FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991
VI. v. o.
Vládní návrh
678
ZÁKON
ze dne .......... 1991,
o soudech a soudcích
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
HLAVA PRVNÍ
SOUSTAVA SOUDŮ
A HLAVNÍ ZÁSADY JEJICH ČINNOSTI
§ 1
/1/ Soudnictví vykonávají nezávislé soudy České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.
/2/ Soudy České a Slovenské Federativní Republiky jsou: Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky, vyšší vojenské soudy a vojenské obvodové soudy; v době branné pohotovosti státu též vyšší polní soudy a nižší polní soudy.
/3/ Soudy České republiky a Slovenské republiky jsou: Nejvyšší soud České republiky, Nejvyšší soud Slovenské republiky, krajské soudy a okresní soudy /dále jen "soudy republik"/.
/4/ Na území hlavního města Prahy vykonává působnost krajského soudu městský soud; působnost okresních soudů vykonávají obvodní soudy.
/5/ Na území hlavního města Slovenské republiky Bratislavy vykonává působnost krajského soudu městský soud; působnost okresních soudů vykonávají obvodní soudy.
/6/ Působnost okresních soudů mohou v případech stanovených zákony národních rad vykonávat i soudy jinak označené.
§ 2
Rozhodnutí všech soudů působících v České a Slovenské Federativní Republice jsou účinná a vykonatelná na celém jejím území.
§ 3
Úkolem soudů je zejména
a/ rozhodovat o právech, povinnostech a právem chráněných zájmech fyzických a právnických osob a státu, pokud zákon nestanoví jinak,
b/ rozhodovat o vině obžalovaného a ukládat zákonem stanovené tresty, popřípadě jiná opatření,
c/ přezkoumávat zákonnost rozhodnutí jiných orgánů, nestanoví-li zákon jinak.
§ 4
/1/ V řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce. Zákony o řízení před soudy stanoví, ve kterých věcech se zúčastňují na rozhodování přísedící a ve kterých věcech rozhoduje samosoudce. Jako samosoudce může rozhodovat jen soudce.
/2/ Soudci a přísedící jsou si při rozhodování rovni. Předsedou senátu může být jen soudce.
/3/ Kde tento zákon mluví o soudci, rozumí se tím i přísedící, pokud z povahy věci nevyplývá něco jiného.
§ 5
/1/ Soudci jsou povinni vykládat právní předpisy podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, jsou povinni rozhodovat nestranně, spravedlivě a bez průtahů na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem. Jsou povinni rozhodovat nezávisle na jakýchkoli vnějších vlivech.
/2/ Zákon poskytuje soudcům ochranu před neoprávněnými zásahy do jejich činnosti a před snižováním vážnosti jejich funkce.
/3/ Stát zabezpečuje nezávislost soudců též jejich hmotným zajištěním.
§ 6
/1/ Na orgány státní správy soudů se lze obracet se stížnostmi na postup soudu, jen jde-li o průtahy v řízení nebo nevhodné chování soudních osob nebo narušování důstojnosti řízení před soudem.
/2/ Anonymní podání se nevyřizují.
/3/ Podrobnosti o stížnostech na postup soudů a o jejich vyřizování stanoví zvláštní zákony.
§ 7
/1/ Všichni jsou si před zákonem i před soudem rovni. Každý má právo na ochranu svých práv, svobod a právem chráněných zájmů před soudem, pokud zákon nesvěřuje tuto ochranu jiným orgánům. Soudy rozhodují samy a nezávisle, zda věc, která jim byla předložena k rozhodnutí, patří do jejich pravomoci.
/2/ Každý může před soudem jednat ve svém mateřském jazyku. Zákon stanoví, kdy náklady spojené s přibráním tlumočníka hradí stát.
§ 8
/1/ Řízení před soudy je zásadně ústní a veřejné. Výjimka může být stanovena jen zákonem.
