Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Nepřítomní poslanci:

Sněmovny lidu:

Adam, Adámek M., Andelová, Bakšay, Bláha, Bobovnický, Borguľa, Černý A., Danihel, Dienstbier J. st., Dlouhý, Dospíšil, Filip, Hanák, Hrušínský, Hrušovský, Jambor, Kapusta, Kavan, Klaus, Kňažko,

Kučera P., Kučera S., Langoš, Miller, Pobežal, Szöcs, Šimko I., Téra, Záležáková

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Arnošt, Grebeníček, Kostya, Němec, Pernica F., Ransdorf, Šolc, Štern

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice: Bugár, Farkaš, Mečiar, Molnár, Moric, Pánis, Pavúková, Peter, Roman, Seman, Serenčéš, Slota, Vicen, Zelenay

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Vážení poslanci, prosím, zaujměte svá místa v jednací síni, budeme pokračovat v přerušené 22. společné schůzi obou sněmoven. (Někteří poslanci zaujímají svá místa.)

Na programu dnešní schůze je:

- Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád (tisk 1399) a příslušný návrh usnesení výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů (tisk 1469)

- Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje občanský zákoník, zrušuje zákon o státním notářství a o jednání před státním notářstvím (notářský řád) a mění a doplňují některé další zákony (tisk 1405) a návrh usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů (tisk 1471)

- Vládní návrh zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem (tisk 1404) a návrh usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů (tisk 1470) a posléze

- Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb. (tisk 1235) a návrh usnesení Sně movny lidu a Sněmovny národů (tisk 1513).

Po dohodě s navrhovatelem bychom změnili uvedené pořadí jednání a jako první bychom projednali Vládní návrh zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem (tisk 1404) a návrh usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů (tisk 1470).

Bod programu 34: Vládní návrh zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem (tisk 1404) a návrh usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů (tisk 1470).

Omlouvám drobné zpoždění, protože paní poslankyně Samková nebyla při zahájení v 9 hodin přítomna, teď se už dostavila, takže nic nebrání tomu, abychom mohli pokračovat ve schůzi.

Výklad k návrhu podá pověřený člen federální vlády pan místopředseda Pavel Rychetský. Prosím, aby se ujal slova. Zároveň prosím oba zpravodaje, kterými jsou paní poslankyně Samková, pan poslanec Világi, aby zaujali svá místa tam, kde jsou pro ně vyhražena. Máte slovo, pane místopředsedo.

Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové poslanci, vláda České a Slovenské Federativní Republiky předkládá Federálnímu shromáždění k projednání návrhy zákonů, kterými má být vytvořena zcela nová koncepce evidence nemovitostí a kterými má být zajištěna privatizace státních notářství.

Této úpravy má být dosaženo ve sféře federální třemi zákonnými kroky: novelou občanského soudního řádu, zákonem o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a zákonem, který jednak zrušuje zákon o státním notářství a o řízení před státním notářstvím, a jednak obsahuje novelu celé řady zákonů, zejména novelu občanského zákoníku, kterými je promítnuta tato koncepční změna v základních předpisech právního řádu.

Na uvedené zákony pak navazují zákony České národní rady a Slovenské národní rady v celkovém počtu 8 zákonů. Zejména uvedu zákon o notářích a jejich činnosti, zákon o katastru nemovitostí České republiky a zákon o katastru nemovitostí Slovenské republiky, zákony o dani dědické, převodní a darovací, novelu zákona o soudních poplatcích a další právní předpisy, zejména podzákonné povahy.

Legislativní opatření v této situaci ovšem nepostihují celou problematiku. Je třeba navíc připravit věcné a personální podmínky pro zahájení činnosti katastrálních úřadů, kde budou zcela jistě problémy se získáváním erudovaných právníků, kteří budou mít nejen odborné, ale i další motivace k tomu, aby byl znovu obnoven systém evidence nemovitostí, který je obvyklý ve všech demokratických státech, systém vycházející z principu intabulace, systém, který pamatujeme z dob pozemkových knih, kam se chodilo se stejnou úctou jako do kostela.

