Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

(2) Byl-li dlužník do dvou let od potvrzení vyrovnání pravomocně odsouzen pro trestný čin poškozování věřitele (§ 256 trestního zákona [zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, (úplné znění vyhlášeno pod č. 456/1990 Sb.)]), stává se vyrovnání neplatným a věřitelé mohou bez dalšího požadovat uspokojení svých nároků. Neplatnost vyrovnání se nedotýká jejich práv pro ně vzniklých ve vyrovnání.

§ 66

Zastavení a skončení vyrovnání

(1) Soud usnesením vyrovnání zastaví,

a) vezme-li dlužník zpět svůj návrh na povolení vyrovnání před vyrovnacím jednáním nebo má-li se zato, že od návrhu upustil (§ 47 odst. 3, § 58 odst. 2 písm. a), anebo nebyl-li návrh věřiteli přijat do devadesáti dnů od povolení vyrovnání; tuto lhůtu může soud přiměřeně prodloužit, jde-li o vyrovnání hospodářsky významného podniku a vyžaduje-li prodloužení lhůty obecný zájem;

b) nabylo-li usnesení o zamítnutí potvrzení vyrovnání právní moci;

c) neprohlásí-li všichni dědici dlužníka nejpozději při vyrovnacím jednání, že souhlasí s nabízeným vyrovnáním (§ 60 odst. 2).

(2) Usnesení o zastavení vyrovnání se uveřejní na úřední desce soudu a jiným vhodným způsobem. Soud současně oznámí zastavení vyrovnání orgánům pověřeným vedením obchodního rejstříku a evidence nemovitostí.

(3) Soud prohlásí usnesením vyrovnání za skončené, jakmile usnesení o potvrzení vyrovnání nabylo právní moci. Toto usnesení se účastníkům nedoručuje a není proti němu opravný prostředek; pro uveřejnění tohoto usnesení, provedení příslušných zápisů a vyrozumění o něm se užije ustanovení odstavce 2.

(4) Po zastavení řízení nebo po jeho skončení rozhodne soud usnesením o odměně správce a jeho výdajích a usnesení doručí dlužníku a správci. Dojde-li do patnácti dnů po zastavení řízení k prohlášení konkursu, tvoří náklady vyrovnání část nákladů konkursu.

ČÁST ČTVRTÁ

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

§ 67

(1) Do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona může soud prohlásit konkurs jen pro předlužení dlužníka. Předpokladem prohlášení konkursu na základě návrhu podaného v této lhůtě věřitelem, kterým je státní podnik nebo obchodní společnost s výlučnou majetkovou účastí státu je souhlas federálního ministerstva financí nebo příslušného ústředního orgánu státní správy republiky po vyjádření zakladatele dlužníka.

(2) Nevyjádří-li se zakladatel dlužníka k návrhu na zahájení řízení do třiceti dnů, má se zato, že s návrhem souhlasí.

§ 68

(1) Věci, které mají být vráceny fyzickým osobám podle zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, se po 31. srpnu 1991 zahrnují do podstaty pouze tehdy, jestliže nároky na vydání věci nebyly uplatněny nebo byly zamítnuty. Není-li oprávněných osob nebo neuplatnila-li žádná z nich nárok na vydání věci do 31. srpna 1991, zahrne se věc po uplynutí tohoto data do podstaty pouze se souhlasem příslušného státního orgánu [§ 23a zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů].

(2) Věci, které mají být vráceny fyzickým osobám podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, se po 30. září 1991 zahrnují do podstaty pouze tehdy, jestliže nároky na ně nebyly uplatněny nebo byly zamítnuty. Není-li oprávněných osob nebo neuplatnila-li žádná z nich nárok na vydání věci do 30. září 1991, zahrne se věc po uplynutí tohoto data do podstaty pouze se souhlasem příslušného státního orgánu [§ 34 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích]

§ 69

Soud příslušný pro konkurs a vyrovnání rozhodne též o vyloučení věci z konkursu nebo vyrovnání, o popření pravosti, výše nebo pořadí uplatněných pohledávek, jakož i o právech z odporovatelnosti právním úkonům, pokud v době zahájení řízení o nich dosud nebyl skončen konkurs, a je příslušný i k řízení o těchto návrzích.

