Povolení vyrovnání má účinky uvedené v § 52 zákona. Znamenají obecně řečeno podstatné omezení výkonu vlastnického práva dlužníka k jeho majetku, neúčinnost jeho právních úkonů, které se mohou věřitelé dovolat nejpozději do dne uveřejnění usnesení o zastavení nebo skončení vyrovnání na úřední desce soudu, pohledávky dosud nesplatné se stávají splatnými, pohledávky, které nelze vyjádřit v penězích nebo co do výše anebo které musí být splněny v cizí měně, musí být uplatněny podle své hodnoty v československé měně v den povolení vyrovnání. Povolení vyrovnání má rovněž významné procesní účinky; u pohledávek přihlášených věřitelem ve vyrovnání neběží promlčení až do skončení řízení a pokud byla ve vyrovnání stanovena platební lhůta, neběží promlčení až do uplynutí této lhůty. Věřitelé nemohou navrhnout na dlužníkův majetek konkurs a dlužník nemůže po dobu vyrovnání navrhnout provádění konkursu. Dlužník má nárok na ponechání nezbytné částky potřebné ke své výživě a k výživě své rodiny. Zákon stanoví rovněž podmínky pro započtení a pro pohledávky podmíněné odkládací nebo rozvazovací podmínkou.
Práva, pohledávky a nároky věřitelů ve vyrovnání uvádí § 53 spolu s ním, které nároky nemohou být ve vyrovnání uplatněny. § 53 odst. 3 upravuje obdobně právo stíhací jako ustanovení § 33.
Nositelé pohledávek uvedených v § 54 odst. 1, tj. pohledávek na přednostní uspokojení ve vyrovnání jsou přednostními věřiteli. Přednostními pohledávkami jsou pohledávky týkající se nákladu mzdy, pohledávky z právních úkonů dlužníka nebo správce jednajícího za dlužníka, které jsou uvedeny v § 52 odst. 2 písm. a) a b) a nárok správce na odměnu, dále daně, poplatky, cla a příspěvky na sociální zabezpečení (pojištění), pokud vznikly nejdéle 3 roky od povolení vyrovnání nebudou-li uspokojeny z věcí zatížených pro ně zástavním právem a rovněž všechny pohledávky pracovníků plynoucí z jejich pracovněprávního vztahu k dlužníkovi, pokud nepřesahují nároky z pracovního poměru za poslední 3 roky před povolením vyrovnání.
Následky vyrovnání pro bezpodílové spoluvlastnictví manželů jsou zakotveny v § 55. Podpisem návrhu na povolení vyrovnání přejímá bezpodílový spoluvlastník závazek strpět, aby pro účely vyrovnání bylo použito veškerého majetku BSM a tento závazek trvá, i když po podání návrhu na povolení vyrovnání došlo k zániku nebo zrušení bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Tento závazek zaniká smrtí podepsaného spoluvlastníka. Soudní řízení o vypořádání BSM, které neskončilo před podáním návrhu na povolení vyrovnání, může být po podání tohoto návrhu skončeno pouze rozsudkem soudu. Od podání návrhu na povolení vyrovnání do skončení nebo zastavení řízení neběží tříletá lhůta pro vypořádání BSM, uvedená v § 149 odst. 4 občanského zákoníku. Jde o případ stavení této lhůty.
Věřitelé musí přihlásit své pohledávky ve lhůtě čtyř týdnů ode dne vyvěšení usnesení o povolení vyrovnání na úřední desce soudu. Přihlásit pohledávku k vyrovnání musí i přednostní věřitelé. V § 57 jsou uvedeny povinnosti správce v souvislosti se seznamem přihlášek. K projednání přihlášek stanoví soud vyrovnací jednání, při němž o právu věřitelů hlasovat platí obdobně ustanovení § 37 zákona s uvedením určitých odchylek.
Popření pravosti nebo výše některé z přihlášených pohledávek má účinky, které jsou uvedeny v § 59.
Vyrovnání potvrzuje soud usnesením, jestliže jsou splněny podmínky § 60 odst. 1. Toto usnesení je vykonatelné jeho právní mocí. Pro potvrzení vyrovnání soudem platí obdobně ustanovení pro potvrzení nuceného vyrovnání, uvedená v § 39 a 40. Soud zamítne obdobně jako při nuceném vyrovnání potvrdit vyrovnání i když s ním věřitelé vyslovili souhlas, jsou-li dány podmínky § 61 odst. 1. V zájmu ochrany věřitelů a jejich zájmů může soud zamítnout potvrdit vyrovnání, jsou-li výhody vyplývající pro dlužníka z přijatého vyrovnání ve značném rozporu s jeho zjištěnými hospodářskými poměry, není-li možné zjednat dostatečný přehled o hospodářských poměrech dlužníka zejména proto, že nevedl řádně obchodní knihy, nebo jestliže přijaté vyrovnání je ve značném rozporu se společným zájmem věřitelů.
Nabylo-li usnesení o potvrzení vyrovnání právní moci a dlužník úplně a včas splnil své povinnosti podle tohoto usnesení, zaniká jeho povinnost uhradit věřitelům ztrátu, kterou utrpěli vyrovnáním nebo v souvislosti s ním, a to i když hlasovali proti přijetí vyrovnání nebo se hlasování nezúčastnili. Jestliže zaviněním dlužníka došlo k neúčasti věřitelů řízení a při hlasování o vyrovnání, jsou tito věřitelé oprávněni domáhat se u soudu do tří let od právní moci usnesení o potvrzení přijatého vyrovnání zaplacení svých neuspokojených pohledávek, prokáží-li, že by nebylo došlo k přijetí vyrovnání, kdyby hlasovali proti jeho přijetí Potvrzením vyrovnání zůstávají nedotčena práva věřitelů proti spoludlužníkům a věřitelům dlužníka, jestliže se těchto práv výslovně nevzdali.
Následky nesplnění soudem potvrzeného vyrovnání a následky podvodných jednání ze strany dlužníka upravují § 64 a 65. Tyto následky principielně znamenají v prvém případě pozbytí účinnosti veškerých slev a jiných výhod, poskytnutých ve vyrovnání dlužníkovi, a ve druhém případě možnost věřitelů požadovat úplné uspokojení svých nároků.
Vyrovnání zastavuje soud usnesením za podmínek stanovených v § 66 odst. 1 a 2. Vyrovnání je rovněž možno usnesením soudu prohlásit za skončené, jakmile usnesení o potvrzení vyrovnání nabylo právní moci. Toto usnesení se účastníkům nedoručuje a není proti němu opravný prostředek. Po zastavení řízení nebo po jeho skončení rozhodne soud usnesením o odměně správce a o jeho výdajích. Jestliže dojde do 15 dnů po zastavení řízení k prohlášení konkursu, tvoří náklady vyrovnání část nákladů konkursu.
K části čtvrté: Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
V § 67 je zmírněna tvrdost, která by aplikací zákona mohla v současném přechodném období ohrozit fungování řady především státních podniků, které jsou v platební neschopnosti. Proto do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona může soud prohlásit konkurs jen pro předlužení dlužníka. U státních podniků nebo obchodních společností s výlučnou majetkovou účastí státu je navíc předpokladem prohlášení konkursu na základě návrhu, podaného v této lhůtě věřitelem, souhlas federálního ministerstva financí nebo příslušného ústředního orgánu státní správy republiky po vyjádření zakladatele dlužníka.
V § 68 je řešen vztah zákona k restitučním nárokům vyplývajícím ze zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. Tato ustanovení upravují podrobněji podmínky, za kterých lze po 31. 8. 1991, resp. 30. 9. 1991 zahrnout věci, které mají být vráceny fyzickým osobám na základě uvedených zákonů, do konkursní podstaty.
Soud příslušný pro konkurs a vyrovnání je též příslušný k rozhodnutí o vyloučení věci z konkursu nebo vyrovnání, o popření pravosti, výše nebo pořadí uplatněných pohledávek, jakož i o právech z odporovatelnosti právním úkonům, pokud v době zahájení řízení o nich dosud nebyl skončen konkurs nebo vyrovnání, a je příslušný i k řízení o těchto návrzích.
V § 70 jsou řešeny vztahy v oblasti konkursního a vyrovnacího řízení ve směru k zahraničí na základě vzájemnosti.
§ 71 obsahuje ustanovení o dokončení zahájených řízení o likvidaci majetku podle § 352 až 354 občanského soudního řádu podle dosavadních předpisů.
Ministerstva spravedlnosti republik jsou zmocněna upravit vyhláškou podrobnosti o seznamu správců, zvláštních správců, vyrovnacích správců a zástupce správce a o jejich odměně v konkursním a vyrovnacím řízení, dále způsob úředního ověřování podpisů osob, ochotných se zavázat za splnění vyrovnání jako spoludlužníci nebo ručitelé a způsob úředního ověření podpisu dlužníka na seznam majetku vypracované dlužníkem pro účely vyrovnání. Ministerstva spravedlnosti republik upraví dále vyhláškou jednací řád pro konkursní a vyrovnací řízení. Z povahy věci i ze skutečnosti, že věřitelé dlužníka se mohou nacházet v obou národních republikách, vyplývá žádoucí obsahová shoda vyhlášek republikových ministerstev spravedlnost
Zákon o konkursním a vyrovnacím řízení ruší ustanovení § 352 až 354 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, upravující likvidaci majetku.
V Praze dne 23. května 1991
Předseda vlády ČSFR:
Ministr financí ČSFR:
