/1/ Soudce soudů republik přiděluje k výkonu funkce k určitému soudu ministr spravedlnosti příslušné republiky na základě jeho předchozího souhlasu /§ 34 odst. 1/. Dodatečné odvolání tohoto souhlasu má za následek ztrátu funkce, nelze-li soudce přidělit s jeho souhlasem k jinému soudu.
/2/ Ministr spravedlnosti může přeložit soudce na jiný soud téhož stupně nebo na vyšší soud jen s jeho souhlasem.
/3/ Na soud nižšího stupně může ministr spravedlnosti přeložit soudce jen na jeho žádost.
/4/ Bez souhlasu nebo bez žádosti může být soudce přeložen na jiný soud téhož stupně nebo na nižší soud jen pravomocným rozhodnutím kárného soudu.
/5/ Přidělit nebo přeložit soudce k výkonu funkce k nejvyššímu soudu republiky může ministr spravedlnosti jen se souhlasem předsedy tohoto soudu. Souhlas předsedy nejvyššího soudu republiky se vyžaduje též k přeložení soudce tohoto soudu k nižšímu soudu /odst. 3/.
/6/ O přidělení nebo přeložení vojenských soudců rozhoduje ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky. Jinak se použijí přiměřeně ustanovení odstavců 1 až 5. Soudci vojenských soudů mohou být přeloženi bez souhlasu též tehdy, je-li to odůvodněno organizačními změnami vojenských soudů
Dočasné přidělení soudce
§ 41
/1/ Pro řádný chod soudnictví je možno soudce dočasně přidělit
a/ k výkonu soudcovské činnosti k soudu vyššího stupně,
b/ k výkonu soudcovské činnosti u okresního soudu /vojenského obvodového soudu/ v obvodu krajského soudu /vyššího vojenského soudu/, jde-li o soudce krajského soudu /vyššího vojenského soudu/,
c/ k výkonu soudcovské činnosti u jiného okresního soudu /vojenského obvodového soudu/ v obvodu krajského soudu /vyššího vojenského soudu/, jde-li o soudce okresního soudu /vojenského obvodového soudu/.
Pokud soudce s dočasným přidělením nesouhlasí, nesmí doba přidělení přesahovat dva měsíce v roce.
/2/ Se souhlasem soudce je možno soudce dočasně přidělit
a/ k využití zkušeností k ústřednímu orgánu, který vykonává správu soudů, k Úřadu vlády České a Slovenské Federativní Republiky, k úřadům vlád republik nebo ke kancelářím zákonodárných orgánů,
b/ soudce okresního nebo krajského soudu k výkonu soudcovské činnosti k okresnímu soudu mimo obvod krajského soudu nebo k jinému krajskému soudu.
/3/ I když soudce souhlasí s dočasným přidělením, nesmí doba dočasného přidělení přesahovat jeden rok v období tří roků s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a/.
§ 42
/1/ O dočasném přidělení rozhoduje
a/ ministr spravedlnosti příslušné republiky, jde-li o dočasné přidělení soudců soudů republik k ministerstvu spravedlnosti, k nejvyššímu soudu republiky nebo k Úřadu vlády České a Slovenské Federativní Republiky, k úřadům vlád republik a ke kancelářím zákonodárných orgánů,
b/ ministr spravedlnosti příslušné republiky, jde-li o dočasné přidělení k okresnímu soudu mimo obvod krajského soudu nebo k jinému krajskému soudu,
c/ ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky, jde-li o soudce vojenských soudů,
d/ ministr spravedlnosti příslušné republiky a u soudců vojenských soudů ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky po dohodě s předsedou Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, jde-li o dočasné předělení k tomuto soudu,
e/ předseda Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, jde-li o dočasné přidělení soudců tohoto soudu k Úřadu vlády České a Slovenské Federativní Republiky nebo ke Kanceláři Federálního shromáždění,
f/ předseda krajského soudu v ostatních případech; jestliže soudce s dočasným přidělením nesouhlasí, je možno ho do
časně přidělit pouze se souhlasem ministra spravedlnosti příslušné republiky.
/2/ V případech uvedených v odstavci l písm. a/ a e/, s výjimkou přidělení k ministerstvu spravedlnosti, je třeba k přidělení soudce souhlasu vedoucího orgánu, k němuž má být soudce dočasně přidělen.