§ 70

(1) Nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, kterou je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána, vztahuje se konkurs prohlášený soudem i na úpadcovy movité věci, které jsou v cizině.

(2) Nebyl-li na dlužníkův majetek, který se stal předmětem konkursu v cizině, prohlášen konkurs soudem, budou úpadcovy movité věci, které jsou na území České a Slovenské Federativní Republiky vydány cizímu soudu na jeho žádost, jde-li o soud státu, který zachovává vzájemnost. Úpadcův majetek může však být vydán do ciziny teprve tehdy, když byla uspokojena práva na vyloučení věci z podstaty a na oddělené uspokojení (§ 28), nabytá dříve, než došla žádost cizího soudu nebo jiného příslušného orgánu.

§ 71

Zahájená řízení o likvidaci majetku podle § 352 až 354 občanského soudního řád 1)dokončí soudy podle dosavadních předpisů.

§ 72

Ministerstvo spravedlnosti České republiky a ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky upraví vyhláškou

a) podrobnosti o seznamu správců, zvláštních správců, vyrovnacích správců a zástupce správce a o jejich odměně v konkursním a vyrovnacím řízení;

b) způsob úředního ověřování podpisů osob, ochotných se zavázat za splnění vyrovnání jako spoludlužníci nebo ručitelé a způsob úředního ověření podpisu dlužníka na seznamu majetku, vypracovaném dlužníkem pro účely vyrovnání;

c) jednací řád pro konkursní a vyrovnací řízení.

§ 73

Zrušují se ustanovení § 352 až 354 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pod č. 78/1983 Sb.).

§ 74

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem .........................

Přechod na tržní hospodářství, uskutečňovaný v souladu se záměry ekonomické reformy je spojen s rozvojem podnikání, jehož charakteristickým rysem je úvěr. Osnova zákona o konkursním a vyrovnacím řízení představuje způsob řešení mezních situací, které mohou v ekonomice jednotlivých hospodářských subjektů nastat; tato situace spočívá v tom, že daný ekonomický subjekt, tj. např. státní podnik, obchodní společnost, družstvo nebo i soukromý podnikatel nebude sto dostát svým splatným závazkům, tj. nebude se moci vyrovnat se svými věřiteli. Je-li více těchto věřitelů i vyšší počet takových závazků, je v zemích s tržním hospodářstvím obvyklé řešit takovou situaci v zájmu všech zainteresovaných konkursním řízením.

Návrh zákona o konkursním a vyrovnacím řízení vychází z úpravy, představované zákonem č. 64/1931 Sb., který byl na svou dobu poměrně moderní. Od padesátých let byla úprava konkursního řízení postupně redukována až na dnes platnou úpravu představovanou ustanoveními § 352 až 354 občanského soudního řádu, pojednávajícími o likvidaci majetku.

Navrhovanou úpravu konkursního a vyrovnacího řízení je třeba považovat za přechodnou v etapě přechodu od administrativně direktivního systému hospodaření k tržní ekonomice. Přesto se jedná i v navrhované podobě o značně složité justiční řízení, které bude nutno po určité době účinnosti na základě získaných zkušeností a v souladu s postupným formováním prvku tržní ekonomiky vyhodnotit a popřípadě doplnit. V současné etapě je nutno v osnově reagovat rovněž na problematiku restitučních nároků a skutečnost, že úpadek by se v současné době týkal značného počtu podniků a proto je podmínky prohlášení konkursu po určitou dobu nutno zmírnit.

Předložený návrh představuje součást rozsáhlých úprav právního řádu dotýkajících se postavení všech subjektů ekonomické aktivity, které je uváděno důsledně na smluvní úroveň, a které je představováno především obchodním zákoníkem, novelou občanského zákoníku, novelou občanského soudního řádu, zákonem o soudech a soudcích a živnostenským zákonem.

