Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych v závěrečném slově reagoval na některé návrhy či názory, které zde zazněly.

Pan poslanec Hrivík vyslovil zásadní kritiku předložených osnov z hlediska použité koncepce. Vychází z toho, že se odstraňuje princip, kdy evidence nemovitostí, počínaje sepisováním smluv a konče jejich registrací, náleží státnímu orgánu v podobě státního notářství, tj. podle jeho slov kvalifikovaným právníkům, a nahrazuje se správním řízením prováděným mnohdy i nekvalifikovanými nebo dokonce bez právního vzdělání vybavenými úředníky.

Musím říci, že je nepochybné, že optimální a ideální stav by byl, kdybychom byli schopni předložit normu, podle které o všech zápisech a vkladech bude již v prvním stupni rozhodovat soud. Toho jsme si samozřejmě vědomi. Ale jsme si vědomi toho, že tohoto stavu prostě nelze dosáhnout.

Proto jsme volili koncepci, která za prvé odstraňuje naprosto nepřijatelný princip, kdy jeden a tentýž subjekt smlouvu sepisoval a registroval, a nahrazuje jej principem, který se osvědčil všude, principem intabulačním, principem, podle kterého se rozhoduje o každém vkladu a zápisu ve věcech vlastnických, a o tomto rozhodnutí lze konat samostatné řízení před nezávislým soudem, kterým se přezkoumává.

Možná, že se dočkáme období, kdy celé řízení, týkající se evidence vlastnických vztahů a ostatních věcných práv k nemovitostem, bude svěřeno soudu. V tuto chvíli však taková situace není a zachování dnešního systému by věci v žádném případě neprospělo.

Pan poslanec Měrák otevřel znovu otázku právních účinků, resp. časování právních účinků změn vlastnických a věcných vztahů. Myslím si, že ji nepostavil přesně. Do dnešního dne za tisíc let existence právní kultury a civilizace nikdy se nesjednotili odborníci na tom, který ze dvou možných principů je lepší.

Jeden princip vychází z principu autonomie vůle, z principu toho, že ke změně vlastnických vztahů dochází na smluvním principu, preferuje rozhodnutí občanů upravit své vlastnické vztahy a spojuje tedy právní účinky změny vlastnických vztahů vlastně se smlouvou samotnou s tím, že následné řízení, kterou nemovitostí potvrzuje intabulační princip, ať už je to řízení registrační, povolovací nebo schvalovací, nemá konstitutivní povahu.

Druhý princip je princip opačný, konstitutivní účinky se spojují až s rozhodnutím příslušného orgánu. Musím říci, že oba jsou spojeny s riziky a s nevýhodami.

V prvním případě, kdy budeme vycházet z principu, že právní účinky, které navrhly ústavně právní výbory, že právní účinky nastávají ke dni podání návrhu, vytváříme nebezpečí dlouhého časového období, po kterém nebude jistota, neboť tyto právní účinky se sice vztahují ke dni podání návrhu, ale až okamžikem, kdy je o návrhu rozhodnuto. Mezi okamžikem podání návrhu a okamžikem rozhodnutí může uplynout měsíc, půl roku, rok nebo i tři až pět let, bude-li předmětem komplikovaného soudního sporu. Během této doby není tedy jasno, kdo je ještě vlastníkem, neboť to bude jasno až tehdy, kdy rozhodne příslušný orgán, samozřejmě se zpětnými účinky.

Kdybychom vycházeli z koncepce, že právní účinky se vztáhnou zpět ke dni podání návrhu, znamenalo by to, že v době časového interregna, než dojde k rozhodnutí, nebude jasné např. kdo odpovídá za škodu způsobenou nemovitostí. Ale nebude ani jasné, jak budou řešeny právní vztahy např. ze škod na této nemovitosti. Ten, kdo již je vlastníkem, ale neví to, protože ještě nemá rozhodnutí a obdrží ho za rok, nemůže ještě nemovitost pojistit, nemůže prokázat, že je jejím vlastníkem.

