(3) Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným právním předpisem, které doby se posuzují jako doba výkonu služby.
§ 42
Délka dovolené
(1) Základní délka dovolené činí pět týdnů.
(2) Poměrná část dovolené se určí tak, že za každý kalendářní měsíc trvání služebního poměru v kalendářním roce náleží jedna dvanáctina dovolené. Vznikne-li služební poměr nejpozději 15. den v měsíci, náleží policistovi poměrná část dovolené i za tento kalendářní měsíc; za kalendářní měsíc, v němž služební poměr skončil, náleží policistovi poměrná část dovolené, jen jestliže v tomto měsíci trval služební poměr nejméně 15 dnů.
Nástup, čerpání a přerušení dovolené
§ 43
(1) Dovolenou lze policistovi poskytnout ještě před splněním podmínky stanovené v § 41 odst. 1. Jestliže však policista do konce kalendářního roku tuto podmínku nesplní, je povinen vrátit služební příjem, který mu byl vyplacen za dobu dovolené, na níž mu nevznikl nárok.
(2) Nástup dovolené určuje služební orgán, a to s přihlédnutím k zájmům služby i k oprávněným požadavkům policisty. Den nástupu dovolené musí být policistovi oznámen nejméně 15 dnů předem; tato lhůta může být zkrácena, jestliže s tím policista souhlasí.
(3) Nástup dovolené je nutno určit tak, aby ji policista mohl vyčerpat zpravidla do konce kalendářního roku. Jestliže policista nemohl dovolenou v kalendářním roce vyčerpat, je služební orgán povinen určit nástup dovolené tak, aby ji policista vyčerpal nejpozději do konce příštího kalendářního roku. Služební orgán je však povinen určit policistovi čerpání alespoň dva týdny dovolené v kalendářním roce, pokud na ně má nárok.
(4) Služební orgán nemůže určit čerpání dovolené na dobu, kdy je policista uznán neschopným ke službě pro nemoc nebo úraz, ani na dobu, po kterou je policistka na mateřské dovolené. Na dobu trvání ostatních důležitých osobních překážek ve službě může služební orgán určit policistovi čerpání dovolené jen na jeho žádost.
(5) Čerpá-li dovolenou policista s dobou služby rozvrženou nerovnoměrně, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru.
(6) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může služební orgán změnit policistovi původně určený nástup dovolené nebo ho odvolat z dovolené; policista má nárok na náhradu nákladů, které mu tím bez jeho zavinění vznikly.
§ 44
(1) Dovolená se přerušuje, jestliže policista je v době čerpání dovolené uznán neschopným služby pro nemoc nebo úraz, nebo ošetřuje-li nemocného člena rodiny. Dovolená se přerušuje také nástupem mateřské dovolené.
(2) Připadne-li v době dovolené svátek na den, který je jinak obvyklým dnem služby, nezapočítává se do dovolené.
§ 45
Služební příjem za dobu dovolené
(1) Policista má za dobu dovolené nárok na služební příjem, který tvoří jednotlivé složky služebního příjmu stanovené měsíční výměrou, na které měl nárok v den předcházející dni nástupu dovolené; jednotlivé příplatky a odměny se do služebního příjmu za dobu dovolené nezapočítávají. Na žádost policisty musí být služební příjem splatný během dovolené vyplacen již před nástupem dovolené.
(2) Policistovi náleží za nevyčerpanou dovolenou nebo za její poměrnou část náhrada ve výši služebního příjmu odpovídajícího době nevyčerpané základní délky dovolené, pokud dovolenou nebo její poměrnou část nemohl vyčerpat ani do konce příštího kalendářního roku.
§ 46
Vliv skončení služebního poměru na dovolenou
Skončí-li služební poměr policisty po vyčerpání dovolené nebo její části, na níž mu nevznikl nárok, je povinen vrátit služební příjem vyplacený mu za dovolenou nebo její část, na níž mu nevznikl nárok, jen, skončil-li služební poměr propuštěním podle § 16 odst. 1 písm. d) a e) nebo ztrátou hodnosti.
