Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Hlási sa pán podpredseda vlády Rychetský. Má slovo.

Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych z tohoto místa jménem vlády ČSFR a z části i s notnou dávkou sebekritiky konstatoval jednu skutečnost. Tato země nemá komplexní koncepci bytové politiky. (Potlesk.) Skutečnost, že ji nemá, je dána několika příčinami. Jednou, a to základní z nich, je fakt, že dnem 1. ledna 1991 došlo k novému rozdělení kompetencí mezi federaci a republiky tak, že na úrovni federace zůstala toliko koncepce zákonodárná, toliko působnost zákonodárná a toliko ve dvou oblastech - v oblasti občanského práva, občanského zákoníku a v oblasti úpravy vlastnických vztahů včetně vlastnictví k bytům. Všechny ostatní součásti toho, co se nazývá bytovou politikou, to je výstavba bytů, správa a údržba bytového fondu, distribuce bytů, vytváření celkového klimatu ekonomického a úvěrového pro realizaci bytové politiky, je již déle než rok ve výlučné působnosti obou republik.

Bylo ovšem povinností federální vlády v těchto dvou bodech, ve kterých zůstala na úrovni federace působnost zachována, tj., pokud se týká nové úpravy občanskoprávních vztahů a zákona o vlastnictví bytů, se ve svém funkčním období svých povinností zhostit.

Novela občanského zákoníku byla předložena již v květnu r. 1991 a Federální shromáždění ji na sklonku minulého roku přijalo. Vlastní zákon o vlastnictví k bytům a nebytovým prostorám byl vládou připravován v podstatě ode dne, kdy byla přijata velká novela občanského zákoníku, kdy byl jasný právní základ, od kterého se odrážíme.

Čeho chceme dosáhnout? V této zemi i v této budově je téměř módním termínem "tržní vztahy, tržní hospodářství" a přirozeně v této oblasti i "trh s byty". Vláda si uvědomuje, že bydlení je jednou ze základních forem lidské existence a že trh s byty je naléhavý požadavek, ale že nejde o stejný fenomén jako třeba trh se zeleninou. (Potlesk.)

Proto vláda zvážila všechny tři možné varianty a koncepce toho, jak se k trhu s byty dostat. Co to je trh s byty? Podle našeho názoru to je vytvoření takové situace, kdy na jedné straně občan této země má možnost v souladu se svým ústavou zaručeným právem a svobodou pobytu rozhodnout o tom, kde a jak bude bydlet, samozřejmě i v souladu se svými možnostmi.

Druhou částí téže mince je ovšem právo vlastníka užívat skutečně plody vlastnictví, postavení vlastníka domovního fondu takové, aby vlastnictví bylo současně nejen závazkem ke společnosti, ale současně činností, která je prospěšná i pro vlastníka. Vytvoření této situace je otázkou řady let. První krok se ovšem musí učinit ihned. Musí se učinit ihned proto, že - myslím - není přesvědčivějšího důkazu, než pohled na realitu v této zemi o tom, že dosavadní systém je naprosto nepřijatelný a nevyhovující. Jen na území České republiky se do údržby a správy existujícího bytového fondu, který byl celý po r. 1948 znárodněn a státem spravován, investovaly částky od 5 do 7 mld. korun ročně a výsledek byl, že tento bytový fond rok od roku chátral a chátral a rozhodnutím z minulého roku, posléze s účinností od 1. ledna t.r., byl celý předán do vlastnictví obcí, ovšem bez pětimiliardových dotací, které se předtím do bytového fondu ze státního rozpočtu republik poskytovaly.

Je tedy nepochybné, že tento systém je třeba nahradit systémem jiným a nabízí se jako jediná schůdná cesta vytvoření podmínek a prostředí pro to, aby většina občanů, budou-li chtít a budou-li moci, změnila svůj statut nájemce na statut vlastníka.

Nabízejí se teoreticky tři varianty. První z nich by bylo přijetí zákonné koncepce, pro kterou dnes sice nikdo nehovořil, ale která - zdá se - je též koncepcí pro jisté skupiny přijatelnou, koncepce, kde bychom změnili pouze vlastníka domu, kde bychom místo dnešního vlastníka domovního majetku obce, se pokusili najít někoho jiného, aby tuto péči převzal. Byla by to koncepce, podle které - jak jsem několikrát řekl - by se prodávaly domy nastojato i s lidmi jako kravíny s krávami. Tato koncepce má jednu nevýhodu. Nevýhoda této koncepce spočívá v tom, že nenaleznete takového kupce, který by si koupil sídliště Bohnice, sídliště Čimice. Touto cestou by se podařilo prodat jen několik domů s výhodnou pozemkovou rentou na výhodném místě, kde i jejich zbourání a prodej pozemku by přinesl vysoký zisk. Jinak by se opět nic v této zemi nezměnilo.

Druhá koncepce je koncepce, která zde byla předložena, a sice koncepce skupiny poslanců, kteří použili původní verzi vládního návrhu a předložili ji Federálnímu shromáždění k projednání. Vláda ČSFR tuto iniciativu kvituje, neboť při řádném legislativním projednání bylo jasné, že svůj vládní návrh zákona by nebyla schopna předložit Federálnímu shromáždění do 13. března, což byl termín, do kterého bylo nutné vládní návrhy Federálnímu shromáždění předat.

I poté, co poslanci tento poslanecký návrh předložili, pokračovala vláda v přípravě vládního návrhu a poté, co byla vyzvána k předání stanoviska, dopracovaný vládní návrh Federálnímu shromáždění předložila.

Chtěl bych zdůraznit, že nepřijme-li Federální shromáždění úpravu vlastnictví k bytům a nebytovým prostorám s ohledem na skutečnost, že byl již přijat transformační zákon v podobě, která neřeší celou řadu vzniklých problémů, ale tyto problémy naopak zakládá, a to zejména v oblasti družstevních bytů, ať standardních nebo pořízených formou půdní nástavby a vestavby na domě ve vlastnictví jiného subjektu, pak se dostaneme do situace, že v oblasti družstevních bytů se nepodaří vyvolané diskrepance vyřešit do uplynutí lhůty, transformačním zákonem stanovené, tj. do 28. července. Založená nerovnost mezi družstevníky, nájemci standardních bytů a družstevníky, nájemci bytů v půdních nástavbách, stejně jako nevyjasněné otázky úvěrové, návratnosti státních dotací v některých případech a ostatní související otázky, nebude možné řešit jindy, než v době, kdy marně uplynou lhůty, založené v transformačním zákonu, konkrétně lhůta, podle které lze požádat družstvo a vyzvat o převod družstevního bytu do vlastnictví pouze do 28. července tohoto roku.

Toto považujeme za vážný důvod pro to, aby Federální shromáždění s veškerou odpovědností předloženou osnovu, která je výsledkem jakéhosi kvazi dohodovacího řízení mezi vládou, předkladateli poslaneckého návrhu a zástupci ústavně právních výborů, skutečně projednalo. Soudím, že jde o osnovu vyváženou, která v tuto chvíli má tři body, které je nutné řešit.

Jde o dva případy alternování textu v § 5 a tuším, že v § 18 a dále o případ § 9.

Pokud se týká § 5 podle alternativy I se sice předpokládá v případě, že dosavadní vlastník domu se rozhodne jednotlivou bytovou jednotku prodat, je jeho povinností nabídnout ji tomu, kdo má k ní nájemní vztah, ale toto právo zaniká, pokud jej nevyužije nájemce do 6 měsíců. Po 6 měsících zůstává pouze právo předkupní, což znamená, že bytovou jednotku získá ten, kdo dá víc.

Vláda předkládá alternativu II, alternativu, která reaguje na skutečnou situaci této země, na skutečnost, že v bytech bydlí po právu nájemci a že díky rozhodnutí Federálního shromáždění jim byl poskytnut evropský standard ochrany nájemníka, ochrany, která znamená, že nemůže přijít o nájemní vztah jinak než soudní cestou, jinak než ze zákonných důvodů a ve většině případů pod náhradou. Zvažme tedy, co bude motivovat nájemce bytů, aby své byty do vlastnictví koupili a spolu s byty převzali odpovědnost za střechy, obvodové pláště, zrezavělé stoupačky a vlastně celý zdevastovaný bytový fond z uplynulých let.

Patrně jedině skutečnost, že koupě bytu jim bude přístupná, bude pro ně reálná a bude pro ně vyhrazena.

Domnívám se, že Federální shromáždění by mělo přijmout u § 5 alternativu II, neboť to je první nezbytný krok k tomu, abychom z nájemců mohli vytvořit vlastníky bytů. U § 18 jsou dvě alternativy, obě alternativy se vztahují k otázce návratnosti vložených státních prostředků ve prospěch bytového družstva tam, kde bytové družstvo prodá bytovou nebo nebytovou prostoru někomu jinému než družstevníkovi, někomu jinému než tomu, kdo složil členský podíl a podílel se na výstavbě družstevního domu nebo bytu, to znamená když prodá tuto bytovou prostoru, abych tak řekl, skutečně tržně třetímu subjektu. V těchto případech je opravdu třeba zajistit, aby se státu vrátily prostředky, které do pořízení této prodávané části nebo jednotky vložil.

Podle alternativy I se navrhuje paušální ustanovení, podle kterého v případě každého takového prodeje, každého takového převodu je družstvo povinno do fondu národního majetku dát 75 procent z tržby bez ohledu na to, zda vložené prostředky státu se podílely na hodnotě jen 10 procenty, 5 procenty nebo naopak vyšší částkou. Někdy je to i 100 procent.

Alternativa II, která vychází z vládního návrhu, předpokládá navrácení těch prostředků, které byly vloženy, nikoliv prostředků vyšších. Není důvod, proč zatěžovat ostatní družstevníky, kteří ručí za schodek a hospodaření družstva, ale není důvodu požadovat částku nižší, kromě odpisů ve výši jednoho procenta ročně.

Zbývá posouzení ustanovení § 9, jak o něm hovořil pan poslanec Dr. Benčík, ustanovení, které je skutečně extrémní, ustanovení, které umožňuje soudu za zákonem stanovených podmínek vyvlastnění vlastníka. Chtěl bych zdůraznit, že skutečnost, že takové ustanovení svěřuje tuto možnost soudu, nepovažuji za excentrickou, ale naopak za samozřejmou. Pokud má někdo o vyvlastnění rozhodovat a pokud se tedy usoudí, že jsou zákonné důvody pro vyvlastnění, jediným kdo by měl o takové věci rozhodnout, by měl být právě soud.

Jsme si vědomi toho, že § 9 je ustanovením, které je do značné míry rozporné a že právní řád má i jiná ustanovení, má i jiné prostředky ochrany proti tomu, kdo porušuje ať už práva ostatních, svobody ostatních, nebo zasahuje do jejich výkonu vlastnických práv. S návrhem paní zpravodajkyně Samkové na vypuštění § 9 bez náhrady, tedy jménem vlády, souhlasím.

Soudím, že pokud by Federální shromáždění přijalo koncepci zákona v těch dvou alternativách u § 5 a 18 a současně rozhodlo o vypuštění § 9 z osnovy zákona, přijalo by osnovu, která by vyřešila ten naléhavý problém, kterým jsem v úvodu začal. Položil by se tedy základ koncepce bytové politiky této země a nemuseli bychom už tvrdit, že tato země koncepci bytové politiky nemá. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem podpredsedovi vlády dr. Rychetskému. Budeme pokračovať v rozprave. Ďalej v nej vystúpi pán poslanec Marián Farkaš so stanoviskom klubu poslancov ODÚ. Je to posledný písomne prihlásený poslanec, ktorý vystúpi za klub. Ďalej sú do rozpravy prihlásení páni poslanci Jurečka, Fišera, Florián, Motyčka, Senjuk, Tichý, Gandalovič, Adámek, Pohanka a Sokol. Slovo má poslanec Farkaš.

Poslanec SN M. Farkaš: Vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie! Návrh zákona o vlastníctve k bytom a nebytovým priestorom nahrádza prežitú a roztrieštenú legislatívnu úpravu, poplatnú direktívnemu riadeniu bytovej politiky. Je dôležitý pre štart začínajúceho procesu privatizácie bytových fondov. A nahrádza § 24 až 28 zákona č. 42/1992 Zb... (Hluk v sále, předsedající poslance napomíná.) ... o úprave majetkových vzťahov a vyporiadaní majetkových nárokov družstiev.

Schválením navrhovaného zákona sa predíde rôznym sporom a dohadom, ktoré v súčasnom právnom stave môžu v budúcnosti vzniknúť. Veľmi dôležitým momentom je umožnenie hospodárenia s bytovým fondom obciam a takto získať finančné prostriedky na riešenie najaktuálnejších a najnaliehavejších problémov v bytovom hospodárstve, ktoré sú všeobecne známe.

Poslanecký klub ODÚ si celkom uvedomuje legislatívnu náročnosť predmetnej problematiky, a tým aj kolíznych momentov predlohy. Budeme podporovať alternatívu I, ale aj pozmeňujúce návrhy, ktoré vylepšia predlohu. Samozrejme, že podporíme aj celkové znenie zákona. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Farkašovi. Teraz dávam slovo poslancovi Jurečkovi, ktorý je ďalším prihláseným do rozpravy. Po ňom vystúpi pán poslanec Fišera.

Poslanec SL J. Jurečka: Pane předsedající, dámy a pánové, předkládaný zákon má závažné důsledky pro alespoň polovinu domácností v ČSFR. Jeho text by proto měl být jasný a srozumitelný. Myslím, že ne tato rozprava, ale především čas ukáže, nakolik navržená úprava bude odpovídat potřebám občanů a vlastníků domů a nakolik bude nutno se k této problematice vrátit.

Domnívám se, že postavení dosavadních nájemců bytů by nemělo být v žádném případě znejistěno či ohroženo i za situace, že si byty nekoupí. Proces prodeje bytů by měl být plynulý, tak jak budou vytvářeny podmínky jak v oblasti nájemných bytů, tak v oblasti dostatečných prostředků u obyvatelstva a některých finančních institutů.

Musíme si však být vědomi toho, že privatizace bytového fondu by se měla především odehrát na úrovni prodeje celých domů za současné ochrany nájemců, při postupně upravovaném regulování nájemného. Navržený zákon je jen, chcete-li, podpůrným prostředkem reagujícím na situaci, ve které se nacházíme.

S úmyslem odstranit nedostatky předloženého návrhu, které považuji za závažné, uplatňuji tyto pozměňovací návrhy:

V § 4, smlouva o převodu jednotky. Na závěr § 4 doporučuji zařadit nový odstavec 6, který by upravoval přechod práv z odpovědnosti za vady prací dodaných před prodejem bytu či nebytového prostoru tak, že k reklamaci vad budou oprávněni noví vlastníci bytu či nebytových prostor. Navrhuji text odstavce 6 v tomto znění: "Byla-li uzavřena smlouva o dílo týkající se domu, přecházejí práva z odpovědnosti za vady na vlastníky jednotek a na jejich právní nástupce."

V § 5 doporučuji přijmout variantu II. Ustanovení o možnosti prodat užívaný byt jen jeho nájemci respektuje skutečnost, že utváření trhu v oblasti bydlení vyžaduje postupné kroky, delší časové období, přihlíží k existujícímu zájmu o byty v centrech větších měst a tím k relativnímu nedostatku bytů v těchto oblastech.

V případě, že nebude přijata varianta II. § 5, uplatňuji u varianty I. § 5 pozměňovací návrh - v odstavci 3, a to prodloužení lhůty z šesti měsíců na osmnáct měsíců.

K § 17 odstavec 1 a 2 - v odstavci 1 a 2 jsou uváděny pojmy bytová družstva. Ta jsou dnes dvojí: stavební bytová družstva a lidová bytová družstva. O lidových bytových družstvech ustanovení hovoří zvlášť. Kvůli právní jistotě navrhuji, aby obdobně byl v ustanovení odst. 1 a 2 zmíněn i pojem stavební bytové družstvo.

Navrhuji tedy v odstavci 1 v pátém řádku za slova "a jejichž nájemní vztah k jednotce" doplnit slova "stavebního bytového družstva" a pokračovat textem "vznikl po splacení členského podílu družstvu". Totéž zpřesnění uvést i v odstavci 2 za slova "jejichž nájemní vztah k jednotce" doplnit opět slova "stavebního bytového družstva" a pokračovat textem "vznikl po splacení členského podílu".

V § 18 odst. 4 a 5 jsou navrženy ve variantách. Ještě před hlasováním o jedné z navržených variant navrhuji text obou variant spojit, poněvadž obě varianty totiž navazují na § 17 odst. 1 a 2, na to, že cenové zvýhodnění a na to navazující ustanovení o nevracení státních příspěvků, přísluší pouze v případě prodeje družstevního bytu členům družstva. Navrhuji tedy souhlasit s ustanovením varianty II odst. 4 a 5 a připojit nový odst. 6 v tomto znění: "V případě zániku družstva likvidací do 10 let od účinnosti tohoto zákona se 75 % likvidačního zůstatku převede do fondu národního majetku příslušné republiky." Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Jurečkovi. Prosím, aby pozmeňujúce návrhy odovzdal písomne. Teraz vystúpi v rozprave pán poslanec Ivan Fišera. Pripraví sa poslanec Florián.

Poslanec SN I. Fišera: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, tento zákon je jedním z nejcitlivějších zákonů, který přirozeně, jak už bylo zdůrazněno, postihuje skutečně velký počet lidí. Rozhodně se nesmíme dostat do situace, do které jsme se dostali např. v roce 1949, kdy prakticky na základě násilného státního rozhodování jsme řešili otázku nadměrných bytů tím, že jsme nuceně nastěhovávali do těchto takzvaně nadměrných bytů další rodiny. Dnes to chtějí zřejmě někteří z nás udělat násilím nového typu - prostě trhem.

Skutečně souhlasím s panem místopředsedou Rychetským, že trh s byty není trhem se zeleninou. To je zásadní stanovisko, které je třeba v tomto případě respektovat. Chci říci, že nelze zapomenout na to, že tím, že jsme byty předali obcím, jsme si vytvořili situaci, kterou je nutné řešit.

Jsem překvapen stanoviskem většiny poslaneckého klubu ODS, že chce podobně jako poslanecký klub SDL ponechat tuto situaci zcela živelnému vývoji, která bude probíhat zřejmě mezi volbami, protože obce dnes již tento majetek mají, tento danajský dar přijaly a musí s ním něco dělat. A nyní bude záležet na tom, zda v té či oné obci bude obecní zastupitelstvo sociálnější, nebo více spjato s majiteli realitních kanceláří. Trochu to přeháním, ale takovéto případy také existují.

Zřejmě se někteří poslanci rozhodli pro to, že bude lepší ponechat vývoj této živelnosti. Dovedete si představit, jaké to může mít sociální následky a jak se budou chovat některá obecní zastupitelstva hned po volbách, až bude jasné, že žádné záruky není nutné dávat?

Jsem si vědom, a je to prakticky přesvědčení všech poslanců sociálně demokratické orientace, že je nutné tento problém řešit a že přijetí zákona je nutné chápat jako jakési volání SOS v situaci, kdy hrozí riziko, že dojde k divokému převodu bytů bez jakékoli regulace.

Byl jsem velmi mile překvapen stanoviskem pana poslance Jurečky. Doufám, že to mohu chápat, pane poslanče, tak, že určitá podstatná část strany ODS chce garantovat skutečně postupný racionální sociální přechod ve vlastnictví bytů a že nestojí na pozici jednoduchého tržního principu - komu padni, tomu padni, jen když se prodá lidem střecha nad hlavou. Mně by tento přístup vyhovoval, a my jsme stáli na té pozici, že přijetí vládního návrhu právě v této variantě druhé u § 5 je podmínkou pro naše hlasování pro tento zákon. Považujeme to za nezbytné. Vzhledem k vážné situaci, která v bytové oblasti existuje a vzhledem k tomu, že zejména staří lidé, ale i rodiny s malými dětmi doslova žijí v psychickém stresu, bylo by možné uvažovat i o té variantě, kterou jste navrhoval u alternativy I. Znamenala by v principu do určité míry zbrzdit rizika a obavy, které zde dnes existují. (Vaše pokyvování mě těší, protože to znamená, že bychom všichni jako parlament konečně začali plnit svoji úlohu - zabezpečit určitou míru sociální, a tedy i politické stability v této zemi. Za to bych vám chtěl poděkovat.)

Doufám, že najdeme racionální řešení. Doufám, že naším hlasováním vyjádříme, zejména podporou vládních stanovisek, že najdeme řešení, které lidi uklidní a které jim umožní přece jenom žít normálním způsobem, že je nepostavíme do stavu bezpráví. Doufám také, že dáme najevo právě poměrem k těmto alternativám, že jsme rozhodnuti, ať už stojíme nalevo nebo napravo, postupovat určitým seriózním a solidním způsobem.

Chtěl bych na závěr říci jednoduchou prostou myšlenku. Mám pocit, že v této zemi, tak jak jsem v ní žil, vítězily velmi často ekonomické idee. Jednou vítězila idea plánovací - proti lidem. Podruhé, zdá se, by mohla vítězit idea stejně čistá jako byla tamta, idea opačná, pouze tržní, rovněž proti lidem. Na tomto zákoně, na našem přístupu k tomuto zákonu bude vidět, zda konečně bude vítězit postoj, který bude spíše respektovat lidi než ekonomické teorie. Děkuji vám.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem vám. Slovo má poslanec Florián. Pripraví sa poslanec Motyčka. S faktickou poznámkou chce vystúpiť pán poslanec Benčík.

Poslanec SL M. Benčík: Vážený pán predsedajúci, kolegyne a kolegovia, kolega Fišera nám dal do úst to, čo sme vo svojom stanovisku nepovedali. Nepovedali sme a vôbec sme o tom neuvažovali, že táto otázka by sa nemala riešiť. Nechceme to nechať tak, ale chceme tomu dať dobrý právny základ, pretože ide o zložitú problematiku a pripravenosť tohto návrhu nie je dobrá. To je jedna poznámka.

Druhá poznámka. Neviem, z čoho sa vychádza, že v súčasnej dobe nie je vôbec možné obecné a štátne byty predávať. To je možné aj teraz, s tou poznámkou, že táto úprava už dostatočne nevyhovuje novým podmienkam, ale byty sa predávajú, môžu sa predávať. Neprevádza sa to teda živelne a nehrozí tu živelnosť. Ďakujem.