§ 43
/1/ Soudci, kteří jsou povoláni podle branného zákona na vojenské cvičení jako důstojníci v záloze a přiděleni k vojenským soudům, mohou být rozhodnutím ministra obrany České a Slovenské Federativní Republiky pověřeni na tuto dobu výkonem soudcovské funkce, kterou jinak vykonávají soudci vojenských soudů.
/2/ Způsob doplňování soudců vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky za branné pohotovosti státu upraví federální ministerstvo obrany v dohodě s federálním ministerstvem vnitra a ministerstvy spravedlnosti republik.
HLAVA ČTVRTÁ
ZÁNIK FUNKCE SOUDCE A FUNKCE PŘÍSEDÍCÍHO
§ 44
Odvolání z funkce soudce a odvolání z funkce přísedícího vojenského soudu
/1/ Pravomocným rozhodnutím kárného soudu může být soudce z funkce uvedené v § 38 odvolán, jestliže závažným způsobem porušil své soudcovské povinnosti.
/2/ Návrh na odvolání z funkce soudců soudů republik podává ministr spravedlnosti příslušné republiky, soudců vojenských soudů ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky a soudců Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky předseda tohoto soudu.
/3/ Přísedící vojenského soudu může být ze své funkce odvolán, jestliže závažným způsobem porušil své povinnosti přísedícího. O odvolání rozhoduje orgán, který přísedícího vojenského soudu zvolil /§ 38/, a to na návrh orgánu, který podává návrh na jeho zvolení. Před rozhodnutím o odvolání je třeba si vyžádat vyjádření přísedícího.
/4/ Dnem, kdy bylo soudci nebo přísedícímu vojenského soudu doručeno rozhodnutí o odvolání, jejich funkce zaniká.
§ 45
Vzdání se funkce soudce a funkce přísedícího vojenského soudu
Soudce a přísedící vojenského soudu se mohou vzdát své funkce uvedené v § 38. Funkce soudce nebo funkce přísedícího vojenského soudu zaniká uplynutím tří kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž bylo oznámení o vzdání se funkce doručeno orgánu, který soudce jmenoval nebo přísedícího zvolil.
§ 46
Zproštění funkce soudce a zproštění funkce přísedícího vojenského soudu
/1/ Proti své vůli může být soudce své funkce uvedené v § 38 zproštěn, jestliže
a/ pravomocným rozhodnutím kárného soudu bylo zjištěno, že jeho zdravotní stav mu trvale nedovoluje řádně vykonávat soudcovské povinnosti,
b/ dosáhl věku 65 let.
/2/ Z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a/ může být zproštěn funkce též přísedící vojenského soudu.
/3/ Soudci a přísedící vojenského soudu mohou být funkce soudce nebo přísedícího zproštěni též tehdy, je-li to odůvodněno organizačními změnami vojenských soudů.
/4/ O zproštění rozhoduje orgán, který soudce do funkce jmenoval nebo přísedícího zvolil /§ 38/, a to na návrh orgánu, který podává návrh na jejich jmenování, popřípadě zvolení.
/5/ Dnem, kdy bylo soudci nebo přísedícímu vojenského soudu doručeno rozhodnutí o zproštění, jejich funkce zaniká.
§ 47
Zánik funkce soudce a funkce přísedícího vojenského soudu ze zákona
Soudce a přísedící vojenského soudu pozbývají své funkce dnem právní moci rozsudku, kterým byli odsouzeni pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo dnem právní moci rozhodnutí kterým byli zbaveni způsobilosti k právním úkonům nebo kterým byla jejich způsobilost k právním úkonům omezena.
§ 48
Zánik funkce přísedících okresních a krajských soudů upraví zákony národních rad.
§ 49
Dočasné zproštění výkonu funkce soudce
/1/ Soudce, který je trestně stíhán nebo proti němuž se vede kárné řízení z důvodu, pro který může být odvolán nebo má být zproštěn funkce podle § 46 odst. 1 písm. a/, může být až do zániku funkce podle § 47 nebo do rozhodnutí o odvolání nebo o zproštění dočasně výkonu funkce soudce zproštěn.