§ 47
Dodatková dovolená
(1) Policista, který vykonává po celý kalendářní rok zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou službu, má nárok též na dodatkovou dovolenou v délce jednoho týdne. Vykonává-li tuto službu jen po část kalendářního roku, náleží mu poměrná část dodatkové dovolené.
(2) Za dodatkovou dovolenou nelze poskytnout náhradu podle § 45 odst. 2; tato dovolená musí být vždy vyčerpána, a to přednostně.
(3) Federální ministerstvo vnitra v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a ministerstvem zdravotnictví České republiky a ministerstvem zdravotnictví Slovenské republiky stanoví obecně závazným právním předpisem, která služba je zdraví škodlivá nebo zvlášť obtížná.
§ 48
Služební volno
(1) Jestliže policista nemůže pro překážky z důvodu obecného zájmu nebo pro důležité osobní překážky konat službu, má nárok na udělení služebního volna.
(2) Služební volno bez nároku na služební příjem se poskytne policistovi po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc podle právních předpisů o nemocenském pojištění nebo příspěvek podle zákona o rodičovském příspěvku, nejdéle však do tří let věku dítěte.
(3) Policistovi může být poskytnuto, jestliže o to z vážných důvodů požádá, služební volno bez nároku na služební příjem na nezbytně nutnou dobu.
(4) Federální ministerstvo vnitra stanoví v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí obecně závazným právním předpisem, ve kterých případech a v jakém rozsahu se poskytuje služební volno pro překážky z důvodu obecného zájmu nebo pro důležité osobní překážky ve službě a po jakou dobu náleží služební příjem v trvání tohoto služebního volna.
HLAVA ČTVRTÁ
NÁLEŽITOSTI POLICISTŮ A NÁHRADY SLUŽEBNÍCH VÝDAJŮ
§ 49
Náležitosti
(1) Policista má nárok na peněžní a naturální náležitosti.
(2) Peněžními náležitostmi jsou:
a) služební příjem, který tvoří funkční plat, hodnostní plat, přídavek za výsluhu let, příplatky a odměny,
b) zvláštní jednorázové peněžní náležitosti.
(3) Naturálními náležitostmi jsou věcná plnění potřebná pro výkon služby.
(4) Federální ministerstvo vnitra po dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a federálním ministerstvem financí stanoví obecně závazným právním předpisem podmínky a podrobnosti nároku na jednotlivé druhy náležitostí, jejich výši a výplatní termíny.
§ 50
Splatnost služebního příjmu
(1) Služební příjem se vyplácí za kalendářní měsíc.
(2) Při skončení služebního poměru je služební příjem splatný v den skončení služebního poměru.
§ 51
Výplata služebního příjmu
(1) Služební příjem se vyplácí zpravidla v době služby a na pracovišti. Nemůže-li se policista dostavit k výplatě z vážných důvodů, popřípadě vykonává-li službu na vzdáleném pracovišti, zašle se mu služební příjem v den výplatního termínu nebo nejpozději následující den na náklad a nebezpečí služebního orgánu.
(2) Služební orgán předloží policistovi na jeho žádost k nahlédnutí doklady, na jejichž základě byl jeho služební příjem vypočten.
(3) Policista může k přijetí svého služebního příjmu písemně zmocnit jinou osobu; bez písemného zmocnění lze vyplatit služební příjem jiné osobě, jen pokud to stanoví zvláštní předpis. To se vztahuje i na výplatu zvláštních jednorázových peněžních náležitostí, náhrad výdajů poskytovaných v souvislosti s výkonem služby, výchovného a jednorázové peněžní výpomoci.
(4) Na žádost policisty je služební orgán povinen při výplatě služebního příjmu, popřípadě jiných peněžních plnění ve prospěch policisty, po provedení případných srážek ze služebního příjmu podle příslušných právních předpisů, poukázat částku určenou policistou na jeho účet u československého peněžního ústavu.
