Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

V oblasti vývozu APK jsou uplatňovány vývozní licence, které regulují konečné užití u základních výrobků.

Pro rok 1992 se počítá s uplatněním níže uvedených nástrojů. Role celních sazeb v ČSFR v období přidělování devizových prostředků byla velmi malá. V letošním roce se proto přistoupilo k restrukturalizaci celního sazebníku. V současné době je čs. celní sazebník připraven k projednání v GATT, které by se mělo uskutečnit v prosinci. Ke změnám v celních sazbách bylo přistupováno podle potřeb ochrany jak zemědělské a potravinářské výroby, tak i spotřebitelů. U objemně významnějších výrobků zemědělského původu (jatečný skot, prasata, ovce, drůbež, výrobky z těchto jatečných zvířat, mlékárenské výrobky, vinné hrozny, obiloviny, řepka, rostlinné tuky a oleje, cukr, škrob a vína) je navrhováno zvýšení celních tarifů o 15 - 28 % v absolutním vyjádření. Platnost navrhovaného zvýšení celních tarifů je však podmíněna jednáním a schválením GATT. Celkové zvýšení tarifní celní ochrany, obdobně jako ve vyspělých státech s tržní ekonomikou, je však nedostačující.

U vybraných položek bude zaveden systém vyrovnávacích dávek. Jeho princip spočívá ve vyrovnání rozdílu mezi cenou možného dovozu a úrovní vnitřní ceny, která musí být zvolena tak, aby vytvářela jak relativní ochranu před dovozem, tak ekonomický tlak na výrobce. Systém vyrovnávacích dávek s jehož zavedením se počítá v roce 1992 bude pružný systém kdy na základě měnících se vnějších a vnitřních podmínek se počítá jak se změnou ceny možného dovozu, tak ceny vnitřní. Finanční prostředky, získané uplatňováním tohoto systému budou jedním ze zdrojů federálního fondu tržní regulace. Zavedení je podmíněno vyvázáním těchto komodit ze závazků v GATT.

V rámci dohody o přidružení ČSFR k ES se projednávají požadavky na koncese. Z obou stran byl zvolen u koncesí na vývoz zemědělských a potravinářských výrobků systém postupných úlev a reciprocity.

I když dojde k otevření trhů s vyspělou ekonomikou, nelze v oblasti APK pro nejbližší období počítat s podstatným navýšením obratu zahraničního obchodu, především čs. vývozu, neboť jde o vysoce náročné trhy. Otevření trhů bude postupné (v průběhu několika let) a půjde jednak o postupné navyšování vývozní kvóty, jednak o postupné snižování celní sazby nebo vyrovnávacích dávek.

Ve srovnání objemu čs. vývozu hlavních druhů výrobků zemědělského původu do konce srpna 1991 s výsledky roku 1990 dochází v letošním roce k podstatnému kvantitativnímu i hodnotovému nárůstu. Značné nárůsty objemů vývozů jsou u jatečného skotu, zabité drůbeže, konzumních vajec, mlékárenských výrobků včetně másla a mouky.

Dosažené výsledky vývozu za 2/3 letošního roku spolu s jeho odhadem do konce roku znamenají ve fyzickém objemu zvýšení proti roku 1990 o cca 190 % (tabulka č. 2) a v hodnotě FCO pak téměř o 280 %. Nejvyšší přírůstek objemu vývozu se očekává u jatečných prasat 3600 %, u jatečného skotu (o cca 713 %), u zabité drůbeže (o cca 480 %), u obilí (300 %), u cukru (250 %) a mlékárenských výrobků včetně másla (150 %).

Hlavní příčinou zvýšení vývozu jsou změny v reálné kupní síle obyvatelstva, znamenající kvantitativní pokles poptávky po potravinách a tím odbytovou krizi, která způsobila značnou převahu nabídky nad poptávkou u řady výrobků.

Dosažená FCO je v letošním roce z velké míry ovlivněna výši devalvovaného kursu čs. koruny - cca o 60 %, dále zvýšením světových cen o cca 10-15 % a teritoriální a měnovou skladbou (přechod od placení v nekonvertibilních měnách na placení v konvertibilních). Přesto je vývoz převážné většiny výrobků zemědělského původu i nadále značně ztrátový. Vývoj vývozních cen má dumpingový charakter ovlivněný rozsáhlými přebytky v zemích ES, ale i v Polsku a Maďarsku a je spojený s rozsáhlými vývozními dotacemi.

Přírůstek vývozu v letošním roce ovšem neznamená rozšíření možností vstupu čs. zemědělství a potravinářského průmyslu na trhy okolních vyspělých evropských zemí, neboť šlo zejména o zvýšení vývozu do oblastí středního východu (hovězí maso, některé druhy mléčných výrobků).

I když celosvětová potřeba potravin není zabezpečena, počítat s výrobou rozhodujících čs. zemědělských výrobků a potravin pro exportní účely je velmi problematické. Solventní státy mají vesměs svých produktů přebytek a sami se je snaží, za značné ingerence státu, na trzích, kde výživa není zabezpečena, uplatnit. Podle celosvětového trendu není reálná naděje - při současné nákladové úrovni, pro příznivější proexportní klima u hlavních zemědělských a potravinářských komodit.

Konkurence čs. zemědělských výrobků a potravin na trzích vyspělých ekonomik je omezena. Dostatečným stimulem není ani takové významné proexportní opatření, jako byla v minulosti uskutečněná devalvace naší měny. Zábranou těchto vývozů nejsou pouze vysoké čs. náklady zemědělské a potravinářské výroby, ale i opatření států chránící vlastní zemědělství, cly a dávkami a dalšími nástroji.

