Policejní sbor se nemůže zprostit odpovědnosti, utrpěl-li policista služební úraz
a) při služebním zákroku nebo
b) při odvracení nebezpečí hrozícího životu nebo zdraví nebo škody hrozící majetku, pokud policista tento stav sám úmyslně nevyvolal.
§ 85
Policistovi, který utrpěl služební úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je policejní sbor povinen v rozsahu, ve kterém odpovídá za škodu, poskytnout
a) náhradu za ztrátu na služebním příjmu,
b) náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění,
c) náhradu za účelně vynaložené náklady spojené s léčením,
d) náhradu věcné škody,
e) jednorázové mimořádné odškodnění.
§ 86
(1) Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po dobu neschopnosti policisty ke službě se poskytuje v takové výši, aby spolu se služebním příjmem v nemoci nebo nemocenským se rovnala jeho čistému služebnímu příjmu před vznikem škody způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání.
(2) Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti policisty ke službě nebo při uznání plné nebo částečné invalidity se poskytuje v takové výše, aby spolu s čistým služebním příjmem (výdělkem) oprávněného po úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s případným invalidním, částečným invalidním důchodem poskytovaným z téhož důvodu nebo s příspěvkem za službu se rovnala jeho čistému služebnímu příjmu před vznikem škody způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání. Přitom se nepřihlíží ke zvýšení invalidního důchodu pro bezmocnost ani ke změně výše a ke zvýšení již přiznaných důchodů podle předpisů o sociálním zabezpečení. Tato náhrada náleží oprávněnému nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém dovrší 65 let věku.
(3) Náhrada za bolest a za ztížení společenského uplatnění se poskytuje jednorázově ve výši a za podmínek stanovených právními předpisy platnými pro pracovníky v pracovním poměru [Vyhláška č. 32/1965 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění pozdějších předpisů.].
(4) Policistovi, jehož schopnost k výkonu služby byla změněna nebo který byl uznán invalidním v důsledku služebního úrazu, který mu byl způsoben trestným činem, při služebním zákroku, při výkonu služby v leteckém provozu, při plnění zvláštních úkolů uložených služebními orgány, při práci s výbušninami, s chemickým, radioaktivním, vysoce virulentním nebo infekčním materiálem anebo za jiných obdobně nebezpečných podmínek, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši nejméně 15 000 Kčs a nejvýše 60 000 Kčs. Došlo-li však k takovému úrazu za zvlášť nebezpečných podmínek, náleží policistovi jednorázové mimořádné odškodnění až do výše 100 000 Kčs. Jednorázové mimořádné odškodnění ve výši nejméně 15 000 Kčs a nejvýše 60 000 Kčs náleží za podmínek stanovených v první větě též oprávněnému, jehož schopnost k výkonu služby byla změněna nebo který byl uznán invalidním v důsledku nemoci z povolání.
§ 87
Jestliže policista následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel, je policejní sbor povinen v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, poskytnout
a) náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením,
b) náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem,
c) náhradu nákladů na výživu pozůstalých,
d) jednorázové odškodnění pozůstalých,
e) náhradu věcné škody.
§ 88
(1) Náklady spojené s léčením a náklady spojené s pohřbem se hradí tomu, kdo tyto náklady vynaložil. Od nákladů spojených s pohřbem se odečte pohřebné poskytnuté podle zvláštních předpisů [Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách.].
(2) Náhrada nákladů na výživu pozůstalých náleží pozůstalým, kterým zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat. Při výpočtu této náhrady se vychází z čistého služebního příjmu zemřelého. Náhrada nákladů náleží, pokud není uhrazena dávkami důchodového zabezpečení poskytovanými z téhož důvodu.
(3) Jednorázové odškodnění pozůstalých se řídí právními předpisy platnými pro pracovníky v pracovním poměru.
(4) Náhrada věcné škody náleží dědicům.
§ 89
(1) Policejní sbor může výjimečně, půjde-li o případ zvláštního zřetele hodný, poskytnout manželu, dítěti, které má nárok na sirotčí důchod, popřípadě rodičům zemřelého příspěvek ve výši jednorázového odškodnění pozůstalých, i když za poškození na zdraví zemřelého policisty neodpovídá.
