Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Nepřítomní poslanci:

Sněmovny lidu:

Adámek M., Andelová, Bakšay, Bláha, Danihel, Dlouhý, Hanák, Klaus, Kňažko, Kučera S., Miller, Szöcs, Šidík, Šimko I., Špaček, Varga, Világi, Zukal

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Grebeníček, Němec, Pernica F.

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice:

Farkaš, Mečiar, Molnár, Moric, Pánis, Pavúková, Peter, Slota, Vicen

Předseda FS A. Dubček: Vážené Federálne zhromaždenie! Pokračujeme v 22. spoločnej schôdzi.

Teraz prerokujeme vládny návrh, ktorým sa predkladá na vyslovenie súhlasu Federálnemu zhromaždeniu ČSFR Európska dohoda, zakladajúca pridruženie medzi Českou a Slovenskou Federatívnou Republikou na jednej strane a Európskymi spoločenstvami a ich členskými štátmi na strane druhej, podpísaná v Bruseli dňa 16. decembra 1991 - tlač 1303.

Bod programu 20: Vládny návrh, ktorým sa predkladá na vyslovenie súhlasu Federálnemu zhromaždeniu ČSFR Európska dohoda, zakladajúca pridruženie medzi Českou a Slovenskou Federatívnou Republikou na jednej strane a Európskymi spoločenstvami a ich členskými štátmi na strane druhej, podpísaná v Bruseli dňa 16 decembra 1991 (tlač 1303).)

Za vládu Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky odôvodní návrh podpredseda vlády a minister zahraničných vecí, pán Jiří Dienstbier. Prosím, aby sa ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí J. Dienstbier ČSFR: Pane předsedo, paní poslankyně a páni poslanci, dohoda zakládající přidružení České a Slovenské Federativní Republiky k Evropským společenstvím a jejich členským státům vytváří zcela novou kvalitu s nejdynamičtější organizací, s nejsilnějším podílem politického vlivu a ekonomické prosperity na našem kontinentu. Dohoda znamená pevné spojení se západními demokraciemi. Prezident Václav Havel ji ve svém novoročním projevu právem označil za možná nejdůležitější smlouvu v našich poválečných dějinách.

Z iniciativy komise Evropských společenství se dohody o přidružení Československa, Polska a Maďarska k Evropským společenstvím oficiálně nazývají evropskými dohodami, což má vyjádřit jejich vyšší kvalitu a širší záběr ve srovnání s tradičními asociačními dohodami, jež Evropská společenství uzavřela v minulosti.

Poprvé dohody zahrnují kromě obchodních a hospodářských vztahů také politickou a kulturní spolupráci. Evropská dohoda o přidružení k Evropským společenstvím je dohodou druhé generace, která nahradí vývojem překonanou dohodu o obchodu a obchodní a hospodářské spolupráci, kterou jsme podepsali se dvěma součástmi Evropských společenství - Evropským hospodářským společenstvím a Evropským společenstvím uhlí a oceli v květnu 1990.

Jednání o Evropské dohodě začala 20. prosince 1990 a probíhala mimořádně rychle, souběžně s obdobnými jednáními vedenými Polskem a Maďarskem. Podle našich partnerů z Evropských společenství by si jednání tak obsáhlé dohody normálně vyžadovalo dva až tři roky. Patří proto dík všem zástupcům federálních i národních ministerstev a četným dalším expertům, kteří se o tento zasloužili.

Při podpisu Evropských dohod o přidružení dne 16. prosince 1991 v Bruselu předseda komise Evropských společenství Jacques Delors rychlost, s níž byla jednání uzavřena, přisoudil všemi sdílené politické vůli. Prohlásil, že Evropská společenství jsou rozhodnuta pomoci třem signatářům v jejich dvojím úkolu - prohloubit demokratický řád a modernizovat ekonomiky. Delors vyjádřil názor, že při vytváření nové evropské architektury bylo dosaženo důležité etapy. Podle jeho slov dohody nabízejí inspirující perspektivu pro příští léta. Konečným cílem je vstup těchto zemí do Evropských společenství. Prostřednictvím Evropských dohod jsme učinili jeden z významných kroků tímto směrem, dodal Jacques Delors.