/2/ Rozsudky se vyhlašují jménem republiky a vždy veřejně.
/3/ Předseda senátu rozhoduje o tom, zda je možné v průběhu soudního jednání pořizovat obrazové záznamy nebo uskutečňovat obrazové nebo zvukové přenosy.
HLAVA DRUHÁ
ORGANIZACE A ČINNOST SOUDŮ
Okresní soudy
§ 9
/1/ Okresní soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedy nebo místopředsedů soudu, dalších soudců a přísedících.
/2/ Okresní soud rozhoduje v senátech nebo samosoudcem.
/3/ Senáty okresního soudu se skládají ze soudce a dvou přísedících.
§ 10
Okresní soudy rozhodují jako soudy prvního stupně, pokud zákony o řízení před soudy nestanoví jinak.
§ 11
Předseda /popř. místopředseda/ okresního soudu vykonává v souladu s rozvrhem práce soudnictví náležející okresnímu soudu jako předseda senátu nebo jako samosoudce. Sleduje pravomocná rozhodnutí soudu a dává podněty k sjednocování rozhodování příslušným soudům vyššího stupně.
Krajské soudy
§ 12
/1/ Krajský soud se skládá z předsedy a potřebného počtu místopředsedů soudu, dalších soudců a přísedících.
/2/ Krajský soud rozhoduje v senátech; samosoudci rozhodují v případech stanovených zákony o řízení před soudy.
/3/ Senáty krajského soudu se skládají
a/ ze dvou soudců a tří přísedících, jestliže rozhodují jako soudy prvního stupně v trestních věcech,
b/ ze tří soudců v ostatních případech.
§ 13
/1/ Krajské soudy rozhodují jako soudy druhého stupně ve věcech, ve kterých rozhodovaly v prvním stupni okresní soudy nebo státní notářství. Zákony o řízení před soudy stanoví, kdy krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně.
/2/ Další případy rozhodování krajských soudů upravují zákony o řízení před soudy.
§ 14
Předseda a místopředsedové krajského soudu vykonávají v souladu s rozvrhem práce soudnictví náležející krajskému soudu jako předsedové senátů nebo soudci. Předseda krajského soudu sleduje pravomocná rozhodnutí soudů, upozorňuje na nejednotnost rozhodování senáty krajského soudu a popřípadě dává podněty k sjednocování rozhodování nejvyššímu soudu republiky.
Nejvyšší soudy republik
§ 15
/1/ Nejvyšší soud republiky se skládá z předsedy soudu, místopředsedy soudu a dalších soudců.
/2/ Nejvyšší soud republiky rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu a dvou soudců.
§ 16
Nejvyšší soud republiky je nejvyšším soudním orgánem republiky. Dbá o jednotný výklad a jednotné používání zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů tím, že
a/ rozhoduje o řádných a mimořádných opravných prostředcích v případech stanovených zákony o řízení před soudy,
b/ zaujímá stanoviska k jednotnému výkladu zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů,
c/ přezkoumává zákonnost rozhodnutí jiných orgánů v případech stanovených zákonem,
d/ rozhoduje v dalších zákonem určených případech.
§ 17
/1/ Soudci nejvyššího soudu republiky tvoří podle úseku své činnosti kolegia trestní, občanskoprávní, obchodní a správní. V čele kolegií jsou předsedové kolegií. Předseda nejvyššího soudu může se souhlasem pléna sloučit některá kolegia do jednoho kolegia, jestliže je to vzhledem k náplni jejich činnosti vhodné.
/2/ Předsedové kolegií organizují a řídí činnost kolegií sledují pravomocná rozhodnutí senátů a upozorňují je na nejednotnost jejich rozhodování. Řídí kolegia při sledování pravomocných rozhodnutí okresních a krajských soudů. Navrhuji kolegiím zaujetí stanoviska k jednotnému výkladu zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů.
§ 18
/1/ Plénum nejvyššího soudu republiky se skládá z předsedy nejvyššího soudu, místopředsedy nejvyššího soudu a ostatních soudců. Platně se může usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin všech soudců nejvyššího soudu.
/2/ Plénum nejvyššího soudu republiky zejména:
a/ usnáší se na jednacím řádu nejvyššího soudu republiky,
b/ zaujímá stanoviska k jednotnému výkladu zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů v otázkách týkajících se více kolegií nebo sporných mezi kolegii.
/3/ Zasedání pléna nejvyššího soudu republiky jsou neveřejná. Zasedání pléna se může účastnit ministr spravedlnosti a generální prokurátor příslušné republiky a předseda Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky. Na zasedání pléna je možno přizvat i vedoucí jiných státních orgánů, významné pracovníky právní vědy a praxe a předsedy krajských soudů.
§ 19
/1/ Předseda a místopředseda nejvyššího soudu republiky vykonávají v souladu s rozvrhem práce soudnictví náležející nejvyššímu soudu republiky jako předsedové senátů nebo soudci. Předseda nejvyššího soudu republiky sleduje pravomocná rozhodnutí soudů republiky a navrhuje kolegiím nebo plénu, aby zaujaly stanoviska k jednotnému výkladu zákonů nebo jiných obecně závazných právních předpisů.
/2/ Předseda nejvyššího soudu republiky svolává plénum nejvyššího soudu, určuje program jednání pléna a toto jednání řídí.
Vojenské soudy
§ 20
Vojenské soudy rozhodují o všech trestních věcech příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů, válečných zajatců a dalších osob, o kterých to stanoví zákon.
§ 21
/1/ Vojenský obvodový soud se skládá z předsedy, popřípadě místopředsedy, dalších soudců a přísedících.
/2/ Vojenský obvodový soud rozhoduje v senátech nebo samosoudcem.
/3/ Senáty vojenského obvodového soudu se skládají ze soudce a ze dvou přísedících.
/4/ Vojenské obvodové soudy rozhodují jako soudy prvního stupně, pokud trestní řád nestanoví jinak.
§ 22
/1/ Předseda, popřípadě místopředseda vojenského obvodového soudu vykonává v souladu s rozvrhem práce soudnictví náležející vojenskému obvodovému soudu jako předseda senátu nebo samosoudce. Mimo to při respektování soudcovské nezávislosti dbá o důstojnost a včasnost rozhodování a jiné činnosti soudců, dbá o dodržování zásad soudcovské etiky, sleduje pravomocná rozhodnutí soudu a dává podněty k sjednocování rozhodování příslušným soudům vyšších stupňů.
/2/ Předseda vojenského obvodového soudu vykonává správu vojenského obvodového soudu, zajišťuje jeho řádný chod po stránce personální, organizační, hospodářské a finanční, pečuje o odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků vojenského obvodového soudu a plní další povinnosti, které vyplývají z jeho vojenského služebního poměru; při vyřizování stížností fyzických a právnických osob na průtahy v řízení a nevhodné chování soudců dbá soudcovské nezávislosti.
/3/ Předsedu vojenského obvodového soudu zastupuje místopředseda nebo, není-li místopředsedy, jiný soudce předsedou soudu k tomu určený.
§ 23
/1/ Vyšší vojenský soud se skládá z předsedy, místopředsedy, dalších soudců a přísedících.
/2/ Vyšší vojenský soud rozhoduje v senátech.
/3/ Senáty vyššího vojenského soudu se skládají:
a/ ze dvou soudců a tří přísedících, jestliže rozhodují jako soudy prvního stupně,
b/ ze tří soudců v ostatních případech.
/4/ Vyšší vojenské soudy rozhodují jako soudy druhého stupně ve věcech, ve kterých rozhodovaly v prvním stupni vojenské obvodové soudy. Zákon stanoví, kdy vyšší vojenské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně.