§ 52
Srážky ze služebního příjmu
(1) Srážky ze služebního příjmu lze provést jen na základě písemného souhlasu policisty. Jinak lze ze služebního příjmu srazit jen
a) daň ze mzdy,
b) částky propadající státu v důsledku pravomocně uloženého peněžitého trestu,
c) částky postižené výkonem rozhodnutí nařízeným služebním orgánem, soudem, orgány místní samosprávy nebo orgány místní státní správy,
d) přeplatky na dávkách nemocenské péče, pokud je policista povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí,
e) neprávem přijaté částky dávek sociálního zabezpečení, pokud je policista povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí,
f) částky rodičovského příspěvku a ostatních dávek poskytovaných státem, které je policista povinen vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí,
g) nevyúčtovanou zálohu na náhradu cestovních, stěhovacích a jiných výdajů,
h) služební příjem vyplacený za dovolenou nebo její část, pokud je policista povinen jej vrátit při skončení služebního poměru.
(2) O výkonu rozhodnutí srážkami ze služebního příjmu platí obecně závazné právní předpisy [§ 276 a násl. občanského soudního řádu.].
(3) Pořadí srážek ze služebního příjmu se řídí právními předpisy platnými pro pracovníky v pracovním poměru [§ 121 odst. 2 zákoníku práce. § 21 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 193/1991 Sb.).].
§ 53
Náhrady výdajů poskytovaných v souvislosti s výkonem služby
(1) Policistovi náleží náhrada cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, které mu vzniknou při plnění služebních povinností; rovněž mu náleží náhrada za používání vlastních předmětů potřebných pro výkon služby, jestliže jich používá se souhlasem služebního orgánu.
(2) Federální ministerstvo vnitra po projednání s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a federálním ministerstvem financí stanoví obecně závazným právním předpisem podmínky nároku na náhradu výdajů uvedených v odstavci 1, její výši a další podrobnosti.
§ 54
Jednorázová peněžní výpomoc
V mimořádných, zvlášť odůvodněných případech může být policistovi na jeho žádost poskytnuta jednorázová nenávratná peněžní výpomoc. O přiznání jednorázové peněžní výpomoci a její výši rozhoduje služební orgán po projednání s příslušným odborovým orgánem.
HLAVA PÁTÁ
BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI VÝKONU SLUŽBY
§ 55
Povinnosti služebního orgánu
(1) Péči o bezpečnost a ochranu zdraví policistů při výkonu služby zajišťuje služební orgán.
(2) Služební orgán je zejména povinen
a) dbát při tvorbě předpisů požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby,
b) kontrolovat dodržování předpisů, rozkazů a pokynů vydaných k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby,
c) zjišťovat příčiny služebních úrazů a nemocí z povolání a soustavně vytvářet podmínky pro předcházení služebním úrazům a nemocem z povolání, jakož i onemocněním vznikajícím vlivem prostředí, v němž policista vykonává službu.
(3) Obecně závazné právní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby policistů vydává federální ministerstvo vnitra.
§ 56
Povinnosti policisty
Policista je zejména povinen
a) používat při výkonu služby předepsaných ochranných zařízení a prostředků,
b) účastnit se školení a výcviku prováděného v zájmu zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby a podrobit se zkouškám z předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při výkonu služby stanoveným právním předpisem a lékařským prohlídkám,
c) včas oznamovat nadřízenému nedostatky a závady, které by mohly ohrozit bezpečnost a zdraví při výkonu služby.
§ 57
Státní odborný dozor
Státní odborný dozor nad bezpečností a ochranou zdraví při výkonu služby upravuje zvláštní předpis [Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce.].
HLAVA ŠESTÁ
PÉČE O POLICISTY
§ 58
Podmínky pro výkon služby
(1) Služební orgány vytvářejí podmínky pro řádný, hospodárný a pokud možno bezpečný výkon služby.
(2) Služební orgány jsou pro policisty zejména povinny
a) zajišťovat zdravotnickou péči,
b) zřizovat, udržovat a zlepšovat sociální zařízení,
c) pečovat o vzhled, úpravu a zlepšování pracovišť,
d) vytvářet příznivé podmínky pro závodní stravování odpovídající zásadám správné výživy,
e) zajišťovat řádné ubytování,
f) zřizovat a udržovat kulturní, rekreační a tělovýchovná zařízení.
§ 59
Dohoda o zvýšení vzdělání
(1) Policejní sbor může s policistou uzavřít dohodu, kterou se policejní sbor zavazuje umožnit mu zvýšení vzdělání a policista se zavazuje setrvat po skončení studia po určenou dobu ve služebním poměru nebo uhradit náklady spojené se zvýšením vzdělání nebo jejich poměrnou část.
(2) Dohoda o zvýšení vzdělání musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny
a) stupeň vzdělání a forma jeho získání,
b) obor studia,
c) doba, po kterou se policista zavazuje setrvat po skončení studia ve služebním poměru a
d) celková částka, kterou lze na policistovi požadovat jako úhradu nákladů, jinak je dohoda neplatná.
(3) Povinnost uhradit náklady podle odstavce 1 nevznikne, jestliže služební poměr policisty skončil propuštěním podle § 16 odst. 1 písm. a) a b).
(4) Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o podmínkách zvýšení vzdělání policistů podle předchozích ustanovení; může též stanovit, kdy lze policistovi úhradu nákladů zcela nebo zčásti prominout.
§ 60
Uložení svršků a dopravních prostředků
Služební orgány jsou povinny zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které policisté obvykle nosí do služby, jakož i obvyklých dopravních prostředků policistů, pokud jich používají k cestě do služby a zpět; za obvyklý dopravní prostředek k cestě do služby a zpět se pro tento účel nepovažuje osobní automobil.
§ 61
Preventivní rehabilitace
(1) Policistům se poskytuje k upevnění jejich tělesné zdatnosti, tělesného a duševního zdraví preventivní rehabilitace v délce dvou týdnů v kalendářním roce.
(2) Policistům s oslabeným zdravím se poskytuje na základě lékařského doporučení preventivní rehabilitace v délce dvou týdnů v kalendářním roce formou lázeňského léčení spojeného s částí dovolené.
(3) Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným právním předpisem podmínky pro poskytování a průběh preventivní rehabilitace.
§ 62
Péče o policisty se změněnou schopností k výkonu služby
Jestliže schopnost policisty k výkonu služby je ze zdravotních důvodů dlouhodobě změněna, stanoví mu příslušná lékařská komise zdravotní klasifikaci a potřebné omezení pro výkon služby.
Zvláštní podmínky pro výkon služby policistek
§ 63
(1) Policistka nesmí být ustanovena do funkce ani zařazována do služeb, jejichž výkon je pro ni fyzicky nepřiměřený, škodí jejímu organismu nebo ohrožuje její mateřské poslání.
(2) Těhotná policistka nesmí být rovněž ustanovena do funkce ani zařazována do služeb, jejichž výkon podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství ze zdravotních důvodů tkvících v její osobě. To platí obdobně o matce do konce devátého měsíce po porodu.
(3) Federální ministerstvo vnitra po projednání s ministerstvem zdravotnictví České republiky a ministerstvem zdravotnictví Slovenské republiky stanoví obecně závazným právním předpisem činnosti zakázané všem policistkám, těhotným policistkám a matkám do konce devátého měsíce po porodu.
§ 64
Těhotná policistka a policistka pečující alespoň o jedno dítě mladší než jeden rok nesmí být zařazována do nočních služeb, do služeb konaných nad základní dobu služby v týdnu, do služební pohotovosti nebo dosažitelnosti. Do služební pohotovosti a dosažitelnosti nesmí být zařazována též policistka, která pečuje alespoň o jedno dítě mladší 15 let.
§ 65
Vykonává-li těhotná policistka funkci, jejíž výkon je těhotné policistce zakázán nebo podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, je služební orgán povinen přemístit ji dočasně na funkci, která je pro ni vhodná a v níž může dosahovat stejného služebního příjmu jako v dosavadní funkci. To platí obdobně o matce do konce devátého měsíce po porodu.
§ 66
(1) Těhotná policistka a policistka pečující alespoň o jedno dítě mladší než jeden rok nesmí být vysílána na služební cestu.
(2) Policistka pečující alespoň o jedno dítě starší než jeden rok může být v době, dokud dítě nedosáhlo věku osmi let, vyslána na služební cestu mimo obvod obce služebního působiště nebo přeložena na jinou funkci do jiného místa služebního působiště jen se svým souhlasem.
(3) Ustanovení předchozího odstavce platí i pro osamělou policistku pečující alespoň o jedno dítě mladší 15 let.
§ 67
(1) Služební orgán je povinen při zařazování do služby přihlížet též k potřebám policistek pečujících o děti.
(2) Služební orgán určí policistce pečující o dítě mladší než 15 let nebo těhotné policistce na její žádost kratší dobu služby nebo dobu služby jinak vhodně upraví, nebrání-li tomu důležitý zájem služby.
§ 68
(1) Nárok policistek na mateřskou dovolenou a na přestávku ke kojení se řídí předpisy platnými pro pracovnice v pracovním poměru [§ 157 až 161 zákoníku práce.].
(2) Požádá-li policistka služební orgán o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, je služební orgán povinen její žádosti vyhovět.
HLAVA SEDMÁ
NÁHRADA ŠKODY
Oddíl první
ODPOVĚDNOST POLICISTY ZA ŠKODU
§ 69
Obecná odpovědnost
(1) Policista odpovídá policejnímu sboru za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením svých povinností při plnění služebních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
(2) Byla-li škoda způsobena také porušením povinnosti ze strany policejního sboru, odpovědnost policisty se poměrně omezí.
(3) Zavinění policisty prokazuje služební orgán s výjimkou případů uvedených v § 71 a 73.
§ 70
Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody
(1) Na policistovi, který vědomě nezakročil proti hrozící škodě nebo neohlásil hrozící škodu, může služební orgán požadovat, aby přispěl k úhradě škody, která byla způsobena policejnímu sboru, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud škodu nelze uhradit jinak. Přitom se přihlédne zejména k tomu, co bránilo splnění povinnosti, k výši a povaze škody, jakož i k osobním a majetkovým poměrům policisty, který povinnost nesplnil. Výše náhrady škody nesmí však přesáhnout částku rovnající se trojnásobku jeho hrubého měsíčního služebního příjmu.
(2) Federální ministerstvo vnitra stanoví po projednání s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a federálním ministerstvem financí způsob výpočtu hrubého měsíčního služebního příjmu.
Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je policista povinen vyúčtovat
§ 71
(1) Převzal-li policista na základě dohody o hmotné odpovědnosti odpovědnost za hodnoty svěřené k vyúčtování (hotovosti, ceniny, materiálové zásoby, zboží a jiné hodnoty), odpovídá za vzniklý schodek. V dohodě může být s policistou současně ujednáno, že bude-li vykonávat službu s více policisty, kteří uzavřeli dohodu o hmotné odpovědnosti, odpovídá s nimi za schodek společně.
(2) Dohoda o hmotné odpovědnosti musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.
(3) Policista se zprostí odpovědnosti zcela, popřípadě zčásti, prokáže-li, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.
