Platy a náhrady výdavkov členov Federálneho zhromaždenia, ako aj podmienky straty týchto nárokov a podmienky, za ktorých im zamestnávateľ poskytuje pracovné voľno, alebo za ktorých môže byť pracovný alebo podobný pomer člena Federálneho zhromaždenia skončený proti jeho vôli, ustanovuje zákon Federálneho zhromaždenia.
Čl. 12
/1/ Federálne zhromaždenie koná stálé zasadanie.
/2/ K zasadaniu ho zvolá prezident Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky do tridsiatich dní po jeho zvolení.
/3/ Snemovne zasadajú oddelene; prípady, v ktorých snemovne zasadajú spoločne ustanovia zákony o rokovacom poriadku snemovní.
/4/ Zasadanie snemovne môže byť jej uznesením prerušené. Celkový čas, na ktorý môže byť zasadanie oboch snemovní súčasne prerušené, nesmie prekročiť štyri mesiace v roku.
/5/ Ak sa zasadanie snemovne preruší, môže jej rokovanie obnoviť predsedníctvo snemovne aj pred stanoveným termínom. Rokovanie musí obnoviť vždy, ak o to požiada prezident, druhá snemovňa, vláda Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, alebo najmenej tretina poslancov snemovne.
Čl. 13
/1/ Schôdze snemovní zvoláva ich predsedníctvo. Predsedníctvo snemovne musí zvolať schôdzu snemovne, ak o to požiada prezident, vláda Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, alebo najmenej tretina poslancov snemovne.
/2/ Schôdze snemovne vedie jej predseda, alebo iný poverený člen predsedníctva snemovne.
/3/ Spoločné schôdze snemovní vedie predseda Senátu; ich rokovanie sa riadi Rokovacím poriadkom Senátu.
/4/ Schôdze obidvoch snemovní sú verejné. Schôdze neverejné sa môžu konať iba za podmienok ustanovených rokovacím poriadkom snemovní.
Čl. 14
/1/ Predseda a ostatní členovia vlády majú právo zúčastniť sa kedykoľvek na schôdzi snemovne alebo jej výborov. Udelí sa im slovo, kedykoľvek o to požiadajú.
/2/ Ak o to snemovňa, jej predsedníctvo alebo výbory požiadajú, je člen vlády povinný dostaviť sa osobne na ich schôdzu.
Čl. 15
zásady rokovania snemovní a ich vnútorné pomery si snemovne upravujú uznesením.
Čl. 16
/1/ Prezident Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky má právo rozpustiť Federálne zhromaždenie
a/ ak sa snemovne Federálneho zhromaždenia neboli spôsobilé uznášať po dobu dlhšiu ako dva mesiace /čl. 17 ods. 1, čl. 18 ods. 1/,
b/ ak bolo zasadanie snemovní prerušené na dobu dlhšiu než je uvedené v čl. 12 ods. 4.
c/ pokiaľ vláde bola počas volebného obdobia vyslovená nedôvera a prezidentovi sa nepodarí do dvoch mesiacov menovať vládu, ktorá získa dôveru Federálneho zhromaždenia.
/2/ Prezident Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky rozpustí Federálne zhromaždenie v prípade podľa čl. [Srov. čl. 4 odst. 4 Hlavy šesté (varianta II)]
/3/ Právo podľa ods. 1 nemôže prezident použiť posledných šesť mesiacov svojho volebného obdobia.
/4/ Voľby do Federálneho zhromaždenia sa vykonajú do šesťdesiatich dní, a to podľa zákona o voľbách platného v dobe rozpustenia Federálneho zhromaždenia.
Čl. 17
/1/ Poslanecká snemovňa je spôsobilá sa uznášať za prítomnosti nadpolovičnej väčšiny poslancov zvolených v Českej republike a nadpolovičnej väčšiny poslancov zvolených v Slovenskej republike. Na platné uznesenie treba súhlas nadpolovičnej väčšiny prítomných poslancov.
