/2/ Pokud o to sněmovna, její předsednictvo nebo výbory anebo Společný výbor požádají, je předseda nebo člen vlády povinen se osobně dostavit na jejich schůzi.
Čl. 42
/1/ Prezident České a Slovenské Federativní Republiky může rozpustit Federální shromáždění
a/ nepodaří-li se sestavit vládu České a Slovenské Federativní Republiky, která může získat potřebnou důvěru Federálního shromáždění (čl. 65),
b/ vysloví-li Federální shromáždění nedůvěru vládě České a Slovenské Federativní Republiky jmenované podle čl. 65, odst. 6,
c/ neusnese-li se Federální shromáždění o vládním návrhu zákona, spojeném s otázkou důvěry, do tří měsíců ode dne podání návrhu.
/2/ Prezident rozpustí Federální shromáždění, nepodaří-li se ani do uplynutí doby uvedené v čl. 65, odst. 6 jmenovat vládu Federální shromáždění vysloví důvěru.
/3/ Volby do Federálního shromáždění se vykonají do šedesáti dnů od rozpuštění, a to podle zákona o volbách platného v době rozpuštění Federálního shromáždění.
/4/ Práva podle odst. 1 nemůže prezident použít posledních šest měsíců svého volebního období.
Čl. 43
/1/ Poslanecká sněmovna je způsobilá se usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny poslanců zvolených v České republice a nadpoloviční většiny poslanců zvolených ve Slovenské republice. K platnému usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.
/2/ K přijetí ústavního zákona Federálního shromáždění, návrhu na vyhlášení referenda a na usnesení, o vypovědění války je třeba souhlasu třípětinové většiny z celkového stanoveného poslanců Poslanecké sněmovny.
Čl. 44
/1/ Senát je způsobilý se usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny z celkového stanoveného počtu senátorů volených v České republice a nadpoloviční většiny z celkového stanoveného počtu senátorů volených v Slovenské republice. K platnému usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných senátorů zvolených v České republice a nadpoloviční většiny přítomných senátorů zvolených v Slovenské republice.
/2/ K přijetí ústavního zákona Federálního shromáždění, návrhu na vyhlášení referenda a k usnesení o vypovědění války je třeba souhlasu třípětinové většiny z celkového stanoveného počtu senátorů volených v České republice a třípětinové většiny z celkového stanoveného počtu senátorů volených ve Slovenské republice.
Čl. 45
Návrh na vyslovení nedůvěry vládě České a Slovenské Federativní Republiky nebo jejímu jednotlivému členu musí být podepsán nejméně padesáti poslanci nebo třiceti senátory. K jeho při jetí je třeba v Poslanecké sněmovně souhlasu nadpoloviční většiny z celkového stanoveného počtu poslanců a v Senátu nadpoloviční většiny z celkového stanoveného počtu senátorů zvolených v České republice a nadpoloviční většiny z celkového stanoveného počtu senátorů zvolených ve Slovenské republice.
Čl. 46
/1/ Poslanecká sněmovna a Senát volí ze svého středu nejvíce desetičlenná předsednictva.
/2/ Předsednictvo Poslanecké sněmovny se volí podle zásady poměrného zastoupení politických stran. Předsednictvo Senátu se volí podle zásady rovného zastoupení senátorů zvolených v České republice a senátorů zvolených ve Slovenské republice, a to podle zásady poměrného zastoupení politických stran. Sdružování politických stran je přípustné.
/3/ Členové předsednictva sněmovny jsou odpovědni sněmovně, která je může kdykoliv odvolat.
/4/ Poslanecká sněmovna a Senát si z členů svého předsednictva volí předsedu a místopředsedy sněmovny. Stane-li se předsedou sněmovny poslanec nebo senátor zvolený v České republice, musí být prvním místopředsedou poslanec nebo senátor zvolený ve Slovenské republice a naopak; je-li předsedou Poslanecké sněmovně zvolen občan České republiky, za předsedu Senátu se zvolí občan Slovenské republiky a naopak.