Sporů je celá řada. Jsou tedy argumenty, které jsem snesl, spíš pro vládní návrh, ale vím, že jsou i proti vládnímu návrhu. Např. skutečnost, že v tom období může jeden z účastníků zemřít. Kdyby právní účinky převodu nemovitostí nebo jakéhokoli věcného práva přecházely opravdu až s právní mocí rozhodnutí, pak rozhodnutí bude znamenat, že řízení se zastavuje, protože nelze založit právní vztah mezi živým a mrtvým.

Chtěl bych zdůraznit, že tyto spory se skutečně vedou už více než tisíc let. Ve všech právních kulturách se přiznávají výhody a nevýhody oběma řešením. Nejde tedy o to říci, které je správné a které je špatné, ale nalézt to řešení, které je pro naše podmínky vhodnější.

Domnívám se, že spolu se zpravodaji se nám to podařilo navrženou dikcí, ke které se oba připojili, to jest dikcí, podle které právní účinky nastávají právní moci rozhodnutí, ale ex tunc, tj. ke dni podání návrhu.

Nyní mi dovolte, abych se stručně vyjádřil ke dvěma posledním zbývajícím existujícím rozporům mezi - zdůrazňuji - stanoviskem vlády, a to dokonce tří vlád a nikoliv mým osobním a ústavně právních výborů.

První rozpor se týká bodu 3 zpravodajské zprávy, usnesení ústavně právních výborů, a to skutečnosti, zda má tento zákon obsahovat dvojí právní režim pro vlastnické a věcné vztahy, jiný v případě, kdy subjekt si sepíše smlouvu sám, kdy mu ji sepíše jiný subjekt, ať už advokát, nebo právník, nebo kdokoliv jiný a jiný právní režim pro případ, že tuto smlouvu bude sepisovat notář.

Paní poslankyně Samková hovořila o tom, že námitka, že privilegovaným postavením notářů by byli diskriminováni advokáti a komerční právníci tím, že by měli menší výdělky, že tato námitka neobstojí. Paní poslankyně Samková má pravdu, ale tato námitka zde vůbec nezazněla. Moje námitka je naprosto jiná a velice konsekventně ji vyjádřil pan poslanec Toman. Za prvé, buďto chceme intabulační princip, buďto tedy chceme zavést takovou právní úpravu věcných a vlastnických vztahů k nemovitostem, kde právní účinky jsou spojeny s přezkoumáním té smlouvy s rozhodnutím a možností soudního přezkumu anebo nechceme. Těžko můžeme zavést systém, že pro některé nemovitosti bude tento právní režim a pro jiné nemovitosti nebude tento právní režim - jenom podle toho, kdo tu smlouvu sepsal. Přijímáme právní úpravu o evidenci nemovitostí a ne o postavení notářů nebo advokátů. To je věcí republikových orgánů. Jde tedy o to, zda chceme přijmout intabulační princip a jde tedy o to, zda chceme umožnit, aby tato rozhodnutí byla přezkoumávána nezávislými soudy ve všech případech.

Další rozpor, který trvá, je rozpor ohledně data účinnosti navrhovaného bloku zákonů. Z úst obou zpravodajů zaznělo, že obě ministerstva spravedlnosti neprotestují proti posunutí data do předu k 1. 9. tohoto roku. O tom nepochybuji. Všemi předloženými zákony se jim totiž odebírá obrovský objem práce a celá tato činnost přechází do jiných resortů, takže je nepochybné, že zrovna resortu ministerstva spravedlnosti v žádném případě by nepřekáželo zkrácení termínu účinnosti zákona.

Ale co se do účinnosti těchto zákonů musí učinit?

Musí se vytvořit, vybudovat v obou republikách dohromady - umím-li dobře počítat - asi 128 okresních katastrálních úřadů při republikových úřadech geodézie a kartografie. Tam je tedy odpovědnost za to, aby ve věcech vlastnických a věcných práv a evidence nemovitostí bez přerušení bylo možno zajistit převzetí celé agendy. Proto se federální vláda obrátila na obě vlády republik s tím, že datum účinnosti nepovažuje za datum, které by ona mohla jakýmkoli způsobem ovlivňovat a vyžádala si stanovisko těchto kolektivních orgánů vlád republik. A jak vláda české republiky, tak vláda slovenské republiky odpovědně prohlásily, že nejsou schopny na území svých republik dříve než k 1. lednu příštího roku vybudovat těchto cca 140 okresních a katastrálních úřadů a vybavit je potřebným personálem a vybavením. V tomto případě totiž opravdu nejde o to, ke kterému datu budou notáři privatizováni, nýbrž o to, ke kterému datu budeme schopni zajistit transformaci celé problematiky evidence nemovitostí pro nové orgány a do nových struktur.

Z těchto důvodů, pokud mohu předpokládat, že si oba zpravodajové osvojili ten návrh, který zazněl v mé úvodní řeči ohledně bodu 2, by předmětem hlasování společné schůze sněmoven byl vládní návrh s touto změnou ve znění usnesení ústavně právních výborů Federálního shromáždění s výjimkou bodu 3 a bodu 9 - tam platí vládní návrh a tam by tedy, pokud by se na tom trvalo, tyto body z usnesení ústavněprávních výborů byly předmětem hlasování o pozměňujícím návrhu. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji panu místopředsedovi vlády. Nyní má slovo pan poslanec Világi jako zpravodaj.

Společný zpravodaj výborů SL O. Világi: Vážené Federálne zhromaždenie! Odzneli tu argumenty za aj proti. Ja si myslím, že dosť tých argumentov bolo nepresných a myslím si, že niekedy aj zámerne skresľujúcich.

Pokiaľ ide o problém bodu 3, ten problém nespočíva v tom, kto to zapisuje alebo kto spisuje tú listinu. Problém spočíva v tom, že pokiaľ uznávame, že štátni notári majú trochu iné postavenie v rámci justície a v rámci subjektov právnických ako napr. advokáti, tak sa musíme opýtať prečo. Asi preto, že ich napr. menuje minister spravodlivosti. Nie je to tak u advokátov, kde advokátov prijímajú advokátske komory, u notárov po absolvovaní určitej skúšobnej doby. To sú dva až štyri roky, podľa toho, ako to ustanovia republikové zákony, môže tento notár požiadať ministra spravodlivosti, orgány štátnej správy, aby ho menoval notárom. To znamená, že musí prejaviť určité odborné znalosti. Aké odborné znalosti môže mať notár, keď nie práve tie, o ktorých hovoríme? Takže si myslím, že tí notári, ktorí tam budú sedieť dva roky, budú sa venovať práve tejto problematike. A tí notári, ktorí mohli doteraz rozhodovať a skúmať všetky tie listiny, ktoré spisovali advokáti alebo iní právnici, tak práve títo notári všetko zabúdajú odo dňa účinnosti tohto zákona a už nebudú mať tú spoľahlivosť, ktorú mali doteraz. To sú tie závažné veci, o ktorých nikto nechce hovoriť. To znamená, že pokiaľ uznávame, že tu je takáto evidencia nehnuteľností, tak samozrejme musíme nejakým spôsobom vystupovať koncepčne. A jednou koncepciou je, že prechodne treba určité listiny, ktoré spisujú notári pre to, že na to majú odborné a iné kvalifikačné predpoklady, preskúmať úradom. A to je problematika toho rozhodovania. Prosím vás, ako o tom môže rozhodnúť ten katastrálny úrad? A na čo sa môžeme odvolať? Na to, kto zamietne zápis? A prečo zamietne zápis? Pretože sú tam určité dôvody právneho charakteru a keď je dôvod právneho charakteru, ten musí notár dodržať preto, že musí dodržať zákon o notároch. To znamená, že pre katastrálne úrady znamenajú tieto problémy uľahčenie. Tieto veci nemusia skúmať, ale samozrejme, že tam platí intabulačný princíp. Ja som to nepovedal a neviem, z akého dôvodu to tu bolo tak interpretované pánom poslancom Čičom, že ja nechcem zaviesť intabulačný princíp u tých zápisov, ktoré spisovali notári. Práve naopak, tam ten vklad musí byť a bude. A právne účinky nastanú, ako to naznačujeme v bode 2. To znamená, ja si myslím, že všetky tieto argumenty, ktoré zazneli k bodu 3, podľa môjho názoru, neboli presné a presvedčivé. Ale samozrejme budem akceptovať rozhodnutie parlamentu. Ja si myslím, že v tých intenciách, o ktorých hovorila poslankyňa Samková, je niekde pravda. Samozrejme, je tam určitá snaha nejakým spôsobom zabezpečiť aj určitú agendu pre určitú skupinu právnikov. O nič viac nejde. Ale, samozrejme, môžeme potom hovoriť aj o iných právnych aspektoch. Ale ja si myslím, že je to otázka odbornej debaty, či by sme obstáli ako notári a advokáti.

Pokiaľ ide o druhý problém, o ktorom tu hovoril pán poslanec Hrivík. Samozrejme, že súčasný stav v evidencii nehnuteľností je taký, aký je, ale to nie je v súvislosti s tým, že budú rozhodovať katastrálne úrady, ale preto, že posledných dvadsať rokov neexistovala nijaká evidencia nehnuteľností. A ako môžeme hovoriť o tom, že o tom budú rozhodovať súdy? To je otázka koncepcie. Keď na to teraz súdy nemajú, tak musíme čakať 3 - 4 roky, než na to súdy budú mať. Ale ten súčasný stav bude pretrvávať.

Ale súčasný stav je taký, že evidencia nehnuteľností momentálne nemá právne podklady. Nemá také právne podklady, ktoré by zabezpečili určitú štruktúru nehnuteľností. Môžeme, ako Maďari, pristúpiť na to, aby sme tieto rozhodnutia zmenili. Ale na to potrebujeme určitý čas. Ale to je otázka, kde to bude centralizované, či v katastrálnom úrade, kde sú všetky predpoklady pre to, aby tieto veci boli rozhodnuté, aby tam boli koncentrované, alebo či teraz budeme na súdoch budovať rovnaké inštitúcie paralelne? Ja si myslím, že na to, aby sme ich vybudovali, nemáme.

Ešte ku katastrálnym úradom. Či katastrálne úrady od 1. januára alebo od 1. septembra, nemusíme katastrálne úrady alebo stav, ktorý nastane, nejakým spôsobom likvidovať. Myslím, že tam o nič viac nejde. Úrady, ktoré sú teraz nazývané strediskami geodézie, budú katastrálnymi úradmi. Samozrejme potrebujú dvoch alebo troch právnikov a dve administratívne sily, ktoré budú vyhotovovať rozhodnutia. Nič viac. Je tu otázka, či na to budú mzdové fondy alebo nie. Netreba hovoriť o tom, že katastrálny úrad je niečo iné. Všetky vedomosti a všetky informácie sú už na strediskách geodézie. Ide o to, že tam budú sedieť dvaja právnici a dve sekretárky, ktoré budú spisovať. O nič viac nejde. Či tam budú sedieť od 1. januára alebo od 1. septembra, to je otázka mzdového fondu a ničoho iného.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji zpravodaji výborů Sněmovny lidu. Nyní prosím paní poslankyni Samkovou o závěrečné slovo.

Společná zpravodajka výborů SN K. Samková: Já se domnívám, že připomínky mého kolegy pana dr. Világiho zcela vyčerpaly předmět našeho jednání. Jsou tady dvě záležitosti, které jsou sporné, které byly sporné i v ústavně právním výboru, a nezbývá nic jiného, než o věcech hlasovat a rozhodnout je.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji, protože tři návrhy, které máme spolu projednávat, tvoří určitý komplex, budeme pokračovat dalším bodem, kterým je:

Bod programu 33: Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje občanských zákoník, zrušuje zákon o státním notářství a o jednání před státním notářstvím (notářský řád) a mění a doplňují některé další zákony (tisk 1405) a návrh usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů (tisk 1471).

Prosím místopředsedu federální vlády, aby se urychleně vrátil do jednací síně.

Vládní návrh odůvodní místopředseda federální vlády pan Pavel Rychetský. Uděluji mu slovo.

Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, druhým návrhem zákona, kterým realizujeme manévr změny evidence nemovitostí a vlastnických vztahů a který sem vláda předkládá, je návrh zákona, kterým se mění a doplňuje občanský zákoník, zrušuje zákon o státním notářství a o řízení před státním notářstvím, zvaný notářský řád, a mění a doplňují některé další zákony.

Návrh tohoto zákona je součástí komplexních úprav, které mají vytvořit novou právní úpravu evidence právních vztahů k nemovitostem a zajistit současně privatizaci státních notářství.