(2) Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným právním předpisem podmínky, které jsou obdobně nebezpečné a zvlášť nebezpečné, určování výše jednorázového mimořádného odškodnění a stanoví postup služebních orgánů při projednávání a určování náhrady škody a další podrobnosti o poskytování náhrad v souvislosti se služebními úrazy a nemocemi z povolání; může též stanovit potřebné odchylky pro poskytování náhrady za bolest, a ve kterých případech lze poskytnout jednorázové odškodnění pozůstalých vyšší částkou.
§ 90
(1) Změní-li se podstatně poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody, lze vydat nové rozhodnutí ve věci.
(2) Stanoví-li se právním předpisem, vzhledem k změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně, nové podmínky, výše a způsob náhrady za ztrátu na výdělku příslušející pracovníkům po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání [§ 202 odst. 2 zákoníku práce.], řídí se jím i podmínky, výše a způsob náhrady za ztrátu na služebním příjmu náležející policistům po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolaní.
(3) Federální ministerstvo vnitra může stanovit v dohodě s federálním ministerstvem financí obecně závazným právním předpisem vyšší limity jednorázového mimořádného odškodnění, než stanoví tento zákon.
§ 91
Odpovědnost za škodu na odložených věcech
(1) Policejní sbor odpovídá za škodu na věcech, které na jeho pracovištích policista odložil při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním na určeném nebo obvyklém místě.
(2) Za věci, které policista obvykle do služby nenosí a které nebyly služebním orgánem převzaty do zvláštní úschovy, odpovídá policejní sbor jen do částky 2000 Kčs. Jestliže škoda na těchto věcech byla způsobena jiným policistou nebo pracovníkem policejního sboru anebo jestliže služební orgán tyto věci převzal do úschovy, hradí se škoda bez omezení.
(3) Nárok na náhradu škody zanikne, jestliže ji policista neohlásil služebnímu orgánu bez zbytečného odkladu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dověděl.
§ 92
Odpovědnost za škodu na věci
(1) Utrpěl-li policista škodu na věci v souvislosti s výkonem služby, odpovídá za ni policejní sbor.
(2) Utrpěl-li policista škodu na věci při odvracení nebezpečí hrozícího životu nebo zdraví nebo škody hrozící majetku, odpovídá za ni policejní sbor, jestliže tento stav policista sám nevyvolal a počínal si způsobem přiměřeným okolnostem. Policista má též nárok na náhradu nákladů, které účelně vynaložil při odvracení škody.
Společná ustanovení o náhradě škody
§ 93
(1) O náhradě škody rozhoduje služební orgán.
(2) Prokáže-li služební orgán, že škodu zavinil také poškozený policista, odpovědnost policejního sboru se poměrně omezí.
§ 94
Policejní sbor je povinen uhradit policistovi skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže škodu neodčiní uvedením v předešlý stav. Jde-li o jinou škodu na zdraví než z důvodu služebního úrazu nebo nemoci z povolání, platí pro způsob a rozsah její náhrady ustanovení o služebních úrazech s výjimkou ustanovení o jednorázovém mimořádném odškodnění a o jednorázovém odškodnění pozůstalých.
§ 95
(1) Jestliže policejní sbor poškozenému nahradil škodu, má nárok na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za takovou škodu odpovídá podle občanského zákoníku, a to v rozsahu odpovídajícím míře této odpovědnosti vůči poškozenému, pokud nebylo předem dohodnuto jinak.
(2) Jde-li o náhradu škody při nemocích z povolání, má policejní sbor, který škodu uhradil, nárok na náhradu vůči všem organizacím, u nichž postižený policista pracoval nebo konal službu za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen, a to v rozsahu odpovídajícím době, po kterou pracoval nebo konal službu u těchto organizací za uvedených podmínek.
