Poslankyně SL M. Nazari-Buřivalová: Vážené
předsednictvo, vážené dámy, vážení
pánové, vážení hosté.
K vládnímu návrhu zákona č.
1448 o použití přebytku státního
rozpočtu federace za rok 1991 a k návrhu výborů
pro plán a rozpočet - tisk č. 1498, podávám
pozměňující návrh. V §
1 odst. 4 písm. b) doplnit "z toho 5 miliónů
839 tisíc korun pro Societas studentium fakultatis medicae
s federální působností se sídlem
Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v
Brně".
Dovolte mi, vážené kolegyně a kolegové,
přestože je nás tady málo, zdůvodnit
tento můj návrh. V tomto parlamentě jsme
udělali mnohá méně či více
kvalitní rozhodnutí, ale také rozhodnutí,
která nás ctí. Mezi ty, která nás
ctí, patří mimo jiné finanční
preference zdravotně postižených spoluobčanů,
ať již při schvalování rozpočtu
na rok 1992 - tabulka č. 9 - to jsou příspěvky
na činnost občanských sdružení.
Proto, abych vám trochu připomenula, o co jde, dovolím
si citovat některé údaje z této tabulky,
kterou jsme schválili v rámci rozpočtu v
prosinci 1991. Přispěli jsme ze státního
rozpočtu Československé konfederaci tělovýchovných
a sportovních svazů částkou 250 miliónů.
Sdružení technických sportů a činností
87 miliónů, Československému autoklubu
43 miliónů, Letecké amatérské
asociaci 10 miliónů, Čs. olympijskému
výboru 30 miliónů, Čs. obci sokolské
3 milióny, Federálnímu výboru Čs.
červeného kříže 28 miliónů,
Federaci zdravotně postižených spolu s Federací
nevidomých a slabozrakých téměř
čtvrt miliardy, celostátnímu výboru
Požární ochrany 6 miliónů, Svazu
bojovníků proti fašismu 2 milióny 150
tisíc, Asociaci bezpečnosti a ochrany zdraví
4 milióny atd. Mohla bych pokračovat.
Udělali jsme tedy hodně, řekla bych, dobrých
skutků. Kdyby se tato rozhodnutí, která nás
ctí, přirovnala k náhrdelníku z korálků,
tak by jistě dalšími korálky tohoto
náhrdelníku byly pozměňující
návrhy, které jsme uplatnili při schvalování
zákonů, kde bylo pamatováno i na jiné
než finanční potřeby zdravotně
postižených.
Samozřejmě, že jde o první kroky. Na
dlouhé cestě reintegrace zdravotně handicapovaných
spoluobčanů a splácení dluhu z minulosti.
Dalšími korálky jsou i ta rozhodnutí,
které se týkaly např. rozvoje tělovýchovy
a sportu, učňovského školství
a pod. a to nejen finančními částkami,
které jsem právě přečetla,
ale i pozměňovacími návrhy či
návrhy zákonů nebo novelami zákonů.
Mám ale pocit, že máme ještě jeden
dluh. Dluh k vysokoškolákům, kteří
17. listopadu 1989 prokázali neobvyklou statečnost,
bez které by mnohý z nás v tomto parlamentě
dnes nebyl. Můj pozměňující
návrh je nepatrnou splátkou tohoto druhu. Spolek
obnovil po téměř 40 letech svoji stavovskou
činnost a převzal částečně
na sebe svým celostátním a mezinárodním
projektem proces vzdělávání v tomto
oboru. Prostě nečekal, až to za něj
udělá stát, chopil se iniciativy ve smyslu
svoboda je i zodpovědnost.
Částka, která je uvedena v mém pozměňujícím
návrhu je částkou naléhavě
potřebnou a představuje přibližně
pětinu té částky, kterou by spolek
dostal od sponzorů z celé ČSFR, které
dodnes získal a přesvědčil o prospěšnosti
své činnosti, kdyby federální ministerstvo
financí vyhovělo jejich žádosti o výjimku
odpočtu darů od základu daně získaných
sponzorů. Nestalo se tak. A spolek musí čekat
až do nabytí platnosti nové daňové
soustavy, která zvýhodněné sponzorství
umožní. Spolek tedy potřebuje překlenou
období přípravy a zahájení
školního roku 1992/1993, který se bohužel
nekryje s kalendářním rokem, to jest s obdobím
1. 1. 1993, kdy přijde v platnost nová daňová
soustava.