§ 24
/1/ Předseda a místopředseda vyššího vojenského soudu vykonávají v souladu s rozvrhem práce soudnictví náležející vyššímu vojenskému soudu jako předsedové senátů nebo soudci. Předseda vyššího vojenského soudu mimo to při respektování soudcovské nezávislosti dbá u svého soudu i u vojenských obvodových soudů o důstojnost a včasnost rozhodování a jiné činnosti soudců, dbá o dodržování zásad soudcovské etiky, sleduje pravomocná rozhodnutí soudů, upozorňuje na nejednotnost rozhodování senáty vyššího vojenského soudu a popřípadě dává podněty k sjednocování rozhodování Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky.
/2/ Předseda vyššího vojenského soudu vykonává správu vyššího vojenského soudu, zajišťuje jeho řádný chod po stránce personální, organizační, hospodářské a finanční, pečuje o odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků vyššího vojenského soudu, řídí a kontroluje výkon správy vojenských obvodových soudů a plní další povinnosti, které vyplývají z jeho vojenského služebního poměru; při vyřizování stížností fyzických a právnických osob na průtahy v řízení a nevhodné chování soudců dbá soudcovské nezávislosti.
/3/ Předsedu vyššího vojenského soudu zastupuje místopředseda vyššího vojenského soudu.
§ 25
Výkon správy vojenských soudů
/1/ Správu vojenského soudnictví vykonává ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky. Za tím účelem při respektování soudcovské nezávislosti zejména:
a/ zajišťuje řádný chod vojenských soudů po stránce personální, organizační, hospodářské a finanční,
b/ vyřizuje personální věci soudců vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky,
c/ organizuje, usměrňuje a kontroluje výkon státní správy soudů prováděný předsedy vojenských soudů,
d/ organizuje a řídí odbornou přípravu justičních čekatelů u vojenských soudů a další odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky,
e/ sleduje stav soudní agendy, sleduje a hodnotí postup vojenských soudů v řízení a jejich rozhodování z hlediska dodržování zásad důstojnosti jednání a soudcovské etiky, plynulosti řízení a včasnosti rozhodování a za tím účelem vykonává prověrky práce vojenských soudů,
f/ dává Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky podněty k zajištění jednotného výkladu zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů s federální působností,
g/ vyřizuje stížnosti fyzických a právnických osob na průtahy v řízení a nevhodné chování soudců.
/2/ Ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky může výkon některých svých oprávnění přenést na náčelníka Správy vojenských soudů zřízené ve federálním ministerstvu obrany.
Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky
§ 26
Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky se skládá z předsedy soudu, místopředsedy soudu a dalších soudců.
§ 27
/1/ Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu a dvou soudců. V senátech složených z předsedy senátu a čtyř soudců rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím nejvyšších soudů republik a proti rozhodnutím senátů vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky v případech, kdy tyto senáty rozhodovaly o řádném opravném prostředku.
/2/ Při sestavování senátů je třeba dbát, aby členy senátu byli občané obou republik; rozhoduje-li senát o opravném prostředku proti rozhodnutí senátu vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, jsou vyloučeni soudci, kteří rozhodovali o napadeném rozhodnutí.
/3/ Jestliže se rozhoduje ve věcech spadajících do výlučné příslušnosti vojenských soudů podle § 20, je senát složen ze soudců vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky; ve věcech dotýkajících se obecných a vojenských soudů rozhodují smíšené senáty složené ze soudců trestního a vojenského kolegia. Podrobnosti o sestavování smíšených senátů upraví jednací řád Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 28
/1/ Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky sleduje pravomocná rozhodnutí nejvyšších soudů republik a vojenských soudů a zajišťuje zákonnost a jednotnost rozhodování mezi republikami a vojenských soudů tím, že
a/ rozhoduje o řádných opravných prostředcích proti rozhodnutím vyšších vojenských soudů v případech stanovených zákonem,
b/ rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím nejvyšších soudů republik a všech vojenských soudů, proti rozhodnutím senátů vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, pokud tento soud rozhodoval o řádném opravném prostředku, a dále proti rozhodnutím jiných orgánů činných v trestním řízení ve vojenských věcech v případech stanovených zákonem,
c/ zaujímá stanoviska k jednotnému výkladu zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů s federální působností,
d/ rozhoduje v jiných zákonem stanovených případech.
