e/ podávání návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem České a Slovenské Federativní Republiky,
f/ jmenování soudců Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky, jeho předsedy a místopředsedy,
g/ jmenování soudců Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, jeho předsedy a místopředsedy,
/4/ Za prezidentovy úkony, které ke své platnosti vyžadují spolupodpisu odpovědného člena vlády České a Slovenské Federativní Republiky, odpovídá vláda.
Čl. 9
/1/ Prezident České a Slovenské Federativní Republiky může být obžalován jen pro porušení ústavního zákona obžalobu podává Poslanecká sněmovna nebo Senát a soudí ho Ústavní soud České a Slovenské Federativní Republiky odsuzujícím výrokem může být jen ztráta funkce prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky a způsobilost znovu ji nabýt.
/2/ Podrobnosti stanoví zákon Federálního shromáždění.
Varianta I Hlavy šesté
Hlava šestá
/Varianta s Federální radou/
Moc výkonná
Varianta I čl. 1
Čl. 1
/1/ Výkonná moc přísluší vládě České a Slovenské Federativní Republiky, pokud ústavou nebo zákonem Federálního shromáždění není výslovně vyhrazena prezidentovi České a Slovenské Federativní Republiky.
/2/ Vláda České a Slovenské Federativní Republiky se skládá z předsedy vlády, místopředsedy /varianta: místopředsedů/ a ostatních členů.
Varianta II čl. 1
Čl. 1
/1/ Výkonná moc patrí vláde Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, pokiaľ ústavou alebo zákonom Federálneho zhromaždenia nie je výslovne vyhradená prezidentovi Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.
/2/ Vláda Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky sa skladá z predsedu, podpredsedu a ostatných členov.
/3/ Na ministerstvách pôsobí štátny tajomník v postavení člena vlády, ktorý je štátnym občanom inej republiky, ako minister.
/4/ V rozložení vlády sa v zastúpení Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky prihliada na princíp parity.
Čl. 2
Členové vlády České a Slovenské Federativní Republiky skládají do rukou prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky tento slib: "Prohlašuji, že na to, aby jsem se stal členem vlády jsem nikomu přímo ani zprostředkovaně neslíbil ani neodevzdal žádné dary. Slibuji na svou čest a svědomí věrnost České a Slovenské Federativní Republice, že nepřijmu od nikoho žádné sliby nebo dary přímo ani zprostředkovaně, které by ovlivnily vykonávání funkce člena vlády. Budu zachovávat Ústavu České a Slovenské Federativní Republiky a ostatní zákony a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život."
Čl. 3
/1/ Funkce člena vlády České a Slovenské Federativní Republiky je neslučitelná s jinými státními funkcemi a s funkcemi v územní samosprávě ani s účastí ve vedení nebo správě výdělečných podniků, obchodních společností nebo družstev.
/2/ Výkon této funkce je neslučitelný s výkonem jiných povolání kromě činnosti vědecké, pedagogické, literární a umělecké.
Varianta čl. 4
Čl. 4
/1/ Prezident Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky po oznámení výsledku volieb do Federálneho zhromaždenia predsedom Poslaneckej snemovne poverí navrhnutého predstaviteľa politickej strany, ktorá získala najviac mandátov zostavením vlády.
/2/ Pokiaľ takto zostavená vláda nezíska vo Federálnom zhromaždení dôveru, prezident poverí zostavením vlády predstaviteľa ďalšej politickej strany vo Federálnom zhromaždení, ktorá získala druhý najväčší počet mandátov.
/3/ Pokiaľ vláda zostavená podľa ods. 1 a 2 nezíska vo Federálnom zhromaždení dôveru, požiada prezident predsedu Poslaneckej snemovne, aby mu po porade s poslaneckými klubmi navrhol osobu, ktorú poverí zostavením vlády.
/4/ Pokiaľ sa ani takto nepodarí do dvoch mesiacov od oznámenia výsledku volieb podľa ods. 1 zostaviť vládu, ktorá získa vo Federálnom zhromaždení potrebnú dôveru, prezident Federálne zhromaždenie rozpustí a vyhlási nové voľby.
/5/ Ustanovenia odseku 1 až 3 sa použijú primerane v prípade, ak Federálne zhromaždenie vysloví vláde nedôveru počas volebného obdobia.