Věřím, vážené kolegyně
a kolegové, že na naší poslední
společné schůzi sněmoven podporou
mému návrhu navlékneme na nit náhrdelníku
další korálek, ne-li poslední, který
nás bude ctít a zcela určitě se vrátí
v tolik potřebné humánní etické
a vysoce erudované zdravotní péči,
na kterou čekají všichni naši spoluobčané,
protože zdraví a život nelze koupit za peníze.
Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem pani poslankyni Nazari-Buřivalovej a pozývam
k rečníckemu pultu pána poslanca Magyara.
Poslanec SL F. Magyar: Vážený pán predsedajúci,
vážené dámy a páni. Tiež
mám pozmeňujúci návrh k tlači
1498, a to v bode 1 § 1 ods. 4 písmeno b) doplniť
"z toho - až do..." a tu nasleduje môj návrh
"8 miliónov Kčs" - namiesto 15 miliónov
Kčs "8 miliónov Kčs pre Ústavný
súd ČSFR" a ďalej pokračovať
vetou "a to výhradne na rekonštrukciu rozvodu
elektrickej energie a telefónnej ústredne v budove
Ústavného súdu ČSFR". Ďalej
tlač 1498 bez zmeny.
Odôvodnenie: na schôdzu výborov ústavnoprávnych
sa dostavili zástupcovia Ústavného súdu
ČSFR a žiadali uvedenú čiastku 15 miliónov.
Odôvodnenie bolo toto. Asi 3,5 milióna na rekonštrukciu
elektrickej siete v budove. O tom nemôže byť spor,
že tieto náklady musíme uhradiť zo štátneho
rozpočtu. Asi 4 milióny korún na rekonštrukciu
telefónnej ústredne. Myslím si, že o
to tiež nemôže byť spor. Ďalšia
požiadavka bola na nákup ďalších
áut, pretože vraj tri autá, ktoré Ústavný
súd má, nestačia na to, aby dopravovali pánov
sudcov do úradu. Nech páni použijú brnenskú
"šalinu". Ja by som im toto odporúčal.
A potom - vždy býva bonbón na konci - zariadiť
byty pánom ústavným sudcom. Toto Federálne
zhromaždenie meralo ako Jánošík - od buka
do buka. 18 000, - Kčs základný plat, o funkčných
príspevkoch ani nehovoriac, v dobe, kedy penzistom sme
odsúhlasili 30,- Kčs zvýšenie za mesiac.
Ďalej toto Federálne zhromaždenie zabezpečilo
bývanie v primerane vybavenom byte bez platenia nájomného.
Ďalej nárok na zriadenie a používanie
telefónnej stanice bez platenia poplatkov.
Myslím si, že to je dosť na to, aby už chamtivosti
boli položené medze, pretože primerane vybavený
byt to neznamená zariadený byt. Byt si musí
zariadiť každý občan sám aj v tom
prípade, keď ide o o sudcu Ústavného
súdu. Ďakujem.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. To bol pán poslanec Magyar s pozmeňujúcim
návrhom. Ako ďalší sa prihlásil
pán poslanec Skalický, po ňom môže
vystúpiť pán poslanec Honner.
Poslanec SN J. Skalický: Pane předsedající,
dámy a pánové, já budu velmi stručný.
Domnívám se, že jednou ze základních
zásad veřejného práva je, že
co není zákonem výslovně dovoleno,
je zakázáno. Domnívám se, že
zákon o rozpočtových pravidlech federace
ve věci použití přebytku státního
rozpočtu hovoří jasnou řečí
a že rozhodovat o jeho užití se umožňuje
výslovně až po schválení závěrečného
účtu. Chápu, že vláda je pod
mnohými tlaky a že potřebuje naléhavě
řešit některé oblasti a některé
problémy, ve kterých se urgentně nedostává
rozpočtových prostředků. Nicméně
rozhodovat o použití přebytku, o němž
ještě nemáme přesné informace,
nevíme, jak velký vůbec bude, a především
s ohledem na to, jak jsem se již zmínil, jak zní
zákon o rozpočtových pravidlech, myslím,
že nemůžeme bez novelizace zákona č.
