Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

 

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

VI. v. o.

1009

Informace

ministra hospodářství ČSFR Ing. Vladimíra Dlouhého, CSc. k usnesení Sněmovny národů č. 339 ze dne 2. října 1991 k problematice zemědělství

 

Federální ministerstvo hospodářství

Č. j. 74 712/91

Podklad pro jednání

Federálního shromáždění ČSFR

 

Informace

k usnesení Sněmovny národů č. 339 ze dne 2. října 1991 k problematice zemědělství

Předkládá:

Ing. Vladimír Dlouhý, CSc.

ministr hospodářství ČSFR

Praha, prosinec 1991

 

OBSAH

Současná situace a krátkodobý výhled čs. zemědělství a garantování nákupních cen v roce 1992

Stav prací na koncepci agrární a výživové politiky ČSFR

Čerpání celkového objemu rozpočtových prostředků z fondu tržní regulace v roce 1991 a 1. pololetí roku 1992

Aktuální informace pro zemědělství

- prognóza vývoje cen na vnitřním trhu

- prognóza předpokládaných objemů spotřeby u základních potravin v roce 1992

- regulace zemědělství výroby a trhu potravinářských výrobků

- dovozní kvóty do zemí ES

- systém ochrany vnitřního trhu

- výsledky exportu hlavních druhů výrobků zemědělského původu v roce 1991 a 1990

- možnosti expertu výrobků zemědělského původu

- nabídky ze zahraničí v oblasti marketingu

- nabídky zahraničních firem na spolupráci (investičního charakteru) v oblasti zemědělství a výživy

- tabulky č. 1 a 2

 

1) Současná situace a krátkodobý výhled čs. zemědělství a garantování nákupních cen v roce 1992

Současná situace v zemědělství je charakterizována:

a) nahromaděním důsledků dříve založených chyb centrálního plánování, které vedly k nepřirozené alokaci výroby, k vysoké míře státních intervencí do zemědělství a k nehospodárné výrobě na principu převažujícího státního a de facto zestátněného vlastnictví. Nerespektování základních majetkových práv se postupně promítlo do vysokých výrobních nákladů, poklesu kvalitativních ukazatelů výroby (živočišná výroba, cukrovka apod.) a do obecně benevolentního přístupu k péči o majetek.

b) časově omezenou možností reagovat na strukturální změny v poptávce, ke kterým došlo po liberalizaci cen a na rychlý útlum poptávky po dříve subvencovaných (a výrobně nákladných) potravinách, zejména živočišného původu. Zároveň se při podstatně vyšší nabídce těchto produktů na vnitřním trhu otevřely nůžky mezi realizačními cenami těchto výrobků a cenami vstupů do zemědělství.

c) negativní roli v tomto procesu sehrál jak monopol zpracovatelského průmyslu a obchodu, tak i vlastní chování zemědělských podniků, které na situaci většinou reagovaly snižováním užitkovostí zvířat při relativně nízkém poklesu stavů. Tím se ovšem značná část vyráběné produkce dále zdražovala.

d) nekonzistentními opatřeními republikových ministerstev při regulaci nadbytku začalo docházet k odlišnému vývoje v České a Slovenské republice, což si v polovině roku vyžádalo přijmout zásadní opatření v regulaci trhu s využitím prostředků federace.

Pro likvidaci přebytků bylo nutné vyčlenit ze státního rozpočtu finanční prostředky a ustavit Federální fond tržní regulace a přijmout jednotná pravidla pro regulaci trhu se zemědělskými a potravinářskými výrobky. Konkretizace působení Fondu tržní regulace je uvedena v odpovědi na 3. otázku.

Přehled o vývoji odbytu zemědělských výrobků v roce 1989 - 1991 a výhledu v roce 1992 udává tab. č. 1 v příloze "Aktuální informace." Kvantifikace možností odbytu zemědělských výrobků pro vnitřní trh v r. 1992 vychází z předpokladu, že v příštím roce nedojde k podstatným výkyvům v poptávce po potravinách oproti roku 1991.

