FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY
1071
Návrh
poslanců Federálního shromáždění ČSFR
Rudolfa BATTĚKA, Michala BENČÍKA, Václava BENDY,
Alexandera DUBČEKA, Zdeňka JIČÍNSKÉHO, Zdeňka KESSLERA,
Daniela KROUPY, Zdeňka MASOPUSTA, Soni MATOCHOVÉ,
Vojtecha NOVITZKÉHO, Jana SOKOLA, Vlastimila ŠEVČÍKA,
Ivana ŠIMKA a Ernesta VALKA
na vydání
ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon
č. 143/1968 Sb., o československé federaci,
ve znění pozdějších předpisů
na str. 84
Ve variantě I čl. 4 odst. 1 slova "Poslaneckej snemovne" nahradit slovy "Federálneho zhromaždenia".
na str. 95
Dosavadní text čl. 6 odst. 6 nadepsat jako variantu I odst. 6 a za něj doplnit:
"Varianta II odst. 6
Vypustit"
na str. 96
Dosavadní text čl. 9 označit jako odst. 1 a za něj doplnit:
"Varianta I odst. 2
(2) Dojde-li k demisi člena vlády v době, kdy vláda vykonává funkci prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky, přijímá demisi a činí prozatímní opatření předseda Senátu.
Varianta II odst. 2
Vypustit"
V důvodové zprávě k pracovnímu návrhu Ústavy ČSFR:
na str. 4
V odůvodnění k čl. 2 v odstavci označeném "b/" se v první větě vypouštějí slova: "Když byla opuštěna původně uvažovaná struktura ústavy podle jednotlivých mocí."
na str. 27
V odůvodnění k čl. 1, 2 se text na konci doplňuje takto:
"Varianta II a III čl. 2 naproti tomu počítá s tím, že otázka systému voleb (poměrného zastoupení nebo většinový) nebude řešena v ústavě, nýbrž teprve v zákoně o volbách do Federálního shromáždění.
Ve variantě III se rovněž nepředpokládá, že každá z obou komor bude mít sídlo jinde, neboť by tím bylo zkomplikováno dohodovací řízení (podle čl. 25).
Vypuštění ustanovení o sídlech komor ovšem případů v úvahu i ve variantách I a II čl. 2."
Varianta I Hlavy čtvrté
Hlava čtvrtá
/Variant s Federálnou radou/
Moc zákonodárná
Oddíl první
Federální shromáždění
Čl. 1
/1/ Zákonodárná moc náleží Federálnímu shromáždění.
/2/ Federální shromáždění má dvěstě /varianta: třista/ poslanců zvolených v celé České a Slovenské Federativní Republice podle obecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním.
/3/ Volební období je čtyřleté.
/4/ Volby do Federálního shromáždění se konají ve lhůtě počínající patnáctým dnem před uplynutím volebního období a končící patnáctým dnem po jeho uplynutí, vyjímaje případ ukončení volebního období rozpuštěním Federálního shromáždění podle čl. 11.
Čl. 2
/1/ Právo volit do Federálního shromáždění mají všichni státní občané České a Slovenské Federativní Republiky, kteří dosáhli věku osmnácti let a vyhovují ostatním podmínkám, které stanoví zákon o volbách do Federálního shromáždění. Zvolen může být každý občan, který vyhovuje těmto podmínkám a dosáhl věku jednadvaceti let.
/2/ Podmínky výkonu volebního práva, způsob volby a ověřování poslaneckého mandátu a jeho soudní přezkoumávání upravuje zákon Federálního shromáždění.
Čl. 3
/1/ S funkcí poslance Federálního shromáždění je neslučitelná funkce prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky, člena Federální rady, poslance zákonodárného orgánu republiky a soudce.
/2/ Poslanci vykonávají svoji funkci jako svoje povolání. Výkon této funkce je neslučitelný s jiným zaměstnáním nebo hospodářskou činností kromě činnosti vědecké, pedagogické, literární a umělecké.
