Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

x) [Ve zprávě o plnění státního rozpočtu k 30. 9. 1991 je odhadováno saldo rozpočtu v rozpětí 0 až +3,8 mld Kčs.]

Kromě položek zahrnutých ve výdajích veřejných rozpočtů se předpokládá, že ze zdrojů mimo rozpočet (obligace aj.) budou financovány investiční akce ve výši 12,9 mld Kčs a z prostředků státních finančních aktiv federace vícenáklady na vybrané investiční akce v SSSR ve výši 4,2 mld Kčs.

Při předpokládaném růstu hrubého domácího produktu o 8 % (v b. c.) dochází v důsledku nižší dynamiky rozpočtových výdajů k poklesu poměru rozpočtu k produktu ze 44,7 % v roce 1991 na 43,3 %. Za předpokladu zachování stejného poměru jako v roce 1991 by činil celkový objem rozpočtových výdajů 538,3 mld Kčs. Tato částka byla při pracích na rozpočtu povazována za horní limit výdajů.

Přehled o základní struktuře rozpočtových příjmů dává následující tabulka:

v mld Kčs

x) [Pojistné aj. úhrady dávek sociálního zabezpečení, zemědělská daň z pozemků, zemědělská daň od obyvatelstva, daň z příjmů z literární a umělecké činnosti, jiné daně placené obyvatelstvem.]

xx) [Podrobnější rozbor je uveden ve zprávě ke státnímu rozpočtu federace.]

Z tohoto přehledu vyplývá mírný pokles podílu daňových příjmů (z 92,3 % v očekávané skutečnosti roku 1991 na 92,0 %), který je ovlivněn zejména předpokládaným snížením odvodů a daní ze zisku (vliv poklesu produkce, neopakovatelné vlivy, které ovlivnily výsledky roku 1991).

Zvýšení výnosu daně z obratu je založeno na předpokladu oživení poptávky na vnitřním trhu v návaznosti na uvolnění mzdové regulace. Přitom v této položce je zahrnuta i nově zaváděná dovozní daň, kterou budou platit dovozci, kteří nejsou plátci daně z obratu (podnikatelé nezapsaní v podnikovém rejstříku).

V růstu odvodů z objemu mezd a daně ze mzdy se odráží kromě růstu mezd i očekávané zvýšení počtu nezaměstnaných.

Počítá se rovněž se zvýšením výnosu daně z příjmů obyvatelstva vlivem dalšího rozvoje drobného podnikání.

Přehled o základní struktuře rozpočtových výdajů dává tato tabulka:

v mld Kčs

x) [Podrobnější rozbor je uveden ve zprávě ke státnímu rozpočtu federace.]

Návrh rozpočtu počítá s poklesem objemu neinvestičních dotací o 16,5 mld Kčs (zejména vlivem zvýšení cen paliv a tepla od 1. 5. 1991), přičemž jejich podíl na celkových výdajích se snižuje ze 13,2 % na 9,5 %. V souvislosti s navrženým opatřením k financování některých investic se absolutně i relativně snižují dotace na investice podnikům a organizacím rozpočtové sféry.

Podíl výdajů na transfery pro obyvatelstvo se zvyšuje z 31,0 % v roce 1991 na 31,4 %. Ve vnitřní struktuře těchto transferů se počítá jednak s úsporou výdajů z titulu navrženého omezení okruhu příjemců státního vyrovnávacího příspěvku, jednak se zvýšením objemu prostředků určených na příspěvky v nezaměstnanosti a na rekvalifikaci pracovních sil (ze 4 mld Kčs očekávaných v roce 1991 na 11 mld Kčs).

Ve výdajích na služby pro obyvatelstvo se uvažuje se zvýšením prostředků pro školství o 15,3 % a pro zdravotnictví o 12,7 % (tyto údaje za souhrn rozpočtů je zatím třeba považovat za předběžné - jejich definitivní výše vyplyne ze schválených rozpočtů České republiky a Slovenské republiky).

V růstu "ostatních" výdajů se projevuje zejména vliv rozpuštění účelových rezerv zahrnutých v kapitolách Všeobecná pokladní správa státních rozpočtů v očekávaných výdajích roku 1991. Ve srovnání s upraveným rozpočtem na rok 1991 rostou "ostatní" výdaje pouze o 0,5 %.

Z celkové struktury rozpočtových příjmů a výdajů vyplývá, že se zvyšuje objem operací souvisejících s vládními úvěry, což je především způsobeno rozsáhlým programem deblokací vládních pohledávek v zahraničí. Podrobnější pohled na tyto operace poskytuje následující přehled:

v mld Kčs

v mld Kčs

x) [Bude financováno ze státních finančních aktiv federace.]

Z tohoto přehledu je zřejmé, že operace související s vládními úvěry nejsou faktorem zvyšujícím napětí v rozpočtu na rok 1992, naopak jej z hlediska meziroční změny částečně snižují. Tento závěr je však podmíněný v tom smyslu, že je založen na realizaci programu deblokací vládních úvěrů. Pokud by se tento program, který je v současné době rozpracováván, realizoval v menší než předpokládané míře, stalo by se to faktorem zvyšujícím napětí ve federálním rozpočtu.

Při celkové vyrovnanosti rozpočtu a s přihlédnutím k navrženým opatřením pro dosažení této vyrovnanosti je zřejmé, že rozpočet obsahuje řadu rizik na straně příjmů i výdajů, která by vyžadovala, aby obsahoval tomu odpovídající rezervy. Napětí v rozpočtu však neumožnilo jejich vytvoření s výjimkou vládních rozpočtových rezerv ve výši 0,2 - 0,7 mld Kčs. Další prostředky, označované jako účelové rezervy (zejména ve státním rozpočtu České republiky, kde výčet takových rezerv dosahuje téměř 12 mld Kčs), jsou již fakticky určeny na financování opatření, o kterých již bylo rozhodnuto v minulosti (realizace platných zákonů apod.). Jejich zapsání jako účelových rezerv v kapitole Všeobecná pokladní správa má tedy jen administrativně technický charakter.

Napětí v celkových rozpočtových vztazích a nedořešení otázky kompetencí výrazně ztížily koordinaci vztahů uvnitř rozpočtové soustavy, a to nejen pokud jde o vymezení společných příjmů státních rozpočtů a stanovení podílů jednotlivých rozpočtů na nich, ale i v oblasti výdajů, včetně pojetí výdajů federálního rozpočtu pro rok 1992.

Jak zkušenosti letošního roku, tak práce na návrzích státních rozpočtů na rok 1992 prokázaly, že institut společných příjmů je v současných podmínkách nezbytný. Tyto příjmy zvlášť v jejich nynější podobě - nelze "spravedlivě" přiřadit k území, na kterém jsou inkasovány. Proto po dosažení shody názorů na uplatnění systému dělby společných příjmů mezi jednotlivé státní rozpočty se diskuse soustředila zejména na otázku, zda okruh společných příjmů má zůstat stejný jako v roce 1992, či zda se má změnit, a dále na stanovení podílů jednotlivých státních rozpočtů na výnosu těchto společných příjmů.

Závěry přijaté na jednání Finanční rady dne 19. 11. 1991 a na jednání zástupců vlád ČSFR, ČR a SR dne 4. 12. 1991 vycházejí z toho, že

- okruh společných příjmů se nebude měnit proti stavu z roku 1991, tj. bude zahrnovat daň z obratu (nově včetně zaváděné dovozní daně) a odvody a daně podniků ze zisku;

- podíl státního rozpočtu federace zůstane ve výši 35 %, tj. shodně se zákonem o rozpočtových pravidlech federace; podíl České republiky se upravuje z letošních 40 % na 41,5 % a podíl Slovenské republiky z letošních 25 % na 23,5 %;

- do federálního rozpočtu bude přitom převedeno financování některých dalších výdajů celostátního charakteru, které jsou výrazem odpovědnosti federace na zajištění jednoty trhu i stejných práv všech občanů v ČSFR;

- z federálního rozpočtu budou v roce 1992 poskytnuty dotace (neúčelové) do státních rozpočtů České republiky (3,3 mld Kčs) a Slovenské republiky (1,7 mld Kčs).

