Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

x) Tato část rekapitulace předpokládaného čerpání rozpočtových prostředků Federálního fondu tržní regulace bude novelizována na základě zhodnocení výsledků k 15. 12 t. r.

Na regulaci trhu zemědělských a potravinářských výrobků, vzhledem k tomu, že splatnost faktur přesáhne závěr roku se předpokládá, že se v roce 1991 vyčerpá z prostředků vyčleněných ze státních rozpočtů federace i republik pro fondy tržní regulace 9,5 mld. Kčs a z prostředků finančních aktiv federace 3,8 mld. Kčs, celkem tedy 13,3 mld. Kčs s tím, že v roce 1992 budou po prodeji potrav. pšenice prostředky ve výši 3,8 mld. Kčs vráceny do finančních aktiv federace. Účelem intervenčních nákupů nebylo vyčerpat prostředky, ale vyrovnat nabídku s poptávkou, což se v zásadě daří.

Negativní zkušenosti letošního roku vedou k těmto závěrům:

Účinná regulace trhu je možná pouze za předpokladu, je-li koordinovaně uplatněna z jednoho místa. Tento požadavek je pro příští rok v podstatě splněn, v rozpočtu federace je částka vyčleněná pro tento účel (5 mld. Kčs) a prostřednictvím Rady FFTR je zajištěna potřebná úroveň koordinace.

"Pasivní" přístup k regulaci trhu - tj. výkup a vývoz přebytků - je nezbytné doplnit prvkem "aktivní" regulace - tj. omezením výroby v submarginálních podmínkách. Pojmu "aktivní regulace trhu" odpovídá použití subvenčního útlumového titulu.

Pro rok 1992 se, na základě závěrů z jednání Rady Federálního fondu tržní regulace v zemědělství ze dne 8. listopadu 1991, předpokládá do regulace trhu zabezpečované Federálním fondem tržní regulace zařadit jatečné býky, voly a jalovice, mléko a mlékárenské výrobky a potravinářskou pšenici. Fondy tržní regulace republik zaměřit na operativní řešení regulace trhu u ostatních komodit, u kterých se v průběhu roku projeví disproporce v nabídce a poptávce.

Na podkladě předběžné bilance výroby a užití jednotlivých zemědělských výrobků lze očekávat v roce 1992 následující objemy přebytků u výrobků zařazených do regulace trhu zabezpečované Federálním fondem tržní regulace:

S přihlédnutím k dosavadnímu vývoji cen placených zemědělským výrobcům u jednotlivých hlavních zemědělských výrobků a na základě zpracované prognózy jejich vývoje do konce roku 1991 a v roce 1992 se zachovává i pro rok 1992 současná úroveň minimálních (garantovaných) nákupních cen pro intervenční nákupy vybraných zemědělských výrobků.

Má-li se dosáhnout vyrovnanosti nabídky a poptávky na vnitřním trhu u výrobků zařazených do regulace trhu je třeba přebytky odčerpat z tuzemského trhu a vyvézt je do zahraničí. Výjimkou je potravinářská pšenice, kterou je žádoucí intervenčně vykoupit, uskladnit a o jejím použití, zda ji vyvézt či převést zpět na vnitřní trh, rozhodnout až na základě bilance výroby a užití veškerého obilí a podle předpokladů sklizně v následujícím roce.

K zabezpečení tohoto úkolu se navrhuje ze státního rozpočtu federace vyčlenit na rok 1992 pro Federální fond tržní regulace následující objem finančních prostředků - mil. Kčs.

Pro regulaci trhu v roce 1992 se tedy předpokládá vyčlenit ze státního rozpočtu federace celkem 5,- mld. Kčs. V této částce není uvažováno s prostředky, které budou pro operativní řešení regulace trhu u ostatních komodit vyčleněny pro fondy tržní regulace republik z rozpočtů republik, ani s potřebou finačních prostředků na subvencování útlumu zemědělské výroby v submarginálních podmínkách.

Zkušenosti z dosavadního uplatňování zásad při regulaci trhu ukazují, že lze očekávat následující efekty:

- vyrovnávání nabídky s poptávkou na úrovni, která zajišťuje "přežití" výrobců v rozsahu, který odpovídá prahu potravinové bezpečnosti. To sice v prvé fázi zvýší realizační ceny a následně i úroveň cen pro konečného spotřebitele, umožní to však snížit celkovou úroveň subvencí do zemědělství,

- stimuly vedoucí k potřebné realokaci výroby a k jejímu umístění do marginálních podmínek ve svém důsledku výrobu zlevní a napomohou obnovení konkurenční schopnosti výrobců,

- míra státní integrace postupně poklesne a více prostředků bude možné soustředit na nezbytné udržení neintenzivního zemědělství jako prvku krajinné ekologie a osídlení regionu v submarginálních podmínkách,

- jednotné a koordinované použití prostředků umožní částečně negovat důsledky inflace letošního roku, která z cca 30 - 40 % "znehodnotila" úroveň poskytnutých subvencí v letošním roce.