563/1990 Sb., o použití tzv. přebytku státního
rozpočtu federace rozhodnout. Nemohu proto s dobrým
svědomím předložený vládní
návrh zákona podporovat. Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Nenavrhujete teda, pán poslanec, aby sa z ústavných
dôvodov tento návrh zákona vôbec stiahol,
keď vaša námietka je vôbec fundamentálna?
Nenavrhujete to? Dobre. Pán poslanec Karol Honner.
Poslanec SL K. Honner: Vážený pán predseda,
vážené Federálne zhromaždenie!
Vláda ČSFR svojím uznesením číslo
127 zo dňa 5. 3. 1992 mimo iné schválila
opatrenia k riešeniu naliehavých problémov
dopravy. Jedno z týchto opatrení je riešenie
finančnej situácie štátnej organizácie
ČSD pri finančnom vysporiadaní za rok 1991.
Dňa 12. 3. tohto roku na plenárnom zasadnutí
Federálneho zhromaždenia požiadal podpredseda
vlády ČSFR a minister financií, pán
Václav Klaus o schválenie použitia prebytku
štátneho rozpočtu s tým, že z tohto
prebytku by mali byť použité 2 mld. Kčs
na riešenie platobnej neschopnosti štátnej organizácie
ČSD z roku 1991 a 1,2 miliardy Kčs na čiastočnú
úhradu úveru, poskytnutého štátnej
organizácii ČSD investičnou bankou.
Prosím vážené zhromaždenie, aby
túto skutočnosť vzalo do úvahy, aby
podporilo môj návrh, aby sa takto prebytok štátneho
rozpočtu schválil a prosím vás preto
o podporu v tejto ťažkej situácii štátnej
organizácie ČSD.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Pán poslanec Karol Honner bol posledný
z prihlásených do rozpravy. Pýtam sa, či
ešte niekto chce vystúpiť v rozprave? (Nikdo
se nehlásil.) Nevidím nikoho.
Rozpravu teda vyhlasujem za ukončenú.
Odznelo tu niekoľko pozmeňujúcich návrhov,
ktoré, zdá sa mi, nebude potrebné spracovať,
ale myslím, že nie je ani potrebné, aby sme
momentálne hlasovali o pozmeňujúcich návrhoch
a o návrhu ako takom. Ja myslím, že by sme
mohli tento bod programu prerušiť a hlasovanie odložiť
na neskoršiu hodinu.
Chcel som vás, pán minister, požiadať,
aby ste podali výklad k devízovému zákonu,
ale keď myslíte, že máme hlasovať
okamžite, pretože ste mi povedali, že o 17.hodine
sa chcete vzdialiť z parlamentu, tak som zvolil túto
taktiku. Môžeme prejsť k hlasovaniu a váš
časový plán bude potom ohrozený.
Takže ja by som prosil pánov spravodajcov, aby sme
prerušili prerokovávanie zákona o rozpočtovom
prebytku a prejdeme k novému bodu programu, ktorý
je Bod programu 14: Vládny návrh zákona,
ktorým sa mení a dopĺňa devízový
zákon č. 528/1990 Zb. (tlač 1398) a návrh
uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov (tlač
1468).
Pán poslanec Wagner môže zostať v spravodajskej
lavici. Poprosím pána poslanca Hlavičku zo
Snemovne národov, aby sa dostavil do spravodajskej lavice
a poprosím o výklad pána ministra Václava
Klausa.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČSFR V. Klaus: Vážené Federální
shromáždění, potřeboval bych
se v 17 hodin setkat s panem prezidentem před jeho odletem
do Japonska, takže bych potřeboval před tři
čtvrti na pět odtud na hodinu odejít.
Platný devizový zákon vstoupil v účinnost
1. ledna loňského roku jako jeden z právních
předpisů umožňujících
zahájení ekonomické transformace tím,
že zakotvil zásadu vnitřní směnitelnosti
československé měny. Šestnáct
měsíců ukázalo správnost a
nezbytnost daného postupu. To umožňuje přistoupit
k plošnému rozšíření zásady
vnitřní směnitelnosti ze všech právnických
osob a individuálních podnikatelů zapsaných
v obchodním rejstříku i na všechny ostatní
fyzické osoby, tedy podnikatele podnikající
na základě živnostenského zákona
nebo dalších předpisů.
Zásadním impulsem pro toto opatření
bylo vydání obchodního zákoníku,
který dává všem podnikatelům
stejné právo vstupovat do závazkových
vztahů i v mezinárodním obchodě.
Ve svém důsledku navrhovaná úprava
znamená další liberalizaci přístupu
k devizovým prostředkům pro podnikatele,
bez ohledu na to, zda svou podnikatelskou činností
produkují nebo neprodukují devizové prostředky.
Tento přístup je v souladu s požadavky na vytvoření
rovných podmínek pro podnikání pro
všechny podnikatele.
Těm podnikatelům, kteří budou nově
zahrnuti do systému vnitřní směnitelnosti,
budou dosavadní devizové účty zachovány
s tím, že prostředky na nich uložené
budou moci tyto osoby použít pro svou potřebu
bez omezení a budou moci na tyto účty ukládat
své další příjmy nesouvisející
s jejich podnikatelskou činností, tedy tak jako
každý jiný občan ČSFR.
Druhou významnou změnou, která je nezbytná
v období postupně se rozvíjejícího
kapitálového trhu, je regulace kapitálových
plateb ze zahraničí uskutečňovaných
devizovými tuzemci opět bez ohledu na jejich právní
postavení.
S ohledem na zkušenosti s fungováním vnitřní
směnitelnosti při převodu výnosů
z investic zahraničních investorů je žádoucí
i nadále umožňovat liberální
převod výnosů, je však nezbytné
zabránit spekulativním převodům vyplývajícím
z tuzemských krátkodobých cenných
papírů, nezakládajících majetkovou
účast, například pokladničních
poukázek, tak, aby se zabránilo nepředvídatelným
nepříznivým dopadům do platební
bilance.
Třetí významnou změnou v této
novele je návrh nové dílčí
úpravy nabývání nemovitého
majetku devizovými cizozemci na území ČSFR.
Dosud mohou devizoví cizozemci takové vlastnictví
nabýt pouze děděním nebo stanoví-li
tak zvláštní předpis. Zvláštními
předpisy jsou zákony o malé a velké
privatizaci a zákon o zmírnění následků
některých majetkových křivd.
Dnešní novela devizového zákona navrhuje
rozšířit možnosti nabývání
nemovitostí devizovými cizinci o některé
další kategorie s přihlédnutím
k zásadě mezinárodní reciprocity,
například pro diplomatická zastoupení
cizího státu, z hlediska humanitárního
možnost převodu nemovitostí mezi nejbližšími
rodinnými příslušníky a nabytí
nemovitostí do bezpodílového vlastnictví
manželů v případě, že jeden
z nich je devizový tuzemec a druhý devizový
cizozemec, a konečně z praktického důvodu,
originální nabytí stavby na vlastním
pozemku apod.
Doporučujeme, aby to bylo přijato v tomto smyslu,
i když se v některých výborech objevil
názor na úplnou liberalizaci možnosti nabývat
devizovým cizincům vlastnické právo
k nemovitostem. Toto by nebylo v dnešní době
racionální, neboť tento trh není zatím
symetrický.
Konečně jako čtvrtý bod bych chtěl
zdůraznit následující: Jelikož
v návrhu novely devizového zákona je mezi
derogačními ustanoveními zařazeno
i zrušení právních předpisů
upravujících institut prodeje zboží
a služeb na území ČSFR za devizové
prostředky, navrhuje se v novele zakotvit i zmocnění
pro federální ministerstvo financí, Státní
banku československou a federální ministerstvo
zahraničního obchodu zvláštním
předpisem vypořádat nároky vzniklé
občanům z existence odběrních poukazů
Tuzex. A to formou výměny podle rozhodnutí
držitelů odběrných poukazů buď
ve volně směnitelných měnách,
nebo za československou měnu.
Pokud jde o samotný důvod zrušení uvedeného
institutu, praxe ukázala, že se jedná o jev
již přežitý z minulého období
a v současných podmínkách ekonomické
transformace anachronní. Současná síť
směnárem je již schopná zabezpečit
výměnu devizových prostředků
pro všechny zahraniční osoby navštěvující
ČSFR.
Důležitým impulsem pro tento krok je i znění
zákona č. 22/1992 Sb., o Státní bance
československé, kde se stanoví, že československá
měna je jediným zákonným platidlem
při všech platbách na území ČSFR.
Proto je jakékoliv vymáhání cizí
měny na území ČSFR považováno
za trestný čin dle trestního zákona.
Chtěl bych říci, že přijímáme
jako východisko usnesení gesčního
výboru. Pouze oznamuji, že v části tři,
týkající se derogačních ustanovení,
vláda jako předkladatel doporučuje alternativu
I a nikoliv alternativu II. Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem, pán podpredseda vlády. Oznamujem,
že vládny návrh zákona bol prikázaný
výborom ústavnoprávnym, zahraničným,
pre plán a rozpočet, hospodárskym, sociálnym
a kultúrnym a výborom pre životné prostredie.
Spravodajské správy mali vypracovať výbory
pre plán a rozpočet. Tie poverili spravodajcov k
ich predneseniu. Prosím, pán poslanec Hlavička.
Vážení kolegovia, rád by som ešte
povedal, že prerokovávanie predchádzajúcej
problematiky, totiž návrhu zákona o použití
prebytku štátneho rozpočtu, ukončíme
hlasovaním prípadne ešte dnes večer,
keď sa vráti pán minister financií,
ktorý podá svoje stanovisko k príslušným
pozmeňujúcim návrhom. Tu padli tri pozmeňujúce
návrhy k rozdeleniu prebytku. Myslím, že by
ste sa mali k tomu vyjadriť, keď sa vrátite po
18. hodine a potom by sme pristúpili k hlasovaniu. A potom
by sme pristúpili eventuálne aj k hlasovaniu o tomto
zákone, ktorý je teraz na programe.
Prosím, pán poslanec Hlavička.
Společný zpravodaj výborů SN B. Hlavička:
Pane předsedající, vážené
Federální shromáždění,
pokusím se být maximálně stručný.
Jako společný zpravodaj Sněmovny národů
si vás dovolím seznámit s průběhem
projednávání novely v jednotlivých
výborech. Tato novela zákona, která, - jak
zdůraznil předkladatel - rozšiřuje vnitřní
směnitelnost zejména tím, že liberalizuje
přístup k devizovým prostředkům
i pro podnikatele - fyzické osoby podnikající
dle obchodního zákoníku - zprůhledňuje
devizové operace v oblasti devizových účtů
a také umožňuje poskytování služeb
a prodej zboží za cizí měnu na území
ČSFR, byla postupně připomínkována
ve výborech sociálních a kulturních,
ústavně právních, zahraničních,
životního prostředí, hospodářských,
ve Slovenské národní radě a v České
národní radě. Všechny tyto připomínky
gesční výbory pro plán a rozpočet
do novely zapracovaly a jsou obsaženy v tisku 1468.
Připomínky jsou zapracovány v bodech 3, 4,
5, 6, 14, 34 a 49 - to říkám pro to, že
v tisku není zvýrazněno znění
těchto připomínek, - a návrhu účinnosti
zákona uvedeného tisku.
Zrušovací část je zpracována
ve dvou variantách, o kterých budou muset sněmovny
rozhodnout, a jak jste slyšeli předkladatele, ten
doporučuje variantu číslo jedna.
Obecně lze říci, že novela byla projednána
bez základních připomínek, ve staré
terminologii by se řeklo, že proběhla "v
srdečném a přátelském ovzduší
ke všeobecné spokojenosti všech zúčastněných
stran". Vzhledem k tomu, že se jedná o novelu
devizového zákona a jedna z největších
lidských deviz kromě zdraví je i čas,
dovolte mi už jenom závěr: omezím se
na to, abych vás požádal o schválení
této novely, tak, jak to doporučuje tisk 1468.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem pánu poslancovi Hlavičkovi a teraz
prosím odporúčanie pána poslanca Wagnera.
Společný zpravodaj výborů SL J. Wagner:
Pane předsedající, dámy a pánové,
po vyjádření kolegy zpravodaje za výbory
Sněmovny národů mně nezbývá,
než jeho slova potvrdit a požádat vás,
abyste návrh novely devizového zákona podpořili.
Omezím se pouze na jedinou připomínku, která
ukázala, že existuje přece jenom jeden kontraverzní
problém, a to je opět kontraverzní problém
emigrantů z období let 1948 - 1989, kteří
mohou být považováni v jistých případech
za devizové tuzemce s mnoha nepříznivými
důsledky, o nichž zde není potřeba hovořit,
nebo se může stát i obrácený
případ a jejich právní postavení
podle tohoto zákona je minimálně nepraktické.
To je jediná věc, která není řešena,
která byla předmětem kritiky a bude zřejmě
předmětem rozpravy a možná, že
v tom smyslu padnou i jisté pozměňovací
návrhy. Považoval jsem za nutné na tuto okolnost
upozornit.
Jinak z pověření výborů pro
plán a rozpočet doporučuji přijetí
návrhu zákona sněmovnám. Děkuji.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem pánu poslancovi Wagnerovi. Otváram
rozpravu. Kto sa do nej hlási? Do rozpravy sa nikto neprihlásil.
Rozpravu vyhlasujem za ukončenú. (Námitka.)
Pán poslanec Skalický sa prihlásil, ale nebol
včas spozorovaný.
Poslanec SN J. Skalický: Pane předsedající,
dámy a pánové, především
bych chtěl přivítat částečnou
liberalizaci, kterou přináší předložený
vládní návrh novely devizového zákona.
Domnívám se, že ji umožnila úspěšná
první fáze přechodu na vnitřní
konvertibilitu a tento druhý krok je nutno vidět
jako další fázi postupného přechodu
k plné konvertibilitě naší měny.
Nelze si zastírat, že jeho realizace přinese
i určité problémy. Domnívám
se, například, že bude velmi obtížné,
ne-li přímo nemožné oddělit hospodaření
u těch podnikatelů, kteří nejsou právnickými
osobami, s těmi prostředky, které jsou určeny
pro účely jejich podnikání a prostředky
pro jejich soukromou potřebu. Nicméně chápu
opatrnost vlády z rychlejšího postupu v přechodu
na konvertibilitu naší měny a obavy z poškození
slibně se vyvíjející platební
bilance našeho státu. Otevření hranic
a čilost styků našich občanů,
ať už podnikatelů nebo soukromých osob,
vedla i k potřebě vyplnění určitých
mezer a i v této oblasti novelu devizového zákona
lze jen přivítat.
Jedná se sice v některých okamžicích
spíše o zpřísnění devizového
hospodaření než o jeho další liberalizaci.
To se týká např. zabránění
vývozu kapitálu všem tuzemcům. Domnívám
se, že takové opatření lze tolerovat
jen jako velmi přechodné omezení.
Novela se však vůbec nedotýká pravidel
hry pro občany, kteří nejsou registrovaní
jako soukromí podnikatelé. Přitom čilost
turistických styků, částečné
znehodnocení koruny, ke kterému díky liberalizaci
cen došlo, a skutečnost, že v cizích měnách
díky současně platným kursům
částka 5 000 korun znamená skutečně
jen velmi mizivou částku, díky všem
těmto skutečnostem, myslím, že lze předpokládat,
že zákon je v současné době,
v současné podobě porušován,
protože toto omezení, které je v zákoně,
je příliš pedantské.
Pokud něco naše občany motivuje k tomu, aby
skutečně ukládali devizové prostředky,
které přesahují zmíněnou částku
5 000 Kčs, je to rozhodně spíše úroková
míra u příslušných vkladů
a nikoliv dikce devizového zákona. Ani ne tak z
nějakých ekonomických důvodů,
protože se domnívám, že jejich dopad bude
mizivý, ale spíše proto, aby zákony,
které Federální shromáždění
přijímá, požívaly patřičné
úcty a váhy ve společnosti, domnívám
se, že bychom částku 5 000 korun měli
při příležitosti novelizace devizového
zákona zvýšit. Domnívám se, že
vzhledem k tomu, jakou částku mohou naši občané
obdržet od banky v případě, že
chtějí vycestovat, by adekvátní zvýšení
představovalo trojnásobek - z pěti na patnáct
tisíc korun.
Navrhuji tedy, aby v § 17, kde se to týká odstavce
1, 4 a 5, a poté jako promítnutí v §
27 odst. 1 písm. b) byla částka 5 000 korun
nahrazena částkou 15 000 Kčs.
Domnívám se, že v návaznosti na přijetí
tohoto opatření je možné vypustit odstavec
6 z § 17, kde se hovoří o tom, že omezení,
které ukládá občanům, aby devizové
prostředky nad 5 000 korun buď nabídli k výměně
nebo je uložili na devizový účet, se
nevztahuje na prostředky poskytnuté bankou. O tom
je ale samozřejmě nutno hlasovat zároveň.
Děkuji vám za pozornost.