Evropskou dohodu chápeme především jako nástroj ke všestranné přípravě České a Slovenské Federativní Republiky na pozdější přijetí za plnoprávného člena Evropských společenství. Dohoda povede k vytváření oblasti volného obchodu. Mezi Československem a Evropským společenstvím se postupně otevřou hranice volnému pohybu zboží, kapitálu a služeb. K plné liberalizaci pohybu pracovníků zřejmě dojde až po našem přijetí do Evropských společenství. Přidružení bude výrazným stimulem k většímu přílivu zahraničních investic.

Široký rozsah Evropské dohody dokumentují její oficiální cíle: poskytnout vhodný rámec pro politický dialog a umožnit rozvoj úzkých politických vztahů, podpořit obchod a hospodářské vztahy a tím dynamický ekonomický rozvoj a prosperitu v Československu, být základnou pro finanční a technickou pomoc, vytvořit rámec pro postupnou integraci do Evropských společenství a podpořit spolupráci v kultuře.

V preambuli dohody vyjadřují Evropská společenství připravenost přispět k posílení nového demokratického řádu v Československu a podporovat vytvoření nového ekonomického řádu založeného na principech svobodné tržní ekonomiky.

Evropská společenství také deklarují svou vůli poskytnout rozhodující podporu naší reformě a pomoci nám čelit hospodářským a sociálním důsledkům strukturálních změn.

Politický dialog mezi Československem a dvanáctkou má usnadnit integraci naší země do společenství demokratických národů. Dohoda vytváří a institucionalizuje politické kontakty na nejrůznějších úrovních, přičemž politický dialog na parlamentní úrovni bude veden v rámci parlamentního výboru přidružení složeného ze zástupců Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky a Evropského parlamentu.

V prvních letech platnosti bude Evropská dohoda zvláště ve své obchodní části asymetrická v náš prospěch. Evropská společenství nám otevřou svůj trh dříve než my jim náš. Evropskou dohodu musí schválit Evropský parlament a ratifikovat parlamenty dvanácti členských států Evropských společenství. Předpokládá se, že vstoupí v platnost počátkem roku 1993.

Dosáhli jsme toho, že na základě prozatímní dohody o obchodu a otázkách s obchodem souvisejících je obchodní část Evropské dohody, v níž má kompetence komise Evropských společenství, předběžně prováděná již od 1. března 1992 se všemi pozitivními přínosy pro naši ekonomiku. Dnem vstupu této dohody v platnost Evropská společenství plně liberalizovala zhruba 70 % dovozů z Československa, přičemž u našich dovozů z Evropských společenství činí tento podíl přibližně 20 až 25 %. Zbývající jedna třetina československých vývozů bude plně liberalizována do pěti až šesti let od vstupu dohody v platnost, zatímco Československo má k plné liberalizaci dovozů z Evropských společenství devět let.

Přímý přínos celních úlev pro Československo se odhaduje na 5,5 mld. Kčs. Usnadnění přístupu na trh Evropských společenství také výrazně přispívá k nynější aktivní obchodní bilanci Československa. Zavazujeme se k tomu, aby se naše zákonodárství přizpůsobilo legislativě Evropských společenství, protože postupné sblížení zákonodárství je považováno za předpoklad integrace.

Zahájili jsme také spolupráci v oblasti politické. Dne 2. dubna se v Lisabonu setkali představitelé ministerstev zahraničí Československa, Maďarska a Polska s politickými řediteli trojky Evropských společenství, kterou nyní tvoří Portugalsko, Nizozemí a Velká Británie, a sekretariátu Evropské politické spolupráce.

Významnou akcí v rozvoji politických vztahů bude setkání ministrů zahraničí zemí Visegradské trojky a trojky Evropských společenství za účasti místopředsedy komise Evropských společenství Andriessena 5. května 1992 v Praze.

Československá vláda má zájem iniciovat předběžné uplatňování dalších části Evropské dohody, např. spolupráci při harmonizaci práva, ochrany životního prostředí či pomoci při modernizaci naší dopravní infrastruktuře nebo konverzi zbrojního průmyslu.

Význam Evropské dohody ještě vzrostl v souvislosti s podpisem smlouvy o Evropské unii letos v únoru v Maastriechtu. Členské státy se rozhodly vytvořit Evropskou unii jako symbiózu hospodářské a měnové unie a politické unie.

Evropská unie se společnou měnou a zahraniční a bezpečnostní politikou a perspektivně se společnou obrannou politikou se má stát základním kamenem nové evropské architektury. Uzavření dohody o Evropské unii potvrdilo správnost orientace na Evropská společenství a jejich ekonomickou a politickou integraci.