Čl. 47
/1/ Federální shromáždění zejména
a/ přijímá Ústavu České a Slovenské Federativní Republiky a jiné ústavní zákony,
b/ přijímá ostatní zákony ve věcech svěřených do působnosti České a slovenské Federativní republiky,
c/ schvaluje státní rozpočet a závěrečný účet České a Slovenské Federativní Republiky,
d/ usnáší se o vyslovení důvěry a o vyslovení nedůvěry vládě České a Slovenské Federativní republiky, jejímu předsedovi nebo jejím jednotlivým členům,
e/ volí prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky,
f/ dává souhlas k vyslání ozbrojených sil České a Slovenské Federativní Republiky mimo její území a na umístění ozbrojených sil jiných států na území České a Slovenské Federativní Republiky, pokud takový souhlas již nevyplývá z mezinárodní smlouvy, kterou Česká a Slovenská Federativní Republika přijala,
g/ usnáší se na vypovědění války,
h/ vyslovuje souhlas s mezinárodními smlouvami politickými a mezinárodními smlouvami hospodářskými všeobecné povahy, jakož i s mezinárodními smlouvami, k jejichž provedení je třeba zákona Federálního shromáždění,
i/ vyjadřuje se k pověření velvyslanců a vyslanců prezidentem,
j/ navrhuje kandidáty na soudce Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky, [Ústavní zákon č. 91/1991 Sb., o Ústavním soudu České a Slovenské Federativní republiky.]
k/ může podávat návrhy na vyhlášení referenda [Ústavní zákon č. 327/1991 Sb., o referendu.]
2/ Souhlasného usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu je třeba k přijetí Ústavy ČSFR, jiných ústavních zákonů a zákonů o zásadách nabývání a ztráty státního občanství České a Slovenské Federativní Republiky, zákona o volbách do sněmoven Federálního shromáždění, zákona o volbě prezidenta, zákona o dalších pravomocech prezidenta, zákona upravujícího trestní řízení proti předsedovi vlády anebo členovi vlády před Ústavním soudem, zákona upravujícího řízení Ústavního soudu v případe ústavní žaloby proti prezidentovi, zákona, s jehož projednáváním je spojená otázka důvěry vládě, zákonů daňových, zákona o rozpočtových pravidlech, zákonů o účelových fondech napojených na rozpočet České a Slovenské Federativní Republiky, zákonů, kterými se upravuje měna a emisní banka, zákonů celních, zákonů o cenách, zákonů v oblasti zahraničních hospodářských vztahů, zákonů v oblasti práce, mezd a sociální politiky, zákonů, kterými se zřizují ministerstva a jiné ústřední federální orgány, (a upravují jejich kompetence, jakož i zákonů, které obsahují zmocňovací ustanovení k vydání prováděcích právních předpisů orgány federace). Jinak zákony Federálního shromáždění přijímá jen Poslanecká sněmovna.
/3/ Ve věcech uvedených v odst. 1 písmeno c/, d/, f/, g/, h/, j/ a k/ je třeba souhlasného usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu.
/4/ Působnost Federálního shromáždění podle odst. 1 písmeno i/ vykonává Senát.
Čl. 48
/1/ Každá ze sněmoven může
a/ interpelovat předsedu a členy vlády České a Slovenské Federativní Republiky ve věcech jejich působnosti; předseda a členové vlády jsou povinni na interpelace odpovídat,
b/ usnášet se na výzvách a jiných rezolucích,
c/ zřizovat výbory a komise jako své pracovní, iniciativní a kontrolní orgány,
d/ podat návrh na zahájení řízení Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky, [Ústavní zákon č. 91/1991 Sb., o Ústavním soudu České a Slovenské Federativní Republiky]
e/ podat ústavní žalobu podle čl. 63 odst. 2.
/2/ Sněmovny mohou pro objasnění závažných skutečností veřejného zájmu, které patří do působnosti Federálního shromáždění zřizovat vyšetřovací komise. Na provádění důkazů vyšetřovacími komisemi se přiměřeně vztahují předpisy o trestním řízení soudním. Usnesení vyšetřovacích komisí soudy nezavazuje.
/3/ Ustanovení odst. 1 písm. a/ platí obdobně pro interpelace jednotlivých poslanců a senátorů.
Čl. 49
/1/ Návrhy zákonů Federálního shromáždění mohou podávat poslanci a vláda České a Slovenské Federativní Republiky. Návrhy zákonů Federálního shromáždění, k jejichž přijetí je třeba souhlasného usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu mohou podávat i senátoři.
/2/ Ke každému návrhu musí být přiložen rozpočet o jeho finančním dosahu a návrh na úhradu potřebných nákladů.
/3/ Návrh státního rozpočtu federace a návrh závěrečného účtu federace předkládá Federálnímu shromáždění vláda.
