Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Nyní má slovo paní poslankyně Samková, jako zpravodajka výboru ústavně právního Sněmovny národů.

Společná zpravodajka výborů SN K. Samková: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, je mi velkou radostí uvádět soubor těchto návrhů, protože je vidět, že dochází ke značnému posunu i ve vládě k otázce řešení tohoto obtížného problému.

Vlastně přijetím celého souboru těchto zákonů dojde k tomu, že poslední okruh právníků bude privatizován a myslím, že tím budou nejlépe vytvořeny podmínky pro přechod i naší ekonomiky. Po advokátech a komerčních právnících by to tedy měli být i notáři.

Velice krátce se zmíním o návrzích pana místopředsedy vlády Rychetského. Připojuji se zcela ke svému předřečníkovi Oszkarovi Világimu, co se týče bodu 2. Myslím, že tento návrh vlády oproti usnesení ústavně právních výborů je velice dobře možno akceptovat a prospěje věci.

Dovolím si však velice pochybovat u bodu 3, a to z několika důvodů: Především pan místopředseda vlády uvedl, že notáři jsou soukromé osoby a budou jako soukromé osoby vystupovat. Domnívám se, že tomu tak není. Státní notáři a budoucí notáři jsou osoby, na které stát deleguje své určité pravomoci, které nabývají díky státu určitých pověřovacích a jiných dalších pravomocí. Domnívám se, že nejsou soukromými osobami. A právě tato skutečnost se odráží v bodu 3.

Možná, že se vám zdá právě tato jedna věta malicherná, ale věřte, že právě za ní se skrývá věc dosti značného dosahu. Jedná se totiž o to, jaké postavení bude mít listina sepsaná notářským zápisem. Jestliže notář bude nadán takovými pravomocemi, jak to uvádí návrh ústavně právních výborů, bude mít tato listina v podstatě povahu veřejné listiny, jejíž platnost by musela být důkazně vyvrácena. Jestliže to bude v podstatě listina tak, jak je sepsána u komerčního právníka nebo u advokáta, důkazní břemeno se zcela obrací a takováto listina má i nadále soukromoprávní charakter. Domnívám se, že z tohoto úhlu pohledu je námitka pana místopředsedy, že by mohlo dojít k diskriminaci advokátů a komerčních právníků, - tedy rozumějme, že by měli méně práce, a tudíž méně zákazníků, - poněkud nepodstatná.

Protože tady se jedná o právní jistotu občanů jsem přesvědčená, že právě zakotvením sepsání listiny notářským zápisem jako veřejných listin tohoto dosáhneme. Co se týče třetího bodu námitek, musím opět říci, že nesouhlasím s panem místopředsedou vlády. Obávám se, že tak, jako v mnohých jiných dalších případech lhůty, kdy jsou navrhovány tři čtvrti roku k transformaci určitého odvětví - kdy by se mělo stejným způsobem postupovat například v transformaci naší ekonomiky, která je podstatně složitější, takže by nás čekalo dalších čtyřicet let přechodného období tak, jak máme za sebou čtyřicet let uplynulých.

Domnívám se, že bychom měli vycházet i z vůle, opravdu z vůle republik tak, jak to bylo řečeno, ale ona je trošku jiná, než nám ji tady pan místopředseda vlády prezentoval.

Česká národní rada, což je náš partner, to je parlament České republiky a tudíž jeho stanoviska jsou pro nás závazná, navrhuje datum účinnosti od 1. září 1992. Co se týče Slovenské národní rady a toho, že navrhuje datum účinnosti od 1. ledna 1993 musím říci, že Slovenská národní rada se zachovala jediným možným a rozumným způsobem. V době, kdy totiž přijala zákon, který navazuje vlastně obsahově na námi projednávaný zákon, nebylo ani jasné, jestli zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, který projednáváme, vůbec bude projednáván. Případně, zda bude projednáván tímto parlamentem nebo až parlamentem příštím, a kdy. Je tedy velmi logické, že tam ponechala značný časový prostor s tím, že nemůže předbíhat událostem, které nejdříve musí být vyřešeny na federální úrovni. Není sebemenšího důvodu proto, aby Slovenská národní rada, jestliže přijmeme tento zákon a jestliže datum účinnosti bude od 1. září, se nepřizpůsobila těmto podmínkám a nezměnila datum účinnosti i svého zákona. Pokud je mi známo, tak toto může být učiněno i pouhým usnesením nebo zákonodárným opatřením předsednictva Slovenské národní rady. Jedná se tedy spíše o technickou záležitost než o záležitost projevu vážné vůle.