/6/ Příjme-li prezident České a Slovenské Federativní Republiky demisi vlády a nerozpustí-li Federální shromáždění, může jmenovat na období nejvýše šesti měsíců vládu, která po svém jmenování není povinna předstoupit před Federální shromáždění se žádostí o vyslovení důvěry.
Variant II čl. 4
Čl. 4
/1/ Prezident České a Slovenské Federativní Republiky po poradě s představiteli ve Federálním shromáždění zastoupených politických stran jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh členy vlády České a Slovenské Federativní Republiky.
/2/ Předseda vlády je povinen do patnácti dnů Federálnímu shromáždění předložit vládní program /alt.: zásady vládního programu/ a požádat je o vyslovení důvěry.
/3/ Jestliže po opětovném jmenování předsedy vlády a členů vlády podle odst. 1 vládě České a Slovenské Federativní Republiky nevysloví Federální shromáždění do dvou měsíců důvěru, prezident České a Slovenské Federativní Republiky Federální shromáždění rozpustí a v takovém případě se vykonají do 60 dnů volby, a to podle zákona platného v době rozpuštění Federálního shromáždění.
/4/ Ustanovenia odseku 1 až 3 sa použijú primerane v prípade, ak Federálne zhromaždenie vysloví vláde nedôveru počas volebného obdobia.
/5/ Přijme-li prezident České a Slovenské Federativní Republiky demisi vlády a nerozpustí-li Federální shromáždění, může jmenovat na období nejvýše šesti měsíců vládu, která po svém jmenování není povinna předstoupit před Federální shromáždění se žádostí o vyslovení důvěry.
Čl. 5
/1/ Vláda České a Slovenské Federativní Republiky je odpovědna Federálnímu shromáždění, které jí může vyslovit nedůvěru. Federální shromáždění může vyslovit nedůvěru také jednotlivému členu vlády. K usnesení je třeba přítomnosti nadpoloviční většiny poslanců, nadpoloviční většiny hlasů a hlasování podle jmen.
/2/ Návrh na vyslovení nedůvěry vládě nebo jednotlivému členu vlády musí být podepsán nejméně padesáti poslanci.
/3/ Vláda může kdykoli požádat Federální shromáždění o vyslovení důvěry.
Čl. 6
/1/ Člen vlády České a Slovenské Federativní Republiky může podat demisi do rukou prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky.
/2/ Vláda České a Slovenské Federativní Republiky může podat demisi do rukou prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky.
/3/ Vysloví-li Federální shromáždění nedůvěru vládě anebo zamítne-li vládní návrh na vyslovení důvěry, prezident České a Slovenské Federativní Republiky vládu odvolá, nerozpustil-li Federální shromáždění podle čl. [Srov. čl. 11 Hlavy čtvrté varianta I]
/4/ Vysloví-li Federální shromáždění jednotlivému členu vlády nedůvěru, prezident České a Slovenské Federativní Republiky člena vlády odvolá.
/5/ Vláda podá demisi vždy po ustavující schůzi nově zvoleného Federálního shromáždění.
Varianta I odst. 6
/6/ Dojde li k demisi vlády v době, kdy vláda vykonává funkci prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky, přijímá demisi předsednictvo Federálního shromáždění.
Varianta II odst. 6
Vypustit
Čl. 7
Jestliže předseda vlády podá demisi, nebo mu Federální shromáždění vysloví nedůvěru, prezident odvolá předsedu a ostatní členy vlády.
Čl. 8
Přijme-li prezident České a Slovenské Federativní Republiky demisi vlády České a Slovenské Federativní Republiky, pověří ji vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády.
Čl. 9
/1/ Přijme-li prezident České a Slovenské Federativní Republiky demisi člena vlády, určí na návrh předsedy vlády, který z členů vlády povede prozatímně věci dosud spravované členem vlády, jehož demisi přijal.
Varianta I odst. 2
/2/ Dojde-li k demisi člena vlády v době, kdy vláda vykonává funkci prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky, přijímá demisi a činí prozatímní opatření předsednictvo Federálního shromáždění.
Varianta II odst. 2
Vypustit
Čl. 10
/1/ Vláda České a Slovenské Federativní Republiky rozhoduje ve sboru.