Čl. 50
/1/ Pokud je k přijetí zákona Federálního shromáždění zapotřebí souhlasného usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu, projednává se návrh zákona nejprve v Poslanecké sněmovně a je-li Poslaneckou sněmovnou přijat, v Senátu.
/2/ Pokud Senát takový návrh zamítne, není zákon Federálním shromážděním přijat.
/3/ Pokud senát přijme návrh v jiném znění než Poslanecká sněmovna, návrh se vrací k projednání Poslanecké sněmovně.
/4/ Přijme-li Poslanecká sněmovna po opětovném projednání návrh ve znění přijatém senátem, je zákon Federálním shromážděním přijat. Je-li návrh Senátu Poslaneckou sněmovnou zamítnut, není zákon Federálním shromážděním přijat.
/5/ Přijme-li Poslanecká sněmovna po opětovném projednání návrh ve znění odlišném od znění přijatého Senátem, mohou se sněmovny usnést na dohodovacím řízení a zřídit k jeho provedení zvláštní výbor; jinak pro další postup platí opětovně ustanovení odst. 1 až 5. Zákon je přijat Federálním shromážděním přijetím shodného znění návrhu oběma sněmovnami.
/6/ Každá sněmovna se musí usnést o návrhu zákona přijatém druhou sněmovnou nejpozději do tří měsíců; nepřijme-li v této lhůtě usnesení o návrhu, je zákon Federálním shromážděním přijat.
/7/ Ustanovení odst. 1 až 6 platí obdobně i pro usnesení sněmoven o věcech uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. c/ a h/.
/8/ Nedojde-li k souhlasnému usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu o státním rozpočtu České a Slovenské Federativní Republiky, hospodaří se podle zákonných ustanovení o rozpočtovém provizóriu.
Čl. 51
/1/ Předseda Poslanecké sněmovny doručí bezodkladně zákon nebo ústavní zákon přijaty Federálním shromážděním Kanceláři prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky.
/2/ Prezident má právo vrátit zákon nebo ústavní zákon s připomínkami Federálnímu shromáždění do patnácti dnů ode dne, kdy byl jeho kanceláři doručen.
/3/ Po vrácení zákona podle odst. 2/ hlasuje Federální shromáždění zda setrvá na již přijatém zákoně nebo ústavním zákoně. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné o setrvání hlasuje Poslanecká sněmovna; jde-li o zákon přijatý podle čl. 47 odst. 2, hlasuje o setrvání rovněž Senát.
/4/ O vráceném zákoně se Poslanecká sněmovna usnáší nadpoloviční většinou z celkového stanoveného počtu poslanců hlasováním podle jmen a Senát nadpoloviční většinou z celkového stanoveného počtu senátorů zvolených v České republice a nadpoloviční většinou z celkového stanoveného počtu senátorů zvolených ve Slovenské republice hlasovaném podle jmen.
/5/ O vráceném ústavním zákoně se Poslanecká sněmovna usnáší třípětinovou většinou z celkového stanoveného počtu poslanců hlasováním podle jmen a Senát třípětinovou většinou z celkového stanoveného počtu senátorů zvolených v České republice a třípětinovou většinou z celkového stanoveného počtu senátorů zvolených ve Slovenské republice hlasováním podle jmen.
/6/ Nesetrvá-li Poslanecká sněmovna nebo Poslanecká sněmovna a Senát na přijatém zákoně nebo ústavním zákoně hlasováním podle odst. 3 až 5, zákon nebo ústavní zákon nebude vyhlášen.
Čl. 52
/1/ Zákony Federálního shromáždění podpisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident České a Slovenské Federativní Republiky a předseda vlády České a Slovenské Federativní Republiky.
/2/ Prezident zákon podepíše nevyužil-li svého práva podle čl. 51 odst. 2 nebo pokud Federální shromáždění na vráceném zákonu setrvalo.
/3/ K platnosti zákona Federálního shromáždění je třeba, aby byl vyhlášen způsobem, který stanoví zákon Federálního shromáždění.
/4/ Zákon dá vyhlásit předseda Poslanecké sněmovny do tří dnů ode dne, kdy byl podepsán podle odst. 1.
Čl. 53
/1/ Po uplynutí volebního období Federálního shromáždění nebo po jeho rozpuštění tvoří členové dosavadních předsednictev sněmoven Společný výbor Federálního shromáždění, který působí, dokud si sněmovny nově zvoleného Federálního shromáždění nezvolí svá předsednictva. Předsedou Společného výboru je dosavadní předseda Poslanecké sněmovny; zastupuje ho dosavadní předseda Senátu.