/3/ Poslanec se může kdykoli vzdát svého mandátu.
/4/ Mandát poslance zaniká ztrátou volitelnosti.
/5/ Zákon Federálního shromáždění stanoví, v kterých případech zaniká mandát poslance na základě rozhodnutí soudu.
/6/ Rozhodování o neslučitelnosti funkce poslance s jinou činností a soudní přezkoumávání v případech uvedených v odst. 1 až 4 upraví zákon Federálního shromáždění.
Varianta I
Do čl. 3 odst. 1 se za slova "poslance zákonodárného orgánu republiky" vkládají slova "člena federální vlády".
Varianta II
V čl. 3 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: "Funkce poslance je však slučitelná s funkcí člena federální vlády."
Varianta III
/7/ Poslanec dočasně ztrácí mandát dnem, kdy byl jmenován členem federální vlády nebo vlády České republiky anebo Slovenské republiky. Mandátu opět nabývá dnem následujícím po dni, kdy přestal být členem vlády. Poslanec, který nastoupil na jeho místo, tímto dnem poslanecky mandát ztrácí.
Čl. 4
/1/ Na první schůzi Federálního shromáždění, které se poslanec účastní, složí tento slib: "Vyhlasujem, že som za účelom získania mandátu nikomu priamo ani sprostredkovane nesľúbil ani naodovzdal žiadne dary. Sľubujem, že budem verný Českej a Slovenskej Federatívnej Republike, zachovávať jej ústavu a ostatné zákony, nepríjmem po prevzatí mandátu od nikoho žiadne sľuby alebo dary priamo, ani sprostredkovane, ktoré by ovplyvnili výkon môjho mandátu a budem vykonávať svoj mandát čestne a podľa svojho svedomia, v záujme všeobecného blaha."
/2/ Odepření slibu nebo slib s výhradou má bez dalšího za následek ztrátu mandátu.
Čl. 5
/1/ Poslanci jsou povinni vykonávat svůj mandát osobně, podle svého svědomí a nejlepšího přesvědčení; nejsou vázáni příkazy, které se týkají výkonu mandátu.
/2/ Poslanci nesmějí žádat orgány veřejné správy v souvislosti s výkonem svého mandátu o podporu osobních zájmů.
Čl. 6
Poslanci nemohou být postihováni pro své hlasování ve Federálním shromáždění a v jeho orgánech. Za výroky tam učiněné při výkonu mandátu podléhají jen disciplinární pravomoci Federálního shromáždění.
Čl. 7
/1/ Poslance nelze trestně stíhat ani ho vzít do vazby bez souhlasu Federálního shromáždění, odepře-li Federální shromáždění souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno.
/2/ Byl-li poslanec přistižen a zadržen při trestném činu, soud nebo jiný příslušný orgán je povinen to ihned oznámit předsednictvu Federálního shromáždění. Nedá-li předsednictvo Federálního shromáždění do osmačtyřiceti hodin od zadržení souhlas k vzetí do vazby, musí být poslanec ihned propuštěn.
/3/ Federální shromáždění na své první schůzi následující po rozhodnutí podle odst. 2 rozhodne s konečnou platností.
Čl. 8
Poslanec má právo odepřít svědectví o záležitostech, které mu byly svěřeny při výkonu jeho funkce, a to i když přestal být poslancem. Vyňaty jsou případy, kdy jde o návod k zneužití poslaneckého mandátu.
Čl. 9
Platy a náhrady výdajů poslanců, jakož i podmínky ztráty těchto nároků a podmínky, za nichž se pracovní nebo obdobný poměr poslance dnem složení slibu skončí nebo přeruší nebo za nichž zaměstnavatel poskytuje poslanci pracovní volno, stanoví zákon Federálního shromáždění.
Čl. 10
/1/ Federální shromáždění koná stálé zasedání.
/2/ K zasedání svolá Federální shromáždění prezident České a Slovenské Federativní Republiky do třiceti dnů po jeho zvolení.
/3/ Zasedání Federálního shromáždění může být jeho usnesením přerušeno, celková doba, po kterou může být zasedání přerušeno, nesmí překročit čtyři měsíce v roce.
/4/ Je-li zasedání přerušeno, může jeho jednání obnovit předsednictvo Federálního shromáždění i před stanoveným termínem. Jednání musí obnovit vždy, požádá-li o to prezident České a Slovenské Federativní Republiky, vláda České a Slovenské Federativní. Republiky nebo nejméně třetina poslanců.
/5/ V době přerušení mohou být činné předsednictvo, výbory, komise a vyšetřovací komise Federálního shromáždění.
/6/ Zasedání Federálního shromáždění končí uplynutím jeho volebního období nebo jeho rozpuštěním.
Čl. 11
/1/ Prezident České a Slovenské Federativní Republiky má právo rozpustit Federální shromáždění
a/ pokud Federální shromáždění nebylo způsobilé se usnášet po dobu delší než dva měsíce /čl. 12/,
b/ pokud bylo zasedání Federálního shromáždění přerušeno na dobu delší než je uvedená v čl. 10 odst. 3,
c/ pokiaľ vláde bola počas volebného obdobia vyslovená nedôvera a prezidentovi sa nepodarí do dvoch mesiacov menovať vládu, ktorá získa dôveru Federálneho zhromaždenia.
/2/ Prezident České a Slovenské Federativní Republiky rozpustí Federální shromáždění v případě podle čl. [Srov. čl. 4 Hlavy šesté (varianta I)]
/3/ Právo podle odst. 1 nemůže prezident použít posledních šest měsíců svého volebního období,
/4/ Volby do Federálního shromáždění se provedou do šedesáti dní, a to podle zákona o volbách platného v době rozpuštění Federálního shromáždění.
Čl. 12
/1/ Federální shromáždění je způsobilé se usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny poslanců zvolených v České republice a nadpoloviční většiny poslanců zvolených ve Slovenské republice.
/2/ K platnému usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.
/3/ K přijetí ústavního zákona Federálního shromáždění a k usnesení o vypovědění války je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců zvolených v České republice a třípětinové většiny všech poslanců zvolených ve Slovenské republice. K usnesení o vypovědění války je třeba také souhlasu Federální rady.
/4/ Návrh na vznesení obžaloby podle čl. [Srov. čl. 9 odst. 1 Hlavy páté (varianta I) a čl. 15 odst. 1 Hlavy šesté (varianta I)] musí podat nejméně 50 poslanců Federálního shromáždění; k přijetí návrhu podle čl. [Srov. čl. 9 odst. 1 Hlavy páté (varianta I)] je třeba nejméně třípětinová většina poslanců zvolených v České republice a třípětinová většina poslanců zvolených ve Slovenské republice a k přijetí návrhu podle čl. [Srov. čl. 15 odst. 2 Hlavy šesté (varianta I)] je třeba nejméně nadpoloviční většiny poslanců zvolených v České republice a nadpoloviční většiny poslanců zvolených ve Slovenské republice.
/5/ O volbě prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky platí ustanovení čl. [Srov. čl. 2 Hlavy páté (varianta I)].
Čl. 13
/1/ Návrhy zákonů Federálního shromáždění mohou podávat poslanci Federálního shromáždění, Federální rada, vláda České a Slovenské Federativní Republiky a zákonodárné orgány České republiky a Slovenské republiky.
/2/ K návrhu zákona musí být přiložen předpokládaný rozsah nákladů a návrh na způsob jejich úhrady.
/3/ Návrh zákona o státním rozpočtu federace a závěrečný účet federace podává Federálnímu shromáždění vláda České a Slovenské Federativní Republiky.
Čl. 14
/1/ Předseda Federálního shromáždění zákon nebo ústavní zákon při jatý Federálním shromážděním doručí Federální radě a prezidentovi České a Slovenské Federativní Republiky do pěti dnů.