V § 1 je vyjádřen účel zákona, kterým je uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku. Osnova charakterizuje úpadek dlužníka jako stav, kdy má dlužník více věřitelů a není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky. Právnická osoba je v úpadku i tenkrát, jestliže je předlužena, to znamená, že souhrn jejích pasiv je v době podání návrhu na konkurs vyšší než souhrn jejích aktiv. Dikcí "po delší dobu" charakterizuje osnova stav, kdy je dlužník již vystaven do úpadku; neschopnost plnit jeho splatné závazky nemůže být tedy krátkodobá a časové trvání zde bude věcí judikatury.

Jestliže je dlužník v úpadku, je možné zahájit u soudu konkursní nebo vyrovnací řízení, jejichž cílem je dosáhnout poměrného uspokojení věřitelů z dlužníkova majetku. Jedná se tedy svou povahou o všeobecnou exekuci, uvalenou na dlužníkův majetek.

Ke konkursnímu nebo vyrovnacímu řízení je pro náročnost těchto řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud dlužníka. Řízení vykazuje určitá specifika, jedná a rozhoduje v něm samosoudce a osnova stanoví užití občanského soudního řádu (zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů), není-li stanoveno jinak.

Konkurs prohlašuje soud na návrh dlužníkova věřitele nebo dlužníka nebo likvidátora právnické osoby. Osnova přiznává právo k podání návrhu na prohlášení konkursu cestou zvláštního zákona i dalším osobám a umožňuje tak v tomto směru další vývoj opřeny do budoucna o tuzemské i zahraniční zkušenosti.

§ 4 stanoví náležitosti návrhu na prohlášení konkursu jeho perfektnost z hlediska podpisu navrhovatele, resp. navrhovatelů, zamítnutí návrhu z hlediska jeho vad a skutečnost, že pokud vezme věřitel návrh na prohlášení konkursu zpět, lze jej podat znovu pro tutéž pohledávku až po 6 měsících od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení.

Základní podmínkou prohlášení konkursu je, aby dlužník měl majetek dostačující alespoň k úhradě nákladů řízení.

V § 6 je definován majetek podléhající konkursu, který tvoří tzv. konkursní podstatu. Tato podstata, jak zákon výslovně uvádí, není právnickou osobou, nemůže tudíž nabývat práv a zavazovat se svým jménem.

Zákon rozlišuje účastníky konkursního řízení, kterými jsou navrhovatel, dlužník, likvidátor právnické osoby a věřitelé, kteří uplatňují nároky (tzv. konkursní věřitelé), a dále orgány konkursu, jimiž jsou správce podstaty, schůze věřitelů a věřitelský výbor.

Správce podstaty (dále jen "správce") je orgánem konkursu sui generis, není možno jej považovat za zástupce věřitelů a jeho postavení je determinováno relativní autonomií jak vůči účastníkům řízení, tak vůči soudu. Jeho právní postavení, ustavování a odvolávání z funkce a nároky na výkon této funkce souhrnně upravuje § 8. Osnova rovněž připouští, aby pro velký rozsah správy byl ustaven zvláštní správce, pro jehož ustavování do funkce, odměňování a zprošťování funkce platí ustanovení o správci. Soud může rovněž ustavit zástupce správce pro případ, že by správce ze závažných důvodů nemohl přechodně vykonávat svou funkci.

§ 10 a 11 osnovy pojednávají o postavení orgánů konkursu jimiž je schůze věřitelů a věřitelský výbor. Tyto orgány může ustavit soud z důvodů vhodnosti pro hájení zájmu věřitelů, je-li toho třeba. Zákon obsahuje procesní ustanovení týkající se hlasování schůze věřitelů a věřitelského výboru a specifikuje rovněž práva uvedených orgánů konkursního řízení. Členové věřitelského výboru a jejich náhradníci mají rovněž nárok na náhradu nutných výdajů spojených s výkonem funkce. Posláním věřitelského výboru je především dohlížet na činnost práce s oprávněním a na pokyn soudu i s povinností přezkoumat jeho hospodaření.

V zájmu objektivního průběhu soudního řízení svěřuje osnova i oprávnění soudu dohlížet nad činností správce a dát mu v případě potřeby i určité pokyny.