/2/ Společný výbor
a/ přijímá na návrh vlády schválený prezidentem České a Slovenské Federativní republiky neodkladná opatření, ke kterým by jinak bylo třeba zákona, ve formě zákonných opatření; pozměňovací návrhy při tom nejsou přípustné,
b/ může interpelovat předsedu a členy vlády České a Slovenské Federativní Republiky ve věcech jejich působnosti; předseda a členové vlády jsou povinni na interpelace odpovídat,
c/ může se usnášet na výzvách a jiných rezolucích,
d/ vyhlašuje volby do Federálního shromáždění v případě jeho rozpuštění.
/3/ Zákonným opatřením nelze
a/ činit opatření, k nimž je třeba Ústavního zákona,
b/ měnit ústavní zákony Federálního shromáždění,
c/ schvalovat státní rozpočet České a Slovenské Federativní Republiky,
d/ upravovat volby do Federálního shromáždění.
/4/ Zákonná opatření podpisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident a předseda vlády; vyhlašují se jako zákony.
/5/ Zákonné opatření musí být schváleno nově zvoleným Federálním shromážděním do dvou měsíců od jeho ustavení. Ustanovení o projednávání a schvalování návrhů zákonů a o vyhlašování zákonů platí obdobně, s výjimkou čl. 51.
/6/ Zákonné opatření pozbývá platnosti dnem, kdy je vyhlášeno usnesení o jeho neschválení nebo oznámení o tom, že nebylo ve stanovené lhůtě schváleno.
Čl. 54
Zásady jednání sněmoven, jejich společného jednání a jednání Společného výboru stanoví zákon Federálního shromáždění. Jinak své vnitřní poměry mohou sněmovny upravovat usnesením.
3. Hlava čtvrtá (čl. 60 až 65) včetně nadpisu zní.:
"Hlava čtvrtá
HLAVA STÁTU
Čl. 55
Hlavou státu je prezident České a Slovenské Federativní Republiky. Volí ho Federální shromáždění.
Čl. 56
/1/ Prezidentem může být státní občan České a Slovenské Federativní republiky, který je volitelný do Senátu. Zvolen může být nejvýše dvakrát po sobě.
/2/ Zvolen je kandidát, pro kterého se vysloví třípětinová většina z celkového stanoveného počtu poslanců, třípětinová většina z celkového stanoveného počtu senátorů zvolených v České republice a třípětinová většina z celkového stanoveného počtu senátorů zvolených v Slovenské republice.
/3/ Nebyl-li prezident takto zvolen, koná se do čtrnácti dnů opakovaná volba. Zvolen je, kdo obdržel nadpoloviční většinu hlasů celkového stanoveného počtu poslanců, nadpoloviční většinu hlasů celkového stanoveného počtu senátorů zvolených v České republice a nadpoloviční většinu hlasů celkového stanoveného počtu senátorů zvolených ve Slovenské republice.
/4/ Nebyl-li prezident ani takto zvolen, koná se do čtrnácti dní nová volba s novými kandidáty podle odst. 2, popřípadě podle odst. 3.
/5/ Podrobnosti stanoví zákon Federálního shromáždění.
Čl. 57
/1/ Volební období prezidenta je pětileté; počíná dnem, kdy prezident složí slib.
/2/ Volba se koná v posledních třiceti dnech volebního období úřadujícího prezidenta.
/3/ Prezident zůstává ve své funkci, dokud nesloží slib nově zvolený prezident.
/4/ Prezident skládá slib neprodleně po svém zvolení.
/5/ Uvolní-li se funkce prezidenta před skončením volebního období, koná se nejpozději do čtyřiceti dnů volba nového prezidenta na nové volební období.
Čl. 58
Prezident skládá před Federálním shromážděním tento slib: "Slibuji na svou čest a svědomí věrnost České a Slovenské Federativní Republice. Budu zachovávat její ústavu a ostatní zákony a dbát blaha jejího lidu."
Čl. 59
/1/ Funkce prezidenta není slučitelná s jinými veřejnými funkcemi ani s účastí ve vedení nebo správě obchodních společností nebo jiných výdělečných podniků. Její výkon je neslučitelný s výkonem jiných zaměstnání nebo živností s výjimkou vědecké, literární a umělecké činnosti.
