Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Nepřítomní poslanci:

Sněmovny lidu:

Adámek M., Andelová, Bakšay, Bláha, Dienstbier st., Dlouhý, Honner, Kňažko, Langoš, Petrovič, Šimko I., Záležáková

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Němec, Pernica F.

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice:

Kanis, Kontra, Mečiar, Molnár, Moric, Morovič, Novitzský, Peter, Serenčéš, Slota, Vicen

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Vážené poslankyne, vážení poslanci, vážení hostia! Prajem vám dobrý deň. Otváram deviaty deň rokovania 22. spoločnej schôdze obidvoch snemovní.

Na programe máme tieto body:

Návrh zákona o vlastníctve k bytom a nebytovým priestorom (tlač 1281) a návrh uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov (tlač 1514).

Návrh zákona, ktorým sa mení a doplňuje zákon č. 94/1963 Zb., o rodine, v znení zákona č. 132/1982 Zb., (tlač 1049) a návrh uznesenia snemovne ľudu a Snemovne národov (tlač 1483).

Časový predpoklad je taký, že by sme rokovanie o týchto dvoch návrhoch ukončili do poludňajšej prestávky, ktorá sa predpokladá o 12.30 hodine.

O 13.30 hodine bude pokračovať spoločná schôdza, a to hlasovaním o vládnom návrhu zákona, ktorým sa mení a doplňuje občiansky súdny poriadok (tlač 1399) a návrh uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov (tlač 1469). Ďalej bude hlasovanie k vládnemu návrhu zákona, ktorým sa mení a dopĺňa občiansky súdny zákonník (tlač 1405 a 1471), teda notársky poriadok. Ďalej bude hlasovanie o vládnom návrhu zákona o zápisoch vlastníckych a iných vecných práv k nehnuteľnostiam (tlač 1404) a návrh uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov (tlač 1470). Konečne hlasovanie k návrhu zákona, ktorým sa mení a dopĺňa zákon 87/1991 Zb., o mimosúdnych rehabilitáciách (tlač 1318) a návrh uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov (tlač 1477)

Opakujem znova - hlasovanie o týchto štyroch veciach bude o 13.30 hodine.

Potom sa spoločná schôdza preruší a bude nasledovať samostatná schôdza Snemovne národov, ktorá prerokuje:

návrh zákona o majetkovej reštitúcii a rehabilitácii cirkví a náboženských spoločností (tlač 955) a návrh uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov (tlač 1392),

vládny návrh zákona o investičných spoločnostiach a investičných fondoch (tlač 1412) a návrh uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov (tlač 1492),

vládny návrh zákona o použití prebytku štátneho rozpočtu federácie za rok 1991 (tlač 1448) a návrh uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov (tlač 1498),

vládny návrh zákona o zrušení pracovných kategórií (tlač 1400) a návrh uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov (tlač 1479).

Samostatná schôdza Snemovne národov bude otvorená pravdepodobne okolo 14. hodiny. Po prerokovaní tohto programu bude pokračovať spoločná schôdza obidvoch snemovní s týmto programom:

vládny návrh zákona o súdnych poplatkoch za konanie na Najvyššom súde ČSFR a vojenských súdoch (tlač 1397) a návrh uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov (tlač 1463),

správa spoločného výboru pre dohodovacie konanie k vládnemu návrhu zákona o daniach z príjmu (tlač 1408 a návrh uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov (tlač 1489),

návrh zákona o informačných systémoch - za predpokladu, že navrhovatelia nestiahnu tento návrh, ako ho odporučili ústavnoprávne výbory,

ďalej by mohol byť určený zástupca, ktorý bude Federálne zhromaždenie zastupovať v konaní pred Ústavným súdom ČSFR, o vyjadrení k návrhu skupiny 99 poslancov Federálneho zhromaždenia.

To je pripravený program na dnešný deň.

Začneme, ako som už oznámil. Návrh zákona o vlastníctve k bytom a nebytovým priestorom (tlač 1281) a príslušný návrh uznesenia (tlač 1514).

Bod programu 27: Návrh zákona o vlastnictví k bytům a nebytovým prostorám (tisk 1281) a návrh usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů (tisk 1514).