U jednotlivých výrobkových okruhů se situace vyvíjela následovně:

V chovu skotu se sice stavy ve státním a družstevním sektoru za 10 měsíců letošního roku snížily o 459,7 tis. ks, tj. o 9,6 %, ale současně se výrazně snížila užitkovost. Průměrná dojivost krav poklesla o 327 litrů, tj. o 10,1 % (ČR 206, tj. o 6,2 %, SR 563, tj. o 18,5 %), přírůstky skotu se snížily o 0,08 kg (o 10,7 %) a odchov telat na 100 krav o 6,0 ks (o 7,5 %).

U mléka se vlivem nižší užitkovosti, vyššího podílu jeho zkrmování, nárůstu přímého prodeje a intervenčních nákupů mléka pro vývoz podařilo do současné doby vyrovnat nabídku a poptávku s tím, že v některých regionech je poptávka vyšší.

V chovu prasat vzrostly početní stavy o 107,4 tis. ks (o 1,7 %) ukazatele užitkovosti však poklesly. Odchov selat na prasnici se snížil o 0,60 ks (o 4,0 %) a přírůstky prasat poklesly o 18 gramů (o 3,4 %). Nabídka zemědělských podniků v současné době v podstatě odpovídá poptávce spotřebitelů s určitými regionálními výjimkami.

V chovu drůbeže se celkové početní stavy snížily o 1215.1 tis. ks (o 3,1 %), za současného výrazného poklesu stavů slepic o 1249,4 tis. ks (o 9,4 %) a to v důsledku jednak nižší poptávky po vejcích v první polovině roku a dále napadení chovů Salmonellou.

Průměrná snáška vajec poklesla o 7,5 ks (o 3,5 %), u jatečné drůbeže jsou určité přebytky ve zpracovatelských podnicích.

V odbytu ostatních živočišných výrobků přetrvávají problémy u ovčí vlny, jatečných ovcí a jehňat.

Produkce obilovin ve výši 11,86 mil. tun podstatně převýšila předpokládanou poptávku pro lidskou výživu, na krmení, výrobu osiv, příděl naturálií a jiná vydání.

Sklizeň cukrovky se odhaduje 5,9 mil. t, tj. o ca 5 % vyšší než v loňském roce při očekávané rekordní cukernatosti 17 - 18 % s možnými regionálními výkyvy. Přebytek cukru při poptávce ca 630 tis. tun dosáhne ca 60 - 85 tis. tun.

Produkce brambor 2,9 mil. t bude ca o 15 % vyšší než v roce 1990, avšak uvažovaný přebytek 105 tis. tun se postupně snižuje. Průmyslové brambory při snížené poptávce škrobu o ca 40 % zajišťují bilanci, naopak se uvažuje s jejich částečným vývozem.

Sklizeň řepky dosáhne 438 tis. tun, čímž se vytváří při průměrné potřebě 306 tis. t předpoklad přebytku 132 tis. tun semene.

Slunečnice se sklidilo dle odhadů 127,7 tis. tun, tj. o 92 % více než v loňském roce. Proto je nutné počítat s přebytkem nejméně ca 36 - 40 tis. tun semene.

Prudký pokles poptávky po potravinách na vnitřním trhu začátkem roku 1991 a nemožnost rychlé adaptace zemědělské výroby na tuto změnu vedly ke vzniku odbytové krize. Rozpor mezi nabídkou a poptávkou, který v důsledku nedostatečných vývozních aktivit narůstal zejména do poloviny roku znamená, že ceny zemědělských výrobců stagnovaly a v některých případech poklesly pod úroveň roku 1990. Situace se poněkud zlepšila počátkem 4. čtvrtletí, kdy většina přebytků hlavních zemědělských výrobků byla již vyřešena. Naproti tomu ceny vstupů prudce stouply a přes značné snížení u většiny nákladových položek v zemědělských podnicích se zhoršovaly ekonomické podmínky v realizaci tržní produkce.

Důsledky odbytové krize zemědělských výrobků se přímo projevily v důchodové situaci zemědělských podniků.

Schodek v hospodářském výsledku dosáhl k 30. 9. u družstevních a státních organizací zemědělské prvovýroby 12,3 mld. Kčs, což představuje v porovnání se stejným obdobím předchozího roku zhoršení o cca 24,4 mld. Kčs.

Z údajů o výhledu hospodaření ke konci letošního roku, uvedených v účetních výrazech k 30. 9. 1991 je uveden upřesněný výhled důchodové situace organizací zemědělské prvovýroby k 31. 12. t. r.:

Výhled do 31. 12. 1991

	Skutečnost k 31. 12. 1990	z výsl. 1. pol.	upřes. z výsl. k 30. 9.	Rozdíl sl. 3-2	Rozdíl sl. 3-1
	1	2	3	4	5
Výkony celkem	209,0x)	156,0	157,4	+ 1,4	- 51,6
Výkony bez dotací	181,4	156,0	157,4	+ 1,4	- 24,0
Náklady celkem	200,9	174,8	172,5	- 2,3	- 28,4
Zisk (ztráta)	10,6	- 18,8	-15,1	+ 3,7	- 25,7
Dotace k zisku	2,9	12,0	11,4	- 0,6	+ 8,5
Zisk vč. dotací	13,5	- 6,8	- 3,7xx)	+ 3,1	- 17,2

x) bez vlivu mimořádných výnosů

xx) opatření vyplývající z usnesení vlády ČSFR představují změnu objemu zisku na hodnotu + 2,2 mld. Kčs

Ve zpřesněném výhledu se předpokládá, že organizace zemědělské výroby ukončí letošní rok při započítání dotací ztrátou cca 3,7 mld. Kčs, což představuje zhoršení hospodářského výsledku v porovnání s rokem 1990 o 17,2 mld. Kčs. K dotacím je nutno poznamenat, že část dotací fakultativního charakteru (cca 0,8 mld. Kčs v ČR a 1 mld. Kčs v SR) je účelově vázána na konkrétní opatření (především investičního zaměření) a nelze ji jako změnitelný finanční zdroj použít k obvyklé hospodářské činnosti.

Pokles nákladů je, i při výrazném zvýšení cen vstupů, výsledkem především redukce nákladů v důsledku limitující nepříznivé finanční situace. Redukce nákladů se projevuje někdy až neracionálním postupem organizací z pohledu budoucího vývoje (nedodržování technologických postupů, vynechávání pracovních operací, zanedbávání oprav a údržeb, omezování profesionálních služeb plemenářské a veterinární činnosti apod.).

Nepříznivá důchodová situace v zemědělství působí deficit ve finančních zdrojích, který se projeví nejen v dalším růstu platební neschopnosti vůči dodavatelům, státnímu rozpočtu a růstu závazků vůči členům a pracovníkům, ale i ve váznutí závazků vyplývajících z úvěrových podmínek peněžních ústavů. Negativní dopady lze očekávat i v postupu privatizace a transformace s rizikem neúměrného poklesu zemědělské produkce.

Současný vývoj zároveň akcentuje požadavek na urychlené přijetí transformačního zákona, kdy případné oddlužení, jako jedno z opatření pro zlepšení důchodové pozice zemědělství, by mělo být uplatněno až v průběhu vlastního transformačního procesu.

Uvedený vývoj byl podrobně analyzován, ke zlepšení důchodové a finanční situace byly vytypovány čtyři možné formy řešení ("zelená" nafta, sleva splátek daně z objemu mezd a odměn, úvěrování biologických zásob a oddlužení organizací APK) a předloženy na jednání vlády ČSFR dne 31. 10. t. r.

K řešení důchodové a finanční situace zemědělských podniků přijala vláda ČSFR dne 31. října 1991 svým usnesením č. 691 opatření, týkající se:

- poskytnutí dotace na krytí snížení úrokové sazby u úvěrů na trvale se obracející zásoby (TOZ) ze 13 % na 10,5 % (pro zemědělské podniky a nákupní a odbytové organizace)

- odložení splátky úroků z úvěrů na TOZ za IV. čtvrtletí 1991 do roku 1992

Uvedená opatření jsou Konsolidační bankou postupně realizována.

Vládám republik federální vláda doporučila realizovat:

- pozastavení splátek daně z objemu mezd a odměn za měsíce listopad a prosinec 1991 (toto opatření již vláda ČR dne 27. 11. t. r. schválila, v SR bude o tomto opatření rozhodnuto do 10. 12. t. r.),

- snížení norem výnosnosti o 30 % pro účely daně z příjmů fyzických osob - samostatně hospodařících rolníků za rok 1991,

- oddlužení státních podniků i zemědělských družstev, kterým byl delimitován nebo přikázán do užívání majetek státních organizací zatížený bankovními úvěry (v rámci programu oddlužení).

Realizace zbývajících opatření se připravuje.

Celková ingerence federální a republikových vlád představuje cca 5,7 mld. Kčs. Podrobnější kvantifikace je v odpovědi na otázku č. 2.

Problematika garantování nákupních cen v roce 1992 je uvedena v bodě 3, strana 15.

2. Stav prací na koncepci agrární a výživové politiky ČSFR

Na základě usnesení vlády ČSFR č. 459 ze dne 18. 7. 1991 byl federálním ministerstvem hospodářství, ve spolupráci s ministerstvy zemědělství republik, vypracován návrh zásad vládní politiky v zemědělství a potravinářském průmyslu.

Protože v průběhu tvorby agrárního programu nebylo dosaženo plné shody ve všech zásadních otázkách, zejména s M ZVž SR, byl materiál s úmyslem nezdržovat jeho projednání předložen 6. září 1991 na jednání Hospodářské rady vlády ČSFR jako samostatný materiál FMH. Hospodářská rada doporučila materiál po nezbytných úpravách a po sjednocení s programy republik předložit k projednání ve vládě ČSFR.

Dne 14. 10. 1991 projednala federální vláda agrární program - Návrh zásad hospodářské politiky vlády v zemědělství a potravinářském průmyslu za účasti ministrů zemědělství a výživy republik a shodla se na výkladu a obsahu strategie hospodářské politiky vlády v zemědělství a potravinářském průmyslu vyjádřeném těmito základními principy:

- jednotný trh zemědělských výrobků,

- koncepce jednotné ochrany tohoto trhu,

- jednotná struktura tržních cen,

- jednotná koncepce subvencí ve dvojí poloze (subvence ve vztahu k cenám, k strukturálním změnám a subvence k řešení dopadů do sociální sféry),

- jednotná daňová a úvěrová politika v zemědělství,

- jednotná výše obsahu vlastní produkce 85 - 90 %,(na základě požadavku ministra MPVž SR)

- dělba působností federálního fondu tržní regulace a republikových fondů tržní regulace.

V otázce řešení okamžitých opatření státu k problematice současné důchodové situace zemědělských podniků přijala vláda závěr, aby návrh opatření (zelená nafta, parafiskál, úvěry, oddlužení) byl ještě komplexně posouzen.

Potřebné kvantifikace, navržené směry řešení a aktuální informace projednala vláda ČSFR 31. 10. 1991 s tím, že přijala opatření, která jí přísluší v rámci kompetencí a doporučila národním vládám přijmout potřebná opatření v rámci svých kompetencí.

Zároveň bylo ministru vlády ČSFR V. Dlouhému uloženo předložit vládě dopracovaný návrh aktuálních informací, včetně sjednocených zásad subvenční politiky.

K řešení útlumu zemědělské výroby v submarginálních podmínkách FMH navrhlo systém subvencí s požadavkem na rozpočet federace ve výši ca 2 mld. Kčs. Uplatnění tohoto subvenčního titulu se v současné době projednává. Kromě toho ministerstva zemědělství republik předpokládají řešit problematiku submarginálních podmínek i z prostředků rozpočtů republik.

Přijatá a doporučená opatření představují následující rozsah prostředků pro řešení situace zemědělských výrobců v roce 1991:

1) 0,076 mld. Kčs - dotace na krytí nižších úrokových sazeb z úvěrů na trvale obracející se zásoby

2) 0,400 mld. Kčs - odložení splátky úroků z úvěrů na trvale obracející se zásoby

3) 5,219 mld. Kčs - pro pozastavení splátek daně z objemu mezd a odměn.

Kvantifikace návrhu je provedena za rozhodující okruh poplatníků této daně, tj. zemědělská družstva a státní statky podle předpokládaného vývoje výplaty mzdových prostředků v roce 1991:

Zemědělská družstva (včetně vlivu příspěvku na sociální zabezpečení) mil. Kčs

	7 měs. splátek à 25 %	5 měs. splátek à 80 %	3 měs. splátky à 80 %	sleva splátek daně	vliv na sazbu
ČSFR	3241	9496	5697	3799	35,1
ČR	1943	5690	3414	2276	35,1
SR	1298	3806	2283	1253	35,1
Státní statky
ČSFR	805	2449	1469	980	35,4
ČR	580	1763	1057	706	35,3
SR	225	686	412	274	35,4

U společných podniků s převažující zemědělskou činností by sleva představovala cca 60 mil. Kčs, za ústředně řízené organizace cca 380 mil. Kčs.

Realizace navrženého opatření představuje tedy celkovou částku cca 5,2 mld. Kčs a bude působit v jednotlivých organizacích diferencovaně v závislosti na mzdové náročnosti výroby.

4) 0,008 mld. Kčs - snížení normy výnosnosti pro účely stanovení daně z příjmu fyzických osob - samostatně hospodařících rolníků ve výši 30 % ve všech skupinách

5) opatření k oddlužení zemědělských družstev, kterým byl delimitován nebo přikázán do užívání majetek státních organizací zatížený bankovními úvěry není kvantifikováno, předpokládá se řešit od roku 1992.

Celkový rozsah prostředků podle bodů 1 - 5 představuje částku 5,703 mld. Kčs.

3. Čerpání celkového objemu rozpočtových prostředků z fondu tržní regulace v roce 1991 a prvním pololetí roku 1992

I. Regulace trhu v roce 1991

Poprvé byly zpracovány zásady regulace vnitřního trhu v průběhu roku 1990 jako bezprostřední reakce na očekávané přebytky zemědělských výrobků v letech 1991 a 1992. Předpokládala se v podstatě "pasivní" regulace prostřednictvím výkupu a exportu již vyrobených přebytků s tím, že z rozpočtu federace bude pro tento účel vyčleněno cca 9 mld. Kčs. Kvantifikace vycházely z technologických aspektů výroby a potencionální nízké schopnosti zemědělství rychle reagovat na změnu poptávky. Při dopracování rozpočtů však zůstaly tyto prostředky v rozpočtech republik. Nekonzistentní subvenční politika obou republik a odlišné použití prostředků regulace trhu vedly k jejich málo efektivnímu využití. Důsledkem byl odlišný vývoj na trzích obou republik na straně jedné, na straně druhé se nízká účinnost regulace trhu projevila ve zcela chaotické reakci zemědělských závodů, která se promítla do velmi razantní "likvidace" přebytků vlastními silami. Postupně tak došlo k situaci, kdy zemědělské podniky omezovaly výrobu doslova za každou cenu (výprodej hovězího v živém za méně než 1 DM/kg, pokles užitkovosti v mléce o cca 300 lt ks/rok) a jejich důchodová pozice se tím dále zhoršovala. Důsledky tohoto vývoje, který dosud není plně kvantifikován, se mohou projevit již v blízké budoucnosti ve velmi nevyrovnané nabídce na vnitřním trhu.

K částečnému zlepšení situace došlo po židlochovických jednáních a následné koordinaci výkupu přebytků, což ovšem stálo rozpočet federace dalších 1,8 mld. Kčs. Celkové náklady na regulaci trhu tak v letošním roce dosáhnou cca 10 mld. Kčs.

Pro rok 1991 byly do regulace trhu zařazeny: jatečný skot, mléko, potravinářské pšenice, žito a v SR i brambory konzumní pozdní. Pro tyto vybrané výrobky byly výměry FMF stanoveny minimální (garantované) nákupní ceny.

Regulace trhu je v zásadě zahajována v době, kdy nabídka převyšuje poptávku a tržní nákupní ceny poklesnou pod minimální (garantované) ceny a ukončována v období vyrovnání nabídky a poptávky. Je prováděna dvěma způsoby:

- intervenčními nákupy a prodeji. Intervenčně nakoupené zemědělské výrobky se buď přímo skladují, nebo zpracují na potraviny a ty se skladují. O použití skladovaných výrobků se rozhoduje podle vývoje situace na trhu potravin. V případě, že začne převažovat poptávka jsou uvolňovány pro vnitřní trh. V případě, že trvale převyšuje nabídka jsou výrobky vyvezeny,

- poskytováním vývozních dotací. U přebytků jednotlivých výrobků se stanoví sazba vývozní dotace (rozdíl mezi tuzemskou výrobní cenou a cenou dosahovanou při vývozu) a tato dotace se poskytne vývozci.

Regulace trhu zemědělských a potravinářských výrobků byla od počátku roku 1991 do konce července zabezpečována pouze ministerstvy zemědělství republik prostřednictvím Fondů tržní regulace, a to samostatně bez celostátní koordinace. Od srpna t. r. zabezpečuje regulaci trhu i Federální fond tržní regulace v zemědělství a koordinaci postupu Fondů tržní regulace republik provádí Rada Federálního fondu tržní regulace.

1. Federální fond tržní regulace

Federální fond tržní regulace v zemědělství, který byl zřízen zákonným opatřením předsednictva Federálního shromáždění ze dne 5. srpna 1991 č. 340 Sb., byl pověřen zabezpečováním intervenčních nákupů a prodejů potravinářského obilí a mléka. Úkolem Federálního fondu tržní regulace, je vykoupit přebytky uvedených výrobků a tyto vyvézt. Na úhradu ztrát z vývozu a nákladů s tím spojených (zamrazení, skladování, doprava, úroky z úvěrů) bylo Federálnímu fondu tržní regulace vyčleněno ze státního rozpočtu federace zatím 1,8 mld. Kčs s tím, že podle potřeby bude tato částka upravena až do výše 3,4 mld. Kčs.

a) Potravinářské obilí

Intervenční nákupy přebytků potravinářského obilí jsou prakticky ukončeny. Celkem bylo intervenčně vykoupeno 1 082 tis. tun potravinářské pšenice a 1 83 tis. tun žita. Za tyto intervenční nákupy zaplatil Federální fond tržní regulace zemědělským výrobcům více jak 3,8 mld. Kčs. Náklady na skladování a dopravu budou v roce 1991 činit cca 100 mil. Kčs.

Intervenčně vykoupené potravinářské obilí je na zásobách Federálního fondu tržní regulace a o jeho případném vývozu bude rozhodnuto až na základě celkové bilance výroby a užití veškerého obilí. Na základě zhodnocení současné situace bylo rozhodnuto zatím vyvézt 650 tis. tun potravinářské pšenice.

b) Mléko

Regulací trhu mléka a mlékárenských výrobků od počátku roku 1991 do konce července byly pověřeny fondy tržní regulace republik. Federální fond tržní regulace od začátku srpna (t. j. od jeho zřízení) do října t. r. vykoupil a smluvně zajistil vývoz 10 107 tun másla, 16 588 tun sušeného odstředěného mléka a 5 669 tun sušeného plnotučného mléka, což představuje hodnotu ve výrobních cenách více jak 1,5 mld. Kčs. Předpokládá se (lhůta splatnosti faktur je až 90 dnů), že vývoz uvedených výrobků bude vyžadovat úhradu ztráty (rozdíl mezi tuzemskou výrobní cenou a cenou dosaženou při vývozu) ve výši 573 mil. Kčs a nákladů s tím spojených ve výši 81 mil. Kčs.

Intervenční nákupy másla a sušeného mléka jsou prováděny za podmínky, že mlékárny za mléko z něhož byly tyto výrobky vyrobeny zaplatily zemědělským výrobcům minimální (garantovanou) nákupní cenu 5,40 Kčs/1 mléka dodaného v 1. jakostní třídě při tučnosti 3,6 %.

Vzhledem k napjaté bilanci mléka na 4. čtvrtletí t. r. Rada Federálního fondu tržní regulace rozhodla ukončit uzavírání smluv na vývoz másla a sušeného mléka. V intervenčních nákupech másla do zásob Federálního fondu tržní regulace se pokračuje s tím, že o jeho případném vývozu bude rozhodnuto až v případě, že jej nebude nutno použít pro vnitřní trh.

2. Fondy tržní regulace republik

Fondy tržní regulace republik zabezpečovaly od počátku roku 1991 do konce července regulaci trhu formou dotací k cenám suroviny pro výrobky určené na vnitřní trh a formou vývozních dotací u jatečného skotu a mléka včetně mlékárenských výrobků.

Od srpna t. r., po zřízení Federálního fondu tržní regulace, byly fondy tržní regulace republik pověřeny řešením přebytků jatečného skotu a přechodně, do doby instituování výkonného aparátu Federálního fondu tržní regulace v zemědělství, i řešením přebytků ostatních mlékárenských výrobků, t. j. s výjimkou másla a sušeného odstředěného i plnotučného mléka. Vývoz těchto přebytků řeší fondy tržní regulace republik formou poskytování vývozních dotací za podmínky, že jatečný skot a mléko (z něhož byly příslušné mlékárenské výrobky vyrobeny) byly od zemědělských výrobců nakoupeny za minimální (garantované) nákupní ceny.

Od počátku roku do současné doby fondy tržní regulace republik realizovaly vývoz cca 45 tis. t jatečného skotu a 25 tis. t másla. Kromě toho poskytovaly (v zájmu zvýšení poptávky) dotace k cenám pro vnitřní trh na celkový objem 37 tis. t hovězího masa v přepočtu na živou hmotnost a 2 274 mil. litrů mléka. To si vyžádalo uhradit z prostředků fondů tržní regulace republik 618 mil. Kčs vývozních dotací u jatečného skotu a hovězího masa, 1 016 mil. Kčs vývozních dotací u másla a 202 mil. Kčs vývozních dotací u ostatních mlékárenských výrobků. Dotace k cenám pro tuzemskou potřebu byly poskytnuty ve výši 460 mil. Kčs u hovězího masa a 2 631 mil. Kčs u mléka. Dosud se však v ČR nepodařilo zrealizovat všechny uzavřené smlouvy na vývoz. V současné době jsou prověřovány (zejména dodržení stanovených podmínek) a předpokládá se, že realizace si vyžádá poskytnout cca 930 mil. Kčs na vývozních dotacích.

Pro období do konce roku 1991 předpokládají fondy tržní regulace republik ještě vyvést 190 tis. t jatečného skotu v živém i v mase, což bude vyžadovat poskytnutí cca 2 380 mil. Kčs na vývozních dotací. Kromě toho, z pověření Federálního fondu tržní regulace, se předpokládá vývoz i ostatních mlékárenských výrobků (zejména sýrů), který bude vyžadovat poskytnout vývozní dotace ve výši 373 mil. Kčs.

3. Rekapitulace předpokládaného čerpání rozpočtových prostředků fondů tržní regulace v roce 1991:

mil. Kčs

Federální fond tržní regulace:

již realizováno: - náklady na skladování a dopravu obilí	100
- dotace na vývoz másla a sušeného mléka	573
- náklady spojené s vývozem másla a sušeného mléka	81
předpoklad: - dotace na vývoz sušeného mléka	60
- náklady spojené se skladováním másla a vývozem sušeného mléka	30
- dotace na vývoz ostatních mlékárenských výrobků (zprostředkovávají FTR republik)	373
celkem	1 217x)