/2/ K platnosti usnesení vlády České a Slovenské Federativní Republiky je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.
Čl. 11
/1/ Předseda vlády organizuje její činnost a vede její zasedání.
/2/ Předsedu vlády zastupuje místopředseda nebo jím pověřený člen vlády,
/3/ vnitřní poměry a způsob jednání upraví vláda svým jednacím řádem.
Čl. 12
K provedení zákona Federálního shromáždění a v jeho mezích může vláda České a Slovenské Federativní Republiky vydávat nařízení, jde-li o úpravu otázek, které spadají do působnosti federace.
Čl. 13
Federální ministerstva a ostatní federální orgány státní správy se zřizují a jejich působnost se stanoví zákonem Federálního shromáždění.
Čl. 14
Federální ministerstva a ostatní federální ústřední orgány mohou na základě zákona Federálního shromáždění a v jeho mezích vydávat obecně závazné právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.
Čl. 15
/1/ Jestliže se předseda vlády nebo člen vlády dopustí trestného činu v souvislosti s výkonem své funkce, soudí ho Ústavní soud České a Slovenské Federativní Republiky na základě obžaloby podané Federálním shromážděním nebo Federální radou.
/2/ Podrobnosti stanoví zákon Federálního shromáždění.
Varianta II Hlavy šesté
Hlava šestá
(Varianta se Senátem)
Moc výkonná
Varianta I čl. 1
Čl. 1
/1/ Výkonná moc přísluší vládě České a Slovenské Federativní Republiky, pokud ústavou nebo zákonem Federálního shromáždění není výslovně vyhrazena prezidentovi České a Slovenské Federativní Republiky.
/2/ Vláda České a Slovenské Federativní Republiky se skládá z předsedy vlády, místopředsedy /varianta: místopředsedů/ a ostatních členů.
Varianta II čl. 1
Čl. 1
/1/ Výkonná moc patrí vláde Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, pokiaľ ústavou alebo zákonom Federálneho zhromaždenia nie je výslovne vyhradená prezidentovi Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.
/2/ Vláda Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky sa skladá z predsedu, podpredsedu a ostatných členov.
/3/ Na ministerstvách pôsobí štátny tajomník v postavení člena vlády, ktorý je štátnym občanom inej republiky, ako minister.
/4/ V zložení vlády sa v zastúpení Českej republiky a Slovenskej republiky prihliada na princíp parity.
Čl. 2
Členové vlády České a Slovenské Federativní Republiky skládají do rukou prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky tento slib: "Prohlašuji, že na to, aby jsem se stal členem vlády jsem nikomu přímo ani zprostředkovaně neslíbil ani neodevzdal žádné dary. Slibuji na svou čest a svědomí věrnost České a Slovenské Federativní Republice, že nepříjmu od nikoho žádné sliby nebo dary přímo ani zprostředkovaně, které by ovlivnili vykonávání funkce člena vlády. Budu zachovávat Ústavu České a Slovenské Federativní Republiky a ostatní zákony a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život."
Čl. 3
/1/ Funkce člena vlády České a Slovenské Federativní Republiky je neslučitelná s jinými státními funkcemi a s funkcemi v územní samosprávě ani s účastí ve vedení nebo správě výdělečných podniků, obchodních společností nebo družstev.
/2/ Výkon této funkce je neslučitelný s výkonem jiných povolání kromě činnosti vědecké, pedagogické, literární a umělecké.
Varianta I čl. 4
Čl. 4
/1/ Prezident Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky po oznámení výsledku volieb do Federálneho zhromaždenia predsedom Poslaneckej snemovne poverí navrhnutého predstaviteľa politickej strany, ktorá získala najviac mandátov zostavením vlády.
/2/ Pokiaľ takto zostavená vláda nezíska vo Federálnom zhromaždení dôveru, prezident poverí zostavením vlády predstaviteľa ďalšej politickej strany vo Federálnom zhromaždení, ktorá získala druhý najväčší počet mandátov.
/3/ Pokiaľ vláda zostavená podľa ods. 1 a 2 nezíska vo Federálnom zhromaždení dôveru, požiada prezident predsedu Poslaneckej snemovne, aby mu po porade s poslaneckými klubmi navrhol osobu, ktorú poverí zostavením vlády.