HLAVA OSMÁ
NÁROKY SOUVISEJÍCÍ SE SKONČENÍM SLUŽEBNÍHO POMĚRU
§ 96
Odchodné
(1) Policistovi, jehož služební poměr trval alespoň šest let a skončil uvolněním nebo propuštěním podle § 16 odst. 1 písm. a) až d) a odst. 2 písm. a) náleží odchodné.
(2) Pokud dále není stanoveno jinak, činí odchodné za šest let trvání služebního poměru částku ve výši posledního hrubého měsíčního služebního příjmu a zvyšuje se za každý další ukončený rok služebního poměru o jednu třetinu hrubého měsíčního služebního příjmu až do výše jeho devítinásobku.
(3) Policistovi, který ke dni skončení služebního poměru splní podmínky nároku na starobní důchod nebo tyto podmínky splní do tří měsíců ode dne skončení služebního poměru, se odchodné uvedené v odstavci 2 snižuje o jednu třetinu.
(4) Policistovi, jehož služební poměr skončil propuštěním podle
a) § 16 odst. 1 písm. c) se odchodné uvedené v odstavci 2 snižuje o dvě třetiny; výše tohoto odchodného však činí nejméně částku hrubého měsíčního služebního příjmu,
b) § 16 odst. 1 písm. d) se odchodné uvedené v odstavci 2 snižuje o dvě třetiny; výše tohoto odchodného však může činit nejvýše částku hrubého měsíčního služebního příjmu.
(5) Policistovi, který je po skončení služebního poměru podle tohoto zákona bezprostředně přijat do služebního poměru podle jiného zákona, odchodné nenáleží, jestliže mu zákon tento nárok zachová.
§ 97
Platové vyrovnání
(1) Policistovi, jehož služební poměr skončil propuštěním podle ustanovení § 16 odst. 1 písm. a), náleží platové vyrovnání, jestliže nemá nárok na důchod ze sociálního zabezpečení nebo na příspěvek za službu.
(2) Platové vyrovnání do výše posledního čistého měsíčního služebního příjmu se poskytuje od zahájení výdělečné činnosti nebo od počátku poskytování příspěvku před nástupem do zaměstnání do uplynutí šesti měsíců od skončení služebního poměru.
Příspěvek za službu
§ 98
(1) Příspěvek za službu (dále jen "příspěvek") náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 16 odst. 1 písm. a) až c) a v odstavci 2 písm. a).
(2) Při opětovném přijetí policisty do služebního poměru, z něhož vzniká nárok na příspěvek, zaniká dosavadní nárok na příspěvek dnem, který předchází dni opětovného přijetí do služebního poměru.
(3) Příspěvek nenáleží po dosažení věku 60 let.
§ 99
(1) Příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu 10 roků. Za každý další ukončený rok služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu.
(2) Příspěvek se vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého služebního příjmu za posledních pět kalendářních roků před skončením služebního poměru.
(3) Příspěvek podle předchozích odstavců však nesmí přesáhnout nejvyšší výměru starobního důchodu stanovenou ke dni vzniku nároku na důchod ze zaměstnání III. pracovní kategorie.
§ 100
(1) Při souběhu nároku na příspěvek s nárokem na příspěvek za službu podle jiných předpisů [§ 33 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.] náleží vyšší příspěvek.
(2) Při souběhu nároku na příspěvek a na starobní, invalidní, částečný invalidní důchod nebo na důchod za výsluhu let podle předpisů o sociálním zabezpečení náleží oprávněnému příspěvek, pokud se tento důchod nevyplácí.
§ 101
(1) Příspěvek se zvyšuje ve stejných termínech a stejným způsobem jako částečný invalidní důchod ze sociálního zabezpečení.
(2) Po dobu pobytu příjemce příspěvku v cizině, po dobu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody se příspěvek vyplácí za podmínek stanovených pro výplatu důchodu ze sociálního zabezpečení [§ 100 a 103 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.].
Úmrtné
§ 102
(1) Skončí-li služební poměr úmrtím policisty, náleží pozůstalým úmrtné.
(2) Pro účely tohoto zákona se za pozůstalé považují manžel, manželka, nezaopatřené děti [§ 49 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.] a rodiče nebo další osoby, pokud byly na zemřelého odkázáni výživou.