/2/ O dočasném zproštění výkonu funkce soudce rozhoduje:
a/ ministr spravedlnosti příslušné republiky, jde-li o soudce soudu republiky; jde-li o soudce nejvyššího soudu republiky, činí tak po dohodě s předsedou tohoto soudu,
b/ předseda Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní republiky, jde-li o soudce tohoto soudu,
c/ ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky, jde-li o soudce vojenského soudu,
d/ orgán, který je do funkce jmenoval, jde-li o předsedy a místopředsedy nejvyšších soudů.
§ 50
Zproštění, uvolnění a odvolání soudních funkcionářů
/1/ Soudce bude na svou žádost zproštěn funkce uvedené v § 39. O zproštění rozhoduje orgán, který soudce do funkce jmenoval.
/2/ Soudce může být uvolněn z funkce předsedy a místopředsedy soudu a předsedy kolegia nejvyššího soudu orgánem, který jej do této funkce jmenoval. Předseda Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky uvolňuje z funkce předsedu vojenského kolegia tohoto soudu po dohodě s ministrem obrany České a Slovenské Federativní Republiky. Uvolnit z funkcí uvedených v § 39 odst. 1 a 2 lze jen na návrh orgánu, který podává návrh na jmenování do těchto funkcí.
/3/ Předseda senátu může být z funkce odvolán jen pravomocným rozhodnutím kárného soudu.
/4/ Dnem, kdy bylo soudci doručeno rozhodnutí o zproštění, uvolnění nebo odvolání z funkce, do které byl jmenován, jeho funkce zaniká.
/5/ Zproštění, uvolnění nebo odvolání z funkce uvedené v § 39 nemá za následek ztrátu funkce soudce /§ 38/.
§ 51
/1/ Jestliže byl soudce zproštěn funkce podle § 46 odst. 1 písm. a/, náleží mu po dobu tří měsíců od zániku jeho funkce vyrovnání ve výši dosavadního platu, popřípadě ve výši rozdílu mezi dosavadním platem a výdělkem, kterého dosahuje na novém pracovním místě. Vyrovnání mu nenáleží, má-li nárok na starobní nebo invalidní důchod. Částka vyrovnání se sníží o částečný invalidní důchod, který byl soudci přiznán.
/2/ Jestliže byl soudce zproštěn nebo uvolněn z funkce uvedené v § 39 nebo jestliže byl podle tohoto ustanovení jmenován do nižší funkce, náleží mu po dobu tří měsíců vyrovnání mezi výší dosavadního funkčního platu a nového platu. Vyrovnání mu nenáleží, jestliže byl z funkce uvolněn proto, že byl pravomocně kárně postižen.
/3/ Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na soudce vojenských soudů a na soudce vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, jejichž nároky jsou upraveny předpisy platnými pro vojáky z povolání.
HLAVA PÁTÁ
POSTAVENÍ SOUDCŮ A PŘÍSEDÍCÍCH
§ 52
/1/ Funkce soudce a přísedícího je veřejnou funkcí.
/2/ Na vztahy vyplývající z výkonu funkce soudce se vztahují, s výjimkou soudců vojenských soudů a soudců vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, pokud tento zákon nestanoví něco jiného, ustanovení zákoníku práce. Pracovní vztah vzniká dnem, který je stanoven k nástupu do funkce a zaniká dnem zániku funkce soudce podle tohoto zákona.
/3/ Funkce soudce je neslučitelná s funkcí poslance zákonodárného orgánu nebo orgánu místní samosprávy a s funkcí ve veřejné správě. Soudce nesmí dále zastávat žádnou jinou placenou funkci ani vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké za předpokladu, že taková činnost nenarušuje důstojnost soudcovské funkce nebo neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost soudnictví.
/4/ Platové poměry soudců Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky upraví zákon Federálního shromáždění. Platové poměry soudců soudů republik upraví zákony národních rad.
§ 53
/1/ Soudci vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky jsou vojáky z povolání, a pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na ně předpisy platné pro vojáky z povolání.
/2/ Soudce vojenského soudu a vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky nemůže být propuštěn z vojenské činné služby nebo z ozbrojeného sboru, jestliže předtím nebyl odvolán z funkce soudce /§ 44/, této funkce se nevzdal /§ 45/ anebo nebyl této funkce zproštěn /§ 46/.
§ 54
Základní povinnosti soudců
/1/ Soudci jsou povinni vykonávat svědomitě své povinnosti, zvyšovat si své odborné znalosti a při výkonu funkce i v občanském životě dodržovat soudcovskou etiku a zdržet se všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů.