/4/ Pokiaľ sa ani takto nepodarí do dvoch mesiacov od oznámenia výsledku volieb podľa ods. 1 zostaviť vládu, ktorá získa vo Federálnom zhromaždení potrebnú dôveru, prezident Federálne zhromaždenie rozpustí a vyhlási nové voľby.
/5/ Ustanovenia odseku 1 až 3 sa použijú primerane v prípade, ak Federálne zhromaždenie vysloví vláde nedôveru počas volebného obdobia.
/6/ Přijme-li prezident České a Slovenské Federativní Republiky demisi vlády a nerozpustí-li Federální shromáždění, může jmenovat na období nejvýše šesti měsíců vládu, která po svém jmenování není povinna předstoupit před Federální shromáždění se žádostí o vyslovení důvěry.
Varianta II čl. 4
Čl. 4
/1/ Prezident České a Slovenské Federativní Republiky po poradě s představiteli ve Federálním shromáždění zastoupených politických stran jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh členy vlády České a Slovenské Federativní Republiky.
/2/ Předseda vlády je povinen do patnácti dnů Federálnímu shromáždění předložit vládní program /alt.: zásady vládního programu/ a požádat je o vyslovení důvěry.
/3/ Jestliže po opětovném jmenování předsedy vlády a členů vlády podle odst. 1 vládě České a Slovenské Federativní Republiky nevysloví Federální shromáždění do dvou měsíců důvěru, prezident České a Slovenské Federativní Republiky Federální shromáždění rozpustí a v takovém případě se vykonají do 60 dnů volby, a to podle zákona platného v době rozpuštění Federálního shromáždění.
/4/ Ustanovenia odseku 1 až 3 sa použijú primerane v prípade, ak Federálne zhromaždenie vysloví vláde nedôveru počas volebného obdobia.
/5/ Přijme-li prezident České a Slovenské Federativní Republiky demisi vlády a nerozpustí-li Federální shromáždění, může jmenovat na období nejvýše šesti měsíců vládu, která po svém jmenování není povinna předstoupit před Federální shromáždění se žádostí o vyslovení důvěry.
Čl. 5
/1/ Vláda České a Slovenské Federativní Republiky je odpovědna Federálnímu shromáždění, které jí může vyslovit nedůvěru. Federální shromáždění může vyslovit nedůvěru také jednotlivému členu vlády. K usnesení je třeba přítomnosti nadpoloviční většiny poslanců a senátorů nadpoloviční většiny hlasů a hlasování podle jmen.
/2/ Návrh na vyslovení nedůvěry vládě nebo jednotlivému členu vlády musí být podepsán nejméně padesáti poslanci nebo třiceti senátory.
/3/ Vláda může kdykoli požádat Federální shromáždění o vyslovení důvěry.
Čl. 6
/1/ Člen vlády České a Slovenské Federativní Republiky může podat demisi do rukou prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky.
/2/ Vláda České a Slovenské Federativní Republiky může podat demisi do rukou prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky.
/3/ Vysloví-li Federální shromáždění nedůvěru vládě anebo zamítne-li vládní návrh na vyslovení důvěry, prezident České a Slovenské Federativní Republiky vládu odvolá, nerozpustil-li Federální shromáždění podle čl. [Srov. čl. 16 Hlavy čtvrté (varianta II)]
/4/ Vysloví-li Federální shromáždění jednotlivému členu vlády nedůvěru, prezident České a Slovenské Federativní Republiky člena vlády odvolá.
/5/ Vláda podá demisi vždy po ustavující schůzi nově zvoleného Federálního shromážděná.
/6/ Dojde li k demisi vlády v době, kdy vláda vykonává funkci prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky, přijímá demisi předseda Senátu.
Čl. 7
Jestliže předseda vlády podá demisi, nebo mu Federální shromáždění vysloví nedůvěru, prezident odvolá předsedu a ostatní členy vlády.
Čl. 8
Přijme-li prezident České a Slovenské Federativní Republiky demisi vlády České a Slovenské Federativní Republiky, pověří ji vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenováni nové vlády.
Čl. 9
Přijme-li prezident České a Slovenské Federativní Republiky demisi člena vlády, určí na návrh předsedy vlády, který z členů vlády povede prozatímně věci dosud spravované členem vlády, jehož demisi přijal.
