Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

VI. v. o.

1296

Federální ministerstvo financí

Čj. I/7 948/1992

Zpráva o plnění státního rozpočtu

Tabulková příloha

Praha, únor 1992

Vláda ČSFR předkládá Federálnímu shromáždění Zprávu o plnění státního rozpočtu za rok 1991 v souladu s § 11 zákona č. 563/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech federace a na základě usnesení Federálního shromáždění č. 268 z 29. 1. 1992. Zpráva vychází z údajů o výsledcích hospodaření státních rozpočtů získaných z bankovních výkazů a z podkladů o pokladním plnění státních rozpočtů k 31. 12. 1991 včetně tzv. dodatků (v dodatkovém období lze do 15. 1. následujícího roku podle platných pravidel čerpat ještě některé, především investiční výdaje, související s rokem uplynulým).

Stanovené termíny projednání v orgánech Federálního shromáždění neumožňují, aby zpráva poskytla komplexní údaje o rozpočtovém hospodaření za rok 1991 (to bude možné až v etapě vypracování státního závěrečného účtu, tj. koncem dubna t. r.). Zpráva neobsahuje zejména údaje o hospodaření místních rozpočtů, o zúčtování vztahů organizací ke státním rozpočtům a nelze v ní hodnotit ani čerpání rozpočtových prostředků podle odvětví (školství, zdravotnictví apod.), neboť potřebné výkazy budou k dispozici nejdříve koncem března.

Z hlediska podrobnosti údajů je rozsah informací, které zpráva poskytuje, zhruba na úrovni průběžných čtvrtletních zpráv o plnění rozpočtu předložených Federálnímu shromáždění v minulém roce.

Zvláštní pozornost věnuje zpráva vývoji rozpočtového hospodaření v průběhu roku, zejména v jeho závěru, a vývoji státních finančních aktiv a pasiv federace. Součástí zprávy je i návrh na použití přebytku státního rozpočtu federace za rok 1991. Vzhledem k předpokládanému termínu vypracování státního závěrečného účtu za rok 1991 a nejistotě pokud jde o termín jeho projednání v orgánech Federálního shromáždění se navrhuje, aby o použití přebytku státního rozpočtu federace bylo rozhodnuto již při projednávání této zprávy.

1. Hospodářský vývoj byl v roce 1991 výrazně determinován zejména těmito vnějšími a vnitřními faktory:

- rozpad RVHP a prohlubující se krize bývalého Sovětského svazu

- zpomalení hospodářského růstu vyspělých zemí

- krize v Perském zálivu

- probíhající transformační proces čs. ekonomiky včetně zahájení procesu privatizace, liberalizace cen a zahraničního obchodu, přechod ke vnitřní konvertibilitě čs. koruny.

Tyto faktory působily po celý rok. Výsledkem působení těchto faktorů je celá řada změn v kvantitativních a kvalitativních charakteristikách ekonomického vývoje.

2. Prioritou hospodářské politiky po celý rok 1991 bylo v souladu se scénářem ekonomické reformy blokovat inflaci, tj. zabránit roztočení inflační spirály. V důsledku uplatnění restriktivní měnové, fiskální a důchodové politiky se tento cíl podařilo realizovat. Po počátečním cenovém nárazu souvisejícím s liberalizací cen vykazoval od poloviny roku meziměsíční index spotřebitelských cen minimální pohyb.

3. Pokles poptávky, způsobený vnějšími faktory a transformačními procesy v ekonomice vedl k poklesu průmyslové, stavební a zemědělské výroby.

Celková průmyslová výroba (včetně malých podniků a soukromého sektoru - odhad FSÚ) ve srovnatelných cenách za 1 - 12 1991 byla proti stejnému období předchozího roku nižší o 23,1 %. Z toho výroba zboží (sledováno výkazy) se snížila o 24,7 %.

Celkový objem stavební výroby (vč. malých podniků a soukromého sektoru) se za 1 - 11 1991 ve srovnatelných cenách snížil o 32,7 % oproti stejnému období předchozího roku. Pokles stavebních prací (sledováno výkazy) byl ještě o dalších 4,9 procentních bodů vyšší.

4. S hospodářským poklesem byl spojen i růst nezaměstnanosti. Ke konci roku činila míra nezaměstnanosti 6,6 %, značný rozdíl je však mezi ČR (4,1 %) a SR (11,8 %).

Ve IV. čtvrtletí se měsíční přírůstky počtu nezaměstnaných začaly poněkud snižovat (nepřekročily 30 tis. osob).

Poklesy zaměstnanosti v průmyslu i stavebnictví za 1 - 12 1991 proti roku 1990 (o 12,3 %, resp. o 18,9 %) jsou podstatně nižší než poklesy výroby. To znamená, že došlo ke snížení produktivity práce a prohlubování "přezaměstnanosti" v těchto odvětvích.

5. Příznivé byly v roce 1991 výsledky dosažené v obchodní a platební bilanci státu. Záměr hospodářské politiky udržet stabilitu devizového kursu a nepřipustit nadměrný růst zahraniční zadluženosti se podařilo splnit s tím, že výsledky jsou lepší než byla prognóza. Hrubá zadluženost vzrostla pouze o cca 1,2 mld USD, tj. na cca 9,3 mld USD ke konci roku. Podstatně se zvýšily devizové rezervy (o 2,1 mld USD) na 3,3 mld USD ke konci roku. Zvýšení devizových rezerv bylo umožněno mírným aktivem běžného účtu platební bilance v konvertibilních měnách a zejména aktivem kapitálového účtu. Na vývoji kapitálového účtu se v minulém roce významně podílel příliv přímých investic (cca 0,6 mld USD) a zejména čerpání úvěrů od Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, Evropských společenství, skupiny zemí G-24 a emise bondů SBČS (celkem ve výši 2,1 mld USD).

Zahraniční obchod skončil v roce 1991 aktivním saldem. Celkový obrat zahraničního obchodu v roce 1991 je však nižší než v roce 1990. Daleko výrazněji poklesl dovoz (na 78,1 % úrovně roku 1990) než vývoz (93,9 % úrovně roku 1990). Příznivější byl vývoj obchodu se zeměmi s tržní ekonomikou, kde byl vývoz ve srovnání s předchozím rokem vyšší, a to o 8,2 %, při poklesu dovozu o 20,6 % úrovně roku 1990.

6. Za 1 - 11 celkové příjmy obyvatelstva nominálně vzrostly oproti předchozímu roku o 10,9 %, reálně však došlo k jejich poklesu o 29,9 %. Mzdy rostou nominálně pomaleji než celkové příjmy, za 1 - 11 vzrostly proti stejnému období předchozího roku pouze o 2,8 %. Jejich reálný pokles je proto vyšší než u celkových příjmů a činí 33,4 %.

Celoročně nižší pokles celkových reálných příjmů než pokles reálných mezd je způsoben nárůstem příjmů sociálních.

Oproti předcházejícím čtvrtletím, kdy vývoj celkových nominálních příjmů byl určován zejména nárůstem příjmů sociálních, došlo ve IV. čtvrtletí k výraznému zvýšení průměrných mezd. Srovnání s předcházejícím rokem ukazuje, že tento nárůst je podstatně rychlejší, než by odpovídalo sezónním vlivům.

7. Stav celkových domácích úvěrů dosáhl ke konci roku 1991 768,5 mld Kčs. Z toho stav úvěrů a půjček podnikům a domácnostem dosáhl 700 mld Kčs, což je nárůst o 19,5 % proti konci předchozího roku. Do celkového přírůstku úvěru, resp. do stavu úvěrů podnikům se v prosinci promítla operace oddlužení podniků. Bez oddlužení by konečný stav úvěrů podnikům a domácnostem činil 731,7 mld Kčs.

Nejdynamičtější složkou poskytovaných úvěrů byly úvěry soukromému sektoru. Ke konci listopadu činily již 62,0 mld Kčs. Z celkového nárůstu úvěrů a půjček podnikům a domácnostem tak na soukromý sektor připadají více než dvě pětiny.

Vklady obyvatelstva, podniků a pojišťoven vzrostly za rok 1991 o 135,1 mld Kčs, tj. o 28,5 % (na 609,7 mld Kčs).

Vývoj vkladů v roce 1991 signalizuje pozitivní obrat v psychologii obyvatelstva, resp. obnovení jeho důvěry v měnu. Míra úspor obyvatelstva, vyjádřená poměrem přírůstku úspor (tj. hotovostí, vkladů u spořitelen a ostatních peněžních ústavů, pojistných rezerv, vkladů na devizových a tuzexových účtech a cenných papírů) k disponibilním příjmům (tj. příjmy obyvatelstva bez daně) se postupně vyvíjela od záporných hodnot v prvním čtvrtletí 1991 ke kladným hodnotám a za 11 měsíců činila 8,1 %. K pozitivním změnám došlo oproti minulým letům i ve struktuře vkladů, kdy poklesl výrazně podíl krátkodobých vkladů a dlouhodobé vklady činí již více než dvě třetiny korunových úspor. Obyvatelstvo také fakticky zapříčinilo nejvyšší dynamiku vkladů v cizí měně (vklady podniků stagnovaly).

8. Souhrn státních rozpočtů vykázal k 31. 12. 1991 (včetně dodatků) schodek ve výši 18,6 mld Kčs. Rozpočtové hospodaření probíhalo po celý rok s výjimkou listopadu a prosince relativně příznivě a vykazovalo přebytky. V závěru roku však došlo ke zlomu ve vývoji státních rozpočtů a k výraznému nárůstu čerpání rozpočtových výdajů.

9. V roce 1991 se dynamicky rozvíjel soukromý sektor. Svědčí o tom jak počet registrovaných podnikatelů (vysoké procento z nich však vykonávalo svou činnost souběžně se zaměstnáním ve státním sektoru, resp. jako registrovaní podnikatelé pracovali v zaměstnaneckém vztahu pro jiného podnikatele), tak nárůst úvěrů soukromému sektoru.

Pozitivně k rozvoji soukromého sektoru přispěla malá privatizace. Ke konci roku bylo vydraženo celkem cca 25 tis. provozních jednotek. Ještě větší počet provozních jednotek byl vrácen v rámci restitucí.

10. Výsledky IV. čtvrtletí naznačují určitou stabilizaci, zejména se potvrzují tyto tendence:

- oživení poptávky po československém exportu a následný růst aktivního salda zahraničního obchodu, které signalizují, že část poklesu domácí agregátní poptávky je kompenzována vztahy k zahraničí

- určité oživení domácí poptávky, které se spolu s poptávkou vnější promítá do dílčího růstu HDP ve čtvrtém čtvrtletí oproti čtvrtletí třetímu (částečně způsobeno i sezónním vlivem).

11. Fiskální a měnová politika na vývoj ekonomiky v průběhu roku 1991 reagovala řadou opatření.

Mezi nejvýznamnější opatření fiskální politiky patřilo: úpravy sazeb daně z obratu (snížení sazeb z 0, 12, 22, 32 % na 0, 11, 20 a 29 % v květnu), úpravy dovozní přirážky (zrušení dovozní přirážky na dovoz zboží pro výrobní spotřebu v dubnu, dvojí sní žení sazby dovozní přirážky, a to v květnu z 20 na 18 % a v červnu z 18 na 15 %, opětovné uplatnění dovozní přirážky na individuální dovozy fyzických osob v říjnu), zúžení rozsahu regulovaných cen (průběžně z lednových cca 15 % a cca 10 % v červnu a na cca 5 % po dokončení další fáze deregulace cen v listopadu), výrazné snížení dotací k cenám paliv a tepelné energie pro obyvatelstvo v květnu a v návaznosti na to provedení určitých kompenzací dopadů na obyvatelstvo z rozpočtu a od července zvýšení vyrovnávacího příspěvku vybraným skupinám obyvatelstva. Ve druhém pololetí byl realizován celý soubor aktivních opatření na podporu oživení poptávky, a to jak na straně zvýšení výdajů státních rozpočtů, tak na straně příjmů.

Měnová politika ovlivnila měnový a ekonomický vývoj zejména: snížením diskontní sazby o 0,5 bodu na 9,5 % v srpnu, postupným snižováním horního rozpětí úrokové míry, a to ze 14 na 12 bodů v červenci, ze 12 na 9,5 bodu v srpnu a z 9,5 na 7,5 bodu v září, snížením úrokových sazeb z depozit a úvěrů peněžních ústavů (na základě doporučení bankovní rady), zrušením dosud závazně stanovených pravidel pro sjednávání platebních podmínek u dovozů v říjnu. Výrazným opatřením finanční politiky bylo doporučení Finanční rady z října vydat konvertibilní obligace Fondů národního jmění v hodnotě 50 mld Kčs sloužící jednak na doplnění kapitálu komerčních bank, jednak k odpisu části špatných úvěrů, což bylo v závěru roku realizováno.

Hospodaření souhrnu veřejných rozpočtů skončilo v roce 1991 schodkem ve výši 12,3 mld Kčs, přičemž schodek souhrnu státních rozpočtů činil 18,6 mld Kčs a přebytek hospodaření místních rozpočtů 6,3 mld Kčs.

Tyto výsledky znamenají, že se nepodařilo realizovat záměr rozpočtové politiky dosáhnout v roce 1991 přebytek ve výši 8 mld Kčs (uvedené výsledky nezahrnují na rozdíl od minulých let výsledky zúčtování finančních vztahů s podniky, tj. doúčtování odvodů a dotací; výsledky těchto zúčtovacích operací budou zahrnuty jako součást běžného hospodaření státních rozpočtů za rok 1992).

v mld Kčs

x) [Index je nesrovnatelný s indexem 1990/1989 vzhledem k metodickým změnám (přenesení financování některých činností z místních rozpočtů na státní rozpočty republik).]

Objektivní analýza výsledků rozpočtového hospodaření vyžaduje, aby celoroční souhrnné výsledky byly posuzovány minimálně ze tří hledisek:

- z hlediska vývoje v průběhu roku vzhledem k silnému vlivu inflačního nárazu na počátku roku a k reakci rozpočtové politiky na tento vývoj ve druhé polovině roku;

- z hlediska změn ve struktuře rozpočtových příjmů a výdajů ve srovnání s původními předpoklady;

- z hlediska vývoje jednotlivých státních rozpočtů.

Současně je třeba vzít v úvahu neobvyklost vývoje ekonomiky a státního rozpočtu v průběhu roku, vyplývající ze zásadních systémových změn. Tím vzrostla i rizikovost a nejistota zejména v odhadech rozpočtových příjmů a v důsledku toho i pravděpodobnost jejich možných větších odchylek od původních úvah.

Vývoj rozpočtového hospodaření v průběhu roku 1991 je možno z hlediska celkového výsledku rozdělit v zásadě do 3 etap:

a) v 1. etapě, tj. do konce června, vykazoval rozpočet poměrně výrazný přebytek převyšující celoroční záměr (maximum koncem května 20,8 mld Kčs), který byl ovlivněn předstihem plnění příjmů před výdaji (v příjmech šlo především o vysoké plnění odvodů ze zisku, kde se kromě inflačního vývoje projevoval mimořádný vliv přecenění zásob); rozpočtové hospodaření probíhalo podle rozpočtů schválených příslušnými parlamenty, které byly počátkem července upraveny s přihlédnutím k vývoji příjmů, k vlivu inflačního vývoje na výdaje a s ohledem na některá věcná a cenová opatření schválená vládami; tato úprava znamenala v souhrnu za veřejné rozpočty zvýšení celkového objemu rozpočtových příjmů i výdajů o 35,9 mld Kčs (o 7,6 %), tzn. zachovávala původně uvažovanou výši rozpočtového přebytku (8 mld Kčs);

b) ve 2. etapě, která zahrnuje období 3. čtvrtletí a října docházelo k postupnému poklesu rozpočtového přebytku, avšak výše přebytku v souhrnu za rozpočty byla stále ještě na úrovni celoročního záměru;

c) ve 3. etapě, zahrnující listopad a prosinec, došlo k přechodu výsledku rozpočtu do schodku, který se výrazně prohloubil v prosinci a zásadním způsobem ovlivnil celoroční výsledky.

Uvedený vývoj lze charakterizovat na těchto údajích:

Přestože i v minulých letech se sezónnost ve vývoji rozpočtu projevoval zhoršením jeho výsledků v závěru roku, byla míra tohoto zhoršení v roce 1991 výrazně vyšší, přičemž schodek rozpočtu v samotném listopadu a prosinci 1991 byl vyšší než ve stejném období v minulých letech:

Saldo rozpočtu v mld Kčs

Bylo to ovlivněno jak příjmy, tak výdaji. Svědčí o tom např. toto srovnání s rokem 1990:

v mld Kčs

Odlišnost vývoje rozpočtu v roce 1991 od předchozích let byla patrná zejména na jeho příjmové straně, kde namísto sezónně obvyklého vývoje příjmů v závěru roku (relativně vysoký růst vzhledem k průměru předchozích měsíců), byl růst příjmů nižší. Tato skutečnost vyplynula zejména z toho, že relativně velké přírůstky příjmů (zejména zisku) byly dosaženy v prvních měsících roku, což souviselo s liberalizací cen.

Z toho lze vyvodit, že jednou z hlavních příčin vysokého schodku rozpočtu v roce 1991 byla malá účinnost opatření přijatých k regulaci výdajů v závěru roku v poměru k vývoji příjmů. I když i ve federálním rozpočtu došlo v závěru roku rovněž k vyššímu čerpání výdajů ve srovnání s předchozími lety, týká se tento závěr především státních rozpočtů republik.

Přestože zhruba v polovině října bylo známo, že skutečné příjmy zejména u daně z obratu nedosáhnou rozpočtem uvažované výše, nebyla výdajová politika republikových rozpočtů této skutečnosti dostatečně přizpůsobena. Naopak Slovenská národní rada schválila dne 6. 11. 1991 zvýšení výdajů státního rozpočtu Slovenské republiky o 600 mil. Kčs a snížení přebytku z 0,7 na 0,1 mld Kčs. Obdobně Česká národní rada schválila dne 8. 11. 1991 tzv. druhou etapu valorizace výdajů státního rozpočtu České republiky ve výši 3,8 mld Kčs, přičemž nebylo rozhodnuto o rozpočtovém krytí těchto výdajů. Tato opatření byla schvalována bez ohledu na varovné prognózy v oblasti příjmů a rostoucí napětí mezi příjmy a výdaji ve státních rozpočtech republik.

Přitom zrychlení ve výdajích státního rozpočtu Slovenské republiky v závěru roku bylo vyšší než v České republice:

v mld Kčs

O výsledcích rozpočtového hospodaření v průběhu roku 1991 podle jednotlivých rozpočtů dává přehled tato tabulka: