(2) Nevyplývá-li ze společenské smlouvy něco jiného, rozdělí si komplementáři část zisku na ně připadající rovným dílem a komanditisté podle výše splacených vkladů.
Oddíl 3
Právní vztahy k třetím osobám
§ 101
(1) Statutárním orgánem společnosti jsou komplementáři. Pokud ze společenské smlouvy nevyplývá něco jiného, je každý komplementář oprávněn jednat za společnost samostatně.
(2) Komanditista ručí za závazky ze smluv, které jménem společnosti uzavřel bez zmocnění, ve stejném rozsahu jako komplementář.
Oddíl 4
Zrušení společnosti
§ 102
Smrt komanditisty nebo ztráta či omezení jeho způsobilosti k právním úkonům anebo prohlášení konkursu na jeho majetek není důvodem zrušení společnosti. Společnost se nezrušuje ani zánikem právnické osoby, která je komanditistou.
§ 103
Zanikne-li účast všech komanditistů, mohou se komplementáři dohodnout, že se komanditní společnost mění bez likvidace na veřejnou obchodní společnost. Ustanovení § 69 tím není dotčeno.
§ 104
(1) Při zrušení společnosti s likvidací mají všichni společníci nárok na podíl na likvidačním zůstatku. Každý ze společníků má nárok na vrácení hodnoty splaceného vkladu. Pokud likvidační zůstatek nestačí k tomuto vrácení, mají přednostní právo na vrácení komanditisté. Zbytek likvidačního zůstatku, který zůstal po vrácení hodnoty vkladů, se rozdělí mezi společníky podle stejných zásad jako zisk.
(2) Nestačí-li likvidační zůstatek na rozdělení podle odstavce 1, rozdělí se mezi společníky podle stejných zásad jako zisk.
(3) Společenská smlouva může stanovit jiný způsob rozdělení likvidačního zůstatku mezi společníky.
Díl IV
Společnost s ručením omezeným
Oddíl 1
Základní ustanovení
§ 105
(1) Společností s ručením omezeným je společnost, jejíž základní jmění je tvořeno předem stanovenými vklady společníků.
(2) Společnost může být založena jednou osobou.
(3) Společnost může mít nejvíce padesát společníků.
§ 106
Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Společník ručí za závazky společnosti do výše svého vkladu zapsaného v obchodním rejstříku. Plnění za společnost poskytnuté z důvodu ručení se započítává na splacení vkladu, jinak může společník požadovat náhradu od společnosti. Nemůže-li dosáhnout této náhrady, může požadovat náhradu od každého z ostatních společníků v rozsahu jeho účasti na základním jmění společnosti.
§ 107
Obchodní jméno společnosti musí obsahovat označení "společnost s ručením omezeným", postačí však zkratka "spol. s r. o." nebo "s. r. o.".
§ 108
(1) Hodnota základního jmění společnosti musí činit alespoň sto tisíc Kčs.
(2) Nárok společnosti na zaplacení nesplacené části vkladu společníka a jakýkoli nárok společníka vůči společnosti s výjimkou nároku podle § 106 jsou vzájemně nezapočitatelné.
§ 109
(1) Hodnota vkladu společníka musí činit alespoň dvacet tisíc Kčs.
(2) Na založení společnosti se může každý společník účastnit pouze jedním vkladem. Výše vkladu může být pro jednotlivé společníky stanovena rozdílně, musí však být dělitelná tisícem. Celková hodnota vkladů musí souhlasit s hodnotou základního jmění společnosti.
(3) Mají-li být poskytnuty nepeněžité vklady, musí být ve společenské smlouvě uveden předmět vkladu, způsob stanovení jeho ceny v penězích a částka, kterou se započítává na vklad společníka.
§ 110
(1) Společenská smlouva musí obsahovat alespoň:
a/ obchodní jméno a sídlo společnosti,
b/ obchodní jméno (jméno) a sídlo (bydliště) společníků,
c/ předmět podnikání (činnosti),
d/ výši základního jmění a výši vkladu každého společníka při založení společnosti včetně způsobu a lhůty splácení vkladu, a pokud jde o nepeněžité vklady, i jejich předmět,
e/ jména prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají za společnost,
f/ jména členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje.
(2) Společenská smlouva může určit, že společnost vydá stanovy, které upraví vnitřní organizaci společnosti a podrobněji některé záležitosti obsažené ve společenské smlouvě.
§ 111
(1) Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být na každý peněžitý vklad splaceno nejméně třicet procent. Celková hodnota splacených vkladů spolu s hodnotou předaných nepeněžních vkladů musí činit alespoň padesát tisíc Kčs.
(2) Je-li společnost založena jedním zakladatelem, může být zapsána do obchodního rejstříku, jen když je v plné výši splaceno její základní jmění.
§ 112
(1) Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku podepisují všichni jednatelé.
(2) Kromě dokladů podle § 31 odst. 2 k návrhu na zápis do obchodního rejstříku se přikládá:
a/ společenská smlouva nebo zakladatelská listina,
b/ doklad o splnění povinnosti podle § 111.
Oddíl 2
Práva a povinnosti společníků
§ 113
(1) Společník je povinen splatit vklad za podmínek a ve lhůtě určené ve společenské smlouvě, popřípadě ve stanovách, nejpozději však do pěti let od vzniku společnosti nebo od jeho vstupu do společnosti. Této povinnosti nemůže být společník zproštěn.
(2) Společník, který ve lhůtě podle odstavce 1 nesplatil předepsanou hodnotu peněžitého vkladu, je povinen platit úrok z prodlení ve výši dvacet procent z nesplacené částky, nestanoví-li společenská smlouva, popřípadě stanovy jinak.
(3) Je-li společník s placením vkladu v prodlení, může ho společnost pod pohrůžkou vyloučení vyzvat, aby svoji povinnost splnil ve lhůtě, která nesmí být kratší než tri měsíce.
(4) Společník, který nesplní svou povinnost ani v dodatečné lhůtě, může být valnou hromadou ze společnosti vyloučen.
(5) Obchodní podíl (§ 114) vyloučeného společníka může společnost převést na jiného společníka nebo třetí osobu. O převodu rozhoduje valná hromada.
(6) Nedojde-li k převodu obchodního podílu podle odstavce 5, rozhodne valná hromada buď o snížení základního jmění o vklad vyloučeného společníka, nebo o tom, že ostatní společníci převezmou jeho vklad v poměru svých obchodních podílů; vypořádání s vyloučeným společníkem nesmí být provedeno na úkor základního jmění.
§ 114
(1) Obchodní podíl představuje práva a povinnosti společníka a jim odpovídající účast na společnosti. Jeho výše se určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu jmění společnosti.
(2) Každý společník může mít pouze jeden obchodní podíl. Pokud se společník účastní dalším vkladem, zvyšuje se jeho obchodní podíl v poměru odpovídajícím výši dalšího vkladu.
(3) Jeden obchodní podíl může náležet více osobám. Svá práva z tohoto obchodního podílu mohou tyto osoby vykonávat jen společným zástupcem a k splácení vkladu jsou zavázáni společně a nerozdílně.
§ 115
(1) Se souhlasem valné hromady může společník smlouvou převést svůj obchodní podíl na jiného společníka.
(2) Připouští-li to společenská smlouva, může společník převést svůj obchodní podíl na jinou osobu, ručí však za splácení vkladu nabyvatelem tohoto podílu. Účinky převodu obchodního podílu nastávají vůči společnosti dnem, kdy jí nabyvatel převod oznámil.
(3) Smlouva o převodu obchodního podílu musí mít písemnou formu a nabyvatel v ní musí prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě a stanovám. Podpisy musí být úředně ověřeny.
§ 116
(1) Zánikem právnické osoby, která je společníkem, přechází obchodní podíl na jejího právního nástupce. Společenská smlouva může přechod obchodního podílu na právního nástupce vyloučit.
(2) Úmrtím společníka přechází obchodní podíl na dědice, pokud to společenská smlouva připouští a dědic se o účast ve společnosti přihlásí do jednoho měsíce od skončení řízení o dědictví. Přihlášením nabývá dědic obchodní podíl ke dni smrti zůstavitele.
(3) Nepřechází-li obchodní podíl na dědice nebo právního nástupce, použije se obdobně ustanovení § 113 odst. 5 a 6.
§ 117
(1) Rozdělení obchodního podílu je možné jen při jeho převodu nebo přechodu na dědice nebo právního nástupce společníka. K rozdělení podílu při jeho převodu je třeba souhlasu valné hromady.
(2) Rozdělení obchodního podílu při jeho převodu může společenská smlouva vyloučit.
(3) Při rozdělení obchodního podílu musí být zachována výše vkladu uvedená v § 109 odst. 1.
§ 118
Změna osoby společníka se zapisuje do seznamu společníků a do obchodního rejstříku. Tímto zápisem přechází ručení dosavadního společníka za závazky společnosti na nabyvatele obchodního podílu.
§ 119
Spojí-li se všechny obchodní podíly v rukou jednoho společníka, je společník povinen do tří měsíců od spojení obchodních podílů splatit zcela všechny peněžité vklady nebo převést část obchodního podílu na jinou osobu. Poruší-li společník tuto povinnost, soud společnost i bez návrhu zruší a nařídí její likvidaci.
§ 120
Společnost nemůže nabývat vlastních obchodních podílů.
§ 121
(1) Společenská smlouva může určit, že valná hromada je oprávněna uložit společníkům povinnost přispět k úhradě ztrát společnosti peněžitým plněním nad výši vkladu až do poloviny základního jmění podle výše svých vkladů. O porušení této povinnosti platí ustanovení § 113 odst. 2 až 4 obdobně.
(2) Splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 nemá vliv na výši vkladu společníka.
§ 122
(1) Společníci vykonávají svá práva týkající se řízení společnosti a kontroly její činnosti na valné hromadě v rozsahu a způsobem uvedeným ve společenské smlouvě, popřípadě ve stanovách.
(2) Společníci mají zejména právo požadovat od jednatelů informace o záležitostech společnosti a nahlížet do dokladů společnosti.
§ 123
(1) Společníci mají nárok na podíl ze zisku v poměru odpovídajícím jejich splaceným vkladům, nestanoví-li společenská smlouva jinak.
(2) K výplatě zisku nelze použít základního jmění a rezervního fondu, ani prostředků, které podle tohoto zákona, společenské smlouvy nebo stanov mají být použity k doplnění rezervního fondu.
(3) Po dobu trvání společnosti nemohou společníci žádat vrácení vkladu. Za vrácení vkladu se nepovažují platby společníkům poskytnuté při snížení základního jmění.
(4) Podíl na zisku vyplacený v rozporu s těmito ustanoveními jsou společníci povinni společnosti vrátit: Za toto vrácení ručí společně a nerozdílně jednatelé, kteří vyslovili souhlas s touto výplatou.
§ 124
(1) Při svém založení vytváří společnost, která povinně zřizuje dozorčí radu, rezervní fond ve výši a způsobem určeným ve společenské smlouvě, nejméně však ve výši pěti procent základního jmění. Tento fond se doplňuje ročně o částku, určenou ve společenské smlouvě nebo ve stanovách, nejméně však pěti procenty z čistého zisku, až do dosažení výše rezervního fondu určené ve společenské smlouvě nebo ve stanovách, nejméně však do výše deseti procent základního jmění.
(2) O použití rezervního fondu rozhodují jednatelé v souladu s § 67.
Oddíl 3
Orgány společnosti
Valná hromada
§ 125
(1) Valná hromada společníků je nejvyšším orgánem společnosti. Do její působnosti patří:
a/ odmítnutí jednání učiněných zakladateli před vznikem společnosti,
b/ schvalování roční účetní závěrky, rozdělení zisku a úhrady ztrát,
c/ schvalování stanov a jejich změn,
d/ rozhodování o změně společenské smlouvy, pokud jí to zákon svěřuje,
e/ rozhodování o zvýšení či snížení základního jmění,
f/ jmenování, odvolání a odměňování jednatelů,
g/ jmenování, odvolání a odměňování členů dozorčí rady,
h/ vyloučení společníka podle § 113 a 121,
i/ rozhodování o zrušení společnosti, jestliže to společenská smlouva připouští,.
j/ další otázky, které do působnosti valné hromady svěřuje zákon, společenská smlouva nebo stanovy společnosti.
(2) Pokud společenská smlouva, popřípadě stanovy neurčí jinak, rozhoduje valná hromada i o jmenování a odvolání prokuristy.
(3) Valná hromada si může vyhradit rozhodování věcí, které jinak náleží do působnosti jiných orgánů společnosti.
§ 126
Společník se zúčastňuje jednání valné hromady osobně anebo v zastoupení zmocněncem na základě písemné plné moci. Zmocněncem nesmí být jednatel nebo člen dozorčí rady společnosti.
§ 127
(1) Valná hromada je schopná usnášení, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů.
(2) Každý společník má jeden hlas na každých tisíc Kčs svého vkladu, pokud stanovy nebo společenská smlouva neurčují jiný počet hlasů.
(3) Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků, nevyžaduje-li zákon nebo společenská smlouva vyšší počet hlasů.
(4) K rozhodnutím podle § 125 odstavce 1 písm. a/, c/, d/, e/ a i/ je vždy zapotřebí souhlasu alespoň dvoutřetinové většiny všech hlasů společníků.
§ 128
(1) Nestanoví-li zákon, společenská smlouva, popřípadě stanovy kratší lhůtu, svolávají valnou hromadu jednatelé nejméně jednou za rok.
(2) Jednatelé jsou povinni svolat valnou hromadu, klesne-li rezervní fond pod polovinu hodnoty ve srovnání s jeho výší ke dni konání poslední valné hromady.
§ 129
(1) Termín a program valné hromady je nutno oznámit společníkům nejméně patnáct dnů přede dnem jejího konání, a to písemnou pozvánkou, nestanoví-li společenská smlouva jinak.
(2) Požádat o svolání valné hromady mohou společníci, jejichž vklady převyšují deset procent základního jmění. Nesvolají-li jednatelé valnou hromadu do jednoho měsíce od doručení jejich žádosti, jsou společníci oprávněni svolat ji sami.
§ 130
Společníci mohou přijímat rozhodnutí i mimo valnou hromadu. V takovém případě se návrh usnesení společnosti předkládá společníkům k vyjádření s oznámením lhůty, ve které mají učinit písemné vyjádření. Nevyjádří-li se společník ve lhůtě, platí že nesouhlasí. Jednatelé pak oznámí výsledky hlasování jednotlivým společníkům. Většina se počítá z celkového počtu hlasů příslušejících všem společníkům.
§ 131
(1) Každý společník, jednatel nebo člen dozorčí rady společnosti může požádat do tří měsíců soud, aby vyslovil neplatnost usnesení valné hromady, pokud je v rozporu s právními předpisy, společenskou smlouvou, popřípadě stanovami.
(2) V řízení zastupují společnost jednatelé; jsou-li však účastníky řízení sami jednatelé, zastupuje společnost určený člen (členové) dozorčí rady. Žalují-li jak jednatelé, tak členové dozorčí rady, nebo není-li dozorčí rada zřízena, určí zástupce společnosti valná hromada. Neučiní-li tak do tří měsíců od doručení žaloby společnosti, ustanoví soud společnosti opatrovníka.
§ 132
Má-li společnost jediného společníka, vykonává tento společník působnost valné hromady.
Jednatelé
§ 133
(1) Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. Je-li jednatelů více, je oprávněn jednat jménem společnosti každý z nich samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy jinak.
(2) Omezit jednatelská oprávnění může pouze společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada. Takové omezení je však vůči třetím osobám neúčinné.
(3) Jednatele jmenuje valná hromada z řad společníků nebo jiných fyzických osob.
§ 134
K rozhodnutí o obchodním vedení společnosti, které náleží do působnosti jednatelů, se vyžaduje souhlasu většiny jednatelů.
§ 135
Jednatelé jsou povinni zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vést seznam společníků a informovat společníky o záležitostech společnosti.
§ 136
Zákaz konkurence
(1) Pokud ze společenské smlouvy nebo stanov nevyplývá něco jiného, jednatel nesmí:
a/ vlastním jménem nebo na vlastní účet uzavírat obchody, jež souvisejí s podnikatelskou činností společnosti,
b/ zprostředkovávat pro jiné osoby obchody společnosti,
c/ účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením a
d/ vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby s podobným předmětem podnikání, ledaže jde o právnickou osobu, na jejímž podnikání se účastní společnost, v níž vykonává působnost jednatele.
(2) Porušení odstavce 1 má důsledky stanovené v § 65.
Dozorčí rada
§ 137
Dozorčí rada se zřizuje, stanoví-li tak společenská smlouva, vždy však, má-li společnost více než dvacet společníků.
§ 138
Dozorčí rada:
a/ dohlíží na činnost jednatelů,
b/ nahlíží do obchodních a účetních knih a jiných dokladů a kontroluje tam obsažené údaje,
c/ přezkoumává roční účetní závěrku,
d/ podává zprávy valné hromadě ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou, jinak jednou ročně.
§ 139
(1) Členové dozorčí rady jsou voleni valnou hromadou.
(2) Jednu třetinu členů dozorčí rady volí zaměstnanci společnosti v hlavním pracovním poměru, jestliže dozorčí rada se zřizuje povinně a počet zaměstnanců v době volby je vyšší než počet společníků.
(3) Členem dozorčí rady nemůže být jednatel společnosti.
(4) Dozorčí rada musí mít alespoň tři členy.
(5) Na členy dozorčí rady se vztahuje zákaz konkurence (§ 136).
§ 140
(1) Členové dozorčí rady jsou oprávněni účastnit se valné hromady. Musí jim být uděleno slovo, kdykoli o to požádají.
(2) Dozorčí rada svolá valnou hromadu, jestliže to vyžadují zájmy společnosti. Pro způsob svolávání valné hromady platí přiměřeně ustanovení § 129 odst. 1.
Oddíl 4
Změna společenské smlouvy
§ 141
Ke změně společenské smlouvy je třeba souhlasu všech společníků, kromě případů, kdy zákon nebo společenská smlouva stanoví jinak.
Zvýšení a snížení základního jmění
§ 142
Zvýšení základního jmění novými peněžními vklady je přípustné, jen když dosavadní peněžité vklady jsou zcela splaceny. Zvýšení základního jmění nepeněžitými vklady je přípustné již před tímto splacením.
§ 143
(1) Závazek k novým vkladům jsou oprávněni převzít přednostně dosavadní společníci, a to v poměru podle velikosti jejich podílu, neurčují-li stanovy nebo společenská smlouva jinak.
(2) Nevyužijí-li společníci přednostního práva ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou nebo stanovami, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy se dověděli o zvýšení základního jmění, může se souhlasem valné hromady převzít závazek k novému vkladu kdokoliv.
(3) Závazek k novému vkladu se přebírá písemným prohlášením, ve kterém zájemce musí prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě; podpis zájemce musí být úředně ověřen.
§ 144
Valná hromada může rozhodnout o zvýšení základního jmění z majetku převyšujícího základní jmění společnosti. Tím se zvyšuje výše vkladu každého společníka v poměru odpovídajícím jejich dosavadním vkladům.
§ 145
Jednatelé jsou povinni bez zbytečného odkladu podat návrh na zápis zvýšení základního jmění do obchodního rejstříku.
§ 146
O snížení základního jmění rozhoduje valná hromada dvoutřetinovou většinou hlasů všech společníků. Přitom se nesmí snížit hodnota základního jmění společnosti a výše vkladu každého společníka pod částku stanovenou v § 108 a § 109 odst. 1.
§ 147
(1) Jednatelé jsou povinni zveřejnit snížení základního jmění a jeho výši do patnácti dnů po rozhodnutí dvakrát po sobě s časovým odstupem třiceti dnů. V oznámení se vyzvou věřitelé společnosti, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě do devadesáti dnů po posledním oznámení.
(2) Společnost je povinna věřitelům, kteří včas přihlásí své pohledávky, poskytnout přiměřené zajištění jejich pohledávek nebo tyto pohledávky uspokojit.
(3) Snížení základního jmění zapíše soud do obchodního rejstříku, jen je-li prokázáno, že snížení základního jmění bylo oznámeno způsobem uvedeným v odstavci 1 a věřitelům bylo poskytnuto zajištění podle odstavce 2, pokud jejich pohledávky nebyly uspokojeny.
Zánik účasti společníka ve společnosti
§ 148
Zrušení účasti společníka soudem
(1) Společník nemůže ze společnosti vystoupit, může však navrhnout, aby soud zrušil jeho účast ve společnosti, nelze-li na něm spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval.
(2) Ustanovení § 113 odst. 5 a 6 platí obdobně.
(3) Prohlášení konkursu na majetek společníka nebo zastavení konkursního řízení pro nedostatek jeho majetku má stejné účinky jako zrušení jeho účasti ve společnosti soudem.
§ 149
Vyloučení společníka
(1) Společnost se může domáhat u soudu vyloučení společníka, který porušuje závažným způsobem své povinnosti, ačkoliv k jejich plnění byl vyzván a na možnost vyloučení byl písemně upozorněn. S podáním tohoto návrhu musí souhlasit společníci, jejichž vklady představují alespoň jednu polovinu základního jmění. Ustanovení § 113 odst. 4 tím není dotčeno.
(2) Ustanovení § 113 odst. 5 a 6 platí obdobně.
§ 150
Vypořádání
(1) Společníku, jehož účast ve společnosti soud zrušil, nebo který byl vyloučen, vzniká právo na vypořádací podíl (§ 61 odst. 2 a 3). Stejné právo má dědic nebo právní nástupce společníka, pokud na něj nepřešel obchodní podíl (§ 116).
(2) Vypořádací podíl se vypočte poměrem splaceného vkladu společníka, jehož účast ve společnosti zanikla, ke splaceným vkladům všech společníků.
Oddíl 5
Zrušení a likvidace společnosti
§ 151
Kromě případů uvedených v § 68 se společnost zrušuje:
a/ rozhodnutím soudu podle ustanovení § 152,
b/ z jiných důvodů uvedených ve společenské smlouvě.
§ 152
Společníci se mohou u soudu domáhat zrušení společnosti z důvodů a za podmínek stanovených ve společenské smlouvě.
§ 153
(1) Před zahájením likvidace společnosti jmenuje valná hromada likvidátora.
(2) Při zrušení společnosti s likvidací má každý společník nárok na podíl na likvidačním zůstatku. Tento podíl se určuje poměrem vkladu, který společník splatil, k splaceným vkladům všech společníků, nestanoví-li společenská smlouva něco jiného.
Díl V
Akciová společnost
Oddíl 1
Základní ustanovení
§ 154
(1) Akciovou společností je společnost, jejíž základní jmění je rozvrženo na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Akcionář neručí za závazky společnosti.
(2) Obchodní jméno společnosti musí obsahovat označení "akciová společnost" nebo zkratku "a. s."
§ 155
(1) Akcie je cenným papírem, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti.
(2) Akcie musí obsahovat:
a/ obchodní jméno a sídlo společnosti,
b/ číselné označení akcie a její jmenovitou hodnotu,
c/ označení, zda akcie je na majitele nebo na jméno, u akcie na jméno jméno akcionáře,
d/ výši základního jmění a počet akcií v době vydání akcie,
e/ datum vydání a podpisy dvou členů představenstva oprávněných podepisovat za společnost.
(3) Akcie mohou znít na různou hodnotu. Je-li vydáno více druhů akcií, musí akcie obsahovat označení druhu a určení práv s ním spojených alespoň odkazem na stanovy.
§ 156
(1) Akcie může znít na jméno nebo na majitele. Stanovy mohou založit právo akcionářů na výměnu akcie na jméno za akcie na majitele a naopak; to neplatí pro zaměstnanecké akcie (§ 158 odst. 3).
(2) Akcie na majitele je převoditelná předáním a práva s ní spojená má její držitel.
(3) Akcie na jméno je převoditelná a převod se uskutečňuje rubopisem a předáním akcie. V rubopisu se uvede obchodní jméno (jméno) a sídlo (bydliště) nabyvatele akcie a den účinnosti převodu. O rubopisu platí jinak předpisy směnečného práva. Stanovy mohou převoditelnost akcie omezit.
(4) U akcií na jméno vede společnost seznam akcionářů, v němž se zapisuje obchodní jméno (jméno) a sídlo (bydliště) akcionáře. K účinnosti převodu akcie na jméno vůči společnosti se vyžaduje zápis o převodu akcie do seznamu akcionářů. Společnost je povinna na žádost akcionáře vydat mu výpis ze seznamu akcionářů v části, která se ho týká.
(5) Akcie na jméno může znít i na dvě nebo více osob. Práva spojená s akcií může vykonávat kterákoli z nich nebo osoba jimi zmocněná.
§ 157
Stanovy musí určit jmenovitou hodnotu všech druhů akcií, které mají být vydány. Součet jmenovitých hodnot těchto akcií musí odpovídat výši základního jmění.
§ 158
(1) Stanovy mohou určit vydání zaměstnaneckých akcií a spojit s nimi určité výhody.
(2) Souhrn jmenovitých hodnot zaměstnaneckých akcií nesmí překročit deset procent základního jmění, a souhrn částí jmenovitých hodnot všech zaměstnaneckých akcií nepodléhajících splacení nesmí překročit pět procent základního jmění.
(3) Zaměstnanecké akcie znějí na jméno a mohou být převáděny pouze mezi zaměstnanci společnosti a zaměstnanci společnosti, kteří odešli do důchodu.
(4) Při úmrtí majitele zaměstnanecké akcie nebo ukončení jeho pracovního poměru ke společnosti mimo odchod do důchodu zanikají práva ze zaměstnanecké akcie a tato akcie musí být vrácena společnosti. Pokud stanovy neurčují jinak, zaplatí společnost za vrácenou akcii splacenou část její jmenovité hodnoty, nebo je-li vrácena akcie znamenaná na burze, poměrnou část kursovní hodnoty akcií společnosti. Stanovy mohou určit, že se při úmrtí pracovníka zaplatí celá hodnota.
(5) Podrobný postup pro nabytí, převod a vrácení zaměstnaneckých akcií určí stanovy.
(6) Pokud z tohoto zákona nebo stanov nevyplývá něco jiného, mají majitelé zaměstnaneckých akcií stejná práva jako ostatní akcionáři.
§ 159
(1) Stanovy mohou určit vydání druhu akcií, s nimiž jsou spojena přednostní práva týkající se dividendy (prioritní akcie), jestliže souhrn jejich jmenovitých hodnot nepřekročí polovinu základního jmění.
(2) Vydání akcií, s nimiž je spojeno právo na určitý úrok nezávisle na hospodářských výsledcích společnosti, není dovoleno.
(3) Stanovy mohou určit vydání prioritních akcií, s nimiž není spojeno právo hlasování na valné hromadě. Jejich majitelé mají všechna ostatní práva spojená s akciemi. Stanovy nebo valná hromada však mohou vyloučit nebo omezit jejich právo na přednostní upisování nově vydaných akcií. Není-li prioritní dividenda vyplacena, nabývá akcionář hlasovacího práva do doby, kdy je prioritní dividenda opět vyplácena.
(4) Při posuzování způsobilosti valné hromady činit rozhodnutí a při hlasování na valné hromadě se nepřihlíží k akciím, s nimiž není spojeno právo hlasovat.
§ 160
(1) Stanovy mohou určit, že až do poloviny svého základního jmění může společnost na základě rozhodnutí valné hromady vydávat dluhopisy, s nimiž je spojeno právo požadovat v době v nich stanovené vydání akcií nebo předkupní právo na akcie v jmenovité hodnotě v nich určené. Po uplynutí této lhůty je s dluhopisem spojeno právo požadovat zaplacení v něm stanovené částky a stanovených výnosů.
(2) Vydáním dluhopisů se nezvyšuje základní jmění společnosti a nejsou s nimi spojena práva akcionáře.
(3) Pro dluhopisy platí jinak zvláštní předpisy.
§ 161
(1) Společnost nesmí upisovat akcie vytvářející její základní jmění. Může získat akcie, které vydala, pouze v případech, kdy:
a/ vstupuje jako právní nástupce do všech práv a povinností osoby, která vlastnila tyto akcie,
b/ odkupuje zaměstnanecké akcie nebo
c/ v souladu s tímto zákonem a stanovami se snižuje nebo zvyšuje základní jmění.
(2) Společnost může použít k získání akcií podle odstavce 1 pouze svůj majetek, který převyšuje základní jmění. Toto omezení se nevztahuje na zaměstnanecké akcie.
(3) Společnost nesmí nabývat akcie společnosti, která je jediným vlastníkem jejích akcií, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 1 písm. a/.
(4) Jsou-li ve vlastnictví společnosti akcie, které sama vydala, nemůže vykonávat práva akcionáře s těmito akciemi spojená, pokud tento zákon nestanoví jinak. Totéž platí o akciích nabytých podle odstavce 3.