Čl. 10
/1/ Vláda České a Slovenské Federativní Republiky rozhoduje ve sboru.
/2/ K platnosti usnesení vlády České a Slovenské Federativní Republiky je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.
Čl. 11
/1/ Předseda vlády organizuje její činnost a vede její zasedání.
/2/ Předsedu vlády zastupuje místopředseda nebo jím pověřený člen vlády.
/3/ Vnitřní poměry a způsob jednání upraví vláda svým jednacím řádem.
Čl. 12
K provedení zákona Federálního shromáždění a v jeho mezích může vláda České a Slovenské Federativní Republiky vydávat nařízení, jde-li o úpravu otázek, které spadají do působnosti federace.
Čl. 13
Federální ministerstva a ostatní federální orgány státní správy se zřizují a jejich působnost se stanoví zákonem Federálního shromáždění.
Čl. 14
Federální ministerstva a ostatní federální ústřední orgány mohou na základě zákona Federálního shromáždění a v jeho mezích vydávat obecně závazné právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.
Čl. 15
/1/ Jestliže se předseda vlády nebo člen vlády dopustí trestného činu v souvislosti s výkonem své funkce, soudí ho Ústavní soud České a Slovenské Federativní Republiky na základě obžaloby podané Poslaneckou sněmovnou nebo Senátem.
/2/ Podrobnosti stanoví zákon Federálního shromáždění.
Errata
Při revizi přepsaného textu pracovního návrhu nové Ústavy ČSFR a důvodové zprávy bylo opominuto opravit závady, jak vyplývají z tohoto opravného listu.
V pracovním návrhu Ústavy ČSFR:
na str. 41 - 42
- do varianty I čl. 2 (s. 41) doplnit odst. 3 a 4 a varianty III čl. 2 (s. 42)
- do varianty II čl. 2 (s. 42) doplnit odst. 4 z varianty II čl. 2 (s. 42)
na str. 48
Text poznámky pod čarou zní:
"Srov. variantu I čl. 4 odst. 2 Hlavy šesté (Varianta II se Senátem, s. 93)".
na str. 71
Za čl. 4 vložit nový čl. 4a, který zní:
"Čl. 4a
(1) Funkce prezidenta České a Slovenské Federativní republiky je neslučitelná s jinými státními funkcemi a s funkcemi v územní samosprávě ani s účastí ve vedení nebo správě výdělečných podniků a obchodních společností nebo družstev. Výkon této funkce je neslučitelný s výkonem jiných povolání s výjimkou vědecké, literární a umělecké činnosti.
(2) Bude-li prezidentem zvolen poslanec, senátor nebo člen vlády, zaniká jeho mandát nebo funkce člena vlády dnem složení slibu."
FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY
1071/A
(po úpravě v expertní komisi)
NÁVRH
poslanců Federálního shromáždění ČSFR R. Battěka, M. Benčíka, V. Bendy, M. Čiče, A. Dubčeka, Z. Jičínského, Z. Kesslera, D. Kroupy, Z. Masopusta, S. Matochové, V. Novitzkého, J. Sokola, V. Ševčíka, F. Šamalíka, I. Šimka a E. Valka.
Na vydání
ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavný zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů, ústavní zákon č. 91/1991 Sb., o Ústavním soudu České a Slovenské Federativní republiky a ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění ústavního zákona č. 326/1991 Sb.
Návrh
ÚSTAVNÍ ZÁKON
ze dne .............
kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů, ústavní zákon č. 91/1991 Sb. o Ústavním soudu České a Slovenské Federativní Republiky a ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění ústavního zákona č. 326/1991 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I.
Ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci ve znění pozdějších předpisů se mění a doplňuje takto:
1. Dosavadní články 37 a 38 se zařazují do hlavy druhé jako články 28c a 28d.
2. Hlava třetí (čl. 29 až 59) včetně nadpisu zní:
"Hlava třetí
MOC ZÁKONODÁRNÁ
Čl. 29
/1/ Zákonodárná moc náleží Federálnímu shromáždění.
/2/ Federální shromáždění se skládá ze dvou sněmoven: z Poslanecké sněmovny a ze Senátu.
Čl. 30
/1/ Poslanecká sněmovna má 200 poslanců zvolených v celé České a Slovenské Federativní Republice podle obecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním.
Varianta:
V odst. 1 se připojuje věta: Sídlem Poslanecké sněmovny je Praha.
/2/ Senát má 100 senátorů, ze kterých 50 se volí v České republice a 50 v Slovenské republice. Senátoři jsou voleni podle obecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním.
Varianta:
V odst. 2 se připojuje věta: Sídlem Senátu je Bratislava.
/3/ Volební období Federálního shromáždění je čtyřleté.
/4/ Volby do Federálního shromáždění se konají ve lhůtě začínající patnáctým dnem před uplynutím volebního období a končící patnáctým dnem po jeho uplynutí, kromě případu ukončení volebního období rozpuštěním Federálního shromáždění (čl. 42). Konají-li se volby před uplynutím volebního období, zvolení členové Federálního shromáždění nabývají mandát po uplynutí volebního období dosavadního Federálního shromáždění.
/5/ Volby vyhlašuje prezident České a Slovenské Federativní Republiky a v případě rozpuštění Federálního shromáždění Společný výbor Federálního shromáždění.
Čl. 31
/1/ Právo volit do Federálního shromáždění mají všichni státní občané České a Slovenské Federativní Republiky, kteří dosáhli věku 18 let a splňují ostatní podmínky, které stanoví zákon Federálního shromáždění o volbách. Zvolen může být každý občan, který má právo volit do Federálního shromáždění. Poslancem může být občan, který dosáhl věku 21 let, senátorem občan, který dosáhl věku 35 let.
/2/ Podmínky výkonu volebního práva, způsob volby a ověřování mandátu člena Federálního shromáždění a jeho soudní přezkoumávání upravuje zákon Federálního shromáždění.
Čl. 32
/1/ S funkcí člena Federálního shromáždění je neslučitelná funkce prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky, poslance zákonodárného orgánu republiky a výkon funkce soudce.
/2/ Nikdo nesmí být zároveň členem obou sněmoven Federálního shromáždění.
/3/ Zákon Federálního shromáždění stanoví, ve kterých dalších případech je funkce člena Federálního shromáždění neslučitelná s výkonem jiných funkcí nebo povolání.
Varianta I.
4/ Člen Federálního shromáždění dočasně ztrácí mandát dnem, kdy byl jmenován předsedou nebo členem vlády České a Slovenské Federativní Republiky, předsedou nebo členem vlády České republiky nebo předsedou nebo členem vlády Slovenské republiky. Mandát nabývá opět dnem, následujícím po dni, kdy přestal být předsedou nebo členem vlády. Člen Federálního shromáždění, který nastoupil na jeho místo, tímto dnem mandát ztrácí.
Varianta II.
4/ Člen Federálního shromáždění dočasně ztrácí mandát dnem, kdy byl jmenován předsedou nebo členem vlády České a Slovenské Federativní Republiky, předsedou nebo členem vlády České republiky nebo předsedou nebo členem vlády Slovenské republiky. Mandát nabývá opět dnem, následujícím po dni, kdy přestal být předsedou nebo členem vlády. Náhradník za něj nenastupuje.
Varianta III.
Odst. 4 vypustit.
/5/ Člen Federálního shromáždění se může kdykoliv vzdát svého mandátu.
/6/ Mandát člena Federálního shromáždění zaniká ztrátou jeho volitelnosti.
/7/ Zákon Federálního shromáždění stanoví, ve kterých dalších případech zaniká mandát člena Federálního shromáždění.
/8/ Způsob rozhodování o neslučitelnosti funkce člena Federálního shromáždění a o zániku mandátu člena Federálního shromáždění jakož i způsob soudního přezkoumávání v těchto případech upravuje zákon Federálního shromáždění.
Čl. 33
/1/ Na první schůzi Poslanecké sněmovny nebo na první schůzi Senátu, které se člen Federálního shromáždění účastní, učiní tento slib a prohlášení: "Prohlašuji, že jsem s cílem získat mandát nikomu přímo ani zprostředkovaně neslíbil ani neodevzdal žádné dary. Slibuji, na svou čest a svědomí věrnost České a Slovenské Federativní Republice. Budu zachovávat její ústavu a ostatní zákony. Slibuji, že nepřímo od nikoho přímo ani zprostředkovaně žádné sliby či výhody, které by ovlivnily výkon mého mandátu. Slibuji, že budu vykonávat svůj mandát čestně a podle svého svědomí a nejlepšího přesvědčení v zájmu všeobecného blaha."
/2/ Odepření slibu nebo prohlášení, anebo slib nebo prohlášení s výhradou má bez dalšího za následek ztrátu mandátu.
Čl. 34
/1/ Členové Federálního shromáždění jsou povinni vykonávat svůj mandát osobně, v souladu se slibem; nejsou vázáni příkazy, které se týkají výkonu mandátu.
/2/ Člen Federálního shromáždění nesmí zneužívat své funkce ovlivňováním činnosti orgánu veřejné moci k podpoře zájmu fyzické nebo právnické osoby v jednotlivých případech.
Čl. 35
/1/ Členové Federálního shromáždění nemohou být stíháni pro hlasování ve Federálním shromáždění a v jeho orgánech.
/2/ Za výroky učiněné ve Federálním shromáždění a jeho orgánech při výkonu mandátu podléhají jen disciplinární pravomoci své sněmovny. Podrobnosti stanoví zákon Federálního shromáždění.
Čl. 36
/1/ Člena Federálního shromáždění nelze trestně stíhat, ani jej vzít do vazby bez souhlasu sněmovny, jejímž je členem, odepře-li sněmovna souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno.
/2/ Byl-li člen Federálního shromáždění přistižen a zadržen při trestném činu, soud nebo jiný příslušný orgán je povinen to ihned oznámit předsednictvu sněmovny, jejímž je členem. Nedá-li předsednictvo sněmovny do 48 hodin od zadržení souhlas se vzetím do vazby, musí být člen Federálního shromáždění ihned propuštěn.
/3/ Sněmovna na své první schůzi následující po rozhodnutí podle odst. 2 rozhodne s konečnou platností.
Čl. 37
Člen Federálního shromáždění může odepřít svědectví o věcech, které mu byly svěřeny při výkonu jeho funkce, a to i když přestal být jeho členem. Nemůže však odepřít svědectví o navádění člena Federálního shromáždění ke zneužití mandátu.
Čl. 38
Platy a náhrady členů Federálního shromáždění, jakož i podmínky jejich poskytování a podmínky, za nichž pracovní nebo obdobný poměr člena Federálního shromáždění dnem složení slibu skončí nebo se přeruší, stanoví zákon Federálního shromáždění.
Čl. 39
/1/ Ustavující schůze sněmoven Federálního shromáždění svolá prezident republiky tak, aby se konaly nejpozději tři týdny po dni vyhlášení výsledků voleb.
/2/ K dalším schůzím se sněmovny Federálního shromáždění scházejí podle svého usnesení; doba mezi schůzemi nesmí být delší než tři týdny vyjma parlamentní prázdniny, které mohou trvat nepřetržitě až osm týdnů, celkem však nejvýše šestnáct týdnů v kalendářním roce.
/3/ Sněmovny zasedají odděleně; společné schůze se konají k volbě prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky, jinak na základě souhlasného usnesení obou sněmoven.
/4/ Mimořádnou schůzi sněmovny svolá předseda sněmovny, usnese-li se tak předsednictvo sněmovny nebo požádá-li o to jedna čtvrtina členů sněmovny, prezident České a Slovenské Federativní Republiky nebo vláda České a Slovenské Federativní Republiky.
/5/ Předsednictva sněmoven, výbory sněmoven, komise a vyšetřovat mohou jednat i v době mezi schůzemi.
Čl. 40
/1/ Schůzi sněmovny řídí její předseda, nebo jiný pověřený člen předsednictva sněmovny.
/2/ Společné schůze sněmoven řídí předseda poslanecké sněmovny.
/3/ Schůze obou sněmoven jsou veřejné. Neveřejné schůze se mohou konat jen za podmínek stanovených zákonem Federálního shromáždění.
Čl. 41
/1/ Prezident České a Slovenské Federativní Republiky, předseda a členové vlády České a Slovenské Federativní Republiky, mají právo se kdykoliv účastnit schůze sněmovny nebo jejich výborů anebo Společného výboru. Udělí se jim slovo, kdykoliv o to požádají.