený výsledek je ovlivněn povoleným odkladem splátky odvodů z objemu mezd za listopad a prosinec roku 1991 u zemědělských organizací. V předloženém materiálu do vlády v předmětné záležitosti se předpokládalo, že odložená částka odvodu bude činit cca 5,2 mld Kčs. Přesnou částku odkladu ověřují v současné době ministerstva financí republik.

Kromě toho byl výnos odvodu z objemu mezd ovlivněn i širokým využíváním systému "Švarc" v pracovních vztazích soukromých podnikatelů.

Při značných výpadcích rozpočtových příjmů z daně z obratu a odvodů podniků nemohlo ani poměrně vysoké překročení ostatních rozpočtových příjmů o 13,2 mld Kčs plně kompenzovat uvedené výpadky.

K překročení ostatních příjmů došlo jak vlivem vyššího výnosu daně ze mzdy, cel a dalších položek ve srovnání s upraveným rozpočtem, tak vlivem příjmů, s nimiž rozpočet nepočítal.

Při celostátně vyšším výnosu daně ze mzdy o 0,4 mld Kčs nebyl tento příjem splněn v České republice o 0,6 mld Kčs a ve Slovenské republice byl naopak překročen o 1 mld Kčs.

Původně uvažovaný výnos z cla (8 mld Kčs) byl při úpravě rozpočtu zvýšen na 8,8 mld Kčs s přihlédnutím k nově zavedené dovozní přirážce. Ve skutečnosti činil výnos těchto dvou položek 11,5 mld Kčs, z čehož činil výnos dovozní přirážky 2,4 mld Kčs.

Výrazný vliv především v příjmech federálního rozpočtu měly mimořádné (neuvažované) příjmy (viz komentář k federálnímu rozpočtu).

Na rozdíl od rozpočtových příjmů byly odchylky ve struktuře a objemu rozpočtových výdajů nižší.

Jedním ze základních záměrů rozpočtové politiky pro rok 1991 bylo omezení přerozdělovacích vztahů k podnikové sféře snížením objemu poskytovaných neinvestičních dotací. Tento záměr se však nepodařilo dodržet v původně předpokládaném rozsahu. V průběhu roku učinily vlády některá rozhodnutí, jejichž realizace si vyžádala další dotace podnikové sféře. I když ve srovnání s takto upraveným rozpočtem bylo celoroční čerpání dotací nižší o 2,6 mld Kčs, ve srovnání s rokem 1990 klesl objem neinvestičních dotací pouze o 0,8 mld Kčs (o 1,5 %):

v mil. Kčs

Zvýšení předpokládaného objemu dotací při úpravě federálního rozpočtu o 16,5 mld Kčs (usnesení vlády ČSFR č. 428/1991) bylo ovlivněno.

- posunem termínu úpravy cen paliv a tepelné energie z původně předpokládaného data účinnosti 1. 1. 1991 na 1. 5. 1991 (usnesení vlády ČSFR č. 188/1991);

- řešením dopadu zvýšení cen pohonných hmot na ČSD ve výši 1,77 mld Kčs (usnesení vlády ČSFR č. 278/1991);

- řešením ztrát organizací způsobených vyhlášením hospodářského embarga vůči Iráku a Kuvajtu v předpokládaném rozsahu 1,0 mld Kčs (usnesení vlády ČSFR č. 60/1991).

Nižší čerpání dotací ve vztahu k upravenému rozpočtu bylo ve federálním rozpočtu ovlivněno zejména nižšími dotacemi na úhradu cenových rozdílů u paliv a tepla, na úhradu ztrát z embarga a nižším využitím prostředků rezervovaných k podpoře vývozu. Ve státních rozpočtech republik byl záměr ve snížení dotací v zásadě splněn.

Ve věcné struktuře neinvestičních dotací měly vedle dotací do zemědělství (podrobnější údaje zatím nejsou k dispozici) důležitou funkci dotace, které měly řešit některé strukturální a další věcné problémy. Z rezervy, která k tomuto účelu byla vytvořena ve federálním rozpočtu ve výši 3 mld Kčs, bylo využito 2,6 mld Kčs (podrobnější rozbor je uveden v komentáři k federálnímu rozpočtu).

U půjček a úvěrů, které jsou bankami a spořitelnami poskytovány na nekomerčních principech, tedy především za státem stanovené nízké úrokové sazby (zejména bytová výstavba, půjčky mladým manželům, VIA, jaderné elektrárny, akce Z), byly v roce 1991 hrazeny příslušným peněžním ústavům z rozpočtových prostředků "ušlé" úroky až do výše diskontní sazby SBČS (10 %, od 9. září 1991 9,5 % p. a.).

Úhrada "majetkové újmy" se týkala Investiční banky, s. p. ú. Praha a obou státních spořitelen a na její úhradě se v roce 1991 podílely všechny tři státní rozpočty v poměru, jakým se podílely na výnosu společných daní.

