Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem poslancovi Šamalíkovi. Teraz má
slovo poslanec Wagner. Môže sa pripraviť poslanec
Tomsa, prípadne pán poslanec Ransdorf, pokiaľ
sa dostaví do snemovne.
Poslanec SL J. Wagner: Vážený pane předsedo,
pane předsedající, vážené
dámy a pánové. Rád bych obrátil
vaši pozornost k těm otázkám, které
považuji při projednávání tohoto
poslaneckého návrhu zákona za důležité.
Především zde mnohdy a ve většině
případů argumentujeme v posledních
dvou letech hlavně tím, jaký vztah má
ten či onen problém k přerodu naší
země, který probíhá zejména
v ekonomické transformaci. Hovoříme a posuzujeme
věci podle toho, jaký mají vztah k trhu.
Rád bych připomněl, že v této
souvislosti bychom měli posuzovat i předání
majetku církvím nejen podle tohoto návrhu
zákona, ale eventuálně budou-li kdy jaké
další návrhy, abychom usuzovali podle toho,
že církev posuzuje - mluvím o církvi
katolické - věci podle církevního
kodexu a v něm je nesporné ustanovení o tom,
že lze majetek získávat, ale nelze jej zcizovat.
Ten majetek přestává býti majetkem
tržním. To je problém z jednoho soudku.
A z druhého, obdobného. Byla zde řeč
o mnohém, ale neslyšel jsem zde argumentaci ve vztahu
k názoru biskupské konference České
a Slovenské Federativní Republiky. Před časem
jsme byli seznámeni s jedním stanoviskem. Pokud
je mi známo v souvislosti s předložením
tohoto návrhu zákona přijala biskupská
konference jiné stanovisko. V něm, pokud je mi známo,
se hovoří o tom, že bude nadále potřeba
aby stát podporoval církev i ve vztahu k majetku,
který bychom tímto zákonem církvi
předali, aby ji podporoval finančně s ohledem
na stav, v jakém se ve většině případů
tento majetek nachází. Byl bych rád, kdyby
páni navrhovatelé nám dali toto stanovisko
biskupské konference k dispozici a kdyby k němu
vyjádřili své vlastní stanovisko,
svůj vlastní názor.
Rád bych řekl také to, že bych velmi
rád zvedl ruku pro to, aby se církvi vrátil
jistý určitý konkrétní majetek.
Přesně tak, jak to navrhuje federální
vláda a to výčtovým zákonem,
aby církev dostala ten majetek, který nezbytně
potřebuje k výkonu toho, co církvi přísluší.
Domnívám se, že i řešení
o kterém hovoří federální vláda,
řešení výčtového zákona,
by nemohlo býti takto zde přijato. Federální
vláda by měla usuzovat na potřeby i jiných
církví a řešení by mělo
být komplexní, komplexním výčtovým
zákonem pro potřeby všech církví.
A ještě jednu poznámku závěrem.
Budeme projednávat soubor daňových zákonů.
Mám za to, že existuje řada příkladů
z jiných zemí, že financování
církví se řeší prostřednictvím
zvláštní daně. Domnívám
se, že by spíše bylo na místě obrátit
naší pozornost tímto směrem, abychom
dali příležitost občanům, aby
se sami vyjádřili, kam chtějí či
nechtějí svůj příspěvek
dát. I tudy vede cesta, ale rozhodně nevede zvýhodňováním
jedněch a zapomínání na druhé.
Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem pánu poslancovi Wagnerovi. Teraz môže
vystúpiť pán poslanec Tomsa, pripraviť
sa môže aj pán poslanec Ransdorf. Nikto ďalší
nie je do rozpravy prihlásený. Pokiaľ má
niekto záujem vystúpiť, nech si dá písomnú
prihlášku.