/2/ Soudci nejsou oprávněni prosazovat svoje profesionální zájmy stávkou ani jiným znemožněním činnosti soudnictví.
/3/ Soudci jsou povinni zachovávat mlčenlivost, a to i po zániku soudcovské funkce, o věcech, o kterých se dozvěděli ve své úřední činnosti, pokud nebyli této povinnosti zproštěni ze zákona nebo osobou k tomu povolanou; k zproštění z vážných důvodů je oprávněn předseda soudu, a jde-li o předsedu soudu, předseda jeho bezprostředně vyššího soudu, jde-li o předsedu nejvyššího soudu republiky, předseda vlády, a jde-li předsedu Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, prezident České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 55
Podmínky trestního stíhání
/1/ Pro činy spáchané při výkonu soudcovské funkce nebo v souvislosti s výkonem této funkce je možno soudce a přísedícího trestně stíhat nebo vzít do vazby jen se souhlasem orgánu, který je jmenoval nebo zvolil.
/2/ Orgán, který zahájil trestní stíhání proti soudci nebo přísedícímu, vyrozumí o tom předsedu příslušného soudu, a jde-li o soudce, též ústřední orgán, který vykonává správu příslušného soudu.
§ 56
Kárná odpovědnost soudců
Kárnou odpovědnost soudců upravuje zvláštní zákon.
§ 57
Odpovědnost za škodu způsobenou výkonem soudcovské funkce
Za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem soudu odpovídá stát. Zvláštní zákon stanoví, kdy a v jaké míře může stát vymáhat tuto škodu na soudci.
§ 58
Zákony národních rad upraví, jakým způsobem si mohou soudci soudů republik ustanovovat profesní zájmové organizace, jakož i jejich složení a působnost v otázkách upravených tímto zákonem.
Některá ustanovení o postavení přísedících
§ 59
Povolávání k soudnímu jednání
/1/ Přísedící se povolávají k výkonu funkce přísedícího na dobu zpravidla nepřesahující 12 dní v roce; prodloužení této doby je přípustné zejména tehdy, je-li třeba dokončit projednání věci započaté za jejich účasti.
/2/ Přísedící vojenských soudů povolávají se zpravidla z ozbrojených sil nebo z ozbrojeného sboru, jejichž je obviněný příslušníkem; musí mít alespoň stejnou hodnost jako ten z obviněných, který má hodnost nejvyšší. Velitelé jsou povinni umožnit přísedícím plnění povinností vyplývajících z jejich funkce.
§ 60
Náhrady za vykonávání funkce přísedícího
/1/ Přísedícím, kteří jsou v pracovním poměru, přísluší za dobu, po kterou vykonávají funkci přísedícího nebo plní jiné povinnosti spojené s touto funkcí, náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Náhradu mzdy je povinen poskytovat stát.
/2/ Přísedícím, kteří nejsou v pracovním poměru, nahrazuje ušlý výdělek za dobu výkonu funkce přísedícího nebo jiných povinností spojených s touto funkcí stát. Způsob a výši náhrady stanoví ministerstvo spravedlnosti příslušné republiky vyhláškou.
/3/ Stát hradí přísedícím hotové výdaje, které vzniknou vykonáváním funkce přísedícího nebo jiných povinností spojených s touto funkcí. Způsob náhrady stanoví ministerstva spravedlnosti vyhláškou.
/4/ Přísedícím přísluší mimo náhrady podle předchozích odstavců za každý den jednání paušální náhrada za výkon jejich funkce. Tuto paušální náhradu vyplácí stát ve výši, kterou určí ministerstvo spravedlnosti příslušné republiky vyhláškou. Náhrady příslušející přísedícím vojenských soudů upraví vyhláškou federální ministerstvo obrany v dohodě s resortními ministerstvy, kterým jednotlivé ozbrojené sbory podléhají.
HLAVA ŠESTÁ
JUSTIČNÍ ČEKATELÉ
§ 61
Přípravná služba justičních čekatelů
Účelem přípravné služby je odborně připravit justiční čekatele pro výkon funkce soudce. Přípravná služba justičních čekatelů trvá tři roky. Ministr spravedlnosti příslušné republiky, popřípadě ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky může na žádost justičního čekatele zcela nebo zčásti započítat do přípravné služby dobu právnické činnosti v jiném pracovním nebo obdobném poměru, jestliže čekatel získal za jejího trvání zkušenosti potřebné pro výkon funkce soudce.