Impuls na zvyšování cen potravin představuje snaha zemědělských prvovýrobců prosadit se na trhu vyššími cenami, které by zlepšily dosavadní trend ve vývoji jejich důchodové a finanční situace. Proto na základě analýzy stavu nabídky a poptávky a vlivu intervenčních nákupů a vnější ochrany trhu u potravin byl proveden orientační odhad vývoje cen výrobců hlavních zemědělských produktů (viz tabulka č. 2).

Z odhadu pohybu cen zejména zemědělských výrobců lze odvodit i výsledný pohyb cen konečného spotřebitele. Prvním impulsem je zvýšení cenové hladiny základních potravinových skupin již v průběhu posledních dvou měsíců t. r. cca o 8 % (max. o 10 %) proti cenové hladině v říjnu. Zvýšení cen konečného spotřebitele lze očekávat zejména u vajec o 15 - 20 %, masa hovězího a vepřového, mlékárenských výrobků kolem 10 % a u cukru a brambor v rozsahu 5 - 10 %. Prostor pro uvedený cenový pohyb je dán odstraněním rozsáhlého převisu nabídky nad poptávkou (intervenční nákupy, atkivizace vývozu, pokles výroby, mírné oživení poptávky v 2. polovině s akcelerací ke konci t. r.). Určitý vliv má i prakticky úplná liberalizace cen potravinářských výrobků od 1. listopadu 1991.

Pokud nedojde k výraznému poklesu výroby u jednotlivých komodit v roce 1992 (jako tomu bylo např. u mléka v roce 1991, kdy je předpokládán pokles výroby o cca 900 mil. l), lze očekávat vzestup hladiny cen výrobců v roce 1992 proti prosinci roku 1991, zejména u cukru o 15 - 20 % (jako důsledek podstatného zvýšení cen cukrovky), brambor v první polovině roku o 40 - 50 % (skladovací náklady) a dále mléka a jatečného skotu o 5 - 10 %.

Předpokládaný cenový vývoj je podmíněn pružným uplatněním regulace trhu konkrétně intervenčním nákupem přebytků, regulací vývozu a celní politikou, což na jedné straně nutí zpracovatelské závody sice akceptovat ve vyšší míře cenové požadavky zemědělských výrobců, ale i tyto požadavky limituje. Na druhé straně snaha zpracovatelů po udržení odbytu znamená, že čerpají své rezervy v nákladovosti, aby nemusely podstatněji zvýšit ceny. Eliminace negativního vlivu obchodu, kdy jeho chování brzdí rozvoj poptávky zejména zvýšení fyzického odbytu potravinářských výrobků, spočívá především v aktivizaci obchodní činnosti samotných zemědělských závodů.

Promítnutí předpokládaného vývoje cen u výrobců zemědělských produktů v r. 1992 do vývoje cen pro konečného spotřebitele (zemědělské produkty u kterých byla provedena prognóza cenového vývoje jsou surovinou pro potravinářské výrobky, které tvoří rozhodující objem maloobchodního obratu - 63 %) znamená, že v průběhu roku 1992 by mělo dojít ke zvýšení cenové hladiny proti prosinci roku 1991 v rozsahu 5 - 10 % s progresivnějším vývojem u cukru a výrobků z cukru, brambor a mlékárenských výrobků.

Z prognózy vývoje cen konečného spotřebitele do konce roku 1991 a v roce 1992 vyplývá předpoklad celkového zvýšení cenové hladiny u základních potravin proti říjnu 1991 o cca 15 % - 20 %, tj. o 9 - 13 % u potravinářského zboží celkem. To je v souladu i s předpokládaným vývojem inflace při vymezených pravidlech fiskální a měnové politiky v r. 1992. Z dalších zásahů vedoucích k možným inflačním vlivům v r. 1992 je třeba uvést zvýšení nájemného a spojových tarifů, které však by měly být částečně eliminovány uvažovanými sociálními opatřeními.

