Úterý 14. dubna 1992

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem poslancovi Šamalíkovi. Teraz má slovo poslanec Wagner. Môže sa pripraviť poslanec Tomsa, prípadne pán poslanec Ransdorf, pokiaľ sa dostaví do snemovne.

Poslanec SL J. Wagner: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážené dámy a pánové. Rád bych obrátil vaši pozornost k těm otázkám, které považuji při projednávání tohoto poslaneckého návrhu zákona za důležité.

Především zde mnohdy a ve většině případů argumentujeme v posledních dvou letech hlavně tím, jaký vztah má ten či onen problém k přerodu naší země, který probíhá zejména v ekonomické transformaci. Hovoříme a posuzujeme věci podle toho, jaký mají vztah k trhu. Rád bych připomněl, že v této souvislosti bychom měli posuzovat i předání majetku církvím nejen podle tohoto návrhu zákona, ale eventuálně budou-li kdy jaké další návrhy, abychom usuzovali podle toho, že církev posuzuje - mluvím o církvi katolické - věci podle církevního kodexu a v něm je nesporné ustanovení o tom, že lze majetek získávat, ale nelze jej zcizovat. Ten majetek přestává býti majetkem tržním. To je problém z jednoho soudku.

A z druhého, obdobného. Byla zde řeč o mnohém, ale neslyšel jsem zde argumentaci ve vztahu k názoru biskupské konference České a Slovenské Federativní Republiky. Před časem jsme byli seznámeni s jedním stanoviskem. Pokud je mi známo v souvislosti s předložením tohoto návrhu zákona přijala biskupská konference jiné stanovisko. V něm, pokud je mi známo, se hovoří o tom, že bude nadále potřeba aby stát podporoval církev i ve vztahu k majetku, který bychom tímto zákonem církvi předali, aby ji podporoval finančně s ohledem na stav, v jakém se ve většině případů tento majetek nachází. Byl bych rád, kdyby páni navrhovatelé nám dali toto stanovisko biskupské konference k dispozici a kdyby k němu vyjádřili své vlastní stanovisko, svůj vlastní názor.

Rád bych řekl také to, že bych velmi rád zvedl ruku pro to, aby se církvi vrátil jistý určitý konkrétní majetek. Přesně tak, jak to navrhuje federální vláda a to výčtovým zákonem, aby církev dostala ten majetek, který nezbytně potřebuje k výkonu toho, co církvi přísluší. Domnívám se, že i řešení o kterém hovoří federální vláda, řešení výčtového zákona, by nemohlo býti takto zde přijato. Federální vláda by měla usuzovat na potřeby i jiných církví a řešení by mělo být komplexní, komplexním výčtovým zákonem pro potřeby všech církví.

A ještě jednu poznámku závěrem. Budeme projednávat soubor daňových zákonů. Mám za to, že existuje řada příkladů z jiných zemí, že financování církví se řeší prostřednictvím zvláštní daně. Domnívám se, že by spíše bylo na místě obrátit naší pozornost tímto směrem, abychom dali příležitost občanům, aby se sami vyjádřili, kam chtějí či nechtějí svůj příspěvek dát. I tudy vede cesta, ale rozhodně nevede zvýhodňováním jedněch a zapomínání na druhé. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem pánu poslancovi Wagnerovi. Teraz môže vystúpiť pán poslanec Tomsa, pripraviť sa môže aj pán poslanec Ransdorf. Nikto ďalší nie je do rozpravy prihlásený. Pokiaľ má niekto záujem vystúpiť, nech si dá písomnú prihlášku.

Poslanec SL J. Tomsa: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové. Chápu, že otázka církevního majetku, je otázkou velice složitou, problematickou, nicméně domnívám se, že je třeba ji řešit, a že je třeba ji řešit zákonem. Já nejsem právník a nebudu tedy argumentovat nějakými právnickými normami. To ponechám těm, jimž to přísluší. Myslím si ovšem, že se tady dostáváme v určitém slova smyslu do rozporu s morálkou nebo resp. právo s morálkou. Já jsem alespoň ten pocit měl ve chvíli, kdy zde hovořil pan poslanec Šamalík. Myslím si, že zákon by neměl být v rozporu s morálkou, s etickými hodnotami, jimž má sloužit právě právo a zákon. Vzpomínám si na to, když nám kdysi na fakultě profesor pastorálky, když jsme hovořili o otázce majetku církve, o tom, že jsou církve bohaté a církve chudé, církve, které svého bohatství zneužívali k politické moci, o které se také zmínil pan profesor Šamalík. Závěr mého profesora, dnes již zesnulého byl asi tento - říkal: "Víte, nejkrásnější církev je ta, která je chudá. Nejhorší byla vždy ta, která byla příliš bohatá." Ovšem církev potřebuje nějaký majetek pro to, aby mohla žít, a aby měla z čeho rozdávat.

