Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Nepřítomní poslanci:

Sněmovny lidu:

Adam, Adámek M., Andelová, Bakšay, Diestbier st., Dlouhý, Hrušovský, Jambor, Kapusta, Kňažko, Kučera S., Langoš, Miller, Nazari, Novotný, Šepetka, Šimko E., Šimko I., Zán, Žalud

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Arnošt, Cuhra, Devátý, Doležal, Lux, Němec, Pernica F.

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice: Čalfa, Mečiar, Moric, Roman, Seman, Slota, Vicen, Vincze

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Vážené poslankyne, vážení poslanci, vážení hostia, prajem vám dobrý deň a otváram šiesty deň rokovania 21. spoločnej schôdze snemovní.

Na programe sú tieto body:

Vládny návrh na účasť ČSFR na mierovej operácii OSN Vládny návrh na účasť ČSFR na mierovej operácii OSN v Juhoslávii, vrátane vyslania vojenskej jednotky a skupiny pozorovateľov (tlač 1322) a návrh na uznesenie SŠ a SN (tlač 1368).

Návrh zákona o platových pomeroch sudcov Najvyššieho súdu ČSFR a sudcov a justičných čakateľov vojenských súdov (tlač 1280) a návrh na uznesenie SŠ a SN (tlač 1325).

Správa Generálneho prokurátora ČSFR o stave trestného stíhania a výsledkoch postihu predstaviteľov bývalého režimu (tlač 892) a informácia k tejto správe (dodatok k tlači 892) a návrh na uznesenie SŠ a SN (tlač 1244) a návrh poslaneckého klubu ODA (tlač 1249).

Voľba predsedu a podpredsedu Federálnej rady pre rozhlasové a televízne vysielanie.

Návrh zákona, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 384/1990 Zb., o vymedzení pôsobnosti ČSFR vo veciach vnútorného poriadku a bezpečnosti (tlač 1369) a návrh na uznesenie SŠ a SN (tlač 1391).

O 16. hodine - odpovede na interpelácie.

Ako prvý je

vládny návrh na účasť ČSFR na mierovej operácii OSN v Juhoslávii, vrátane vyslania vojenskej jednotky a skupiny pozorovateľov (tlač 1322) a návrh na uznesenie SŠ a SN (tlač 1368).

Výklad návrhu podá poverený člen federálnej vlády, pán minister obrany Dobrovský. Pán minister, máte slovo.

Ministr obrany ČSFR L. Dobrovský: Pane předsedající, dámy a pánové, Rada bezpečnosti Organizace spojených národů přijala 21. 2. 1992 jednomyslně rezoluci č. 743, ve které rozhodla o vytvoření tzv. ochranných sil Organizace spojených národů, které budou v krátké době rozmístěny v Jugoslávii. Na základě této rezoluce generální tajemník Organizace spojených národů navrhl složení ochranných sil z kontingentů některých členských zemí Organizace spojených národů a mezi těmito zeměmi je i Česká a Slovenská Federativní Republika. Návrh generálního tajemníka vycházel ze zájmu, který Česká a Slovenská Federativní Republika projevila o zapojení do mírové operace OSN v Jugoslávii a s nímž vyslovila souhlas svým usnesením č. 27 ze 16. ledna 1992 vláda České a Slovenské Federativní Republiky.

Naše země sleduje vývoj v Jugoslávii od samého počátku s nebývalou pozorností. V souladu s principy naší zahraniční politiky a ve spolupráci s dalšími demokratickými zeměmi Evropy, zejména členskými státy Evropských společenství, snažíme se účinně napomoci řešení jugoslávského konfliktu. Především v rámci KBSE aktivně vystupujeme za přijetí takových kroků, které by vedly k řešení situace na celém území Jugoslávie. Jde v první řadě o všestrannou pomoc při vytváření prostoru pro politický dialog všech stran zúčastněných v konfliktu, dialog, který by vyústil v řešení respektující klíčové zásady mezinárodního práva a procesu Helsinské konference.

Tedy zejména bezpodmínečné respektování lidských práv včetně práv menšinových a národnostních, principu neměnnosti hranic a mírového řešení sporů.

Sama Organizace spojených národů se situací v Jugoslávii zabývá od září loňského roku. Generální tajemník OSN jmenoval svého zvláštního zmocněnce pro Jugoslávii Cyruse Vance, který se aktivně zapojil do negociačního procesu o uzavření příměří a řešení jugoslávské krize. V těchto dnech opět v Jugoslávii jedná.

Rada bezpečnosti se již loni zavázala rezolucí č. 721 přijmout odpovídající kroky k řešení vážné situace v Jugoslávii včetně vytvoření a vyslání mírových sil do této země.

V této souvislosti považujeme za nutné upozornit na nedávné prohlášení nového generálního tajemníka OSN Butrus-Butrus Ghálího. Zdůraznil ve svém prohlášení, že úkolem OSN je striktně dbát na udržování míru a že úsilí o politické urovnání ponechává plně na KBSE. Organizace spojených národů se v politických záležitostech v Jugoslávii vůbec nehodlá angažovat.

Vzpomenutou rezolucí Rady bezpečnosti č. 743 byl stanoven celkový počet příslušníků mírových sil v Jugoslávii na 14 000 osob. ČSFR vyjádřila předběžně připravenost vyslat do Jugoslávie jeden prapor o síle 480 vojáků a skupinu pozorovatelů v počtu do 20 osob. Náklady spojené s vysláním příslušníků Československé armády do Jugoslávie ponese v souladu s dosavadní praxí OSN.

Obdobně jako v případě předchozích mírových sil OSN, budou veškeré výdaje na jugoslávskou operaci financovány členskými zeměmi podle zvláštní stupnice platné pro mírové operace. V případě Československa je to 55 setin procenta, které zaplatíme bez ohledu na to, zda naše jednotka bude vyslána nebo ne. Státy, které se operace účastní, dostanou náklady v nezbytném rozsahu uhrazeny.

Mírová operace v Jugoslávii bude sestávat z vojenské, policejní a civilní složky. Velitelem "UNPROFOR", jak se tyto jednotky nazývají, byl generálním tajemníkem OSN jmenován indický generál. Sídlo velitelství bude v Sarajevu, jednotky budou rozmístěny do čtyř následujících sektorů: sektor E ve východní Slavonii, sektor N v severní části oblasti Krajina, sektor F v jižní části Krajiny a sektor W v západní Slavonii.

Vojenští pozorovatelé budou rozmístěni v určitých částech Bosny a Hercegoviny, přiléhajících k Srbsku. Orientační časový rozvrh rozmisťování jednotek "UNPROFOR" v Jugoslávii předpokládá, že po setkání velitele operace s hlavními velícími důstojníky v New Yorku, tedy ve štábu, který připravil podrobný plán operace, by národní předsunuté síly měly přicestovat do Jugoslávie mezi 16. a 18. březnem. Jde o skupinu v počtu do dvaceti osob z těch států, které pro účely mírové operace v Jugoslávii poskytly své vojenské jednotky, tedy i z Československa.

Rozmisťování hlavních sil "UNPROFOR" v Jugoslávii by mělo být zahájeno v první polovině dubna. Do poloviny května by měly dosáhnout plných stavů a být plně operačně schopné. Zapojení OSN do řešení jugoslávského konfliktu cestou vyslání rozsáhlého mírového sboru je dalším potvrzením stoupající úlohy OSN v současných mezinárodních vztazích. Organizace spojených národů, po desetiletí blokovaná konfrontačními přístupy studené války, nyní konečně aktivně naplňuje ducha a literu Charty, své hlavní poslání - dbát na udržování mezinárodního míru a bezpečnosti.

Naše zahraniční politika ve vztahu k OSN přikládá prvořadý význam institutu mírových operací, například likvidaci ohnisek napětí ve světě a plně jeho využívání podporuje. O účasti v mírových silách trvale usilujeme. Podíleli jsme se našimi vojenskými pozorovateli na mírových operacích OSN v Namibii a v Angole, příslušníci Československé armády jsou zařazeni do takzvané stráže OSN v Iráku. Dosud však ČSFR nikdy nevyslala ucelenou vojenskou jednotku.

Pokud vy, poslanci Federálního shromáždění, schválíte její vyslání, přispěje naše účast nesporně k posílení prestiže Československa v OSN i v mezinárodním společenství. Zařadíme se tak mezi státy, které jsou v popředí úsilí o řešení regionálních konfliktů. Velké tradice tady mají zejména severské státy, dále Rakousko a Kanada. Zájem o vysílání svých jednotek do mírových operací v současné době projevuje celá řada států. Proto samotné zařazení Československa mezi státy, které vyšlou svou vojenskou jednotku v rámci mírové operace do Jugoslávie, považujeme za ocenění československé zahraniční politiky. Je zároveň důkazem toho, že pozitivní vztah k naší zemi chovají i všechny strany jugoslávského konfliktu, které s naší účastí v souladu s pravidly pro realizaci mírových operací vyslovily souhlas.

Pane předsedající, dámy a pánové, na základě usnesení vlády číslo 27 ze dne 16. ledna 1992, jímž vyslovila svůj souhlas se zapojením československé vojenské jednotky a skupiny pozorovatelů do mírové operace OSN v Jugoslávii, se předseda vlády ČSFR obrátil na předsedu Federálního shromáždění se žádostí o projednávání této otázky.

V souladu s článkem 36 odst. 2 ústavního zákona č. 143/68 Sb. o čs. federaci nasazení Československé armády na akci v zahraničí vyžaduje souhlas Federálního shromáždění.

Doporučuji tedy, aby Federální shromáždění vyslovilo svůj souhlas s vysláním vojenské jednotky do Jugoslávie. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem pánu ministrovi Dobrovskému. Podľa opatrení predsedov snemovní bol tento návrh prerokovaný vo výboroch ústavnoprávnych, zahraničných a branných a bezpečnostných obidvoch snemovní. Posledné menované výbory boli poverené prípravou stanoviska. Obdržali ste písomný návrh uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov - tlač 1368. Ústnu spravodajskú správu podajú poslanci Michal Bláha za výbory Snemovne ľudu a Ladislav Lis za výbory Snemovne národov. Prosím obidvoch spravodajcov, aby prišli k rokovaciemu stolu. Slovo má poslanec Lis.

Společný zpravodaj výborů SN L. Lis: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové. Máme před sebou vládní návrh k účasti České a Slovenské Federativní Republiky na mírové operaci OSN v Jugoslávii, včetně vyslání vojenské jednotky a skupiny pozorovatelů do této země.

Vstupujeme do řešení velmi citlivé situace v mezinárodně politických vztazích v zemi, která je dlouhodobě naším trvalým přítelem. Jugoslávie se nachází ve stavu hluboké krize občanské války. Jádrem této krize je historický etnický konflikt, který byl znovu otevřen srbsko-chorvatským sporem o novém státoprávním uspořádání v roce 1990. K eskalaci došlo po vyhlášení nezávislosti Slovinska a Chorvatska koncem června minulého roku. Federální armáda se postupně vymkla z kontroly ústředních orgánů. V průběhu bojů podle statistik padlo odhadem asi 10.000 lidí. Počty utečenců jsou veliké. Přesahují půl miliónu. Mezi obětmi jsou i příslušníci české a slovenské menšiny žijící zejména na území Slavonie.

Mezinárodní společenství, to je Evropské společenství, Konference o bezpečnosti a spolupráce v Evropě, OSN usilují o zastavení bojů, od září 1991 Haagská mírová konference za účasti států Evropského společenství a zainteresovaných jugoslávských republik, představitelů jugoslávské federace a armády. Cílem tohoto jednání je dosažení mírového řešení krize. Také evropská dvanáctka a Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě vyvíjejí tlak směrem k politickému řešení a jednání všech zúčastněných stran. Významnou roli v řešení konfliktů mírovými prostředky - jednáním, prokázala především vláda Spojených států amerických a zvláštní zmocněnec OSN pro Jugoslávii Siles Vance posiluje se i angažovanost OSN.

27. listopadu 1991 přijala jednomyslně Rada bezpečnosti rezoluci č. 721, kde se konstatuje, že pokračování konfliktu by znamenalo hrozbu mezinárodnímu míru a bezpečnosti. V rezoluci se Rada bezpečnosti zavázala přijmout odpovídající kroky včetně vytvoření mírového sboru a jeho vyslání do Jugoslávie. S návrhem na vyslání mírových sil OSN souhlasí Srbsko, Chorvatsko i federální jugoslávská vláda. Předmětem současných jednání představitelů OSN i subjektů jugoslávské krize je rozmístění vojenských jednotek a pozorovatelů.

Vyslání mírových sil do Jugoslávie by významnou měrou napomohlo k nastolení míru v této zemi. Proto v souladu s článkem 36 odst. 2 Ústavy lze vyslat ozbrojené síly České a Slovenské Federativní Republiky mimo území ČSFR jen se souhlasem Federálního shromáždění. Při přijetí vojenské doktríny jsme přijali i toto ustanovení, cituji: "ČSFR je připravena poskytnout své ozbrojené síly v rámci mírových sil OSN, vojenských sil OSN a případně ekologických a jiných živelných katastrof."

Na základě usnesení vlády ČSFR se dne 16. ledna tohoto roku o zapojení do mírové operace OSN v Jugoslávii bylo ke dni 4. března 1992 schváleno vyslání praporu Čs. armády v rámci mírových sil OSN v počtu 500 osob. Početní stavy i technické vybavení jednotky jsou určeny v souladu s požadavky OSN. Jednotka bude vybavena pouze pěchotními zbraněmi - pistolemi, samopaly a dopravními prostředky. Prapor je tvořen jenom dobrovolníky z řad příslušníků armády a ze zálohy, kteří se k tomuto účelu připravují a školí. Všichni jsou vojáci z povolání. K 4. březnu tohoto roku počet praporů tvořilo 453 osob a k 15. březnu bude prapor doplněn do plánovaného počtu 500 osob.

Vedle tohoto praporu bude do Jugoslávie vyslána i skupina vojenských pozorovatelů v počtu 20 mužů a skupina vojenské policie v počtu 8 mužů pro práci v mezinárodních týmech a štábech obranných sil OSN-UNPROFOR.

S přesunem jednotky se počítá v prvním týdnu dubna. Jednotky OSN budou rozmístěny, jak jsme slyšeli, do čtyř sektorů. Vojenští pozorovatelé budou rozmístěni v některých částech Bosny a Hercegoviny příléhajících k Srbsku.

Vážení přátelé, paní poslankyně, páni poslanci, doporučuji proto Federálnímu shromáždění, aby v souladu s usnesením příslušných výborů, t.j. výborů branných a bezpečnostních, výborů zahraničních a ústavně právních vyslovilo souhlas s návrhem č. tisku 1322 k účasti České a Slovenské Federativní Republiky na mírové operaci OSN v Jugoslávii, včetně vyslání jednotky a skupiny pozorovatelů. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Slovo má teraz druhý spravodajca za výbory Snemovne ľudu poslanec Bláha.

Společný zpravodaj výborů SL M. Bláha: Já se ztotožňuji se stanoviskem zpravodaje Sněmovny národů doktorem Lisem a doporučuji oběma sněmovnám vyjádřit souhlas s vládním návrhem na účast České a Slovenské Federativní Republiky na mírové operaci OSN v Jugoslávii, včetně vyslání vojenské jednotky a skupiny pozorovatelů ve smyslu usnesení vlády ČSFR č. 27 z 16. ledna 1992.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Otváram teraz rozpravu. Písomne sa zatiaľ prihlásil jeden poslanec. Pán poslanec Kostya má slovo.

Poslanec SN L. Kostya: Pane předsedající, dámy a pánové, v průběhu našeho volebního období přistupujeme podruhé k rozhodnutí o vyslání čs. jednotky mimo území ČSFR. Zatím co v prvním případě při vyslání čs. jednotky v případě konfliktu v Perském zálivu jsem měl vážné pochybnosti o tom, zda toto vyslání je v souladu s vojenskou doktrínou ČSFR a s Chartou OSN, s uspokojením konstatuji, že tentokrát je charakter vyslání jednotky a její zapojení skutečně v souladu s Chartou OSN, protože se jedná o mírové síly v souladu s touto Chartou a je to i v souladu s čs. vojenskou doktrínou. Proto budu vyslání jednotky do Jugoslávie podporovat.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Technickú poznámku má pán poslanec Roček.

Poslanec SN M. Roček: Pane předsedající, pro případné podání procedurálního návrhu vás prosím o sdělení, zda bude oproti původnímu programu na pořad zítřejšího jednání zařazen návrh zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost, tisk 1309.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Podľa toho, čo som sa dnes dozvedel, má byť zaradený zajtra ako posledný bod. Ešte dnes pred skončením rokovania to bude oficiálne vyhlásené. (Poslanec SN M. Roček: Děkuji.)

Má k danému návrhu zákona, ktorý prerokúvame, niekto ešte nejaké vystúpenie alebo otázky? Vidím, že sa nikto nehlási. Tým končím rozpravu.

Chce ešte niečo pán minister? (Ne.) Ďakujem. Budeme hlasovať.

Prosím pánov poslancov a panie poslankyne, ktorí sú v kuloároch, aby prišli do rokovacej siene, aby sme mohli začať hlasovať.

48 poslancov je prítomných v Snemovni národov, zvolených v Českej republike, a 43 je prítomných v Snemovni národov, zvolených v Slovenskej republike, a 87 poslancov je prítomných v Snemovni ľudu. Pri hlasovaní o tomto návrhu uznesenia neplatí zákaz majorizácie.

(Hlasování: 14.35)

Kto je za prijatie tohto uznesenia, nech zdvihne ruku a stlačí tlačidlo! (SN 86, SL 90) Ďakujem.

Kto je proti? (SN 3, SL 2) Ďakujem.

Kto sa zdržal hlasovania? (SN 12, SL 5) Ďakujem.

V Snemovni národov hlasovalo pre osemdesiatšesť poslancov, traja boli proti a dvanásť sa zdržalo hlasovania.

V Snemovni ľudu bolo deväťdesiat pre, dvaja proti a piati sa zdržali hlasovania.

Poslanci obidvoch snemovní uznesenie schválili.

Po súhlasnom uznesení obidvoch snemovní môžem konštatovať, že Federálne zhromaždenie ČSFR schválilo uznesenie o účasti ČSFR na mierovej operácii OSN v Juhoslávii, vrátane vyslania vojenskej jednotky a skupiny pozorovateľov.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 306, SN č. 486, SL č. 469)

Pristúpime k ďalšiemu bodu:

Návrh ústavnoprávnych výborov SŠ a SN na vydanie zákona o platoch sudcov Najvyššieho súdu ČSFR a sudcov a justičných čakateľov vojenských súdov, tlač 1280, a návrh na uznesenie Snemovne ľudu a Snemovne národov, tlač 1325.

Technická poznámka - pán poslanec Benda.

Poslanec SL V. Benda: Nikoliv technická, ale rád bych podal procedurální návrh, než začneme projednávat další bod. Myslím, že v souladu s jednomyslným stanoviskem politického grémia navrhuji, aby jeden z následujících bodů, tj. zpráva generálního prokurátora a usnesení k této zprávě byl přesunut na příští schůzi. Vzhledem k tomu, že došlo k výměně na postu generálního prokurátora, není dost dobře možné, aby se nový generální prokurátor identifikoval s bývalou zprávou, resp. aby stačil podat zprávu novou.

Prosím, aby se o tomto návrhu hlasovalo, dříve než tady přestane být potřebná většina.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Je to procedurálny návrh. Dám o tom hlasovať. Konštatujem, že sme uznášaniaschopní. Prosím pánov poslancov, aby sa posadili, aby sme mohli hlasovať.

(Hlasování: 14.38)

Kto je za procedurálny návrh? Ešte technická poznámka, pán poslanec Masopust.

Poslanec SL Z. Masopust: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, mně je úplně jedno, jak meritorně rozhodneme, ale není mi jasné, o čem vlastně rozhodujeme. Debata k tomuto bodu byla uzavřena, máme před sebou návrh usnesení, o kterém máme hlasovat. Nedovedu si představit, jakým způsobem změna na postu generálního prokurátora může obnovit rozpravu, kterou jsme uzavřeli, a ovlivnit hlasování o návrzích, které jsou nám předloženy.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: S faktickou poznámkou sa hlási poslanec Világi.

Poslanec SL O. Világi: Vážené Federálne zhromaždenie, procedurálny návrh, ktorý podal pán poslanec Benda, je v súlade s Rokovacím poriadkom a musíme o ňom hlasovať. Teraz máme ako bod programu hlasovanie o týchto pozmeňujúcich návrhoch. Keď návrh poslanec Benda podal, podľa Rokovacieho poriadku sa hlasuje bez rozpravy.