Pokud se budu vyjadřovat velmi slušně, tak
tento přístup k hodnocení vychází
z účelové interpretace, z nebezpečných
polopravd, které mohou vyvolat ono známé
"hluboké nedorozumění". Rozpočtové
výdaje byly udrženy v rámci schváleného
rozpočtu. V souhrnu všech tří rozpočtů
byly překročeny pouze o 1,9 miliardy korun, to je
o 0,4 %, z toho v České republice o 169 miliónů,
to je o 0,07 % a ve Slovenské republice o 1,8 miliardy
korun, to je o 1,5 %.
Jiná věc je, že koncem roku všechny tři
rozpočty rozpustily rezervy vytvořené nízkým
čerpáním prostředků za tři
čtvrtletí a přitom nárůst výdajů
byl však největší právě
v působnosti federálního ministerstva financí
a nejmenší v působnosti ministerstva financí
České republiky. Lze to dokladovat tabulkou, kdy
rozpočet federace schválený na 9 miliard
808 miliónů byl čerpán za první
tři čtvrtletí na 8 miliard 936 miliónů
a ve čtvrtém čtvrtletí jeho čerpání
bylo na 12 miliard 408 miliónů, to je 138,9 %. Česká
republika pak čerpala na 125,4 a Slovenská republika
na 129,4 ve čtvrtém čtvrtletí.
Rozhodující příčinou vzniku
schodku bylo nesplnění rozpočtových
příjmů, které dosáhlo v souhrnu
24 miliard, to je 4,9 %, z toho v rozpočtu České
republiky 15,7 miliard, to je 6,5 %, ve Slovenské republice
8,5 miliardy a rozpočtové příjmy federace
byly mírně překročeny o 0,1 %, a to
jen díky jiným než základním
zdrojům. Hlavní příčinou nesplnění
rozpočtových příjmů byly tedy
nízké odvody daně z obratu - chybí
oproti rozpočtu 8,5 miliardy korun, nesplnění
rozpočtovaných podnikových odvodů
a daně ze zisku 5,7 miliardy, kde při úpravě
rozpočtu v červenci byly zvýšeny rozpočtové
úkoly u odvodu z objemu mezd o 12,7 miliardy.
Loňský vývoj potvrdil, že nasazená
rozpočtová restrikce byla mírně řečeno
přehnaná a že při mimořádně
hlubokém propadu výkonnosti ekonomiky nelze udržet
vyrovnané rozpočtové vztahy. Na základě
dostupných údajů a expertních odhadů
je možné s dostatečnou věrohodností
konstatovat, že čistý národní
důchod, nově vytvořená hodnota odvětví
výrobní sféry, byl v roce 1991 proti roku
1990 nižší o více než 20 %.
Byl nižší asi 115 miliard korun. A to ve stálých
cenách. Ještě závažnější
je to, že národní důchod spotřebovaný
uvnitř státu, tak zvaný užitý
národní důchod, který se rovná
čistému národnímu důchodu zvětšenému
o dovoz a zmenšenému o vývoz byl menší
o 30 procent, tedy zhruba o 180 až 185 miliard korun ve stálých
cenách, přepočteno k roku 1984.
Zde je hlavní příčina, proč
je nedostatek prostředků u obyvatelstva, u podniků
i ve státním rozpočtu. Takový pokles
je přímo obludný. A neuvěřitelný
v mírové době během jednoho roku.
Jaké jsou tedy příčiny tohoto pádu?
Jak už bylo uvedeno, o 115 miliard bylo vytvořeno
méně národního důchodu, výroba
v průmyslu byla nižší o 23 procent a v
prosinci o 36,3 procenta. Stavební práce byly nižší
o 35 procent, v prosinci o 44 procent. Přeprava zboží
musela v ČSD klesnout o 25 procent, v prosinci už
o 35 procent. Hlavní příčinou nebyly
vnější příčiny, rozpad
trhu RVHP, jak to do omrzení opakují někteří
vládní a političtí činitelé.
Dokazují to čísla o odbytu finální
produkce průmyslu za leden až listopad minulého
roku, jak je ve zprávě uvedeno, který po
vyloučení vlivu cen poklesl proti stejnému
období předchozího roku pro vývoz
zhruba o 4 procenta. Avšak pro investice o více než
30 procent a pro vnitřní obchod o více než
28 procent.
To vše dokazuje, že hlavní příčinou
ekonomického úpadku jsou vnitřní podmínky,
prováděná ekonomická a sociální
politika, plošná restriktivní politika. Většina
podniků pak nemá finanční prostředky
ani na investice, ani na mzdy. Prostředky nemá ani
obyvatelstvo.
Proti roku 1989 vzrostly spotřební ceny o 84 procent,
mzdy však pouze o 21 procent. Znamená to snížení
reálných mezd o více než jednu třetinu.
Zatímco značná část obyvatelstva
přežívá díky tomu, že žije
z minulosti, jednak odkládá nákupy předmětů
dlouhodobé spotřeby (Předsedající
přerušuje řečníka s tím,
že končí doba pro diskusní příspěvek.),
to však je dočasné. Jak ekonomický růst
akumuluje bohatství, tak ekonomický pokles, stagnace
akumuluje bídu. Dlouhodobé udržení nízkých
příjmů a nízké spotřeby
obyvatelstva v zájmu exportu a konkurenceschopnosti se
stalo jedním ze základních principů
vládní hospodářské politiky.
Zcela nepochopitelná je totální likvidace
investiční výstavby. Fond akumulace, to je
ta část užitého národního
důchodu, která se používá na
rozšíření národního jmění,
se asi z 95 miliard v roce 1990 snížila na 30 miliard
v roce 1991, to je téměř o 70 procent. Tudíž
nelze oživit ekonomiku bez oživení vnitřního
trhu a bez oživení kupní síly obyvatelstva.
Takto to dvojnásobně platí o oživení
investiční činnosti. Zde je však oživení
dlouhodobější. A proto nová vlna investic
přinese výsledky až za několik let.
(Předsedající upozorňuje řečníka,
že jeho čas na diskusní příspěvek
uplynul.) Uvedená fakta ukazují, že zastavení
pádu ekonomiky a obnova jejího růstu není
zatím v dohledu. Navíc nelze vyloučit, že
po pádu může nastat dlouhodobá stagnace
i v suterénu. I z první republiky víme, že
z poklesu v třicátých letech se ekonomika
nevzpamatovala, například průmyslová
výroba nedosáhla úrovně roku 1926.
Vzhledem k tomu, že mně uplynul čas, přednesu
jenom pozměňovací návrhy.
K bodu 2 tisku 1359 navrhuji, aby bylo zapsáno: "Předložená
zpráva o plnění rozpočtu federace
a republik necharakterizuje objektivní příčiny
rozpočtového vývoje v roce 1991, ani jeho
ekonomické a sociální důsledky. Náběhy
rozpočtu jsou důsledkem vládní sociální
politiky a plnění je důsledkem realizace
této politiky."
V bodu 4 doporučuji vládě ČSFR: "Protože
rozpočty schválené na tento rok vycházejí
ze stejných principů hospodářské
a sociální politiky, která v minulém
roce přivedla stát k hlubokému ekonomického
a sociálnímu úpadku, požadujeme, aby
do konce března byla předložena konkrétní
objektivní analýza ekonomického a sociálního
vývoje od roku 1990 a připravena konkrétní
opatření k zastavení ekonomického
pádu, včetně příslušných
úprav státního rozpočtu roku 1992."
Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Teraz vystúpi pán poslanec Šedivý,
ale než prehovorí, hlási sa s technickou poznámkou
pán poslanec Richter.
Poslanec SL M. Richter: Já bych se chtěl jen předřečníků
zeptat, co bychom si počali s výrobky, kdybychom
splnili plán na 100 procent a nedošlo k tomu propadu,
co bychom si počali s vyrobeným zbožím
a věcmi, když je od nás nikdo nechce koupit.
Bylo by to zbytečné plýtvání
surovinami, energií a lidskou prací.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem, slovo má pán poslanec
Šedivý.
Poslanec SN F. Šedivý: Pane předsedající,
dámy a pánové, pan kolega Komárek
označil projednávanou věc za velmi vážnou.
Je mi ovšem líto, že pan kolega Komárek
má tuto věc za vážnou, ale ihned poté
odešel ze sálu, jak už je ostatně jeho
zvykem.
Prostě federální vláda nemá
v dnešní situaci šanci ovlivnit rozpočtové
hospodaření republik. Já to prohlašuji
naprosto vážně a odpovědně. Také
jste si jistě všimli, že federální
vláda deficit nevytvořila. Federální
vláda nerozdala obraně, bezpečnosti, dopravě,
spojům a celé řadě dalších
resortů, které nárokovaly stejně silně
jako resorty národní v republikách, v posledních
dvou měsících peníze, aby se dostala
do svého vlastního deficitu. Kdo toto nebere v úvahu,
nemluví pravdu. Já věřím, že
toto všichni dobře víte. Tuto šanci prostě
nemáme.
My vítáme inciativu výborů pro plán
a rozpočet, aby došlo k posílení legislativně
definovaného statutu a pravomocí finanční
rady jako orgánu, který se pokouší konzultacemi
a celou řadou dalších forem sjednocovat celkovou
rozpočtovou a finanční politiku v zemi. Pokud
byste k tomu dali nějaký impuls, pokud by byla uplatněna
tato část návrhu usnesení, tak to
skutečně jako federální vláda
velmi vítáme.
Pan poslance Kincl se ptá, co učinilo federální
ministerstvo financí ve 4. čtvrtletí, aby
nedošlo k propadu rozpočtu. Já musím
prohlásit, že mohu svolávat ministry financí,
mohu jim psát dopisy, mohu si s nimi telefonovat několikrát
týdně, mohu jimi být ujišťován,
že mají výdaje plně pod kontrolou, avšak
realita se ukázala být úplně jiná.
Úvaha pana poslance Zemana, že bychom předběžně
věděli o deficitu a přitom tvrdili 2 až
3 měsíce předem, že k němu nedojde,
není pravdivá. Stejně jako já nebo
mé ministerstvo jsme byli schopni udržet své
výdaje pod kontrolou, tak myslím, že jsme skutečně
důvěřovali tomu, že v republikách
dojde k témuž. Bohužel V závěru
roku začal být veden spor o rozpočtu roku
1992, spor o tom, jak jedna republika doplácí na
druhou, a v tu chvíli obě republiky pod deštníkem
debat o roce 1992 trochu "ujely" s východiskem
z roku 1991. Já myslím, že všichni víte,
že tu byla časová koincidence se schvalováním
rozpočtu na rok 1992.
K tvorbě rezerv bankám. Došlo k nesouladu dvou
zákonů. V určité chvíli jsme
objevili nečekaný výpadek příjmů
z odvodu ze zisku od komerčních bank a všimli
jsme si, že ony využily prostor ve dvou zákonech
k tomu, aby začaly nadměrně vytvářet
své rezervy na úkor svého zisku. Toto je
legitimní úvaha, abychom to vyrovnali pro všechny
banky na stejnou úroveň a dali limit tvorby těchto
rezerv. To nebyla žádná dodatečná
věc. Najednou se začal objevovat nečekaný
výpadek rozpočtových příjmů.
Mnohokrát se zde hovořilo o poklesu, o obludném
poklesu, o pádu, o volném pádu, o propadu.
Já myslím, že všichni víte, že
jsme měli v minulosti vybudována obrovská
množství iracionálních umělých
ekonomických aktivit, které díky zhroucení
plánovaného hospodářství v
okolních zemích nemají prostě žádný
odbyt. Kdo toto neví, tak buď nepozoruje, co se tu
děje, nebo to vědět nechce. Čím
dříve my tyto umělé ekonomické
aktivity - po kterých není odbyt - zrušíme,
tím lépe. Proto je tento proces ve svém principu
ozdravný.
Pokud mohu zareagovat ještě na několik drobností,
myslím opravdu, že kritika chybné struktury
naší výroby, našeho vývozu, státní
strukturální politiky, odbytu a podobně je
zcela mylná. Vychází to z předpokladu
některých pánů poslanců, že
vědí lépe než trh, co se má vyrábět,
že vědí lépe než trh, co je vůbec
možné někde prodat. Objevily se úvahy
o tom, že by bylo ideální, kdybychom mohli
nadále vyvážet na exsovětský
trh naše zastaralé výrobky. To bychom si jistě
z krátkodobého hlediska přáli všichni,
vláda stejně jako parlamentní opozice. Bohužel
to není možné.
Mohu vás ubezpečit, že poslední jednání,
které vedeme s Ruskem a dalšími republikami
bývalého Sovětského svazu, žádnou
naději na vývoz tohoto našeho zboží
a zejména placení za toto zboží, nedávají.
Iluze o tom, že by to mohlo v roce 1991 být jiné,
a tím, že by nedošlo k ekonomickému poklesu,
že by to mohlo být jiné v roce 1992, jsou naprosto
mylné.
Není pravda - podle hodnocení vlády - že
došlo ke zhoršení struktury. Ke zhoršení
struktury došlo pouze podle snílků, kteří
si myslí, že vědí lépe než
trh, která ekonomická struktura je správná
a které zboží je schopno najít poptávku.
Nakonec bych se chtěl vyjádřit k poznámce
pana poslance Ransdorfa k zahraniční zadluženosti.
Já myslím, že pan poslanec při své
sečtělosti ví, že došlo ke zvýšení
zahraniční zadluženosti několika cílevědomými
úvěry, přijatými za tím účelem,
aby se umožnilo zahájení liberalizačních
procesů v Československu. Všechny tyto půjčky
byly projednány a schvalovány zde, vámi,
Federální shromáždění
je schválilo. Tvářit se nyní, že
došlo k nějakému zvýšení
zadluženosti a v tuto chvíli kritizovat vládu,
je naprosto nefér. Vy jste v kterékoli chvíli
mohli půjčky od Evropských společenství,
od Světové banky a Mezinárodního měnového
fondu zastavit a říci, že si to nepřejete.
Vinit za to nyní vládu, tvářit se,
že neexistuje kontrola, jak říká pan
poslanec Tomis a někteří další,
není správné. Ve kterékoli chvíli
jste mohli celou řadu takových věcí
zablokovat, kdybyste to považovali za správné.
Navíc tyto peněžní prostředky,
které vznikly z přítoku několika zahraničních
půjček - a já věřím,
že pan poslanec Ransdorf to také ví - nebyly
použity. Tyto půjčky nebyly zužitkovány
a Federální shromáždění
snad ví nebo by vědět mělo, že
tyto prostředky byly použity výlučně
na zvýšení katastrofálně nízké
úrovně devizových rezerv naší
bankovní soustavy. Tyto peníze jsou k dispozici
a v kterékoliv chvíli je potenciálně
možné je vrátit zpět. Kritizovat to
ideologicky jako zahraniční zadlužování
není správné.
Na rok 1992 navíc žádné výrazné
zvýšení zahraniční zadluženosti
nepředpokládáme. Federální
shromáždění bude samozřejmě
projednávat další postup s Mezinárodním
měnovým fondem a tam jsme skutečně
na pozici buď program s měnovým fondem pozastavit
(protože se nám zdá, že ho v tuto chvíli
nepotřebujeme) nebo ho ponechat na udržovací
úrovni, aby byla zajištěna kontinuita s touto
institucí, a udělat velmi malou restrukturalizační
půjčku pouze pro zajištění kontinuity
tohoto programu, nikoliv z hlediska vnitřního ekonomického
vynucení.
Kdybychom takto začali diskutovat o jedné položce
za druhou, myslím, že by to asi všechno bylo
špatné.
Na závěr - zpráva versus viníci, jak
výrazně argumentoval pan poslanec Hubálek.
Já bych také vždy rád hledal viníky
a věřte, že se o to snažíme. Ukazuje
se skutečně, že méně to byli
jednotlivci, kteří udělali to či ono,
když mluvím za federální vládu
a federální administrativu. Více je to systémová
otázka zařazení celé řady blokačních
mechanismů, které brzdí autonomní
průběh jednotlivých výdajů
a ten - věřte tomu - jsme v letošním
roce výrazně zablokovali.
Proto také mohu říci, že státní
rozpočty k poslednímu datu, které znám,
probíhají zatím bez jakéhokoliv výraznějšího
propadu a tuto stránku velmi pozorně sledujeme.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem podpredsedovi vlády pánu
Klausovi. Prosím spravodajcov, aby sa vyjadrili predovšetkým
k predloženým pozmeňujúcim návrhom
a navrhli spôsob hlasovania. Prosím, ešte pán
minister.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČSFR V. Klaus: Zapomněl jsem jedno slovo, jak jsem
si čísloval poznámky k panu poslanci Komárkovi.
Aby vláda do konce března předložila
zprávu o průběhu rozpočtu za letošní
rok, to se mi zdá nesmírně obtížné.
My můžeme poskytnout velmi stručnou zprávu
za první dva měsíce, což bude pár
údajů bez jakýchkoliv dalších
detailů. Proto to opravdu nedoporučuji, ale naprosto
ne z důvodu, že by se vláda pokoušela
o to, aby se nevidělo do její kuchyně. Mám
ale pocit, že do konce března by zpráva byla
nesmírně triviální a uzoučká.
Z toho důvodu ji nedoporučuji.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem, teraz pán poslanec Tichý.
Vyjadrite sa, prosím, prípadne aj ku spôsobu
hlasovania, aby sme mohli prikročiť k hlasovaniu o
pozmeňujúcich návrhoch.
Společný zpravodaj výborů SN B. Tichý:
Vážený pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
budu-li mluvit o podaných pozměňovacích
návrzích, mohu konstatovat, že byly podány
celkem od šesti lidí, že se týkají
jak celkového pojetí návrhu usnesení
FS, tak i dílčích bodů. Za pozměňovací
nebo doplňovací návrh považuji i návrh
na rozdělení přebytku státního
rozpočtu federace, jak jsem uvedl už ve svém
příspěvku.
Domnívám se, že na zpřehlednění
a dobré zdůvodnění nebo pro možnost
dobrého pochopení důvodů jednotlivých
návrhů budeme potřebovat asi 10 minut času,
nebo že by se projednával jiný bod, a pak to
předložíme a po hodině bychom to mohli
předložit. Minimálně 10 - 1.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Spravodajcovia žiadajú čas na
posúdenie pozmeňujúcich návrhov a
premyslenie spôsobu hlasovania. Myslím, že tento
čas im môžeme udeliť, dokonca musíme,
takže Federálne zhromaždenie bude ďalej
pokračovať ďalším bodom programu.
Predbežne prosím obidvoch spravodajcov, aby sa odobrali
ku spracovaniu návrhov.
Teraz máme na programe prerokovanie
vládneho návrhu, ktorým sa predkladá
Federálnemu zhromaždeniu ČSFR na vyslovenie
súhlasu Dohoda medzi ČSFR a Dánskym kráľovstvom
o podpore a vzájomnej ochrane investícií,
podpísaná v Prahe 6. 3. 1991 a Dohoda medzi ČSFR
a Holandským kráľovstvom o podpore a vzájomnej
ochrane investícií, Dohoda medzi ČSFR a Nórskym
kráľovstvom rovnakého druhu, podpísaná
v Oslo dňa 21. 5., a Dohoda medzi ČSFR a vládou
Gréckej republiky, podpísaná v Prahe 3. 6.
1991.
Návrh odôvodní za vládu ČSFR
podpredseda vlády a minister financií Václav
Klaus. Prosím, aby sa ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČSFR V. Klaus: Vážené Federální
shromáždění, dostáváme
se k jednomu dokumentu, který je tradiční,
už několikrát opakovaný. Uzavíráme
další dohody o ochraně a podpoře investic.
Jejich existence má významný vliv na rozhodování
zahraničních investorů při umístění
jejich kapitálu na území států
střední a východní Evropy. Např.
vás mohu informovat, že v této chvíli,
v těchto hodinách, dobíhají poslední
jednání, velmi složitá, velmi náročná,
protože jsou poněkud jiná, s Japonskem. Máme
velký zájem, abychom tuto dohodu uzavřeli
při návštěvě prezidenta republiky
v Japonsku 21. - 24. dubna. Takže pro nás je to nepřetržitý
pokračující proces.
V současné době jsou platné dohody
s Francií, Švýcarskem, Rakouskem, Finskem a
Švédskem. Tyto dohody, jak víte, mají
obecnou povahu. Jedná se o prezidentské dohody.
V daných zemích - Dánsko, Nizozemsko, Norsko,
Řecko - je to významné, protože dohody
mají oboustrannou platnost a je to významné
i pro československé investory v těchto zemích,
protože právě v těchto čtyřech
zemích existuje nemalý počet československých
majetkových účastí, čili československých
investorů tam a navíc je pravděpodobné,
že v budoucnu se počet investorů v obou směrech
bude zvyšovat.
Tyto dohody mají standardní obvyklá ustanovení
a záruky pro investory obou smluvních stran, to
znamená platný národní režim,
stejné zacházení s investory, ne tedy horší,
než je poskytováno domácím investorům,
a dokonce je tam zacházení podle doložky nejvyšších
výhod. To je teď jistý problém právě
při jednání s Japonskem. Navíc si
strany poskytují záruky, že nebudou investice
druhé strany znárodněny, vyvlastněny
atd. atd.
Významnou součástí těchto dohod
je umožnění volného převodu zisku
a jiných výnosů a plateb spojených
s investicí do domovského státu zahraničního
investora v plné výši. Předkládané
dohody obsahují kromě uvedených záruk
i zásady pro řešení sporů mezi
investorem jedné smluvní strany a druhou stranou,
případně mezi stranami navzájem.
Předkládané dohody jsou sjednány na
dobu 10 let s možností dalšího prodloužení
platnosti mlčky o dalších 10 let, pokud jedna
ze smluvních stran dohodu nevypoví. Rovněž
je zakotvena platnost stěžejních článků
dohod na dalších 10 - 15 let po ukončení
platnosti těchto dohod.
To je všechno, doporučuji, aby Federální
shromáždění tyto dohody schválilo.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem, vládny návrh prerokovali
výbory ústavnoprávne, hospodárske
a zahraničné obidvoch snemovní. Prípravou
stanoviska boli poverené výbory hospodárske.
Prosím poslanca Jaroslava Kosa a Jána Hacaja, aby
predniesli spravodajské správy. Ako prvý
vystúpi pán poslanec Hacaj za výbory Snemovne
národov. Prosím aj poslanca Kosa, aby zaujal miesto
za predsedníckym stolom.
Společný zpravodaj výborů SN J. Hacaj:
Vážený pán predsedajúci, Vážené
Federálne zhromaždenie! Prísun zahraničného
kapitálu do našej ekonomiky je jedným z hlavných
rozvojových impulzov nášho hospodárstva
a podmienkou úspechu transformácie celej spoločnosti.
Dohody o vzájomnej ochrane a podpore investícií
medzi ČSFR a Dánskym kráľovstvom, Holandským
kráľovstvom, Kráľovstvom Nórska
a Gréckou republikou sú v poradí ďalšími
medzinárodnými dohodami s najvyššiou zárukou
záväznosti. Tieto dvojstranné medzinárodné
dohody, ktoré musí najskôr schváliť
Federálne zhromaždenie ČSFR a ratifikovať
prezident republiky, sú medzinárodné dohody
najvyššej právnej sily. Dávajú
potrebné záruky zahraničným investorom,
aby do našej republiky prúdil kapitál z týchto
zmluvných krajín zakladaním spoločných
podnikov.
Na základe týchto dohôd je zmluvná
strana povinná vytvoriť rovnaké podmienky zahraničnému
investorovi a investíciám, podľa doložky
najvyšších výhod, ako svojmu vlastnému
investorovi. Tieto dohody sú ďalším dôkazom
dôvery ekonomicky vyspelých krajín v správnosť
prebiehajúcej transformácie hospodárstva
ČSFR.
Vládny návrh dohôd o vzájomnej ochrane
a podpore investícií prerokovali výbory Federálneho
zhromaždenia, ústavnoprávne a hospodárske,
výbory Českej národnej rady ústavnoprávne
a rozpočtový a kontrolný, výbory Slovenskej
národnej rady, národohospodársky a rozpočtový
a zahraničný.
Všetky menované výbory odporúčajú
Federálnemu zhromaždeniu tieto dohody schváliť.
Rovnako tak aj ja, ako spoločný spravodajca garančného
výboru hospodárskeho Snemovne národov, odporúčam
Federálnemu zhromaždeniu súhlas s dohodami
o ochrane a podpore investícií, ktoré sú
obsiahnuté v tlači č. 1210.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Hacajovi. Teraz
prosím spravodajcu poslanca Kosa.