Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Sokolovi. Než vystúpi
v rozprave poslanec Senjuk, hlási sa s technickou poznámkou
poslanec Novosád.
Poslanec SL K. Novosád: Pane kolego Sokole, velmi rád
s vámi budu souhlasit, když mi zajistíte po
volbách pokračování v dané
politice a to, že do konce roku bude zprivatizováno
minimálně 45 % státního majetku. To
pak se s vámi ochotně přikloním k
variantě 40 %.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem, teraz vystúpi pán poslanec
Senjuk.
Poslanec SN R. Senjuk: Vážený pane předsedo,
pane předsedající, nehodlám se připojit
k polemice, která tu odezněla. Omlouvám se,
že vystupuji znovu. Nicméně musím reagovat
na vystoupení kolegy Hladíka, a pak jsem zjistil,
že už přes moje mládí na mně
dolehla skleróza a zapomněl jsem podat jeden pozměňovací
návrh.
Tedy můj pozměňovací návrh
zní: V § 5 zařadit nový odstavec 6:
"Od základu daně může poplatník
odečíst zároveň i částku
podle § 20 odstavec 4, až do úhrnné částky."
V prvním pozměňovacím návrhu
uvádím "12 %", totéž znění
v dalším pozměňovacím návrhu
"10", "5" a "2 %", které
jsou původní vládní předlohou.
Ještě bych se u toho § 20 chtěl pozastavit.
Možná některé z nás mýlí
formulace § 20 odstavec 4, kde je
uvedeno, že od základu daně mohou být
odečteny dary poskytnuté právnickým
osobám až do úhrnné výšky
2 %.
Chtěl bych říci, že se nejedná
přímo o dary. Argumentace, která se vede
okolo darů, to znamená, že dary by se měly
poskytovat z čistých zdaněných peněz,
je správná, pokud se jedná o dary. Je nutno
si uvědomit, že prostředky, které budou
poskytnuty právnickými a podle mnou navrhovaného
pozměňovacího návrhu doufám
i fyzickými osobami, jsou finanční prostředky,
které by státní rozpočet stejně
musel poskytnout do oblastí, jako je kultura, zdravotnictví,
školství, tělovýchova, sport a sociální
zabezpečení.
Nejedná se tedy o dary jako takové, ale jedná
se o zkrácenou formu využití daňových
prostředků státu na přímé
určené výdaje na přímé
určené účty.
Domnívám se, že tato zkrácená
forma alokace daně nemůže být považována
za dar a tím pádem by ani neměla podléhat
zdanění. Navíc se domnívám,
že zdlouhavá cesta přes státní
rozpočet a státní byrokracii v případě
pomoci některým konkrétním projektům,
především v regionech, obcích, městečkách
atd., je nesrovnatelně lepší a rychlejší
touto formou.
A nyní moje reakce na pozměňovací
návrh kolegy Hladíka. Kolega Hladík navrhoval
novou formulaci odstavce 4 § 20, kterou vřele doporučuji,
ovšem domnívám se, že jestliže parlament
neschválí úhrnnou částku, kterou
navrhoval to znamená 15 %, měli bychom hlasovat
o téže formulaci jeho pozměňovacího
návrhu, v nižších částkách.
Proto navrhuji hlasovat o částce 10 %, tedy na části
6 % a 4 %, další 8 % - 5 a 3, 5 % - 3 a 2. To je všechno.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Senjukovi. V
rozprave ďalej vystúpi pán poslanec Lux, pripraví
sa poslanec Wagner, s faktickou poznámkou sa prihlásil
poslanec Téra.
Poslanec SL M. Téra: Chtěl bych jen reagovat. Protože
já jsem tu včera mluvil zvýšeným
hlasem o efektu, který znamená souhlas se 40 % sazbou.
Já netvrdím, že 45 % musí být,
já jenom tvrdím, že 40 % sazba je daleko méně,
než si myslíme.
Tento efekt, tento signál občanů je signál
velice jednostranný. Musíme posuzovat všechno,
co je v zákoně, všechny úlevy, změny,
všechny pozitivní změny pro podnikání,
které v něm jsou, a na druhé straně
musíme si uvědomit, že dáváme
signál jen určité vrstvě těch,
kteří budou podnikat. Dáváme opačný
signál těm, kteří jsou odkázáni
na státní rozpočty, například
školství, zdravotnictví, kde ještě
nebude pojišťovna fungovat natolik, aby se obešlo
bez státního rozpočtu.