Celý tento komplex zákonů vytváří skutečně nový systém evidence práv k nemovitostem a vytvořené souvislosti je třeba při případných úpravách jednotlivých zákonů a při úpravách na úrovni republik a federace plně respektovat a vzájemně koordinovat.

Příprava uvedeného komplexu zákonů byla koordinována, a to včetně nabytí účinnosti těchto zákonů. Podle dohod české vlády, slovenské vlády a federální vlády byla stanovena účinnost všech těchto zákonů, tedy tří zákonů Federálního shromáždění, čtyř zákonů České národů rady a čtyř zákonů Slovenské národní rady k dané problematice ke dni 1. ledna 1993. Toto datum bylo určeno s ohledem na reálné možnosti vytvoření potřebných podmínek pro zahájení činnosti jak katastrálních úřadů, tak také výkonu nové činnosti soudů, ale i nové činnosti notářů.

Již jsem se zmínil o personálních problémech, které vznikají při přípravě katastrálních úřadů. Určité nároky vzniknou v národních republikách na státní rozpočty a v neposlední řadě je třeba přihlédnout i k tomu, že velká část agendy z dosavadních státních notářství přechází na soudy, které se v současnosti potýkají se skutečně vážnými personálními problémy.

Při volbě koncepce byly zvažovány dvě varianty. První varianta vycházela ze zkušeností historických, tedy z té úpravy, která platila na našem území v dobách 1. republiky. Tato úprava byla charakterizována v zásadě existencí knihovních soudů, pozemkových knih, existencí zeměměřičských úřadů a samozřejmě zde spjatou činností veřejného notáře.

Tento systém, byť se v praxi osvědčoval, měl též některé nedostatky. Po rozsáhlých analýzách byla zvolena koncepce modernější, která umožňuje využití výpočetní techniky a která vychází z poznatků některých západoevropských států. Tento systém v sobě slučuje výhody jednoty evidence knihovních těles a jednoty evidence právních vztahů k těmto knihovním tělesům.

Tolik obecně ke všem třem zákonům, které jsou předkládány s cílem zakotvit nový systém evidence nemovitostí a souvisejících právních vztahů.

Vážené dámy a pánové, nyní mi dovolte, abych uvedl prvý vládní návrh - návrh zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.

Zápis právních vztahů k nemovitostem bude podle předloženého návrhu spočívat na třech základních principech: na principu konstitutivním, podle kterého má vklad právotvorný význam, na principu evidenčním, podle kterého záznam má mít jen evidenční význam, a na principu prenotačním, který umožňuje uskutečňovat poznámky v evidenci právních vztahů o dotčených nemovitostech.

Zákon vyjadřuje základní požadavek pro fungování moderního tržního mechanismu, totiž aby obchod s nemovitostmi byl postaven na pevných právních základech a jistotách. Proto zákon obsahuje ustanovení, podle kterého platí presumpce dobré víry zápisu v katastru nemovitostí, a se zápisem právního vztahu je spojován vznik práva k nemovitosti.

V zásadě vítáme připomínky, které jsou obsaženy v návrhu stanoviska ústavně právních výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů, číslo tisku 1470. Přesto mi dovolte uplatnit několik zásadních výhrad, a to k bodu 2, 3 a 9 návrhu.

Namísto navržené formulace k bodu 2 doporučujeme následující formulaci, která nemění smysl usnesení ústavně právních výborů, zpřesňuje jej a je tedy jenom přesnějším vyjádřením téhož: Odst. 3 § 2 by mohl znít: "Právní účinky vkladu vznikají na základě pravomocného rozhodnutí o jeho povolení ke dni, kdy návrh na vklad byl doručen příslušnému orgánu republiky. Každý má právo nahlédnout do evidence doručených návrhů."

Považujeme změnu navrženou ústavně právními výbory za velmi závažnou. Její přijetí bez této úpravy by totiž znamenalo navodit situaci, kdy v době řízení o povolení vkladu, bude nejistota o základní otázce, totiž o vlastnickém právu k nemovitosti. Zájem prodávajícího, stejně jako zájem nabyvatele, nemusí být v tomto období vždy zcela shodný a nejistota ve vlastnických vztazích v době řízení o povolení vkladu má samozřejmě negativní dopad na právní jistotu třetích osob.