Toto je zhruba stanovisko nejen moje, ale i ústavně právních výborů, protože všechny tyto tři body, ke kterým zástupce vlády vyslovil svoji nedůvěru nebo svoji pochybnost, byly předmětem veliké diskuse, byly velice prodiskutovávány v ústavně právních výborech a nakonec se přesto ústavně právní výbory přiklonily k té verzi, kterou vám předkládáme. Já proto navrhuji, abychom přijali tisk č. 1404 s doplňujícími návrhy, které jsou obsaženy v tisku 1470 s tím, že k bodu 2 přijímáme stanovisko vlády. Děkuji, to je vše.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji paní poslankyni Samkové a zahajuji rozpravu. Jako první se přihlásil pan poslanec Hrivík, má slovo. Prosím další kolegyně a kolegy, kteří hodlají vystoupit v diskusi, aby tak učinili a podali písemné přihlášky.

Poslanec SN P. Hrivík: Vážený pán podpredseda, vážené Federálne zhromaždenie! Vládny návrh zákona o zápise vlastníckych a iných vecných práv k nehnuteľnostiam, tlač 1404, a návrh na uznesenie ústavnoprávnych výborov Snemovne ľudu a Snemovne národov, tlač 1470, predkladajú zásadne nesprávne riešenie rozhodovania o vlastníckych vzťahoch, a to povoľovania zápisu vlastníctva do katastru nehnuteľností. V podstate je tento stav vyvolaný privatizáciou štátnych notárov, v dôsledku čoho bola odstránená registrácia zmlúv, ktorú vykonávali vysokokvalifikovaní odborníci, právnici. Nahradzuje sa to správnym riešením, ktoré budú vykonávať pracovníci katastrálneho úradu bez akéhokoľvek právnického vzdelania. K dnešnému dňu nie sú vytvorené nijaké podmienky pre tento stav. Bývalé geodézie, ktoré sa menia na katastrálne úrady, absolútne nie sú pripravené ani v jednej z republík. Rozhodovanie o takom závažnom právnom vzťahu, ako je prevod a prechod vlastníctva a iných vecných práv k nehnuteľnostiam, ktoré sa zapisujú vo všetkých vyspelých štátoch, patrí výkonu súdnej moci. Má to takú tradíciu a toto rozhodovanie by aj u nás malo ostať na súdoch. Pokiaľ súdy majú v tomto smere personálne ťažkosti, katastrálne úrady ich budú mať ešte viac.

Dovolím si upozorniť na dve závažné okolnosti. V susednom Rakúsku, ktorého právom je poznačené aj naše právo, túto činnosť vykonávajú súdy. V Maďarsku sa pokúsili riešiť problém zápisu vlastníckych a iných vecných práv k nehnuteľnostiam podobne, ako sa prezentuje v predloženom návrhu zákona. Po troch rokoch, to je od 1. 1. 1992 sa Maďari opäť vrátili k pôvodnému stavu, teda, že zápis povoľuje súd.

Druhá závažná pripomienka tkvie v tom, že na tento nedozierne škodlivý stav upozorňujú aj špičkoví odborníci v oblasti občianskeho práva z celej Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky. Na túto skutočnosť bol tiež písomne upozornený prvý podpredseda Federálneho zhromaždenia prof. Zdeněk Jičínský a naposledy dňa 10. apríla 1992 v Prahe legislatívny odbor federálnej vlády delegáciou odbornej komisie pre prípravu občianskeho zákonníka v čele s profesormi Plankom a Knapom. Stanovisko tejto komisie bolo predložené priamo prvému podpredsedovi federálnej vlády dr. Pavlovi Rychetskému.