Jestliže mluvíme o politické odpovědnosti,
pak musíme myslet na všechny občany, nejen
na podnikatelskou vrstvu. To je první věc.
Druhá věc. Poslanec Jurečka zde mluvil o
Paretově křivce, o pravidlu 20, 80 atd. Těch
několik set tisíc podnikatelů, kteří
zde jsou, tvoří zanedbatelnou část
daní. To gros daní tvoří několik
tisíc státních podniků a státních
akciových společností, dosud ještě.
Mohu odpovědně říci, jestliže
snížíme daně, ohrozíme státní
rozpočet, ale nepomůžeme podnikání.
Snížení daní má efekt jen v případě,
jestliže se promítne do investic, do technologií,
jestliže nezmizí v rozpracovanosti, v zásobách,
v udržení dosavadní struktury.
Protože nejsou vyjasněny vlastnické vztahy,
protože první vlna kupónové privatizace
skončí začátkem r. 1993, druhá
ještě neproběhne, není v podstatě
žádná zvláštní záruka,
že by tyto peníze pomohly investicím. Vlastnické
vztahy nejsou totiž dotaženy do konce. Vždy je
jednodušší "sundat" sazbu, než
ji zvyšovat. Prosím, aby takovýto signál
byl brán také v úvahu. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Slovo má poslanec Lux.
Poslanec SN J. Lux: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
dámy a pánové, mám pouze jeden pozměňovací
návrh, a to k příloze zákona zatřídění
hmotného majetku a nehmotného majetku do odpisových
skupin podle předpokládané doby odpisování.
Navrhuji změnit položku 9 následovně:
Z toho a) plemenné koně třída 3, b)
dostihové koně třída 2, c) tažná
zvířata třída 3, d) základní
stádo skotu, plemenní býci třída
2, krávy třída 1, e) základní
stádo prasat 1.
Základní hejno drůbeže doporučuji
nezařazovat do tohoto zatřídění
a neposuzovat jako základní hejno, z pohledu tohoto
zákona.
Zdůvodnění je asi následující:
Proto, aby mohla probíhat náročná
selekce základních stád a efektivní
šlechtění celých populací skotu,
na základě odhadu vlastní užitkovosti
krav po první laktaci nebo po prvních 100 dnech
laktace, je třeba odepsat pro potřeby daňového
přiznání zůstatkovou hodnotu do nákladů.
V případě, že by tomu tak nebylo, byl
by z těchto důvodů, to je zvýšení
nákladů pro výpočet odvodu daně,
znemožněn selekční proces v základních
stádech.
Jinak bych chtěl říci, že tento návrh
zákona podporuji.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Luxovi. S technickou poznámkou
sa hlási kolega Senjuk.
Poslanec SN R. Senjuk: Omlouvám se, ale musím reagovat
na vystoupení kolegy Téry. Má naprostou pravdu
v tom, když říká, že pokud snížíme
daňový základ nebo daňové zatížení,
že efekt se projeví tehdy, budou-li tyto prostředky
použity pro investice.
Nedomnívám se, že je naší chybou,
že byla dvakrát odložena velká privatizace
a že převod vlastnických vztahů nepokračuje
tak, jak byl předpokládán. Naopak se domnívám,
že snížení daňového zatížení
bude tím stimulačním efektem, který
donutí některé vládní úředníky,
aby prováděli převod vlastnických
vztahů tak, jak bylo řečeno. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. V diskusii ďalej vystúpi
poslanec Wagner. Udeľujem mu slovo. Pripraví sa poslanec
Zelenay.
Poslanec SL J. Wagner: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
dámy a pánové, můj předřečník
kolega Senjuk se vyjádřil k jednomu z klíčových
problémů, o nichž zde ve všech třech
daňových zákonech je řeč, o
daňovém zatížení jak občanské
společnosti, tak podnikatelské sféry.
Domnívám se, že vše bylo dostatečně
podloženo argumenty a že je pouze namístě,
abych znovu a důrazně, jménem klubu poslanců
sociálně demokratické orientace, podpořil
návrhy, které zde již odezněly a jsou
registrovány a o nichž budeme hlasovat, návrhy,
které vytvářejí možnosti pro
podnikatelskou sféru získat potřebné
prostředky a zbavit se dědictví z komunistické
éry - nadbytečného zatížení
podnikatelských subjektů daněmi. Máme
za to, že to je jedna z možností, jak může
tento parlament přispět k oživení čs.
hospodářství a hodláme tuto možnost
důrazně podpořit.
Dalším vážným problémem,
o němž zde byla řeč, je otázka,
jaké budou započteny v zákonu o dani z příjmu
úlevy ve vztahu k občanům v dani z příjmu
obyvatelstva.
Ústy několika našich poslanců jsme
zde již jednoznačně řekli, že považujeme
za mimořádně důležité,
aby tento zákon, zákon o dani z příjmů,
respektoval naše vlastní minulá rozhodnutí,
zejména rozhodnutí o výši částek
stanovených pro životní minimum. Považujeme
za nezbytné, aby příslušné částky,
schvalované v zákoně o dani z příjmů,
odpovídaly zcela jednoznačně již schváleným
částkám v zákoně o životním
minimu. A to nejen proto, abychom postupovali stejně při
projednávání různých aspektů
stejných problémů, ale hlavně proto,
abychom vytvořili zcela jednoznačný předpoklad
občanské společnosti, že nebude postižena
nadbytečně nadbytečným příkořím
jen proto, že jsme ne dost odpovědně byli ochotni
posoudit věci, o nichž rozhodujeme.
Podmínkou pro náš souhlas s navrhovaným
zákonem činíme schválení pozměňovacích
návrhů podpořených i celými
výbory, návrhů, aby úroky nebyly zdaněny.
Domníváme se, že zdanění úroků
by postihlo podruhé, vzhledem k předpokládané
a mnohokrát zde proklamované výši inflace,
především malé střadatele a působilo
by přesně proti logice toho, oč ve změněné
situaci transformace ekonomiky jde. Jde o to, abychom dali impuls,
aby se občané starali neutrácet své
peníze, ale starali se je vhodně investovat. Pokud
je nebudou střádat, nevytvoříme pro
to podmínky mohou velmi obtížně něco
investovat.
A k poslední věci. Domnívám se, že
do jisté míry vystavujeme přijetím
všech tří daňových zákonů
bianco směnku. Hovořili jsme o problému daňového
zatížení včetně zatížení
příspěvky do fondů i při jednání
v gesčních výborech. Nebylo možné
a zřejmě není možné ani zde po
vládě žádat, aby předložila
kvantifikace, které by za normálních okolností
musely být součástí toho jednání.
Dokonce se domnívám, že za normálních
okolností by muselo být součástí
tohoto jednání též projednání
návrhu zákona nebo zákonů o příslušných
fondech - hovořím o fondech zdravotního pojištění,
důchodového pojištění a pojištění
v nezaměstnanosti nebo fondu zaměstnanosti. Částky,
které byly předběžně inzerovány,
že budou v těchto předpisech relevantní
- oněch 14 a 34 procent - mají dvě vady.
Jednak nejsou konečné a jednak nejsou úplné.
Z mnoha dokladů, které jsme měli v průběhu
práce v tomto parlamentu možnost vidět a studovat,
je nám všem naprosto jasné, že se může
velmi brzy stát, že příspěvkové
hospodaření těchto fondů při
stanovených částkách bude ohroženo.
Budou zbývat pouze dvě řešení.
Zvýšit příspěvky ať od podnikatelů
nebo od obyvatelstva, případně dotovat tyto
fondy ze státního rozpočtu. Ani jedno, ani
druhé řešení není vhodné.
Domnívám se, že by přijetí daňových
zákonů mělo být provázeno usnesením
Federálního shromáždění,
které zmocní vládu, aby využila příslušného
ustanovení v zákoně 92 § 12 odst. d)
a umožnila vytvořit pro jmenované fondy jiné
zdroje, než zdroje příspěvkové
a rozpočtové, to jest zdroje kapitálové.
Tento návrh předkládám s tím,
že očekávám, že je pouze jediná
možnost jeho uskutečnění. Zbývá
pouze dát všechnu kompetenci v rozhodování
o této věci federální vládě,
ale jednoznačně ji zmocnit, aby toto rozhodnutí
provedla, včetně potřebné kvantifikace.
Původně jsem se domníval, že by bylo
rozumné stanovit zde alespoň výši, do
jakého procenta by měly být tyto fondy kryty
z výnosu kapitálu, který by byl do fondů
vložen v souvislosti s uplatněním citovaného
ustanovení zákona č. 92/1991 Sb. Myslím
si, že ani pro takovouto kvantifikaci nejsou teď předpoklady
a je pouze potřeba zmocnit vládu a důrazně
ji požádat, aby zajistila potřebné jistoty
jak pro podnikatelskou sféru, tak pro obyvatelstvo, aby
zbytečně nemuselo být zatěžováno
a obdobně aby nemuselo být potřeba zatěžovat
fondy.
Jinak k logice projednávání těchto
zákonů závěrem.
Pan ministr financi vyjádřil veřejně
obavy, aby při projednávání daňových
zákonů nehrál roli předvolební
populismus. Co na to říci?
Daňové zákony se dotýkají každého,
zájem je všeobecný a jsme před volbami.
Ani jedno, ani druhé nezměníme. Vláda
poslala zákony parlamentu 13. března. Za měsíc
posuzování ve výborech přicházejí
do sněmoven. Parlament opět - riskuje vlastní
pověst - v nejkratší možné době
posoudí opožděné a neúplné
návrhy. Daňové zákony bez zákonů
o pojištění jsou bianco směnkou. Asi
ji vyplníme, opět podle teorie menšího
zla. Nebo chce někdo tvrdit, že daňové
úniky řádově miliardové nejsou
zlem, neboť pomáhají růstu domácího
kapitálu? I toto zlo nová daňová soustava
snad pomůže zmenšit v naději, že
příští parlament bude více dbát
na plnění vládního programu, na koncepční
práci i na svou pověst.
Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Wagnerovi. Ďalej bude
hovoriť pán poslanec Zelenay. Prosím, aby sa
ujal slova. Pripraví sa pán poslanec Jurečka.
Poslanec SN R. Zelenay: Vážený pán predseda,
vážený pán predsedajúci, dámy
a páni! Dovoľte niekoľko návrhov na základe
pripomienok Únie nevidomých a slabozrakých
Slovenska. Máme dnes Zelený štvrtok a schvaľujeme
pritom dane, mali by sme teda pamätať na skupiny obyvateľstva,
ktoré sú určitým spôsobom zdravotne
postihnuté, pričom chceme a máme veľký
záujem o to, aby sa rovnocenne zapájali do normálneho
života spoločnosti. Preto ihneď prídem
k meritu veci.
K § 4 - Oslobodenie od dane: Tam navrhujeme premietnuť
do zákona terajšie oslobodenie miezd a odmien nevidomých,
ktorým posudková komisia sociálneho zabezpečenia
s prihliadnutím na stupeň nevidomosti priznala preukaz
ZTP/S. Doterajší stav je upravený § 4
č. 4 písmeno g) vyhlášky č. 161/1976
Zb. Navrhujeme, aby sa toto oslobodenie vzťahovalo len na
odmeny zo závislej práce, a to bez obmedzenia ako
doteraz, alebo do výšky priemerného zárobku,
štatisticky vykazovaného za predchádzajúci
kalendárny rok.
K § 15 - Nezdaniteľná časť základu
dane: k ods. 1 písmeno b) - na vyživované dieťa
9 000,- Kčs a k ods. 1 písmeno c) - 12 000,- Kčs
ročne na manželku.
Tu navrhujeme pri určovaní výšky nezdaniteľných
položiek uplatniť kritériá, platné
pri určovaní životného minima. To znamená,
že suma potrebná na výživu a ostatné
životné potreby je diferencovaná podľa
veku dieťaťa, pričom na dieťa vo veku 15
- 26 rokov je potrebná suma vyššia (totiž
1 300,- Kčs mesačne) než na dospelú
osobu (1 200,- Kčs mesačne). Nevidíme tam
dôvod, aby pre účely dane z príjmov
bola odpočítateľná položka na manželku
vyššia než na vyživované dieťa.
K § 15 ods. 1 písmeno b) a c) navrhujeme odpočítateľné
položky na dieťa a manžela (manželku) zvýšiť
v prípade, keď dieťa alebo manžel (manželka)
sú ťažko zdravotne postihnutí alebo bezvládni.
Myslím, že zdôvodňovať to tu nie
je potrebné, všetci takéto prípady poznáme.
K § 15 ods. 7 a k § 20 ods. 4 - odpočítanie
darov na účely humanitárne, sociálne
a zdravotné. Tu sa navrhuje, aby do limitu 10 % zo základu
dane podľa § 15 ods. 7 a do limitu 2 % základu
dane podľa § 20 ods. 4 bola započítaná
aj hodnota investícií pre vlastného pracovníka
so zmenenou pracovnou schopnosťou, s ťažším
zdravotným postihnutím, keď ide o účelové
pomôcky, nutne potrebné k výkonu zamestnania.
Mohol by som aj tento návrh odôvodniť, ale domnievam
sa, že to nie je potrebné, pretože je úplne
jasné, o čo tu ide.
K § 25 písmeno a) - výdavky, ktoré nie
je možné uznať ako nutné k dosiahnutiu
zabezpečenia a udržania príjmu. Tu sa nadväzuje
na predchádzajúci návrh, aby sa upravila
dikcia § 25 písmeno a) tak, aby investície
na špeciálne pomôcky pre pracovníkov
so zmenenou pracovnou schopnosťou, s ťažším
zdravotným postihnutím boli považované
za výdavky s možnosťou odpočítania
od základu dane ako dar na humanitné a sociálne
účely. Tento prípad, myslím si, bude
dosť častý.
A ešte k § 39 písmeno e) - zvýšenie
zľavy podľa § 35. Navrhujeme, aby sa znížila
zľava v prípadoch, kedy poplatník neplní
limit zamestnanosti občanov so zmenenou schopnosťou
a so zmenenou pracovnou schopnosťou s ťažším
zdravotným postihnutím.
Často sa teraz stretávame pri celom rade družstiev
či podnikov, ktoré na základe toho dali úľavy,
s tým, že prví pracovníci, ktorých
prepúšťali, boli pracovníci so zmenenou
pracovnou schopnosťou, ale nijaké sankcie voči
nim vyvodzované neboli. Táto skupina obyvateľstva
sa potom skutočne dostala na perifériu záujmov
a veľmi negatívne to pociťovala. To malo veľmi
vážne sociálne a psychické následky.
Toto sú pozmeňujúce návrhy Únie
nevidiacich a slabozrakých, s ktorými sa plne
stotožňujem a odovzdávam ich spravodajcom.
Ďakujem.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Zelenayovi. Teraz bude hovoriť
pán poslanec Jurečka, pripraví sa poslanec
Schneider.
Poslanec SL J. Jurečka: Pane předsedající,
dámy a pánové, kolega Sokol dnes opět
s naléhavostí plédoval pro 40 % sazbu daně
z příjmu právnických osob. Kolega
Téra velmi přesvědčivě ukázal
úskalí tohoto - jak řekl pan poslanec Sokol
- signálu. Protože jsem včera argumentoval
pro 45 % sazbu a protože moje argumentace nebyla některými
kolegy přesně pochopena, chtěl bych říci
několik slov.
Řekl jsem, že 40 % sazba neumožní poskytnout
podnikatelské prostředí pro podnikatele.
Samozřejmě mi nešlo o přerozdělovací
úlohu státu. Jde o to, že deficitní
rozpočet si vynutí vydání státních
obligací nebo pokladničních poukázek,
které - podle analýz, které máme k
dispozici - si s velmi malou pravděpodobností budou
kupovat občané, ale budou nakoupeny peněžními
ústavy, tedy bankami. Tyto banky tak podstatným
způsobem zúží, sníží,
vyčerpají svůj úvěrový
rámec a na bankovní podporu, úvěrovou
podporu podnikání se prostor výrazně
sníží.
Při posuzování sazby daně, při
posuzování všech odpočitatelných
položek, nezdanitelných základů atd.
je třeba, abychom si uvědomili, že nejde o
vysílání izolovaných signálů.
Jde a musí nám jít o vytvoření
komplexního podnikatelského, ale i život rozvíjejícího
prostředí. Děkuji.