(3) Výše úmrtného činí trojnásobek posledního hrubého měsíčního služebního příjmu zemřelého policisty.
§ 103
Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.
HLAVA DEVÁTÁ
USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ
Oddíl první
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 104
Účastníci řízení
(1) Účastníky řízení ve věcech služebního poměru je policejní sbor [Zákon č. /1991 Sb., o policejních sborech České a Slovenské Federativní Republiky.] a policista nebo pozůstalý po policistovi.
§ 105
Podání
(1) Podání lze učinit písemně nebo ústně do protokolu u služebního orgánu, který je oprávněn ve věci rozhodnout.
(2) Podání se posuzuje podle jeho obsahu. Z podání musí být zřejmé, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje.
(3) Na žádost účastníka řízení musí být přijetí podání potvrzeno.
§ 106
Rozhodnutí
(1) Rozhodnutí služebního orgánu musí být v souladu s právními předpisy, vycházet ze skutečného stavu věci a obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání. V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede též, který služební orgán rozhodnutí vydal, datum vydání rozhodnutí a označení policisty. Rozhodnutí musí být podepsáno s uvedením hodnosti, jména, příjmení a funkce služebního orgánu a doručeno policistovi.
(2) Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto. Pokud se v rozhodnutí ukládá povinnost k plnění, stanoví pro ni služební orgán lhůtu.
(3) V odůvodnění rozhodnutí služební orgán uvede, které skutečnosti byly podkladem rozhodnutí, jakými úvahami byl veden při hodnocení důkazů a při použití právních předpisů, na základě nichž rozhodoval.
(4) Poučení o odvolání obsahuje údaj, zda je rozhodnutí konečné nebo zda se lze proti němu odvolat, v jaké lhůtě a ke kterému služebnímu orgánu.
(5) Chyby v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnost i v písemném vyhotovení rozhodnutí služební orgán i bez návrhu opraví a vyrozumí o tom účastníky řízení.
(6) Rozhodnutí služebního orgánu, které bylo doručeno a proti němuž již nelze podal odvolání, je v právní moci.
(7) Rozhodnutí je vykonatelné, jestliže je v právní moci nebo jestliže odvolání nemá odkladný účinek. Rozhodnutí vykoná služební orgán; rozhodnutí ve vztahu k účastníku řízení, který není ve služebním poměru podle tohoto zákona, vykoná soud na návrh služebního orgánu.
§ 107
Zahájení řízení
(1) Řízení se zahajuje na návrh účastníka řízení nebo z podnětu služebního orgánu.
(2) Řízení je zahájeno dnem, kdy podání účastníka řízení došlo služebnímu orgánu oprávněnému ve věci rozhodnout. Pokud se řízení zahajuje z podnětu služebního orgánu, je řízení zahájeno dnem, kdy tento orgán učinil vůči účastníku řízení první úkon.
(3) O zahájení řízení uvědomí služební orgán všechny účastníky řízení.
§ 108
Postoupení
Není-li služební orgán oprávněn o věci rozhodnout, je povinen podání neprodleně postoupit příslušnému služebnímu orgánu a uvědomit o tom účastníky řízení.
§ 109
Práva a povinnosti účastníků řízení
(1) Účastníci řízení jsou povinni postupovat tak, aby svým jednáním neztěžovali řízení a nezpůsobili jeho průtahy.
(2) Účastníci řízení mají právo nahlížet do spisů s výjimkou protokolů o hlasování a pořizovat si z nich výpisy.
(3) Služební orgán může povolit nahlédnout do spisů i jiným osobám, pokud prokáží odůvodněnost svého požadavku.
(4) Služební orgán je povinen učinit opatření, aby nahlédnutím do spisů nebylo porušeno státní nebo služební tajemství.
§ 110
Dožádání
Jestliže služební orgán nemůže provést procesní úkon sám nebo jestliže je to účelné z jiných důvodů, může o jeho provedení požádat jiný služební orgán; dožádaný služební orgán provede tento úkon bez zbytečného odkladu.