Poslanec SL J. Tomsa: Pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové. Chápu, že otázka
církevního majetku, je otázkou velice složitou,
problematickou, nicméně domnívám se,
že je třeba ji řešit, a že je třeba
ji řešit zákonem. Já nejsem právník
a nebudu tedy argumentovat nějakými právnickými
normami. To ponechám těm, jimž to přísluší.
Myslím si ovšem, že se tady dostáváme
v určitém slova smyslu do rozporu s morálkou
nebo resp. právo s morálkou. Já jsem alespoň
ten pocit měl ve chvíli, kdy zde hovořil
pan poslanec Šamalík. Myslím si, že zákon
by neměl být v rozporu s morálkou, s etickými
hodnotami, jimž má sloužit právě
právo a zákon. Vzpomínám si na to,
když nám kdysi na fakultě profesor pastorálky,
když jsme hovořili o otázce majetku církve,
o tom, že jsou církve bohaté a církve
chudé, církve, které svého bohatství
zneužívali k politické moci, o které
se také zmínil pan profesor Šamalík.
Závěr mého profesora, dnes již zesnulého
byl asi tento - říkal: "Víte, nejkrásnější
církev je ta, která je chudá. Nejhorší
byla vždy ta, která byla příliš
bohatá." Ovšem církev potřebuje
nějaký majetek pro to, aby mohla žít,
a aby měla z čeho rozdávat.
Já se domnívám, že každý
uloupený a neprávem nabytý majetek by měl
být vrácen původnímu majiteli. Ať
již se jedná o jakýkoliv majetek, a jakékoliv
množství majetku, ať byl uloupen kýmkoliv
a komukoliv. To je prosím moje morální hledisko.
Opakuji znovu, nejsem právník a nemohu řešit
tuto konkrétní situaci. Soudím, že v
daném případě by si mohl nebo dokonce
měl právo stát vyhradit a rovněž
zákonem vyhradit právo kontroly, jak a do jaké
míry je s církevním majetkem hospodařeno.
Zda slouží skutečně oněm humanitárním
účelům, kterým má sloužit
podle učení církve. Domnívám
se, že bychom měli řešit problém
navrácení majetku všech církví,
tedy i protestantských církví i náboženských
společností tak, jak to konečně předložený
návrh zákona uvádí. Chápu,
že je to problém velice složitý a nedomnívám
se, tak velký optimista nejsem, že by bylo možno
tento problém vyřešit jednorázovým
vrácením všeho. Ono to totiž dnes už
také nejde. Nejde to z technických důvodů,
nikoliv z administrativních. Protože mnoho z toho
majetku, který byl takto, otevřeně řekněme,
uloupen nebo neprávem nabyt, mnoho z toho majetku dnes
už neexistuje.
Já vím, že mnoho církevních budov
nebo mnoho objektů, které patřily církvi,
dnes je zbořeno. Avšak uvažujme takto: Jestliže
tu je církev, která má určité
poslání v této společnosti, společnost,
která toto poslání církve respektuje,
by měla církvím umožnit, aby mohly své
humanitární, náboženské, etické
normy, které hlásají, ve společnosti
uskutečňovat v sociální, charitativní
a lidské oblasti. K tomu ten majetek církev skutečně
potřebuje. Dejme jí tyto předpoklady. Děkuji
Vám. (Potlesk.)
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Dodatočne sa do rozpravy prihlásil
poslanec Michal Čverčko a poslanec Kapusta. Pán
poslanec Čverčko má teraz slovo.
Poslanec SN M. Čverčko: Pán predseda, pán
predsedajúci, vážení kolegovia, vážení
hostia! Príspevky ľudí, ktorí sú
nepriateľsky naklonení cirkvi, sme si vypočuli
a preto by som sa rád zmienil o jednej skutočnosti,
ktorá siaha len do polstoročnej minulosti. Na území
tejto republiky žije asi 360 tisíc členov cirkvi,
ktorá sa bežne označuje ako gréckokatolícka
cirkev.
Svedectvo o zrode bezprávia, ktoré 40 rokov znášajú
katolíci byzanského obradu v Československu,
ale hlavne na východnom Slovensku, sa vynárajú
na svetlo sveta. Pracovný názov likvidácie
gréckokatolíckej cirkvi znel "Akcia na východnom
Slovensku". Ruská pravoslávna cirkev vyslala
svojich predstaviteľov do Československa so zámerom
získať pod svoju jurisdikciu československých
pravoslávnych a potom pripojiť celú gréckokatolícku
cirkev k pravoslávnej cirkvi. Gottwaldov zať, minister
Čepička, navštívil dňa 6. januára
1950 Štátny úrad pre cirkevné veci v
Prahe, kde ho súdruh Bortel a súdruh Haim informovali
o stanovisku súdruha Husáka a Slovenského
úradu pre veci cirkevné vo veci "Akcia na Východnom
Slovensku". Zo záznamov o tejto porade prinášam
úryvky, podľa ktorých sa dozviem, akým
spôsobom sa u nás riešila cirkevná otázka.
Citujem:
"Súdruh minister po podrobnom oboznámení
sa s pripomienkami z našej strany uvádza, že
s akciou sa bezpodmienečne musí začať,
pretože sú termíny pevne dohodnuté a
v predmetnej veci je viazaný sám súdruh prezident,
ktorý prisľúbil riešenie otázky
v takom zmysle, ako sa chystá, zástupcom pravoslávnej
cirkvi pri oficiálnej návšteve týchto
na Pražskom hrade. Súdruh minister uvádza,
že formálne bude celú akciu robiť pravoslávna
cirkev, ale Štátny úrad pražský
pre veci cirkevné a Štátny úrad bratislavský
pre veci cirkevné poskytnú pravoslávnej cirkvi
všetku morálnu a materiálnu podporu na úspešné
prevedenie akcie. Súdruh minister pripomína, že
treba vec vyjasniť na východnom Slovensku aj medzi
partajnými funkcionármi. Pripomína, že
v tejto veci nesprávne vystúpil súdruh poslanec
Kapišovský, ktorý údajne verejne uvádzal,
že nepripustí nejakú akciu, ktorá by
sledovala prestupovanie gréckokatolíckej cirkvi
na pravoslávnu. Predmetná vec so súdruhom
Kapišovským bola údajne hlásená
aj do Moskvy. Súdruh Čepička je toho názoru,
ako aj súdruh Husák, že celú otázku
treba prepracovať v partaji, a hlavne rozvinúť
po partajnej línii v tejto veci na východnom Slovensku.
Súdruh Čepička uvádza, že je
potrebné získať katedrálu gréckokatolíkov
v Prešove na slávnostný akt svetenia nového
biskupa. Uvádza, že keby sa biskup Gojdič staval
záporne k tejto otázke (poznamenávam, že
biskup Gojdič zomrel vo väzení), treba si ho
zavolať na KNV k predsedovi a tam ho dôrazne upozorniť,
že nechceme sa dobromyseľne pozerať na vyvádzanie,
ktoré v minulosti spáchal. Na podrobnú prípravu
vytvoriť na Štátnom úrade pre cirkevné
veci zvláštnu komisiu a súdruh minister odporúča,
aby bola aj na Štátnom úrade pre cirkevné
veci na Slovensku takáto komisia pripravená. V komisii
je zastúpený Štátny úrad pre
cirkevné veci, Ministerstvo vnútra a pravoslávna
cirkev a KSČ. Pri prerokúvaní tejto otázky
súdruh minister uvádza, že otázka vlastníctva
kostolov gréckokatolíkov sa nebude zatiaľ riešiť
a tieto budú dané do užívania."
Koniec citátu.
Čo nasledovalo? Likvidácia gréckokatolíckej
cirkvi v Československu dňom 28. apríla 1950
s tým, že jej veriacim sa povedalo, že sa vracajú
do lona staroslávnej pravoslávnej cirkvi a že
právnym následníkom vo všetkých
osobných, majetkoprávnych, ako aj finančných
záležitostiach bývalej gréckokatolíckej
cirkvi je cirkev pravoslávna.
Dodnes čakajú československí gréckokatolíci
na rozhodné kroky, ktoré smerujú k okamžitému
faktickému rešpektovaniu ich základných
ľudských a občianskych práv.
Súdruhovia komunisti, ktorí ste tu prítomní
a ktorí ste sa tu rozohnili a pripomínali históriu
mnohých storočí, spomeňte si na to,
čo ste vy zapríčinili nám, ktorí
ešte žijeme.
Keď mám osobne spomínať, nemal som ešte
16 rokov a už som bol internovaný. Mnohí spolužiaci
nedostali povolenie dokončiť maturitu, študovať
na vysokých školách atď., atď. Dodnes
nie sú vrátené sakrálne objekty gréckokatolíckej
cirkvi. Nie sú vrátené školské
budovy a ďalší majetok, ktorý nutne potrebuje,
aby mohla riadne fungovať. Ďakujem vám všetkým
za pozornosť. (Potlesk.)
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. To bol pán poslanec Čverčko.
Ako ďalší prihlásený do rozpravy
je poslanec Marián Kapusta. Dávam mu slovo.
Poslanec SL M. Kapusta: Vážený pán predseda,
vážený pán predsedajúci! Mám
pred sebou návrh zákona o majetkovej reštitúcii
a rehabilitácii cirkví a náboženských
spoločností. Chcem zdôrazniť, že
federálna vláda už v programovom prehlásení
prisľúbila riešiť dnes prerokúvanú
problematiku. Taktiež chcem zdôrazniť, že
za celé funkčné obdobie nedokázala
splniť daný sľub. Preto s údivom sme zaregistrovali
negatívne stanovisko federálnej vlády k poslaneckému
návrhu zákona. Je vlastne dobré, vážení
poslanci, že sa tento návrh zákona dostáva
na posledné plénum. Pred blížiacimi
sa parlamentnými voľbami vlastne obyvatelia republík,
ktorí sú veriaci, 73% na Slovensku a 48% v Čechách,
si urobia obraz o terajších poslancoch, ktorých
volili v minulých voľbách.
Novokonštituovaný poslaneckýklub Slovenského
kresťansko-demokratického hnutia bude bezvýhradne
podporovať predložený návrh zákona
o majetkovej reštitúcii a rehabilitácii náboženských
spoločností. Ďakujem za pozornosť.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. To bol pán poslanec Kapusta. Pýtam
sa, či je tu poslanec Ransdorf? Nie je. Konštatujem
teda, že všetky písomné prihlášky
do rozpravy boli vyčerpané. Ešte sa hlási
pán poslanec Kvasnička. Keď chce ešte
niekto v diskusii vystúpiť, nech podá prihlášku,
nech sa prihlási. Pán poslanec Kvasnička,
potom pani poslankyňa Nemcová.
Poslanec SN L. Kvasnička: Mal by som len otázku
na pána poslanca Mečla, pretože mi nebolo celkom
zrozumiteľné, keď hovoril, že cirkevný
majetok slúžil v podnikateľskej, hospodárskej
činnosti cirkvi. Myslím, že to nie je celkom
pravda.
My v Trenčíne máme v súčasnej
dobe veľké problémy napríklad s tým,
že bol tam postavený takzvaný katolícky
dom, ktorý slúžil pre kultúru, pre kresťanskú
kultúru - kedysi. Bolo to postavené z peňazí
veriacich, zo zbierok veriacich a vlastnoručne si to v
tej dobe veriaci postavili. A dnes, keď chceme tento dom
späť, nie je možné získať ho
nijakým spôsobom. Bola tam tiež cirkevná
škola, ktorá bola zoštátnená. Aj
táto škola teda slúžila pre nejakú
podnikateľskú činnosť alebo nejakú
zárobkovú činnosť. Teraz zas nie je
možné, aby sme skutočne v Trenčíne
vytvorili cirkevnú školu, pretože tieto objekty
nemôžeme dostať späť. A ako sa ukazuje,
ani v budúcnosti, pokiaľ nebude zákon prijatý,
tieto objekty späť nedostaneme.
Treba preto myslieť aj na tieto veci - na to, že si
to skutočneľudia sami, veriaci, postavili
z vlastných mozoľov, z vlastných peňazí.
Tieto budovy sú tu a patria štátu. Cirkev by
ich potrebovala, nie na zárobkovú činnosť.
Preto som tu vystúpil, pretože som z toho nevyrozumel,
ako to pán poslanec Mečl myslel.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Teraz môže vystúpiť pani
poslankyňa Dana Němcová. Prosím, má
slovo.
Poslankyně SL D. Němcová: Vážené
Federální shromáždění,
vážení hosté, nechci rozmnožovat
všechno to, co tu bylo řečeno z různých
hledisek. Pouze bych se za sebe chtěla přimluvit
za tento zákon, protože nemohu zapomenout na to, že
církev byla jednou z podstatných významných
složek naší kulturní minulosti i současnosti
v padesátých letech a že skutečně
měla být beze zbytku zlikvidována hmotně,
morálně i duchovně.
Je to právě čtyřicet let, kdy došlo
k té bartolomějské noci, kdy všichni
řeholníci se museli všeho vzdát. V diskusi,
která tady proběhla, bylo slyšet mnoho stop
takového toho ideologického hodnocení církví,
které v nás minulá doba zanechala. Slyšeli
jsme až vyloženě proticírkevně
laděné názory a samozřejmě,
že obavy o osud tohoto majetku nejsou jenom ze strany lidí,
kteří mají skepsi vůči církvi,
ale mohou tyto obavy vzniknout i mezi věřícími,
kteří chápou dnes církev a její
poslání třeba už trochu jinak než
tak, že by se měla stát vlastníkem tak
velkého majetku. Přesto jsem, ale zásadně
přesvědčena, že je rozdíl mezi
chudobou, pro kterou se někdo svobodně rozhodne
a mezi tím, když někdo byl okraden. Tolik k
tomu, co říkal pan Tomsa, že chudoba šlechtí.
O tom není nejmenších pochyb.
Vracíme majetek v restitucích. Snažíme
se napravit křivdy. Pokud bychom se drželi tohoto
principu, tak toto je, myslím, křivda jedna z nejzásadnějších
a nejpodstatnějších. Pokud pochybujeme o tom,
jak církev naloží s majetkem a tato naše
pochybnost sahá až tak daleko, že dokonce voláme
po jakémsi obnovení dozoru státu nad církvemi,
abychom měli přehled, jak nakládá
se svým majetkem, je zvláštní, že
tuto kontrolu neuplatňujeme i vůči jiným
restituentům nebo těm, kteří dostávají
majetek do svého soukromí.
Domnívám se, že je to riziko právě
církve, jak s majetkem naloží a bude-li ho
spravovat ku prospěchu těch, o které má
především dbát a bude-li práva
svému poslání. Přimlouvám se
tedy o spravedlivé posouzení i těchto zřetelů.
Děkuji.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem pani poslankyni Němcovej. Pani poslankyňa
Němcová bola dvadsiata druhá z celkového
počtu dvadsiatich troch prihlásených. Pán
poslanec Ransdorf nevystúpil, aj keď má podanú
prihlášku. Nie je prítomný v sále.
Pýtam sa, či chce ešte niekto vystúpiť
v tejto rozprave. Nikto sa nehlásil. Rozpravu teda končím.
Odovzdávam záverečné slová
zástupcovi navrhovateľov pánovi Motyčkovi,
potom prípadne spravodajcom - pánovi Magyarovi a
Patočkovi. Prosím, pán poslanec Motyčka.
Poslanec SN L. Motyčka: Vážený pane
předsedo, vážený pane předsedající,
dámy a pánové, nechtěl bych ve svém
závěrečném vystoupení vzpomínat
historii, nicméně několikrát zde historické
události zazněly, proto snad jen jednu maličkost.
K paní poslankyni Němcové. Je to dneska právě
čtyřicet dva let, ano, padesátého
roku z 13. na 14. duben v noci byly plošně likvidovány
kláštery na celém území státu.
Řeholníci a řeholnice byli odvezeni do internačních
táborů. Mnozí tam strávili mnoho let,
mnozí nebo převážná většina
řádů, kongregací, čeká
na vrácení svého majetku dodnes. Čeká
na naše dnešní rozhodnutí.
K panu kolegovi Šamalíkovi. Ve svém vystoupení
použil jeden verš: "Náš je Hus i Nepomuk
i Cyril." I před tímto ovšem básník
nás vybízí k jednotě, kde říká
nebo prostě hovoří o svornosti a upozorňuje
na nesvornost, která "mnohokrát již téměř
hrob našim národům vyryla". Tolik snad
k těm historickým věcem.
Pan profesor Mečl ve svém vystoupení hovořil
k některým problémům a doporučoval
výčtový zákon. Nechtěl bych
opakovat to zdůvodnění, které bylo
řečeno na začátku projednávání
předlohy tohoto zákona.
Pokud se týká pana poslance Wagnera - stanovisko
biskupské konference. Je zcela jednoznačné,
že podporuje návrh zákona v takovém
provedení, jak byl předložen Federálnímu
shromáždění. Jinak bych mu doklady mohl
potom předložit.
Závěrem budu stručný.
Za prvé - bych chtěl poděkovat těm
poslancům, kteří ve svém vystoupení
podpořili návrh zákona.
Za druhé - těm kolegům a kolegyním,
kteří se vyjádřili negativně,
ať již za sebe nebo za klub, bych si dovolil připomenout
nejzákladnější myšlenku návrhu
zákona, která je obsažená v názvu:
majetková restituce, ale také rehabilitace církví
a náboženských společností. Tímto
zákonem přece chceme církvím vrátit
nejen majetek, ale také pošlapanou čest a úctu,
kterou si za tisíc let u našich národů
rozvíjením kultury a vzdělanosti vybudovaly.
Vrátit jim obecnou důvěru společnosti
a požádat ji i o pomoc při obnově vnímání
a citlivosti celé společnosti a jednotlivců
k potřebám jiným, k budování
vzájemné snášenlivosti a obecného
řádu. Rozhodovat se jinak by ve svých důsledcích
znamenalo nejenom potvrdit bezpráví minulého
období, ale zanedbat povinnost pečovat o morální
obnovu společnosti.
Dále nejde nechat bez povšimnutí transformační
proces ekonomiky u majetku církví a náboženských
společností nebo právě naopak zahájit
u něj proces znárodňování.
Žádám vás proto, vážené
kolegyně a kolegové, abyste toto všechno zvážili
a rozhodli se v zájmu spravedlnosti a práva návrh
zákona podpořit. Děkuji vám.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. To bol zástupca predkladateľov pán
poslanec Motyčka. Teraz požiadam niektorého
zo spravodajcov, eventuálne obidvoch, aby nám dali
stanovisko k pozmeňovacím návrhom a navrhli
metodiku hlasovania.
Společný zpravodaj výborů SN J. Patočka:
Protože pozměňujících návrhů
- zvláště z minulé schůze - je
dost, žádali bychom krátkou přestávku,
abychom mohli
tyto návrhy rozmnožit, abyste je měli před
očima. Jde totiž o zásadní věci
a považujeme za zcela nezbytné, abyste se při
rozhodování o nich mohli na ně podívat.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Čo súdi pán poslanec Magyar
a spravodajca Snemovne ľudu?