§ 62
/1/ Do pracovního poměru justičního čekatele může být přijat jen ten, kdo splňuje předpoklady pro funkci soudce /§ 34 odst. 1 a 2/ s výjimkou věku, zkušeností a odborné justiční zkoušky.
/2/ Justiční čekatelé jsou oprávněni vykonávat pod dozorem soudce jednoduché úkony vyhrazené samosoudci, které určí ministerstvo spravedlnosti příslušné republiky /federální ministerstvo obrany/ vyhláškou.
/3/ Justiční čekatelé jsou povinni, a to i po skončení přípravné služby, zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděli při výkonu své činnosti, ve stejném rozsahu jako soudci. Zprostit této povinnosti je může předseda krajského soudu z vážných důvodů.
/4/ Justičním čekatelem u vojenského soudu se může stát pouze voják v činné službě.
/5/ Justiční čekatel skládá při nástupu do práce do rukou předsedy příslušného krajského soudu /vyššího vojenského soudu/ tento slib: "Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit zákony, budu se svědomitě připravovat na výkon soudcovské funkce a osvojím si zásady soudcovské etiky."
/6/ Platové poměry justičních čekatelů soudů republik upraví zákony národních rad.
§ 63
Odborná justiční zkouška
Po skončení přípravné služby jsou justiční čekatelé povinni podrobit se odborné justiční zkoušce, jejímž účelem je zjistit, zda má justiční čekatel potřebné vědomosti a je dostatečně připraven na to, aby mohl zastávat funkci soudce.
HLAVA SEDMÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
Opatření k začlenění hospodářské arbitráže do soudnictví
§ 64
/1/ Státní arbitři, kteří byli ke dni účinnosti tohoto zákona v pracovním poměru v orgánech hospodářské arbitráže, se stávají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona soudci podle tohoto zákona, jestliže mají úplné vysokoškolské právnické vzdělání, byli ke dni účinnosti tohoto zákona ustanoveni státními arbitry podle dřívějších předpisů, dosáhli předepsaného věku a souhlasí s ustanovením do funkce soudce /§ 34 odst. 1/.
/2/ Podmínkou výkonu funkce soudce je složení slibu podle tohoto zákona /§ 35 odst. 3, § 37 odst. 1/. Slib lze složit písemně.
/3/ Soudci podle odstavce 1 se přidělují k výkonu funkce:
a/ ke krajským soudům v sídlech krajských státních arbitráží, u nichž byli státními arbitry,
b/ k nejvyššímu soudu příslušné republiky, pokud byli státními arbitry u Státní arbitráže České republiky a u Státní arbitráže Slovenské republiky,
c/ k Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky, pokud byli státními arbitry u Státní arbitráže České a Slovenské Federativní Republiky.
/4/ Z vážných důvodů může ministr spravedlnosti příslušné republiky rozhodnout o jiném přidělení než v odstavci 3 písm. a/ a b/. Týká-li se změna přidělení nejvyššího soudu republiky, rozhodne ministr spravedlnosti příslušné republiky po dohodě s předsedou tohoto soudu. O jiném přidělení soudce, který byl státním arbitrem u Státní arbitráže České a Slovenské Federativní Republiky, rozhoduje předseda Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky po dohodě s ministrem spravedlnosti příslušné republiky. Ustanovení § 40 odst. 1 se použije přiměřeně.
/5/ Ustanovení § 67 a 68 se u soudců, jejichž funkce vznikla podle odstavce 1, použijí přiměřeně.
§ 65
/1/ Arbitrážní čekatelé, kteří byli ke dni účinnosti tohoto zákona v pracovním poměru v orgánech hospodářské arbitráže, se stávají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona justičními čekateli. Doba arbitrážní čekatelské praxe se jim započítává do přípravné služby justičního čekatele.
/2/ Ostatní pracovníci, kteří byli ke dni účinnosti tohoto zákona v pracovním poměru v orgánech hospodářské arbitráže, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají pracovníky soudů ve funkcích odpovídajících jejich dosavadnímu funkčnímu zařazení.
/3/ O přidělení arbitrážních čekatelů a ostatních pracovníků hospodářské arbitráže k jednotlivým soudům se použijí přiměřeně ustanovení § 64 odst. 3 a 4.