§ 111
Důkazy
(1) K dokazování je možné použít všech prostředků, jimiž lze zjistit a objasnit skutečný stav věci a které jsou v souladu s právními předpisy.
(2) Důkazem je vše, co může přispět k zjištění skutečného stavu věci, zejména výpovědi, vyjádření osob včetně účastníků řízení, odborné posudky, zprávy, vyjádření a potvrzení orgánů a organizací, listiny, věci a ohledání.
(3) Účastník řízení je oprávněn navrhovat na podporu svých tvrzení důkazy.
(4) Služební orgán hodnotí důkazy podle své úvahy a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.
§ 112
Náklady řízení
(1) Náklady řízení, které vznikly služebnímu orgánu, včetně nákladů spojených s činností poradních komisí, hradí tento orgán. Náklady, které v řízení vznikly druhému účastníkovi řízení, nese tento účastník.
(2) Služební orgán nahradí svědkovi hotové výdaje a mzdu, která mu prokazatelně ušla. Nárok je třeba uplatnit do tří dnů po jeho vzniku, jinak zaniká.
(3) Náklady spojené s předložením listiny nebo s ohledáním, které vznikly tomu, kdo není účastníkem řízení, hradí služební orgán.
(4) Náhrada hotových výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům se řídí zvláštními předpisy [Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících.].
Oddíl druhý
PŘEZKOUMÁNÍ ROZHODNUTÍ
§ 113
Odvolací řízení
(1) Proti rozhodnutí služebního orgánu může policista podat odvolání do 15 dnů, a jde-li o odvolání proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu nebo o zrušení služebního poměru ve zkušební době, do sedmi dnů ode dne doručení rozhodnutí. Odvolání může policista podat též proti služebnímu hodnocení, po tvrzení o služebním poměru a služebnímu posudku ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy byl s jejich obsahem seznámen. Odvolání se podává u služebního orgánu, který rozhodnutí vydal.
(2) Pokud policista v důsledku nesprávného poučení nebo proto, že nebyl poučen vůbec, podal odvolání po uplynutí tímto zákonem stanovené lhůty nebo u nepříslušného služebního orgánu, platí, že jej podal včas a u příslušného služebního orgánu, jestliže tak učinil nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
(3) Služební orgán příslušný k rozhodnutí o odvolání (dále jen "odvolací orgán") může prominout zmeškání lhůty, jestliže k němu došlo ze závažných důvodů, policista o to požádá do 15 dnů ode dne, kdy pominul důvod zmeškání, a zároveň podá odvolání.
(4) Podání odvolání nemá odkladný účinek s výjimkou odvolání proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu, nebo o náhradě škody a proti služebnímu hodnocení, jímž byl příslušník hodnocen jako nevyhovující.
(5) Služební orgán, který napadené rozhodnutí vydal, může odvolání sám vyhovět; neučiní-li tak, je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15 dnů od podání odvolání, předložit odvolání odvolacímu orgánu k rozhodnutí.
(6) Proti rozhodnutí o odvolání se nelze odvolat.
§ 114
Odvolací orgán
(1) Odvolacím orgánem je služební orgán nejblíže nadřízený služebnímu orgánu, který napadené rozhodnutí vydal; o odvolání proti rozhodnutí ředitele policejního sboru rozhodne ředitel policejního sboru.
(2) Odvolací orgán je povinen rozhodnout o odvolání bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne podání odvolání, a to po předchozím projednání v poradní komisi (§ 113).
§ 115
Poradní komise
(1) Odvolací orgány zřizují k projednání odvolání poradní komise. Poradní komise se skládá z předsedy, jeho zástupce a z dalších nejméně sedmi členů. Odvolání projednává poradní komise ve tříčlenných senátech. Složení senátu určí předseda příslušné poradní komise.
(2) Z účasti na jednání v senátu je vyloučen člen poradní komise, u něhož s ohledem na jeho vztah k projednávané věci nebo k účastníku lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti. O tom, zda je člen poradní komise z jednání v senátu vyloučen, rozhoduje její předseda.