V rámci Asociační dohody mezi ES a ČSFR, která je připravena k podpisu, jsou dohodnuty vzájemné množstevní koncese na vývoz zemědělských a potravinářských výrobků spolu se zvýhodněním v celních sazbách či vyrovnávacích dávkách. Výše a skladba koncesí vychází z objemu výrobků obchodovaného mezi účastníky Asociační dohody v minulých letech. Nelze počítat s tím, že se po podpisu dohody výrazně zvýší možnosti čs. exportu do ES. Největší výhoda spočívá v samotném faktu přidružení. Vyšší podíl obchodu lze reálně očekávat až po postupném odstranění vzájemných obchodních překážek (cla, mimotarifní ochrana), což znamená i zvýšení úrovně čs. zemědělství.

Iniciováno je i vytvoření prostoru pro podstatné rozšíření vývozu do SSSR, vyhledávání možnosti vývozu do ostatních zemí, v neposlední řadě do solventních rozvojových zemí.

Reálně lze v nejbližším období uvažovat s exporty rozhodujících zemědělských výrobků pouze u přebytků, nakoupených fondem tržní regulace ke stabilizaci vnitřního trhu (potravinářské pšenice, hovězí dobytek, mlékárenské výrobky).

Exportně perspektivní (komodity exportů přinášející komparativní výhody), jsou tradiční vývozní obory, zejména pivo a pivovarské výrobky, dále pak sladkovodní ryby, šlechtěná osiva a sadba a některé malotonážní výrobky, lesní plody, peří, lovná zvěř apod.

S rozšířením agrárních vývozů lze tedy v nejbližším období uvažovat v omezené míře, perspektivně pak jedině tehdy, přizpůsobí-li se čs. nákladovost výroby úrovni vyspělých producentských států (ve kterých se však agrární politika rovněž přehodnocuje a ekonomické podmínky jsou, otevíráním trhu, neustále tvrdší). To však neplatí pouze pro export, ale i pro možnost rozvoje čs. agrární výroby na vnitřním trhu, kde poptávka po potravinách bude bezesporu ovlivněna jejich cenovou úrovní.

V rámci mezinárodní spolupráce jsou pro období 1991 - 1992 připravována marketingová školení, která vytvářejí prostor pro vyškolení cca 200 odborníků v letošním roce o cca 1000 expertů v r. 1992. Nejrozvinutější spolupráce v této oblasti se ukazuje v kontaktech s mezinárodními organizacemi vládními a v bilaterálním styku především s V. Británií a SRN.

V závěru roku 1991 budou na Vysoké škole zemědělské v Praze-Suchdole, Institutu vzdělávání a výchovy při MZe ČR v Praze-Řepích a Vysoké škole zemědělské v Nitře ustavena poradenská střediska pro řízení obchodu a marketingu v zemědělství.

Na přípravě a organizaci kursů, které zde budou v letech 1991 - 1992 probíhat, se významně podílí poradenská služba britského ministerstva zemědělství ADAS, která na kursy vyšle své vlastní lektory. Náklady na pobyt a činnost zahraničních lektorů i přiměřené technické zabezpečení (software) kursů budou finančně kryty britským Know-How Fondem, cca ve výši 200 000 GBP.

Předpokládáme, že kursy pro 20 - 25 účastníků budou 1-3 týdenní, podle možnosti doplňované krátkodobými semináři pro větší počet participantů.

V rámci vládní pomoci SRN připravuje poradenská firma AFC pro ČSFR školení "Marketing rostlinných produktů." Výběr uchazečů zabezpečí AZV ČSFR s pomocí MZe ČR a MZVž SR.

Školení se uskuteční ještě v tomto roce. Může uspokojit cca 20 - 30 zájemců z ČSFR celkem.

V lednu 1992 bude uspořádán školící kurs pro odborníky z průmyslu pro zpracování ryb, v dubnu v rámci regionálního semináře pro restrukturalizaci zemědělství se předpokládá vymezení termínu pro školící kursy marketingu zemědělských produktů. Jako pokračování projektu Organizace velkoobchodní sítě pro čerstvou zeleninu a ovoce se předpokládá uspořádání školících kursů v II. polovině roku 1992.

Na základě schválených programů (PIT) je připravován školící kurs marketingu a řízení zemědělství v první polovině příštího roku.

V současné době jsou rozpracovány tyto významnější zahraniční nabídky na spolupráci v resortech zemědělství a výživy ČR a SR.

- s firmou Clavijo Španělsko, vyrábějící technologická zařízení pro výrobu krmných směsí, probíhá jednání o kooperaci ve výrobě zařízení pro střední a východní Evropu s Agropodnikem Zlín a STS Uhlířské Janovice,

- s firmou Belimpex, Belgie byl vytvořen společný čs.-belgický podnik PROGRES pro výstavbu a výrobu zařízení pro chov skotu.

Prověřuje možnosti realizace nabídek na kooperační výrobu mechanizačních prostředků mezi slovenskými výrobci a firmami

- John Deere, USA pro společnou výrobu obilních kombajnů a jejich komponentů,

- Lemke a Amazone, SRN se zaměřením na kultivační a secí stroje a sklizňovou techniku pro okopaniny,

- Fiat agri, Itálie - kooperace při výrobě kombajnů,

- Arbos, Itálie - společná výroba kombajnů se ZTS Dubnica za účasti STS

Orientační možnosti odbytu zemědělských výrobků v roce 1992 pro vnitřní trh v porovnání s roky 1989 až 1991.

Tab. č. 1.