Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Nepřítomní poslanci:

Sněmovny lidu:

Adam, Adámek M., Andelová, Bakšay, Dienstbier st., Dlouhý, Hrušovský, Jambor, Kňažko, Konečný P., Kučera S., Kvačkaj, Laluha, Miller, Nazari, Novotný, Pospíšil, Šepetka, Šimko E., Zán, Žalud

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Doležal, Lux, Maštálka, Němec, Pernica F., Pernica J.

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice: Čalfa, Mečiar, Mináč, Moric, Seman, Slota, Vicen, Vincze

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Vážené poslankyne a poslanci, vážení hostia, prajem vám dobrý deň a otváram 5. deň 21. spoločnej schôdze snemovní. Na programe, ako som už v piatok oznámil, máme tieto body:

Vládny návrh zákona, ktorým sa mení a dopĺňa branný zákon č. 92/1949 Zb., v jeho neskorších predpisoch, tlač 1265 a návrh na uznesenie Snemovne ľudu a Snemovne národov, tlač 1327.

Ďalej zákon, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 143/1968 Zb., o československej federácii, tlač 1366.

Hlasovanie o návrhu ústavného zákona, ktorým sa mení a dopĺňa zákon 143/1968 Zb., podľa tlače 1344.

Hlasovanie o návrhu zákona, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 87/91 Zb., o mimosúdnych rehabilitáciách, tlač 1257 a 1343, vrátane pozmeňujúcich návrhov.

V prípade, že nám ostane čas, by bola prerokovaná Správa vlády o plnení štátneho rozpočtu federácie a súhrne štátnych rozpočtov za prvý až štvrtý štvťrok 1991.

Od 14. hodiny by mali začať pracovať výbory snemovní, ako bolo avízované, takže operatívne prispôsobíme ukončenie dnešného dňa rokovania podľa toho, ako budú časovo jednotlivé body, ktoré som avízoval, prebiehať.

Ako prvý dnes prerokujeme:

Vládny návrh zákona č. 92/49 Zb., v znení neskorších predpisov, tlač 1265, a návrh na uznesenie Snemovne ľudu a Snemovne národov, tlač 1327.

Vládny návrh za vládu ČSFR odôvodní minister obrany pán Luboš Dobrovský. Máte slovo, pán minister.

Ministr obrany ČSFR L. Dobrovský: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jak už bývá zvykem, i návrh novely branného zákona je předkládán proto, aby byl zajištěn soulad platné právní úpravy s ústavním zákonem č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod jako ústavní zákon Federálního shromáždění.

Návrh převádí do branného zákona úpravy práv a povinností, které vyplývají pro občany, pro vojenskou správu a územní orgány státní správy z vládního nařízení č. 21/1958 Sb., kterým se branný zákon provádí. Jde především o ustanovení o odvodním řízení, o složení odvodních komisí, o přezkoušení a přezkumech, o náhradách nákladů za nesplnění závazků k další službě, o vojenské evidenci, o vojenských průkazech a styků občanů s orgány vojenské správy.

Návrh dále zužuje okruh osob, kterým lze stanovit povinnost k osobním úkonům ve prospěch ozbrojených sil, a to pouze na vojáky v záloze. Nelze proto ukládat tuto povinnost dalším osobám, které nejsou vojáky na základě podání prohlášení podle zákona o civilní službě nebo z jiných důvodů.

Současně návrh novely provádí legislativně technické úpravy v souladu s nově přijatými zákony, např. zákona o policii.

Při projednávání návrhu novely v České národní radě, Slovenské národní radě, v branných a bezpečnostních výborech a v ústavně právních výborech Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění byly vzneseny k jednotlivým ustanovením vládního návrhu branného zákona některé připomínky a doporučení.

Nejprve k problematice složení odvodních komisí, zejména pokud jde o určení zástupce policie a dvou civilních lékařů jako členů komise.

Účast zástupce policie v odvodní komisi vycházela ze společného návrhu federálního ministerstva obrany a federálního ministerstva vnitra, nicméně na tomto požadavku nebudeme trvat. Tyto úkony, které měl zabezpečit představitel policie, lze zabezpečit v součinnosti s orgány policie v rámci přípravy odvodů.

Jinak je tomu s určením civilních lékařů. Určení civilních lékařů za členy odvodních komisí považuji za naprosto žádoucí a účelné, protože jsou zárukou objektivního posouzení schopnosti brance k výkonu vojenské činné služby po zdravotní stránce.

Případné nahrazení vojenskými lékaři by mohlo vést k pocitu předpojatosti a neobjektivnosti. Po dobu odvodů by v případě použití vojenských lékařů muselo ovšem také dojít k omezení zdravotnické péče, kterou armáda zabezpečuje pro své příslušníky, protože tolik vojenských lékařů nemá.

Úhrada nákladů spojených s odvodním řízením vychází z platného systému příjmové a výdajové složky rozpočtu. Proto bylo ve vládním návrhu stanoveno, že náklady se hradí z rozpočtů okresních úřadů a příslušných obcí. Z dosud platné metodiky vyplývá, že pokud nelze pokrýt náklady z těchto rozpočtů, uplatňují okresní úřady a obce požadavky na krytí schodků ze státního rozpočtu, a to z neúčelové dotace. Je však možné souhlasit s tím, aby krytí těchto nákladů se realizovalo ze státního rozpočtu federace, a to nejen obcím, ale i okresním úřadům ve výši skutečně vzniklého schodku.

Návrh, aby bylo v branném zákoně ponecháno zmocnění vlády ČSFR ke zkrácení délky základní služby, rád přijímám. Zákonem musí být stanovena pouze maximální délka vojenské služby.

Dále byly vzneseny návrhy na doplnění ustanovení, která upravují začátek a konec služební povinnosti a rozsah branné povinnosti za branné pohotovosti státu s ohledem na možný vznik povinnosti k civilní službě některým osobám. Tato problematika patří zcela do zákona č. 18/1992 Sb., o civilní službě a její zařazení do branného zákona je z hlediska legislativního nevhodné a v případě změn v civilní službě vyvstane ihned potřeba souběžné novelizace branného zákona, který musí zůstat právní normou natolik pevnou a jen výjimečně měněnou, neboť to vyžaduje požadavek jistoty práv občana. Neobvyklé je i odkazování na příslušné ustanovení jiného zákona s uváděním jeho názvu přímo v textu.

Návrhy na rozšíření úlev z branné povinnosti pro některé ústavní činitele, včetně poslanců některých výborů Federálního shromáždění, lze akceptovat jen za podmínky, že v době zvýšeného ohrožení státu, to jest za branné pohotovosti a v době mimořádných opatření, se i tito občané státu budou podílet na jeho společné obraně.

K vypuštění odstavce 3 § 9 branného zákona, který vojákům v činné službě s výjimkou vojáků v záloze vykonávajících vojenské cvičení, přerušoval členství v politických stranách a politických hnutích, nemám námitek. Tato problematika skutečně do branného zákona systematicky nepatří a komplexní řešení členství ve stranách a hnutích by mělo být řešeno v zákonu číslo 76/1959 Sb. ve znění pozdějších předpisů, jehož novelu vláda ČSFR již projednala s předpokladem, že Federální shromáždění ČSFR ji projedná na své společné schůzi v dubnu tohoto roku. Předkládaný návrh je přes svůj rozsah dílčí novelou zákona, přičemž komplexní úprava otázek branné povinnosti je řešena v návrhu zákona o obraně a branné povinnosti, který byl již v prosinci minulého roku předložen vládě České a Slovenské Federativní Republiky k projednání ve Federálním shromáždění ČSFR, se předpokládá na podzim tohoto roku.

Pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, dovolte, abych se ještě zmínil o některých konkrétních bodech tisku 1327. Tento text připomínek a návrhů předám pak zpravodajům.

K bodu 15 tisku 1327, k § 16 odst. 6, doporučuji první větu ukončit slovem "vyhláškou" a zbytek věty "nebo povolávacími rozkazy" vypustit.

K bodu 21 § 19 odst. 4., doporučuji tento text: "Náklady, vzniklé obcím nebo okresním úřadům při plnění úkolů podle tohoto zákona, které nelze pokrýt z jejich rozpočtu, se hradí ze státního rozpočtu České a Slovenské Federativní Republiky."

K bodu 23 § 21 odst. 4, doporučuji text ukončit za slovem "cvičení" a zbytek textu vypustit. Odkaz na zákon uvést pod čarou. Následující odkazy přečíslovat.

K bodu 26 § 23: v případě ponechání nově navrhovaného znění § 23 doporučuji ve třetím odstavci slovo "o" nahradit slovem "po". Současně bych chtěl v této souvislosti upozornit na to, že v návrhu nejsou ústavní činitelé jednoznačně a taxativně vymezeni a vyjmenováni.

K bodu 32 § 27: navrhuji upravit text takto - v § 27 dosavadní odstavec 3 se označí jako odstavec 4. Text odstavce je v platném znění branného zákona jako odstavec 3.

Děkuji vám za pozornost a text těchto konkrétních připomínek odevzdám zpravodajům.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem, pán minister. Prosil by som vás, keby ste sa ešte k tomu vyjadrili z toho hľadiska: pripomienky, ktoré ste tu uviedli, sú v súlade s pôvodným vládnym návrhom alebo len vylepšujú toto znenie? V prípade, že by boli v súlade, museli by sme o znení, ktoré je predložené v spravodajskej správe, hlasovať. A platil by - ako základ nášho rokovania - návrh, ktorý ste predniesli. V prípade, že nie, je taká situácia, že by si pripomienky musel osvojiť spravodajca alebo niektorý iný poslanec a hlasovali by sme o nich ako o pozmeňujúcich návrhoch.

Ministr obrany ČSFR L. Dobrovský: Domnívám se, že jsou v souladu s původním návrhem, který vláda předkládala, a jde jen o to, aby tento soulad byl také v souladu se vším tím, co bylo do návrhu vneseno.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Keď je to tak, tak to musí zobrať spravodajca do úvahy. Prosím, aby si toto spravodajcovia všimli a na základe toho potom odporučili postup pri hlasovaní. Ešte raz ďakujem, pán minister.

Návrh bol prikázaný výborom branným a bezpečnostným a ústavnoprávnym výborom snemovní. Po prerokovaní vo výboroch pripravili písomný doklad, uznesenie snemovní v tlači 1327 výbory branné a bezpečnostné a poverili poslanca pána Pavla Jégla a Jána Mlynárika prednesením spravodajských správ.

Prosím obidvoch spravodajcov, aby zaujali svoje miesta za predsedníckym stolom a súčasne prosím, aby predniesli spravodajské správy.

Ako prvý prednesie spravodajskú správu spravodajca za výbory Snemovne ľudu, poslanec Pavol Jégl. Prosím, aby sa ujal slova.

Společný zpravodaj výborů SL P. Jégl: Pane předsedající, dámy a pánové, předkládaný návrh zákona, kterým se mění a doplňuje branný zákon, je v pořadí již patnáctou novelou branného zákona v jeho 431eté existenci, novelou patrně nejrozsáhlejší a jak doufám, již poslední před komplexní revizí branného zákonodárství - to je před přijetím nového zákona o obraně a branné povinnosti a zákona o Československé armádě.

Jak již zde bylo řečeno, vládní návrh s ohledem na Listinu základních práv a svobod, transformuje povinnosti pro občany podléhající branné povinnosti a příslušné orgány státní správy z vládního nařízení č. 21 z roku 1958, jímž se provádí branný zákon, do samotného branného zákona. Dále pak zohledňuje přijetí zákona č. 424 z roku 1991 o sdružování v politických stranách a politických hnutích a zákona č. 216 z roku 1990 o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, zrušení zákona č. 73 z roku 1973 o branné výchově a zrušení velitelských okruhů v rámci organizačních změn v Československé armádě.

Vzhledem k rozsáhlosti návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje branný zákon, obsahuje návrh zmocnění předsednictva Federálního shromáždění k vyhlášení úplného znění branného zákona ve znění pozdějších předpisů ve Sbírce zákonů.

Pokud mluvíme o inkorporování vládního nařízení č. 21 z roku 1958, pak jde zejména o proceduru odvodů, institut trvalé dovolené, další služby, podobu vojenských průkazů, styk občanů s orgány vojenské správy a cestování do zahraničí osob, které podléhají branné povinnosti.

Novým způsobem návrh definuje institut osobních úkonů pro potřeby ozbrojených sil, jakožto činnost vojáků v záloze (nikoliv jakýchkoliv občanů) k zajištění mimořádných opatření. Za zvláštní zmínku, podle mého názoru, stojí vypuštění § 9 odst. 3, to je paragraf, který stanoví, že vojákům v činné službě s výjimkou vojáků povolaných na vojenské cvičení, se po dobu výkonu této služby přerušuje členství a činnost v politických stranách a v politických hnutích. Mám za to, že jde o pozitivní změnu. Služba vojáků je totiž vykonávána i za účelem ochrany lidských práv a občanských svobod, neboť ta jsou integrální součástí československého ústavního zřízení. Je proto přirozené, že tato práva by měli požívat vojáci v činné službě a pokud jsou jim omezena, mělo by tak být pouze na základě zákona v souladu s požadavky vojenské služby a za podmínky, že bude šetřeno jejich podstaty a smyslu.

Umožnění politické činnosti vojákům v činné službě nevyplývá explicitně z Listiny základních práv a svobod. Ta v této věci uvádí, že - cituji: "občané mají právo zakládat politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich" a že "výkon těchto práv lze omezit jen v případech stanovených zákonem, jestliže to je v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestním činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých."

Vezmeme-li však do úvahy č. 4 odst. 4 Listiny, který uvádí, že "při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno její podstaty a smyslu" a že "taková omezení nesmí být použita k jiným účelům, než pro které byla stanovena", lze současnou dikci § 9 odst. 3 branného zákona hodnotit, podle mého mínění, jako nadmíru extenzívní výklad listiny. Za důležitý a postačující limitující rámec těchto práv pro vojáky v činné službě však považuji § 5 odst. 3 a 4 zákona č. 424 z roku 1991 o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. Zde se zakazuje činnost stran a hnutí v ozbrojených silách a ozbrojených sborech a deklaruje se výlučný princip územního organizování politických subjektů, což v tomto případě ztěžuje zakládat a organizovat politické strany na výlučně stavovském principu.

V československé historii byla politická práva vojenských osob upravena ve služebním řádu branné moci Československé republiky, platném od 1. října 1922. Zde se uvádí, že vojenská služba nežádá od příslušníka branné moci změny v jeho přesvědčení národnostním, náboženském a politickém, nicméně v zájmu jednoty vojska a služební kázně nesmějí vojenské osoby v činné službě účastnit se činnosti spolků, organizací politických, ať už jsou úředně povoleny či ne.

V branném zákonu č. 92/1949 Sb., nebyl vztah vojáka v činné službě k politické činnosti definován až do novelizace zákona č. 15 z roku 1990, kterým se mění a doplňuje branný zákon a kde v § 9 odst. 3 je vojákům v činné službě s výjimkou vojáků v záloze povolaných na vojenské cvičení pozastavena činnost v politických stranách a hnutích.

Dosavadní rigidní přístup k politickým právům vojáků v činné službě - mám za to - neodpovídá již současné evropské právní kultuře a jeho změna ve smyslu, že výkon vojenské služby není na újmu výkonu politických práv, kterou umožňuje realizovat předložený návrh, je nanejvýš žádoucí. V této věci je vhodné připomenout, co již zde řekl také pan ministr, že další detailnější úpravy občanských a politických práv vojáků v činné službě bude obsahovat novela zákona o některých služebních poměrech vojáků.

Při projednávání návrhu v branných a bezpečnostních výborech Federálního shromáždění byl návrh zákona doplněn o zavedení institutu exempce definovaného okruhu ústavních činitelů, a to exaktně definovaného okruhu a generálního inspektora z branné povinnosti, to je úprava provedená v § 5 odst. 4 a § 23 odst. 1 až 3, dále pak o zohlednění zákona o civilní službě, což je obsahem § 21 odst. 4 a § 49 odst. 1 a o zmocnění vlády České a Slovenské Federativní Republiky ke zkrácení vojenské základní služby. To je obsahem § 27 odst. 4. Tím není nijak dotčeno ustanovení příslušného článku Listiny základních práv a svobod, které uvádí, že meze povinností musí být stanoveny občanům zákonem.

Pokud jde o délku základní vojenské služby, jsou v návrhu zákona začleněna vládní nařízení 17 a 230 z roku 1990. Parlamentní tisk č. 1327 obsahuje též připomínky ústavně právních výborů FS, jež mají výlučně legislativní charakter, a proto mi snad prominete, nebudu-li je podrobněji ve své zpravodajské zprávě zmiňovat. V návrhu jsou rovněž inkorporovány připomínky ústavně právního výboru ČNR a branně bezpečnostního výboru SNR, které také mají převážně povahu legislativních úprav, snad až na návrh branně bezpečnostního výboru SNR, který se týká § 19 návrhu zákona, kde byl návrh doplněn ustanovením o hrazení nákladů vznikajících obcím při plnění povinností podle tohoto zákona. Všechny zmíněné výbory s návrhem zákona souhlasí a doporučují jeho přijetí. Tím považuji za splněnu i svoji zpravodajskou povinnost, pokud jde o informování sněmoven o výsledcích projednávání návrhu zákona ve výborech národních rad i Federálního shromáždění.

A nyní, dámy a pánové, mi dovolte již jen stručné resumé. Předložený návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1949 Sb., branný zákon ve znění pozdějších předpisů, ve znění tisku FS č. 1327, je návrhem přinášejícím změny vyplývající z ustanovení Listiny základních práv a svobod, návrhem zohledňujícím zákon o civilní službě, zrušení zákona o branné výchově a přijetí dalších zákonných a právních norem, návrhem, rozšiřujícím politická práva vojáků v činné službě a posilujícím, a to formou zákonných garancí, právní jistotu občanů podléhajících branné povinnosti.

S jeho obsahem vyjádřily souhlas i zmíněné výbory národních rad a Federálního shromáždění. Tyto skutečnosti považuji za dostatečný důvod k doporučení přijetí návrhu zákona.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Jéglovi. Teraz prosím spravodajcu výborov Snemovne národov, pána poslanca Jána Mlynárika, aby predniesol spravodajskú správu.

Společný zpravodaj výborů SN J. Mlynárik: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, kolegyne a kolegovia! Myslím, že kolega Jégl dostatočne vyčerpal odôvodnenie a zmysel predkladaného návrhu. Ja by som vás len chcel informovať, ako prebiehalo rokovanie v jednotlivých výboroch.

Predsedníctvo SNR predložený vládny návrh zákona, ktorým sa mení a dopĺňa zákon číslo 92/49 Zb., branný zákon v znení neskorších predpisov, pridelilo rozhodnutím z 10. februára ústavnoprávnemu výboru SNR a branno-bezpečnostnému výboru SNR na prerokovanie do 20. februára 1992. Ústavnoprávny výbor SNR vládny návrh zákona prerokoval na svojej schôdzi 19. februára a branný a bezpečnostný výbor SNR 17. februára 1992. Obidva výbory SNR s vládnym návrhom zákona súhlasili.

V uznesení branno-bezpečnostného výboru SNR by som upozornil na body 3 a 4, o ktorých už hovoril pán Jégl. V článku 1, bod 21, § 19 doplniť nový odsek 4 tohto znenia: "Náklady, ktoré vznikli obci pri plnení úloh podľa tohto zákona, znáša štátny rozpočet ČSFR."

Bod 4, v článku 1, bod 27, v § 26 v nadpise a ďalšom texte zákona slová "Zbor nápravnej výchovy SR" nahradiť slovami "Zbor väzenskej a justičnej stráže SR", čím sa zosúladí názov so zákonom SNR z 29. januára o Zbore väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky.

V uznesení ústavnoprávneho výboru SNR je tento bod pod číslom 4, to znamená, zmena názvu Zboru nápravnej výchovy SR na Zbor väzenskej a justičnej stráže; zmena je zosúladená s predchádzajúcim uznesením.

Predsedníctvo Federálneho zhromaždenia poverilo výbory ústavnoprávne SŠ a SN, aby prerokovali návrh zákona. Ústavnoprávne výbory po vypočutí úvodného slova námestníka ministra obrany ČSFR generálporučíka Ing. Imricha Andrejčáka a po prerokovaní súhlasia s vládnym návrhom, ktorým sa mení a doplňuje branný zákon atď. Je tam 15 bodov, väčšinou legislatívnych alebo štylistických úprav, ktorými vás nebudem zaťažovať. Zaujímavý je bod 15 ods. 4 tohto znenia: "Služobných povinností sú zbavené osoby, ktoré podali prehlásenie o odmietnutí základnej vojenskej služby alebo cvičení podľa § 1 ods. 1 zákona č. 182/1992 Sb., o civilnej službe, spĺňajúce náležitosti uvedené v § 2 ods. 1 a 3 zákona o civilnej službe."

Gesčné výbory tohto zákona sú výbory branné a bezpečnostné SL a SN, ktoré sa zaoberali návrhom zákona 20. februára a 2. marca 1992. V ich uznesení sa opakuje, čo som pred chvíľou čítal práve z uznesenia ústavnoprávnych výborov, že služobných povinností sú zbavené osoby, ktoré podali prehlásenie o odmietnutí základnej náhradnej služby a ďalšie návrhy a uznesenia sú inkorpované do pozmeňovacích návrhov.

Návrh zákona bol odporúčaný v Českej národnej rade ústavnoprávnym výborom a výborom branným a bezpečnostným a obidva výbory súhlasili s návrhom.

Na základe týchto poznatkov odporúčam, aby vládny návrh zákona bol prijatý. Ďakujem.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem kolegovi Mlynárikovi. Ešte pán poslanec Jégl sa hlási s doplnením svojej spravodajskej správy.

Společný zpravodaj výborů SL P. Jégl: Chtěl bych vás upozornit, dámy a pánové, abyste si provedli několik úprav v tisku 1327. Jedná se o chyby, které vznikly při přepisu, a to jednak v bodě 4 na straně 2, kde za slovy "Generálnímu inspektorovi" budou následovat slova "ozbrojených sil".

Potom v bodě 21 str. 8 slova "České a Slovenské Federativní Republiky" budou nahrazena slovy "federace". Zde zřejmě tuto záležitost bude nutno podat jako pozměňovací návrh, neboť je to změna věcná, nicméně záměr byl takový, jak jsem ho interpretoval.

Dále na straně 9 navrhuji úpravu, která má výlučně legislativní povahu, a to § 23 a § 23 a) vzájemně přehodit. To je vše, děkuji vám.