Nedoporučujeme rovněž přijetí úpravy pod bodem 3, úpravy, která znamená, že u listin sepsaných notářským zápisem nebude vyžadováno rozhodnutí katastrálního úřadu. Navrhovaným doplněním by vznikl dvojí právní režim, jak zápisů o evidenci nemovitostí, tak změn ve vlastnických a jiných věcných právech nemovitostí. Vznikl by režim, kdy vedle režimu zákonem předpokládaného by byl založen další souběžný režim na prvním režimu nezávislý. S přezkoumáváním katastrálního úřadu by navrhovaným doplněním byly vyloučeny všechny smlouvy, sepisované soukromými notáři. Zásada intabulační by tímto návrhem byla prolomena, neboť většina smluv o převodech nemovitostí může být sepisována právě notáři. Za zápis o vkladu by nesl v takovéto situaci odpovědnost katastrální úřad, ale rozhodování se všemi právními účinky by bylo mimo jeho pravomoc, bylo by svěřeno soukromým osobám notářem.

Nelze nevidět, že navrhované řešení obsahuje v sobě i významný prvek diskriminace advokátů a komerčních právníků, který ve spojení s navrhovanými úpravami pravomocí notářů ve stanovisku ústavně právních výborů k novele občanského soudního řádu může navodit oprávněné pochybnosti o snaze upravit postavení notářů adekvátně ke společenské potřebě.

Konečně třetí připomínka směřuje k navrhované úpravě data účinnosti zákona. Již jsem vysvětlil, že datum účinnosti nemůže být stanoveno jinak, než ke dni 1. ledna 1993. Federální vláda při projednávání tohoto návrhu zákona dospěla k závěru, že ani ona, ani Federální shromáždění, nemůže datum účinnosti stanovit bez závislosti na vůli republik. Je věcí vlád republik, ke kterému datu budou schopny tento složitý manévr změny evidence nemovitostí provést, zajistit vybudování katastrálních úřadů a vytvořit podmínky pro jejich práci.

Myslím, že nemusím zdůrazňovat skutečnost, že by tak závažné věci v podmínkách transformace společnosti, v podmínkách tržního hospodářství, v podmínkách rozsáhlých restitučních aktů a změn vlastnických k nemovitostem, je třeba zajistit, aby ani na den, ba dokonce ani na hodinu či ani na minutu nevznikl stav, kdy nebude tato agenda zabezpečena.

V oblasti právních vztahů k nemovitostem je okamžik, kdy je doručeno na příslušné místo podání týkající se zástavního práva, hypotéky nebo jakéhokoliv jiného věcného práva, okamžikem důležitým pro velice složité právní vztahy. Z těchto důvodů se domníváme, že datum 1. ledna 1993 podle souhlasného stanoviska vlád obou republik je jediným možným a reálným datem k provedení tohoto složitého manévru. Mimo jiné je toto datum nutné dodržet i proto, že Slovenská národní rada již navazující zákony, zejména zákon o katastru nemovitostí ve Slovenské republice přijala, a to s datem účinnosti 1. leden 1993. Stejně tak ústavně právní výbor České národní rady před dvěma dny předložil návrh zákona plénu ČNR s tímto datem účinnosti.

Pokud by byly zákony Federálního shromáždění schváleny s jiným datem účinnosti, nastaly by nežádoucí komplikace.

Co z těchto tří uvedených výhrad vlády vyplývá?

Vyplývá z toho skutečnost, že vláda České a Slovenské Federativní Republiky se neztotožnila se zněním společné zprávy ústavně právních výborů pod body 2, 3 a 9, že tedy v těchto případech platí návrh vládní a body 2, 3 a 9 by musely být předmětem pozměňovacího návrhu, o kterém by se hlasovalo jako o pozměňovacím.