Podle jednotlivých státních rozpočtů bylo v roce 1991 vyplaceno:

v mil. Kčs

Úhrada majetkové újmy peněžních ústavů byla v roce 1991 prováděna poprvé; dohody ministerstev financí a peněžních ústavů o konkrétním způsobu její úhrady byly také přijaty až počátkem roku 1991, tedy až po schválení jednotlivých státních rozpočtů na rok 1991 (z toho také vyplývají odlišná procenta plnění preliminovaných částek v jednotlivých rozpočtech). Zkušenosti získané v roce 1991 vedly ke změně způsobu úhrady této majetkové újmy od roku 1992. Bylo především opuštěno dělení výdajů na majetkovou újmu mezi tři státní rozpočty, které do jisté míry oslabovalo evidenci a kontrolu na tomto úseku; v roce 1992 hradí veškeré výdaje na majetkovou újmu peněžním ústavům státní rozpočet federace.

Investiční výdaje státních rozpočtů byly v roce 1991 čerpány ve výši 31,4 mld Kčs, což ve srovnání s upraveným rozpočtem představuje úsporu 0,9 mld Kčs a ve srovnání s rokem 1990 zvýšení o 1,3 mld Kčs, resp. o 4,4 %.

Výdaje jednotlivých rozpočtů jsou patrny z uvedeného přehledu:

v mld Kčs

Proti roku 1990 došlo v roce 1991 k významným přesunům ve struktuře financování veřejných investic vyplývajících z metodických a organizačních změn. V průběhu roku nabyla účinnosti nová vyhláška o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací, organizace učňovského školství dříve financované státními podniky byly převedeny na příspěvkové organizace a ve financování komplexní bytové výstavby ze státního rozpočtu byla přijata významná úsporná opatření.

Přehled o vývoji investičních výdajů souhrnu rozpočtů v druhovém členění, zachycující uvedené změny, je zřejmý z níže uvedené tabulky:

v mil. Kčs

Vysoký přírůstek některých investičních výdajů ve srovnání s rokem 1990 byl ovlivněn změnou proporcí ve financování investic z prostředků státních rozpočtů republik a místních rozpočtů.

Nejvýraznější věcnou změnou oblasti financování investic z rozpočtu ve srovnání s rokem 1990 bylo snížení výdajů na tzv. komplexní bytovou výstavbu, kde byly použité prostředky směrovány jen na dokončování rozestavěných staveb a zejména výrazné snížení příspěvků na družstevní a individuální bytovou výstavbu.

Z rozpočtované částky na rok 1991 ve výši 311,8 mld Kčs bylo čerpáno 322,9 mld Kčs, tj. o 11,1 mld Kčs (o 3,6 %) více.

Údaje, které jsou k dispozici v době vypracování této zprávy, neumožňují provést podrobnější analýzu těchto výdajů. V zásadě lze jen konstatovat tyto odchylky od upraveného rozpočtu:

- na sociální zabezpečení bylo v rozpočtech vyčleněno 129,7 mld Kčs a čerpáno 125,2 mld Kčs, tj. o 4,5 mld Kčs méně. Nižší plnění rozpočtových výdajů bylo z části ovlivněno nižším čerpáním výdajů na nezaměstnanost a rekvalifikaci, na něž bylo v rozpočtech zajištěno 9,8 mld Kčs. Na nezaměstnanost z toho bylo vyčleněno 6,7 mld Kčs, čerpáno však bylo pouze 4,5 mld Kčs (z toho v České republice 1,7 mld Kčs, ve Slovenské republice 2,7 mld Kčs), přičemž využití prostředků na financování rekvalifikace bylo ještě nižší;

- z vyčleněných prostředků na poskytnutí státního vyrovnávacího příspěvku ve výši 32 mld Kčs bylo využito 30,7 mld Kčs; ve státním rozpočtu federace, z kterého byly tyto příspěvky financovány, představovala tato částka 26,1 % celkových výdajů;

- rozhodující část výdajů rozpočtové sféry směřovala na financování odvětví zdravotnictví, školství, kultury, obrany, správy apod.; výdaje s tímto určením jsou zahrnuty v položce "ostatní" (v tabulce o výsledcích rozpočtového hospodaření v příloze), která byla překročena o 15 mld Kčs (o 11,3 %); v tomto překročení se odráží mj. 2. valorizace rozpočtů rozpočtových organizací v České republice a zřejmě i využití úspor ve výdajích na sociální zabezpečení (zvláště úspor ve výdajích na nezaměstnanost).

Podrobný rozbor této oblasti výdajů bude proveden ve státním závěrečném účtu za rok 1991.

Základním kritériem hodnocení výsledků rozpočtového hospodaření ČSFR pro rok 1991 dohodnutým s Mezinárodním měnovým fondem bylo snížení čisté zadluženosti vládního sektoru u bankovní soustavy, definované jako změna stavu (pozice) na konci hodnoceného období (čtvrtletí) vůči výchozímu stavu k 31. 12. 1990.