/2/ Je-li prezidentem zvolen poslanec, senátor nebo člen vlády České a Slovenské Federativní republiky, zaniká jeho mandát nebo funkce člena vlády dnem složením slibu.
Čl. 60
/1/ Vzdá-li se prezident své funkce nebo uprázdní-li se z jiného důvodu funkce prezidenta a nový prezident není ještě zvolen nebo nesložil slib, přísluší výkon funkcí prezidenta předsedovi Senátu.
/2/ Oznámí-li prezident předsedovi Senátu, že dočasně nemůže svou funkci vykonávat, přísluší výkon funkce prezidenta předsedovi Senátu, dokud prezident předsedovi Senátu neoznámí, že se opět ujímá jejího výkonu. To platí i v případě, že Ústavní soud ČSFR na návrh vlády ČSFR zjistí, že prezident svou funkci nevykonává.
/3/ Předseda Senátu při výkonu funkce prezidenta nemůže vykonávat pravomoci podle čl. 43 a čl. 51 odst. 2.
/4/ Zjistí-li Ústavní soud ČSFR na návrh vlády ČSFR, že prezident svou funkci nevykonává déle než 6 měsíců, vykoná se do 40 dnů volba nového prezidenta na nové volební období. Dosavadní prezident ztrácí funkci dnem, kdy nový prezident složí slib.
Čl. 61
/1/ Prezident
a/ zastupuje Českou a Slovenskou Federativní Republiku navenek. Sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy. Politické smlouvy a hospodářské smlouvy obecné povahy, jakož i smlouvy, k jejichž provedení je třeba zákona, vyžadují před ratifikací souhlas Federálního shromáždění. Sjednávání mezinárodních smluv může prezident přenést na vládu České a Slovenské Federativní Republiky nebo s jejím souhlasem na jednotlivé členy vlády,
b/ přijímá velvyslance a vyslance,
c/ pověřuje velvyslance a vyslance, po předchozím vyjádření Senátu,
d/ svolává ustavující schůze sněmoven Federálního shromáždění,
e/ může rozpustit Federální shromáždění v případech uvedených v čl. 42,
f/ má právo vracet s připomínkami zákony nebo ústavní zákony přijaté Federálním shromážděním,
g/ podepisuje zákony Federálního shromáždění,
h/ má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a od jejích jednotlivých členů zprávy a projednávat s vládou nebo jejími členy otázky, které je třeba řešit,
i/ má právo podávat Federálnímu shromáždění zprávy o stavu České a Slovenské Federativní Republiky a o závažných politických otázkách a předkládat mu svá doporučení,
j/ jmenuje a odvolává předsedu a členy vlády a pověřuje je řízením federálních ministerstev a jiných federálních ústředních orgánů státní správy, (VARIANTA: a funkcemi státních tajemníků)
k/ jmenuje vyšší státní funkcionáře České a Slovenské Federativní Republiky v případech stanovených zákonem; jmenuje a povyšuje generály,
l/ propůjčuje a uděluje státní vyznamenání České a Slovenské Federativní Republiky, nezmocní-li k tomu jiný orgán,
m/ má právo vyhlašovat amnestii, promíjet a zmírňovat tresty uložené soudy a nařizovat, aby se trestní řízení nezahajovalo, nebo aby se v něm nepokračovalo, a zahlazovat odsouzení,
n/ je vrchním velitelem ozbrojených sil,
o/ vyhlašuje na návrh vlády válečný stav a na základě rozhodnutí Federálního shromáždění vypovídá válku, je-li Česká a Slovenská Federativní Republika napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení,
p/ vyhlašuje referendum [ústavní zákona č. 327/1991 Sb., o referendu]
/2/ Prezidentu přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v této ústavě uvedeny, stanoví-li tak zákon Federálního shromáždění.
Čl. 62
/1/ Prezident není odpovědný z výkonu své funkce, s výhradou čl. 63.
/2/ Jakékoli rozhodnutí v rámci výkonu prezidentových pravomocí vyžaduje ke své platnosti spolupodpisu příslušného člena vlády České a Slovenské Federativní Republiky nebo jejího předsedy.