/2/ Federální rada, jakož i prezident České a Slovenské Federativní Republiky mají právo vrátit s připomínkami zákon nebo ústavní zákon Federálnímu shromáždění do patnácti dní ode dne, kdy jim byl doručen.
Čl. 15
/1/ O zákoně vráceném Federální radou podle čl. 14 odst. 2 se Federální shromáždění usnáší nadpoloviční většinou přítomných poslanců zvolených v České republice a nadpoloviční většinou přítomných poslanců zvolených ve Slovenské republice.
/2/ O zákoně vráceném podle čl. 14 odst. 2 prezidentem České a Slovenské Federativní Republiky se Federální shromáždění usnáší nadpoloviční většinou všech poslanců hlasováním podle jmen.
/3/ O zákoně vráceném Federální radou, jakož i prezidentem České a Slovenské Federativní Republiky se Federální shromáždění usnáší nadpoloviční většinou všech poslanců zvolených v České republice a nadpoloviční většinou všech poslanců zvolených ve Slovenské republice hlasováním podle jmen.
/4/ O vráceném ústavním zákoně se Federální shromáždění usnáší třípětinovou většinou všech poslanců zvolených v České republice a třípětinovou většinou všech poslanců zvolených ve Slovenské republice
/5/ V případě vrácení podle čl. 14 odst. 2 hlasuje Federální shromáždění o již přijatém zákoně nebo ústavním zákoně znovu. Pozměňovací návrhy přitom nejsou přípustné.
/6/ Nesetrvá-li Federální shromáždění na přijatém zákoně nebo ústavním zákoně hlasováním podle odst. 1 až 5 zákon nebo ústavní zákon nebude vyhlášen.
/7/ Přijímá-li Federální shromáždění na základě připomínek Federální rady nebo prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky vrácený zákon v jiném znění postupuje se podle čl. 12, 14 a 15.
Čl. 16
Zákony Federálního shromáždění podpisuje předseda Federálního shromáždění, prezident České a Slovenské Federativní Republiky a předseda vlády České a Slovenské Federativní Republiky.
Čl. 17
/1/ K platnosti zákona Federálního shromáždění je třeba, aby byl vyhlášen způsobem, který stanoví zákon Federálního shromáždění.
/2/ Zákony a jiné právní předpisy se vyhlašují v českém jazyce a slovenském jazyce.
Čl. 18
/1/ Schůze Federálního shromáždění řídí jeho předseda nebo jiný pověřený člen předsednictva Federálního shromáždění.
/2/ Schůze Federálního shromáždění jsou veřejné. Schůze neveřejné se mohou konat jen za podmínek stanovených jednacím řádem.
Čl. 19
/1/ Do pravomoci Federálního shromáždění patří zejména
a/ usnášet se na ústavě České a Slovenské Federativní Republiky a na ústavních a jiných zákonech Federálního shromáždění,
b/ schvalovat státní rozpočet federace, prověřovat jeho plnění a schvalovat státní závěrečný účet federace,
c/ volit prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky a jednat o jeho zprávách,
d/ schvalovat programové prohlášení vlády České a Slovenské Federativní Republiky, kontrolovat činnost vlády a jejích členů a vyslovovat důvěru nebo nedůvěru vládě a nedůvěru jejím jednotlivým členům,
e/ podat návrh na zahájení řízení Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky podle čl. [Srov. čl. 8 Hlavy sedmé],
f/ podat ústavní žalobu podle čl. [Srov. čl. 9 odst. 1 Hlavy páté (varianta I) a čl. 15 odst. 1 Hlavy šesté (varianta I)],
g/ usnášet se o vypovědění války,
h/ dávat souhlas k vyslání ozbrojených sil České a Slovenské Federativní Republiky mimo území České a Slovenské Federativní Republiky a k umístění ozbrojených sil jiných států na území České a Slovenské Federativní Republiky, pokud souhlas nevyplývá již z ratifikace mezinárodní smlouvy,
i/ dávat souhlas k mezinárodním politickým smlouvám, mezinárodním hospodářským smlouvám obecné povahy, mezinárodním smlouvám, které mají být přímo závazné na území České a Slovenské Federativní Republiky a mezinárodním smlouvám, k jejichž provedení je třeba zákona Federálního shromáždění; k mezinárodním smlouvám, k jejichž provedení je třeba zákona zákonodárného orgánu republiky, dává souhlas po předchozím souhlasu Federální rady,
j/ navrhovat referendum podle čl. [Srov. čl. 3 odst. 2 oddílu třetího Hlavy čtvrté (varianta I), event. čl. 3 odst. 1 varianty II. event. čl. 4 odst. 1 varianty III].
/2/ Federální shromáždění může
a/ interpelovat předsedu a ostatní členy vlády České a Slovenské Federativní Republiky ve věcech jejich působnosti. Předseda i ostatní členové vlády jsou povinni odpovídat na interpelace poslanců,
b/ usnášet se na rezolucích.
Čl. 20
Federální shromáždění může
a/ zřizovat výbory a komise jako své pracovní, iniciativní a kontrolní orgány. Ministerstva a ostatní orgány státní správy České a Slovenské Federativní Republiky jsou povinny poskytovat jim potřebné informace.
b/ zřizovat pro objasnění závažných skutečností veřejného zájmu, které patří do působnosti Federálního shromáždění, vyšetřovací komise. Podrobnosti stanoví zákon Federálního shromáždění.
Čl. 21
/1/ Předseda a ostatní členové vlády mají právo zúčastnit se kdykoli schůzí Federálního shromáždění nebo jeho výborů. Udělí se jim slovo, kdykoli o to požádají.
/2/ Požádá-li o to Federální shromáždění, jeho výbor, komise, nebo jeho předsednictvo, je člen vlády povinen dostavit se osobně do schůze. Jinak se může dát zastupovat pracovníky svého úřadu.
Čl. 22
Jednání Federálního shromáždění, jeho vnitřní poměry a vztahy navenek upravuje zákon o jednacím řádu.
Čl. 23
/1/ Federální shromáždění volí podle zásady poměrného zastoupení ze svého středu desetičlenné předsednictvo.
/2/ Členové předsednictva jsou odpovědni Federálnímu shromáždění, které je může kdykoliv odvolat.
/3/ Federální shromáždění volí z členů předsednictva předsedu a místopředsedy Federálního shromáždění. Stane-li se předsedou Federálního shromáždění poslanec, který byl zvolen v České republice, musí být prvním místopředsedou poslanec, který byl zvolen ve Slovenské republice, nebo naopak.
Varianta I odst. 4
/4/ Předsednictvu Federálního shromáždění přísluší v době, kdy vláda České a Slovenské Federativní Republiky vykonává funkci prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky, jmenovat a odvolávat vládu České a Slovenské Federativní Republiky a její členy a pověřovat je řízením ministerstev a jiných federálních ústředních orgánů.
Varianta II odst. 4
Vypustit
/5/ Předsednictvo Federálního shromáždění zůstává ve své funkci i po skončení volebního období Federálního shromáždění nebo po jeho rozpuštění podle čl. 11, pokud si nově zvolené Federální shromáždění nezvolí své předsednictvo.
/6/ V období podle odst. 5 může předsednictvo Federálního shromáždění na návrh vlády České a Slovenské Federativní Republiky přijímat neodkladná opatření, ke kterým by byl potřebný zákon ve formě zákonných opatření. Zákonné opatření podepisuje předseda Federálního shromáždění, předseda vlády České a Slovenské Federativní Republiky a prezident České a Slovenské Federativní Republiky, vyhlašují se jako zákony. Neschválí-li je Federální shromáždění do dvou měsíců od své ustavující schůze, ztrácejí další platnost. Zákonným opatřením není možné přijímat a měnit ústavní zákony Federálního shromáždění a usnášet se na státním rozpočtu České a Slovenské Federativní Republiky ani měnit zákon o volbách do Federálního shromáždění nebo zákonnou úpravu politických práv a svobod.
Oddíl druhý
Federální rada
Čl. 24
/1/ Federální rada má třicet členů. Členy Federální rady jsou předsedové zákonodárných orgánů České republiky a Slovenské republiky a dále čtrnáct poslanců zákonodárného orgánu České republiky a čtrnáct poslanců zákonodárného orgánu Slovenské republiky, zvolených těmito orgány.
/2/ Na postavení člena Federální rady se použijí ustanovení čl. 5 odst. 1 věta první, čl. 5 odst. 2, čl. 6 a čl. 8 obdobně.
Čl. 25
/1/ Schůze Federální rady svolává předseda zákonodárného orgánu České republiky nebo předseda zákonodárného orgánu Slovenské republiky. Předseda zákonodárného orgánu je povinen svolat schůzi Federální rady vždy, požádá-li o to nejméně deset členů Federální rady zvolených zákonodárným orgánem České republiky nebo nejméně deset členů Federální rady zvolených zákonodárným orgánem Slovenské republiky.
/2/ Schůze Federální rady jsou neveřejné.
Čl. 26
/1/ Federální rada
a/ může vrátit s připomínkami Federálnímu shromáždění zákon nebo ústavní zákon za podmínek stanovených čl. 14 odst. 2,
b/ vyslovuje souhlas s mezinárodními smlouvami uzavíranými Českou a slovenskou Federativní Republikou, k jejichž provedení je třeba zákona zákonodárného orgánu České republiky nebo zákonodárného orgánu Slovenské republiky,
c/ vyslovuje souhlas s jmenováním velvyslanců prezidentem České a Slovenské Federativní Republiky,
d/ podává prezidentovi České a Slovenské Federativní Republiky návrhy na jmenování soudců Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky,
e/ může podat návrh na zahájení řízení Ústavnímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky podle čl. [Srov. čl. 8 Hlavy sedmé],
f/ může podat ústavní žalobu podle čl. [Srov. čl. 9 odst. 1 Hlavy páté (varianta I) a čl. 15 odst. 1 Hlavy šesté (varianta I)]
g/ potvrzuje usnesení o vypovědění války /čl. 19 písm. g/, a o souhlasu s vysláním ozbrojených sil České a Slovenské Federativní Republiky a o umístění ozbrojených sil jiných států na území České a Slovenské Federativní Republiky, pokud souhlas nevyplývá již z ratifikace mezinárodní smlouvy /čl. 19 písm. h/,
i/ navrhuje referendum podle čl. [Srov. čl. 3 odst. 2 oddílu třetího Hlavy čtvrté (varianta I), event. čl. 3 odst. 1 varinty II, event. č. odst. 1 varianty III],
j/ přijímá jednací řád Federální rady.
/2/ Federální rada vykonává také pravomoci, které nejsou v této ústavě uvedené, pokud tak stanoví zákon Federálního shromáždění.
Čl. 27
/1/ K vrácení zákona Federálního shromáždění je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Federální rady zvolených zákonodárným orgánem České republiky, nebo nadpoloviční většiny všech členů Federální rady zvolených zákonodárným orgánem Slovenské republiky.
/2/ K vrácení ústavního zákona Federálního shromáždění je třeba souhlasu třípětinové většiny všech členů Federální rady zvolených v České republice nebo třípětinové většiny všech členů Federální rady zvolených ve Slovenské republice.
/3/ K potvrzení usnesení o vypovědění války je třeba souhlasu třípětinové většiny všech členů Federální rady zvolených v České republice a třípětinové většiny všech členů zvolených ve Slovenské republice.
/4/ V ostatních věcech je k platnému usnesení třeba souhlasu nadpoloviční většiny členů Federální rady.
/5/ Jednání Federální rady řídí střídavě předseda zákonodárného orgánu České republiky a předseda zákonodárného orgánu Slovenské republiky.
Čl. 28
/1/ Prezident České a Slovenské Federativní. Republiky má právo svolat zasedání Federální rady a předsedat jí ve věcech uvedených v čl. 26 písm. a/, b/, c/, g/ a h/.
/2/ Prezident České a Slovenské Federativní Republiky má právo se účastnit jednání Federální rady. Udělí se mu slovo, kdykoli o to požádá. Prezident nemá právo hlasovat ve Federální radě.
Varianta II Hlavy čtvrté
Štvrtá hlava
/Variant s Poslaneckou snemovňou a Senátom./
Zákonodarná moc
Prvý oddiel
Federálne zhromaždenie
Čl. 1
/1/ Zákonodarná moc patrí Federálnemu zhromaždeniu.
/2/ Federálne zhromaždenie sa skladá z dvoch snemovní: z Poslaneckej snemovne a zo Senátu.
Varianta I čl. 2
Čl. 2
/1/ Poslanecká snemovňa má 200 členov zvolených v celej Českej a Slovenskej Federatívnej Republike podľa všeobecného, rovného a priameho volebného práva tajným hlasovaním podľa zásady pomerného zastúpenia. Sídlom Poslaneckej snemovne je Praha.
/2/ Senát má 100 poslancov, z ktorých 50 sa volí v Českej republike a 50 v Slovenskej republike. Senátory sú volení podľa všeobecného, rovného a priameho volebného práva tajným hlasovaním podľa zásady väčšinového zastúpenia v jednomandátových volebných obvodoch. Pri tvorbe volebných obvodov sa prihliada tiež k zastúpeniu národnostných menšín. Sídlom Senátu je Bratislava.
Variant II čl. 2
Čl. 2
/1/ Poslanecká snemovňa má 200 členov zvolených v celej Českej a Slovenskej Federatívnej Republike podľa všeobecného, rovného a priameho volebného práva tajným hlasovaním. Sídlom Poslaneckej snemovne je Praha.
/2/ Senát má 100 poslancov, z ktorých 50 sa volí v Českej republike a 50 v Slovenskej republike. Senátory sú volení podľa všeobecného, rovného a priameho volebného práva tajným hlasovaním. Sídlom Senátu je Bratislava.
/3/ Volebné obdobie Federálneho zhromaždenia je štvorročné.
Variant III čl. 2
Čl. 2
/1/ Poslanecká snemovňa má 200 členov zvolených v celej Českej a Slovenskej Federatívnej Republike podľa všeobecného, rovného a priameho volebného práva tajným hlasovaním.
/2/ Senát má 100 poslancov, z ktorých 50 sa volí v Českej republike a 50 v Slovenskej republike. Senátori sú volení podľa všeobecného, rovného a priameho volebného práva tajným hlasovaním.
/3/ Volebné obdobie Federálneho zhromaždenia je štvorročné.
/4/ Voľby do Federálneho zhromaždenia sa konajú v lehote začínajúcej pätnástym dňom pred uplynutím volebného obdobia a končiacej pätnástym dňom po jeho uplynutí, vynímajúc prípad ukončenia volebného obdobia rozpustením Federálneho zhromaždenia podľa čl. 16.
Čl. 3
/1/ Právo voliť do Federálneho zhromaždenia majú všetci štátni občania Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, ktorí dosiahli vek 18 rokov a spĺňajú ostatné podmienky, ktoré ustanovuje zákon Federálneho zhromaždenia o voľbách. Zvolený môže byť každý občan, ktorý spĺňa tieto podmienky a dosiahol v prípade voľby do Poslaneckej snemovne vek 21 rokov a v prípade voľby do Senátu vek 35 rokov.
/2/ Podmienky výkonu volebného práva, spôsob voľby a overovanie poslaneckého mandátu a jeho súdne preskúmavanie upravuje zákon Federálneho zhromaždenia.
Čl. 4
/1/ S funkciou člena Federálneho zhromaždenia je nezlučiteľná funkcia prezidenta Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, poslanca zákonodarného orgánu republiky a výkon funkcie sudcu.
/2/ Nikto nesmie byť zároveň členom oboch snemovní Federálneho zhromaždenia.
/3/ Členovia Federálneho zhromaždenia vykonávajú svoju funkciu ako svoje povolanie. Výkon tejto funkcie je nezlučiteľný s inou zárobkovou alebo hospodárskou činnosťou, okrem činnosti vedeckej, pedagogickej, literárnej a umeleckej.
Varianta I ods. 4
/4/ Vymenovaním za člena federálnej vlády alebo vlády Českej republiky alebo vlády Slovenskej republiky mandát člena Federálneho zhromaždenia zaniká.
Varianta II ods. 4
Odsek 4 vypustiť.
/5/ Člen Federálneho zhromaždenia sa môže kedykoľvek vzdať svojho mandátu.
/6/ Mandát člena Federálneho zhromaždenia zaniká stratou jeho voliteľnosti.
/7/ Zákon Federálneho zhromaždenia ustanovuje, v ktorých prípadoch zaniká mandát člena Federálneho zhromaždenia na základe rozhodnutia súdu.
/8/ Rozhodovanie o nezlučiteľnosti funkcie poslanca s inou činnosťou a súdne preskúmavanie v prípadoch uvedených v ods. 1, 2, 3, 6 a 7 upraví zákon Federálneho zhromaždenia.
Čl. 5
/1/ Na prvej schôdzi Poslaneckej snemovne alebo na prvej schôdzi Senátu, ktorej sa poslanec zúčastňuje, zloží tento sľub: "Vyhlasujem, že som za účelom získania mandátu nikomu priamo ani sprostredkovane nesľúbil ani neodovzdal žiadne dary. Sľubujem, že budem verný Českej a Slovenskej Federatívnej Republike, zachovávať jej ústavu a ostatné zákony, nepríjmem po prevzatí mandátu od nikoho žiadne sľuby alebo dary priamo, ani sprostredkovane, ktoré by ovplyvnili výkon môjho mandátu a budem vykonávať svoj mandát čestne a podľa svojho svedomia, v záujme všeobecného blaha."
/2/ Odopretie sľubu, alebo sľub s výhradou má bez ďalšieho za následok stratu mandátu.
Čl. 6
/1/ Členovia Federálneho zhromaždenia sú povinní vykonávať svoj mandát osobne v súlade so sľubom, nie sú viazaní príkazmi, ktoré sa tykajú výkonu mandátu.
/2/ Členovia Federálneho zhromaždenia nesmú žiadať orgány verejnej správy v súvislosti s výkonom svojho mandátu o podporu osobných záujmov.
Čl. 7
Členovia Federálneho zhromaždenia nemôžu byť stíhaní za svoje hlasovanie vo Federálnom zhromaždení a v jeho orgánoch za výroky tam urobené pri výkone mandátu podliehajú len disciplinárnej právomoci svojej snemovne.
Čl. 8
Člena Federálneho zhromaždenia nemožno trestne stíhať, ani ho vziať do väzby bez súhlasu snemovne, ktorej je členom. Ak snemovňa súhlas odoprie, je trestné stíhanie navždy vylúčené.
Čl. 9
/1/ Ak bol člen Federálneho zhromaždenia pristihnutý a zadržaný pri trestnom čine, súd alebo iný príslušný orgán je ihneď povinný to oznámiť predsedníctvu snemovne, ktorej je členom. Ak predsedníctvo snemovne nedá do 48 hodín od zadržania súhlas vziať ho do väzby, musí byť člen Federálneho zhromaždenia ihneď prepustený.
/2/ Snemovňa na svojej prvej schôdzi nasledujúcej po rozhodnutí podľa ods. 1 rozhodne s konečnou platnosťou.
Čl. 10
Člen Federálneho zhromaždenia môže odoprieť svedectvo o veciach, ktoré mu boli zverené pri výkone svojej funkcie, a to aj keď prestal byť jeho členom.
Čl. 11