/2/ Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky dále
a/ přezkoumává zákonnost rozhodnutí ústředních orgánů státní správy České a Slovenské Federativní Republiky, nestanoví-li zákon jinak,
b/ rozhoduje spory o pravomoc mezi soudy jedné republiky a státními notářstvími nebo orgány státní správy druhé republiky a spory o pravomoc mezi soudy a federálními orgány státní správy, rozhoduje spory o příslušnost mezi soudy a mezi soudy a státními notářstvími a určuje jejich příslušnost v případech stanovených zákony o řízení před soudy a státními notářstvími,
c/ rozhoduje o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů na území České a Slovenské Federativní Republiky, vyžaduje-li to zákon nebo mezinárodní smlouva.
§ 29
/1/ Jestliže některá právní otázka vyžaduje sjednocení výkladu, může předseda Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky navrhnout kolegiu nebo plénu zaujetí stanoviska /§ 28 odst. 1 písm. c//.
/2/ Před zaujetím stanoviska si Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky vyžádá vyjádření předsedů nejvyšších soudů republik a může si vyžádat vyjádření i představitelů jiných orgánů a organizací.
/3/ Podrobnosti upraví jednací řád Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 30
/1/ Soudci Nejvyššího soudu České a Slovenské federativní Republiky tvoří podle úseku své činnosti trestní, vojenské, občanskoprávní, obchodní a správní kolegia. V čele kolegií jsou předsedové kolegií. Předseda Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky může se souhlasem pléna sloučit některá kolegia, je-li to vzhledem k náplni jejich činnosti vhodné.
/2/ Předsedové kolegií organizují a řídí činnost kolegií, sledují pravomocná rozhodnutí senátů a upozorňují je na nejednotnost jejich rozhodování. Řídí kolegia při sledování pravomocných rozhodnutí nejvyšších soudů republik a vojenských soudů. Navrhují kolegiím zaujetí stanoviska k jednotnému výkladu zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů s federální působností.
§ 31
/1/ Plénum Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky se skládá z předsedy, místopředsedy a ostatních soudců Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky. Platně se může usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin svých členů.
/2/ Zasedání pléna Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky jsou neveřejná. Zasedání pléna se mohou zúčastnit předsedové nejvyšších soudů republik a generální prokurátor České a Slovenské Federativní Republiky. Na zasedání pléna je možno přizvat i vedoucí jiných státních orgánů a významné pracovníky právní vědy.
/3/ Plénum Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky zejména
a/ usnáší se na jednacím řádu Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky,
b/ zaujímá stanoviska k jednotnému výkladu zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů s federální působností v otázkách týkajících se více kolegií nebo sporných mezi kolegii,
c/ projednává zprávy o účinnosti zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů s federální působností a na jejich podkladě dává podněty k nové právní úpravě.
§ 32
/1/ Předseda Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky vykonává v souladu s rozvrhem práce soudnictví náležející Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky jako předseda senátu nebo soudce. Při respektování soudcovské nezávislosti dbá o důstojnost a včasnost rozhodování a jiné činnosti soudců Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky a o dodržování zásad soudcovské etiky. Sleduje pravomocná rozhodnutí senátů Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky a upozorňuje je na nejednotnost v rozhodování. Sleduje dále pravomocná rozhodnutí nejvyšších soudů republik a vojenských soudů a navrhuje kolegiím nebo plénu, aby zaujaly stanoviska k jednotnému výkladu zákonů nebo jiných obecně závazných právních předpisů s federální působností.