Vážené dámy a pánové, federální vláda předkládá návrh zákona v pevném přesvědčení, že se stane nezbytnou součástí nového právního řádu, fungujícího na základě nových moderních principů. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji panu místopředsedovi. Konstatuji, že návrh byl projednán výbory ústavně právními obou sněmoven, které předložily písemný návrh usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů, tisk 1470.

Ústní zpravodajskou zprávu podají členové těchto výborů. Za výbor Sněmovny lidu je to pan poslanec Világi, za výbory Sněmovny národů paní poslankyně Samková. Nevím, jak si zpravodajové dohodli pořadí. Pan poslanec Világi povstal, zřejmě bude mluvit jako první. Pane poslanče, máte slovo.

Společný zpravodaj výborů SL O. Világi: Vážené Federálne zhromaždenie! Ako spravodajca ústavnoprávnych výborov Snemovne ľudu predkladám Federálnemu zhromaždeniu návrh na uznesenie ústavnoprávnych výborov, tlač 1470, a odporúčam ho prijať.

Ústavnoprávne výbory prerokovali vládny návrh zákona č. 1404 s vedomím, že ide o závažný zákon, ktorý chce riešiť problematiku súčasného stavu evidencie nehnuteľností. Každý vie, ako je to v praxi, že evidencia nehnuteľností v dôsledku zanedbávania v posledných 40 rokoch a hlavne od roku 1964 je v takom stave, že z toho nemôžeme vychádzať pri transformácii poľnohospodárstva, nemôžeme uplatňovať možnosti evidencie nehnuteľností pri uplatňovaní vlastníckych práv, hlavne pokiaľ ide o nehnuteľnosti, ktoré ležia mimo katastrálneho územia obcí, tzn. v extraviláne. Z toho vyplýva, že musíme tieto problémy riešiť koncepčne.

Tento zákon takú snahu má a myslím, že je závažným krokom k tomu, aby sme začali veľkú prácu, a síce dať evidenciu nehnuteľností do takého stavu, ako bola predtým, ako o tom hovoril pán podpredseda Rychetský, pozemková kniha bola miestom, kde ľudia dostávali informácie, ktoré považovali za overené a boli presvedčení, že evidencia nehnuteľností, pozemková kniha, im dáva také záruky na evidenciu nehnuteľností, aké nedáva nikto iný. Súčasný stav, pokiaľ viem, je absolútne iný, opačný. Nikto nemá právnu istotu, že v súčasnom stave evidencia nehnuteľností dáva tieto právne záruky.

Ústavnoprávne výbory preto pristúpili k prerokúvaniu tohto návrhu zákona zodpovedne a prijali uznesenie, ktoré upresňuje určité body tohto návrhu a pokiaľ ide o body 2, 3 a 9, prijali aj vecné zmeny.

Pokiaľ ide o bod 2, myslím, že návrh, ktorý predložil pán podpredseda Rychetský, je prijateľný. Ústavnoprávne výbory chceli riešiť problematiku právnej istoty, pokiaľ ide o predávajúceho a kupujúceho a pokiaľ ide o bývalého vlastníka a nového vlastníka v tom smere, aby neexistovalo obdobie, kedy nie sú celkom jasné vlastnícke vzťahy, to znamená, že nie je celkom zafixované, ktorý je vlastníkom predmetnej nehnuteľnosti. Bola tu snaha ústavnoprávnych výborov, ale riešenie, ktoré navrhuje podpredseda Rychetský, je prijateľné riešenie a tento problém rieši.

Pokiaľ ide o bod 3, bola tam snaha ústavnoprávnych výborov využiť nejakým spôsobom tieto skúsenosti a vedomosti, ktoré majú notári. Notári sa aj v posledných 10 rokoch zaoberali výlučne prevodom nehnuteľností týmto spôsobom a v týchto intenciách mali veľmi blízky vzťah k problematike nehnuteľností a k prevodu týchto nehnuteľností.

Ústavnoprávne výbory boli toho názoru, že tieto vedomosti a samotná štruktúra štátnych notárstiev a zákony, ktoré budú upravovať postavenie štátnych notárov a notárskych komôr, budú dávať dosť veľké záruky na to, aby notári aj naďalej dávali právne garancie na to, že listiny, spísané štátnymi notármi, majú náležitosti, ktoré vyžadujú zákony a aby v týchto intenciách nemusel konať katastrálny úrad. Čiže v tejto otázke zápisu by to nemal preskúmavať. Myslím, že to vyplýva zo samotného postavenia štátnych notárstiev a štátnych notárov. Súčasný stav bol taký, že štátny notár registroval listiny, ktoré spisoval, to znamená, že aj v súčasnosti majú notári také postavenie, že im štát dáva dôveru na to, aby listiny nemuseli byť ďalej preskúmavané.

V týchto intenciách, ktoré nadväzujú na tradície štátnych notárstiev a štátnych notárov v našej republike, ústavnoprávne výbory odporučili bod 3 v znení, v akom je uvedený v tlači 1470.

Pokiaľ ide o účinnosť, ústavnoprávne výbory boli toho názoru, že účinnosť týchto zákonov samozrejme môže byť otázkou diskusie, ale súčasný stav na štátnych notárstvach je taký, že od roku 1989 a od tej doby, kedy sme začínali prijímať všetky reštitučné zákony alebo tie zákony, ktoré dávajú možnosť obrátiť sa na štátne orgány a iné právnické osoby a žiadať navrátenie nehnuteľností, hlavne zákon o pôde, tak tieto zákony zavaľujú štátne notárstva obrovskou prácou a v tom návale vecí štátne notárstva stoja bezmocne. To v súčasnosti znamená, pretože táto koncepcia, že štátne notárstvo sa musí oddeliť od štátu, je známa už dlhšiu dobu, ministerstvá spravodlivosti jednotlivých republík pristupujú k štátnym notárstvam tak, že rátajú s tým, že sa oddelia, to znamená, že už neprijímajú štátnych notárov. Ďalší rozvoj štátnych notárstiev je, hlavne pokiaľ ide o výpočtovú techniku a vybavenie inými pomôckami, zastavený, to znamená, že štátni notári pracujú v ťažkých podmienkach, v akých pracovali pred rokom 1989, ale majú priebežne 15-krát viac práce ako mali predtým.

Tento stav je, samozrejme, strašný a som toho názoru, že pokiaľ dáme 1. september, tak určite dáme dátum, od ktorého sa môžeme odraziť. Som presvedčený, že ani 1. januára nebude situácia na katastrálnych úradoch lepšia. To znamená, že od 1. januára by súasný stav pretrvával, ale riešenie nespočíva od 1. januára alebo od 1. decembra. Riešenie je dlhodobý proces, ktorý musí mať svoj začiatok a ja som toho názoru, že začiatok, pokiaľ to bude 1. september, je dostatočný a dobrý, pretože štátni notári čakajú na to a myslím, že na to čakajú aj v evidencii nehnuteľností.

Jednoducho, ide o to, že pokiaľ nepristúpime k tomuto závažnému kroku, ukrátime našich občanov, ktorí teraz stoja a čakajú na dedičské rozhodnutia, na registrácie zmlúv a musia sa každý deň stretávať so štátnymi notármi, ktorí sú tiež zavalení prácou a nemôžu robiť nič viac, než robia teraz. Myslím si, že čím skôr k tomu nejako pristúpime, tým to bude lepšie nielen pre štátnych notárov, nielen pre ministra spravodlivosti, ale predovšetkým pre našich občanov.

Pokiaľ poznám stanovisko Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky, prikláňam sa k dátumu 1. september a pokiaľ ide o Českú republiku, tak Ministerstvo spravodlivosti a tie ministerstvá, ktoré sa s notármi denne stýkajú, sa tiež prikláňajú k dátumu 1. september.

Takže odporúčam prijať uznesenie ústavnoprávnych výborov v znení, ktoré je v tlači 1470. Odporúčam aj tlač 1404 ako vládny návrh zákona o zápisoch vlastníckych a iných vecných práv k nehnuteľnostiam.