§ 66
Majetek a závazky státní arbitráže České a Slovenské Federativní Republiky přecházejí dnem účinnosti tohoto zákona na Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky, majetek a závazky Státní arbitráže České republiky na ministerstvo spravedlnosti České republiky a majetek a závazky Státní arbitráže Slovenské republiky na ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky.
Zvláštní ustanovení o odvolání a přeložení soudce
§ 67
Ve lhůtě jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona lze podat návrh na odvolání soudce /§ 44 odst. 2/ také proto, že v době od 25. 2. 1948 do 31. 12. 1989 svým rozhodováním porušil povinnosti, které měl jako nezávislý soudce plnit, nebo neoprávněně zasahoval do nezávislého a nestranného rozhodování soudů.
§ 68
/1/ Ve lhůtě jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona lze podat návrh na odvolání soudce /§ 44 odst. 2/ též pro to, že je pro výkon funkce soudce odborně nezpůsobilý.
/2/ Není-li soudce soudu vyššího stupně dostatečně odborně způsobilý pro zastávání funkce, lze jej ve lhůtě jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona přeložit na soud nižšího stupně /§ 40/.
Úprava poměrů soudců ustanovených podle dosavadních předpisů
§ 69
/1/ Soudci z povolání, ustanovení do funkce podle dosavadních předpisů., se dnem účinnosti tohoto zákona považují za soudce jmenované podle tohoto zákona bez časového omezení, jestliže mají úplné vysokoškolské právnické vzdělání a v den nabytí účinnosti tohoto zákona funkci soudce skutečně vykonávají nebo jsou dočasně přiděleni k ústřednímu orgánu, který vykonává státní správu soudů. [§ 57 odst. 1 písm. a/ zák. č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců, ve znění pozdějších předpisů.] Soudce z povolání, který nesplňuje tyto podmínky, ztrácí funkci soudce dnem účinnosti tohoto zákona; ustanovení § 51 odst. 1 se použije přiměřeně.
/2/ Ve lhůtě šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona musí soudce písemně složit slib podle tohoto zákona /§ 38 odst. 1/. Odmítnutí složení slibu má za následek ztrátu funkce soudce.
/3/ Ustanovení § 40 odst. 1 se nepoužije.
§ 70
/1/ Soudci z lidu zvolení do funkce podle dosavadních předpisů se dnem účinnosti tohoto zákona považují za přísedící podle tohoto zákona na funkční období, na které byli jako soudci z lidu zvoleni.
/2/ Pokud jiné předpisy mluví o soudcích z lidu, rozumějí se tím přísedící podle tohoto zákona.
§ 71
Jmenování soudců bez odborné justiční zkoušky
Splňuje-li podmínky uvedené v § 34 odst. 1, může být v době pěti let ode dne účinnosti tohoto zákona jmenován soudcem též občan, který má úplné vysokoškolské právnické vzdělání a který svou nejméně šestiletou právní praxí nebo vědeckou nebo pedagogickou činností v oboru práva prokázal způsobilost k výkonu soudcovské funkce.
§ 72
Zkrácení přípravné služby justičních čekatelů
V době pěti let ode dne účinnosti tohoto zákona může ministr spravedlnosti příslušné republiky /ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky/ na žádost justičního čekatele zkrátit dobu trvání přípravné služby /§ 61/, nikoli však na dobu kratší dvou let, jestliže justiční čekatel vynikajícími výsledky práce prokazuje odbornou způsobilost pro výkon soudcovské funkce.
§ 73
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. Zákon č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců;
2. Článek 5 zákona č. 29/1968 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s úpravou postavení Národního výboru hlavního města Slovenska Bratislavy;
3. zákon č. 156/1969 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 36/1964 Sb.;
4. čl. I zákona č. 29/1978 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o organizaci soudů a o volbách soudců, zákon o prokuratuře, trestní řád a notářský řád;
5. článek I a II zákona č. 196/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců a zákon č. 60/1965 Sb., o prokuratuře;
6. vyhláška ministra spravedlnosti České republiky č. 74/1974 Sb., jíž se určuje pro vyřizování sporů z mezinárodní přepravy zboží na území hlavního města Prahy obvodní soud pro Prahu 2.
§ 74
Tento zákon nabývá účinnosti dnem ..........
Důvodová zpráva
Obecná část
Úsilí o obnovení demokracie a o vybudování demokratického právního státu vyžaduje novou úpravu postavení, organizace a činnosti soudů jako orgánů zcela nezávislých a nestranných a jako takových garantujících základní občanská práva a svobody, jakož i zákonem chráněné zájmy fyzických a právnických osob.
Tuto úpravu nelze odkládat až do přijetí nových ústav vzhledem k postupu hospodářské reformy, která předpokládá urychlenou přeměnu hospodářské arbitráže na obchodní soudnictví a jeho včlenění do soustavy jednotného soudnictví v souvislosti se vznikem obchodního práva a reformou občanského práva hmotného a procesního. Urychleně je třeba také řešit otázku správního soudnictví vzhledem k čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a vzhledem k integraci České a Slovenské Federativní Republiky do evropských právních struktur, zejména do Rady EvrOpy. V neposlední řadě je třeba urychleně vytvořit právní prostředky pro důslednou očistu soudcovského sboru a pro jeho stabilizaci na již nově stanovených principech, neboť dosavadní nejistota hrozí rozpadem soudcovského sboru a paralyzováním činnosti justice, jejíž řádný chod je významným stabilizačním prvkem v životě společnosti.
Ústavním zákonem č. 155/1969 Sb., kterým se mění a doplňuje osmá hlava ústavy, je úprava organizace a činnosti soudů a právní postavení soudců (včetně býv. soudců z lidu, nyní přísedících) a justičních čekatelů svěřena zákonu Federálního shromáždění (§ 3 odst. 1). Zákonu Federálního shromáždění je rovněž svěřeno ustanovování soudců, včetně vojenských, a jejich odvolávání (§ 3 odst. 2 cit. ústavního zákona, jehož ustanovení bylo v pozměněné podobě odpovídající novému způsobu ustanovování soudců převzato do čl. 101 návrhu novely ústavy, který se současně předkládá). Úprava volby a odvolávání soudců z lidu (nyní přísedících) okresních a krajských soudů je tímto ústavním zákonem svěřena zákonům národních rad. Předložený návrh zákona respektuje toto rozdělení zákonodárných kompetencí. Navíc svěřuje úpravu platových poměrů soudců soudů republik zákonům národních rad na základě zmocnění uvedeného v § 3 odst. 3 cit. ústavního zákona. Zákony národních rad bude také upravena státní správa soudů republik vzhledem k tomu, že úprava této otázky není cit. ústavním zákonem vyhrazena zákonodárství federace. Zákony o státní správě soudů republik se připravují souběžně s pří pravou předkládaného zákona o soudech a soudcích.
Návrh zákona vychází z těchto základních principů:
Jde v první řadě o překonání úzkého pojetí soudu jako pouze jednoho ze státních orgánů fungujícího především k ochraně státu a jeho zájmů a rozhodujícího pouze o vymezeném okruhu sporů o právo. Jde o konstituování soudů a jejich pravomoci tak, aby právo na soudní ochranu jako základní způsob ochrany všech subjektivních práv a občanských svobod a jako jeden ze základních prvků právního státu se skutečně realizovalo v souladu s mezinárodními normami. V tomto pojetí je nezávislé soudnictví koncipováno jako třetí moc ve státě vedle moci zákonodárné a výkonné, která je hlavním garantem občanských práv a svobod.
Soustava soudů, s výjimkou soudnictví ústavního, je jednotná, tzn. že obecné soudy rozhodují kromě věcí trestních a občanskoprávních (včetně věcí rodinně-právních, pracovněprávních aj.) též věci obchodní a přezkoumávají zákonnost rozhodnutí orgánů veřejné správy, nestanoví-li zákon jinak (tzv. správní soudnictví). Jednotou soudnictví se zajišťuje důležitá funkce jednotného právního řádu, tj. jednotný výklad a jednotná aplikace zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů. Jednotné soudnictví též lépe zajišťuje skutečnou nezávislost soudů a soudců, vcelku pak zákonné a spravedlivé rozhodování. Nelze pominout ani skutečnost, že integrace soudnictví je hospodárnější a organizačně snadněji zvládnutelná než vytváření několika oddělených a samostatných soudních soustav, zejména v podmínkách federativního uspořádání státu.