Konkurs prohlašuje soud usnesením, které musí být odůvodněno; takové usnesení soud vydá, jestliže jsou splněny podmínky pro prohlášení konkursu. Obsahové náležitosti usnesení o prohlášení konkursu obsahuje § 13 odst. 2 osnovy. Zákon stanoví poměrně přísná pravidla pro doručování i publikaci tohoto usnesení. Závažnou úlohu zde hraje vyvěšení usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce konkursního soudu, s nímž jsou spojeny účinky prohlášení konkursu. Dnem, kdy toto usnesení bylo na úřední desce konkursního soudu vyvěšeno, se dlužník stává úpadcem.

Prohlášení konkursu má rozsáhlé účinky, spočívající především v tom, že úpadce ztrácí oprávnění nakládat s majetkem náležejícím do podstaty, významné jsou procesní účinky pro vedená soudní řízení, do nichž ze zákona může vstoupit správce, pohledávky dosud nesplatné se stávají splatnými, zanikají úpadcovy příkazy, plné moci, prokury a jeho dosud nepřijaté nabídky atd. významné ustanovení představuje § 14 odst. 1 písm. g) v tom směru, že se zastavuje v případě prohlášení konkursu postup privatizačního procesu podle zvláštních předpisů. Těmito předpisy jsou zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby a zákony národních rad o působnosti orgánů republik ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o fondech národního majetku republik. S prohlášením konkursu spojuje zákon rovněž zánik bezpodílového spoluvlastnictví manželů úpadce.

Protože právní úkony dlužníka jsou za podmínek stanovených zákonem odporovatelné, upravuje zákon odporovatelnost právních úkonů, dosud v našem právním řádu neupravenou, v ustanovení § 15 obecně a v § 16 se zřetelem ke konkursnímu řízení. Odporovatelnost právních úkonů obecně znamená neúčinnost právních úkonů dlužníka vůči věřiteli, pokud takové úkony zkracují uspokojení věřitelovy vymahatelné pohledávky. V konkursním řízení připouští zákon odporovatelnost právním úkonům i proti dědicům úpadce a rovněž proti dalším osobám, jestliže jim byly známy okolnosti odůvodňující i odporovatelnost právních úkonů proti jejich právnímu předchůdci. Vše, o co byl odporovatelným právním úkonem dlužníkův majetek zkrácen, musí být vráceno do podstaty, a není-li to možné musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

§ 17 až 19 osnovy obsahují ustanovení směřující ke zjištění podstaty a povinnosti správce, které jsou s tím spojeny. Kdo má věc náležející do podstaty, je povinen to oznámit správci, jakmile se dozví o prohlášení konkursu. Musí dále umožnit správci, aby věc byla zapsána do soupisu podstaty a odhadnuta, jinak odpovídá za škodu porušením této povinnosti vzniklou. Jsou-li pochybnosti, zda věc náleží do podstaty, zapíše se do soupisu s poznámkou v tomto směru s tím, že soud uloží tomu, kdo uplatnil, že věc neměla být do soupisu pojata, aby v určené lhůtě podal žalobu proti správci. Není-li tato žaloba včas podána, má se za to, že věc je do soupisu pojata oprávněně.

Své pohledávky proti úpadci přihlašují věřitelé ve lhůtě stanovené v usnesení o prohlášení konkursu, formou přihlášky pohledávek, jejíž obsah stanoví zákon v § 20. Přihlášené pohledávky sestaví správce do seznamu podle pořadí pro účely rozvrhu.

K přezkoumání přihlášených pohledávek nařídí soud přezkumné jednání, k němuž se musí dostavit úpadce a správce. Při tomto jednání mohou úpadce i konkursní věřitelé popírat pravost i pořadí všech přihlášených pohledávek. Zákon připouští rovněž zvláštní přezkumné jednání k přezkoumání opožděně přihlášených pohledávek, které došly k soudu po přihlašovací lhůtě; toto přezkoumání se koná na náklady těch konkursních věřitelů, kteří opožděné přihlášky podali.

Pohledávka se pokládá za zjištěnou, byla-li uznána správcem a nebyla-li popřena žádným z konkursních věřitelů. U pohledávek, které zůstaly sporné co do pravosti, výše nebo pořadí se věřitelé mohou svého práva domáhat určovací žalobou. Nejde-li o věc patřící do pravomoci soudu, rozhodne o pravosti pohledávky příslušný správní orgán. K popření pohledávky stanoví soud přiměřenou lhůtu s poučením, že při zmeškání lhůty podle § 24 odst. 1 nelze k takovým pohledávkám přihlížet a při zmeškání lhůty podle § 24 odstavce 2 se takové pohledávky budou napříště pokládat za nesporné. Rovněž správce je oprávněn popřít nárok přihlášený věřitelem, jeho výši nebo právní důvod. Dotčený věřitel může ve 30denní lhůtě podat určovací žalobu u soudu nebo se domáhat svého práva u jiného příslušného orgánu, jakmile je o této skutečnosti soudem zpraven

Rozhodnutí soudu nebo příslušného správního orgánu o pravosti, výši nebo poradí popřených pohledávek jsou účinná proti všem věřitelům a za podmínky, že se sporu o pravost, výši nebo pořadí popřených pohledávek účastnil správce, pokládají se náklady s ním spojené za náklady podstaty.

Závažné důsledky má konkurs pro bezpodílové spoluvlastnictví manželů úpadce. Prohlášením konkursu dochází ex lege k zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů (BSM) úpadce a tato skutečnost má i závažné následky pro bezpodílové spoluvlastnictví manželů úpadce, které již zaniklo. V prvém případě je nutné provést vypořádání BSM, k němuž je oprávněn konkursní soud, účastníkem tohoto řízení je správce a úpadce může být ve věci vedlejším účastníkem za podmínek stanovených občanským soudním řádem, neboť je nepochybné, že má ve věci právní zájem. Pokud k zániku BSM došlo před prohlášením konkursu, jsou neplatné dohody o vypořádání BSM uzavřené v posledních 6 měsících před prohlášením konkursu a k účinnosti dohody o vypořádání BSM je třeba schválení soudem. Správce je povinen podat návrh na vypořádání BSM namísto úpadce, nebylo-li ještě zahájeno řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů.

Zpeněžení podstaty se provádí buď prodejem věcí způsobem upraveným v ustanoveních o výkonu rozhodnutí nebo se souhlasem soudu a za podmínek jím určených po slyšení úpadce i prodejem mimo veřejnou dražbu. Věci se prodávají za odhadní cenu, pokud pro ně neplatí cena stanovená cenovými předpisy. Aby nedobytné pohledávky a věci, které nebylo možno prodat nezatěžovaly podstatu, může je správce po schválení soudem z podstaty vyloučit.

Věci, které jsou zajištěny zástavním nebo zadržovacím právem jsou předmětem práva na tzv. oddělené uspokojení a majitelé těchto věcí jsou tzv. oddělenými věřiteli; tito věřitelé mají právo na uspokojení své pohledávky i tenkrát, jestliže své takto zajištěné pohledávky nepřihlásili do konkursu.

Zpeněžování majetku podstaty provádí správce průběžně a podává o tom soudu dílčí zprávy. Konečnou zprávu spolu s vyúčtováním své odměny a výdajů předloží soudu po zpeněžení majetku podstaty. Zákon dává možnost vyúčtovat odměnu i výdaje zvláštním správcům a zástupcům správce, jakož i na výzvu soudu těm, kdo byli soudem za řízení funkce správce zproštěni. Konečnou zprávu a vyúčtování projedná soud při jednání, ke kterému obešle správce, úpadce a věřitele, kteří podali námitky, popř. i věřitelský výbor. 0 konečné zprávě rozhodne soud usnesením, které účastníkům jednání doručí a vyvěsí je na úřední desce soudu. Po právní moci usnesení o schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů vydá soud rozvrhové usnesení. Toto usnesení se doručí účastníkům do vlastních rukou s výjimkou těch konkursních věřitelů, jejichž nároky byly již plně uspokojeny.

Nároky na vyloučení věci z podstaty (§ 19 odst. 2), pohledávka za podstatou (§ 31 odst. 2), nároky na oddělené uspokojení (§ 28) a pracovní nároky podle § 31 odst. 3 lze uspokojit kdykoli v průběhu konkursního řízení. Ostatní nároky lze uspokojit pouze podle pravomocného rozvrhového usnesení.

§ 31 odst. 2 specifikuje pohledávky za podstatou, vzniklé po prohlášení konkursu, jimiž jsou nároky na náhradu nákladů spojených s udržováním a správou podstaty, včetně nároku správce na úhradu odměn a výdajů, daně a poplatky, došlo-li k jejich splatnosti v průběhu konkursního řízení, nároky z právních úkonů správce, nároky na plnění dvoustranných smluv, jestliže do nich vstoupil správce, a pohledávky za podstatou z důvodu bezdůvodného obohacení.

Pracovními nároky v konkursním řízení jsou úhrada pracovních odměn úpadcových pracovníků a jejich nároky vyplývající z hmotného zabezpečení pracovníků při organizačních změnách včetně náhrad pracovních odměn.

V rozvrhu se uspokojí nejprve pohledávky za podstatou (§ 31 odst. 2) a pracovní nároky podle § 31 odst. 3. Absolutní prioritu mají výdaje správce, které se uspokojí nejdříve a ostatní uvedené pohledávky se uspokojí poměrně, nepostačuje-l výtěžek ze zpeněžení na plnou úhradu všech těchto pohledávek.

Teprve po úplném uspokojení všech těchto pohledávek se uspokojují i ostatní nároky podle pořadí uvedeného v § 32 odst. 2. V prvém poradí se jedná o nároky úpadcových pracovníků z pracovního poměru, příslušející za poslední 3 roky před prohlášením konkursu, a pohledávky na výživné ze zákona, ve druhém poradí jde o daně, poplatky, cla a příspěvky na sociální zabezpečení (pojištění), pokud vznikly nejdéle 3 roky před prohlášením konkursu a v průběhu konkursu, nebudou-li uspokojeny z věcí zatížených pro ně zástavním právem, ve třetím pořadí se jedná o ostatní pohledávky. Pokud nelze plně uspokojit pohledávky téhož pořadí, uspokojují se poměrně.

Z uspokojení pohledávek jsou ze zákona vyloučeny úroky z pohledávek vzniklých před prohlášením konkursu, jestliže přirostly v době od prohlášení konkursu, náklady účastníků řízení vzniklé jim účastí na konkursním řízení, nároky z darovacích smluv a peněžité tresty nebo pokuty, uložené do doby prohlášení konkursu.

§ 33 odst. 2 upravuje i tzv. právo stíhací spočívající v tom, že jestliže někdo prodal dlužníkovi zboží, které nebylo dlužníkem do prohlášení konkursu přijato a zaplaceno, může se domáhat jeho vrácení.

§ 33 odst. 3 upravuje institut soudní úschovy, do níž se složí částky připadající na vymahatelné nároky, které správce popřel a jejichž popření včas uplatnil, podmíněné nároky, které správce uznal a nároky, které věřitelé včas uplatnili a správce je popřel.

V rámci konkursního řízení upravuje zákon v § 34 a následujících institut tzv. nuceného vyrovnání, kterým za určitých podmínek mohou být zkráceny nároky věřitelů vůči úpadci. Úpadce může podat návrh na nucené vyrovnání až po přezkumném jednání, ale pouze pokud ještě nedošlo k vydání rozvrhového usnesení. V návrhu musí být uvedeno, jaké vyrovnání úpadce nabízí a pokud navrhovatel uvádí osoby ochotné ručit za splnění nuceného vyrovnání, musí tyto osoby návrh spolupodepsat a jejich podpis musí být ověřen.

V zájmu ochrany věřitelů stanoví zákon v § 35 příkladmo okolnosti, za kterých je vyrovnání nepřípustné, obecně řečeno jestliže okolnosti nasvědčují, že u navrhovatele nejde o poctivý záměr. Pokud soud nerozhodne, že nucené vyrovnání je nepřípustné, nařídí formou usnesení jednání o nuceném vyrovnání a odloží zpeněžení podstaty. Pokud se úpadce bez náležité omluvy nedostaví k tomuto jednání, má se za to, že od návrhu na nucené vyrovnání upustil. Předvolání k jednání o nuceném vyrovnání doručí soud do vlastních rukou úpadci, osobám, které se zavázaly za splnění nuceného vyrovnání, správci a všem dosud neuspokojeným konkursním věřitelům, jakož i věřitelskému výboru, pokud byl ustaven. Oznámení o stanoveném jednání se vyvěsí na úřední desce soudu.

Při jednání podá správce potřebné informace o stavu úpadcova majetku o jeho hospodaření, příčinách úpadku a o tom, jaký výsledek by mohli konkursní věřitelé očekávat, kdyby konkursní řízení bylo dovedeno do konce.

Pro nucené vyrovnání je podstatný souhlas konkursních věřitelů, který musí soud při jednání zjistit, neboť předpokladem pro potvrzení nuceného vyrovnání soudem je souhlas většiny věřitelů, na jednání přítomných nebo zastoupených, kteří včas přihlásili své pohledávky a jejichž hlasy představují více než tři čtvrtiny všech přihlášených pohledávek.

Zákon upravuje v § 37 hlasovací právo účastníků jednání o nuceném vyrovnání a vylučuje z něj některé konkursní věřitele. Soud je povinen návrh na nucené vyrovnání zamítnout za podmínek uvedených v § 38.

O potvrzení nuceného vyrovnání rozhodne soud usnesením obsahujícím znění nuceného vyrovnání. Zákon stanoví soudu povinnost za určitých podmínek zamítnout i návrh na potvrzení nuceného vyrovnání, i když by s ním konkursní věřitelé vyslovili souhlas. Podmínky pro tento postup stanoví v § 40 odst. 1.

Dnem právní moci usnesení o potvrzení nuceného vyrovnání je možno vydat usnesení, kterým soud vrátí úpadci práva omezená prohlášením konkursu.

Bylo-li nucené vyrovnání potvrzené soudem úplně a včas splněno, je úpadce zproštěn závazku nahradit konkursním věřitelům újmu, kterou vyrovnáním utrpěli. Je rovněž zproštěn závazku proti ručitelům a jiným osobám, které měly proti němu postih. Ujednání, která tomu odporují, jsou neplatná. Chráněni jsou konkursní věřitelé, k jejichž pohledávkám se nepřihlédlo úpadcovou vinou nebo jestliže byl na úpadcův majetek prohlášen nový konkurs dříve, než úpadce úplně splnil nucené vyrovnání.

Nesplnění nuceného vyrovnání potvrzeného soudem i v dodatečné nejméně 8denní lhůtě má za následek pozbytí účinnosti veškerých slev a jiných výhod daných vyrovnáním. Následky podvodného jednání nebo nedovoleného poskytnutí zvláštních výhod v nuceném vyrovnání ze strany úpadce nebo skutečnost, že úpadce byl do dvou let od potvrzení nuceného vyrovnání pravomocně odsouzen pro trestný čin poškozování věřitele podle § 256 trestního zákona upravuje ve prospěch věřitelů § 43 zákona.

Za podmínek uvedených v § 44 odst. 1 zruší soud usnesením konkurs, ve kterém nedošlo k potvrzení nuceného vyrovnání. Konkurs je možno rovněž zrušit za podmínek § 44 odst. 2, došlo-li v něm k potvrzení nuceného vyrovnání. Jestliže nedošlo ke zrušení konkursu podle § 44 odst. 1 zruší soud konkurs až po splnění nuceného vyrovnání. Usnesení o zrušení konkursu zprostí soud správce funkce. Pro doručení usnesení o zrušení konkursu platí totéž co pro doručení usnesení o prohlášení konkursu. Současně soud oznámí zrušení konkursu orgánům pověřeným vedením obchodního rejstříku a evidence nemovitostí.

Zrušením konkursu zanikají účinky jeho prohlášení, které jsou uvedeny v § 14. I po zrušení konkursu může věřitel vést výkon rozhodnutí proti úpadci pro pohledávku zjištěnou v konkursu proti majetku, který úpadci zbyl nebo jehož nově nabyl.

Vyrovnání představuje vedle konkursu druhý institut, kterým je možné docílit poměrného uspokojení nároků věřitelů vůči dlužníkovi. Dlužník, u kterého jsou dány podmínky pro prohlášení konkursu může podat u soudu příslušného ke konkursnímu řízení (§ 3 odst. 1) návrh na vyrovnání. Soud tento návrh projedná, jen pokud již nebyl prohlášen konkurs.

V návrhu uvede dlužník, jaké vyrovnání nabízí. Osoby ochotné zavázat se za splnění vyrovnání jako spoludlužníci nebo ručitelé musí návrh podepsat. Významné důsledky má podání návrhu pro bezpodílové spoluvlastnictví manželů: není-li toto spoluvlastnictví vypořádáno, musí návrh na vyrovnání podepsat i druhý spoluvlastník na důkaz, že souhlasí s použitím veškerého majetku z nevypořádaného BSM k účelu vyrovnání. Zákon požaduje ověřené podpisy. Provozuje-li navrhovatel podnik, uvede v návrhu počet pracovníků v podniku a opatření, která provede k reorganizaci a pro další financování podniku. To má význam pro posouzení okolností, za nichž k návrhu na vyrovnání dochází a které činí, popř. nečiní návrh věrohodným.

K návrhu musí dlužník připojit úplný seznam svého majetku s přehledem majetkového stavu v době podání návrhu. Bližší podmínky stanoví § 47 odst. 1. Neodstraní-li dlužník vady návrhu ve lhůtě určené mu soudem, má se za to, že od návrhu upustil.

Účastníky vyrovnání jsou dlužník, manžel dlužníka, spoludlužníci a ručitelé dlužníka, pokud spolupodepsali návrh na zahájení vyrovnacího řízení a věřitelé, kteří do čtyř týdnů ode dne vyvěšení usnesení soudu o povolení vyrovnání na úřední desce soudu přihlásili své pohledávky a nejsou plně uspokojeni.

V § 49 jsou uvedeny účinky podání návrhu na vyrovnání. Od podání tohoto návrhu až do rozhodnutí o povolení vyrovnání nesmí dlužník zcizovat ani zatěžovat nemovitosti, zřizovat práva na oddělené uspokojení ze svého majetku, zavazovat se jako ručitel či spoludlužník ani poskytovat nepřiměřené dary ze svého majetku a provádět jakékoliv úkony, které by mohly poškodit věřitele. Úkony, které tomu odporují jsou vůči věřitelům neúčinné.

Soud usnesením návrh zamítne za podmínek uvedených v ustanovení § 50 odst. 1. Toto usnesení se doručí pouze navrhovateli. O povolení vyrovnání rozhodne soud usnesením, ve kterém je ustanoven vyrovnací správce, nařízeno vyrovnací jednání nejpozději do šesti týdnů ode dne vyvěšení usnesení na úřední desce soudu, vyzve věřitele, aby své nároky přihlásili písemně nebo ústně do protokolu do čtyř týdnů ode dne vyvěšení usnesení na úřední desce soudu, a rozhodne o opatřeních, kterých je třeba k zajištění dlužníkova majetku.

Usnesení o povolení vyrovnání se doručí známým věřitelům, správci, dlužníkovi a osobám uvedeným v § 46. odst. 2, jakož i orgánům vyměřujícím daně a poplatky. Usnesení se rovněž vyvěsí toho dne, kdy bylo vydáno v úplném nebo ve vhodně zkráceném znění na úřední desce soudu a dále na úřední desce okresního soudu, v jehož obvodu je dlužníkův podnik nebo jeho bydliště, jsou-li mimo obvod soudu, který povolil vyrovnání Tato skutečnost je soudem rovněž oznámena orgánům pověřeným vedením obchodního rejstříku a evidence nemovitostí.

Proti usnesení, kterým bylo vyrovnání povoleno, mohou podat odvolání věřitelé, jejichž pohledávky nemají přednostní právo, neboť lze očekávat, že tito věřitelé budou vyrovnáním ve větší míře zkráceni. Proti usnesení, kterým byl návrh na vyrovnání zamítnut, může podat odvolávání pouze dlužník.