/2/ Na prijatie ústavného zákona Federálneho zhromaždenia a na uznesenie o vypovedaní vojny treba súhlas trojpätinovej väčsiny celkového počtu ústavou stanovených poslancov Poslaneckej snemovne.
/3/ O voľbe prezidenta Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky platí ustanovenie čl. [Srov. čl. 2 Hlavy páté (varianta II)].
Čl. 18
/1/ Senát je spôsobilý sa uznášať za prítomnosti nadpolovičnej väčšiny senátorov zvolených v Českej republike a nadpolovičnej väčšiny senátorov zvolených v Slovenskej republike. Na platné uznesenie treba súhlas nadpolovičnej väčšiny prítomných senátorov zvolených v Českej republike a nadpolovičnej väčšiny prítomných senátorov zvolených v Slovenskej republike.
/2/ Na prijatie ústavného zákona Federálneho zhromaždenia a na uznesenie o vypovedaní vojny treba súhlas trojpätinovej väčšiny z celkového počtu ústavou stanovených senátorov zvolaných v Českej republike a trojpätinovej väčšiny z celkového počtu ústavou stanovených senátorov zvolaných v Slovenskej republike.
/3/ O voľbe prezidenta Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky platí ustanovenie čl. [Srov. čl. 2 Hlavy páté (varianta II)].
Čl. 19
/1/ Poslanecká snemovňa a Senát volia zo svojho stredu najviac 10-členné predsedníctva.
/2/ Predsedníctvo Poslaneckej snemovne sa volí podľa zásady pomerného zastúpenia politických strán, združovanie politických strán je prípustné. Predsedníctvo Senátu sa volí podľa zásady rovného zastúpenia senátorov zvolených v Českej republike a senátorov zvolených v Slovenskej republike, a to podľa zásady pomerného zastúpenia politických strán.
/3/ Členovia predsedníctva snemovne sú zodpovední snemovni, ktorá ich môže kedykoľvek odvolať.
/4/ Poslanecká snemovňa a Senát si volí z členov svojho predsedníctva predsedu a podpredsedov snemovne. Ak sa stane predsedom snemovne poslanec, ktorý bol zvolený v Českej republike, musí byť prvým podpredsedom poslanec, ktorý bol zvolený v Slovenskej republike a naopak, pokiaľ sa za predsedu Poslaneckej snemovne zvolí občan Českej republiky, za predsedu Senátu sa zvolí občan Slovenskej republiky a naopak.
/5/ Predsedovi Senátu prináleží v čase, keď vláda Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky vykonáva funkciu prezidenta Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, vymenúvať a odvolávať vládu Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a jej členov a poverovať ich riadením ministerstiev a iných federálnych ústredných orgánov.
Čl. 20
/1/ Predsedníctva snemovní zostávajú vo svojej funkcii aj po skončení volebného obdobia Federálneho zhromaždenia, alebo po jeho rozpustení, pokiaľ si novozvolené snemovne nezvolia svoje predsedníctva a pôsobia ako Spoločný výbor. Schôdze Spoločného výboru zvoláva a jeho rokovanie vedie predseda Poslaneckej snemovne.
/2/ Spoločný výbor prijíma neodkladné opatrenia ku ktorým by bol potrebný zákon vo forme zákonných opatrení na návrh vlády a kontrolovať činnosť vlády a jej členov. Zákonné opatrenia podpisuje predseda vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, prezident Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a predseda Poslaneckej snemovne; vyhlasujú sa ako zákony. Na najbližšom zasadaní Federálneho zhromaždenia musia byť schválené, inak strácajú ďalšiu platnosť.
/3/ Zákonným opatrením nie je možné
a/ prijímať a meniť ústavné zákony Federálneho zhromaždenia,
b/ uznášať sa na štátnom rozpočte Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky,
c/ prijímať a meniť zákon o voľbách do Federálneho zhromaždenia.
Čl. 21
/1/ Súhlasné uznesenie Poslaneckej snemovne a Senátu je potrebné na
a/ prijatie Ústavy Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a ústavného zákona Federálneho zhromaždenia,
b/ vypovedanie vojny,
c/ dávanie súhlasu na vyslanie ozbrojených síl Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky mimo územie Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a na umiestnenie ozbrojených síl iných štátov na území. Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, pokiaľ súhlas nevyplýva už z ratifikácie medzinárodnej zmluvy,
d/ voľbu prezidenta Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky,
e/ prijatie zákona o zásadách nadobúdania a strate štátneho občianstva Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, zákona o voľbách do snemovní Federálneho zhromaždenia, zákona, s prerokovaním ktorého je spojená otázka dôvery vláde Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, zákonov daňových, zákona o rozpočtových pravidlách, zákona o rozpočte Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, uznesenia o záverečnom účte Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, zákonov o účelových fondoch napojených na rozpočet Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, zákonov, ktorými sa upravuje mena a emisná banka, zákonov colných, zákonov o cenách, zákonov v oblasti zahraničných hospodárskych vzťahov, zákonov v oblasti práce, miezd a sociálnej politiky, zákonov, ktorými sa zriaďujú ministerstvá a iné ústredné federálne orgány, a upravujú ich kompetencie, ako aj zákonov, ktoré obsahujú splnomocňujúce ustanovenia na vydanie vykonávacích právnych predpisov orgánmi federácie,
f/ vyslovenie dôvery a na vyslovenie nedôvery vláde Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky,
g/ prijatie zákona o rozšírení právomoci prezidenta Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky,
h/ prijatie zákona upravujúceho trestné konanie proti predsedovi vlády alebo členovi vlády pred Ústavným súdom,
i/ prijatie zákona upravujúceho konanie Ústavného súdu v prípade žaloby proti prezidentovi českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.
/2/ Zákony Federálneho zhromaždenia s výnimkou prípadov podľa ods. 1 písm. a/, d/, g/, h/ a i/ prijíma len Poslanecká snemovňa.
/3/ Okrem pôsobnosti podľa ods. 1 Senát
a/ vyslovuje súhlas s medzinárodnými zmluvami politickými a medzinárodnými zmluvami hospodárskymi všeobecnej povahy, ako aj s medzinárodnými zmluvami, na vykonanie ktorých treba zákon Federálneho zhromaždenia,
b/ vyjadruje sa k poverovaniu vyslancov a navrhuje sudcov Ústavného súdu Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky,
c/ môže podávať návrhy na začatie konania Ústavného súdu Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky podľa čl.
d/ môže podávať návrh na vyhlásenie referenda na zachovanie alebo zrušenie Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.
Čl. 22
/1/ Snemovne môžu
a/ interpelovať predsedu a ostatných členov vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky vo veciach ich pôsobnosti; predseda a ostatní členovia vlády sú povinní na interpelácie poslancov odpovedať,
b/ navrhovať referendum podľa čl. [Srov. čl. 3 odst. 2 oddílu třetího Hlavy čtvrté (varianta I), event. čl. 3 odst. 1 (varianty II), event. 4 odst. 1 varianty III],
c/ uznášať sa na rezolúciách,
d/ zriaďovať výbory a komisie ako svoje pracovné, iniciatívne a kontrolné orgány.
e/ podať návrh na začatie konania Ústavného súdu Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky podľa čl. [Srov. čl. 8 Hlavy sedmé],
f/ podať ústavnú žalobu podľa čl. [Srov. čl. 9 Hlavy páté (varianta II) a čl. 15 Hlavy šesté (varianta II)]
/2/ Snemovne môžu zriaďovať pre objasnenie závažných skutočností verejného záujmu, ktoré patria do pôsobnosti Federálneho zhromaždenia, vyšetrovacie komisie. Na vykonávanie dôkazov vyšetrovacími komisiami sa vzťahujú primerane predpisy o trestnom konaní súdnom, Uznesenia vyšetrovacích komisií súdy nezaväzujú.
/3/ V dobe prerušenia môžu pracovať predsedníctvo, výbory, komisie a vyšetrovacie komisie snemovní. Ministerstvá a iné ústredné federálne orgány sú povinné im poskytovať potrebné informácie.
Čl. 23
/1/ Návrhy zákonov Federálneho zhromaždenia môžu podávať poslanci Poslaneckej snemovne, Senát a vláda Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky. V prípadoch prijímania zákonov Federálneho zhromaždenia súhlasným uznesením Poslaneckej snemovne a Senátu môžu návrhy zákonov Federálneho zhromaždenia podávať aj senátori.
/2/ K návrhu zákona musí byť priložený predpokladaný rozsah nákladov a spôsob ich úhrady.
/3/ Návrhy zákonov o štátnom rozpočte federácie a záverečných účtov federácie podáva Federálnemu zhromaždeniu vláda Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.
Čl. 24
V prípadoch prijímania zákonov Federálneho zhromaždenia súhlasným uznesením Poslaneckej snemovne a Senátu je návrh zákona prerokúvaný najskôr v Poslaneckej snemovni a po jeho prijatí v Senáte. Ak Senát prijme zákon v inom znení ako Poslanecká snemovňa, zákon sa vracia na prerokovanie Poslaneckej snemovni; obdobné platí aj pre následné prijatie zákona v Poslaneckej snemovni v inom znení, v akom bol prijatý Senátom. Zákon je prijatý po schválení zhodného znenia druhou snemovňou.
Čl. 25
/1/ Každá snemovňa sa musí uzniesť o návrhu prijatom druhou snemovňou najneskoršie do troch mesiacov. Ak nedôjde v tejto lehote k zhodnému uzneseniu o návrhu, je návrh prijatý.
/2/ Ak nedôjde k zhodnému uzneseniu oboch snemovní, môžu sa obe snemovne uzniesť na dohadovacom konaní a zriadiť k tomu osobitný výbor.
/3/ Pokiaľ obe snemovne ani na odporučenie tohto výboru, ani inak nepríjmu zhodné uznesenie o návrhu zákona do piatich mesiacov od prvého hlasovania, možno podať rovnaký návrh najskôr po uplynutí jedného roka od jeho zamietnutia. To sa nevzťahuje na jednanie novozvoleného Federálneho zhromaždenia.
/4/ Pokiaľ nedôjde k zhodnému uzneseniu oboch snemovní o štátnom rozpočte federácie, je dohadovacie konanie podľa odstavca 2 povinné. Ak nedôjde k dohode o štátnom rozpočte do začiatku rozpočtového roka, hospodári sa podľa zákonných ustanovení o rozpočtovom provizóriu.
/5/ Pokiaľ dohadovacie konanie neviedlo k zhodnému uzneseniu oboch snemovní, môže dôjsť k rozpusteniu Federálneho zhromaždenia.
Čl. 26
/1/ Predseda Poslaneckej snemovne doručí bezodkladne zákon alebo ústavný zákon prijatý Federálnym zhromaždením prezidentovi Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.
/2/ Zákony Federálneho zhromaždenia podpisuje predseda Poslaneckej snemovne, predseda vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a prezident Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, a to najneskôr v lehote pätnásť dní od ich doručenia.
/3/ Ak prezident Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky zákon Federálneho zhromaždenia nepodpíše a vráti ho s pripomienkami Poslaneckej snemovni, Poslanecká snemovňa sa uznáša nadpolovičnou väčšinou všetkých poslancov hlasovaním podľa mien.
Čl. 27
/1/ Zákon dá vyhlásiť predsedníctvo Poslaneckej snemovne do ôsmich dní odo dna, keď bol podpísaný, alebo keď uplynula lehota podľa čl. 26 ods. 2.
/2/ K platnosti zákona Federálneho zhromaždenia treba, aby bol vyhlásený spôsobom, ktorý ustanoví zákon Federálneho zhromaždenia.
/3/ Zákony a iné všeobecne záväzné právne predpisy sa vyhlasujú v českom a slovenskom jazyku.
Varianta I Hlavy páté
Hlava pátá
/Varianta s Federální radou/
Hlava státu
Čl. 1
Hlavou státu je prezident České a Slovenské Federativní Republiky. Volí ho Federální shromáždění.
Čl. 2
/1/ Prezidentem může být volen státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, který je volitelný za poslance Federálního shromáždění a dosáhl věku 35 let. Nikdo nemůže být zvolen prezidentem více než dvakrát po sobě.
/2/ Zvolen je kandidát, pro kterého se vysloví třípětinová větši na poslanců zvolených v České republice a třípětinová většina poslanců zvolených ve Slovenské republice.
/3/ Nevedla-li volba k cíli, koná se do čtrnácti dnů opakovaná volba. Zvolen je, kdo obdržel nadpoloviční většinu hlasů poslanců zvolených v České republice a nadpoloviční většinu hlasů poslanců zvolených ve Slovenské republice.
/4/ Jestliže nevedla opakovaná volba k cíli, koná se do čtrnácti dní nová volba s novými kandidáty podle odst. 2, jakož i popřípadě opakovaná volba podle odst. 3.
Čl. 3
/1/ Volební období prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky je pětileté a počíná dnem, kdy prezident složí slib.
/2/ Volba se koná v posledních třiceti dnech volebního období úřadujícího prezidenta.
/3/ Prezident České a Slovenské Federativní Republiky zůstává ve své funkci, dokud nesloží slib nově zvolený prezident.
/4/ Prezident České a Slovenské Federativní Republiky skládá slib po svém zvolení na téže schůzi Federálního shromáždění.
/5/ Uvolní-li se funkce prezidenta před skončením volebního období, koná se volba nejpozději do čtyřiceti dnů.
Čl. 4
Prezident České a Slovenské Federativní Republiky skládá před Federálním shromážděním tento slib: "Slibuji na svou čest a svědomí věrnost České a Slovenské Federativní Republice. Budu dbát blaha národů a národností v ní žijících, své povinnosti budu konat v zájmu lidu a zachovávat ústavu a ostatní zákony."
Čl. 5
/1/ Vzdá-li se prezident České a Slovenské Federativní Republiky své funkce, nebo uvolní-li se z jiného důvodu funkce prezidenta a novy prezident ještě není zvolen a nesložil slib, přísluší výkon funkcí prezidenta předsedovi Senátu. Totéž platí, jestliže podle oznámení prezidenta nebo podle zjištění Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky, přijatého na návrh vlády, prezident nemůže svou funkci ze závažných důvodů vykonávat.
/2/ Bude-li prezidentem zvolen poslanec nebo člen vlády, zaniká jeho mandát nebo funkce člena vlády dnem složení slibu.
Čl. 6
Varianta I odst. 1
/1/ Vzdá-li se prezident České a Slovenské Federativní Republiky své funkce, nebo uvolní.-li se z jiného důvodu funkce prezidenta a nový prezident ještě není zvolen a nesložil slib, přísluší výkon funkcí prezidenta vládě České a Slovenské Federativní Republiky. Totéž platí, jestliže podle oznámení prezidenta nebo zjištění Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky, přijatého na návrh vlády, prezident nemůže svou funkci ze závažných důvodů vykonávat. Vláda může v takovém případě pověřit svého předsedu výkonem některých pravomocí prezidenta; na předsedu vlády přechází v té době vrchní velení nad ozbrojenými silami.
Varianta II odst. 1
/1/ Vzdá-li se prezident České a Slovenské Federativní Republiky své funkce, nebo uvolní-li se z jiného důvodu funkce prezidenta a nový prezident ještě není zvolen a nesložil slib, přísluší výkon funkcí prezidenta předsedovi Federálního shromáždění. Totéž platí, jestliže podle oznámení prezidenta nebo podle zjištění Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky, přijatého na návrh vlády, prezident nemůže svou funkci ze závažných důvodů vykonávat.
/2/ Nemůže-li prezident vykonávat svou funkci déle než šest měsíců, zvolí Federální shromáždění nového prezidenta na nové volební období.
Čl. 7
/1/ Prezident České a Slovenské Federativní Republiky
a/ zastupuje Českou a Slovenskou Federativní Republiku navenek. Sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy. Politické smlouvy a hospodářské smlouvy obecné povahy, jakož i smlouvy, k jejichž provedení je třeba zákona, vyžadují před ratifikací souhlas Federálního shromáždění. Sjednávání mezinárodních smluv může prezident přenést na vládu České a Slovenské Federativní Republiky, nebo s jejím souhlasem na jednotlivé členy vlády,
b/ přijímá vyslance,
c/ pověřuje vyslance po předchozím souhlasu Federální rady,
d/ po zvolení Federálního shromáždění svolá jeho zasedání,
e/ může rozpustit Federální shromáždění v případech uvedených v čl. [Srov. čl. 11 Hlavy třetí (varianta I)],
f/ má právo vracet s připomínkami zákony nebo ústavní zákony přijaté Federálním shromážděním,
g/ podepisuje zákony Federálního shromáždění,
h/ má právo účastnit se schůzí vlády České a Slovenské Federativní Republiky, vyžádat si od vlády a od je jích jednotlivých členů zprávy a projednávat s vládou nebo jejími členy otázky, které je třeba řešit,
ch/ má právo podávat Federálnímu shromáždění zprávy o stavu České a Slovenské Federativní. Republiky a o závažných politických otázkách, předkládat mu návrhy potřebných opatření a být přítomen schůzím sněmoven Federálního shromáždění,
i/ jmenuje a odvolává předsedu vlády a na základě jeho návrhů ostatní členy vlády České a Slovenské Federativní Republiky a pověřuje je řízením federálních ministerstev a jiných federálních ústředních orgánů,
j/ jmenuje vyšší státní funkcionáře České a Slovenské Federativní Republiky v případech, ve kterých to stanoví zákon; jmenuje a povyšuje generály,
k/ propůjčuje vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán,
l/ má právo vyhlašovat amnestii, promíjet a zmírňovat tresty uložené soudy a nařizovat, aby se soudní trestní řízení nezahajovalo, nebo aby se v něm nepokračovalo, a zahlazovat odsouzení,
m/ je vrchním velitelem ozbrojených sil,
n/ vyhlašuje na návrh vlády České a Slovenské Federativní Republiky válečný stav a na základě rozhodnutí Federálního shromáždění a Federální rady vypovídá válku, je-li Česká a Slovenská Federativní Republika napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení,
o/ vyhlašuje referendum (čl. [Srov. čl. 2 oddílu třetího Hlavy čtvrté (varianta I) resp. čl. 2 a čl. 4 odst. 1 varianty II, event. čl. 2 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 varianty III]).
/2/ Prezidentu přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v této ústavě uvedeny, stanoví-li tak zákon Federálního shromáždění.
Čl. 8
/1/ Prezident České a Slovenské Federativní. Republiky není odpovědný z výkonu své funkce.
/2/ Jakýkoli prezidentův úkon moci vládní nebo výkonné vyžaduje k své platnosti spolupodpisu odpovědného člena vlády České a Slovenské Federativní Republiky.
/3/ Spolupodpis podle odst. 2 se nevyžaduje při
a/ jmenování předsedy vlády a odvolání celé vlády,
b/ rozpouštění Federálního shromáždění,
c/ pověření vlády, která podala demisi vykonáváním jejich funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády,
d/ podávání zprávy o stavu České a Slovenské Federativní Republiky,
e/ podávání návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem České a Slovenské Federativní Republiky,
f/ jmenování soudců Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky, jeho předsedy a místopředsedy,
g/ jmenování soudců Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, jeho předsedy a místopředsedy,
/4/ Za prezidentovy úkony, které ke své platnosti vyžadují spolupodpisu odpovědného člena vlády České a Slovenské Federativní Republiky, odpovídá vláda.
Čl. 9
/1/ Prezident České a Slovenské Federativní Republiky může být obžalován jen pro porušení ústavního zákona. Obžalobu podává Federální shromáždění nebo Federální rada a soudí ho Ústavní soud České a Slovenské Federativní Republiky. Odsuzujícím výrokem může být jen ztráta funkce prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky a způsobilost znovu ji nabýt.
/2/ Podrobnosti stanoví zákon Federálního shromáždění.
Varianta II Hlavy páté
Hlava pátá
/Varianta se Senátem/
Hlava státu
Čl. 1
Hlavou státu je prezident České a Slovenské Federativní Republiky. Volí ho Federální shromáždění.
Čl. 2
/1/ Prezidentem může být volen státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, který je volitelný za senátora. Nikdo nemůže být zvolen prezidentem více než dvakrát po sobě.
/2/ Zvolen je kandidát, pro kterého se vysloví třípětinová většina poslanců Poslanecké sněmovny a třípětinová většina senátorů zvolených v České republice a třípětinová většina senátorů zvolených ve Slovenské republice.
/3/ Nevedla-li volba k cíli, koná se do čtrnácti dnů opakovaná volba. Zvolen je, kdo obdržel nadpoloviční většinu hlasů poslanců Poslanecké sněmovny a nadpoloviční většinu hlasů senátorů zvolených v České republice a nadpoloviční většinu hlasů senátorů zvolených ve Slovenské republice.
/4/ Jestliže nevedla opakovaná volba k cíli, koná se do čtrnácti dní nová volba s novými kandidáty podle odst. 2, jakož i popřípadě opakovaná volba podle odst. 3.
Čl. 3
/1/ Volební období prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky je pětileté a počíná dnem, kdy prezident složí slib.
/2/ Volba se koná v posledních třiceti dnech volebního období úřadujícího prezidenta.
/3/ Prezident České a Slovenské Federativní Republiky zůstává ve své funkci, dokud nesloží slib nově zvolený prezident.
/4/ Prezident České a Slovenské Federativní Republiky skládá slib po svém zvolení na téže schůzi Federálního shromáždění.
/5/ Uvolní-li se funkce prezidenta před skončením volebního období, koná se volba nejpozději do čtyřiceti dnů.
Čl. 4
Prezident České a Slovenské Federativní Republiky skládá před Federálním shromážděním tento slib: "Slibuji na svou čest a svědomí věrnost České a Slovenské Federativní Republice. Budu dbát blaha národů a národností v ní žijících, své povinnosti budu konat v zájmu lidu a zachovávat ústavu a ostatní zákony."
Čl. 5
/1/ Funkce prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky je neslučitelná s jinými státními funkcemi a s funkcemi v územní samosprávě ani s účastí ve vedení nebo správě výdělečných podniků a obchodních společností nebo družstev. Výkon této funkce je neslučitelný s výkonem jiných povolání s výjimkou vědecké, literární a umělecké činnosti.
/2/ Bude-li prezidentem zvolen poslanec, senátor nebo člen vlády, zaniklý jeho mandát nebo funkce člena vlády dnem složení slibu.
Čl. 6
/1/ Vzdá-li se prezident České a Slovenské Federativní Republiky své funkce, nebo uvolní-li se z jiného důvodu funkce prezidenta a nový prezident ještě není zvolen a nesložil slib, přísluší výkon funkcí prezidenta předsedovi Senátu. Totéž platí, jestliže podle oznámení prezidenta nebo podle zjištění Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky, přijatého na návrh vlády, prezident nemůže svou funkci ze závažných důvodů vykonávat.
/2/ Nemůže-li prezident vykonávat svou funkci déle než šest měsíců, zvolí Federální shromáždění nového prezidenta na nové volební období.
Čl. 7
/1/ Prezident České a Slovenské Federativní Republiky
a/ zastupuje Českou a Slovenskou Federativní Republiku navenek. Sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy. Politické smlouvy a hospodářské smlouvy obecné povahy, jakož i smlouvy, k jejichž provedení je třeba zákona, vyžadují před ratifikací souhlas Federálního shromáždění. Sjednávání mezinárodních smluv může prezident přenést na vládu České a Slovenské Federativní. Republiky, nebo s jejím souhlasem na jednotlivé členy vlády,
b/ přijímá vyslance,
c/ pověřuje vyslance po předchozím souhlasu Senátu,
d/ po zvolení Federálního shromáždění svolá jeho zasedání,
e/ může rozpustit Federální shromáždění v případech uvedených v čl. [Srov. čl. 16 Hlavy čtvrté (varianta II)],
f/ má právo vracet s připomínkami zákony nebo ústavní zákony přijaté Federálním shromážděním,
g/ podepisuje zákony Federálního shromáždění,
h/ má právo účastnit se schůzí vlády České a Slovenské Federativní Republiky, vyžádat si od vlády a od jejích jednotlivých členů zprávy a projednávat s vládou nebo jejími členy otázky, které je třeba řešit,
ch/ má právo podávat Federálnímu shromáždění správy o stavu České a Slovenské Federativní Republiky a o závažných politických otázkách, předkládat mu návrhy potřebných opatření a být přítomen schůzím sněmoven Federálního shromáždění,
i/ jmenuje a odvolává předsedu vlády a na základě jeho návrhů ostatní členy vlády České a Slovenské Federativní Republiky a pověřuje je řízením federálních ministerstev a jiných federálních ústředních orgánů,
j/ jmenuje vyšší státní funkcionáře České a Slovenské Federativní Republiky v případech, ve kterých to stanoví zákon; jmenuje a povyšuje generály,
k/ propůjčuje vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán,
l/ má právo vyhlašovat amnestii, promíjet a zmírňovat tresty uložené soudy a nařizovat, aby se soudní trestní řízení nezahajovalo, nebo aby se v něm nepokračovalo, a zahlazovat odsouzení,
m/ je vrchním velitelem ozbrojených sil.,
n/ vyhlašuje na návrh vlády České a Slovenské Federativní Republiky válečný stav a na základě rozhodnutí Federálního shromáždění vypovídá válku, je-li Česká a Slovenská Federativní Republika napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení,
o/ vyhlašuje referendum (čl. [Srov. čl. 2 oddílu třetího Hlavy čtvrté (varianta I), resp. čl. 2 a čl. 4 odst. 1 varianty II, event. čl. 2 odst. 1 čl. odst. 1 varianty III]).
/2/ Prezidentu přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v této ústavě uvedeny, stanoví-li tak zákon Federálního shromáždění.
Čl. 8
/1/ Prezident České a Slovenské Federativní Republiky není odpovědný z výkonu své funkce.
/2/ Jakýkoli prezidentův úkon moci vládní nebo výkonné vyžaduje k své platnosti spolupodpisu odpovědného člena vlády České a Slovenské Federativní Republiky.
/3/ Spolupodpis podle odst. 2 se nevyžaduje při
a/ jmenování předsedy vlády a odvolání celé vlády,
b/ rozpouštění Federálního shromáždění,
c/ pověření vlády, která podala demisi vykonáváním jejich funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády,
d/ podávání zprávy o stavu České a Slovenské Federativní Republiky,