Předložený návrh zákona sleduje prostý záměr: Promítnout v právním řádu změny, které jsou vyvolány přijetím této nové koncepce. Vláda při předkládání této nové koncepce vycházela ze stanoviska, že fungování moderního tržního mechanismu vyžaduje, aby obchod s nemovitostmi byl postaven na pevných právních základech. V současnosti je v praxi, kde dochází k řadě převodů nemovitostí, pociťováno velmi negativně, že neexistuje systém, který by zajišťoval přesnou evidenci nemovitostí a přesnou evidenci právních vztahů k těmto nemovitostem. Rozhodování o těchto právních vztazích je dnes svěřeno státním notářstvím, která nejen že sepisují smlouvy o převodu nemovitostí či jiné smlouvy o věcných právech, ale poté si sama z moci úřední, bez jakékoli kontroly, takovéto smlouvy registrují. Rozhodování o nejsoukromějším právu, totiž rozhodování o právu vlastnickém, je tak svěřeno orgánu, který je nesporně historicky překonán.

Předložený návrh zákona obsahuje poměrně rozsáhlou novelizaci občanského zákoníku. Důvody úprav občanského zákoníku jsou dány v zásadě změnou koncepce evidence právních vztahů nemovitostí a privatizace státních notářství. Tato změna proto byla promítnuta do jednotlivých ustanovení občanského zákoníku, neboť nebylo možné řešit tuto úpravu nepřímou novelou nebo obecným ustanovením.

Z celé předložené úpravy se vymyká pouze bod 22 vládního návrhu, kde jsou navrhovány úpravy § 711 Občanského zákoníku. Je to nedostatek, který jsme zaznamenali již v přijaté velké novele občanského zákoníku, nedostatek, který je třeba napravit. Jde o úpravu související s potřebou zajistit zvýšenou ochranu nájemního práva zdravotně postižených osob v bytech zvláštního určení a zvýšenou ochranu bytů zvláštního určení nebo bytů v domech zvláštního určení. Tuto úpravu zůstala naše společnost dlužna zdravotně postiženým osobám.

Další navržené úpravy směřují do jednotlivých zákonů upravujících vznik právních vztahů k nemovitostem. Musím říci, že v tomto případě vítáme všechny připomínky, které byly uplatněny při projednávání návrhu zákona v ústavně právních i v ostatních výborech Sněmovny lidu a Sněmovny národů a nemáme k nim žádných připomínek. Děkuji.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji místopředsedovi vlády panu Rychetskému.

Konstatuji, že návrh byl přikázán výborům ústavně právním obou sněmoven, které připravily písemný podklad usnesení (tisk 1471) a pověřily poslance Oszkára Világiho a Kláru Samkovou přednesením zpravodajských zpráv. Předpokládám, že pořadí zpravodajů bude shodné, čili slovo má pan poslanec Világi jako zpravodaj ústavně právního výboru Sněmovny lidu.

Společný zpravodaj výborů SL O. Világi: Vážené Federálne zhromaždenie! Pretože je absolútna zhoda medzi vládou a ústavnoprávnymi výbormi, tak mi ako spravodajcovi ústavnoprávneho výboru Snemovne ľudu neostáva nič viac a nič menej, než aby som odporučil tlač 1471, uznesenie ústavnoprávnych výborov, a tlač 1405 ako návrh vlády prijať.

Myslím, že všetky dôvody pre a proti boli povedané už v diskusii o týchto návrhoch a v ústavnoprávnych výboroch sme o týchto návrhoch hlasovali a bola tam väčšina poslancov, ktorí tieto návrhy odporučili. Uznesenie ústavnoprávnych výborov obsahovalo vylepšenie určitých sporných otázok k predloženému návrhu. Vláda to akceptovala, ja to odporúčam prijať.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji zpravodaji Világimu, prosím paní poslankyni Samkovou o její zpravodajskou zprávu.

Společná zpravodajka výborů SN K. Samková: Opět se domnívám, že vše bylo řečeno. Jedná se v podstatě o zákon, který je legislativního charakteru, který doplňuje určité legislativní změny, které přinášejí další zákony, o kterých právě jednáme. Domnívám se, že při této vzácné shodě všech zúčastněných subjektů jej nelze než podpořit a navrhuji, aby oba tisky byly přijaty.