Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Nepřítomní poslanci:

Sněmovny lidu:

Adámek M., Andelová, Dienstbier st., Hanák, Jambor, Kňažko, Kos, Minka, Miller, Szöcs, Vrabec, Záležáková

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Grebeníček, Němec, Pernica F., Vodehnal

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice:

Kubíček, Mečiar, Mišura, Molnár J., Morovič, Slota, Šedovič, Vicen

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Vážené Federálne zhromaždenie, vážené poslankyne, vážení poslanci, vážení hostia! Otváram tretí deň rokovania 22. spoločnej schôdze.

Na programe máme tieto body: Dokončenie rozpravy vládneho návrhu zákona o dani z príjmu, vládny návrh zákona o dani z pridanej hodnoty a hlasovanie k tomuto vládnemu návrhu, vládny návrh zákona o spotrebných daniach a tiež hlasovanie k tomuto návrhu, ďalej bude hlasovanie o vládnom návrhu zákona o daniach z príjmov, ďalej vládny návrh o investičných spoločnostiach a investičných fondoch, po ňom bude vládny návrh zákona o burze cenných papierov, ďalej bude vládny návrh zákona o použití prebytku štátneho rozpočtu federácie za rok 1991, ďalej máme pripravený vládny návrh zákona, ktorým sa mení a doplňuje devízový zákon a vládny návrh, ktorým sa predkladá k vysloveniu súhlasu FZ ČSFR Dohoda medzi vládou ČSFR a vládou Spojeného kráľovstva Veľkej Británie a Severného Írska o podpore a ochrane investícií.

Ku všetkým týmto bodom je poverený vládou podpredseda a minister financií Václav Klaus predniesť úvodné slovo, prípadne reagovať na vaše pripomienky.

Dovoľte mi, aby som medzi nami privítal pána podpredsedu vlády a ministra financií Václava Klausa.

Teraz pokračujeme v rozprave a prerokovávaní programu tak, ako som ho uviedol. Rozprava, ako viete, bola včera prerušená. Sú do nej ešte prihlásení pán poslanec Voleník, pán poslanec Kontra, pán poslanec Hladík a pán poslanec Vrchovský.

Slovo má teraz pán poslanec Voleník. Jeho pozmeňujúce návrhy, ako som už bol informovaný, sú už zahrnuté v tlači, ktorú ste dnes dostali.

Poslanec SL L. Voleník: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení hosté. Dovoluji si přednést několik pozměňujících návrhů k tisku 1489, který obsahuje návrh na usnesení k vládnímu návrhu zákona o daních z příjmů.

V první řadě bych si dovolil upozornit na drobnost, která se týká § 15 odst. 8 a dále do určité míry koresponduje s ustanovením § 20 odst. 4. Je to otázka těch darů, které jsou odečitatelnou položkou od základu daně. Mně připadá do určité míry nemravné, aby možnost darů byla v některých případech vázána k určitým specifickým účelům pouze a to pokud jde o právnické osoby z České a Slovenské Federativní Republiky a na druhé straně byly tyto dary neomezeny pokud jde o vztah k obcím. Domnívám se, že v této situaci může dojít k takovým ne právě příjemným okolnostem v souvislosti s tím, že kdosi, jakási právnická osoba, popř. fyzická osoba obdaruje obec a samozřejmě tu částku, kterou daruje obci si bude moci odečíst od základu daně. Na druhé straně není v tomto případě vyloučeno, pokud tato částka není účelově vázána resp.směrována do určitého konkrétního charitativního cíle, že tento podnikatel získá fakticky určité výhody oproti jiným právnickým osobám, které např. podnikají v tom určitém katastrálním území obce.

Proto se domnívám, že by bylo dobré stanovit stejné podmínky, pokud jde o dary směrované k právnickým osobám, tak i o dary směrované k obcím. Tím se vyloučí veškeré možné pochybnosti, které jsem zde naznačil. Jde o jednoduchou legislativně technickou úpravu, která pokud jde o stanovení § 15 by se týkala v podstatě toho, že za slovo "poskytnuty" v té první řádce se vsunula slova "obcí a nebo" a vypustila slova "a dále obcím", čili text by zněl: "Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a nebo právnickým osobám se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky na financování vědy a vzdělání, kultury a školství, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro státem uznané církve a společnosti, tělovýchovné, sportovní, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně a nebo 2 000 korun." Těm obcím je zde umožněno, aby získaly dary zrovna tak, jako jiné právnické osoby a do určité míry je to i opatření, které je restriktivní, pokud jde o možnosti odečítat některé tyto dary právě od základu daně. Myslím si, že to je žádoucí v tom pozitivním směru.

Obdobné ustanovení by bylo i v § 20, kde by se za slovo "poskytnutých" vkládala slova "obcím anebo" a vypustila by se slova "a dále obcím", stejně tak jako se tato slova vypustí v § 15 odst. 8.

Další pozměňující návrh, který koresponduje v zásadě s usnesením výboru pro životní prostředí, se týká § 35 odst. 1. Tam se jedná o otázku snížení daně o částky za pracovníka se změněnou pracovní schopností, resp. za pracovníka se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením. Tuto otázku jsem konzultoval dost široce a sám mám v této oblasti dosti specifické zkušenosti. Je jednoznačně evidentní, že částka jak 5 000 Kčs u písm. a), tak 15 000 Kčs u písm. b) je částka, která je pouze takovou krásnou chimérou, ale reálný důsledek působení tohoto ustanovení je velice mlhavý a spíš jenom snem.

Proto se domnívám, že by bylo vhodné tyto částky zreálnit. Koneckonců je to i tím směrem, kterým bychom chtěli do budoucnosti zaměřit právě sociální politiku, kde bychom pokud možno omezili přímou ingerenci státu do těchto určitých sociálních oblastí, a naopak bychom vytvořili prostor pro podnikání a v podstatě chování se určitých podnikatelských subjektů právě vstřícně ve vztahu k takovýmto zdravotně postiženým osobám.

Proto navrhuji, aby se v písm. a) částka 5 000 Kčs nahradila částkou 20 000 Kčs a v písm. b) částka 15 000 Kčs částkou 40 000 Kčs. Koneckonců umožní-li tato změna zaměstnávat lidi se sníženou pracovní schopností, resp. lidi zdravotně těžce postižené, kteří dnes vlastně nemají šanci vůbec se uplatnit v pracovním životě, tito lidé tím, že budou vydělávat, se stanou také poplatníky a daň z jejich příjmů bude opět směřována do státní pokladny. V této souvislosti doporučuji zároveň u § 39 vypustit písmeno e).

Pak bych chtěl ještě upozornit na poslední maličkost, která se týká také § 20 odst. 4. Vracím se tam právě k omezení darů, resp. odčitatelné položky ze základu daně na 2 %, což považuji také za nedostatečné. Doporučuji, aby číslovka dvě byla nahrazena číslovkou pět.

Domnívám se, že gros konkrétních částek darů, které budou směřovány právě do charitativní oblasti, nepoplyne od poplatníků, kteří jsou fyzickými osobami, ale naopak, od právnických osob. Tam se budou točit pravděpodobně ty největší peníze. Je to zase, domnívám se, v souladu se záměry sociální politiky, která by měla být tou reálnou politikou budoucnosti. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Voleníkovi. Ďalej v našej rozprave vystúpi pán poslanec Martin Kontra. Má slovo. Pripraví sa pán poslanec Hladík.

Poslanec SN M. Kontra: Vážený pán predsedajúci, vážené kolegyne poslankyne, vážení kolegovia poslanci! Zákon o daniach z príjmov je skutočne revolučný zásah do daňovej sústavy, pretože nahradzuje celý rad čiastočných daní organizácií a obyvateľstva. Ich výpočet bol pomerne komplikovaný a spôsob ich konštrukcie neodrážal nové postavenie občana ako subjektu podnikateľskej činnosti. Okrem toho zodpovednosť za plnenie daňových povinností občanov doterajšia právna úprava prenáša na zamestnanecké organizácie. Je potrebné súhlasiť s prvým zo zámerov federálnej vlády, že dane z príjmov majú zabezpečiť pružné spojenie príjmov rozpočtu s vývojom hrubého domáceho produktu, zároveň možno spochybniť druhý zámer, že sa touto úpravou má napĺňať aj cieľ postupného znižovania daňových príjmov na hrubom domácom produkte. Zatiaľ to daňové sadzby,hlavne pri vyšších rodinných príjmoch, nepotvrdzujú.

Doterajšie skúsenosti z daní z príjmu obyvateľstva, poprípade z príjmov z literárnej a umeleckej činnosti potvrdzujú, že nestačí mať len dobre konštruovanú daň ako nástroj fiškálnej politiky štátu, ale aj účinných sankčných opatrení. A na túto druhú stránku sme doteraz najviac doplácali a vytvárali podmienky pre nelegálne podnikateľské činnosti, a tým aj daňové úniky.

Keď vychádzame zo súčasných politických prúdov v ekonomickom myslení a od nich odvodených koncepcií hospodárskej politiky, je treba zdôrazniť, že ako predstavitelia tzv. novej ekonómie, ktorí vychádzajú z tradičných kynesovských nástrojov, rovnako odmietajú progresívne zdaňovanie dôchodkov, pretože to brzdí podnety k podnikaniu a protirečí individuálnej slobode.

Preto sme boli v posledných rokoch svedkami daňových reforiem vo väčšine ekonomicky vyspelých štátov, s cieľom znížiť celkové daňové zaťaženie poplatníkov. Napríklad americký ekonóm Friedmann navrhol dokonca zaviesť aj takzvanú negatívnu (zápornú) dôchodkovú daň, ktorá mala nahradiť všetky doterajšie sociálne programy. Išiel až tak ďaleko, že navrhoval, aby rodinám, ktorých príjem je pod určitou hranicou spoločensky prijateľnej chudoby, štát poskytol príspevok, s ktorým by voľne disponovali.

Pripravovaná daňová reforma u nás tento cieľ našťastie nesleduje, pretože odvodové povinnosti zostávajú približne na rovnakej úrovni ako doteraz.

Cieľ, ktorý si reforma dala, to je zjednotenie zdaňovania všetkých druhov príjmov fyzických a právnických osôb, je prinajmenšom sporný. Pokus priblížiť sa touto daňovou reformou daňovej sústave Európskych spoločenstiev je problematický, pretože práve medzi jednotlivými štátmi je možné pozorovať značné rozdiely v úrovni zdaňovania, v najvyššej a najnižšej sadzbe a v počte rozpätia sadzieb podľa toho, aké miesto daňovej politike jednotlivé štáty pripisujú v ich celkovej hospodárskej politike.

Dôležitým atribútom daňových sústav vyspelých trhových ekonomík je princíp relatívnej stálosti ich pravidiel. Preto by možnosť, aby národné rady oboch republík mohli meniť sadzby priamych daní až o desať bodov, mala byť v návrhu obmedzená na celý kalendárny rok.

Obdobné zmeny pravidiel, spadajúce do kompetencií federálnej vlády by, sa mali rovnako vyhlasovať na celý kalendárny rok.

K otázke zdanenia pracujúcich dôchodcov je treba povedať, že starobný dôchodok, vyplácaný z Fondu sociálneho poistenia, nie je zdaňovaný, čím by sa dali ospravedlniť vyššie sadzby dane z príjmov zo závislej práce pracujúcich dôchodcov, ale rozhodne nie vo výške 132 percent. Znižuje sa tým zároveň záujem o súbeh práce a starobného dôchodku. K tejto otázke prišlo na adresu poslancov nemálo kritických listov od samotných dôchodcov.

Na druhej strane je problematické ustanovenie, podľa ktorého sa má pracujúcim dôchodcom zrážať z ich mzdy poistné vo výške 14 % s argumentáciou, že sa jedná o zdroj pre vyplácanie dávok v nemoci, ďalšie možnosti čerpania, pretože platenie poistného nemá vplyv na zvýšenie dôchodku, ani na vznik práva na podporu v nezamestnanosti. Ustanovenie tým porušuje všeobecný poisťovací princíp, že kto do poistného fondu prispieva, môže z neho aj čerpať.

V otázke daňového zaťaženia sú znevýhodnení rozvedení občania, ktorí platia výživné na deti z predchádzajúceho manželstva. Nový návrh dane totiž zohľadňuje len deti v priamej starostlivosti poplatníka, a tým vytvára tlak na znižovanie výšky výživného plateného na ostatné deti, čo sa prejaví hlavne v podmienkach rastu životných nákladov.

V dôsledku toho sa zhorší postavenie neúplných rodín a vzrastie tlak na sociálne výdavky zo štátneho rozpočtu.

Pokiaľ ide o zdaňovanie tvorivých pracovníkov, zrušenie dane z literárnej a umeleckej činnosti a zaradenie tvorivých pracovníkov do vyšších sadzieb dane z príjmov povedie k znevýhodneniu týchto pracovníkov voči zdaneniu ostatných fyzických osôb, pokiaľ základ dane nepresahuje 120 000,- Kčs.

Zdanenie úrokov a prémií z úsporných vkladov je vo vyspelých trhových ekonomikách zahrňované do špecifickej dane, nazývanej daň z výnosu kapitálu. Zahrnutie týchto položiek do dane z príjmov je motivované snahou nepreferovať úsporné dane pred vkladmi do finančného kapitálu.

Teraz niekoľko konkrétnych pripomienok. K § 2 ods. 1 a § 17 ods. 1. žiadam doplniť odsek: "Poplatníci daní sú aj vnútorné organizačné jednotky, organizačné zložky podniku a podnik poplatníka, ak je ich sídlo na území inej republiky, než je sídlo materskej organizácie."

V nadväznosti na uvedené je potrebné doplniť odvolania pod čiarou, a to v § 2 na odvolanie k § 17, § 18 zákona č. 455/1990 Zb. o živnostenskom podnikaní a v § 17 na § 10 zákona č. 111/1990 Zb. o štátnom podniku a § 5, § 6 a § 7 Obchodného zákonníka.

Po druhé - v § 7 ods. 2 navrhujem uplatniť výdavky percentom z príjmov takto: a) zo živočíšnej výroby, chovu domácich zvierat, akvarijných a terárijných živočíchov - 55 %, b) z pestovania zvláštnych kultúr - 45 %, c) z ostatnej poľnohospodárskej výroby, odpredaja preparovaných zvierat, z prechodného ubytovania, prenechania časti bytu k trvalému bývaniu, využitia zbierok a cenných predmetov - 40%, d) z podnikateľskej činnosti a z prenájmu budov, pokiaľ sa neuplatnia výdaje podľa písmena a) a c) - 30 %, e) v ostatných prípadoch - 10 %.

Po tretie - v § 39 písmeno a) žiadame umožniť nielen zvýšenie sadzieb dane o 10 bodov, ale aj o ich zníženie o 5 bodov. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Kontrovi. Ďalej bude hovoriť v rozprave pán poslanec Hladík. Prosím ho, aby sa ujal slova.

Poslanec SN J. Hladík: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi přednést tyto pozměňující návrhy:

První pozměňující návrh - bude v § 20 odst. 4: Od základu daně lze odečíst hodnotu daru v minimální výši 2 000 Kčs právnickým osobám se sídlem na území ČSFR na financování :

a) vzdělání, účely sociální a zdravotnické, ekologické a dary od... ve výši 10 procent základu daně, b) požární ochrany, záchranářské činnosti a podporu a ochranu mládeže, účely humanitární, náboženské, pro státně uznané církve a náboženské společnosti, kulturní, tělovýchovné a sportovní do výše 8 procent základu daně,

c) maximální částka odečitatelná od základu daně podle písm. a) a b) v úhrné hodnotě nesmí přesáhnout 15 procent. To byl první pozměňující návrh.

Druhý pozměňující návrh - v § 24 odst. 2 zařadit nové písm. za b) ve znění: Příjmy ze zemědělské výroby vynaložené na nákup akcií podniků zemědělského nákupu a zpracovatelského průmyslu ve vlastnictví Fondu národního majetku určených pro zemědělskou prvovýrobu. Zdůvodnění: Je v zájmu státu, aby rozhodujícími akcionáři u zpracovatelského průmyslu byli podnikatelé v oblasti zemědělské prvovýroby. To má přímý dopad na snížení cenové hladiny a omezení přerozdělovacích procesů prostřednictvím státního aparátu. Tržby ze zemědělské výroby činily v průměru na 1 ha 23 000 korun, výdaje obyvatelstva na potraviny v přepočtu na 1 ha činily 323 000 korun. Toto rozpětí v tržbách prvovýrobců a zpracovatelů, včetně obchodu může být snížené.

V paragrafu 7 odst. 7 písm. a) doporučuji nahradit text novým zněním: 85 procent ze živočišné a 75 procent ze speciální rostlinné a 65 procent z rostlinné zemědělské výroby a 50 procent z lesního a vodního hospodářství po dobu tří let, pokud nebude dosažen příjem ve zdaňovacím období vyšší než jeden a půl milionu korun. Odůvodnění: V současné době se restituovaného majetku ujímají především starší lidé, kterým je třeba poskytnout určitý čas na to, aby se naučili jednoduché účetnictví. Toto ustanovení nevede k daňovému úniku, protože náklady v zemědělské výrobě jsou minimální o 10 bodů vyšší než jinde.

Poslední pozměňovací návrh se týká § 4 odstavec b), kde v první větě navrhuji vypustit tečku a doplnit za slova "po dobu pěti let" slova "a příjmy z prodeje nemovitostí nabytých děděním nebo darováním, pokud nedošlo k převodu vlastnických práv po dobu pěti let před prodejem".

To je všechno, děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Hladíkovi, prosím poslanca Vrchovského o vystúpenie, druhé v tejto rozprave.

Poslanec SL L. Vrchovský: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych velmi stručně upozornil, že v návrhu zákona o daních z příjmů ve výčtu výdajů je sice v § 24 odstavec 2 uvažováno o tvorbě rezervy nákladů u pojišťoven ke krytí závazků z pojistných smluv, zmíněný odstavec § 24 však zcela pomíjí jednoznačně potřebnou nutnost tvorby finančních prostředků sloužících k úhradě důlních škod a sanaci následků báňské činnosti. Dovoluji si upozornit na ustanovení § 31 horního zákona, jímž je organizace povinna k sanaci všech pozemků dotčených těžbou vytvářet rezervu finančních prostředků na vrub nákladů.

Doporučuji v zájmu podnikatelské zodpovědnosti, aby přepracovaný zákon o dani z příjmů respektoval tato ustanovení horního zákona a umožnil pro zahlazení následků důlní činnosti tvořit na úrovni podnikatelských subjektů rezervu finančních prostředků na vrub nákladů a navrhuji do § 24 odstavec 2 zařadit nové písmeno h) ve znění:

"Náklady sloužící k úhradě důlních škod a sanaci následků báňské činnosti s odkazem na § 31 odstavec 6 horního zákona."

Ostatní písmena by se pak posunula. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem kolegovi Vrchovskému, teraz vystúpi pán poslanec Sokol, po ňom ako posledný písomne prihlásený vystúpi pán poslanec Senjuk.

Poslanec SN J. Sokol: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Ke všem splněným snům těchto prvních dvou let parlamentní demokracie přibývá v tyto dny další. Parlament jedná o daních. Často se mluví a píše o tom, že naše demokracie je slabá, křehká a nezralá. Dovolím si tvrdit, že už není. Že rychle a dobře dozrává. Parlament se čím dál tím víc zabývá věcmi, kterými se zabývat má, a to způsobem, který mu přísluší.

Včera tu před poloprázdnou sněmovnou, která též patří ke standardu parlamentní demokracie, vystoupili moji kolegové z Občanského hnutí a předložili zásadní návrhy. Obsah a meritum těchto návrhů nikdo podle mého názoru vážně nezpochybnil. Námitky byly námitkami odborníků - technokratů, kteří odkazují poslance do patřičných mezí a zdůrazňují naši odbornou nezpůsobilost. I tím se dostáváme na úroveň dnešních parlamentních debat v zemích s delší tradicí. I tam se vedou i dnes velké spory a námitky odborníků proti laickému rozhodování parlamentů jsou jedním z nebezpečí, která hrozí skutečnému parlamentarismu.

Nejsem, jak víte, ekonom. Ale domnívám se, že o tom, jak funguje lidská společnost a jak to v ní chodí, přece jen něco vím. Rád bych poukázal na psychologickou, chcete-li sociálně psychologickou stránku každého hospodářského života. To, jak lidé jednají, co si myslí, co očekávají, čeho se bojí, má na jejich chování - a to i hospodářské - obrovský vliv. Politika je podle mého názoru řeč o budoucnosti. O tom, co se nedá prostě spočítat. A parlament je tu k tomu, aby dával jednoduché celkové signály pro tuto budoucnost, kterou nikdo spočítat nedovede. Nenechme si toto základní právo a povinnost parlamentu vzít. Nenechme si vzít odvahu říkat občanům jasné slovo. Spoléháme na jejich schopnosti, na jejich odvahu a podnikavost. Nikomu neslibujeme žádné laciné dary, ale jejich práci a jejich nápadům chceme vytvořit co nejlepší podmínky.

A proto navrhujeme snížit nejvyšší hranici daně z příjmů na 40 %. To je, chcete-li signál, nebo, jak včera řekl jeden z našich kolegů, efekt, ale právě to je podle našeho názoru úkolem parlamentu, a je na odbornících, aby si s tím poradili. Děkuji vám za pozornost.