Katastrálnemu úradu odporúčame ponechať len technickú evidenciu, pretože v opačnom prípade vznikne v evidencii nehnuteľností taký chaos, aký tu ešte nebol. V Českej republike sa, na rozdiel od Slovenskej republiky, evidencia nehnuteľností viedla vzorne. Prijatím tohto návrhu zákona sa do evidencie nehnuteľností Českej republiky vnesie veľký zmätok a ten sa postupne dostane na úroveň chaotickej evidencie nehnuteľností v Slovenskej republike. Zatiaľ neboli vytvorené vhodné podmienky pre účinnejší spôsob evidencie vlastníckych a iných vecných práv k nehnuteľnostiam.

Preto odporúčam riešenie tejto otázky ponechať na nové vládne a zákonodarné orgány, ktoré vzídu z tohtoročných parlamentných volieb. Z týchto dôvodov nepovažujem predložený návrh zákona spolu so stanoviskom ústavnoprávnych výborov k tomuto návrhu za správny a neodporúčam ho plénu Federálneho zhromaždenia v tejto podobe schváliť.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Jako další je připraven pan poslanec Čič, uděluji mu slovo. Prosím další poslankyně a poslance, kteří mají zájem vystoupit v diskusi, aby podali písemné přihlášky.

Poslanec SL M. Čič: Vážený pán predsedajúci, vážené kolegyne a kolegovia! Po vystúpení poslanca Hrivíka by som vlastne už ani nemusel hovoriť, preto istotne budete súhlasiť s tým, aby som bol veľmi stručný. Všetky pripomienky, ktoré tu uviedol, sú aj mojím osobným stanoviskom. A to napriek tomu, že ústavnoprávne výbory zaujali takéto stanovisko, respektíve, že prijali uznesenie, ktoré máme k dispozícii pod číslom 1470. Plne sa stotožňujem s vystúpením pána podpredsedu Rychetského, ktorý podstatu problému veľmi jednoznačne formuloval.

Treba vziať do úvahy aj rozdielnu právnu úpravu a hlavne rozdielnu prax na území Českej republiky a na území Slovenskej republiky. Jedna vychádzala z rakúskeho práva, druhá z uhorského práva.

Chaotický stav, ktorý je (nedovolím si povedať v Českej republike, pretože ho tu nepoznám) na území Slovenskej republiky vo vlastníckych vzťahoch, by sa jednoducho prijatím tohto zákona ešte ďalej prehĺbil.

Nemožno ľahkovážne povedať, že to, čo je pod bodom 3, že totiž pri listinách, spísaných notárskym zápisom, nie je treba toto rozhodnutie. Pán spravodajca Világi uviedol, že nie je potrebné, aby tento zápis bol potom prevzatý aj do katastru nehnuteľností. Chceme ďalej viesť dvojitú evidenciu a prehlbovať tento nežiadúci stav? Myslím, že je nevyhnutné, aby boli všetky náležitosti, ktoré sa týkajú zápisu vlastníctva a iných vecných práv k nehnuteľnostiam, skutočne vedené jednotne.

Tiež si myslím, že je to do určitej miery tiež diskriminácia iných právnikov, kvalifikovaných právnikov, konkrétnych advokátov.

Absolútne neprijateľná je účinnosť, ktorú navrhujú spravodajcovia od 1. 9. 1992. Neobstojí argument, že sa situácia ani po onom 1. 9. nezlepší. Myslím, že takto argumentovať nemožno. Keď už Slovenská národná rada prijala zákon s účinnosťou od 1. 1. 1993, potom to treba rešpektovať, pretože ide o to, že sú vedené príslušnými orgánmi Českej republiky a Slovenskej republiky a tieto práva sa zapíšu podľa týchto právnych noriem.

Som teda toho názoru, že by došlo k nežiadúcej kolízii, pokiaľ ide o účinnosť v zápise vlastníctva a iných vecných práv k nehnuteľnostiam. Predsa nie je možné, aby sa aplikoval tento zákon, ktorý by sme eventuálne odhlasovali, bez toho, aby sa vytvorili podmienky, respektíve, aby nenadobudol účinnosť zákon Slovenskej národnej rady, prípadne Českej národnej rady, aj keď máme informácie, že Česká národná rada chce posunúť tento termín účinnosti.

Tým chcem povedať, že je to natoľko zložitá a natoľko závažná problematika, týkajúca sa vlastníctva, pričom nám ide o to, aby sme reparovali mnohé otázky, a z toho dôvodu, že nedochádza k reparácii, treba vytvoriť náležité organizačné, personálne a materiálne podmienky. Ďakujem.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji panu poslanci Čičovi. Prosím, kdo se dále hlásí do diskuse? - Pan poslanec Toman.

Poslanec SN P. Toman: Vážené Federální shromáždění, dámy a pánové, ten z vás, kdo měl možnost seznámit se zvláště v posledních dvou letech s činností justice, zejména pak s činností notářů, ví, že jejich situace je velice vážná. Vážná především proto, že naší vlastní činností, přijímáním nových zákonů v posledních dvou letech na bedra justice, soudů i notářů klademe stále větší a větší nároky a stále větší a větší požadavky. V současné době - a není to již nic tajného - hrozí skutečně kolaps justice a samozřejmě v dané situaci i kolaps notářů jako úřadu i jako jednotlivých osob.

Přijetím těchto zákonů, které jsou navrhovány v komplexu, jsem toho názoru, že se situaci podaří alespoň částečně vyřešit. Všichni, kteří se podíleli na přípravě těchto zákonů, přistupovali k tomu proto, aby notářům privatizace umožněna byla a aby tato činnost byla co nejvíce urychlena.

Přesto si myslím, že v upřímné snaze notářům pomoci jsme se dopustili pochybení, které je nutné zde v plénu hlasováním odstranit.

V podstatě všechny důvody uvedl pan Dr. Rychetský v úvodním slovu, já bych se chtěl zmínit především o bodu tři z tisku 1470 z návrhu ústavně právních výborů, v němž se dle návrhu ústavně právních výborů vkládá věta: "U listin sepsaných notářským zápisem není rozhodnutí katastru nemovitostí třeba."

Účelem těchto předkládaných novel je konstituovat katastr nemovitostí, který v souladu s § 5 přezkoumá listinu, na základě níž by směrodatný zápis v katastru nemovitostí měl být proveden. Tím, že chceme doplnit tu poslední větu, dochází podle mého názoru právně i fakticky k ustanovení dalšího subjektu nad rámec katastru nemovitostí, jímž je privatizovaný notář, který má oprávnění rozhodovat nezávisle na jakémkoli jiném orgánu o zápisu do katastru nemovitostí. Jde o konzervování dosavadního podle mého názoru nežádoucího systému, systému, který byl v právních kruzích po léta kritizován, kdy státní notář sám smlouvu o převodu nemovitosti sepsal - či jinou smlouvu sám sepsal - a poté si ji sám z moci úřední bez jakékoli kontroly registroval.

Pokud bychom přijali tuto poslední větu, pak bychom skutečně tento nežádoucí stav konzervovali a do dalších let zachovávali. To je jedna výhrada a jeden důvod, proč by tam ta poslední věta rozhodně být neměla.

Další důvod. Na řízení o povolení vkladu příslušným orgánem republiky se vztahuje správní řád. Proti zamítavému rozhodnutí je tedy podle něho možné podat odvolání s možností přezkoumání věci nezávislým soudem. Naproti tomu proti jakékoli smlouvě či jiné listině předložené státním notářstvím k zápisu katastru nemovitostí podle navrhované úpravy by toto odvolání ani přezkoumání nebylo možné, což je podle mého názoru opět nepřípustný stav.

A do třetice mám výhradu podle mého názoru legislativně velice závažnou. Jsem totiž názoru, že tímto ustanovením rozšiřujeme respektive bychom rozšířili pravomoc notářů tak, že jimi sepsaná listina by měla současně i povahu správního rozhodnutí, respektive toto rozhodnutí by nahrazovalo to rozhodnutí bez možnosti odvolání. Federálním zákonem bychom tedy tak vymezili rozsah činnosti notářů přesto, že stanovení rozsahu působnosti notářů je ve výlučné kompetenci národních rad. Jsem proto názoru, že tímto doplněním bychom nepřípustně zasahovali do pravomoci České národní rady a Slovenské národní rady.

Všechny tři důvody, které jsem uvedl, shrnuty dohromady, mě vedou k tomu, že se musím ztotožnit se stanoviskem federální vlády a musím vás požádat, abyste nehlasovali pro doplnění té poslední věty v § 3 odstavec 1. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Tomanovi. Kdo se ještě dále hlásí do diskuse? - Pan poslanec Měrák.

Poslanec SN P. Měrák: Pane předsedající, dámy a pánové, je velká škoda, že kolega Toman nevzal kritiku společné zprávy ústavně právních výborů zgruntu a nezařadil tam i další pochybnost a další výhrady, o kterých hovořil místopředseda vlády pan Richetský.

Z procesní opatrnosti proto já se připojuji s tím, že žádám a podávám návrh, aby z § 2 byl vypuštěn odstavec 3, který hovoří o tom, že právní účinky vkladu nastávají dnem, kdy byl doručen příslušnému orgánu republiky na zápis do katastru.

Myslím si, že zcela absurdní, aby právní účinky vkladu nastávaly dnem, kdy byl doručen příslušnému orgánu republiky návrh na zápis do katastru. Toto pojetí se vymyká jakékoli dosavadní koncepci a je v praxi prostě nepředstavitelné. O návrhu na zápis přece musí příslušný orgán nejdříve rozhodnout a teprve po té může být právo do katastru vloženo.

Bude-li rozhodnutí orgánů zamítavé, pak není co vkládat či jinak vyznačovat. Děkuji vám.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Čili váš návrh spočívá ve vypuštění odst. 3 § 2. Kdo se ještě dále hlásí do diskuse? Prosím, máte slovo, pane poslanče.

Poslanec SN M. Čverčko: Vážený pán predsedajúci, kolegyne a kolegovia! V okrese Michalovce je niekoľko obcí, v ktorých je zvláštny stav evidencie nehnuteľností a registrácie vlastníckych práv voči pozemkom.

Po vojne sa robila v katastri (slov. chotár) komasácia pôdy, vytvorili sa nové parcely a hospodári na nich už nehospodárili. Po roku, po dvoch prišlo hnutie združstevňovania, zakladali sa jednotné poľnohospodárske družstvá, jednotliví hospodári postupne vstupovali so svojou pôdou, so živým aj neživým inventárom do družstiev, až nakoniec celý kataster obhospodarovalo družstvo.

Právne kroky k prepisu vlastníctva pôdy sa neurobili, čo sa zdôvodňovalo zbytočnosťou takého aktu, keď už družstvo prevzalo pôdu. Do evidencie nehnuteľností od roku 1964 prevzali stav katastru do komasácie pôdy, pričom uvádzali dočasných užívateľov nových parciel ako vlastníkov. Pri dedičskom konaní na štátnom notárstve sa brali údaje z evidencie nehnuteľností ako údaje o vlastníctve pôdy. Tak sa stalo, že v rozhodnutiach o dedičstve, napr. po otcovi, sa raz dedičom pripisuje vlastníctvo starých parciel podľa pozemkovej knihy a v rozhodnutí o dedičstve po matke, ktorá zomrela neskôr, sa pripisuje vlastníctvo nových parciel podľa záznamu v evidencii nehnuteľností. Výsledný a teda súčasný stav je taký, že skoro všetka pôda v katastri je papierovo vlastnená dvojnásobne. Ani sudcovia, ani notári sa nedokážu správne v tejto problematike orientovať.

Je tu ešte jedna zvláštnosť, a to v tom, že časť pôdy bola použitá na rôzne stavebné účely.

Navrhujem zákonom upraviť stav veci. Pýtam sa, podľa čoho sa majú teraz dávať návrhy na vklad vlastníckeho práva v katastri? Ďakujem.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do diskuse? (Nikdo se nehlásil.) Konstatuji, že tomu tak není. Prohlašuji rozpravu za ukončenou.

Nyní má slovo pan místopředseda federální vlády jako představitel navrhovatele.