Vývoj poptávky u potravinářského zboží je na jedné straně determinován cenovým vývojem a na druhé straně vývojem tvorby hrubého domácího produktu a tím možným rozsahem fondu osobní spotřeby. Oba předpoklady budou zásadním způsobem ovlivňovat reálnou kupní sílu obyvatelstva. U vývoje hrubého domácího produktu jsou zvažovány dvě varianty a sice pokles o 5 % a o 10 % proti roku 1991. Varianta uvažující s 5 % poklesem vytváří předpoklady pro udržení poptávky u potravinářského zboží ve fyzickém vyjádření v úrovni roku 1991. Varianta s 10 % poklesem však znamená riziko dalšího poklesu fyzické poptávky minimálně o 5 % s diferenciací danou cenovým růstem u jednotlivých potravin. Jestliže nedojde k tomuto poklesu, znamená to překročení hranice 50 % podílu tržních vydání za potravinářské zboží ve struktuře maloobchodního obratu a prohloubení odbytové krize u ostatních spotřebních statků a služeb.

Orientační kvantifikace potřebných objemů hlavních zemědělských produktů pro zajištění vnitřního trhu v roce 1992 (tabulka č. 1) vychází z předpokladu udržení poptávky ve fyzickém vyjádření v úrovni roku 1991.

S kvantifikovanými možnostmi odbytu potravin na vnitřním trhu však souvisí existence přebytků zemědělských výrobků ze sklizně 1991 a dále zásob žita z minulých let a drůbeže, tj. komodit, které nejsou předmětem intervenčních nákupů a subvencovaného vývozu (viz tabulka č. 1). Pokud nebudou tyto přebytky vyvezeny budou negativně ovlivňovat rovnováhu na trhu potravin, vč. cenových dopadů zejména pro zemědělské výrobce a zároveň snižovat požadavky na výrobu v roce 1992.

Předpoklad stagnace poptávky u potravinářských výrobků v roce 1992 znamená uplatnění systému opatření, které budou působit na útlum a restrukturalizaci zemědělské výroby. Znamená to uplatnit takovou subvenční politiku, která odmítne zásahy vedoucí k inflačním tendencím a konzervaci výrobních struktur (např. kvotace a minimální ceny odvozené od marginálních podmínek).

K realizaci útlumového programu intenzivní zemědělské výroby by mělo dojít především v oblastech se submarginálními podmínkami, kde jsou vyráběny zemědělské produkty neefektivně.

Rozsah útlumu je třeba kvantifikovat ve vztahu k úrovni poptávky resp. prahu potravinové bezpečnosti vymezeného v zásadách agrární politiky tj. 85 - 90 % stabilizované úrovně spotřeby. Práh potravinové bezpečnosti pro rok 1992 byl s ohledem na prudký pokles poptávky u mléka a hovězího masa (tržní spotřeba mléka a mléčných výrobků v hodnotě mléka tekutého poklesla o 18 % a hovězího masa v hodnotě na kosti o 30 %) vymezen u těchto komodit ve výši 95 % a u ostatních základních potravin ve výši 85 - 90 % uvažované spotřeby v r. 1992. Objemy výroby základních potravin, které jsou vymezeny zvolenými prahy potravinové bezpečnosti představují minimální objemy celkové produkce, která musí být zajištěna prostřednictvím výrobní kapacity zemědělských závodů v rámci obou republik.

Vzhledem k tomu, že vývoj podmínek na trhu s potravinami vytváří omezené možnosti pro podstatné zotavení cen výrobků zemědělských produktů což neumožňuje výraznější zlepšení důchodové a finanční pozice zemědělských podniků, akcentuje tento stav použití nepřímých zásahů.

Rozhodující zásahy znamenající vytváření rovnovážného stavu na trhu s potravinami v r. 1992 budou realizovány prostřednictvím FFTR, tj. intervenčními nákupy technologických přebytků výrobků chovu skotu (nad úroveň požadavků vnitřního trhu), kde nelze v krátké době výrobu utlumit ani zvýšit. Rozsah těchto přebytků v roce 1992, který byl kvantifikován ministerstvy zemědělství obou republik představuje u jatečného skotu 47,5 % a u mléka cca 55 % přebytků v roce 1991.

1) bilance předpokládaného vývozu mlékárenských výrobků v r. 1991

2) předpokládaný intervenční nákup potravinářské pšenice 500 tis. t nad úroveň poptávky - tj. méně než 50 % intervenčního nákupu v r. 1991 - má při podmínkách otevřeného trhu vytvořit určitou rezervu o jejímž užití bude operativně rozhodnuto následně.