/2/ Předseda Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky svolává plénum tohoto soudu, určuje program jeho jednání a řídí je.
/3/ Předseda Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky vykonává správu tohoto soudu s výjimkou jeho vojenského kolegia, zajišťuje jeho řádný chod po stránce personální, organizační, hospodářské a finanční a pečuje o odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků soudu. Při vyřizování stížností fyzických a právnických osob na průtahy v řízení a nevhodné chování soudců dbá o dodržení soudcovské nezávislosti.
/4/ Správu vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky vykonává ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky prostřednictvím předsedy tohoto kolegia v dohodě s předsedou Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky.
/5/ Místopředseda Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky zastupuje předsedu způsobem stanoveným v jednacím řádu. V souladu s rozvrhem práce vykonává soudnictví náležející Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky jako předseda senátu nebo soudce.
§ 33
Sídla a obvody soudů
/1/ Sídlem Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky je Praha.
/2/ Sídla a obvody okresních a krajských soudů a sídla nejvyšších soudů republik určí zákony národních rad.
/3/ Zákony národních rad může být
a/ zřízen okresní nebo krajský soud pro vyřizování věcí určitého druhu z obvodu jednoho nebo několika okresních nebo krajských soudů a určen jejich název,
b/ určeno, že věci určitého druhu z obvodu několika soudů bude vyřizovat jeden okresní soud.
/4/ Ministerstvo spravedlnosti příslušné republiky může obecně závazným právním předpisem zřídit v obvodu okresního nebo krajského soudu jeho pobočku.
/5/ Vojenské obvodové soudy a vyšší vojenské soudy se zřizují a zrušují zákonem Federálního shromáždění, který též stanoví jejich sídla a obvody. Právo uvedené v odstavci 4 přísluší v oboru vojenského soudnictví federálnímu ministerstvu obrany.
HLAVA TŘETÍ
USTANOVOVÁNÍ SOUDCŮ A PŘÍSEDÍCÍCH
Oddíl první
Obecná ustanovení
§ 34
Předpoklady pro funkci soudce a přísedícího
/1/ Soudcem nebo přísedícím může být ustanoven každý občan České a Slovenské Federativní Republiky, který má trvalé bydliště na území České a Slovenské Federativní Republiky, je způsobilý k právním úkonům, bezúhonný, jestliže jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude soudcovskou funkci řádně zastávat, v den ustanovení dosáhl věku 25 let a souhlasí se svým ustanovením za soudce nebo přísedícího a s přidělením k určitému soudu.
/2/ Soudce mimo splnění podmínek uvedených v předchozím odstavci musí mít úplné vysokoškolské právnické vzdělání a odbornou justiční zkoušku.
/3/ Přísedící vojenského soudu mimo splnění podmínek uvedených v odstavci 1 musí konat činnou vojenskou službu nebo být příslušníkem ozbrojených sborů. Soudce vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky musí mimo to mít hodnost důstojníka nebo generála a splňovat podmínky uvedené v odstavci 2.
/4/ Odborná justiční zkouška, soudcovská zkouška, jednotná soudcovská zkouška, jednotná soudcovská a advokátní zkouška, vojenská právní zkouška, notářská zkouška, prokurátorská zkouška, arbitrážní zkouška, závěrečné hodnocení čekatelské praxe a jiné obdobné závěrečné zkoušky vykonané před účinností tohoto zákona, mají stejné účinky jako odborná justiční zkouška podle tohoto zákona. Ministr spravedlnosti příslušné republiky a u vojenských soudů ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky mohou uznat advokátní zkoušku a profesní zkoušku na komerčního právníka za odbornou justiční zkoušku podle tohoto zákona.
§ 35
Funkční období soudce a přísedícího
/1/ Soudci jsou jmenováni bez časového omezení.
/2/ Přísedící jsou voleni na dobu čtyř let.
/3/ Způsobilost vykonávat funkci soudce nebo přísedícího začíná dnem složení slibu po ustanovení.
/4/ Přísedící vojenských soudů jsou voleni na dobu, po kterou vykonávají vojenskou činnou službu nebo jsou příslušníky ozbrojených sborů, nejdéle však na dobu čtyř let.
§ 36
Počet soudců a přísedících
/1/ Počet soudců vojenských soudů určuje ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky.
/2/ Počet soudců Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky stanoví prezident České a Slovenské Federativní Republiky na návrh předsedy Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky.
/3/ Počet přísedících vojenských soudů stanoví předseda příslušného soudu, a to tak, aby jednotliví přísedící zpravidla nemuseli zasedat více než 12 dní v roce.
§ 37
Slib
/1/ Po svém ustanovení skládají soudci a přísedící tento slib: "Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit zákony, budu je vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a v souladu s nimi budu rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě."
Odmítnutí složení slibu má za následek ztrátu funkce.
/2/ Složení slibu se neopakuje, jestliže byl přísedící zvolen znovu.
/3/ Slib skládají
a/ soudci Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky a soudci vojenských soudů do rukou prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky,
b/ soudci soudů republik do rukou ministra spravedlnosti příslušné republiky,
c/ přísedící okresních, krajských a vojenských soudů do rukou předsedy toho soudu, k němuž byli zvoleni.
Oddíl druhý
Ustanovování soudců a přísedících
§ 38
/1/ Soudce Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky jmenuje prezident České a Slovenské Federativní Republiky na návrh předsedy Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky po dohodě s vládou České republiky a s vládou Slovenské republiky.
/2/ Soudce vojenských soudů jmenuje prezident České a Slovenské Federativní Republiky na návrh ministra obrany České a Slovenské Federativní Republiky.
/3/ Soudce soudů republik jmenuje ministr spravedlnosti příslušné republiky; jde-li o soudce nejvyššího soudu republiky, činí tak na návrh předsedy nejvyššího soudu.
/4/ Byl-li soudce soudů republiky jmenován soudcem soudů České a Slovenské Federativní Republiky, nebo byl-li soudce soudů České a Slovenské Federativní Republiky jmenován soudcem soudů republiky, složením slibu jeho dosavadní funkce zaniká.
/5/ Volbu přísedících soudů republik upraví zákony národních rad. Přísedící vojenských soudů volí shromáždění příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů na návrh komisí ustavených příslušnými veliteli.
§ 39
Jmenování soudních funkcionářů
/1/ Předsedu a místopředsedu Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky jmenuje na návrh vlády České a Slovenské Federativní Republiky prezident České a Slovenské Federativní Republiky ze soudců jmenovaných pro tento soud.
/2/ Předsedu a místopředsedu nejvyššího soudu republiky jmenuje vláda příslušné republiky na návrh ministra spravedlnosti ze soudců jmenovaných pro soudy příslušné republiky.
/3/ Předsedy kolegií a předsedy senátů Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky a předsedy kolegií a předsedy senátů nejvyšších soudů republik jmenují předsedové příslušného soudu ze soudců tohoto soudu. Jde-li o soudce vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, činí tak po dohodě s ministrem obrany České a Slovenské Federativní Republiky.
/4/ Předsedy a místopředsedy krajských soudů, jakož i předsedy a místopředsedy okresních soudů jmenuje ministr spravedlnosti ze soudců jmenovaných pro soudy příslušné republiky.
/5/ Předsedy senátů krajských a okresních soudů jmenuje předseda příslušného krajského soudu ze soudců krajského soudu a okresních soudů.
/6/ Předsedy a místopředsedy vyšších vojenských soudů a vojenských obvodových soudů, předsedy senátů vyšších vojenských soudů a vojenských obvodových soudů jmenuje ze soudců jmenovaných pro vyšší vojenské soudy a vojenské obvodové soudy ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 40
Přidělování soudců k výkonu funkce k určitému soudu a přeložení soudce