/3/ Spolupodpis podle odst. 2 se nevyžaduje při
a/ jmenování předsedy vlády a odvolání celé vlády,
b/ rozpuštění Federálního shromáždění,
c/ pověření vlády, která podala demisi vykonáváním jejich funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády,
d/ podání zprávy o stavu České a Slovenské Federativní Republiky a o závažných politických otázkách a při předložení svých doporučení,
e/ podání návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem České a Slovenské Federativní Republiky,
f/ jmenování soudců Ústavního soudu, jeho předsedy a místopředsedy,
g/ jmenování soudců Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, jeho předsedy a místopředsedy.
/4/ Za prezidentovo rozhodnutí, které ke své platnosti vyžaduje spolupodpisu podle odst. 2, odpovídá příslušný člen vlády, popřípadě její předseda.
Čl. 63
/1/ Prezidenta nelze trestně stíhat pro jeho jednání učiněné v době výkonu jeho funkce.
/2/ Poslanecká sněmovna nebo Senát mohou ústavní žalobou navrhnout Ústavnímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky, aby vyslovil, že prezident pro závažné porušení ústavního nebo jiného zákona Federálního shromáždění ztrácí funkci prezidenta a způsobilost ji znovu nabýt.
/3/ Podrobnosti stanoví zákon Federálního shromáždění."
4. Nadpis hlavy páté zní:
"Hlava pátá
MOC VÝKONNÁ"
5. Články 66 až 81 se nahrazují těmito ustanoveními:
"Čl. 64
/1/ Výkonná moc náleží vládě České a Slovenské Federativní Republiky, pokud ústavou nebo zákonem Federálního shromáždění není výslovně svěřena prezidentu České a Slovenské Federativní Republiky.
/2/ Vláda se skládá z předsedy vlády a členů vlády.
Varianta: připojuje se odstavec třetí, který zní:
/3/ Na ministerstvech působí státní tajemník v postavení člena vlády; je státním občanem jiné republiky než ministr.
Čl. 65
/1/ Vládu jmenuje a odvolává prezident České a Slovenské Federativní Republiky.
2/ Předsedu vlády prezident jmenuje po poradě s představiteli politických stran zastoupených ve Federálním shromáždění. Na jeho návrh jmenuje a odvolává členy vlády a pověřuje předsedu a členy vlády řízením federálních ministerstvech a jiných federálních ústředních orgánů státní správy.
/3/ Předseda vlády je povinen do patnácti dnů pojmenování vlády předložit Federálnímu shromáždění programové prohlášení vlády a požádat o vyslovení důvěry vládě. To platí i v případě, že prezident nově jmenoval více než polovinu členů vlády.
/4/ Pokud takto sestavená vláda nezíská ve Federálním shromáždění důvěru, opakuje se postup podle odst. 1 a 2.
/5/ Jestliže po opětovném jmenování předsedy vlády a členů vlády podle odst. 1 Federální shromáždění vládě odepře vyslovit důvěru, prezident může Federální shromáždění rozpustit (čl. 42 odst. 1 písm. a).
/6/ Nerozpustí-li prezident podle odst. 5, Federální shromáždění, může nejvýše po dobu šesti měsíců jmenovat a odvolávat vládu, která není povinna požádat Federální shromáždění o vyslovení důvěry. Vysloví-li Federální shromáždění této vládě nedůvěru, může prezident Federální shromáždění rozpustit (čl. 42 odst. 1 písm. b). Nepodaří-li se ani do uplynutí této doby jmenovat vládu, které Federální shromáždění vysloví důvěru, prezident Federální shromáždění rozpustí.
Čl. 66
Předseda a členové vlády skládají do rukou prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky tento slib: "Slibuji na svou čest a svědomí věrnost České a Slovenské Federativní Republice. Budu zachovávat její ústavu a ostatní zákony a budu pracovat k tomu, aby byly uváděny v život. Slibuji, že nepřijmu od nikoho přímo, ani zprostředkovaně žádné sliby, ani výhody, které by ovlivnily výkon mé funkce člena vlády."
Čl. 67
Funkce předsedy a člena vlády není slučitelná s jinými veřejnými funkcemi (VARIANTA: vyjma funkci poslance nebo senátora Federálního shromáždění), ani s účastí ve vedení nebo správě obchodních nebo jiných výdělečných podniků. Její výkon je neslučitelný s výkonem jiných zaměstnání nebo živností s výjimkou vědecké, pedagogické, literární a umělecké činnosti.
Čl. 68
/1/ Vláda a její jednotliví členové jsou odpovědni Federálnímu shromáždění.
/2/ Federální shromáždění může vládě nebo jejímu jednotlivému členu vyslovit nedůvěru.
/3/ Vysloví-li Federální shromáždění nedůvěru vládě nebo odepře-li vládě vyslovit důvěru, prezident České a Slovenské Federativní Republiky vládu odvolá.
/4/ Vysloví-li Federální shromáždění nedůvěru jednotlivému členu vlády, prezident člena vlády odvolá.
Čl. 69
/1/ Vláda může kdykoli požádat Federální shromáždění o vyslovení důvěry.
/2/ Vláda nebo její jednotlivý člen mohou podat demisi do rukou prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky.
/3/ Vláda podá demisi vždy po ustavující schůzi nově zvoleného Federálního shromáždění.
/4/ Jestliže předseda vlády podá demisi nebo vysloví-li mu Federální shromáždění nedůvěru, prezident vládu odvolá.
Čl. 70
/1/ Odvolá-li prezident České a Slovenské Federativní Republiky vládu nebo přijme-li její demisi, může ji pověřit vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády.
/2/ Odvolá-li prezident člena vlády nebo přijme-li jeho demisi, může určit, na návrh předsedy vlády, který z členů vlády povede prozatímně věci dosud spravované členem vlády, jehož demisi přijal.
Čl. 71
/1/ Vláda rozhoduje ve sboru. Předseda a členové vlády jsou vázáni jejím usnesením.
/2/ Předseda vlády organizuje její činnost a vede její zasedání.
/3/ K platnosti usnesení vlády je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
Čl. 72
K provedení určitého zákona Federálního shromáždění a v jeho mezích může vláda vydávat nařízení jde-li o úpravu otázek, které spadají do působnosti federace.
Čl. 73
Federální ministerstva a ostatní federální orgány státní správy se zřizuji a jejich působnost se stanoví zákonem Federálního shromáždění.
Čl. 74
Federální ministerstva a ostatní federální ústřední orgány mohou na základě zákona Federálního shromáždění a v jeho mezích vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.
Čl. 75
/1/ Jestliže se předseda vlády nebo člen vlády dopustí trestného činu v souvislosti s výkonem své funkce, rozhoduje o obžalobě podané Poslaneckou sněmovnou nebo Senátem Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky.
/2/ Podrobnosti stanoví zákon Federálního shromáždění."
6. Články 84 a 85 se označují jako články 76 a 77.
Čl. II
Ústavní zákon č. 91/1991 Sb., o Ústavním soudu České a Slovenské Federativní Republiky, se mění a doplňuje takto:
1. V čl. 2 se v písm. a/ vypouštějí slova "a zákonných opatření předsednictva Federálního shromáždění" a v písm. c/ slova "a zákonných opatření předsednictva České národní rady a Slovenské národní rady".
2. Dosavadní text čl. 2 se označuje jako odst. 1 a připojuje se k němu odst. 2 tohoto znění:
"(2) Pokud se v odst. 1 mluví o zákonech Federálního shromáždění, rozumějí se tím i zákonná opatření předsednictva Federálního shromáždění a zákonná opatření společného výboru Federálního shromáždění, pokud se mluví o zákonech národních rad, rozumějí se tím i zákonná opatření jejich předsednictev."
3. Za čl. 7 se vkládá nový čl. 7a tohoto znění:
"Čl. 7a
Ústavní soud dále rozhoduje, zda rozhodnutí a opatření ve věcech voleb do Federálního shromáždění nebo ve věcech mandátů poslanců Federálního shromáždění jsou ve shodě s ústavními a jinými zákony Federálního shromáždění, stanoví-li tak zákon Federálního shromáždění."
4. Za čl. 7a se vkládá nový čl. 7b tohoto znění:
"Čl. 7b
Ústavní soud rozhoduje o ústavní žalobě proti prezidentu České a Slovenské Federativní Republiky podané podle ústavního zákona. Podrobnosti stanoví zákon Federálního shromáždění."
5. Za čl. 7b se vkládá nový čl. 7c tohoto znění:
"Čl. 7c
Ústavní soud za podmínek stanovených ústavním zákonem zjišťuje, zda prezident České a Slovenské Federativní Republiky vykonává svou funkci.
6. Čl. 8 odst. 1 písm. b/ zní:
"b/ Poslanecká sněmovna nebo Senát Federálního shromáždění,".
Čl. III
Ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění ústavního zákona č. 326/1991 Sb., se doplňuje takto: