V Praze dne 9. prosince 1991
předseda vlády ČSFR:
místopředseda vlády a ministr financí ČSFR:
Federální ministerstvo financí
K čj. I/28 581/1991
II.
Finanční politika v roce 1992 a přehled o souhrnu veřejných rozpočtů ČSFR
A.
Finanční politika a veřejné rozpočty v roce 1992
Finanční politika a veřejné rozpočty v roce 1992
I. Úvod
Vývoj v roce 1991 potvrdil konzistentnost hospodářské a finanční politiky vlády s probíhající tržní transformací ekonomiky. Výsledky roku 1991 a prognózovaný vývoj v roce 1992, opírající se o veškeré dosažitelné poznatky o exogenních a endogenních činitelích, ovlivňujících základní parametry hospodářského vývoje, se staly základem pro formulaci koncepce finanční politiky a státního rozpočtu.
Formulování koncepce finanční politiky pro rok 1992 je mimořádně komplikované, protože predikce budoucího vývoje jsou zatíženy vysokým stupněm nejistoty.
Přes pokrok ve statistickém vykazování jsou statistické ukazatele stále zatíženy určitou nespolehlivostí. Lze je proto použít jako základ pro ocenění letošního vývoje a pro jeho prognózu v roce příštím jen aproximativně. Týká se to především vykazovaných údajů o outputu, inflaci a nezaměstnanosti, které zřejmě v řadě případů vykreslují vývoj v nepříznivějším světle, než jaký ve skutečnosti je.
II. Ekonomický vývoj, hospodářská a finanční politika v roce 1991
1. Záměry a cíle hospodářské a finanční politiky pro rok 1991
K nejdůležitějším cílům finanční a hospodářské politiky patřilo:
- blokovat inflační proces, restriktivní finanční politikou a přebytkem rozpočtového hospodaření zabránit roztočení inflační spirály;
- snížit podíl státních rozpočtů na národním důchodu, tím podpořit transformační proces;
- zužovat okruh přerozdělovacích procesů i v rámci rozpočtové soustavy, podporovat rozvoj soukromého podnikání;
- zvýšit podíl transferových výdajů pro obyvatelstvo v celkových výdajích státních rozpočtů v souvislosti s vytvořením sociální záchranné sítě;
- transformační proces podpořit snižováním daňového zatížení a omezováním dotací pro podnikovou sféru.
2. Dosavadní vývoj v roce 1991 a predikce do konce roku
Odhad vývoje do konce roku se opírá o disponibilní údaje a o analýzu dosavadního průběhu reformy a dopadů vnitřních i vnějších faktorů, ovlivňujících hospodářský vývoj.
a) Ekonomický růst
V 1. pololetí 1991 došlo oproti stejnému období minulého roku k reálnému poklesu vytvořeného národního důchodu (netto) o 13,8 %; v důsledku vcelku dynamického rozvoje služeb byl pokles hrubého domácího produktu nižší a činil 9 %.
Očekáváme, že v celoročním vyjádření dojde k reálnému poklesu národního důchodu o 15 % a hrubého domácího produktu o 12 %. Tento odhad opíráme o následující předpoklady:
- pokračující pokles hospodářské aktivity v průmyslu a ve stavebnictví (za 1. pololetí činil index průmyslové výroby 85,7 a za 10 měsíců 79,0, ve stavebnictví jsou odpovídající čísla 73,2 a 69,7).
- na trhu spotřebního zboží a potravin dochází po úvodním propadu poptávky na začátku roku ke stabilizaci (za 1. pololetí činil index nominálních výdajů obyvatelstva na nákupy v maloobchodě 103,5, za 10 měsíců 101,0 - v tomto poklesu v porovnání s dynamikou za 1. pololetí se projevuje jednak pokles maloobchodního obratu v souvislosti s ukončením vrcholu turistické sezóny a dále je zde statistický vliv nákupní horečky ze závěru loňského roku);
- pokračují problémy v poptávce po čs. exportu zejména ze strany zemí střední a východní Evropy a také ze strany Sovětského svazu.
b) Zaměstnanost, resp. nezaměstnanost
Pokud jde o zaměstnanost, podle údajů ke konci října dosáhl počet nezaměstnaných 474 tis. osob, což celostátně představuje míru nezaměstnanosti 6,0 %. Tento ukazatel je výsledkem rozdílné míry nezaměstnanosti mezi ČR (3,9 %) a SR (10,3 %).
V průběhu roku se nezaměstnanost zvyšovala v podstatě rovnoměrně o cca 30-40 tis. osob měsíčně. K vyššímu nárůstu řádově o 60 tis. osob došlo pouze v červenci a to v souvislosti s příchodem absolventů škol na trh práce. Předpokládáme, že tato tendence bude pokračovat a počet nezaměstnaných tudíž dosáhne na konci roku výše cca 600 tis., tj. zhruba 7,5 %
c) Ceny a mzdy
Cenový vývoj v roce 1991 měl dvě fáze. Na počátku roku došlo k prudkému vzestupu cen zejména v důsledku vyrovnávání převisu poptávky nad nabídkou (měsíční index v lednu 125,8, v únoru 107,0). V dalším vývoji se růst cenové hladiny zpomalil a v posledních čtyřech měsících jsou stabilizovány. Cenový index k 31. 10. činil 149,4. V měsíci říjnu oproti září ceny poklesly o 0,1 %.
Do konce roku bude pokračovat stabilizace cenového vývoje, resp. nízký růst cen. Pozitivní vliv na cenový vývoj budou mít zejména tyto faktory:
- stabilizovaný kurs čs. koruny;
- pružná politika úrokové míry, reagující na dosavadní cenový vývoj;
- vzestupná tendence v tvorbě úspor obyvatelstva; od dubna t. r. úspory stále rostou a jejich úhrnný přírůstek za leden - říjen (i se započtením prvotního poklesu) činil již 28,1 mld Kčs.
V cenovém vývoji ve čtvrtém čtvrtletí se naopak negativně odrazí zejména:
- zvýšení cen elektrické energie v sektoru domácností, spojené s částečným odbouráním dotací;
- růst nákladů na novou sklizeň, který se postupně promítne do cen potravin;
- vliv přirozeného zvýšení poptávky (i cenových aspirací prodávajících) v předvánoční sezóně.
Na základě těchto hypotéz dospíváme k závěru, že cenový růst ve zbývající části roku bude maximálně představovat několik procentních bodů a celková inflace, měřená rozdílem cenových hladin na konci a počátku roku, bude za rok 1991 kolem 57 %.
Zatímco ceny zboží a služeb byly v roce 1991 v převážné míře liberalizovány, rozhodující část mezd zůstává nadále regulována. Dostupné dílčí informace o mzdovém vývoji naznačují, že mzdy výrazně přispěly ke stabilizaci cen.
Objem mzdových prostředků vyplacených v ČSFR za prvních devět měsíců roku činil 221,3 mld Kčs, tj. index 102,0 oproti stejnému období minulého roku. Průměrné nominální mzdy v průmyslu vzrostly za prvních 9 měsíců roku 1991 oproti stejnému období roku 1990 o 14,5 %.
V období do konce roku 1991 lze očekávat další mzdový nárůst, jehož úroveň měřená růstem průměrné mzdy však nepřesáhne 20 % v celoročním vyjádření.
d) Vnější vztahy
Běžný účet platební bilance za 9 měsíců tohoto roku skončil v oblasti konvertibilních měn pasivem ve výši cca -205 mil. USD (-6,1 mld. Kčs), v oblasti nekonvertibilních měn bylo dosazeno aktiva ve výši 22,1 mld. Kčs.
Aktivum kapitálového účtu v konvertibilních měnách bylo dosaženo zejména čerpáním úvěrů od Mezinárodního měnového fondu a Evropských společenství (za 1. až 9. měsíc celkově ve výši 1,35 mld USD) a přílivem přímých investic ve výši 0,5 mld USD. Toto aktivum při nízkém deficitu běžného účtu platební bilance vedlo k podstatnému zvýšení devizových rezerv z 1,2 mld USD na počátku roku na 2,2 mld USD ke konci září. Celková hrubá zadluženost činila ke konci září 9,3 mld USD.
Koncem roku 1991 se očekává pasivum běžného účtu platební bilance v konvertibilních měnách ve výši -0,4 mld USD. Kapitálový účet platební bilance v konvertibilních měnách skončí aktivem. Aktiva bude dosaženo zejména v důsledku čerpání dlouhodobých zahraničních finančních zdrojů v celkové výši 2,1 mld USD (1,3 mld USD od Mezinárodního měnového fondu, 200 mil. USD od Světové banky, 225 mil. USD od Evropských společenství, 80 mil. USD od G-24 a cca 300 mil. USD z mezinárodních kapitálových trhů) a přílivu přímých investic ve výši 0,6 mld USD. Aktivum kapitálového účtu nejen umožní profinancovat deficit běžného účtu, ale i zvýší devizové rezervy oproti počátku roku o cca 1,8 mld USD. Celková hrubá zadluženost nepřekročí 10 mld USD.
e) Měnový vývoj
Přírůstek úvěrů podnikům a domácnostem za leden až září činil 109,7 mld. Kčs, což je 18,7 %. Tento vývoj je v souladu s nominálním vývojem HDP v tomto období.
Na základě těchto údajů očekáváme, že emise peněz, charakterizovaná přírůstkem domácích úvěrů podnikovému sektoru a obyvatelstvu nepřesáhne do konce roku nominální tempo růstu hrubého domácího produktu.
Nelze ovšem přehlédnout, že při nedostatečné tvrdosti rozpočtových omezení a neúplnosti institucionálního rámce tržního mechanismu (právní úprava úpadku) určitý únikový koridor z úvěrové i fiskální restrikce představuje nárůst platební neschopnosti, jejíž objem se podle disponibilních čtvrtletních údajů od počátku roku do konce pololetí zhruba zdvojnásobil a dosáhl výše 124,3 mld Kčs, tedy více než dvojnásobku stavu z počátku roku. Úroveň platební neschopnosti nyní dosahuje zhruba 20 % objemu poskytnutých úvěrů do národního hospodářství. Významné je, že nárůst celkové platební neschopnosti v roce 1991 je způsoben převážně růstem druhotné platební neschopnosti. Pozitivním jevem třetího čtvrtletí je určité zpomalení růstu platební neschopnosti, která ke konci září dosáhla výše 147,2 mld Kčs.
3. Opatření finanční politiky realizovaná v průběhu roku 1991
V průběhu roku 1991 byly realizovány dva soubory opatření finanční politiky: ta, která vyplývala ze scénáře ekonomické reformy a ta, která pružně reagovala na aktuální ekonomický vývoj.
Do prvního souboru patří:
- liberalizace cen; rozsah regulovaných cen představoval cca 15 %;
- zavedení vnitřní směnitelnosti koruny k volně směnitelným měnám;
- liberalizace zahraničně obchodních operací;
- realizace malé privatizace a příprava velké privatizace;
- sjednocení sazeb daně z obratu;
- snížení odvodů ze zisku podniků, bank a spořitelen;
- zavedení dovozní přirážky na ochranu platební bilance.
Do druhého souboru patří opatření, která jsou výrazem reakce hospodářské politiky na ekonomický vývoj. Ke zmírnění sociálních dopadů reformy byla přijata opatření:
- dvojí zvýšení sociálních důchodů;
- kompenzace zvýšení cen paliv a energie vybraným skupinám obyvatelstva;
- zvýšení výdajů státních rozpočtů na valorizaci mezd v rozpočtových organizacích.
Na podporu poptávky nebo ke stimulaci ekonomické aktivity byla schválena opatření:
- přeřazení některých výrobků do skupin s nižší sazbou daně
z obratu a zvýšení některých odpisových sazeb, zvýšení veřejných výdajů na investice;
- zvýšení výdajů státních rozpočtů na věcné výdaje;
- snížení sazby dovozní přirážky a omezení okruhu zboží, na které se vztahuje (pouze obchodní dovozy s výjimkou těch, které jsou určeny pro výrobní spotřebu);
- zřízení Konsolidační banky;
- snížení sazeb daně z obratu;
- snížení rozpětí úrokové míry od diskontu ze 14 % na výsledných 7,5 %;
- snížení diskontní úrokové sazby na 9,5 %;
- zrušení všech dosud závazně stanovených pravidel pro sjednávání platebních podmínek u dovozů;
- k doplnění kapitálu komerčních bank a ke snížení špatných úvěrů doporučila Finanční rada fondům národního jmění vydat konvertibilní cenné papíry v hodnotě 50 mld. Kčs;
- rozšíření dovozní přirážky i na dovozy fyzických osob podléhající clu;
- opatření v oblasti rozpočtových příjmů.
III. Prognóza hospodářského a finančního vývoje v roce 1992
Východiskem pro formulaci záměrů finanční politiky na rok 1992 jsou dvě základní hypotézy:
1. Teprve v roce 1992 ekonomika s velkou pravděpodobností dosáhne kritického "dna" poklesu, spojeného s transformačním procesem a dopadem vlivů vnějších a vnitřních činitelů.
Při formulaci této hypotézy vycházíme z toho, že jádro transformačních změn bylo v ekonomice iniciováno počátkem a dále v průběhu roku 1991. Rok 1991 probíhal ve znamení krátkodobých adaptačních procesů a razantního omezení agregátní poptávky s následným poklesem i agregátní nabídky a ekonomického výkonu. Teprve v roce 1992 budou v návaznosti na postupující privatizaci nastartovány střednědobé a dlouhodobé přizpůsobovací posuny zejména v chování podnikové sféry a při formulaci podnikových rozvojových strategií. Rozvoj institucionálního a legislativního rámce tržního hospodářství přispěje v roce 1992 k prosazení tvrdšího rozpočtového omezení do finančního hospodaření podnikatelských subjektů a znemožní jim podobné únikové manévry jako v roce letošním (růst platební neschopnosti, výroba na sklad, udržování přebytečných pracovních sil, dílčí omezování pracovní doby apod). Rovněž začne fungovat zákonná úprava bankrotu. To vše způsobí, že na jedné straně se v příštím roce plně projeví dopady letos nastartované transformační strategie, na straně druhé se začne rozvíjet reálná adaptace podnikové sféry, což přispěje ke stabilizaci hospodářství.
Z tohoto pohledu je proto nutno očekávat v roce 1992 další pokles ekonomického výkonu a růst nezaměstnanosti. Až v průběhu roku 1992 se zřejmě definitivně prosadí z výkonového hlediska objektivní úroveň celkové nezaměstnanosti a budou se uskutečňovat výraznější strukturální změny výrobního potenciálu. Lze očekávat ze růst nezaměstnanosti v roce 1992 může být dynamičtější než pokles produktu, zatímco v roce 1991 tomu bylo naopak. Postup privatizace tyto změny urychlí.
2. Na druhou stranu se v roce 1992 sníží meziroční intenzita působení vnějších a vnitrních exogenních faktorů, které letos výraznou měrou přispěly k hospodářskému poklesu.
V tomto smyslu byl rok 1991 v mnoha směrech kritickým bodem reformy, neboť se bezprostředně projevily zejména dopady liberalizace cen a zahraničního obchodu, zavedení vnitřní směnitelnosti koruny i počínající privatizace. Současně v roce 1991 došlo ke kumulaci nepříznivých vnějších faktorů (přechod na zúčtování ve směnitelných měnách a obchod za světové ceny v RVHP, rozpad trhu SSSR, sjednocení Německa).
V roce 1992 bude v souhrnu působení vnitřních a vnějších exogenních faktorů méně intenzívní, než v roce 1991. I nadále bude hospodářský výkon silně ovlivněn vývojem na úseku vnějších vztahů, zejména: - pravděpodobným zpomalením hospodářské konjunktury ve vyspělých zemích, zejména u našich rozhodujících partnerů, což se projeví zhoršováním našich odbytových možností na těchto trzích. V této souvislosti bude mít na náš export nesporný vliv zintenzivnění protiinflační politiky v Německu, které zde pravděpodobně navodí snížení dynamiky hospodářského výkonu. Na druhé straně můžeme očekávat v příštím roce určité zmírnění ochranářské politiky vyspělých tržních ekonomik ve vztahu k československému exportu. Významným činitelem tohoto posunu je uzavření asociačních dohod s Evropskými společenstvími.
Představa o hospodářském vývoji v roce 1992 vychází dále z toho, že nebudou existovat limitující faktory na straně agregátní nabídky, protože již v letošním roce byla odstraněna úzká místa, vyplývající z permanentního přehřátí direktivně řízeného hospodářství.
a) Ekonomický růst
Odhad hospodářského růstu pro rok 1992 vychází z toho, že:
- se bude stabilizovat reálná úroveň individuální spotřeby. Po propadu životní úrovně v letošním roce již není reálný předpoklad jejího výraznějšího poklesu v příštím roce;
- zastaví se pokles, event. dojde i k mírnému oživení investiční aktivity, a to v souvislosti
1) s rozvojem investic do infrastruktury,
2) s postupným rozvíjením soukromého sektoru a s pokračujícím přílivem zahraničního kapitálu,
3) s oslabováním významu dosud převládajících expektací a návazně deformací v chování státních podniků (investice do zásob na úkor investic rozvojových apod.);
- podaří se postupně stabilizovat i sféru vnějších obchodních vztahů, kde začne pozvolna narůstat exportní aktivita nově privatizovaných podniků. Očekáváme rovněž stabilizující vliv obchodních vztahů s vyspělými trhy (asociační dohody s Evropskými společenstvími a prolomení obchodních bariér). Zklidní se i vývoj hospodářských vztahů se zeměmi střední a východní Evropy, lze však očekávat výraznější problémy ve vztahu k teritoriu bývalého SSSR.
Přes stabilizační vliv uvedených faktorů je však nutné i v příštím roce očekávat ekonomický pokles, spojený s transformací ekonomiky, avšak tempo tohoto poklesu se sníží. Očekáváme meziroční reálný pokles hrubého domácího produktu okolo 3 až 6 %.
b) Zaměstnanost resp. nezaměstnanost
Ekonomický pokles bude spojen s dalším nárůstem nezaměstnanosti, která se při dosažení "dna" poklesu, spojeného s transformací ekonomiky, krátkodobě zvýší proti stavu ke konci roku 1991 až o 1 třetinu a krátkodobě může převýšit i hranici přirozené úrovně nezaměstnanosti, se kterou pracuje většina tržních ekonomik.
Nezaměstnanost bude příští rok vyplývat nikoliv již pouze z poklesu výroby, ale stále více bude spojena se začínajícími adaptačními procesy v ekonomice, přičemž v tomto směru bude generována jak v soukromém, tak i ve státním sektoru (kde se posílí vazba mezi velikostí odbytu a úrovní zaměstnanosti).
Proti vyššímu růstu nezaměstnanosti budou působit ochranné mechanismy, zejména ty, které zmírňují tvrdost dopadu zahraniční konkurence na naši tuzemskou ekonomiku a rozkládají jej na delší časové období. Současně je nutno počítat i se vznikem nových pracovních míst, které se při stávajících standartních metodách měření produktu nemusí projevit v jeho růstu (např. ve službách).
c) Inflace
V příštím roce nebudou působit tak silné inflační impulsy jako v roce letošním. Vývoj cenové hladiny bude určován vývojem základního makroekonomického vztahu mezi agregátní nabídkou a poptávkou, přičemž i nadále rozhodujícím limitujícím faktorem cenového růstu zůstane agregátní poptávka.
Tato úvaha vychází z těchto předpokladů:
- nedojde k žádným převratným změnám ve světové ekonomice, spojeným s dramatickým zvyšováním cen. Čs. ekonomika již základní cenové nárazy po liberalizaci cen v podstatě absorbovala, na druhou stranu její otevřenost vůči světu znamená velmi úzkou bezprostřední souvislost mezi pohybem světových a domácích cen;
- i nadále bude prioritou vlády udržet vývoj mezd, úvěrů a rozpočtových výdajů v takových mezích, aby v těchto oblastech nedošlo ke generování převisu agregátní poptávky nad nabídkou;
- v průběhu roku 1991 přestala být agregátně čs. ekonomika ekonomikou deficitní a byla vytvořena rovnováha na většině trhů s větším či menším přebytkem nabídky;
- v roce 1992 v cenách "odezní" již i vliv růstu cen tepla a energie;
- významným stabilizačním faktorem bude oslabení růstu velkoobchodních cen, a to zejména ve spojitosti s rozvojem soukromého sektoru, oslabením monopolistických schémat chování u státních podniků a v souvislosti s dalším uvolněním zahraničního obchodu.
Určité riziko pro růst cenové hladiny budou naopak představovat tyto vlivy:
- hlavním faktorem ovlivňujícím růst cen bude vývoj příjmů (zejména mezd). Očekáváme, že se sníží zpoždění mezi vývojem cen a mezd, a tím získá na významu rychlá reakce na případné odchylky;
- faktorem růstu cenových hladin bude v prvním pololetí pohyb cen v řetězci rostlinné výrobky - živočišné výrobky potraviny na spotřebitelském trhu, zvýšení vybraných spojových tarifů a konečně zvýšení nájemného.
V důsledku všech těchto vlivů předpokládáme, že inflace by se měla v roce 1992 pohybovat v intervalu 12 - 15 %.
d) Vnější vztahy
Přes určité očekávané oživení zahraničního obchodu nelze pro rok 1992 počítat s výrazným zlepšením platební bilance ve volně směnitelných měnách. Velká privatizace a restrukturalizace průmyslu povedou zřejmě k oživení dovozu strojů a zařízení a dalších dovozů pro výrobní spotřebu, které jsou v letošním roce potlačovány ve prospěch dovozu spotřebního zboží.
Podle předběžných odhadů očekáváme pasivum obchodní bilance i běžného účtu platební bilance ve výši -0,5 až -1,0 mld USD. Očekávané vyšší výnosy ze služeb budou kompenzovány vyššími náklady z titulu bankovních úroků, v důsledku toho lze tedy očekávat vyrovnání salda tzv. neviditelného obchodu, které v roce 1991 zlepšovalo saldo běžného účtu platební bilance. Tyto odhady se opírají o předpoklad, že veškerý obchod se zeměmi střední a východní Evropy bude probíhat ve volně směnitelných měnách. Pokud bude dojednáno pokračování obchodu především s republikami bývalého SSSR na bázi clearingu resp. barteru, lze očekávat přibližnou vyrovnanost těchto obchodů.
Očekáváme, že financování deficitu běžného účtu platební bilance bude plně zabezpečeno dosud sjednanými dlouhodobými zahraničními půjčkami od mezinárodních finančních institucí, G-24, od Evropských společenství a z bondů NOMURA v rozsahu 1,1 mld USD. Rozsah přílivu zahraničního kapitálu odhadujeme na 600-650 mil USD. Aktivum kapitálového účtu platební bilance zřejmě převýší pasivum běžného účtu, takže dojde k dalšímu posílení devizových rezerv o cca 400 mil. USD.
IV. Cíle finanční politiky v roce 1992
Finanční politika bude v roce 1992 usilovat o splnění následujících cílů:
a) Minimalizovat pokles ekonomického růstu.
Vyrovnanost rozpočtů ve srovnání s intenzivní rozpočtovou restrikcí poptávky roku 1991 bude znamenat z hlediska meziročního srovnání nové stimuly pro nabídku. Tím se bude částečně snižovat předpokládaný ekonomický pokles.
V návrhu státního rozpočtu se současně předpokládá, že disponibilní zdroje podniků porostou rychleji než HDP, což by mělo vytvářet prostor pro zvýšení jejich investiční aktivity.
K podpoře poptávky a tím i nabídky budou významně přispívat investice do infrastruktury a do akcí celostátně významných pro strukturální transformaci ekonomiky, které by měly být financovány částečně zdroji získanými na kapitálovém trhu. Mělo by jít převážně o nepoužité zdroje bank a pojišťoven, obyvatelstva a podniků, aby podpora růstu nebyla spojena s nárůstem míry inflace.
Při získávání zdrojů na kapitálovém trhu je nutno však vzít v úvahu, že využití zdrojů obchodních bank a pojišťoven by omezilo zdroje pro poskytování úvěru podnikovému sektoru. To by se nepříjemně promítlo do ekonomické aktivity podniků a do rozvoje nabídky zboží a služeb.
b) Omezovat inflační tendence
Tento cíl se bude ve státních rozpočtech realizovat tím, že dynamika rozpočtových výdajů (reálně i nominálně) bude pomalejší než dynamika reálného i nominálního HDP. Zajištění tohoto cíle bude prováděno při současné podpoře soukromého podnikání a při řešení sociálních dopadů reformního procesu a bude důsledně spojováno s omezováním finančních zásahů do ekonomiky podniků.
c) Pokračovat v transformačním působení snížením angažovanosti státu v ekonomice
Jde o jeden z hlavních úkolů finanční politiky. Jeho realizací se vytvářejí podmínky pro prohloubení vlivu trhu na rozhodování a na odpovědnost podniků za výsledky hospodaření.
Tendenci poklesu podílu státních rozpočtů na HDP bude finanční politika prosazovat i v roce 1992. V tomto směru bude příznivě působit i další postup privatizace.
* * *
Narušení těchto cílů by mohlo vést k likvidaci (oslabení) protiinflačního působení měnové politiky, k podpore růstu nehospodárnosti, tzn. k oslabení finanční disciplíny, k oslabení tlaku na transformaci ekonomiky a k růstu míry inflace s tlaky na případné rozšíření regulace cen a s nutností řešit sociální důsledky inflace.
Realizace finanční politiky bude v roce 1992 mimořádně náročná, protože bude muset citlivě reagovat na protichůdné tendence v ekonomice: na jedné straně brzdit pokles ekonomického růstu a na straně druhé bránit inflačnímu vývoj i ekonomiky.
Finanční politika bude přispívat k omezování poklesu poptávky, nemůže však poptávku neúměrně zvyšovat. Růst poptávky v sobě skrývá - hlavně při stagnaci restrukturalizace výroby reálné nebezpečí, že se promítne do zvýšení dovozů hotových výrobků s nepříznivým dopadem na platební bilanci, směnitelnost koruny a její směnný kurs.
Při dosud monopolní struktuře výroby lze také očekávat, že zvýšení poptávky se promítne spíše do růstu cen a míry inflace než do zvýšení výroby a zaměstnanosti.
B.
Přehled o souhrnu veřejných rozpočtů ČSFR
K čj. I/28 581/1991
B.
Přehled o souhrnu veřejných rozpočtů ČSFR
Obsah
|
|
|
I. Hlavní východiska a problémy státního rozpočtu |
|
II. Celkový přehled příjmů a výdajů veřejných rozpočtů |
|
III. vztahy mezi státními rozpočty |
|
IV. Podrobnější charakteristika vývoje hlavních druhů příjmů a výdajů souhrnu veřejných rozpočtů |
|
Příjmy |
|
1. Daň z obratu |
|
2. Odvody ze zisku |
|
3. Důchodová daň ze zisku |
|
4. Odvody z objemu mezd |
|
5. Clo |
|
6. Nedaňové příjmy |
|
Výdaje |
|
1. Neinvestiční dotace |
|
2. Veřejné investice |
|
3. Transfery a ostatní výdaje na služby pro obyvatelstvo |
|
4. Neinvestiční výdaje na vědu a techniku |
|
5. Výdaje na státní správu a justici |
|
6. Výdaje na obranu a bezpečnost |
K čj. I/28 581/1991
Přehled
o souhrnu návrhů veřejných rozpočtů na rok 1992
I. Hlavní východiska a problémy státního rozpočtu
Předložený návrh rozpočtu vychází z očekávaných výsledků hospodářského, sociálního a rozpočtového vývoje v roce 1991, z opatření finanční politiky přijatých v průběhu roku a z prognózovaných makroekonomických vztahů pro rok 1992. Nepočítá se zásadnějšími systémovými změnami, které by výraznějším způsobem ovlivnily rozpočtové příjmy (po snížení sazeb odvodů a daní podniků ze zisku v roce 1991 se v roce 1992 jejich výše nemění).
Vypracování návrhu rozpočtu bylo výrazně ovlivněno změnou situace v rozpočtových příjmech. Zatímco v roce 1991 byly příjmy ovlivněny poměrně vysokou dynamikou zisku v důsledku vývoje cen a dalších mimořádných a neopakovatelných vlivů (přecenění zásob), je možno pro rok 1992 počítat pouze s relativně nízkou dynamikou příjmů. Vyplývá to zejména z nižší úrovně ekonomické aktivity v procesu transformace ekonomiky, což vytváří napjatou situaci v rozpočtu. Toto napětí je dále prohlubováno značnými tlaky na růst rozpočtových výdajů souvisejících jak s minulým vývojem (zvýšení cen v roce 1991, výdaje na dluhovou službu), tak s procesem transformace (výdaje na nezaměstnanost, vznik a posílení tržních institucí - daňové úřady, živnostenské úřady, celní správa apod.).
Naplnění cílů finanční politiky klade za této situace mimořádné nároky na rozpočet, který bylo třeba sestavit maximálně úsporně, aby se růst jeho výdajů nestal impulsem k roztáčení inflační spirály (ani v roce 1992 nelze počítat se zachováním reálné úrovně rozpočtových výdajů).
K zajištění vyrovnanosti rozpočtu se navrhuje přijmout tato opatření:
a) zrušit s účinností od 1. 1. 1992 výplatu státního vyrovnávacího příspěvku pro ekonomicky činné osoby,
b) přehodnotit uvažovanou jednorázovou výplatu přídavku na nezaopatřené děti (v průměru 1 000, - Kčs),
c) zrušit souběh výplaty důchodů a mezd a souběh příspěvků v nezaměstnanosti a odstupného,
d) odložit v roce 1992 splátky půjček poskytnutých federálnímu rozpočtu SBČS,
e) některé investiční potřeby (zejména na bytovou výstavbu) financovat ze zdrojů mimo státní rozpočet (obligacemi, ze soukromých zdrojů),
f) v roce 1992 uhradit vícenáklady na vybrané investiční akce v SSSR z prostředků státních finančních aktiv federace.
II. Celkový přehled příjmů a výdajů veřejných rozpočtů
Souhrn veřejných rozpočtů za ČSFR počítá s celkovým objemem příjmů a výdajů 523,0 mld Kčs, tj. o 4,9 % více ve srovnání s očekávanými výsledky za rok 1991:
v mld Kčs
|
|
1990 |
1991 |
1992 |
Index |
||
|
|
stát. závěr. účet |
uprav. rozp. |
oček. skut. |
návrh |
Oč. sk. 1991 1990 |
1992 oč. sk. 1991 |
|
Příjmy celkem |
463,0 |
507,8 |
498,7 |
523,0 |
107,7 |
104,9 |
|
Výdaje celkem |
455,9 |
499,8 |
498,7 |
523,0 |
109,6 |
104,9 |
|
Saldo |
+7,1 |
+8,0 |
0,0x) |
0,0 |
- |
- |