Výklad k návrhu podá pán poslanec Jiří Skalický za skupinu navrhovateľov. Spravodajcovia sú Miroslav Jansta a Klára Samková, ktorí už zaujali svoje miesta pred predsedníckym stolom.

Teraz prosím pána poslanca Skalického, aby uviedol uvedený návrh zákona.

Poslanec SN J. Skalický: Pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte, abych vám jménem poslaneckého klubu Občanské demokratické aliance odůvodnil návrh zákona o vlastnictví bytů a nebytových prostorů.

Úvodem bych se rád zmínil o okolnostech, které nás přiměly nečekat, až se zákon odhodlá předložit federální vláda, a použít k řešení této závažné a citlivé problematiky poslanecké iniciativy.

Po šestnáct měsíců prochází celá naše ekonomika zásadní transformací, a to jak v oblasti odstraňování státního dirigismu vůči subjektům podnikání, tak v oblasti vlastnických vztahů. Míříme k tržní ekonomice založené na soukromém vlastnictví a svobodné soutěži, a podnikli jsme na této cestě již úctyhodnou řádku radikálních kroků. Jestliže však nějaká oblast zůstala dosud nedotčena a stojí evidentně stranou zájmu, pak je to právě bytová politika.

K určitým změnám v oblasti vlastnických vztahů již, pravda, došlo. Přijali jsme restituční zákony, které navrátily domy původním vlastníkům, a obě národní rady převedly valnou část státního bytového fondu do vlastnictví obcí. Vzhledem k přetrvávající nepřiměřené regulaci cen souvisejících s bydlením, vzhledem k chronickému nedostatku bytů pro poskytování náhrad podle občanského zákoníku a vzhledem k obrovské zanedbanosti bytového fondu však tyto převody znamenají pro nové vlastníky dar vskutku danajský. Obce mohou - a také tak v některých případech činí - prodávat domy zájemcům z řad soukromníků.

Co však náš právní řád dosud neumožňuje, je prodej jednotlivých bytů do vlastnictví. Existuje sice zákon č. 52/1966 Sb., později několikrát novelizovaný, o osobním vlastnictví k bytům, ale ten je z hlediska dnešní situace a dnešních potřeb již zcela nevyhovujícím a nepoužitelným instrumentem. Přitom privatizace metodou rozprodeje jednotlivých bytů se zdá být v mnoha případech optimální formou řešení nahromaděných problémů a rostoucího napětí mezi nájemníky a vlastníky.

V čem spočívají výhody spoluvlastnické formy, pro kterou se vžil v západním světě pojem kondominium? Na rozdíl od družstva, kdy družstevník vlastní pouze část z majetku organizace jako celku a má tudíž omezené právo se svým bytem disponovat, je v kondominiu tato dispozice zcela volná. Byt může být prodán bez souhlasu jakéhokoli nadřízeného orgánu. Podstatná je rovněž neodlučitelná vlastnická odpovědnost za společné části a zařízení domu, jehož je byt součástí, a možnost volit ekonomicky a organizačně optimální formy správy společného majetku. V západní Evropě a v Severní Americe se tato forma vlastnictví v posledních desetiletí neobyčejně rozšířila, právě jako reakce na nedostatky, které vykazují družstevní, ale i nájemní formy bydlení.

Ukázala se jako efektivní i v domech, ve kterých jsou kancelářské i jiné nebytové prostory.

Jednou z podstatných příčin rozšířeného vzniku kondominií je i vyšší důvěra finančních institucí poskytovat půjčky na výstavbu respektive hypotéční půjčky na koupi bytů v kondominiu, která je způsobena nižšími riziky plynoucími z této formy spoluvlastnického vztahu.

Nelze samozřejmě tvrdit, že kondominium je jedinou a pro všechny případy vhodnou formou. Rozhodně se ale domníváme, že by v našem právním řádu tento nástroj neměl chybět a vzhledem k naší současné situaci v bytovém hospodářství považujeme přijetí zákona, který umožní vznik kondominií tam, kde to současný vlastník uzná za vhodné, za navýsost naléhavé.

Původní návrh zákona (tisk 1281) doznal v průběhu projednávání ve výborech obou národních rad a FS podstatných změn. V závěrečné fázi došlo pak k jeho rozšíření o zcela nové pasáže týkající se bytových družstev.

Se stanovisky jednotlivých výborů, které vesměs - až na jeden z výborů gesčních - návrh zákona doporučily k přijetí, a s návrhem usnesení jednoho z gesčních výborů, které je obsaženo v tisku 1514, vás seznámí sněmovní zpravodajové.

Za navrhovatele se omezím na zaujetí stanoviska k některým pasážím návrhu usnesení, které vám předložil ústavně právní výbor SL.

V § 5 a 18 obsahuje návrh usnesení dvě varianty.

Navrhovatel si osvojil varianty označené jako římská I. Pasáž o přechodných ustanoveních, která se týká bytových družstev, byla do návrhu zákona včleněna na návrh federální vlády.

Za navrhovatele jsem oprávněn prohlásit, že podporujeme zařazení § 17 až 20 do našeho návrhu, ale vzhledem k tomu, že tato problematika nebyla součástí původní předlohy, kterou projednávaly výbory, považujeme za procedurálně nutné o nich hlasovat zvlášť.

Závěrem mi dovolte vyslovit přesvědčení, že tento návrh zákona, který samozřejmě sám o sobě nevyřeší celý komplex problémů souvisejících s bytovou politikou, přinese do našeho právního řádu nový, moderní nástroj, který se může podstatnou měrou zasloužit o vytvoření pružného trhu s byty a přispět k odstranění jejich chronického nedostatku. Doufám, že naši snahu podpoříte a předložený návrh zákona schválíte.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pánovi Skalickému. Podľa opatrenia obidvoch predsedov snemovní bol návrh prerokovaný ústavnoprávnymi výbormi, hospodárskymi výbormi, sociálnymi a kultúrnymi výbormi obidvoch snemovní. Ústavnoprávne výbory boli poverené prípravou stanoviska. Obdržali ste písomný návrh uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov (tlač 1514). Spravodajskú správu prednesie pán poslanec Miroslav Jansta za výbory Snemovne ľudu a pani poslankyňa Klára Samková za výbory Snemovne národov. Slovo má poslanec Jansta.

Společný zpravodaj výborů SL M. Jansta: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, plné uplatnění tržního mechanismu v oblasti hospodaření s byty a nebytovými prostory vyžaduje celou řadu postupných opatření, jimiž tohoto cíle má být dosaženo.

Jedním z takových opatření je úprava nakládání s byty a nebytovými prostory jako se samostatným předmětem občanskoprávních vztahů. Právní základ této koncepce chápání bytů a nebytových prostorů byl obecně zakotven v § 118 odst. 2 občanského zákoníku.

Dosud platná právní úprava v zákoně č. 52/1966 Sb., o osobním vlastnictví k bytům ve znění zákona č. 30/1978 Sb. a zákona č. 509/1991 Sb. přes poměrně rozsáhlé úpravy původního znění zákona nepostačuje pro současné potřeby. Nabývání bytů do vlastnictví občanů omezuje na výstavbu domů s byty ve vlastnictví a na koupi bytů pouze v domě ve vlastnictví státu. Převodem bytového fondu spravovaného bytovými organizacemi bývalých národních výborů do vlastnictví obcí možnost získání bytů koupí v podstatě zanikla. Vlastnictví k nebytovému prostoru lze získat pouze v obytném domě s byty ve vlastnictví a je podmíněno vlastnictvím bytů v témže domě. Je třeba vytvořit předpoklady nejen pro výstavbu bytů do vlastnictví občanů, ale i pro prodej bytů a nebytových prostorů v domech a odstranit bariéry, které tomu brání. Předpokladem rozšíření vlastnictví dosavadního domovního fondu jsou změny právních úprav.

Odhaduje se, že podle dosavadních předpisů přešlo do vlastnictví občanů zhruba 20 až 25 tisíc bytů v bytových domech. Při jejich užívání se projevily nedostatky dosavadní právní úpravy, která vyvolává komplikace při provozování společných částí domů a obtížnosti při jednání jednotlivých vlastníků bytů s příslušnými organizacemi poskytujícími služby i orgány státní správy. Prokázala se nevyhnutelnost složitostí ve vztazích mezi jednotlivými vlastníky bytů v domě a nutnost jejich striktnější úpravy.

Bytový fond, který v ČSFR tvoří asi 5 320 000 bytů, je asi přibližně ze 44 % tvořen rodinnými domky, které jsou ve výrazné většině ve vlastnictví občanů. 56 % bytového fondu je ve vícebytových domech. Do vlastnictví obcí přešlo cca 130 tisíc domů. Odhaduje se, že z tohoto počtu zhruba 30 tisíc domů přejde či přešlo do vlastnictví občanů na základě restitučních zákonů. Zhruba 70 tisíc obytných domů je ve správě ostatních organizací.

Naléhavost právní úpravy vyplývá nejen z požadavků obcí a dalších právnických osob vlastnících byty, ale především z nutnosti odstranit právní vakuum v oblasti práv vlastníků domů, z principu realizace rovného postavení všech vlastníků při nakládání s jejich byty (dosud mohl takto s obytnými domy nakládat pouze stát). Předkládaný návrh zákona o vlastnictví k bytům a nebytovým prostorům vychází z ústavně garantované rovnosti vlastnictví a vlastníků, bez ohledu na to, zda se jedná o fyzické či právnické osoby nebo stát, bude-li účastníkem občanskoprávních vztahů.

Předmětem úpravy tohoto zákona jsou tedy byty a nebytové prostory v domě jako jinak nesamostatné, reálně neoddělitelné části celku. Předmětem obchodu je zde byt nebo nebytový prostor jako věc v občanskoprávním smyslu. Vydání takového zákona předurčuje § 125 občanského zákoníku.

Právní úprava nakládání s bytem či nebytovým prostorem jako reálně neoddělitelnou součástí domu musí obsahovat přísnější reglementaci práv a povinností vlastníků než obecná úprava vlastnictví nemovitostí, které na sobě nejsou zcela a bezprostředně materiálně či fyzicky (stavebně) závislé. Návrh zákona přitom řeší jak problematiku bydlení, tak nakládání s nebytovými prostory využívanými k výrobním a jiným účelům.

Navržená právní úprava řeší kromě vlastnictví k bytům a nebytovým prostorům v domech i další okruhy otázek. Jedná se zejména o řešení ekonomických důsledků zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, při prodeji bytů bytových družstev, řešení nástaveb a vestaveb realizovaných stavebními bytovými družstvy na objektech v bývalém socialistickém vlastnictví. Dále jsou řešeny ekonomické otázky související s již existujícími byty ve vlastnictví občanů a praktické otázky provozu domu s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví.

Jako společný zpravodaj Sněmovny lidu vám doporučuji přijetí tisku 1514 se schválenými variantami. Jako zpravodaj doporučuji za Sněmovnu lidu přijmout variantu I, která vychází z původního tisku 1281 a s níž souhlasí předkladatelé. Varianta II vychází z vládního návrhu, který byl předložen jako stanovisko vlády k předloženému tisku 1281. Přesto, že garanční ústavně právní výbor Sněmovny lidu nepřijal podpůrné usnesení pro přijetí tisku 1514, přesto jeho přijetí doporučuji. Toto nepřijetí bylo způsobeno - domnívám se - časovým vytížením většiny členů ústavně-právních výborů a domnívám se, že po zapracování určitých připomínek, které zazní zde na plénu, bude možno tisk přijmout.

Ostatní řekne paní poslankyně Samková.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Za výbory Snemovne národov spravodajskú správu prednesie pani poslankyňa Klára Samková. Máte slovo, pani poslankyňa.

Společná zpravodajka výborů SN K. Samková: Děkuji vám.

Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, chtěla bych se pouze velice stručně zmínit o projednávaném zákoně, který samozřejmě ve formě, ve které je předkládán, není návrhem naprosto dokonalým. Je však návrhem funkčním, je návrhem, který může vyřešit v základních obrysech problém, který je velice palčivý a který je nám všem velice dobře znám, to znamená hospodaření s byty a uvedení do provozu, respektive fungování i trhu s byty v této zemi.

Musím říci, že příprava tisku 1514 byla neobyčejně dramatická. Po několikahodinové rozpravě v plénu obou výborů, kde byly vzaty v úvahu veškeré připomínky všech ostatních výborů, stejně tak jako České a Slovenské národní rady, které se zúčastnil i pan místopředseda vlády Rychetský a kde byli též hodně zastoupeni zástupci družstev, se podařilo ustavit pracovní skupinu, která vytvořila vlastní tisk nebo materiál, který se stal potom základem pro faktické jednání ústavně právních výborů.

Musím říci, že v průběhu těch několika dnů jsem mnohokrát nabyla přesvědčení, že jsme dospěli do bodu, ze kterého prostě není možné se dostat někam dál, který už je definitivním krachem a definitivním koncem projednávání tohoto zákona, protože se nám nepodaří najít variantu, která by byla přijatelná pro všechny zúčastněné strany, tj. pro navrhovatele, pro garanční výbory, zejména pak pro zástupce družstev, stejně tak jako pro vládu.

Je mi neobyčejným potěšením říci, že po překonání všech těchto překážek jsme našli určitá kompromisní řešení, o kterých se domníváme, že jsou funkční, při kterých žádná ze stran zúčastněných v tomto procesu, si nepřipadá ublížená a poškozená ve svých právech, a která přitom umožňuje, aby tento zákon mohl poskytnout to, co slibuje.

Ráda bych vás upozornila zejména na některá ožehavá témata nebo na některé ožehavé body, se kterými jsme se při přípravě tohoto tisku a při přípravě tohoto jednání setkali.

Je to především záležitost, která je upravena v § 5, tzn. ochrana nájemníků, dosavadních nájemníků a úprava jejich případného vlastnického práva a vůbec způsob, jakým je možno dojít ke koupi bytu tímto nájemníkem. Domnívám se, že zvláště varianta I zabezpečuje mimořádným způsobem ochranu nájemníků, kterým vlastně těžko může být - abych tak řekla - prodána střecha nad hlavou. Myslím, že jejich zájmy a jejich návrhy a možnosti jsou zde velice dobře chráněny.

Jako další velké plus tohoto zákona považuji skutečnost, že faktickou pravomoc k vykonávání prodejů domů ve státním nebo spíše v obecním vlastnictví je ponechána opravdu obcím. Ony rozhodují, které domy, v jakém rozsahu budou prodány, resp. bytové jednotky v nich, a také je na jejich volné úvaze ponechána cena jednotek, za které mají být tyto bytové jednotky i nebytové prostory prodány. Vycházíme totiž z předpokladu, že právě a jenom obce mohou být nejlépe seznámeny se situací ve svém vlastním obvodu, ve vlastním místě svého působení a ony proto nejlépe mohou odhadnout možnosti a skutečný stav, který v dané lokalitě je.

Část pátá daného zákona je ta část, o které mluvil už můj předřečník jako o části přidané k původnímu návrhu zákona poslaneckého klubu Občanské demokratické aliance. Domnívám se, že odstraňuje především určité nedostatky, kterými trpěl transformační zákon ve vztahu k bytovému družstevnictví, doplňuje jej v tomto směru a dává daleko větší možnosti právě bytovým družstvům, dává jim určitou právní jistotu.

Považuji za mimořádně pozitivní, že přes původně velmi kontroverzní stanoviska navrhovatel, v tomto případě vláda, a zástupci bytových družstev dospěli k variantě, která je pro obě strany přijatelná. Zvláště pak jsem ráda, že i ustanovení § 20, které řeší problematiku bytových nástaveb a vestaveb, což je téma, o kterém jsme se domnívali, že vůbec nebude možno je zahrnout do tohoto zákona, bylo projednáno tak, že bylo nalezeno řešení, které snad může uspokojit obě dvě strany.

Na základě těchto všech skutečností se domnívám, že zákon splňuje všechny podmínky pro to, abychom mohli hlasovat pro jeho uvedení v život a já vám jej jménem ústavně právního výboru Sněmovny národů a všech výborů Sněmovny národů, které tento zákon projednaly, doporučuji.

Děkuji vám.