Já se domnívám, že každý uloupený a neprávem nabytý majetek by měl být vrácen původnímu majiteli. Ať již se jedná o jakýkoliv majetek, a jakékoliv množství majetku, ať byl uloupen kýmkoliv a komukoliv. To je prosím moje morální hledisko. Opakuji znovu, nejsem právník a nemohu řešit tuto konkrétní situaci. Soudím, že v daném případě by si mohl nebo dokonce měl právo stát vyhradit a rovněž zákonem vyhradit právo kontroly, jak a do jaké míry je s církevním majetkem hospodařeno. Zda slouží skutečně oněm humanitárním účelům, kterým má sloužit podle učení církve. Domnívám se, že bychom měli řešit problém navrácení majetku všech církví, tedy i protestantských církví i náboženských společností tak, jak to konečně předložený návrh zákona uvádí. Chápu, že je to problém velice složitý a nedomnívám se, tak velký optimista nejsem, že by bylo možno tento problém vyřešit jednorázovým vrácením všeho. Ono to totiž dnes už také nejde. Nejde to z technických důvodů, nikoliv z administrativních. Protože mnoho z toho majetku, který byl takto, otevřeně řekněme, uloupen nebo neprávem nabyt, mnoho z toho majetku dnes už neexistuje.

Já vím, že mnoho církevních budov nebo mnoho objektů, které patřily církvi, dnes je zbořeno. Avšak uvažujme takto: Jestliže tu je církev, která má určité poslání v této společnosti, společnost, která toto poslání církve respektuje, by měla církvím umožnit, aby mohly své humanitární, náboženské, etické normy, které hlásají, ve společnosti uskutečňovat v sociální, charitativní a lidské oblasti. K tomu ten majetek církev skutečně potřebuje. Dejme jí tyto předpoklady. Děkuji Vám. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Dodatočne sa do rozpravy prihlásil poslanec Michal Čverčko a poslanec Kapusta. Pán poslanec Čverčko má teraz slovo.

Poslanec SN M. Čverčko: Pán predseda, pán predsedajúci, vážení kolegovia, vážení hostia! Príspevky ľudí, ktorí sú nepriateľsky naklonení cirkvi, sme si vypočuli a preto by som sa rád zmienil o jednej skutočnosti, ktorá siaha len do polstoročnej minulosti. Na území tejto republiky žije asi 360 tisíc členov cirkvi, ktorá sa bežne označuje ako gréckokatolícka cirkev.

Svedectvo o zrode bezprávia, ktoré 40 rokov znášajú katolíci byzanského obradu v Československu, ale hlavne na východnom Slovensku, sa vynárajú na svetlo sveta. Pracovný názov likvidácie gréckokatolíckej cirkvi znel "Akcia na východnom Slovensku". Ruská pravoslávna cirkev vyslala svojich predstaviteľov do Československa so zámerom získať pod svoju jurisdikciu československých pravoslávnych a potom pripojiť celú gréckokatolícku cirkev k pravoslávnej cirkvi. Gottwaldov zať, minister Čepička, navštívil dňa 6. januára 1950 Štátny úrad pre cirkevné veci v Prahe, kde ho súdruh Bortel a súdruh Haim informovali o stanovisku súdruha Husáka a Slovenského úradu pre veci cirkevné vo veci "Akcia na Východnom Slovensku". Zo záznamov o tejto porade prinášam úryvky, podľa ktorých sa dozviem, akým spôsobom sa u nás riešila cirkevná otázka. Citujem:

"Súdruh minister po podrobnom oboznámení sa s pripomienkami z našej strany uvádza, že s akciou sa bezpodmienečne musí začať, pretože sú termíny pevne dohodnuté a v predmetnej veci je viazaný sám súdruh prezident, ktorý prisľúbil riešenie otázky v takom zmysle, ako sa chystá, zástupcom pravoslávnej cirkvi pri oficiálnej návšteve týchto na Pražskom hrade. Súdruh minister uvádza, že formálne bude celú akciu robiť pravoslávna cirkev, ale Štátny úrad pražský pre veci cirkevné a Štátny úrad bratislavský pre veci cirkevné poskytnú pravoslávnej cirkvi všetku morálnu a materiálnu podporu na úspešné prevedenie akcie. Súdruh minister pripomína, že treba vec vyjasniť na východnom Slovensku aj medzi partajnými funkcionármi. Pripomína, že v tejto veci nesprávne vystúpil súdruh poslanec Kapišovský, ktorý údajne verejne uvádzal, že nepripustí nejakú akciu, ktorá by sledovala prestupovanie gréckokatolíckej cirkvi na pravoslávnu. Predmetná vec so súdruhom Kapišovským bola údajne hlásená aj do Moskvy. Súdruh Čepička je toho názoru, ako aj súdruh Husák, že celú otázku treba prepracovať v partaji, a hlavne rozvinúť po partajnej línii v tejto veci na východnom Slovensku. Súdruh Čepička uvádza, že je potrebné získať katedrálu gréckokatolíkov v Prešove na slávnostný akt svetenia nového biskupa. Uvádza, že keby sa biskup Gojdič staval záporne k tejto otázke (poznamenávam, že biskup Gojdič zomrel vo väzení), treba si ho zavolať na KNV k predsedovi a tam ho dôrazne upozorniť, že nechceme sa dobromyseľne pozerať na vyvádzanie, ktoré v minulosti spáchal. Na podrobnú prípravu vytvoriť na Štátnom úrade pre cirkevné veci zvláštnu komisiu a súdruh minister odporúča, aby bola aj na Štátnom úrade pre cirkevné veci na Slovensku takáto komisia pripravená. V komisii je zastúpený Štátny úrad pre cirkevné veci, Ministerstvo vnútra a pravoslávna cirkev a KSČ. Pri prerokúvaní tejto otázky súdruh minister uvádza, že otázka vlastníctva kostolov gréckokatolíkov sa nebude zatiaľ riešiť a tieto budú dané do užívania." Koniec citátu.

Čo nasledovalo? Likvidácia gréckokatolíckej cirkvi v Československu dňom 28. apríla 1950 s tým, že jej veriacim sa povedalo, že sa vracajú do lona staroslávnej pravoslávnej cirkvi a že právnym následníkom vo všetkých osobných, majetkoprávnych, ako aj finančných záležitostiach bývalej gréckokatolíckej cirkvi je cirkev pravoslávna.

Dodnes čakajú československí gréckokatolíci na rozhodné kroky, ktoré smerujú k okamžitému faktickému rešpektovaniu ich základných ľudských a občianskych práv.

Súdruhovia komunisti, ktorí ste tu prítomní a ktorí ste sa tu rozohnili a pripomínali históriu mnohých storočí, spomeňte si na to, čo ste vy zapríčinili nám, ktorí ešte žijeme.

Keď mám osobne spomínať, nemal som ešte 16 rokov a už som bol internovaný. Mnohí spolužiaci nedostali povolenie dokončiť maturitu, študovať na vysokých školách atď., atď. Dodnes nie sú vrátené sakrálne objekty gréckokatolíckej cirkvi. Nie sú vrátené školské budovy a ďalší majetok, ktorý nutne potrebuje, aby mohla riadne fungovať. Ďakujem vám všetkým za pozornosť. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. To bol pán poslanec Čverčko.

Ako ďalší prihlásený do rozpravy je poslanec Marián Kapusta. Dávam mu slovo.

Poslanec SL M. Kapusta: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci! Mám pred sebou návrh zákona o majetkovej reštitúcii a rehabilitácii cirkví a náboženských spoločností. Chcem zdôrazniť, že federálna vláda už v programovom prehlásení prisľúbila riešiť dnes prerokúvanú problematiku. Taktiež chcem zdôrazniť, že za celé funkčné obdobie nedokázala splniť daný sľub. Preto s údivom sme zaregistrovali negatívne stanovisko federálnej vlády k poslaneckému návrhu zákona. Je vlastne dobré, vážení poslanci, že sa tento návrh zákona dostáva na posledné plénum. Pred blížiacimi sa parlamentnými voľbami vlastne obyvatelia republík, ktorí sú veriaci, 73% na Slovensku a 48% v Čechách, si urobia obraz o terajších poslancoch, ktorých volili v minulých voľbách.

Novokonštituovaný poslaneckýklub Slovenského kresťansko-demokratického hnutia bude bezvýhradne podporovať predložený návrh zákona o majetkovej reštitúcii a rehabilitácii náboženských spoločností. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. To bol pán poslanec Kapusta. Pýtam sa, či je tu poslanec Ransdorf? Nie je. Konštatujem teda, že všetky písomné prihlášky do rozpravy boli vyčerpané. Ešte sa hlási pán poslanec Kvasnička. Keď chce ešte niekto v diskusii vystúpiť, nech podá prihlášku, nech sa prihlási. Pán poslanec Kvasnička, potom pani poslankyňa Nemcová.

Poslanec SN L. Kvasnička: Mal by som len otázku na pána poslanca Mečla, pretože mi nebolo celkom zrozumiteľné, keď hovoril, že cirkevný majetok slúžil v podnikateľskej, hospodárskej činnosti cirkvi. Myslím, že to nie je celkom pravda.

My v Trenčíne máme v súčasnej dobe veľké problémy napríklad s tým, že bol tam postavený takzvaný katolícky dom, ktorý slúžil pre kultúru, pre kresťanskú kultúru - kedysi. Bolo to postavené z peňazí veriacich, zo zbierok veriacich a vlastnoručne si to v tej dobe veriaci postavili. A dnes, keď chceme tento dom späť, nie je možné získať ho nijakým spôsobom. Bola tam tiež cirkevná škola, ktorá bola zoštátnená. Aj táto škola teda slúžila pre nejakú podnikateľskú činnosť alebo nejakú zárobkovú činnosť. Teraz zas nie je možné, aby sme skutočne v Trenčíne vytvorili cirkevnú školu, pretože tieto objekty nemôžeme dostať späť. A ako sa ukazuje, ani v budúcnosti, pokiaľ nebude zákon prijatý, tieto objekty späť nedostaneme.

Treba preto myslieť aj na tieto veci - na to, že si to skutočneľudia sami, veriaci, postavili

z vlastných mozoľov, z vlastných peňazí. Tieto budovy sú tu a patria štátu. Cirkev by ich potrebovala, nie na zárobkovú činnosť. Preto som tu vystúpil, pretože som z toho nevyrozumel, ako to pán poslanec Mečl myslel.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Teraz môže vystúpiť pani poslankyňa Dana Němcová. Prosím, má slovo.

Poslankyně SL D. Němcová: Vážené Federální shromáždění, vážení hosté, nechci rozmnožovat všechno to, co tu bylo řečeno z různých hledisek. Pouze bych se za sebe chtěla přimluvit za tento zákon, protože nemohu zapomenout na to, že církev byla jednou z podstatných významných složek naší kulturní minulosti i současnosti v padesátých letech a že skutečně měla být beze zbytku zlikvidována hmotně, morálně i duchovně.

Je to právě čtyřicet let, kdy došlo k té bartolomějské noci, kdy všichni řeholníci se museli všeho vzdát. V diskusi, která tady proběhla, bylo slyšet mnoho stop takového toho ideologického hodnocení církví, které v nás minulá doba zanechala. Slyšeli jsme až vyloženě proticírkevně laděné názory a samozřejmě, že obavy o osud tohoto majetku nejsou jenom ze strany lidí, kteří mají skepsi vůči církvi, ale mohou tyto obavy vzniknout i mezi věřícími, kteří chápou dnes církev a její poslání třeba už trochu jinak než tak, že by se měla stát vlastníkem tak velkého majetku. Přesto jsem, ale zásadně přesvědčena, že je rozdíl mezi chudobou, pro kterou se někdo svobodně rozhodne a mezi tím, když někdo byl okraden. Tolik k tomu, co říkal pan Tomsa, že chudoba šlechtí. O tom není nejmenších pochyb.

Vracíme majetek v restitucích. Snažíme se napravit křivdy. Pokud bychom se drželi tohoto principu, tak toto je, myslím, křivda jedna z nejzásadnějších a nejpodstatnějších. Pokud pochybujeme o tom, jak církev naloží s majetkem a tato naše pochybnost sahá až tak daleko, že dokonce voláme po jakémsi obnovení dozoru státu nad církvemi, abychom měli přehled, jak nakládá se svým majetkem, je zvláštní, že tuto kontrolu neuplatňujeme i vůči jiným restituentům nebo těm, kteří dostávají majetek do svého soukromí.

Domnívám se, že je to riziko právě církve, jak s majetkem naloží a bude-li ho spravovat ku prospěchu těch, o které má především dbát a bude-li práva svému poslání. Přimlouvám se tedy o spravedlivé posouzení i těchto zřetelů. Děkuji.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem pani poslankyni Němcovej. Pani poslankyňa Němcová bola dvadsiata druhá z celkového počtu dvadsiatich troch prihlásených. Pán poslanec Ransdorf nevystúpil, aj keď má podanú prihlášku. Nie je prítomný v sále.

Pýtam sa, či chce ešte niekto vystúpiť v tejto rozprave. Nikto sa nehlásil. Rozpravu teda končím. Odovzdávam záverečné slová zástupcovi navrhovateľov pánovi Motyčkovi, potom prípadne spravodajcom - pánovi Magyarovi a Patočkovi. Prosím, pán poslanec Motyčka.

Poslanec SN L. Motyčka: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, nechtěl bych ve svém závěrečném vystoupení vzpomínat historii, nicméně několikrát zde historické události zazněly, proto snad jen jednu maličkost.

K paní poslankyni Němcové. Je to dneska právě čtyřicet dva let, ano, padesátého roku z 13. na 14. duben v noci byly plošně likvidovány kláštery na celém území státu. Řeholníci a řeholnice byli odvezeni do internačních táborů. Mnozí tam strávili mnoho let, mnozí nebo převážná většina řádů, kongregací, čeká na vrácení svého majetku dodnes. Čeká na naše dnešní rozhodnutí.

K panu kolegovi Šamalíkovi. Ve svém vystoupení použil jeden verš: "Náš je Hus i Nepomuk i Cyril." I před tímto ovšem básník nás vybízí k jednotě, kde říká nebo prostě hovoří o svornosti a upozorňuje na nesvornost, která "mnohokrát již téměř hrob našim národům vyryla". Tolik snad k těm historickým věcem.

Pan profesor Mečl ve svém vystoupení hovořil k některým problémům a doporučoval výčtový zákon. Nechtěl bych opakovat to zdůvodnění, které bylo řečeno na začátku projednávání předlohy tohoto zákona.

Pokud se týká pana poslance Wagnera - stanovisko biskupské konference. Je zcela jednoznačné, že podporuje návrh zákona v takovém provedení, jak byl předložen Federálnímu shromáždění. Jinak bych mu doklady mohl potom předložit.

Závěrem budu stručný.

Za prvé - bych chtěl poděkovat těm poslancům, kteří ve svém vystoupení podpořili návrh zákona.

Za druhé - těm kolegům a kolegyním, kteří se vyjádřili negativně, ať již za sebe nebo za klub, bych si dovolil připomenout nejzákladnější myšlenku návrhu zákona, která je obsažená v názvu: majetková restituce, ale také rehabilitace církví a náboženských společností. Tímto zákonem přece chceme církvím vrátit nejen majetek, ale také pošlapanou čest a úctu, kterou si za tisíc let u našich národů rozvíjením kultury a vzdělanosti vybudovaly. Vrátit jim obecnou důvěru společnosti a požádat ji i o pomoc při obnově vnímání a citlivosti celé společnosti a jednotlivců k potřebám jiným, k budování vzájemné snášenlivosti a obecného řádu. Rozhodovat se jinak by ve svých důsledcích znamenalo nejenom potvrdit bezpráví minulého období, ale zanedbat povinnost pečovat o morální obnovu společnosti.

Dále nejde nechat bez povšimnutí transformační proces ekonomiky u majetku církví a náboženských společností nebo právě naopak zahájit u něj proces znárodňování. Žádám vás proto, vážené kolegyně a kolegové, abyste toto všechno zvážili a rozhodli se v zájmu spravedlnosti a práva návrh zákona podpořit. Děkuji vám.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. To bol zástupca predkladateľov pán poslanec Motyčka. Teraz požiadam niektorého zo spravodajcov, eventuálne obidvoch, aby nám dali stanovisko k pozmeňovacím návrhom a navrhli metodiku hlasovania.

Společný zpravodaj výborů SN J. Patočka: Protože pozměňujících návrhů - zvláště z minulé schůze - je dost, žádali bychom krátkou přestávku, abychom mohli

tyto návrhy rozmnožit, abyste je měli před očima. Jde totiž o zásadní věci a považujeme za zcela nezbytné, abyste se při rozhodování o nich mohli na ně podívat.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Čo súdi pán poslanec Magyar a spravodajca Snemovne ľudu?


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP