Dále má poslanec Mečl návrh, aby bod
4 byl přehozen za bod 2. Vzhledem k tomu, že druhý
bod, který měl být původně
projednáván, jak už jsem řekl, se doporučuje
z dnešního programu vyřadit, myslím,
že to je změna toho druhu, o které snad ani
není třeba hlasovat. Hlasování se
týká jen Sněmovny národů -
poznamenávám. Je tomu tak, pane předsedo
Sněmovny národů? (Ano.)
Pro jistotu, aby nebyly námitky, dám o tom hlasovat.
Jde o dokončení jednání o návrhu
ústavního zákona na čtyřleté
volební období. Tento návrh Sněmovna
lidu přijala, Sněmovna národů jej
nepřijala.
Vzpomínáte si na situaci, že tehdy ještě
nebylo jasné, jaké bude stanovisko SNR. Dnes je
situace v tomto ohledu jasná. Sněmovna národů
může po projednání ústavního
zákona, po proceduře týkající
se volby prezidenta projednat tento bod. Je s tím takto
souhlas? (Souhlas.)
Prosím, abyste hlasovali, protože je to změna
programu.
Hlasuje Sněmovna národů, vzhledem k tomu,
že tento bod se Sněmovny lidu netýká.
Prosím Sněmovnu národů, aby se hlasováním
vyjádřila o této úpravě pořadu
schůze.
(Hlasování: 12.50)
(SN 102, SL 3)
Kdo je proti? (SN 2, SL 1)
Kdo se zdržel hlasování? (SN 7, SL 3)
Ve Sněmovně národů sto dva pro, dva
proti, zdrželo se sedm.
Jenom pro pořádek, pokud někdo kontroluje
čísla, uvádím, že z časových
důvodů nekonstatuji počet poslanců,
kteří nehlasovali. Jména jsou uvedena, ale
z časových důvodů nepovažuji
za nezbytné uvádět počet nehlasujících
poslanců.
Tento bod byl schválen.
Pan poslanec Benda podával návrh, který se
týká zařazení nového bodu na
pořad - určení zástupce, který
bude zastupovat Federální shromáždění
v řízení před Ústavním
soudem ČSFR a vyjádření k návrhu
skupiny 99 poslanců Federálního shromáždění.
Po vysvětlení, myslím, nemá pan poslanec
Benda nic proti tomu, aby to dnes projednalo předsednictvo,
ale je proto, aby se věcí potom zabývalo
plénum. Návrh je jasný.
Kdo souhlasí s tímto návrhem pana poslance
Bendy, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko!
(Hlasování: 12.51)
(SN 70, SL 62)
Kdo je proti? (SN 1, SL 1)
Kdo se zdržel hlasování? (SN 36, SL 40)
Děkuji. Sněmovna národů sedmdesát,
jedna, třicet šest. Sněmovna lidu šedesát
dva, jedna, čtyřicet.
Obě sněmovny návrh přijaly.
Pan poslanec Benda měl, nemýlím-li se, ještě
jeden návrh, ale ten byl zamítnut, takže o
něm hlasovat nemůžeme. Vaše návrhy,
pane poslanče, byly vyčerpány?
Paní poslankyně Nováková podává
návrh, aby jednání končilo až
ve 22 hodin ty dny, kdy nebude třeba, aby jednaly po schůzi
pléna výbory. Prosím, aby paní poslankyně
Nováková svůj návrh upřesnila.
Poslankyně SL E. Nováková: Pane předsedající,
máte ho přesně písemně. Jde
mi totiž o to, aby po té večerní přestávce
pokračovalo jednání čistě rozpravou
- tzn. ti kolegové, kteří míní
vystupovat, mohou diskutovat libovolně dlouho, protože
rozprava není povinná. (Potlesk.) Tím bychom,
myslím, zracionalizovali naše jednání.
Byla bych ráda, kdybyste přesné znění
našel. (Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Já bych byl, paní
poslankyně, také velmi rád... už se
tak ale stalo.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Čtu tedy písemný
návrh paní poslankyně Novákové.
Navrhuje, aby po přestávce na večeři
pokračoval denní program neukončenými
rozpravami k projednávaným zákonům,
minimálně do 22.00 hodin. Chci uvést jen
to, že návrh předsednictev, aby se jednalo
do 20.00 hodin, nepředpokládá večerní
přestávku.
Návrh paní poslankyně je tedy jasný.
Budeme o něm hlasovat.
Kdo je pro tento návrh, nechť zdvihne ruku a stlačí
tlačítko!
Ještě, kolegové, jednu poznámku. Byl
jsem upozorněn na to, abychom si byli vědomi jistého
úzkého místa v našem jednání
- tj. počet stenografů, kteří jsou
k dispozici pro jednání. Je omezen. Je omezen fyzicky,
takže mějme tuto skutečnost na zřeteli.
Nicméně, návrh paní poslankyně
podala, budeme o něm hlasovat.
(Hlasování: 12.55)
(SN 56, SL 56)
Kdo je proti? (SN 14, SL 8)
Kdo se zdržel hlasování? (SN 29, SL 37)
Děkuji. Sněmovna národů padesát
šest, čtrnáct, dvacet devět. Sněmovna
lidu padesát šest, osm, třicet sedm.
Společné usnesení není shodné,
čili návrh přijat nebyl. Podle mého
soudu nic nebrání tomu, abychom při projednávání
jednotlivých návrhů zákonů,
bude-li to účelné, aby se schůze prodloužila
déle než přes navrhovanou 20.00 hodinu, tuto
možnost sněmovny mají vždy. Myslím,
že operativně lze takového návrhy v
průběhu schůze podávat.
Poslanec Senjuk navrhuje rozšíření programu
o novelizaci živnostenského zákona.
Budeme hlasovat, kdo je pro tento návrh, nechť zdvihne
ruku a stiskne tlačítko!
(Hlasování: 12.57)
(SN 81, SL 65)
Kdo je proti? (SN 0, SL 1)
Kdo se zdržel hlasování? (SN 18, SL 28
Děkuji. Sněmovna národů osmdesát
jedna, nula, osmnáct. Sněmovna lidu šedesát
pět, jedna, dvacet osm.
Sněmovny návrh přijaly. Prosím tedy
navrhovatele tohoto pozměňujícího
návrhu, aby tento návrh okamžitě písemně
předal tak, aby předsednictva sněmoven ho
mohla přikázat a příslušné
výbory projednat.
Pokud se nemýlím, byly pozměňující
návrhy vyčerpány. Má někdo
z poslanců, kdo podával pozměňující
návrh, ještě k tomuto mému závěru
nějaké stanovisko? Byl někdo opomenut?
Pan poslanec Hubálek.
Poslanec SL B. Hubálek: To stažení zákona
o soudcích, to stačilo, nebo o tom musíme
hlasovat?
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Návrh, nemýlím-li
se, nebyl do programu zařazen, není třeba
o tom hlasovat. Jestliže předkladatel stahuje, není
třeba o tom hlasovat. (Teď si nejsem jist, pane kolego,
vy jste jediný předkladatel, nebo je ještě
někdo s vámi?) Takže vy máte v tomto
směru dispoziční právo, nemusíme
o tom tedy hlasovat.
Projednali jsme tedy všechny pozměňující
návrhy.
Nyní budeme hlasovat o celkovém návrhu programu.
Navrhuji vám toto usnesení:
Sněmovna lidu a Sněmovna národů souhlasí
s programem a předpokládaným postupem, jak
je uveden v parlamentním tisku 1486 včetně
právě schválených změn. (Pokud
mohu jako součást tohoto návrhu učinit
i stanovení řečnické lhůty
na 10 minut anebo, přejete-li si o těchto dvou
návrzích hlasovat odděleně?) Můžeme
o tom hlasovat jako o jednom návrhu.
Konstatuji, že obě sněmovny jsou usnášeníschopné.
Prosím poslance a poslankyně, kdo souhlasí
s tímto návrhem, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko!
(Hlasování: 13.00)
(SN 98, SL 90)
Kdo je proti? (SN 1, SL 2)
Kdo se zdržel hlasování? (SN 7, SL 8)
Děkuji. Konstatuji, že ve Sněmovně národů
bylo devadesát osm pro, jeden proti, sedm se zdrželo
hlasování. Ve Sněmovně lidu devadesát
pro, dva proti, osm poslanců se zdrželo hlasování.
Obě sněmovny tento návrh programu schválily.
Mohu tedy konstatovat, že obě sněmovny schválily
program ipředpokládaný postup 22. schůze
Sněmovny lidu a Sněmovny národů.
Dále jsme povinni ve smyslu zákona o jednacím
řádu zvolit dva ověřovatele zápisu.
Pro 22. společnou schůzi sněmoven se navrhují
jako ověřovatelé za Sněmovnu lidu
pan poslanec Benda a pan poslanec Világi, za Sněmovnu
národů poslanci Lux a Kulan. Má někdo
námitky nebo jiný návrh? (Nemá.) Není
tomu tak. Všichni poslanci, jejichž jména jsem
tady četl, jsou na schůzi přítomni,
čili nic nebrání tomu, aby tuto funkci mohli
vykonávat.
Budeme tedy hlasovat. Obě sněmovny hlasují
současně, ale každá sněmovna
samozřejmě volí své ověřovatele.
Pro pořádek znovu uvádím jména.
Sněmovna lidu poslanci Benda a Világi, Sněmovna
národů poslanci Lux a Kulan.
Budeme hlasovat. Kdo souhlasí s tímto návrhem
na ověřovatele, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko!
(Hlasování: 13.02)
(SN 84, SL 72)
Kdo je proti? (SN 1, SL nikdo)
Kdo se zdržel hlasování? (SN 4, SL 8)
Děkuji. Sněmovna národů osmdesát
čtyři pro, jeden proti, čtyři se zdrželi.
Sněmovna lidu sedmdesát dva pro, nikdo proti, osm
se zdrželo hlasování.
Obě sněmovny zvolily ověřovatale.
Konstatuji, že Sněmovny projednaly tento první
bod a vzhledem k tomu, že je 13.05 hodin, schůzi přerušuji
do 14.00 hodin. Ve 14.00 hodin pokračujeme. Prosím
o dochvilnost, abychom času využili maximálně
přesně.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský:
Zahajuji odpolední část dnešního
jednání.
Bod programu 1: Návrh ústavního zákona,
kterým se mění a doplňuje ústavní
zákon č. 143/1968 Sb., o československé
federaci, ve znění pozdějších
předpisů (tisk 1419) a návrh usnesení
Sněmovny lidu a Sněmovny národů (tisk
1485).
Návrh ústavního zákona je zákonodárnou
iniciativou skupiny poslanců. Návrh se týká
procesu volby prezidenta. Návrh odůvodní
poslanec Josef Mečl.
Chci vám ještě říci,
že ve čtvrtek ráno v 7.00
hodin odveze autobus od budovy Federálního shromáždění
ty z kolegů a kolegyň, kteří jsou
ochotni dát svou krev ve prospěch lidské
solidarity. Vyzývají vás k tomu poslanci
Šebek a Kačer. Pokud je někdo ochoten této
výzvě vyhovět, ať jim sdělí,
že se zúčastní.
Pan poslanec Mečl má slovo. Připraví
se zpravodajové poslanci Jansta a Vild. Prosím,
aby zaujali svá místa ve zpravodajských lavicích.
Poslanec SN J. Mečl: Vážený pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
byl vám předložen návrh ústavního
zákona, kterým se mění a doplňuje
ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé
federaci, ve znění pozdějších
ústavních předpisů. Jde o návrh
poslanců Federálního shromáždění,
poslance Soukupa, poslance Novosáda, poslance Adámka,
poslance Bajnoka, poslance Mlčáka, poslance Vysloužila,
poslance Tahyho, poslance Kontry, poslance Bendy, poslance Oleje,
poslance Mečla a poslankyně Ovčačíkové.
Dovolte mi, abych jako jeden z navrhovatelů tohoto ústavního
zákona odůvodnil potřebu přijetí
tohoto ústavního zákona Federálním
shromážděním.
Jak si jistě vzpomínáte,
Federální shromáždění
svého času neschválilo rozsáhlou novelu
ústavního zákona o československé
federaci (tisk 1212), kterým měla být nově
upravena instituce Federálního shromáždění,
instituce vlády a instituce prezidenta republiky. Jednalo
se o kompletní ústavní úpravu a podstatné
části ústavního mechanismu ČSFR.
Navrhovatelé, které jsem přečetl,
dospěli k přesvědčení jako
představitelé nebo zástupci většiny
poslaneckých klubů, že je zapotřebí
naléhavě řešit ústavní
pravidla, postup a ústavní proceduru při
volbě prezidenta republiky. Vycházeli z toho, že
dosavadní platná ústavní úprava
neposkytuje možnost za určitých okolností
zvolení prezidenta republiky s ohledem na vysoké
kvorum pro volbu prezidenta ČSFR.
Platná ústava také nezná mechanismus
postupné volby, zná pouze mechanismus volby svým
způsobem jednorázové, která také
neobsahuje žádná přechodná ustanovení
potřebná k zachování výkonu
funkce hlavy státu.
Platná ústava také nemá ústavní
předpisy, kterými by mohla být řešena
ústavní krize, skutečnost, kdyby za dosud
platné ústavy nebyl prezident zvolen.
Předkládáme vám proto návrh
ústavního řešení, který
je založen na mechanismu tříkolové volby.
Tento mechanismus a pravidla procedury jsou podle mého
názoru dostatečně popsány v důvodové
zprávě, která je k návrhu ústavního
zákona přiložena.
Návrh rovněž kromě této procedury
obsahuje ustanovení, které umožňuje,
aby prezident, který má ústavně vymezenou
délku volebního období nebo délku
funkčního období, zůstal ve funkci
i nadále, dokud nově zvolený prezident nesloží
ústavou předepsaný slib. Tento svým
způsobem prozatímní výkon hlavy státu
je v návrhu ústavního zákona omezen
na dobu nejdéle šesti měsíců.
Jak už jsem řekl, návrh se omezil jen na ústavní
procedury týkající se volby prezidenta republiky.
Podle našeho názoru nemůže obsahovat další
implikace této ústavní úpravy do jiných
částí ústavy, zejména do části
o Federálním shromáždění
nebo o vládě ČSFR. I v zájmu dosažení
konsensu k tomuto návrhu ústavního zákona
omezil se striktně pouze na tyto dva prvky, to znamená
úpravu volební procedury a prodloužení
výkonu funkce hlavy státu do té doby než
bude zvolen prezident nový a složí ústavou
předepsaný slib.
Návrh ústavního zákona neobsahuje
ani fázi, která předchází vlastní
volbě prezidenta ČSFR, to znamená neobsahuje
a neupravuje fázi navrhování kandidátů.
Navrhovatelé vycházejí z toho, že je
možné ponechat tuto fázi politickým
a parlamentním zvyklostem, jednání stran
a poslaneckých klubů a využít zkušeností,
které zde existují z předchozí volby
prezidenta republiky.
Dámy a pánové, dovolte mi, abych v zastoupení
všech navrhovatelů, v podstatě zástupců
parlamentních poslaneckých klubů, vás
požádal, abyste i s ohledem na to, že se jedná
o poslední 22. schůzi Federálního
shromáždění na této 22. schůzi
navržený ústavní zákon o volbě
prezidenta ČSFR schválili.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Mečlovi.
Konstatuji, že v souladu s jednacím řádem
byl návrh přikázán všem výborům
obou sněmoven kromě výborů mandátových
a imunitních a výboru iniciativního a petičního.
Předsedové sněmoven svými opatřeními
pověřili shrnutím výsledků,
přípravou stanoviska a návrhu usnesení
oba výbory ústavně právní,
které předkládají sněmovnám
návrhy obsažené v tisku 1485. Tyto návrhy
odůvodní zpravodaj Sněmovny lidu poslanec
Miroslav Jansta a zpravodaj Sněmovny národů
poslanec Jan Vild. Jako první vystoupí poslanec
Jansta.
Společný zpravodaj výborů SL M. Jansta:
Vážené kolegyně, vážení
kolegové, jako společný zpravodaj Sněmovny
lidu bych chtěl v úvodu říci několik
vět ke způsobu volby prezidenta v našem ústavním
systému.
Při konstituování první republiky
a vytváření první ústavy, která
byla přijata v roce 1920, se již tehdy diskutovalo
o způsobu volby budoucího prezidenta. Byly v podstatě
dvě koncepce, a to buď vycházet z americké
ústavy, tedy vlastně budování pozice
silného prezidenta, kdy by docházelo k volbě
přímou volbou, nebo vycházet z francouzského,
vlastně i rakouského způsobu, protože
Rakousko v roce 1918 přijalo také prezidentský
systém, kdy prezidenta volili volení zástupci,
tedy shromáždění.
U nás vzhledem k historickým reminiscencím
na habsburskou monarchii a na úlohu monarchy v našem
státě, se přistoupilo ke koncepci, že
prezident bude volen po vzoru Francouzské republiky Národním
shromážděním.
Ustavení do funkce prezidenta bylo tedy prováděno
nepřímou volbou na společné schůzi
obou sněmoven Národního shromáždění,
tedy poslanecké sněmovny a Senátu, které
se scházely na společné schůzi pouze
při volbě prezidenta, jeho náměstka
nebo k přijetí slibu prezidenta republiky. Podle
ústavní listiny bylo třeba, aby byla přítomna
nadpoloviční většina úhrnného
počtu členu obou sněmoven a aby se volby
účastnila třípětinová
většina všech přítomných.
Nedošlo-li dvojí volbou ke zvolení některého
z kandidátů většinou hlasů, konala
se užší volba, tedy volba ze dvou mezi těmi,
kteří obdrželi nejvíc hlasů.
Zvolen byl ten, kdo obdržel nejvíc hlasů. Jinak
rozhodoval los.
Podle Ústavy 9. května z roku 1948 volilo Národní
shromáždění dvojí volbou. V případě,
že volba nevedla k cíli, konala se užší
volba, kde při rovnosti hlasů rozhodovalo losování.
Podle Ústavy ČSSR z roku 1960 provádělo
volbu Národní shromáždění.
K platné volbě bylo zapotřebí souhlasu
tří pětin všech poslanců. Bylo
upuštěno od dvojí volby a užší
volby a od rozhodování losem.
Zákon 143 z roku 1968 o čs. federaci stanoví
způsob voleb prezidenta takový, jaký máme
doposud. Myslím, že návrh skupiny poslanců,
tisk 1419, vrací demokratické prvky do volby našeho
budoucího prezidenta a jako společný zpravodaj
Sněmovny lidu doporučuji tento tisk k přijetí.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji zpravodaji
Sněmovny lidu poslanci Janstovi. Prosím zpravodaje
Sněmovny národů, poslance Vilda, o slovo.
Poslanec SN J. Vild: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, už nežijeme v socialistické
společnosti, a tak není divu, že i v našem
parlamentu jsou názory různé. Není
tu taková jednomyslnost jako byla ve všech parlamentech
za uplynulých 40 let, a proto je i nezbytné, abychom
změnili proceduru, která se použije při
volbě prezidenta republiky. Domnívám se,
že procedura, která zatím je v naší
ústavě, která počítá
s třípětinovou většinou ve Sněmovně
lidu a s třípětinovou většinou
v obou částech Sněmovny národů,
je skutečně použitelná jenom pro socialismus
anebo případně komunismus.
Chtěl bych vám doporučit, abyste přijali
tuto novelu ve znění, které bylo původně
navrženo, tak byl tento tisk schválen i ústavně
právními výbory, které přihlédly
k připomínkám jak výborů ČNR,
tak výborů SNR a ostatních výborů
Federálního shromáždění.
Všechny výbory doporučily ke schválení
tento tisk kromě ústavně právního
výboru SNR, kde se sice většina poslanců
vyslovila pro přijetí této ústavní
změny, ale nebylo dosaženo absolutní většiny,
která je nezbytná k přijetí usnesení
ústavně právního výboru SNR.
Jedinou závažnou připomínkou, se kterou
bych vás chtěl seznámit, která nebyla
akceptována ústavně právním
výborem Federálního shromáždění,
je připomínka, aby byl zařazen nový
odst. 7, kde by po vyčerpání tří
kol, která jsou navržena, byla možnost, aby byl
zvolen prezident většinou poslanců ve Sněmovně
národů a většinou poslanců ve
Sněmovně lidu. Ústavně právní
výbory se domnívají, že by měl
zůstat zachován princip majorizace a nedoporučily
tuto změnu. Já vám tuto změnu také
nedoporučuji.
Na závěr mi dovolte, abych vám, jako společný
zpravodaj Sněmovny národů, doporučil
tisk 1419 k přijetí v tom znění, v
jakém byl navržen.