§ 72
(1) Policista, který uzavřel dohodu o hmotné odpovědnosti, může od ní odstoupit, je-li přemisťován nebo překládán na jinou funkci, nebo pokud policejní sbor v době do jednoho měsíce od obdržení jeho písemného upozornění neodstraní závady v podmínkách výkonu služby, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami. Při společné hmotné odpovědnosti může policista od dohody odstoupit, jestliže na pracovišti je ustanoven jiný policista nebo ustanoven jiný vedoucí pracoviště nebo jeho zástupce. Odstoupení musí být oznámeno služebnímu orgánu písemně.
(2) Dohoda o hmotné odpovědnosti zaniká dnem skončení služebního poměru nebo dnem oznámení o odstoupení od této dohody.
§ 73
Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů
Policista odpovídá za ztrátu součástí výstroje, výzbroje a jiných předmětů, které mu byly svěřeny na písemné potvrzení. Této odpovědnosti se zprostí, prokáže-li, že ztrátu nezavinil.
Společná ustanovení o odpovědnosti
§ 74
O náhradě škody rozhoduje služební orgán, nedojde-li k dohodě o náhradě škody.
§ 75
Policista neodpovídá za škodu,
a) která vyplývá z rizika řádného výkonu služby,
b) kterou způsobil při odvracení nebezpečí hrozíc o životu nebo zdraví nebo škody hrozící majetku, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem,
c) kterou způsobil ve stavu, kdy bez vlastního zavinění nebyl schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky.
Rozsah náhrady škody
§ 76
(1) Policista, který odpovídá za škodu, je povinen nahradit skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže ji neodčinil uvedením v předešlý stav.
(2) Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého policisty trojnásobek jeho hrubého měsíčního služebního příjmu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena
a) na svěřených hodnotách, které je policista povinen vyúčtovat nebo ztrátou svěřených předmětů,
b) v opilosti, kterou si policista sám přivodil nebo v důsledku toho, že zneužil omamných prostředků.
(3) Byla-li škoda způsobena také policejním sborem, je policista povinen hradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění.
(4) Odpovídá-li za škodu několik policistů, je každý z nich povinen hradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění; způsobil-li některý z nich škodu úmyslně, odpovídá za celou škodu.
§ 77
(1) Při společné odpovědnosti za schodek se jednotlivým policistům určí podíl náhrady podle poměru jejich hrubých služebních příjmů, přičemž služební příjem příslušného nadřízeného a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši.
(2) Podíl náhrady stanovený podle odstavce 1 nesmí u jednotlivých policistů, s výjimkou příslušného nadřízeného a jeho zástupce, přesáhnout částku rovnající se jejich hrubému měsíčnímu služebnímu příjmu. Neuhradí-li se takto určenými podíly celá škoda, jsou povinni uhradit zbytek příslušný nadřízený a jeho zástupce podle poměru svých hrubých služebních příjmů.
(3) Zjistí-li se, že schodek nebo jeho část byla zaviněna některým ze společně odpovědných policistů, hradí schodek tento policista podle míry svého zavinění. Zbývající část schodku hradí všichni společně odpovědní policisté podíly určenými podle předchozího odstavce.
§ 78
Při určení výše škody na věci se vychází z její ceny v době poškození nebo ztráty. Je-li stanovena maloobchodní cena, vychází se z této ceny a přihlíží se k opotřebení věci.
§ 79
(1) Byla-li škoda způsobena z nedbalosti, lze určit výši náhrady škody nižší částkou, než je skutečná škoda, popřípadě než je trojnásobek hrubého měsíčního služebního příjmu. Jde-li o škodu způsobenou v opilosti nebo v důsledku zneužití omamných prostředků nebo o škodu na svěřených hodnotách, které je policista povinen vyúčtovat, anebo o škodu způsobenou ztrátou svěřených předmětů, může náhradu škody nižší částkou určit pouze odvolací orgán, nebo jde-li o škodu způsobenou trestným činem, též soud.
(2) Byla-li škoda způsobena z nedbalosti policistou při dopravní nehodě, lze ve zvlášť odůvodněných případech od vymáhání náhrady škody zcela upustit, zejména došlo-li k dopravní nehodě při bezpečnostní akci nebo bezprostředně po ní, při ztížených podmínkách, jde-li o první zavinění policisty nebo o nehodu způsobenou v důsledku jeho malé zkušenosti, anebo došlo-li při dopravní nehodě k vážnému poškození jeho zdraví.
(3) Při určování výše náhrady škody se přihlíží zejména k výši a povaze škody, k tomu, jak k ní došlo, k dosavadnímu plnění služebních povinností policistou a k jeho osobním a majetkovým poměrům.
(4) Náhradu škody nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně.
§ 80
(1) Výši náhrady škody určuje služební orgán po projednání s policistou tak, aby dohoda o náhradě škody mohla být uzavřena, popřípadě rozhodnutí o náhradě škody bylo policistovi oznámeno bez zbytečného odkladu.
(2) Byla-li škoda způsobena trestným činem, rozhodne služební orgán o povinnosti policisty uhradit škodu, jen jestliže o ní nerozhodl soud.
Oddíl druhý
ODPOVĚDNOST POLICEJNÍHO SBORU ZA ŠKODU
§ 81
Obecná odpovědnost
(1) Byla-li policistovi způsobena při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním škoda porušením právní povinnosti, odpovídá mu za ni policejní sbor.
(2) Policejní sbor odpovídá policistovi též za škodu, kterou mu způsobily porušením právních povinností v rámci plnění služebních úkolů služební orgány.
Odpovědnost za škodu při služebních úrazech a nemocích z povolání
§ 82
(1) Došlo-li při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním k poškození policisty na zdraví nebo k jeho smrti úrazem (dále jen "služební úraz"), odpovídá za škodu tím vzniklou policejní sbor. Služebním úrazem není úraz, který se policistovi přihodil na cestě do služby a zpět, pokud nebyl mimořádně povolán na pracoviště (shromaždiště) služebním orgánem.
(2) Jako služební úraz se posuzuje též úraz, který policista utrpěl pro výkon služby.
(3) Za škodu způsobenou policistovi nemocí z povolání odpovídá policejní sbor, konal-li v něm službu naposledy před jejím zjištěním za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené v předpisech o sociálním zabezpečení, jestliže vznikly za podmínek tam uvedených.
(4) Jako nemoc z povolání se odškodňuje i nemoc vzniklá před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to od jejího zařazení do tohoto seznamu a za dobu nejvýše tří let před jejím zařazením do seznamu.
§ 83
(1) Policejní sbor se zprostí odpovědnosti zcela, prokáže-li, že
a) škoda byla způsobena tím, že postižený policista svým zaviněním porušil právní předpisy, rozkazy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby, ačkoli s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo
b) škodu si přivodil postižený policista svou opilostí nebo v důsledku zneužití jiných omamných prostředků a policejní sbor nemohl škodě zabránit,
a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.
(2) Policejní sbor se zprostí odpovědnosti zčásti, prokáže-li, že
a) postižený policista porušil svým zaviněním právní předpisy, rozkazy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby, ačkoli s nimi byl řádně seznámen, a že toto porušení bylo jednou z příčin škody,
b) jednou z příčin škody byla opilost nebo zneužití jiných omamných prostředků postiženým policistou,
c) policistovi vznikla škoda proto, že si počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že ač neporušil právní předpisy, rozkazy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby, jednal lehkomyslně a musel si přitom být vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem vědom, že si může přivodit úraz nebo nemoc z povolání.
(3) Zprostí-li se policejní sbor odpovědnosti zčásti, určí se část škody, kterou nese policista podle míry jeho zavinění; v případě uvedeném v odstavci 2 písm. c) uhradí však policejní sbor alespoň jednu třetinu škody.
(4) Při posuzování, zda policista porušil právní předpisy, rozkazy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby, není možno dovolávat se jen všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných.
(5) Za lehkomyslné jednání podle odstavce 2 písm. c) nelze považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika služby.
§ 84