Paní poslankyně a páni poslanci, dovolte mi poděkovat Federálnímu shromáždění za podporu, jakou projevuje Evropské dohodě a rozvoji vztahů mezi Československem a Evropskými společenskými. V Evropském parlamentu účinně lobbovala delegace Federálního shromáždění pro vztahy s touto institucí dvanáctky. Text Evropské dohody byl téměř jednomyslně schválen v jednotlivých výborech našeho parlamentu. Tento postoj Federálního shromáždění je plně v souladu se širokým konsensem, jakému se těší rozvoj spolupráce s Evropskými společenstvími v československé veřejnosti.

Ve spolupráci s Gallupovým ústavem uspořádala komise Evropských společenství v loni v říjnu v zemích střední a východní Evropy rozsáhlý průzkum veřejného mínění o vztahu veřejnosti k Evropským společenstvím i dohodám o přidružení. Podle tohoto průzkumu 76 % obyvatel podporuje dohodu o přidružení a 84 % jsou pro členství v Evropských společenstvích.

Předkládaná Evropská dohoda, zakládající přidružení mezi ČSFR na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé, je v souladu se zahraničně politickými zájmy Československa, s československým právním řádem, s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva, jakož i se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv.

Prosím, aby s ní Federální shromáždění vyslovilo souhlas a umožnilo tak prezidentu tento významný smluvní dokument ratifikovat. Děkuji.

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem podpredsedovi vlády a ministrovi zahraničných vecí za prednesený prejav a vystúpenie k vládnemu návrhu.

Vládny návrh prerokovali všetky výbory, okrem výboru mandátového a imunitného a výboru petičného a iniciatívneho. Prípravou stanoviska boli poverené výbory zahraničné. Za spravodajcov boli schválení poslanci Petr Kučera a Pavel Bratinka. Prosím pána kolegu Bratinku, aby sa ujal slova.

Společný zpravodaj výborů SN P. Bratinka: Vážený pane předsedo, vážené Federální shromáždění, dovolte mi, abych přednesl zpravodajskou zprávu za výbory Sněmovny národů, pokud se nedostaví zpravodaj Sněmovny lidu, učinil bych to i za něj.

Druhá světová válka přivedla západoevropské státy k přesvědčení, že trvalého míru nelze v Evropě dosáhnout bez zásadních kroků vedoucích k překonání roztříštěnosti, bez zásadních kroků k integraci. V počáteční euforii se zdálo, že politické sjednocení bude otázkou krátkého času. Ukázalo se však, že integrovat staleté státní útvary není snadné a že překážky jsou ohromné. Proto byla nakonec zvolena pomalejší cesta praktických kroků hospodářské spolupráce a postupné integrace v naději, že hospodářská integrace nakonec vyústí v integraci politickou.

První krok učinila Francie v roce 1950, kdy předložila vybraným západoevropským státům projekt integrace v odvětví těžby uhlí a výroby oceli zvané Evropské společenství uhlí a oceli. Smlouvu o tomto společenství přijalo a podepsalo v roce 1951 šest států: Belgie, Francie, Nizozemí, Itálie, Lucembursko a Spolková republika Německo.

V roce 1957 pokračoval proces evropské integrace tak, že byly v Římě podepsány dvě smlouvy zřizující Evropské hospodářské společenství, zahrnující činnost ve všech odvětvích hospodářství a Evropské společenství pro atomovou energii. V roce 1965 došlo ke sloučení všech těchto tří společenství, tj. EHS, Euroatomu a Společenství pro uhlí a ocel a začal se používat nový název Evropská společenství.

V roce 1973 byl počet členských států rozšířen o Dánsko, Irsko a Spojené království Velké Británie a Severního Irska. V roce 1981 bylo Společenství rozšířeno o Řecko a Portugalsko a v roce 1986 o Španělsko. Tím dosáhl počet států dvanáctky.

Integrační proces byl dále významně prohlouben v roce 1987 přijetím jednotného evropského zákona, ve kterém byl položen základ k vytvoření jednotného vnitřního trhu členských států Evropských společenství do konce roku 1992. Posledním milníkem bylo setkání v Maastrichtu, kde - jak řekl pan ministr - se položily definitivní základy Měnové a politické unie.