Ve výdajích státního rozpočtu federace jsou tedy obsaženy mimo výdaje na vlastní "technickou obsluhu" federálních orgánů a dotací do rozpočtů republik

- výdaje na "občanskou sounáležitost" zahrnující kromě státního vyrovnávacího příspěvku nově i výdaje spojené s výplatou podpor v nezaměstnanosti a s rekvalifikací pracovních sil;

- výdaje na zabezpečení "jednoty tržních podmínek" zahrnující dotace Federálnímu fondu tržní regulace v zemědělství, dotace na teplo a dotace na tzv. majetkovou újmu peněžních ústavů (úhrada rozdílů mezi administrativně stanovenými nižšími úrokovými sazbami u některých úvěrů a půjček a diskontní sazbou SBČS);

- výdaje na vybrané programy a akce celostátního významu zahrnující dotace na strukturální změny (konverze zbrojní výroby, podpora vývozu), výdaje pro národnostní menšiny a na celostátní regionální politiku.

Na základě těchto principů jsou navrhovány tyto proporce mezi jednotlivými složkami rozpočtové soustavy:

v mld Kčs

1) [Neobsahuje duplicity z titulu poskytnutí dotací z federálního rozpočtu do rozpočtů České republiky a Slovenské republiky.]

2) [Souhrn státních a místních rozpočtů.]

Navržené poskytnutí neúčelových dotací z federálního rozpočtu do státních rozpočtů republik spolu s přesunem financování vícenákladů na vybrané integrační akce z běžných výdajů federace na státní finanční aktiva federace umožňuje řešit složité otázky vztahů v rozpočtové soustavě.

Zvýšení podílu České republiky, resp. snížení podílu Slovenské republiky o 1,5 bodu ve srovnání s rokem 1991 představuje změnu ve výši 3,9 mld Kčs. Dohodnutá korekce inkasa příjmů mezi republiky ve výši 1,5 mld Kčs představuje přesun do rozpočtu Slovenské republiky části odvodů z objemu mezd podniků s celostátní působností, u nichž je odvod vybírán (podle sídla podniku) v České republice, a to i za slovenské závody a provozy.

Dohodnutá relace v dělení společných příjmů mezi republikami vede spolu s vlastními příjmy jejich rozpočtů ke změně relace ve výdajích z 1,91 ve schválených rozpočtech republik na rok 1991 na 2,10 v návrzích rozpočtů na rok 1992. Uvedené relace však nelze mechanicky srovnávat vzhledem k tomu, že se rozšířil okruh výdajů financovaných z federálního rozpočtu. S přihlédnutím k této změně činí srovnatelná relace výdajů republik s rokem 1991 1,98. V tomto pojetí je objem rozpočtových výdajů připadajících na 1 obyvatele v obou republikách prakticky shodný (Česká republika 28 867 Kčs, Slovenská republika 28 544 Kčs; rozdíl 323 Kčs představuje 1,1 %).

V souvislosti s přípravnými kroky k realizaci daňové reformy od roku 1993 došlo již od počátku roku 1991 ke sjednocení daně z obratu do 4 pásem při zachování selektivního zdanění omezeného počtu vybraných výrobků formou spotřební daně a ke zrušení zbývající části záporné daně z obratu. Kromě toho v návaznosti na dopad liberalizovaných cen a vývoj spotřebitelské poptávky byly prováděny úpravy sazeb daně z obratu i v průběhu roku (k 2. 5. 1991, k 1. 7. 1991 a k 1. 10. 1991), které vesměs znamenaly snížení daňového zatížení s cílem stimulovat spotřebitelskou poptávku. Z výše uváděných příčin nevytváří očekávaný výsledek odvodů daně z obratu za rok 1991 spolehlivou základnu pro její rozpočtování na rok 1992.