§ 116
Obnova řízení
(1) Jestliže se dodatečně zjistily mimořádné závažné okolnosti, které policista nemohl bez své viny v řízení uplatnit a které odůvodňují podstatně příznivější rozhodnutí v jeho prospěch, může služební orgán na jeho návrh změnit nebo zrušit své pravomocné rozhodnutí.
(2) Návrh na zrušení rozhodnutí podle odstavce 1 může policista podat pouze do tří měsíců ode dne, kdy se dověděl o okolnostech odůvodňujících navrhovanou změnu, nejpozději však do tří let od nabytí právní moci rozhodnutí.
(3) Podle odstavce 1 nelze postupovat v případech, kdy je pravomocné rozhodnutí oprávněn přezkoumat soud.
§ 117
Přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení
(1) Zjistí-li se dodatečně, že pravomocné rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy, musí je ředitel policejního sboru zrušit.
(2) Pravomocné rozhodnutí lze zrušit do tří let od nabytí právní moci.
(3) Podle odstavce 1 nelze postupovat v případech, kdy je pravomocné rozhodnutí oprávněn přezkoumat soud.
§ 118
Přezkoumání rozhodnutí soudy
(1) Policista může podat u soudu návrh na přezkoumání rozhodnutí služebního orgánu o
a) propuštění ze služebního poměru podle § 16 odst. 1 písm. a), b), c), d) a f),
b) náhradě škody, přesahuje-li požadovaná částka 5000 Kčs,
c) uložení kázeňského trestu.
(2) Návrh na přezkoumání rozhodnutí soudem podle předchozího odstavce je možno podat až po vyčerpání oprávněného prostředku podle § 116, a to ve lhůtě 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí.
(3) Požádá-li policista, který podal návrh na přezkoumání rozhodnutí soudem podle odstavce 1 písm. b) a c), o odložení výkonu rozhodnutí, služební orgán jeho žádosti vyhoví.
(4) Při přezkoumání rozhodnutí služebních orgánů soudem se postupuje podle zvláštního předpisu [§ 244 a násl. občanského soudního řádu.].
HLAVA DESÁTÁ
VZTAHY SLUŽEBNÍCH ORGÁNŮ A ODBOROVÝCH ORGÁNŮ
§ 119
Součinnosti služebních orgánů a odborových orgánů
Součinnost služebních orgánů a odborových orgánů se uskutečňuje zejména tím, že odborové orgány
a) podávají iniciativní návrhy a vyjadřují se k návrhům právních předpisů upravujících služební poměr policistů, k jejich platovým podmínkám, hmotnému zabezpečení, rekreační péči a k ochraně zdraví a bezpečnosti při výkonu služby,
b) provádějí kontrolu dodržování právních předpisů upravujících služební poměr policistů,
c) vyžadují od služebních orgánů informace o hospodaření se mzdovými prostředky a podílejí se na dodržování zásad spravedlivého odměňování,
d) navrhují své členy do poradních orgánů zřizovaných služebními orgány.
§ 120
Zabezpečení činnosti odborových orgánů
(1) Policistovi nesmí být pro účast na činnosti odborové organizace způsobena služebním orgánem újma na jeho právech zaručených tímto zákonem.
(2) Policistovi vykonávajícímu funkci v odborových orgánech, jejíž výkon vyžaduje dlouhodobé uvolnění k plnění služebních povinností, náleží služební volno.
(3) Policista se po skončení výkonu funkce v odborových orgánech podle odstavce 1 ustanoví do funkce, kterou naposledy zas tával; není-li to možné, ustanoví se do funkce podle § 10.
(4) Policistovi zvolenému do funkce v odborových orgánech, jejíž výkon nevyžaduje dlouhodobé uvolnění od plnění služebních povinností, se udělí služební volno s nárokem na služební příjem na nezbytně nutnou dobu. Odborový orgán uhradí policejnímu sboru poskytnutý služební příjem, pokud nedojde k dohodě o upuštění od této úhrady.
(5) Služební orgány poskytují k zabezpečení činnosti základních odborových organizací a jejich orgánů nezbytné materiálně-technické zabezpečení.
ČÁST DRUHÁ
Závěrečná ustanovení
HLAVA PRVNÍ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 121
Promlčení, zánik práv a nároků
(1) Právo se promlčí, jestliže nebylo uplatněno v době v tomto zákoně stanovené. K promlčení se přihlédne, jen jestliže se ten, vůči němuž se právo uplatňuje, promlčení dovolá; v takovém případě nelze promlčené právo tomu, kdo je uplatňuje, přiznat.
(2) Právo na náhradu za ztrátu na služebním příjmu z důvodů služebního úrazu nebo nemoci z povolání nebo za jiné škody na zdraví, právo na náhradu nákladů na výživu pozůstalých a na příspěvek se nepromlčuje; nároky na jednotlivá plnění z nich vyplývající se však promlčují v dobách stanovených v § 123 odst. 2 a 3.
(3) K zániku práva proto, že nebylo ve stanovené době vykonáno, dochází jen v případech uvedených v § 16 odst. 3, § 31 a § 91 odst. 3; k zániku práva se přihlédne, i když to není v řízení namítáno.
(4) Jestliže policista uplatní své právo a v zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí doba po dobu řízení neběží. Totéž platí i o právu, které bylo pravomocně přiznáno a pro které se vede řízení o výkonu rozhodnutí.
(5) Právo uplatňuje policista podáním u služebního orgánu, služební orgán rozhodnutím.
Promlčecí doba
§ 122
(1) Promlčecí doba počíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.
(2) Bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatnou celá dlužná částka, počne běžet promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky.
§ 123
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, je doba k uplatnění peněžitých nároků ze služebního poměru tři roky.
(2) Jde-li o opětující se plnění, je doba k uplatnění nároku na jednotlivá plnění tři roky od jejich splatnosti.
(3) Doba promlčení nároku na náhradu škody je dva roky; počne běžet ode dne, kdy se poškozený doví o tom, že škoda vznikla, a o tom, kdo za ni odpovídá. Nárok na náhradu škody se však promlčí, nebyl-li uplatněn v době tří let, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně v době deseti let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.
§ 124
(1) Bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno.
(2) Bylo-li právo tím, kdo je povinen plnit, písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena doba k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí této doby.
(3) Právo zajištěné omezením převodu nemovitosti se promlčuje za deset let.
(4) Promlčecí doba uvedená v předchozích odstavcích platí i pro jednotlivé splátky, na něž bylo plnění v rozhodnutí nebo v uznání práva rozloženo; promlčecí doba u jednotlivých splátek počíná běžet ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatnou celá dlužná částka, počne běžet desetiletá promlčecí doba ode dne splatnosti nesplnění splátky.
(5) Úroky a opětující se plnění pravomocně přiznaná nebo písemně uznaná, jejichž splatnost nastala po právní moci rozhodnutí nebo po uznání, se promlčují za tři roky ode dne jejich splatnosti.
§ 125
Zápočet doby zaměstnání
(1) Policistům se do doby trvání služebního poměru rozhodné pro přiznání nároků vyplývajících ze služebního poměru započítávají doby, pokud byly započteny podle dosavadních předpisů.
(2) Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným právním předpisem, v jakém rozsahu se pro přiznání příspěvku za službu zvýhodněně započítává služba výkonného letce a výkon funkcí zvláštní povahy a zvláštního stupně nebezpečnosti.
§ 126
Zvláštní podmínky pro výkon služby osamělých policistů
Ustanovení § 64, 66 a 67 se vztahují také na osamělé policisty trvale pečující alespoň o jedno dítě.
§ 127
Použití ustanovení zákoníku práce
Na služební poměr policistů se použije obdobě těchto ustanovení zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů: § 11 odst. 1, § 12, § 14 až 17, § 94, 110a, § 157 až 161, § 241 až 244, § 245 odst. 1 až 3, § 246 až 260, § 265 až 266a, § 273 a § 274 odst. 1.
HLAVA DRUHÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ A ÚČINNOST
§ 128