Intervenční nákup těchto komodit by měl být realizován především v oblastech s lepšími než marginálními podmínkami, aby nedocházelo k rozporu s užitím subvenčního titulu na útlum výroby v oblastech se submarginálními podmínkami.

Rozdělení potřebných finančních prostředků pro FFTR na úroveň republik je uvedeno jen informativně, neboť vzájemné toky výrobků mezi oběma republikami musí umožnit pružné užití prostředků v té z republik, kde vzniknou vyšší přebytky proti původním předpokladům. V případě, že budou zřízeny republikové fondy tržní regulace, které by měly operativně řešit přebytky u komodit, které nebudou předmětem intervenčních nákupů FFTR, musí být jejich působení v rámci zajištění jednotné tržní politiky koordinováno prostřednictvím Rady FFTR ve smyslu zákonného opatření č. 340/91 Sb. o Federálním fondu tržní regulace.

Dovozní kvóty výrobků zemědělského původu z ČSFR do zemí ES jsou předmětem jednání o poskytování koncesí s komisí ES. V současné době tato jednání stále ještě probíhají a dochází k jejich upřesňování.

V rámci přidružení ČSFR k ES byl dohodnut na obou stranách v oblasti APK - u koncesí na vývoz systém postupných úlev (z celní sazby nebo i vyrovnávací dávky), postupného zvyšování kvóty a reciprocity.

ES při poskytování koncesí vychází ze statistických podkladů o dovozech ES z ČSFR v roce 1989/90. U položek, které ČSFR nevyvážela do ES nebo u kterých požadovala vyšší množství než činil vývoz ve výše uvedeném období, navrhuje ES buď plnou reciprocitu nebo prostě snižuje kvótu na skutečný objem čs. vývozu.

Stejný princip v poskytování koncesí ES zvolilo ČSFR. Pokud jde o položky objemově významné z hlediska čs. zemědělské výroby (obilí, hovězí maso, mlékárenské výrobky, cukr), bude ČSFR poskytovat koncese na dovoz z ES pouze recipročně. Tento postup je volen i u zpracovatelských výrobků na bázi zemědělských surovin. Pro nejbližší období nemůžeme počítat, že asociační dohoda s ES umožní podstatné zvýšení čs. APK exportu.

Obecně byla přijata zásada ze strany ES, že množství u položek na které budou poskytnuty koncese, bude v průběhu 5 let ročně zvyšováno cca o 8 % a vyrovnávací dávka nebo celní tarif bude po dobu 3 let snižován ročně o 20 %. Např. u hovězího masa činí kvóta pro ČSFR 3 tis. t, která bude upravována přesně podle výše uvedené zásady.

ČSFR má zajištěn stejný přístup na trhy ES u skotu jako Polsko a Maďarsko (společná kvóta, vyrovnávací dávka snížena o 75 %).

V souvislosti s přechodem na tržní ekonomiku vystupuje v oblasti zemědělství a potravinářského průmyslu, kromě jiných důležitých kroků do popředí naléhavě ochrana našeho trhu. V dřívější centrálně plánované, uzavřené ekonomice byla ochrana trhu výrobky zemědělského původu velmi nízká.

Zemědělství má specifické podmínky, které spočívají především v biologickém charakteru výroby, v jejím plošném rozmístění, významu pro zaměstnanost obyvatelstva, pro tvorbu a ekologii krajiny.

Základním nástrojem zabezpečení rovnovážného vývoje v oblasti vnějších vztahů je kurs čs. koruny vůči volně směnitelným měnám. V souvislosti se zavedením vnitřní směnitelnosti čs. měny a liberalizace čs. dovozu byla zavedena dovozní přirážka na přechodnou dobu. Jedná se o opatření fiskálního charakteru na ochranu platební bilance. Její procentní sazba se během roku postupně snižovala. V současné době činí 15 % celní hodnoty zboží.

I přes výše uvedená opatření došlo k převaze tuzemské nabídky nad poptávkou u většiny zemědělských produktů. Ukázalo se jako nezbytné, do doby než bude přijat komplexní systém ochrany zemědělských a potravinářských výrobků, spočívající v zavedení tarifních i mimotarifních opatření, přijmout opatření k omezení dovozu.

Proto v průběhu roku 1991 s využitím článku 19 GATT byly zavedeny dovozní kvóty na rozhodující výrobky, aby byl snížen tlak subvencovaných zemědělských přebytků zahraniční provenience na umístění na čs. trhu. Jednalo se o máslo, hovězí maso, skot, řepkový olej, semena řepky, melasu, brambory, škrob, glukózu a glukózové sirupy, margariny a víno z čerstvých hroznů.