Dovolil bych si vám připomenout nejdůležitější instituce Evropských společenství, protože smlouva začíná navazovat orgány ČSFR na tyto orgány Evropských společenství. Nejvyšším orgánem je tzv. Evropská rada. Je to setkání nejvyšších představitelů členských států, kteří dávají konečný souhlas ke všem dohodám a ke všem rozhodnutím uvnitř Evropských společenství.

Dále je zde Rada ministrů neboli Rada Evropských společenství. Je to většinou setkání zástupců jednotlivých států, často jsou to resortní ministři, popř. šéfové vlád. Dále je zde Komise Evropských společenství, je to vlastně jakási evropská vláda, která vykonává v praxi správu všech věcí Evropských společenství. Nakonec je to zárodek demokratické kontroly Evropských společenství, tzv. Evropský parlament.

Vedle plného členství Evropských společenství existuje i možnost tzv. asociační dohody a o takové dohodě dnes budeme jednat. Návrh dohody, kterým Československo získává status přidruženého státu Evropských společenství, je jednou ze tří dohod o přidružení, druhé dvě dohody byly uzavřeny s Polskem a Maďarskem.

Politický význam těchto navrhovaných dohod lze sotva přecenit. Po všech tragických událostech v minulosti a především po téměř půl století totalitního panství nad střední Evropou dochází k prvnímu zásadnímu kroku, k integraci tří středoevropských zemí do té části Evropy, kde společné ideály lidských práv a svobodného tržního hospodářství a demokracie konečně zatlačily do pozadí sobectví států a vydaly hmatatelné plody v podobě historicky unikátní prosperity, stability a svobody. Právem se proto můžeme domnívat, že Komise Evropských společenství navrhla pro tyto dohody název Evropské dohody, zdůrazňuji evropské, nejen proto, že jejich obsah je proti jiným asociačním dohodám širší, ale též proto, aby bylo vyjádřeno jejich jedinečné místo v dějinách budování sjednocené Evropy.

Evropská dohoda o přidružení ČSFR je uzavíraná mezi naší republikou na straně jedné a Evropskými společenstvími a členskými státy na straně druhé. Dohoda vstoupí v platnost po její ratifikaci v parlamentech všech členských států, v Evropském parlamentu a ve FS. Schvalovací procedury budou určitou dobu trvat, a proto je zřejmé, že dohoda vstoupí v platnost až počátkem roku 1993.

Naše vláda však využila skutečnosti, že otázky volného obchodu nejsou již v kompetenci jednotlivých států, nýbrž v kompetenci nadnárodních orgánů Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství uhlí a oceli a uzavřela s těmito orgány prozatímní dohodu o obchodu a otázkách s obchodem souvisejících, která umožnila, aby obchodní část této dohody platila již od 1. března 1992.

Velmi důležitým prvkem dohody též je, že se v její preambuli výslovně praví, že cílem ČSFR je plné členství v Evropských společenstvích. Tento fakt není přítomen ve smlouvě jen deklarativně, nýbrž se odráží přímo v rozsahu smlouvy, kde se vedle obchodu a hospodářské spolupráci mluví i o institucionalizaci politické spolupráce. Vzniká tzv. Rada přidružení složená ze zástupců naší vlády a Komise Evropských společenství a Rady ES a v jejím rámci bude docházet k pravidelným schůzkám našich různých ministrů s příslušnými orgány Evropských společenství. Dále se budou konat pravidelná setkání prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky a předsedy Evropské rady a předsedy Komise Evropských společenství. Dále bude ustaven přidružení parlamentní výbor, kde budou zasedat zástupci Federálního shromáždění a Evropského parlamentu.

A konečně naše republika bude mít zajištěn soustavný přísun informací o otázkách projednávaných v rámci tzv. Evropské politické spolupráce, jež koordinuje zahraniční politiku členských zemí ES.

Největší význam má pro ČSFR samozřejmě ta část dohody, kde se hovoří o obchodu a hospodářské spolupráci. Cíl dohody je vytvořit do 10 let naprosto volný obchod mezi ČSFR a Evropskými společenstvími. Vzhledem k malé konkurence schopnosti mnohých našich odvětví učinila Evropská společenství významné ústupky našemu státu v časovém plánu odbourávání celních překážek. Trh Evropských společenství bude téměř v každém okamžiku této desetileté periody mnohem více otevřen našemu zboží, než náš trh zboží vyrobenému v Evropských společenstvích. To nám umožní těžit z existence trhu s více jak 350 mil. obyvatel, aniž bychom museli okamžitě vystavit naše podniky konkurenci výrobků z Evropských společenství.

Dnem vstupu dohody v platnost, což v tomto směru již nastalo, bude plně liberalizováno 70 % našeho exportu, přičemž naše země bude muset liberalizovat pouze 25 % exportu z Evropských společenství. Zbývajících 30 % našeho exportu bude pak liberalizováno během 5 a 6 let, zatímco my budeme povinni liberalizovat dovoz z Evropských společenství až za 9 let. Míra asymetrie výhod se liší podle jednotlivých druhů zboží. Největší je u průmyslových výrobků, nejmenší u zemědělských produktů.

Další významnou jednostrannou koncesí Evropských společenství je možnost našeho státu zvýšit v mimořádných případech clo o 25 % vůči jinak závazné hodnotě, pokud to bude nutné na ochranu nově se rodících odvětví, dále těch, jež jsou restrukturalizována nebo na ochranu výrob, jejichž zánik by měl vážné sociální důsledky.

Dohoda dále plně zrovnoprávní naše občany, kteří pracují v členských zemích ES a umožní zaměstnání manželkám a dětem těchto pracovníků. Rovněž dojde ke zlepšení sociálního zabezpečení těchto pracovníků.

ČSFR a členské státy ES navzájem zrovnoprávní občany druhých států a společnosti druhých států v oblasti podnikání vyjma určitých druhů podnikání, jako je např. strojní výroba. Po uplynutí maximálně 10 let budou i tyto výjimky zrušeny. V každém okamžiku budou pro naše podniky v ES poměry příznivější, než budou mít podniky ES u nás.

Vlivem dohody dojde k liberalizaci pohybu plateb a kapitálu mezi ČSFR a ES s tím, že časový plán je opět upraven ve prospěch ČSFR. Evropská dohoda dále povede k rozsáhlé hospodářské spolupráci ve všech oblastech moderní ekonomiky. Bude to především naše republika, která bude mít z této spolupráce užitek. Evropská společenství nám poskytnou informace, know-how a technickou pomoc v celé řadě odvětví. Jedná se o energetiku včetně otázek jaderné bezpečnosti, dopravu, telekomunikace a finanční sektor.

Dále nám Evropská společenství pomohou modernizovat zemědělství a infrastrukturu venkova, zlepšit ochranu životního prostředí, rozvíjet cestovní ruch, tvořit programy rozvoje regionu, zkvalitňovat systém sociálního zabezpečení a zlepšovat ochranu spotřebitelů.

Zvláštní článek je věnován malým a středním podnikům s cílem podpořit jejich vznik a umožnit jejich propojení přes hranice. To znamená, že bude se vlastně nahrazovat jakési zahraniční oddělení těchto podniků, na které tyto podniky nebudou mít prostředky.

Smlouva též předpokládá spolupráci v oblasti výchovy a odborné přípravy včetně otázek rekvalifikace. Pro naše vzdělávací instituce bude mít též velký význam i to, že se budou vzájemně uznávat doby studia a diplomy. Pro naše vědecké pracovníky bude mít velký význam i spolupráce ve vědě a technologii. Stranou nezůstane ani boj s kriminalitou, zejména při potírání obchodování s narkotiky a praní peněz získaných nelegálními prostředky.

Evropská dohoda obsahuje i závazek ES poskytovat ČSFR finanční pomoc v rámci operace PHARE a prostřednictvím půjček Evropské investiční banky. Pro potřeby restrukturalizace našeho hospodářství a na podporu udržení směnitelnosti československé koruny bude možno počítat i s půjčkami nad tento rámec.

Evropská dohoda konečně obsahuje i článek týkající se kulturní spolupráce, ve kterém se mimo jiné hovoří o organizování evropsky orientovaných kulturních událostí.

Evropská dohoda byla projednána všemi výbory Federálního shromáždění, kromě výboru mandátového a petičního. Všechny výbory vyslovily s vládním návrhem dohody souhlas a doporučují sněmovnám, aby dohodu schválily. Souhlas vyslovily i zahraniční výbory ČNR a SNR. Jako společný zpravodaj za Sněmovnu národů vás tudíž žádám, abyste s touto dohodou vyslovili souhlas.